A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Lázně Kynžvart. Mapa A: Území obce

Transkript

1 A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: CZ Název obce: Kód obce (IČOB): 7937 (5546) Číslo ORP3 (ČSÚ): 415 (415) Název ORP3: Mariánské Lázně Kód OPOU2 ČSÚ: 4151 Název OPOU2:: Mariánské Lázně Pozn: Přehledové mapky prezentují území celé obce, do které dotčená část obce spadá. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Kód části obce PRVK: Název části obce: Kód části obce PRVK: IČOB obce obce ÚIR: CZ Stránka 1 z 9

2 Počet obyvatel Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ) Město se nachází v jižní části Karlovarského kraje v blízkosti CHKO Slavkovský les, 5,5 km severozápadně od Mariánských Lázní. Je zde charakteristická zástavba rodinných domů, rekreačních a lázeňských objektů. Většina obyvatel města je zaměstnána u s.p. Lesy ČR Kladská, v Dětské lázeňské léčebně a Eutitu s.r.o. Stará Voda. Obcí protéká Lipoltovský potok. Část řešeného území se nachází v ochranném pásmu II B stupně přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Mariánské Lázně a zároveň v ochranném pásmu zdrojů přírodní minerální vody. Na území obce se nachází ochranná pásma (OP) 1. a 2. stupně vodních zdrojů Lazy, Lázně a Štola. Na území obce se nachází pásmo ochrany prostředí mezi čistírnou odpadních vod a zástavbou ve vzdálenosti 25 m od hranice čistírny. B.2 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel: Počet trvale bydlících obyvatel Počet osob s časově omezeným pobytem (ČOP) Graf B2.1: Vývoj počtu obyvatel Celkový počet trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP počet trvale bydlících obyvatel počet obyvatel s ČOP C. PODKLADY Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje z roku 27 zpracovaný firmou Hydroprojekt CZ a.s. Provozní řád vodovodu (11/29) Provozní řád stokové sítě Stará Voda (11/21) Kanalizační řád veřejné stokové sítě (6/24) Provozní řád ČOV (9/211) Jímací území revize ochranných pásem, hydrogeologický posudek (8/27) GIS CHEVAK Cheb, a.s. Stránka 2 z 9

3 D. VODOVODY D.1 POTŘEBA VODY Z BILANCE Základní parametry: Ozn.: Jednotky: Rok: Počet všech zásobených obyvatel Nz obyvatel Voda vyrobená celkem VVR tis.m3/r Voda fakturovaná celkem VFC tis.m3/r Voda fakturovaná pro obyvatele VFD tis.m3/r Spec. potř. fakt. vody obyvatelstva Qs,d l/(os.den) 96,9 93,2 96,2 99 Spec. potř. fakt. vody Qs l/(os.den) ,5 15,1 154,4 Spec. potř. vody vyrobené Qs,v l/(os.den) 159, ,3 164,5 Průměrná denní potřeba Qp m3/d 257,5 252,1 26,3 268,5 Max. denní potřeba Qd m3/d 36,5 352,9 364,4 375,9 Mapa D1: Vodovody - rozvody v obci Trasování sítí, lokalizace vodojemů, zdrojů, ATS, ČS, ÚV, redukcí tlaku Obec: Legenda: Vodovody Čerpací stanice Úpravny vody navrhované navržená navržená rekonstrukce rekonstrukce rekonstrukce Vodojem věžový Vodojem zemní Studna, vrt ATS rekonstrukce navržený navržená navržená Stránka 3 z 9

4 Investiční náklady [mil. Kč/r] Specifická potřeba vody [l/os.r] Počet obyvatel Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Graf D1.1: Počet zásobených obyvatel Celkový počet zásobovaných trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP počet zásobených trvale bydlících počet zásobených s ČOP počet obyvatel celkem Graf D1.2: Specifická potřeba vody [l/os.r] fakturované vody vody vyrobené fakturované vody obyvatelstva Tab. D.1.3: Vodovody - časový přehled výstavby Druh investice Rok: [mil. Kč/r]: nové investice 3,76 rekon. řadů rekon. ostatní Celkem [mil.kč 3,76 Graf D1.4: Vodovody - investice Časový přehled výstavby [mil.kč/r] 4, 3,5 3, 2,5 2, 1,5 1,,5, nové investice [mil.kč/r] rekonstrukce řadů [mil.kč/r] rekonstrukce ostatní [mil.kč/r] Stránka 4 z 9

