FYLOGENEZE A SYSTÉM BEZOBRATLÝCH

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "FYLOGENEZE A SYSTÉM BEZOBRATLÝCH"

Transkript

1 Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Přírodovědecká fakulta FYLOGENEZE A SYSTÉM BEZOBRATLÝCH KBI/P302, KBI/K202 Jaromír Hajer Ústí nad Labem 2013

2 Obor: 1501R001 Biologie prezenční a kombinovaná Klíčová slova: bezobratlí živočichové, zoologie Anotace: Cílem tohoto studijního textu je usnadnit studentům jak jednooborového, tak dvouoborového studia biologie v denní i kombinované formě, přípravu k dílčím zkouškám, bakalářským závěrečným zkouškám a státním závěrečným zkouškám magisterského studia. Projekt Mezioborové vazby a podpora praxe v přírodovědných a technických studijních programech UJEP Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/ Tento projekt byl podpořen z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. UJEP v Ústí nad Labem, 2013 Autor: Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc.

3 Fylogeneze a systém prvoků a bezobratlých ţivočichů Inovovaný text, vypracovaný za podpory projektu MEVAPOX (2013) Autor: Jaromír H a j e r Text navazuje na sylabus přednášek, spolu s ním vymezuje soubor poţadavků nezbytných pro úspěšné sloţení dílčí zkoušky, avšak učebnicové texty, doporučené přednášejícím nenahrazuje. Text neobsahuje poţadavky k praktické části zkoušky; tyto poţadavky jsou vţdy specifikovány v průběhu semestru během seminářů. PRVOCI (PROTISTA, PROTOZOA). Prvoci jsou jednobuněčné eukaryotní organismy s autotrofním, heterotrofním nebo mixotrofním způsobem výţivy. Jediná buňka, která tvoří jejich tělo, vykonává všechny ţivotní funkce. V kurzu zoologie bezobratlých je věnována pozornost především heterotrofním prvokům. Velikost většiny recentních druhů se pohybuje mezi 0,05 1 mm. Schránky vymřelých druhů byly větší a ty, které se zachovaly, jako fosilie, mohou být aţ několikacentimetrové. Protozoa obývají sladké i slané vody, některá jsou symbionty a komenzály. Mnoho druhů je parazitických, miliony lidí trpí např. malárií. Celkový počet doposud popsaných druhů prvoků je přibliţně (Rupert et. al., 2004). Během fylogeneze protozoí se projevila řada různých tendencí směřujících k mnohobuněčnosti, jimiţ jsou například změna monoenergidních prvoků v polyenergidní, vznik heterokarycie, nebo vznik různých typů kolonií. Za sesterskou skupinu metazoí jsou povaţovány trubénky (Choanoflagellida), které vykazují některé společné znaky s mnohobuněčnými ţivočichy (např. límečkovitý komplex trubének na straně jedné a choanocytů hub na straně druhé).

4 Systém prvoků není ustálený. V současné době jsou zpravidla rozlišovány tyto hlavní vývojové linie: 1.Euglenozoa, 2.Rhizopoda, 3.Granuloreticulosea, 4.Actinopoda, 5.Apicomplexa, 6. Ciliophora. K prvokům byl dříve řazen také kmen Myxozoa ( dříve Myxosporidia) výtrusenky. V současné době jsou výtrusenky povaţovány za Metazoa a řazeny k ţahavcům (viz dále). Další skupinou, která byla dlouho povaţována za prvoky jsou hmyzomorky Microspora. Hmyzomorky jsou dnes řazeny ke spájivým houbám. Doporučené internetové stránky: Hlavní znaky charakteristické pro prvoky: U prvoků nebyla doposud prokázána přítomnost kolagenu Druhy, nazývané polyenergidní, neboli vícejaderné, mohou být homokaryotní, nebo heterokaryotní. Mitochondrie u některých druhů zcela chybí. Zvláštní forma mitochondrií s nahromaděnou DNA se nazývá kinetoplast. Golgiho aparát můţe být sdruţen s podpůrnými fibrilami a vzniká tak parabazální aparát. Buněčná membrána se přetváří v pelikulu ( která má mnohdy sloţitou stavbu). V těle prvoků se nacházejí specifické organely vykazující metabolickou aktivitu (hydrogenozómy, glykozómy). Organely, jakými jsou cytostom a cytopyge, pulzující vakuoly a extruzómy (viz dále), se vyvinuly u prvoků v důsledku jejich samostatného způsobu ţivota. Někteří prvoci jsou schopni udrţovat stálý tvar těla. Umoţňují jim to : a) vnitřní oporné struktury tvořené organickými látkami (takovou strukturou je známý axostyl) nebo minerálními látkami ( CaCO 3, či SrSO 4 ), b) vnější schránky ( organické, či minerální). Pohybové organely: bičíky a brvy (prakticky shodná mikrostruktura), panoţky (lobopodie, filopodie, granuloretikulopodie, axopodie), lištovité uspořádání pelikuly, myonemata.

5 Příjem potravy: osmóza, pinocytóza, fagocytóza (za pomoci panoţek nebo speciálních organel), exkrece (např. amoniaku) a dýchání jsou vázány na povrch těla. Osmoregulaci v hypotonickém prostředí zajišťují pulzující vakuoly. Extruzómy: trichocysty, toxicysty (lov kořisti, obrana), haptocysty (přilepení kořisti), mukocysty (tvorba cyst). Rozmnožování prvoků: Pohlavní rozmnoţování: Je vázáno na meiózu. Není vyvinuto u všech druhů. Nepohlavní rozmnoţování : je vázáno na mitózu. Charakteristické je binární dělení (podélné, příčné) při kterém dochází u nově vzniklých jedinců k doplňování organel. Důleţitým typem nepohlavního rozmnoţování je schizogonie ( resp. jedna z jejích formem zvaná merogonie) a také sporogonie (tj. tvorba spór). E U G L E N O Z O A Prvoci s heterotrofní i autotrofní výţivou ( u ostatních prvoků se s autotrofní výţivou nesetkáváme). Pohyb zajišťují bičíky ( jeden aţ veliké mnoţství) nebo panoţky, případně obojí. Jedno nebo více, zpravidla homokaryotních jader, heterokaryocie je zde ojedinělá. Kmen tvoří rozhraní mezi říšemi Plantae, Animalia a Fungi. Podkmeny: I. Mastigophora (Flagellata), II. Opalinata Podkmen: MASTIGOPHORA - BIČÍKOVCI Heterotrofní i autotrofní druhy s jedním, nebo více bičíky, vzácně i s panoţkami. Bičíkovci jsou vybaveni jedním, nebo větším počtem stejnocenných jader. Pohlavní rozmnoţování je vzácné. Bičíkovci probíhá hranice mezi rostlinami a ţivočichy. Podkmen bývá dělen na dvě třídy, jimiţ jsou:

6 1. Phytomastigophora (Phytoflagellata) 2. Zoomastigophora (Zooflagellata) Třída: Zoomastigophora Heterotrofní organismy. Několik řádů, z nichţ největší význam má níţe uvedených pět. 1. Choanoflagellida- trubénky _620bb2cfd5.jpg 2. Kinetoplastida- bičivky trypanosomabrucei02.250a.jpg 3. Diplomonanida- lamblie 4. Trichomonanida- bičenky 5. Hypermastigida- brvitky https://sites.google.com/site/rhowey/termitesymbionts slide0040_image014.gif Choanoflagelida : Monoenergidní tělní organizace. 1 bičík apikálně, kolem něho límečkovitý útvar z mikrotubulů ( viz dále choanocyty hub). Volně ţijící druhy, často koloniální. Mají v současné době značný teoretický význam a jsou předmětem mnoha evolučních studií o původu a prvotní radiaci mnohobuněčných ţivočichů. Zástupci: Monosiga, Protospongia haeckeli. Choanoflagellates.gif Kinetoplastida: Při bazálním tělísku bičíku je kinetoplast tj. mitochodrie s nahromaděnou DNA. Volně ţijící druhy: Bodo saltans- bodo skákavý (bičík taţný a vlečný). Čeleď Trypanosomatidae se vyznačuje polymorfismem a parazitickým způsobem ţivota. Jediný bičík často tvoří undulující membránu. Nejznámější zástupci: Trypanosoma gambiense - Trypanozoma spavičná, T. rhodesiense - T. rhodézská ( obě přenáší mouchy rodu Glossina), T. cruzi - T.americká, Leishmania donovani - ničivka útrobní. Přenašečem jsou dvoukřídlí rodu Phlebotomus (Diptera, Psychodidae).

