Jyoti. Příběh transformativní energie, která přebývá v těle. Anděl zavolal mé jméno

Transkript

1 Jyoti Příběh transformativní energie, která přebývá v těle Anděl zavolal mé jméno

2 Předmluva Claudio Naranjo Přeložili Michal Strenk a Michael Vančura KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Jyoti Anděl zavolal mé jméno: příběh transformační energie, která přebývá v těle / Jyoti; [předmluva Claudio Naranjo; přeložili Michal Strenk a Michael Vančura]. 2. vyd. Praha: DharmaGaia, s. (Nová éra) Název originálu: Angel called my name * * * 2 58 * 133.5:118 * * 929 * (73) Jyoti duchovní cesta vnitřní konverze duchovní poznání spiritualita kundaliní duchovní učitelky Spojené státy americké stol. autobiografie 13 Filozofie ducha 929 Biografie Copyright by Jyoti, 1998 Cover art by Gina Rose Halpern, 1998 Translation by Michal Strenk & Michael Vančura, 2000 Czech edition by DharmaGaia, 2000 ISBN

3 Předmluva Šaman je víc než cokoli jiného člověk, který má vnitřní vedení, a cesta šamana zvláště ve srovnání s cestami, které předepisují klasická náboženství je nanejvýš individuální. Jyoti ve své knize popisuje proces, který nepostrádá vnitřní vedení a je v každém ohledu původní. Ačkoli je dobře známo, že se šaman vydává na cestu prostřednictvím setkání se smrtí, nebylo dostatečně zdůrazněno, že podnětem k duchovnímu probuzení nemusí být pouze osobní zážitky blízké smrti, ale také smrt našich blízkých. Jyoti je toho víc než názorným příkladem. Všudypřítomným aspektem šamanského zážitku je nejen vizionářská zkušenost, ale také vizionářská přeměna každodenního světa, který se stává médiem transcendentních významů a v němž se začínají objevovat synchronicity (termínem synchronicita začal švýcarský psycholog C. G. Jung označovat smysluplný výskyt událostí, které spolu zdánlivě nesouvisejí pozn. překl.), jež jsou možná stále přítomné ve struktuře událostí. Lze s jistotou říci, že cesta čarodějova učedníka se ubírá začarovaným světem, v němž je hledač neustále ve spojení s boží prozřetelností. Mít vnitřní kinematografický systém je bezesporu nadání, které podporuje fenomén šamanismu a v posledku 9

4 se osvědčuje jako důležitý odborný nástroj. Není to však všechno. Teprve prostřednictvím soustavné a zvídavé pozornosti k mentálním obrazům může vést pozorování představ k prohloubení snového obsahu na úroveň bohatou na archetypální a intuitivní obsah. V případě Jyoti tomu tak nepochybně bylo na počátku její vnitřní cesty. Přišel okamžik, kdy před sebou měla nádhernou bytost obklopenou zlatým světlem. Právě tahle vize byla počátkem prvních fyzických projevů obvykle připisovaných kundaliní například pocitu pohybu směrem k temeni hlavy. Jyoti tento zážitek příhodně popisuje jako vnitřní iniciaci, protože si při zpětném pohledu uvědomuje, že se nejednalo o žádnou pomíjivou zkušenost. Po tomto zážitku totiž zažívala nové věci, zvláště kontakt s jinými entitami, což bývá v životě šamanů celkem běžné. Je přitom zcela podružné, zda její Postavy v kápích považujeme za skutečné duchy existující mimo ni nebo za personifikace jinak nepřístupných hlubin její vlastní mysli: máme důvod věřit, že čím více jsou tito vnitřně se projevující spontánní průvodci považováni za skutečné bytosti, tím větší poučení takové setkání přinese. Jyoti poznala nejen mimotělní zážitky, které k šamanismu neodmyslitelně patří, ale také bolestivou cestu podsvětím, která je pro šamanskou cestu ještě typičtější. V jejím příběhu se odráží tradiční vzorec vzestupu a sestupu: extatický začátek, který předchází těžkému období. Popisuje nemoc, která není vyléčena ani dnes, po devíti letech. Můžeme přijmout, že taková nemoc k hlubokému léčivému procesu neoddělitelně patří, což je zvláště patrné z dramatického vývoje prvního z jejích podivných příznaků. Jak se ukázalo, nesnesitelná bolest v paži byla úvodním projevem procesu, který vyvrcholil o několik týdnů pozdě- 10 Předmluva