5 D.2 POPIS SOUČASNÉHO ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU Město ( m n.m.) je zásobeno pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu Většinovým vlastníkem a provozovatelem vodovodu v obci je CHEVAK Cheb, a.s. Některé řady provozované CHEVAK Cheb, a.s. vlastní soukromé firmy. Celková délka vodovodního potrubí na území obce je m. Celkem je na vodovod napojeno 273 ks přípojek v délce m. Vodovod byl postaven v letech , v poválečných letech byla rozvodná síť rozšířena o několik nových řadů, do provozu byl uveden nový zdroj (odběr vody ze štoly opuštěného důlního díla) včetně úpravny vody. Do města je v současné době dodávaná voda ze třech zdrojů : 1) prameniště Lazy 2) prameniště Lázně 3) zdroj štola 1) prameniště Lazy Jedná se o prameniště situované severně od města, které je tvořeno šesti jímacími zářezy a čtyřmi sběrnými šachtami. Voda ze zářezů a šachet je vedena svodným řadem do odkyselovací stanice. Odtud je voda gravitačně přivedena do vodojemu Lazy 1 m3 (75,85/747,8 m n.m.) a gravitací pokračuje do vodojemu Špičák 2x25 m3 (74,1/7,8 m n.m.). Průměrná vydatnost prameniště Lazy je 1,2 l/s (r ). 2) prameniště Lázně Jedná se o prameniště situované v lese, které je tvořeno sedmi jímacími zářezy a pěti sběrnými šachtami. Voda ze zářezů a šachet je vedena několika svodnými řady do odkyselovací stanice. Odtud je voda gravitačně přivedena do vodojemu Lázně 1 m3 (78,15/777,1 m n.m.). Průměrná vydatnost prameniště Lázně je 2,7 l/s (r ). 3) štola Zdrojem vody je štola se systémem vyrubaných důlních chodeb. Ve štole je umístěn výtokový objekt, na který je napojen přiváděcí řad do objektu akumulace a úpravy vody. Průměrné množství vody odtékající ze štoly je cca 3 l/s. Objekt akumulace a úpravy vody byl vybudován v roce 1969 s kapacitou 5 l/s. Technologie úpravy vody umožňuje: provzdušnění vody, oxidační chloraci, filtraci a akumulaci upravené vody. Surová voda je přiváděna do provzdušňovací komory, kde dochází k vyloučení převážného podílu agresivního oxidu uhličitého a k oxidaci solí železa, případně manganu vzdušným kyslíkem. Pod mezidnem provzdušňovací komory se voda shromažďuje v akumulační jímce, kam je dávkován roztok chlornanu sodného k dezinfekci vody. Z jímky je voda odváděna na dva otevřené rychlofiltry s náplní z křemičitého písku. Filtrovaná voda je přivedena do akumulační nádrže 1x5 m3 (785,5/783,1 m n.m.). Upravená voda je svedena gravitací přes přerušovací komoru 1 m3 (-/767,5 m n.m.) do spotřebiště vysokého tlakového pásma. Na některých objektech vodovodu (ve vodojemech) se provádí kontinuální chemická dezinfekce vody roztokem chlornanu sodného. Zásobovaná oblast Lázní Kynžvart je rozdělena do 3 tlakových pásem : Tlakové pásmo Lazy Tlakové pásmo Lázně Tlakové pásmo Špičák Pásmo Lazy č. 78 Jedná se o nejvýše položené pásmo s nejmenším počtem napojených odběratelů. Je ovládáno vodojemem Lazy. Zásobuje objekty po ulici Kostelní tj. pouze ulici Pod Špičákem. V případě havárie přívodního řadu z vodojemu do pásma není možné zajistit náhradní dodávku vody z jiného tlakového pásma. Naopak je možné předávat vodu do pásma Špičák přes řadové šoupě v Kostelní ulici. Délka pásma je 5 m, průměr potrubí DN 8 až DN 125. Pásmo Lázně č. 69 Tlakové pásmo ovládá vodojem Lázně a šachta Pramenská. Voda do pásma je dodávána z prameniště Lázně nebo z objektu úpravy vody vodního zdroje Štola. Dodávku vody do pásma z těchto zdrojů řídí dispečink skupinového vodovodu Mariánské Lázně. Pásmo zásobuje vodou hlavně lázeňskou část města tj. ulici Lázeňskou a ulici K pramenům. Přebytek vody z prameniště Lázně je předáván do vodojemu Špičák přes šachtu Pramenská. Z pásma je možné v případě mimořádných událostí předávat vodu do pásma Špičák přes řadové šoupě v ulici K pramenům. Délka pásma je cca. 18 m, průměr potrubí DN 8 až DN 1. Rozsah hydrostatického tlaku v pásmu je,25,6 MPa. pásmo Špičák č.77 Tlakové pásmo ovládá vodojem Špičák. Voda do pásma je dodávána přes tento vodojem z prameniště Lazy, Lázně a je v případě nedostatku vody doplňováno vodou z objektu úpravy vody vodního zdroje Štola. Zásobuje prakticky celé město kromě čtyř ulic pásem Lázně a Lazy. Pásmo bylo zřízeno při stavbě vodojemu Špičák v roce V případě mimořádné události je možné pásmo doplňovat vodou z pásma Lazy nebo Lázně přes řadová šoupata. Průměr potrubí vodovodních řadů se pohybuje od DN 5 do DN 225. Rozsah hydrostatického tlaku v pásmu je,25,7 MPa. Na tlakové pásmo Špičák vodovodu je napojen propojovací řad, kterým lze v případě výjimečných provozních stavů odebírat vodu přes automatickou tlakovou stanici z vodovodu obce Stará Voda, který je součástí skupinového vodovodu Mariánské Lázně. D.3 ROZVOJ VODOVODŮ VE VÝHLEDOVÉM OBDOBÍ V současném systému zásobování vodou se v budoucnu neplánují žádné změny. D.4 NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU ZA KRIZOVÉ SITUACE (jako podklad pro krizový plán obce nebo kraje) Stránka 5 z 9