7 Diplomonadida: Často diploenergidní organizace. Ke kaţdému jádru náleţí 1-4 bičíky. Mitochondrie chybí, souměrnost spirální nebo zrcadlová. Giardia intestinalis - lamblie střevní jpg., Giardia.jpg., Trichomonadida: 4-6 bičíků, jeden můţe tvořit undulující membránu, parabazální aparát, axostyl, hydrogenozómy. Trichomonas vaginalis- bičenka poševní. Hypermastigida: Jednojaderní prvoci s velkým počtem parabazálních aparátů, bičíků a axostylů. Pohlavní rozmnoţování. Symbionti švábů a termitů. Podkmen:OPALINATA - OPALINKY Tito relativně velcí (aţ 1 mm) prvoci jsou typičtí přítomností mnoha krátkých bičíků uspořádaných v podélných řadách. Mnohé opalinky mají mnoho identických jader. Nepohlavní rozmnoţování probíhá binárním dělením. U několika druhů byla pozorována fůze celých jedinců a následně i jejich jader. Střídá se zde tudíţ pohlavní a nepohlavní rozmnoţování. Paraziti nebo komenzálové (Pisces, Amphibia). Dobře prostudovaným druhem je Opalina ranarum - opalinka ţabí, která ţije jako komenzál v kloace skokanů. U dospělých ţab dochází k agamogonii, avšak u pulců ke gamogonii (tvoří se anizogamety). R H I Z O P O D A BEZOSTNÍ Bezostní se vyznačují panoţkami různého typu, které nejsou vyztuţeny osními vlákny. V tomto textu jsou zmíněny třídy Lobosea a Filosea, které jsou navzájem dobře odlišitelné podle panoţek. Třída: Lobosea - lalokonozí.

8 Lalokonozí mají panoţky široké, laločnaté nebo prstovité. Třída je obvykle dělena na dvě podtřídy podle toho, zda mají tělo nahé, nebo kryté schránkou: 1. Gymnamoebia- měňavky (nemají schránky), 2. Testacealobosia- krytenky. Gymnamoebia - měňavky. Těla měňavek nemají schránky. Volně žijící měňavky. Amoeba proteus - měňavka velká, délka 2 mm. Pelomyxa palustris - měňavka bahenní, vytváří jen jednu panoţku. V těle má mnoho homokaryotních jader, symbiotické bakterie, nemá mitochondrie. Parazitické měňavky. Entamoeba histolytica: forma minuta se ţiví bakteriemi, forma magna červenými krvinkami (u rodu Homo). Naegleria fowleri má bičíkaté stádium a způsobuje meningoencephalitis ( u rodu Homo). Lidé se mohou nakazit tak, ţe jim tento prvok pronikne do těla obvykle nosní dutinou a to v jakémkoliv ţivotním stádiu. Po proniknutí do těla následně měňavková stádia procházejí skrze sliznici a podél čichového nervu pronikají do mozku. Zde způsobují lýzi mozkových buněk. Dosud bylo zaregistrováno asi 200 případů, jen několik se podařilo vyléčit antibiotiky (amfotericin B) Největší epidemie na světě se odehrála v letech v Ústí nad Labem. Zemřelo na ní tehdy 16 mladých lidí, kteří se nakazili v plaveckém bazénu. Rod Mastigamoeba je trvale vybaven 1 bičíkem, dříve byl tento rod řazen mezi bičíkovce. Testacealobosia - krytenky. scene_testacea07.jpg Většina krytenek patří mezi sladkovodní prvoky. Jejich tělo kryjí schránky tvořené organickým i anorganickým látkami. Příkladem hojných, sladkovodních druhů, jsou: Arcella vulgaris - štítovka obecná, či Difflugia oblonga - rozlitka hruškovitá.

9 Třída : Filosea vláknonozí. Panoţky vláknonohých jsou tenké, někdy se navzájem spojují (anastomózují). Známým příkladem je rod Euglypha - křeménka. Euglypha.jpg G R A N U L O R E T I C U L O S E A SÍŤONOZÍ Síťonozí se vyznačují četnými, jemnými, navzájem neanastomózujícími panoţkami, ve kterých dochází trvale k proudění zrnité cytoplazmy. Významnými jsou dva řády: 1. Monothalamida jednokomůrkoví 2. Foraminiferida - dírkonošci Monothalamida - jednokomůrkoví: Schránka má jedinou komůrku. Kromě mořských byly nalezeny i sladkovodní druhy. Některé druhy se vyskytují i v půdě. Foraminiferida - dírkonošci: Schránka má zpravidla mnoho komůrek, tvořených většinou uhličitanem vápenatým. Známý je dimorfismus schránek, který souvisí s generacemi vzniklými pohlavním, či nepohlavním rozmnoţováním. Dírkonošci jsou mořskými prvoky, významnými také z paleontologického resp. geologického hlediska. Známými příklady jsou Globigerina bulloides - kulovinka vznášivá (její schránky jsou podstatnou sloţkou globigerinového bahna). Rod Nummulites penízek, jeho vyhynulé druhy měly velké, aţ několikacentimetrové schránky. A C T I N O P O D A - OSTNONOZÍ Actinopoda jsou zpravidla členěna na dvě třídy: 1. Radiozoa a 2. Heliozoa Radiozoa zahrnují dvě podtřídy: 1. Acantharia - Strontnatci 2. Radiolaria Mříţovci. Acantharia.

10 Jejich jednobuněčné tělo je vyztuţeno deseti, nebo dvaceti paprskovitě uspořádanými jehlicemi, tvořenými SrSO 4. Zástupce: Dorataspis diodon - paprskovec dvojzubý. Radiolaria. Jejich tělo je na povrchu kryto vnější schránkou tvořenou SiO 2, zatímco vnitřní, mucinová schránka uzavírá vniřní entoplazmu. Mořští prvoci, kteří jsou většinou součástí planktonu, ale existují rovněţ druhy, nalézané také jen mořském dně. Zást. Eucyrtidium cranoides - mříţovec přilbicovitý. Heliozoa slunivky. Slunivky jsou sladkovodní prvoci s velmi vakualizovanou ektoplazmou. Entoplasma není uzavřena v mucinové schránce. Hojným druhem je Actinosphaerium eichhorni - slunivka obecná, která dosahuje velikosti aţ 1 mm. A P I C O M P L E X A - VÝTRUSOVCI Všechny druhy parazitují. Vývojový cyklus je sloţitý a u některých popsaných druhů ne zcela prozkoumaný. Zpravidla dochází ke třem navazujícím fázím: opakované schizogonii neboli merogonii (1), na kterou navazuje gamagonie (2) a encystovaná zygota prodělává sporogonii (3). Tělo výtrusovců je vybaveno apikálním komplexem organel, které slouţí buď k pronikání infekčních stádií do hostitelských buněk a nebo k zachycení na jejich povrchu. Nejznámější z těchto organel jsou roptrie (rhoptrie) - vakuoly s lytickými enzymy. U některých druhů jsou vytvořeny panoţky, které slouţí k přijímání potravy. Častá je pinocytóza (mikropóry). Kmen zahrnuje z parazitologického hlediska významnou třídu Sporozoa výtrusovci.

11 Třída: Sporozoa- výtrusovci. Sporozoa jsou jsou odvykle dělena na tři podtřídy: 1) Gregarinia, 2) Coccidia, 3) Piroplasmia (Piroplasmorida), Podtřída Gregarinia - hromadinky: Tělo (trofozoit) je většinou členěno na protomerit a deutomerit. Součástí protomeritu můţe být ještě epimerit. Po syzygii gamontů vzniká cysta a v ní dochází ke gametogonii i sporogonii. Hromadinky parazitují zpravidla u bezobratlých ţivočichů (převáţně u suchozemských členovců). Pohybují se většinou vlněním podélných pelikulárních lišt. Příkladem hromadinek s nečleněným trofozoitem je rod Monocystis, ţijící v semenných váčcích ţíţal. Členěný trofozoit má, pro praktická cvičení dostupná, Gregarina polymorpha ( vyskytuje se vy střevě larev potemníků rodu rodu Tenebrio). Podtřída Coccidia - kokcídie: Sporozoiti kokcidií jsou intracelulární a mnoţí se rozpadem schizogonií. Při pohlavním rozmnoţování - gamogonii, vznikají anizogamety. Následuje sporogonie a vznik oocyst. Kokcidie jsou nebezpeční parazité obratlovců i bezobratlých. U slepic je např. známo několik druhů střevních kokcidií, např.: Eimeria maxima- kokcidie kuří. Chovy králíků ohroţuje Eimeria steidai - kokcidie jaterní, která napadá buňky epitelu ţlučových kanálků. Toxoplasma gondii - kokcidie kočičí, je cizopasník, nebezpečný také člověku. K nákaze dochází jednotlivými oocystami, ale také infikovaným masem. Původcem malárie je rod Plasmodium - zimnička, ze skupiny Haemosporina - krvinkovky. Přenašečem jsou komáři rodu Anopheles, v jejichţ těle dochází k pohlavnímu rozmnoţování a vzniku zooitů, kteří při sání krve komárem přecházejí do člověka. V lidském těla dochází nejdříve k exoerytrocytární schizogonii ( v retikuloendoteliálních buňkách jater) a později k erytrocytární schizogonii (merogonii). Př. Plasmodium vivax - zimnička třetidenní. Podtřída Piroplasmia piroplazmy.