5 ji (zhruba v době LeBoyerovy přítomnosti) pocitem porodních bolestí a zážitkem těla jako světlem naplněné zářivky. Takový druh zážitku lze označit jako archetypální, protože spočívá ve struktuře našeho organismu a procesu lidské proměny. V šedesátých letech jsem v knize One Quest (Hledání) napsal, že nastal čas, kdy osobní růst, léčení a osvícení, jež byly do té doby výhradní doménou školství, medicíny a náboženství, směřují k systému srovnatelnému s tím, který existoval před jejich rozdělením totiž k šamanismu, a od té doby hovořím o naší současné šamanské struktuře. V sedmdesátých letech jsem při příležitosti setkání Asociace pro humanistickou psychologii v Berkeley poprvé použil výrazů šamanismus nového věku a nový šamanismus, jejichž užívání se poslední dobou rozšířilo v souvislosti s nárůstem tohoto psychologicko-kulturního jevu. Jyoti v podstatě ztělesňuje tento současný výraz šamanismu bez ohledu na svůj čerokijský původ, neváže se na tradiční formy a čerpá ze zdrojů moderní psychologie. (Jeden z neobvyklých rysů života Jyoti spočívá v tom, že její volání se neprojevovalo útěkem ze světa, ale touhou získat vědomosti na zavedené instituci, které by odpovídaly její zkušenosti a v budoucnosti jí umožnily lépe pomáhat ostatním.) Předpokládám, že moderní šamani budou prvotním zdrojem kolektivní přeměny v naší kritické době, a nepochybuji o tom, že o téhle nadané čarodějově učednici opět uslyšíme. Jyoti za mnou přišla, když hledala kouzelnou rostlinu, kterou viděla ve snu, a já jsem v této ženě poznal neobyčejně laskavou a spontánní bytost, která se díky své praktické schopnosti řízení stala oporou organizace Spiritual Emergence Network (SEN; Sí pro pomoc osobám v psychospiri- Předmluva 11

6 tuální krizi). K našemu vzájemnému pocitu spřízněnosti přispěly zážitky neobvyklých a dramatických fyzických projevů, které bezpochyby souvisejí s duchovním procesem. Tato kniha může poskytnout určitou oporu lidem, kteří mají nezvyklé zážitky a bez podobných dokumentů by mohli podlehnout zbytečným obavám ze své nenormálnosti. Doufejme, že přispěje ke změně převažujícího postoje k neobvyklému v naší společnosti natolik, aby se přiblížil postoji tradičních společností, v nichž se šamanismu daří a kde jsou psychózy a psychické utrpení považovány za duchovní příležitost. dr. Claudio Naranjo Berkeley 6. června Předmluva

7 Přehled kapitol Kapitola první Smrt jako probuzení Jedná se o popis událostí, které doprovázely smrt mého otce. V té době jsem ještě neslyšela o zážitcích blízkých smrti a teprve mnohem později jsem k svému překvapení zjistila, že tyto zprávy se v mnohém shodují s tím, co mi ukázala má vlastní zkušenost. Tato událost mi posloužila jako katalyzátor duchovního probuzení a teprve po osmi letech jsem o ní dokázala s někým hovořit. Právě tehdy mě začal proces kundaliní fyzický, energetický fenomén učit na mnohem hlubší, intenzivnější úrovni. Kapitola druhá Pokušení Mé otevření se energii kundaliní je příběhem o tom, jak jsem opět nalezla vztah sama k sobě, učila se důvěřovat svému vnitřnímu hlasu a následovat jej do nových dimenzí. Tato zkušenost se neomezuje pouze na psychologické, ale také fyzické změny. Kundaliní je považována za osobní projev aktivní energie Šakti, Velké Matky. Každý stupeň vývoje přináší důvěrnější poznání této energie, a tím i sebe 15