6 ZA KRIZOVÉ SITUACE (jako podklad pro krizový plán obce nebo kraje) Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den obyvatele cisternami ze zdroje Nebanice. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. Stránka 6 z 9

7 E. KANALIZACE A ČOV E.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Základní parametry: Ozn.: Jednotky: Rok: Počet všech obyv. napoj. na kanal. Nk obyvatel Počet obyv. napojených na ČOV Ncov obyvatel Spec. produkce odp. vod obyv. Qov l/(os.den) Produkce odpadních vod Mov m3/den 276,8 277,1 28,6 291 Mapa E1: Kanalizace - rozvody v obci Trasování sítí, lokalizace ČOV, ČS, výústě, odlehčovací komory Obec: Legenda: Kanalizace ČOV Čerpací stanice Aglomerace navrhovaná rekonstrukce navrhované rekonstrukce navrhované rekonstrukce hranice aglomerací kanalizace Stránka 7 z 9

8 Investiční náklady [mil. Kč/r] Specifická produkce [l/(os.den)] Denní produkce [m3/den] Počet obyvatel Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Graf E1.1: Počet obyvatel napojených na kanalizaci Celkový počet trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP napojených na kanalizaci počet napojených trvale bydlících počet napojených s ČOP počet obyvatel celkem Graf E1.2: Produkce odpadních vod Specifická produkce odpadních vod obyv. [l/(os.den)] a celková produkce [m3/den] , 12 29, , 28, 275, 2 27, 265, specifická produkce odpadních vod obyvatelstvo produkce odpadních vod Tab. E.1.3: Kanalizace - časový přehled výstavby Druh investice Rok: [mil. Kč/r]: nové investice rek.stok.sítě rekon. ostatní Celkem [mil.kč Graf E1.4: Kanalizace - investice Časový přehled výstavby [mil.kč/r] 16, 14, 12, 1, 8, 6, 4, 2,, nové investice [mil.kč/r] rekonstrukce stok. sítě [mil.kč/r] rekonstrukce ostatní [mil.kč/r] Stránka 8 z 9