12 Velmi malí (1-12 um) intracelulární parazité, kteří jsou přenášeni klíšťaty. Rod Babesia - babezie se mnoţí v krvinkách binárním dělením a je příčinou smrtelného onemocnění skotu. Kmen: M I C R O S P O R A (Microsporidia) - HMYZOMORKY Velikost a počet druhů: spory 1,5-25 µm dlouhé. Vnitrobuněční cizopasníci všech velkých skupin ţivočichů. Spóry, často oválné, mají vystřelovací aparát (duté pólové vlákno vpraví v důsledku rychlého zbobtnání polaroplastu obsah spory do hostitelské buňky) a třívrstevný obal. Vrstvy tvoří bílkovinná cytoplazmatická membrána exospora, chitinózní endospora a vnitřní blána. Nemají mitochondrie, ani Golgiho aparát. Nemají bičíky. Binární dělení vede ke vzniku jednobuněčných spor. Nosema apis - hmyzomorka včelí, Nosema bombycis - hmyzomorka bourcová. Postavení Microsporidií doznává v posledních letech, díky intenzívnímu výzkumu, podstatných změn. Dříve byli tito jednobuněční povaţováni za blízké příbuzné prvoků kmene Apicomplexa, dnes se tyto organismy řadí také mezi Houby (Fungi). Kmen: A S C E T O S P O R A (Haplosporidia) Vnitrobuněční paraziti většinou s vícebuněčnými sporami, které obsahují jeden, nebo více zárodků. Nemají polární vlákna. Parazité různých skupin bezobratlých. Zást.:Haplosporidium.

13 Kmen: C I L I O P H O R A (Ciliata, Infusoria) NÁLEVNÍCI Monofyletický taxon prvoků, pozoruhodný vysoce sofistikovanými buněčnými organelami a sloţitým chováním. Kolem druhů ţije ve sladkých vodách, mořích i ve vodním filmu kolem půdních částic. Všechna ciliata jsou heterotrofní, jedna třetina patří ke komenzálům a parazitům.brvy na povrchu těla tvoří jednak somatické obrvení, jednak obrvení kolem buněčných úst. Brvy kolem úst mnohdy splývají, v tomto případě vytvářejí tzv. membranely (cirry), které pomáhají zachycovat potravu. U druhů s obrvením celého těla jsou brvy uspořádány do podélných řad zvaných kinety. U mnoha taxonů jsou brvy soustředěny jen na určité oblasti těla. Kaţdá brva vychází z kinetozómu ( syn.bazální granule). Všechny kinetozómy jsou propojeny fibrilami ( = subpelikulárními mikrotubuly). Nálevníci jsou heterokarytotní, obsahují diploidní mikronukleus a polyploidní makronukleus. Mikronukleus je aktivní jen při dělení buněk obsahuje originální kopii genomu. Makronukleus svými geny a přepisem jejich informace zajišťuje všechny syntetické aktivity buňky. Rozmnoţování: konjugace + nepohlavní rozmnoţování: Konjugace je forma pohlavního rozmnoţování, při které dochází k výměně částí mikronukleu (gametických jader). Nepohlavní rozmnoţování probíhá příčným dělením. Několik typů extruzómů, mnoho typů schránek, kolonií, často s kontraktilními vlákny. Mnoho volně ţijících nálevníků je schopno fagocytózy. U parazitů je vyvinuta také osmóza. Ciliophora jsou zpravidla členěna do 3 tříd: 1. Kinetofragminophora, 2. Oligohymenophora, 3. Polyhymenophora Třída: Kinetofragminophora - stejnobrví Kolem úst nejsou specializované brvy, obústní kinetidy mají zpravidla mnohem výrazněji vyvinutou subpelikulární část oproti části vnější. Zpravidla jsou rozlišovány 4 podtřídy: 1. Gymnostomatia - prostoústí. Mají apikálně uloţený cytostom. Didinium- vpíjena, Lacrymaria labutěnka

14 2.Vestibuliferia. Cytostom mají na dně vestibula. Balantidium coli vakovka střevní, patogenní pro člověka, způsobuje střevní potíţe podobné úplavici. Zdrojem nákazy jsou prasata, kterým neškodí. Patří sem rovněţ tzv. bachořci tj. nálevníci, ţijící v ţaludku přeţvýkavců, např. Ophryoscolex caudatus bachořec kozí. 3. Hypostomatia - spodnoústí. Prvoci s plochým tělem a s buněčnými ústy na břišní straně. Zástupci: Chilodonella - čepelenka, Spirochona gemmipara - límcovka blešivčí, ţije na ţaberních plátcích korýšů rodu Gammarus blešivec. 4. Suctoria rournatky. Adultní jedinci jsou zcela bez brv, jsou přisedlí a potravu přijímají rourkami.zástupci: Dendrocometes paradoxus - rournatka blešivčí, Sphaerophrya pusilla - rournatka trepková, endoparazit trepek. Třída: Oligohymenophora - chudoblanní Brvy kolem úst se nápadně liší od somatických brv. Pokud jsou vytvořeny membranely, pak jsou umístěny v drobné prohlubni kolem úst. Jsou rozlišovány dvě podtřídy: 1. Hymenostomatia- blanoústí a 2. Peritrichia kruhobrví. Hymenostomatia: Somatické brvy pokrývají prakticky celé tělo, orální brvy vytváří membranely. Př.: Paramecium caudatum- trepka ocasatá, patrně nejznámější nálevník, Paramacium bursaria - trepka zelená (uvnitř těla jsou symbiotické zoochlorely), Tetrahymena pyriformis hruštička maloústá. Peritrichia: Mnoţství brv je velmi redukované. Somatické brvy jsou kruhovitě uspořádány na zadním pólu těla. Na přídi buňky je velká levotočivá spirála brv, která končí ve vestibulu, do kterého se vyprazdňují i pulzující vakuoly. Někteří kruhobrví ţijí přisedlým způsobem ţivota : Vorticella vířenka, Epistilis plísenka, Carchesium keřenka. Známým pohyblivým druhem je Trichodina pediculus brousilka nezmaří.

15 Třída: Polyhymenophora - mnohoblanní Příústní spirála ( = příústní zóna membranel) je levotočivá. Mnohoblanní zahrnují jedinou podtřídu Spirotrichia - pásmobrví, která je dělena na tři řády: 1. Heterotrichida - různobrví. 2. Oligotrichida - sporobrví, 3. Hypotrichida - spodobrví. Různobrví: Somatické brvy jsou uspořádány v podélných řadách. Kontraktilní vlákna pod pelikulou umoţňují rychlé změny tvaru těla. Přisedlí nálevníci Stentor - mrskavka mají kornoutovitý vzhled a délku přes 2 mm. Mrskavky mají velký, protáhlý, řetízkovitý makronukleus. Spirostomum ambiguum - plazivenka obecná (délka těla aţ 3 mm). Sporobrví: Většinou planktonní nálevníci se silně redukovaným somatickým obrvením. Někdy tvoří schránky, příkladem je rod Codonella. Spodobrví: Tělo těchto prvoků vykazuje znaky dorzoventrálního zploštění. Brvy jsou na ventrální straně přeměněny v tzv. cirry, pomocí kterých se tito nálevníci pohybují po pevném podkladu. Somatické obrvení je na ventrální straně dorsoventrálně zploštělého těla pozměněno v cirry. Hojným zástupcem, známým také ze senných nálevů, je Stylonychia mytilus - slávinka obecná. ŢIVOČICHOVÉ M E T A Z O A - M N O H O B U N Ě Č N É O R G A N I S M Y