8 sama. Tato kapitola pojednává o období, kdy láska znamená něco nového, o vizionářském období, kdy se mi dostalo možnosti nahlédnout nové perspektivy. Byla to vzrušující doba, která živila moji duši a probudila moji osobnost k novému způsobu prožívání světa. Psychické jevy (lucidní neboli vědomé snění, vize, parapsychologické události) začaly být na denním pořádku a naplňovaly mě posvátnou úctou a velkým očekáváním. Kapitola třetí Skok do prázdna Můj vnitřní vztah vzkvétal, nastal čas oddanosti. Sny a vize jsem měla stále výraznější. Má práce a životní postoj vyžadovaly velkou změnu. Takový krok podle určitých lidí předpokládal opuštění starého světa, abych mohla vstoupit do nového. V mém případě to znamenalo, že jsem byla přijata k postgraduálnímu studiu na Jungově institutu ve Švýcarsku. Prodali jsme dům a velkou část majetku a na následující tři roky se odstěhovali do jiné země. Tento krok podporovala celá řada synchronicit. Netušila jsem, jak zásadně se změní můj život a že se tak stane způsobem, jaký jsem si ani nedokázala představit. Kapitola čtvrtá Zasvěcení Po příletu do Švýcarska jsem se díky řadě synchronicit seznámila se dvěma pozoruhodnými psychoanalytičkami, z nichž jedna studovala u samotného Junga. Tyto ženy měly obrovský vliv na můj léčivý proces. Ačkoli jsem měla prakticky neustále pocit, že začínám šílet, soustavně mě 16 Přehled kapitol

9 uklidňovaly. Mé vizuální zážitky pomalu získávaly nový rozměr. Líbánky skončily a začala skutečná práce. Zdálo se, jako by se mi přetvářelo tělo, což bylo nesmírně bolestivé. Vyhledala jsem sice lékařskou pomoc, ale žádný lékař nedokázal vysvětlit, co se mnou je. Šamani hovoří o tomto procesu jako o roztrhání; je to doba, kdy je tělo zcela rozebráno a bůh je vytvoří zcela nově na kovadlině, jak píše Nevill Drury v knize The Shaman and the Magician (Šaman a čaroděj). Teprve na konci onoho roku mi jeden psychoanalytik věnoval knihu o kundaliní od Gopi Krishny. Kapitola pátá Svatba s niterným Já V každém vztahu nastává doba, kdy se z víry stává oddanost. Pár přátel mě vyzvalo, abych se s nimi vypravila do Medžugorje v Jugoslávii, kde se šesti mladým lidem údajně zjevila Panna Maria. Dostalo se mi velké cti, že jsem byla i s dětmi vpuštěna do místnosti, kde nás všechny osvítila božská matka. Byl to začátek roku obřadů a poutních cest. Nehledala jsem zasvěcení záměrně, ale najednou jsem se v něm ocitla. V zimních měsících jsem byla vedena k tomu, abych podnikla svůj první vision quest (doslova hledání vize ). Byla to doba hlubokého rozjímání a aktivní vizionářské zkušenosti skončila ohlušujícím řevem hlubokého hlasu: A te jsi zneuctěná nevěsta. Přítel Tygr, americký indián a Sun Dancer, mě o několik měsíců později pozval na Sun Dance, což je čtyřdenní indiánský obřad, v jehož průběhu je každému účastníku propíchnuta kůže v závislosti na tom, jakou měl vizi. Jak jsem zanedlouho zjistila, Tygr prodělal propíchnutí fyzického těla a já těla jemnohmotného. S archetypální energií jsem Přehled kapitol 17