9 E.2 POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU Ve městě je k odvádění odpadních a splaškových vod využívána jednotná, zčásti oddílná kanalizační síť zaústěná do městskou ČOV v majetku a provozu CHEVAK Cheb a.s. Odpadní vody od části obyvatel jsou zachycovány v bezodtokých jímkách, odkud se vyvážejí na ČOV Mariánské Lázně. Původní stoková síť ve městě byla budována postupně v letech pro odvádění předčištěných splaškových, dešťových a povrchových vod z intravilánu obce a byla zakončena deseti výustmi. V letech byla provedena rekonstrukce kmenových stok A a B. V roce 1986 byla zahájena rozsáhlá výstavba kanalizační sítě a městské čistírny odpadních vod. Bylo vybudováno celkem 791, m nové kanalizace v profilech 3-8 mm převážně z kameniny. Na novou síť byly přepojeny části funkčních stok původní kanalizace. Výstavba byla dokončena v roce Ve třech lokalitách byla zachována již dříve vybudovaná oddílná stoková síť. Jedná se o dvě lokality u bytových panelových domů, tam byla oddílná stoková síť vybudována při jejich výstavbě a dále ve Slunečné ulici, kde byla oddílná stoková síť vybudována pro výstavbu rodinných domů. V těchto lokalitách byly na jednotnou stokovou síť přepojeny pouze stoky splaškové kanalizace. Základem stokové sítě jsou kmenové stoky A, B, C a D. Stoka A odvádí vody ze západní a severní části města, z území které je zastavěno převážně bytovými domy a objekty občanské vybavenosti. Stoka A končí na čistírně odpadních vod. Stoky B a C odvádí vody z jižní části města. Stoka D prochází středem města a dále do východní části města, do ulice Lázeňské. V této části je nachází lázeňské domy včetně dalších objektů, které slouží pro lázeňství např. prádelna, bazén, kuchyně. Do přítoku ČOV je dále napojen výtlačný řad tlakové kanalizace přivádějící splaškové odpadní vody z obce Stará Voda. Většinovým vlastníkem a provozovatelem kanalizace v obci je CHEVAK Cheb, a.s. Některé stoky vlastní soukromé subjekty a provozuje CHEVAK Cheb, a.s. Celková délka kanalizace v obci je m. Celkem je na kanalizaci připojeno 298 ks přípojek v délce m. Pro čištění odpadních vod byla vybudována čistírna odpadních vod typu oxidační příkop s kapacitními parametry Q = 88 m3/d (EO=2534) a 152 kg BSK5/den, která pracuje na principu dlouhodobé aktivace se současnou aerobní stabilizací kalu, bez primární sedimentace. Odpadní vody jsou na čistírnu přiváděny přes dešťové oddělovače, jejichž úkolem je zabránit přetěžování čistírny v době dešťů. Část z těchto oddělených přívalových vod je zachycována v dešťové zdrži o objemu 7 m3, odkud jsou po snížení průtoků opětovně vráceny na čistírnu. Odlehčené odpadní vody jsou přiváděny na mechanický stupeň čistírny tvořený strojně stíranými pákovými česlemi typu C (DORR) šířky 6 cm se světlostí průlin 2 mm a vertikálním lapákem písku LPV 12. Mechanicky předčištěné odpadní vody přitékají přes rozdělovací šachtu do aktivačních nádrží čistírny, které jsou členěny do dvou shodných linek. Každá z těchto linek je tvořena aktivační nádrží o objemu 418 m3. Kyslík je do aktivační směsi dodáván dvojicí hřebenových bubnů (v každé nádrži), které současně uvádějí vodu v nádrži do cirkulace. Aktivační směs potom odtéká přes regulační šachtu do jediné kruhové dosazovací nádrže (průměr nádrže - 1 m, účinný objem nádrže - 186,92 m3, účinná plocha nádrže - 68,59 m2). Vyčištěné odpadní vody jsou vypouštěny do Rašelinného potoka. Přebytečný kal je přečerpáván do zahušťovací a uskladňovací nádrže - typová Vítkovická nádrž ze smaltovaných plechů - o objemu 369 m3 (průměr 8,5 m, výška 7 m). Zahuštěný kal se odváží k odvodnění na ČOV Mariánské Lázně. Kalová voda se vrací zpět do aktivačních nádrží. E.3 POPIS NÁVRHOVÉHO STAVU Ve městě navrhujeme rekonstrukci technologie čistírny odpadních vod. Cílem je modernizace a intenzifikace technologické linky ČOV a dosažení snížení koncentrace nutrientů (dusíku a fosforu) ve vyčištěné odpadní vodě. Stávající septiky budou do roku 215 zrušeny a odpadní vody z objektů budou připojeny na splaškovou kanalizaci a odvedeny na místní ČOV. AKTUALIZACE - poznámky: Datum aktualizace: Popis: aktuální stav PRVK - základní verze, srpen 24, Hydroprojekt CZ a.s. Stránka 9 z 9