16 Metazoa jsou mnohobuněčná, heterotrofní, pohyblivá eukaryota s tělem polarizovaným podél předo-zadní pohybové osy. Buňky, tvořící jejich tělo, jsou funkčně specializované a jejich vrstvy tvoří tkáně. Minimálně je tělo metazoí tvořeno dvěma typy tkání, a to tkání epitelovou (1) a pojivovou (2). Hlavním a nejdůleţitějším strukturálním proteinem pojivové tkáně je kolagen. K metazoím patří více, neţ 90% všech dosud popsaných druhů. Metazoa lze povaţovat za jednu z vývojových větví prvoků směřujících ke vzniku mnohobuněčnosti. Většina zoologů zastává názor, ţe metazoa mají společné předky s některými jednobuněčnými organismy. Metazoa jsou odvozována z kolonií bičíkatých protozoí. Alternativní hypotézou je syncytiální teorie, podle jsou předky metazoí mnohojaderní jednobuněční prvoci tvořící plasmodia. Sektory plasmy byly kolem jader odděleny později přepáţkami. Sesterskou skupinou taxonu Metazoa jsou s největší pravděpodobností Choanoflagellata. Především kolonie Proterospongia haeckeli velmi připomínají hypotetická premetazoa. Kolonii tvoří bičíkaté, límečkovité buňky uloţené na povrchu v extracelulární matrix (ECM). Buňky, podléhající dělení a postrádající bičíky, jsou hlouběji v ECM. Povrchové buňky a buňky uvnitř ECM naznačují dvě primární tkáně ţivočichů. Buňky choanoflagelát a choanocyty hub mají jeden bičík, obklopený límečkem sloţeným z tyčinkovitých mikrovilli. V obou případech je bičík zakotven v buňce prostřednictvím mikrotubulů, které vybíhají z bazálního tělíska bičíku. Všechny kmeny mnohobuněčných bývají děleny do dvou skupin podle primární diferenciace buněk: Diblastica (entoderm a ektoderm) a Triblastica ( entoderm, ektoderm a mezoderm). Uspořádání taxonů se často mění. Je proto vhodné, aby studenti s hlubším zájmem o zoologii sledovali renomované databáze. Doporučovaným zdrojem je např. DIBLASTICA

17 Skupina kmenů mnohobuněčných, jejichţ buňky lze odvodit ze dvou zárodečných lupenů. Tělní symetrie je zpravidla paprsčitá, v některých případech jen naznačená nebo není vůbec vyvinuta. Diferenciace buněk je na nízkém stupni. Nervová soustava s nízkým stupněm koncentrace; v mnoha případech nejsou vůbec vyvinuty specializované nervové buňky. Do skupiny Diblastica je řazeno pět kmenů: Porifera, Placozoa, Mesozoa, Cnidaria, Ctenophora. Kmen: P L A C O Z O A - VLOČKOVCI Volně ţijící ţivočichové s velmi jednoduchým, asymetrickým, dvouvrstevným tělem velikosti max 2 2,5 mm, přirovnáváným ke dvouvrstevné ploché vločce s proměnlivým tvarem obvodu. Hřbetní vrstva buněk má charakter plochého krycího epitelu. Mezi bičíkatými buňkami se vyskytují nápadné lesklé kulovité útvary. Ventrální vrstva má 2 typy trávicích buněk: cylindrické bičíkaté buňky a váčkovité buňky ţláznaté. Potrava (často prvoci) je natrávena exoenzymy a vstřebávána cylindrickými buňkami. Fagocytóza nebyla pozorována. Mezi oběma vrstvami buněk je dutina vyplněná tekutinou s velikými mitochondriemi a endosymbiotickými bakteriemi. Nepohlavní rozmnoţování se uskutečňuje příčným dělením. Existence pohlavního rozmnoţování je dokládána prokázanou přítomnosti částečně rozrýhovaných vajíček leţících mezi oběma vrstvami buněk. Kompletní ţivotní cyklus je neznámý, oba druhy (Trichoplax adhaerens, Treptoplax reptans) ţijí v mořském litorálu. Oba druhy byly nalezeny v Janovském zálivu, jen první z nich je opětovně nalézán cirkumtropicky (kolem rovníku) v teplých mořích. Kmen: P O R I F E R A HOUBOVCI (SYN. HOUBY). Většina hub patří k mořským ţivočichům. Velikost těla dosahuje od několika mm aţ po 2 m. Přibliţně popsaných druhů.

18 Asymetrické tělo můţe mít vzhled povlaků, pohárů, a keříků pevně přichycených k podkladu. Tělo hub vykazuje jen nízký stupeň integrace, v podstatě připomíná vysoce diferencovanou kolonii prvoků. Ploché pinakocyty, toří na povrchu těla pinacoderm, který připomíná epitelovou tkáň. Choanocyty límečkovité buňky, tvoří uvnitř těla choanoderm.. Nejde však o pravé tkáně, protoţe jejich buňky mohou prodělávat rozmanité metamorfózy spojené se změnami umístění. Houbovci nemají vyvinutou nervovou soustavu. není. Pohyb vody v jejich těle je závislý na víření bičíků límečkovitých buněk.. Tři základní stavební typy: a) askon- choanocyty vystýlají spongocoel, voda je nasávána póry a vyvrhována oskulem b) sykon- choanocyty jsou seskupeny v přívodních kanálech ústících do spongocoelu. c) leukon- mohutný kortex protkaný sítí kanálů propojujících komůrky (vystlané choanocyty), s póry i se spongocoelem.. Kromě bičíkatých choanocytů a plochých pinakocytů, rozlišujeme několik dalších typů nebičíkatých buněk + buňky reproduktivní, které se tvoří v mesohylu (mesoglea). Archeocyty- jsou totipotentní buňky, velmi početné v mesohylu. Jejich tvar je převáţně kulovitý, mají velká jádra a velký počet lysozómů. Protoţe jou totipotentní mohou se diferencovat v ostatní typy buněk. Mají schopnost fagocytózy a mají také důleţitou funkci při trávení potravy a vnitřním transportu ţivin. Spongocyty jsou přítomné jen u taxonu Desmospongiae. Připomínají archeocyty, avšak dochází v nich k sekreci kolagenu, který polymerizuje do silných skeletových vláken, známých, jako spongin. Lofocyty - tvarem se podobají archeocytům. Produkují jemná kolagenní vlákna mesofylu. Sklerocyty - vznikají v nich jehlice spikuly kosterní elementy mineralizované SiO 2, nebo CaCO3. Myocyty buňky obsahující aktin a myosin. U Desmospongiae jsou soustředěny kolem oskula, kde svými stahy regulují velikost oskulárních otvorů a tím také tok vody v těle houbovce. Ooocyty a spermatocyty vznikají hlavně z archeocytů, ale také z jiných typů buněk, včetně choanocytů. K oplození vajíček dochází v mateřském jedinci, ve kterém probíhá rýhování a vývoj aţ do stádia blastuly.

19 Typy larev: obrvená parenchymula a amfiblastula. K invaginaci dochází při jejich přisednutí k substrátu. V případě parenchymuly dochází k imigrační gastrulaci a diferenciaci buněk uvnitř těla larvy, ještě předtím, neţ opustí mateřské tělo. Rozšíření: hlavně v moři, méně v limnických vodách. Fylogeneze: Houbovci jsou pravděpodobně parafyletickou a zároveň bazální skupinou ţivočichů. Hypotézu o skutečné bazálnosti houbovců potvrzuje i molekulární fylogenetika. Pokračující výzkum prokázal, ţe někteří houbovci mají pravé epitely s desmozómy a přepáţkovými, mezibuněčnými spoji, staţitelné buňky s aktinovými a myozinovými vlákny a někdy dokonce i acetylcholin, či spermie s akrozomy. Během kambria proběhl vývoj i zánik celosvětově rozšířeného kmene mnohobuněčných, blízce příbuzných houbám- Archaeocyatha. Tito ţivočichové měli v porovnání s recentními houbami masivní skelet, který se výrazně podílel na formování kambrických útesů. Houbovci jsou pravděpodobně parafyletickou a zároveň bazální skupinou. Systém hub má provizorní charakter, jsou rozlišovány tři třídy: 1. Calcispongia ( = Calcarea) - houbatky 2. Demospongiae - rohovití 3. Hexactinellida - křemitky Ad 1.- Kostra z CaCO 3, jehlice zpravidla nejsou propojeny. Houbovci malých rozměrů, primitivní stavby ( askon, sykon). Ţijí především v mělkých mořích. Sycon raphaus - houba voštinatá, 2-4 cm, lahvicovitý vzhled. Ad 2. - Kostra z SiO 2 a ze sponginu. Spongin je zvláštní forma tělního kolagenu, která je přítomna také u níţe uvedených křemitek. Představují tzv. houbovce v úzkém slova smyslu. Výhradně leukonový typ. Sponginová vlákna často převaţují nad jehlicemi. Velcí jedinci mohou mít více oskulí. Sladkovodní druhy vytvářejí na zimu gemule (funkce a tvar amfidisků!). Euspongia officinalis- houba mycí, téměř čistá sponginová kostra. Hippospogia communs - houba koňská, kostra je druhotně drsná, uloţenými zrnky písku. Suberites domuncula - houba domečková, povlaky na ulitách obývaných rakem poustevnickým Paguristes oculatus. Spongilla lacustris-