10 se setkala už dříve, ale nikdy nebyla tak intenzivní jako onoho dne. Kapitola šestá Temná noc duše O této fázi duchovní cesty hovoří mnozí mystikové. Byla to doba, kdy mne začalo opouštět vše, co jsem milovala. Mé studium náhle skončilo, manžel požádal po osmi letech o rozvod a synové byli rozhněvaní a ublížení. Mnohem horší však bylo, že jsem měla pocit, jako by mě opustily sny, vize a blízkost bohu. V té době jsem slyšela svoji duši, jak bez ustání křičí bolestí, která jako by procházela samotným jádrem mé Bytosti. Zblázním se? Zemřu? Budu moci zemřít? Na každém kroku na mě číhalo opuštění. Můj hněv na boha se nade mnou hrozivě tyčil, když jsem pochopila, co měl na mysli Ježíš, když řekl: Otče, proč jsi mne opustil? V okamžicích, kdy člověk čelí svým démonům, se ková Láska; Láska, která byla takto ukována, je později neotřesitelná. Kapitola sedmá Cesta do nitra srdce Když jsem dosáhla hlubokého odevzdání, kundaliní vstoupila do mé srdeční komory. Byla jsem převezena do nemocnice s podezřením na srdeční záchvat. Následujících šest hodin jsem tančila se Smrtí. V Indii se hovoří o systému čaker jemnohmotném, komplikovaném systému tělesné energie. Nižší čakry bývají označovány jako oblasti pekla a vyšší čakry, počínaje srdeční, jako oblasti nebe. Prostřednictvím zážitku blízké smrti jsem byla vymrštěna do vyšších 18 Přehled kapitol

11 oblastí. Měsíc po této zkušenosti jsem odešla z Texasu, přišla o zaměstnání v soukromém zařízení pro zneužité dívky a přestěhovala se do Kalifornie, kde jsem začala pracovat v organizaci nazvané Spiritual Emergence Network (SEN). Moji synové se rozhodli, že zůstanou v Texasu, a já tak zůstala poprvé v životě sama. Jinak řečeno, zcela se mi změnila identita! Jakmile takové změny nastanou, objevují se nové začátky. Nevill Drury píše ve své knize The Shaman and the Magician: Šamanova schopnost magického zření a komunikace se rodí v nebi, nikoli na zemi. Občas šaman dokonce potvrzuje trvající vztah s nebeskou říší tak, že si z této oblasti bere duchovní manželky. Burjati věří, že potomstvo zrozené z takového spojení je napůl božské. V knize Iriny Tweedieové Daughter of Fire (Dcera ohně) říká její Učitel: Připrav se na poslední cestu, člověče; připrav se včas. Až si pro tebe přijde tvůj Milovaný, nebudeš moci zůstat; nemůžeš říci: Počkej, až budu připraven. V této kapitole popisuji právě takový vztah s mým Milovaným. Prostřednictvím těchto setkání mi mé vize ukázaly postavu ze Světla. Fyzické projevy byly občas nesnesitelné a neustále mě přepadávaly křeče, bolesti hlavy a krajní vyčerpanost. Můj bodyworker (terapeut pracující s tělem) říkal, že je to stejné jako pracovat na pohyblivém písku. Mé tělo opět prodělalo naprostou proměnu. Později jsem pochopila, že to vše bylo pouhou přípravou na následující cestu. Kapitola osmá Těhotná s bohem V srpnu 1988 jsem byla prostřednictvím snů vedena k tomu, abych podnikla cestu do Peru. Měla jsem v úmyslu považovat tuto cestu za vision quest, což je doba vnitřní- Přehled kapitol 19