20 houba rybniční html Ad 3.- Kostra je ze šestiosých křemitých jehlic, obyvatelé hlubin. Euplectella aspergillum- houba pletená je, díky své kostře, častým exponátem muzejních sbírek. Křemitky se od ostatních houbovců liší syncytiální stavbou těla, které tvoří mnohojaderný, síťovitý povrch (není zde tudíţ pinakoderm!), chánící uvnitř komůrky s choanocyty. Počáteční ontogenetická stádia však mají buňky s buněčnými stěnami coţ znamená, ţe syncytia vznikají aţ druhotným slýváním původně oddělených buněk (larvální stádia jsou částečně syncytiální). Kmen: C N I D A R I A - ŢAHAVCI Většinou mořští, v menší míře sladkovodní, paprsčitě souměrní ţivočichové. Dosud bylo popsáno cca druhů. Velikost těla koloniálně ţijících polypů je většinou udávána v milimetrech. Medúza Cyanea capillata dosahuje průměru zvonu přes 2 m. Šířka těla sasanky Stichodactyla mertensii, která ţije v oblasti Velkého korálového útesu při pobřeţí Austrálie je udávána kolem 1, 25 m. Tělní organizace zůstala na úrovni gastruly. V průběhu evoluce vyvinuli ţahavci dvě základní ţivotní formy, jimiţ je polyp a medúza. a.htm Polyp : protáhlé válcovité tělo přisedlé k podkladu noţním terčem kolem ústního terče je věnec chapadel mezi gastrodermis a epidermis je tenká vrstva mezogley na vnější straně těla je zpravidla vylučován periderm

8. PRVOCI, HOUBY, ŽAHAVCI

8. PRVOCI, HOUBY, ŽAHAVCI 8. PRVOCI, HOUBY, ŽAHAVCI A. Stavba buňky prvoků, charakteristika a zástupci jednotlivých kmenů prvoků, jejich význam B. Tkáně mnohobuněčných, rýhování zygoty, vývoj zárodečných listů, živočišné houby

Více

Říše Prvoci. (Protozoa) Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: Prvoci Ročník: 2. Opora, ochrana. Pohyb. o Pouze pokud nemají pelikulu.

Říše Prvoci. (Protozoa) Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: Prvoci Ročník: 2. Opora, ochrana. Pohyb. o Pouze pokud nemají pelikulu. Říše Prvoci (Protozoa) - Mikroorganismy - Jednobuněční - Jedná se o živočišnou buňku s dalšími (rozšiřujícími) strukturami Opora, ochrana - Pelikula - tuhá blanka na povrchu (nemají ji měňavky) - Schránka

Více

Otázka 16 Žahavci, ploštěnci, hlísti Charakteristika jednotlivých tříd a jejich zástupců

Otázka 16 Žahavci, ploštěnci, hlísti Charakteristika jednotlivých tříd a jejich zástupců Otázka 16 Žahavci, ploštěnci, hlísti Charakteristika jednotlivých tříd a jejich zástupců kmen: Žahavci jsou to vodní organismy (většinou mořské) s paprsčitě souměrným tělem mají láčku (slepě končící trávicí

Více

Otázka: Jednobuněční živočichové. Předmět: Biologie. Přidal(a): stejsky. Živočichové

Otázka: Jednobuněční živočichové. Předmět: Biologie. Přidal(a): stejsky. Živočichové Otázka: Jednobuněční živočichové Předmět: Biologie Přidal(a): stejsky Živočichové velikosti buněk: vaječná buňka - 200µm nervová buňka - 150μm spermatická buňka - 60µm červená krvinka - 7µm živočišné buňky

Více

Didaktický učební materiál pro ZŠ INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT Mgr. Radovan Vlček Vytvořeno: červen 2011

Didaktický učební materiál pro ZŠ INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT Mgr. Radovan Vlček Vytvořeno: červen 2011 Didaktický učební materiál pro ZŠ INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT Autor: Mgr. Radovan Vlček Vytvořeno: červen 2011 Určeno: 6. ročník ZŠ Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor:

Více

Pohyb buněk a organismů

Pohyb buněk a organismů Pohyb buněk a organismů Pohybové buněčné procesy: Vnitrobuněčný transpost organel, membránových váčků Pohyb chromozómů při dělení buněk Cytokineze Lokomoce buněk (améboidní a řasinkový pohyb) Svalový pohyb

Více

Otázka: Jednobuněční živočichové - prvoci. Předmět: Biologie. Přidal(a): Krista PRVOCI. Obecné znaky:

Otázka: Jednobuněční živočichové - prvoci. Předmět: Biologie. Přidal(a): Krista PRVOCI. Obecné znaky: Otázka: Jednobuněční živočichové - prvoci Předmět: Biologie Přidal(a): Krista Obecné znaky: PRVOCI starobylé organismy velikost v mm a menší (mikroskopická velikost) kosmopolitní výskyt tělo=1 buňka eukaryotická

Více

- pelikula pružná blána bílkovinného původu, umožňuje lepší pohyb

- pelikula pružná blána bílkovinného původu, umožňuje lepší pohyb Otázka: Prvoci Předmět: Biologie Přidal(a): Blade Prvoci - jednobuněčné eukaryotické organismy - většinou se živí heterotrofně - parazité, saprofyté Bičíkovci Mastigophora - pohyb zajišťuje 1 nebo více

Více

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Ontogeneze živočichů

Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT . Ontogeneze živočichů "Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Ontogeneze živočichů postembryonální vývoj 1/73 Ontogeneze živočichů = individuální vývoj živočichů, pokud vznikají

Více

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Buňky jsou nejmenší a nejjednodušší útvary schopné samostatného života. Buňka je základní stavební a funkční jednotkou živých organismů. Zatímco některé organismy jsou

Více

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

Podříše: MNOHOBUNĚČNÍ (Metazoa) Kmen: PLOŠTĚNCI (Plathelminhes)

Podříše: MNOHOBUNĚČNÍ (Metazoa) Kmen: PLOŠTĚNCI (Plathelminhes) Podříše: MNOHOBUNĚČNÍ (Metazoa) Kmen: PLOŠTĚNCI (Plathelminhes) - dorsoventrálně zploštělé tělo - tělní dutina schizocoel - trávicí soustava je slepá nebo úplně chybí - vylučovací ústrojí protonefridie

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou DUM VY_32_INOVACE_02_1_10_BI2 OSTNOKOŽCI

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou DUM VY_32_INOVACE_02_1_10_BI2 OSTNOKOŽCI Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou DUM VY_32_INOVACE_02_1_10_BI2 OSTNOKOŽCI OSTNOKOŽCI mořští živočichové druhotně paprsčitě souměrní pětičetná tělní souměrnost Tělo: nepravidelný

Více

Chromalveolata Apicomplexa Coccidea kokcidie Eimeria sp.

Chromalveolata Apicomplexa Coccidea kokcidie Eimeria sp. 50 m Jméno, skupina: 1 Chromalveolata Apicomplexa Coccidea kokcidie Eimeria sp. Dokreslete a popište vysporulovanou a nevysporulovanou oocystu. Kolik sporocyst je možné pozorovat v infekčních oocystách?

Více

Rozmnožování a vývoj živočichů

Rozmnožování a vývoj živočichů Rozmnožování a vývoj živočichů Rozmnožování živočichů Rozmnožování - jeden z charakteristických znaků organizmů. Uskutečňuje se pohlavně nebo nepohlavně. Nepohlavní rozmnožování - nevytvářejí se specializované

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 6. 9. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní

Více

PRVOCI (Protozoa) pracovní list

PRVOCI (Protozoa) pracovní list PRVOCI (Protozoa) pracovní list 1. Na obrázku je zakreslen původce jedné tropické nemoci, jeho přenašeč a člověk, který byl nakažen. Doplňte chybějící údaje a popište průběh této choroby. Přenašečem choroby

Více

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: V/2 - inovace směřující k rozvoji odborných kompetencí Název materiálu: Fylogeneze vylučovací

Více

Šablona č.i, sada č. 2. Buňka, jednobuněční. Ročník 8.

Šablona č.i, sada č. 2. Buňka, jednobuněční. Ročník 8. Šablona č.i, sada č. 2 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Přírodopis Přírodopis Zoologie Buňka, jednobuněční Ročník 8. Anotace Materiál slouží pro ověření znalostí učiva o buňkách a

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 3 Žahavci Pro potřeby projektu MAN

Více

9. PRVOÚSTÍ - CHARAKTERISTIKA A VÝZNAM (BEZ ČLENOVCŮ)

9. PRVOÚSTÍ - CHARAKTERISTIKA A VÝZNAM (BEZ ČLENOVCŮ) 9. PRVOÚSTÍ - CHARAKTERISTIKA A VÝZNAM (BEZ ČLENOVCŮ) A. Charakteristika prvoústých B. Systematické třídění, charakteristika a zástupci jednotlivých kmenů C. Vznik 3. zárodečného listu, organogeneze A.

Více

Biologie vodních živočichů. Jakub Linhart

Biologie vodních živočichů. Jakub Linhart Biologie vodních živočichů Jakub Linhart úprava: Evžen Tošenovský 2008 1 Systém sladkovodních volně žijících mnohobuněčných bezobratlých, vyjma kmenů Mollusca, Arthropoda, Bryozoa (Sedlák, 1998) Kmen:

Více

Otázka: Parazitismus jako životní strategie. Předmět: Biologie. Přidal(a): Firefly. Parazitismus jako životní strategie

Otázka: Parazitismus jako životní strategie. Předmět: Biologie. Přidal(a): Firefly. Parazitismus jako životní strategie Otázka: Parazitismus jako životní strategie Předmět: Biologie Přidal(a): Firefly Parazitismus jako životní strategie trofický vztah, žijí na úkor svého hostitele, jehož obvykle oslabují, ale neusmrcují

Více

Buňka. základní stavební jednotka organismů

Buňka. základní stavební jednotka organismů Buňka základní stavební jednotka organismů Buňka Buňka je základní stavební a funkční jednotka těl organizmů. Toto se netýká virů (z lat. virus jed, je drobný vnitrobuněčný cizopasník nacházející se na

Více

Otázka: Prvoci a chromista. Předmět: Biologie. Přidal(a): Olinka95. Prvoci. Základy: Způsob výživy

Otázka: Prvoci a chromista. Předmět: Biologie. Přidal(a): Olinka95. Prvoci. Základy: Způsob výživy Otázka: Prvoci a chromista Předmět: Biologie Přidal(a): Olinka95 Prvoci Základy: Způsob výživy 1. 1. Autotrofní (samoživné): výživa anorganickými látkami, které syntetizují na látky organické. - Fotoautotrofní:

Více

Zoologie - cvičení. Doc. Ing. Jan Bezděk, Ph.D. Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství e-mail: bezdek@mendelu.cz

Zoologie - cvičení. Doc. Ing. Jan Bezděk, Ph.D. Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství e-mail: bezdek@mendelu.cz Zoologie - cvičení Doc. Ing. Jan Bezděk, Ph.D. Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství e-mail: bezdek@mendelu.cz Prezentace online: http://old.mendelu.cz/~zooapi/zool/vyuka.htm Doporučená

Více

VY_52_INOVACE_PR02. Název: Vědomostní hra Riskuj. Autor: Klára Raurová. Vhodné zařazení: - předmět: přírodopis. - ročník: opakování učiva 6.

VY_52_INOVACE_PR02. Název: Vědomostní hra Riskuj. Autor: Klára Raurová. Vhodné zařazení: - předmět: přírodopis. - ročník: opakování učiva 6. VY_52_INOVACE_PR02 Název: Vědomostní hra Riskuj Autor: Klára Raurová Vhodné zařazení: - předmět: přírodopis - ročník: opakování učiva 6. třídy Časová náročnost: 45 minut Třída: 6 Ověření: 23.6.2011, 6.B

Více

PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 2

PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 2 PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 2 Název cvičení: SPOLEČENSTVA PRVOKŮ Teoretický úvod do cvičení: Nálevy jsou směsnými kulturami prvoků. Kvalitativní i kvantitativní druhové zastoupení prvoků ve společenstvu nálevu

Více

Měňavky Nemají schránky.

Měňavky Nemají schránky. Prvoci (Protozoa = Protista) Prvoci jsou jednobuněčné eukaryotické organismy. Rozměry jsou mikroskopické, nejčastěji mají velikost setin mm. Jsou mezi nimi však i zástupci s velikostí kolem jednoho mm.

Více

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 VY_32_INOVACE_1.20.Bi.Obojzivelnici Autor: ing. Tkáč Ladislav Datum vytvoření: 18.

Více

Variace Pohlavní soustava muže

Variace Pohlavní soustava muže Variace 1 Pohlavní soustava muže 21.7.2014 16:01:39 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA POHLAVNÍ SOUSTAVA POHLAVNÍ SOUSTAVA MUŽE Rozmnožování Je jedním ze základních znaků živé hmoty. Schopnost reprodukce

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Prameny 6. 7. třída (pro 3. 9. třídy) Základní

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 8. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní /

Více

7. Rozmnožování a vývoj živočichů: osemenění, oplození a embryogeneze

7. Rozmnožování a vývoj živočichů: osemenění, oplození a embryogeneze 7. Rozmnožování a vývoj živočichů: osemenění, oplození a embryogeneze Morfologie, histologie a ontogeneze rostlin a živočichů: Část 2: histologie a vývoj živočichů Osemenění (inseminace) = uvedení spermií

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚPICE-LÁNY PALACKÉHO 793, 542 32 ÚPICE ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ŠKOLNÍ ROK 2012-2013 RADIM ČÁP 9.B

ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚPICE-LÁNY PALACKÉHO 793, 542 32 ÚPICE ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ŠKOLNÍ ROK 2012-2013 RADIM ČÁP 9.B ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚPICE-LÁNY PALACKÉHO 793, 542 32 ÚPICE ABSOLVENTSKÁ PRÁCE LÁSKA ZVÍŘAT ANEB JAK SE ZVÍŘATA ROZMNOŽUJÍ ŠKOLNÍ ROK 2012-2013 RADIM ČÁP 9.B OBSAH I Úvod II Teoretická část 1 Bezobratlí 1.1

Více

ROZMNOŽOVÁNÍ A VÝVIN MNOHOBUNĚČNÝCH, TKÁNĚ

ROZMNOŽOVÁNÍ A VÝVIN MNOHOBUNĚČNÝCH, TKÁNĚ ROZMNOŽOVÁNÍ A VÝVIN MNOHOBUNĚČNÝCH, TKÁNĚ 1. Doplň následující věty. Pohlavní buňky u fylogeneticky nižších živočichů vznikají z nediferenciovaných buněk. Přeměna těchto buněk v buňky pohlavní je určována

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Biologie 2 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu

Více

8 (5) ŽAHAVCI, PLOŠTĚNCI, HLÍSTI

8 (5) ŽAHAVCI, PLOŠTĚNCI, HLÍSTI 8 (5) ŽAHAVCI, PLOŠTĚNCI, HLÍSTI Žahavci Představují významnou skupinu převážně mořských živočichů. Radiálně souměrné tělo tvoří vakovitá dutina obklopená chapadly. Na nich najdeme specializované žahavé

Více

Otázka: Organismy a tělní pokryv. Předmět: Biologie. Přidal(a): snopy303

Otázka: Organismy a tělní pokryv. Předmět: Biologie. Přidal(a): snopy303 Otázka: Organismy a tělní pokryv Předmět: Biologie Přidal(a): snopy303 Význam: udržuje stálé prostředí organismu, chrání před škodlivými vlivy prostředí, tvoří bariéru proti vnikání cizorodých látek, udržování

Více

Maturitní témata BIOLOGIE

Maturitní témata BIOLOGIE Maturitní témata BIOLOGIE 1. BIOLOGIE ČLOVĚKA. KŮŽE. TERMOREGULACE LIDSKÉHO ORGANISMU. 2. BIOLOGIE ČLOVĚKA. SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ. 3. BIOLOGIE ČLOVĚKA. SOUSTAVA KREVNÍHO OBĚHU, TĚLNÍ TEKUTINY. 4.

Více

Variace Vývoj dítěte

Variace Vývoj dítěte Variace 1 Vývoj dítěte 21.7.2014 16:25:04 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA VÝVOJ DÍTĚTE OPLOZENÍ A VÝVOJ PLACENTY Oplození K oplození dochází ve vejcovodu. Pohyb spermií: 3-6 mm za minutu. Životnost

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

VY_32_INOVACE_11.15 1/6 3.2.11.15 Pohlavní soustava Pohlavní soustava

VY_32_INOVACE_11.15 1/6 3.2.11.15 Pohlavní soustava Pohlavní soustava 1/6 3.2.11.15 Cíl znát stavbu ženské a mužské pohlavní soustavy - umět vysvětlit její funkci - odvodit její význam - uvést onemocnění, příčiny, prevenci, ošetření Továrna na spermie a vajíčka - mužské

Více

Otázka: Prvoci. Předmět: Biologie. Přidal(a): Nika-kocur. Systém prvoků. Prvoci: -jsou jednobuněční, eukaryotičtí zástupci. -většinou jsou heterofyté

Otázka: Prvoci. Předmět: Biologie. Přidal(a): Nika-kocur. Systém prvoků. Prvoci: -jsou jednobuněční, eukaryotičtí zástupci. -většinou jsou heterofyté Otázka: Prvoci Předmět: Biologie Přidal(a): Nika-kocur Systém prvoků Prvoci: -jsou jednobuněční, eukaryotičtí zástupci -většinou jsou heterofyté -výskyt: většinou ve vlhkém prostředí -do této říše řadíme:

Více

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Formát Druh učebního materiálu Druh interaktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0722 III/2 Inovace a

Více

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Biologie (BIO) Náplň: Ekologická, fyziologická a fylogenetická charakteristika přírody, zoologie Třída: Druhý ročník a sexta Počet hodin: 2 hodiny týdně Pomůcky: ACTIV Board, laboratoř, didaktické

Více

Autorské řešení pracovního listu Soustava dýchací a cévní 1. přijímá kyslík, odstraňuje oxid uhličitý 2. 1B, 2A, 4C, 5D 3. c 4.