12 ho rozjímání a přechod do nového životního období. Čtyři dny po návratu domů jsem zažila silný příliv energie, který trval čtyři hodiny. Po tomto zážitku se mi roztáhlo břicho natolik, že jsem vypadala jako v pátém až šestém měsíci těhotenství. V této kapitole pohovořím o mapě psýché, která se zjevuje zároveň s hlubokým vnitřním léčivým procesem. Dostala jsem se k východní literatuře, která tento proces označuje názvem kumbhaka jedná se o soustředění prány v centru nazývaném též hara. Zpočátku jsem měla nekontrolovatelný strach. Mé pochyby a části stínu křičely: Dost! Později přišlo období, kdy jsem zažívala zenový klid, úplné uklidnění mysli. V takové chvíli se mysl začne nořit do Srdce. Mysl musí totiž nakonec zemřít i to je proces. V následující fázi procesu jsem vstoupila do období celibátu. Zdálo se, že se učím umění zacházet s beztvarým a s nejistotou z neznámého. Kapitola devátá Kruhy se uzavírají Začaly se vyskytovat stavy samádhi, které přinesly hlubší vrstvy odevzdání. V té době jsem prodělala hluboké fyziologické změny, které měly vliv na můj nervový a imunitní systém. Každý krok vedl k hlubšímu vztahu k Inteligenci odpovědné za vývojové procesy a zklidnění organismu. Vědomí se začalo odhalovat a nesmírně rozšiřovat. Když se vyčistila a ustálila šestá čakra, dala se do pohybu sedmá. Se svou učitelkou Ánandi Ma jsem odjela do Indie, abych studovala u Dhjanjógiho, sto patnáct let starého světce a mudrce, gurua cesty zvané kundaliní mahájóga. Lekce, jichž se mi v Indii dostalo, přispěly k ukončení jedné části procesu a ohlásily budoucí události. Uvedly mne na další úroveň. 20 Přehled kapitol

13 Úvod Energie kundaliní V předmluvě ke knize svámího Muktánandy Kundalini, The Secret of Life (Kundaliní, tajemství života) vypráví svámí Pradžňánanda příběh, který nám pomůže pochopit energii kundaliní: Před stvořením světa existoval jenom Bůh. Samota ho začala nudit, a tak stvořil svět ze Sebe, aby si mohl hrát a bavit se. Bytosti, které stvořil, však věděly, kdo jsou a jak se mají navrátit do svého zdroje. Svět je nezajímal a všechny se vrátily k Bohu na nebi, který tak pozbyl možnosti užívat si Své hry. Nakonec svolal ostatní bohy, jež stvořil, aby mu pomáhali Jeho dílo řídit. Ti mu doporučili, aby uzamkl nebeské brány a klíč ukryl. Nápad to byl vynikající, ale nevěděli, kam klíč schovat. Padlo mnoho návrhů, ale žádný nebyl ten pravý, protože lidské bytosti byly velice bystré a klíč by bezpochyby našly. Někdo navrhl dno Tichého oceánu, jiný nejvyšší vrchol Himálaje a další Měsíc, který byl tak daleko, že by se tam lidi nemohli dostat. Všichni byli z tolika návrhů nadšení a Bůh začal meditovat, aby spatřil budoucnost. Nakonec zavrtěl hlavou a pravil: Kdepak, to nepůjde. Vidím, jak lidé zkoumají každý kout vesmíru. Budou schopni nejen zdolat Himálaj a doplavat na dno oceánu, ale také 21

14 přistát na Měsíci, prozkoumat planety a pokusí se dostat černými dírami do jiných vesmírů. Všichni utichli. Už to mám! zvolal najednou Bůh. Znám místo, kde člověk nikdy nebude hledat klíč k nebi. To místo je uvnitř jeho vlastního já, přímo ve středu jeho těla. Bude cestovat miliony kilometrů vesmírem, ale nikdy neučiní dva kroky do sebe, aby prozkoumal svoji vlastní vnitřní bytost. A od té doby se Bůh nesmírně baví, když sleduje, jak člověk hledá štěstí. Člověk má v sobě nepochybně vrozenou hlubokou touhu nalézt klíč k sobě samému. Muktánanda tento klíč ke štěstí nalezl. Ze své vlastní zkušenosti dospěl k přesvědčení, že co je venku, je i uvnitř. Celý vesmír, veškeré poznání, odpovědi na záhady lidské existence a opravdového štěstí má člověk v sobě. To vše je pro něj dostupné probuzením kundaliní, božské Matky. 2 Gopi Krishna popisuje kundaliní jako jistý mechanismus v těle, který vyvolává přeměnu druhu. 3 Russell Park popisuje kundaliní ve svém pojednání o psychospirituální krizi takto: Indické slovo kundaliní, které pochází ze sanskrtského slova kundala, znamená stočený (Rama in White, 1979, s. 27), životní síla (Madhusudandasdží, 1975, s. 1) nebo ta, která je stočená (Sannella, 1987, s. 8) a často bývá používáno ve spojení s pojmem a termínem šakti, který pochází z kořene šak, mít moc nebo být schopen (Rama, 1979, s. 27). Šakti je ženská síla, Velká Matka, tvůrčí a dynamický aspekt jedné ze dvou prvotních polarit ve vesmíru. Šakti je odpovědná za všechny projevené formy, za fyzickou hmotu, 22 Úvod