Autorské řešení pracovního listu Soustava dýchací a cévní 1. přijímá kyslík, odstraňuje oxid uhličitý 2. 1B, 2A, 4C, 5D 3. c 4. Autorské řešení pracovního listu Soustava dýchací a cévní 1. přijímá kyslík, odstraňuje oxid uhličitý 2. 1B, 2A, 4C, 5D 3. c 4. 5. 1- žaberní oblouk, 2- žaberní lupínky voda s rozpuštěným kyslíkem neustále

Více

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie 1. ročník čtyřletého všeobecného a 5. ročník osmiletého studia všech daných okruhů a kontrola úplnosti sešitu. Do hodnocení žáka se obecné základy biologie

Více

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Buňky, tkáně, orgány, soustavy Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma

Více

Otázka: Růst a vývoj organismů. Předmět: Biologie. Přidal(a): Bella. Vývoj jedince. -začíná oplozením a končí smrtí:

Otázka: Růst a vývoj organismů. Předmět: Biologie. Přidal(a): Bella. Vývoj jedince. -začíná oplozením a končí smrtí: Otázka: Růst a vývoj organismů Předmět: Biologie Přidal(a): Bella Vývoj jedince -začíná oplozením a končí smrtí: 1. Embryonální vývoj u většiny živočichů končí narozením nebo vylíhnutím (opuštěním vaječných

Více

Kmen: Ploštěnci (Plathelminthes) Milan Dundr

Kmen: Ploštěnci (Plathelminthes) Milan Dundr Kmen: Ploštěnci (Plathelminthes) Milan Dundr Ploštěnci dorzoventrální zploštění těla z břišní a hřbetní strany pouze ektoderm a entoderm mezi nimi řídké parenchymatické pletivo omývané tělními tekutinami

Více

VY_32_INOVACE_002. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_002. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_002 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Buňka Vyučovací předmět: Základy ekologie

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE. Katedra biologických a lékařských věd

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE. Katedra biologických a lékařských věd UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ 500 05 Hradec Králové, Heyrovského 1203, Česká republika, http://www.faf.cuni.cz tel. +420495067111, fax +420495518002 Katedra biologických

Více

1- živočichové úvod. Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková. Tematická oblast. Ročník 2. Datum tvorby 10.9.2013

1- živočichové úvod. Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková. Tematická oblast. Ročník 2. Datum tvorby 10.9.2013 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková 1- živočichové úvod Ročník 2. Datum tvorby 10.9.2013 Anotace - pro učitele i

Více

SOMATOLOGIE Vnitřní systémy

SOMATOLOGIE Vnitřní systémy SOMATOLOGIE Vnitřní systémy VY-32-INOVACE-56 AUTOR: Mgr. Ludmila Kainarová POHLAVNÍ SYSTÉM ŽENY FUNKCE 1. tvorba pohlavních buněk vajíček 2. tvorba pohlavních hormonů (estrogen,progesteron) 3. umožnění

Více

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie 1. ročník čtyřletého všeobecného a 5. ročník osmiletého studia Minimální počet známek za pololetí: 4 obecné základy biologie histologie rostlin vegetativní

Více

HYDROBOTANIKA. CHLOROPHYTA zelené řasy

HYDROBOTANIKA. CHLOROPHYTA zelené řasy HYDROBOTANIKA CHLOROPHYTA zelené řasy ODDĚLENÍ: CHLOROPHYTA - zelené řasy Zelené řasy jsou velice široká skupina. Její příslušníci mají všechny druhy stélek, jen rhizopodiální typ se vyskytuje pouze jako

Více

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Číslo a název projektu Číslo a název šablony Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_1.05

Více

HYDROBOTANIKA. CHLOROPHYTA zelené řasy

HYDROBOTANIKA. CHLOROPHYTA zelené řasy HYDROBOTANIKA CHLOROPHYTA zelené řasy ODDĚLENÍ: CHLOROPHYTA - zelené řasy Zelené řasy jsou velice široká skupina. Její příslušníci mají všechny druhy stélek, jen rhizopodiální typ se vyskytuje pouze jako

Více

Modulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/02.0024.

Modulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/02.0024. Modulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/02.0024 Pitva ryby Návod na laboratorní práci PhDr. Yveta Reiterová Biskupské gymnázium

Více

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty...............................

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... Obsah Úvod......................................... 11 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... 12 1.1 Metabolismus.................................... 12 1.2 Dráždivost......................................

Více

POHLAVNÍ SOUSTAVA. PhDr. Jitka Jirsáková,Ph.D. jitkajirsakova@seznam.cz

POHLAVNÍ SOUSTAVA. PhDr. Jitka Jirsáková,Ph.D. jitkajirsakova@seznam.cz POHLAVNÍ SOUSTAVA PhDr. Jitka Jirsáková,Ph.D. jitkajirsakova@seznam.cz Pohlavní soustava zajišťuje vznik nového života zabezpečuje existenci biologického druhu zajišťuje přenos genetických informací dělíme

Více

ZOOPALEONTOLOGIE zabývá se vývojem živočichů a studuje je na zkamenělinách

ZOOPALEONTOLOGIE zabývá se vývojem živočichů a studuje je na zkamenělinách Otázka: Prvoci Předmět: Biologie Přidal(a): chichi78 ZOOLOGIE =biologie živočichů -má mnoho podobrů Systematická zoologie -třídí a uspořádává živočichy do systémů říše; kmen; třída; řád; rod; druh -anatomie:

Více

Velikost živočišných buněk

Velikost živočišných buněk Velikost živočišných buněk Živočišné buňky jsou co do velikosti značně rozmanité. Velikostí se mohou lišit i stejné buněčné typy u různých živočichů. Průměrná velikost živočišné buňky je 10-20 µm. Příklady

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_18_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_18_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_18_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA DÝCHACÍ SOUSTAVA Buňky živočišného organismu získávají energii pro životní děje: převážně z biologických

Více

- pro učitele - charakteristika žahavců - rozdělení na třídy, jejich charakteristika a zástupce - otázky k zopakování - prezentace

- pro učitele - charakteristika žahavců - rozdělení na třídy, jejich charakteristika a zástupce - otázky k zopakování - prezentace Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková 3 - žahavci Ročník 2. Datum tvorby 1.10.2013 Anotace - pro učitele - charakteristika

Více

VY_32_INOVACE_02.11 1/8 3.2.02.11 Ploštěnci, hlísti Ploštěnci živočichové s plochým tělem

VY_32_INOVACE_02.11 1/8 3.2.02.11 Ploštěnci, hlísti Ploštěnci živočichové s plochým tělem 1/8 3.2.02.11 Ploštěnci živočichové s plochým tělem cíl - popsat stavbu těla, orgánové soustavy, rozmnožování - uvést příklad cizopasných ploštěnců - objasnit vývoj - chápat význam hygieny a nutnost prevence

Více

ZOOLOGIE Laboratorní práce č. 3 Téma: Pozorování prvoků

ZOOLOGIE Laboratorní práce č. 3 Téma: Pozorování prvoků Časová dotace: 90 minut ZOOLOGIE Laboratorní práce č. 3 Téma: Pozorování prvoků Úkol č.1 Příprava nálevu pro pozorování prvoků V rámci tohoto úkolu připravíme předem živnou kulturu pro pozorování prvoků.

Více

Biologická olympiáda, 46. ročník, školní rok 2011 2012 okresní kolo kategorie C soutěžící číslo

Biologická olympiáda, 46. ročník, školní rok 2011 2012 okresní kolo kategorie C soutěžící číslo TEORETICKÁ ČÁST test 1. Žlutočerně zbarvenou pestřenku obvykle predátoři neloví, protože: a) Její tělní tekutina obsahuje jedovatou látku. b) Má ţihadlo. c) Má ostrá kusadla. d) Ji povaţují za nebezpečnou

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Prameny 6. 7. třída (pro 3. 9.