15 mysl a samotný život. Druhá primární polarita, mužský pól, se jmenuje Šiva. Oblastí Šivy je neprojevená, nehybná kvalita vědomí, které obsahuje potenciál hmoty a energie vznikajících ve vědomí. (s. 54) Říká se, že kundaliní je samotné vědomí, které stoupá páteří, otevírá čakry a odstraňuje bloky a nečistoty ve fyzickém a psychologickém ustrojení jednotlivce. Právě tento pohyb vědomí a následné interakce s nečistotami mají za následek fyzické, emocionální a mentální příznaky. Po probuzení kundaliní bývají příznaky obvykle velice individualizované. (s. 18) 4 Indická mytologie popisuje Šakti jako hada třiapůlkrát stočeného ve spodní části páteře. V každém z nás tato energie nečinně dřímá, dokud se naše vědomí nevyvine na úroveň, kdy je schopno probudit se v realitě naší Věčné bytosti. V té chvíli se kundaliní aktivuje a vydává se na cestu, která přináší mnohé zkoušky a zasvěcení. Jejím nejvyšším cílem je opět se sjednotit s mužskou stránkou své přirozenosti, se svým Milovaným, Šivou. Šakti musí být schopna proniknout závojem Máji, iluze, aby mohlo dojít k tomuto posvátnému spojení, k božské svatbě. Mnozí světci v tradici křes anské mystiky prošli tělesnými proměnami s projevy podobnými těm, které hinduistická tradice popisuje v souvislosti s energií kundaliní. Tento proces popisuje ve svém životopise například svatá Tereza z Ávily. 5 Zažila období ochrnutí, vizí, vytržení, levitace, transu, psychologických změn, a byla dokonce prohlášena za mrtvou, ale po několika dnech opět žila. My, lidé ze Západu, potřebujeme prozkoumat, jak jevy spojené s kundaliní vysvětlují jiné kultury. Organizace Energie kundaliní 23

16 Spiritual Emergence Network uspořádala na jaře roku 1990 v Kalifornii konferenci právě na toto téma. Přes čtyřicet přednášejících hovořilo o tom, jak transformativní energie nebo jevy podobné kundaliní definují jejich kultury nebo mytologie. Mezi přednášejícími byli severoameričtí indiáni, hinduisté, buddhisté, havajští kahunové a lidé z mnoha dalších kulturních tradicí. Konference se zúčastnilo přes pět set lidí z celého světa ženy v domácnosti, lékaři, soudci, psychologové, novináři, umělci, léčitelé a další. Gopi Krishna řekl, že na konci tisíciletí všichni zažijeme probuzení kolektivní kundaliní. Jsem přesvědčena o tom, že účastníci konference toho byli svědky a mnozí z nás to znají z vlastní zkušenosti. Ken Karey píše o takovém probuzení v knize Starseed, The Third Millenium (Hvězdné símě: třetí milénium): Pro vás, kdo žijete v posledních dnech dětství lidského druhu, probuzení přichází postupně a jednotlivé vrstvy iluzí odpadávají jako vrstvy cibule. K probuzení, které je nejbližší a spojí vás s rozmanitými úrovněmi Věčného Bytí, dochází právě te, kdy cítíte vzájemné propojení se Zemí a životní silou, jež plodí její biologický život. 6 Muktánanda uvádí několik způsobů, jak lze kundaliní probudit: Je možné ji probudit intenzivní zbožností nebo opakováním mantry, ale žák může také zažít spontánní probuzení díky zásluhám nahromaděným ze sádhany (duchovní cesty) vykonané v minulých zrozeních. Ve svatých písmech byly popsány různé způsoby probuzení kundaliní. Nejjednodušším a nejlepším však zůstává probuzení prostřednictvím šaktipatu od gurua, který přenáší svoji vlastní božskou Šakti přímo na žáka Úvod