Více

STRUNATCI ŽIVOČICHOVÉ SE STRUNOU HŘBETNÍ PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VY_52_INOVACE_262 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS ROČNÍK:

Více

10. oogeneze a spermiogeneze meióza, vznik spermií a vajíček ovulační a menstruační cyklus antikoncepční metody, oplození

10. oogeneze a spermiogeneze meióza, vznik spermií a vajíček ovulační a menstruační cyklus antikoncepční metody, oplození 10. oogeneze a spermiogeneze meióza, vznik spermií a vajíček ovulační a menstruační cyklus antikoncepční metody, oplození MEIÓZA meióza (redukční dělení/ meiotické dělení), je buněčné dělení, při kterém

Více

Funkce pohlavního systému muže - tvorba spermií = spermatogeneze - realizace pohlavního spojení = koitus - produkce pohlavních hormonů

Funkce pohlavního systému muže - tvorba spermií = spermatogeneze - realizace pohlavního spojení = koitus - produkce pohlavních hormonů Funkce pohlavního systému muže - tvorba spermií = spermatogeneze - realizace pohlavního spojení = koitus - produkce pohlavních hormonů Stavba Varlata testes = mužské pohlavní žlázy - párové vejčité orgány,

Více

Název materiálu: Ptáci - vnitřní stavba

Název materiálu: Ptáci - vnitřní stavba Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e-mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Soustavy člověka Orgány pohlavní soustavy

Více

Základy zoologické systematiky. Jednobuněční

Základy zoologické systematiky. Jednobuněční Základy zoologické systematiky Jednobuněční Vědecké třídění živočichů * Carl Linné (1707 1778) (Carolus Linnaeus) * 1758 (1.1.) * Systema naturae - Systém živočichů - Binominální nomenklatura Popsal asi

Více

Vážení uchazeči o studium na Vyšší odborné škole a Střední zemědělské škole v Táboře,

Vážení uchazeči o studium na Vyšší odborné škole a Střední zemědělské škole v Táboře, Vážení uchazeči o studium na Vyšší odborné škole a Střední zemědělské škole v Táboře, v letošním roce již budou testy delší, protože přijímací zkoušky se blíží. Věříme, že testové varianty Vám pomohou

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 7. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Biologie porovná základní vnější a vnitřní stavbu vybraných a vysvětlí funkci jednotlivých orgánů rozlišuje

Více

Třída: Ryby nejpočetnější skupina obratlovců ploutví: párové nepárové

Třída: Ryby nejpočetnější skupina obratlovců ploutví: párové nepárové RYBY Třída: Ryby - vodní živočichové(sladká i slaná voda) - druhově nejpočetnější skupina obratlovců -tělojeprotáhlé,zestranzploštělé,členísenahlavu,trupaocas(hlava je nepohyblivá- srůstá s trupem) - pohybují

Více

základem veškerého aktivního pohybu v živočišné říši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU

základem veškerého aktivního pohybu v živočišné říši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU Lukáš Hlaváček, Katedra zoologie Přf UP Olomouc, 2010 POHYB je jeden ze základních životních projevů pro život je nezbytný POHYB na všech úrovních: subcelulární (pohyb v rámci buňky) celulární (pohyb buňky)

Více

Otázky pro opakování. 6. ročník

Otázky pro opakování. 6. ročník Otázky pro opakování 6. ročník Vznik a vývoj Země 1. Jak vznikl vesmír? 2. Jak se nazývá naše galaxie a kdy pravděpodobně vznikla? 3. Jak a kdy vznikla naše Země? 4. Jak se následně vyvíjela Země? 5. Vyjmenuj

Více

Třída: RAPHIDOPHYCEAE

Třída: RAPHIDOPHYCEAE HYDROBOTANIKA Třída: RAPHIDOPHYCEAE Celková charakteristika Malá skupina jednobuněčných bičíkovců zahrnuje jen devět rodů. Jejich buňky jsou poměrně velké (až 100 µm). Žijí jak ve sladké vodě, tak i v

Více

O O B J O ŽIV I E V LNÍC Í I

O O B J O ŽIV I E V LNÍC Í I Základní škola a mateřská škola Lázně Kynžvart NÁZEV: VY_32_INOVACE_01_CJS_03 Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Ročník: 5. Autor: Pavlína Sedláková NÁZEV: VY_32_INOVACE_01_CJS _ 09 Vzdělávací oblast:

Více

ORGANISMY A SYSTÉM ŘASY A MECHOROSTY

ORGANISMY A SYSTÉM ŘASY A MECHOROSTY Zelené řasy Zelené řasy je významné oddělení jednobuněčných i mnohobuněčných stélkatých zelených rostlin. Představují blízké příbuzné vyšších rostlin, které se z jedné linie zelených řas vyvinuly. Stavba-

Více

Oddělení: HAPTOPHYTA (PRYMNESIOPHYTA)

Oddělení: HAPTOPHYTA (PRYMNESIOPHYTA) HYDROBOTANIKA Oddělení: HAPTOPHYTA (PRYMNESIOPHYTA) Celková charakteristika Relativně malá skupinka co do počtu druhů (500 recentních druhů v 50 rodech), ale zejména mořští zástupci mají značný ekologický

Více

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Rozmnožovací orgány 1/54

Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT . Rozmnožovací orgány 1/54 "Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Rozmnožovací orgány 1/54 Hlavní funkce rozmnožovacích orgánů = zajištění existence druhu 21. března 2012 Rozmnožovací

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.2490 VY_32_INOVACE_85_PR7 ČLENOVCI. Základní škola a Mateřská škola Nikolčice, příspěvková organizace

CZ.1.07/1.4.00/21.2490 VY_32_INOVACE_85_PR7 ČLENOVCI. Základní škola a Mateřská škola Nikolčice, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.2490 VY_32_INOVACE_85_PR7 ČLENOVCI Základní škola a Mateřská škola Nikolčice, příspěvková organizace Ing. Ladislav Straka Kmen členovci se třídí na třídy Kmen: ČLENOVCI Třída: PAVOUKOVCI

Více

1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky

1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky 1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky Buňka základní stavební a funkční jednotka všech živých organismů. (neexistuje život mimo buňku!) buňky se liší tvarem i velikostí - záleží při tom hlavně na jejich funkci.

Více

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách Buňka Historie 1655 - Robert Hooke (1635 1703) - použil jednoduchý mikroskop k popisu pórů v řezu korku. Nazval je, podle podoby k buňkám včelích plástů, buňky. 18. - 19. St. - vznik buněčné biologie jako

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 6. 7. třídy ZŠ základní

Více

Ekologie živočichů, téma 24 : Parasitismus

Ekologie živočichů, téma 24 : Parasitismus Ekologie živočichů, téma 24 : Parasitismus Parazitismus: jedna z forem predace v širším pojetí parazit je na hostitele vázán jeho existence závisí na živém hostiteli Když hostitel uhyne: parazité se musí

Více

II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů

II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů BIOLOGIE Gymnázium PORG Libeň Biologie je na PORGu Libeň vyučována jako samostatný předmět od sekundy do oktávy a navazuje na předmět Integrovaná přírodověda vyučovaný v primě. V sekundě, tercii a kvartě

Více

Variace Soustava tělního pokryvu

Variace Soustava tělního pokryvu Variace 1 Soustava tělního pokryvu 21.7.2014 16:11:18 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SOUSTAVA TĚLNÍHO POKRYVU KŮŽE A JEJÍ DERIVÁTY Kožní ústrojí Pokryv těla: Chrání každý organismus před mechanickým

Více

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová 1/5 5.2.02.1 Úvodní opakování 1/ V jakém prostředí se vyvíjely živé organismy? a/ na souši b/ ve vodách praoceánů c/ v atmosféře 2/ Organismy chrání před ultrafialovým zářeníma/ atmosféra b/ hydrosféra

Více

Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ

Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ Tkáně lidského těla Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ buněčná složka mezibuněčná složka 1typ buněk nositel funkce extracelulární matrix Tkáně Složené ze souborů (populací) buněk, které mají

Více

Prvoci - kmen Třídy: 1. nálevníci 2. kořenonožci 3. bičíkovci 4. výtrusovci

Prvoci - kmen Třídy: 1. nálevníci 2. kořenonožci 3. bičíkovci 4. výtrusovci Systém bezobratlých Říše: živočichové Podříše: jednobuněční mnohobuněční Kmen: prvoci 1. žahavci 2. ploštěnci 3. hlísti 4. měkkýši 5. kroužkovci 6. členovci 4)výtrusovi Prvoci - kmen Třídy: 1. nálevníci

Více

6.10.2014 BILATERALIA. dorsoventrálně zploštělé bilaterálně souměrné tělo 0,5 mm 30 m

6.10.2014 BILATERALIA. dorsoventrálně zploštělé bilaterálně souměrné tělo 0,5 mm 30 m BILATERALIA Doc. Ing. Ivana Jankovská, PhD. FAPPZ 49 prostor mezi tělní stěnou ektodermálního původu a střevem entodermálního původu je vyplněn mesodermální tkání (parenchym) se štěrbinovitými prostůrky

Více

TŘÍDA: TREBOUXIOPHYCEAE Tato třída začala být uznávána teprve nedávno (původně pod názvem Pleurastrophyceae) a neustále se ukazuje, že do ní spadají

TŘÍDA: TREBOUXIOPHYCEAE Tato třída začala být uznávána teprve nedávno (původně pod názvem Pleurastrophyceae) a neustále se ukazuje, že do ní spadají TŘÍDA: TREBOUXIOPHYCEAE Tato třída začala být uznávána teprve nedávno (původně pod názvem Pleurastrophyceae) a neustále se ukazuje, že do ní spadají nové a nové rody. Stavbou stélek a rozmnožováním i ekologií

Více