17 CESTA ZAČÍNÁ V mém případě došlo ke spontánnímu probuzení kundaliní. Když se ohlédnu nazpět, vybavuji si chvíle, kdy Šakti proudila mým tělem a bůh mě políbil jako vlahý letní vánek prostřednictvím vizionářských a mystických zkušeností. Některé byly blažené, jiné naopak silné a strašlivé. Nejděsivější na tom všem však bylo, že jsem neměla nikoho, s kým bych si mohla o těchto zážitcích promluvit. Po narození mého druhého syna se mi začalo nekontrolovatelně třást tělo a sestry v porodnici nevěděly, co mají dělat. Teprve později jsem zjistila, že kundaliní se často aktivuje porodem. Když se ohlédnu na tu neuvěřitelnou cestu, po které jsem se vydala, na otevření novému vědomí, psychologické léčení a emocionální a duchovní zralost, která následovala, nemohu se zbavit úžasu. A všechno se to událo jaksi mimovolně. Zážitky s kundaliní jsem nezačala zkoumat vědomě. Dokud jsem si nezačala uvědomovat duchovní proces, který měl zcela přetvořit moji realitu, podle západních měřítek jsem vedla celkem normální život byla jsem středostavovská Američanka se vším všudy. Dětství jsem prožila bez zvláštních událostí, ale vždycky jsem si byla vědoma boží existence. Velice brzy jsem však poznala, že není vhodné mluvit o nadpřirozených jevech; takové věci byly považovány za výstřední nebo mi lidé říkali, že přeháním. Život nesměl být prožíván jako tajemství, spíš jako snaha o poznání vytoužených cílů. Otázky, které se zrodily v dětské mysli, byly umlčeny, pokud nebyly společensky přijatelné. Vše, co se vymykalo takovému modelu, bylo nepřístojné a jako takové i trestáno. Energie kundaliní 25

18 Mé hledání však podnítila ona nevinná potřeba klást otázky. Nejprve mě přivedla do školství jako učitelku. Zpochybňování našeho školství v době zrušení rasové segregace na Jihu jenom umocnilo moji nespokojenost se systémem, který postrádal duši. Vzdělávací systém jako celek se stal entitou, která byla svojí povahou zpátečnická a rozsahem politická. Cíl učení skrze individuální motivaci se vytratil v důsledku našich strachů a zrodily se systémy, které vykonávaly kontrolu a objektivizovaly osobní zkušenost. Vytratil se původní cíl poskytnout slušnou a rovnou péči všem našim dětem. Ty však zůstaly kdesi uprostřed a ve skutečnosti doplatily na naše nevědomí. V současné době se následky takového neprozřetelného jednání více než zřetelně projevují vysokým počtem nechtěných těhotenství, zneužíváním drog a násilím mezi mladistvými. Když jsem pracovala jako učitelka první rok, byla jsem mnohokrát upozorněna, že budu v rámci městského plánu přemístěna do jiné školy. Pomáhala jsem vytvořit jednu z prvních mateřských škol na státní základní škole. Děti v mé třídě prodělávaly první zkušenost mimo domov a snažily se s takovou situací vyrovnat. V normálním a zdravém prostředí bývá takový přechod obtížný, ale snadno se stane traumatickým zážitkem, připočteme-li k tomu neustálou hrozbu změny učitele a politických změn. Reakce systému na emocionální potřeby dětí nebyly zahrnuty v plánu. Ty se staly pouhými položkami v tabulkách předměty, které se přesunují, aby se dosáhlo žádoucího poměru. Hledala jsem systém, který by byl motivován vyvíjet se z vědomé reakce na potřeby jednotlivce v rámci tohoto systému, což mě přivedlo k psychologii. Mé postgraduální studium bylo zaměřeno na prozkoumání různých modelů, které kladly 26 Úvod

19 důraz právě na takový přístup. Nemohli jsme nadále zkoumat pouhou strukturu takových programů. Bylo nezbytné, abychom poznali ty, kdo v nich byli obsažení. V oblasti psychologie jsem začala pracovat se zneužitými a zanedbanými dětmi. Zanedlouho jsem si uvědomila, že tihle žáci života jsou mými nejcennějšími učiteli, protože mě naučili, jak mám rozpoznat a léčit zneužité dítě v sobě. Ačkoli jejich osobní příběhy vypovídaly o nelidském zacházení, které se příčilo zdravému rozumu, každé dítě mělo hluboko v sobě ducha, který chtěl přežít a přežil. Díky jejich zkušenosti a poučení jsem začala zkoumat temnou stránku lidské povahy jak kolektivní, tak osobní. Podle severoamerických indiánů existují tři druhy bojovníků: ti, kteří činí první kroky, ti, kteří udržují při životě ideály, a ti, co bojují s démony. Paradox může být v tom, že klíč k pochopení nás samotných jako lidí se nachází na uzavřených psychiatrických odděleních a ve věznicích naší kultury. Za těmito zdmi totiž žijí naši citliví jedinci, bojovníci, jejichž údělem je bojovat s našimi kolektivními démony. Prostřednictvím takového pochopení jsem se začala potýkat se svou vlastní temnou stránkou, což je nelehký, ale nezbytný krok. Šla jsem do toho záměrně? To jistě ne, ale má práce mě přiměla k tomu, abych si začala klást otázky. A právě kladením otázek začal celý tenhle příběh. Ocitla jsem se v bouřlivé situaci jako ředitelka ústavu pro závislé a zanedbané děti. V minulosti sloužily takové ústavy jako sirotčince. Vzhledem ke kontrole porodnosti, péči o opuštěné děti a legalizaci potratů se však tato zařízení stala odkladištěm pro soudy a legislativu. Výsledkem byla nakonec skupina opuštěných, uprchlých nebo psychotic- Energie kundaliní 27

20 kých dětí ve věku od šesti do osmnácti let. Tyto děti porušily zákon, a už utekly z domova nebo spáchaly těžké zločiny. Všechny byly nějakým způsobem zanedbané nebo zneužité. Jejich příběhy odhalily sexuální a fyzické zneužívání, až si člověk říkal, jak vůbec mohly přežít. Umístění dětí s tak širokou škálou poruch do ústavu mělo za následek naprostý chaos; děti byly často ozbrojené a nezřídka podnikaly nájezdy na vesnici. Po dvou letech intenzivní práce a zásadních změn získalo zařízení novou tvář a ubíralo se směrem k léčení založeném na lásce k těmto dětem, nikoli na jejich zavírání. Právě když začali mít žáci dobrý pocit ze svého programu a ze sebe, jako blesk z čistého nebe přišlo rozhodnutí o prodeji tohoto zařízení státu. Jak se ukázalo, tento krok měl ničivé následky. Jednou za soumraku jsem stála u okna ve své kanceláři a v duchu se ptala sama sebe: Jaký to má všechno vůbec smysl? Nějaký vnitřní hlas mi odpověděl: Házíš kámen do špatného rybníka. Musíš te sestoupit po žebříku uvnitř vlastního bludiště, abys dosáhla oceánu kolektivního. Když pak hodíš kámen, může vyvolat změnu. Jestliže tak učiní dost lidí, z téhle tůně vystříkne vlna, která se přelije přes tvoji současnou realitu, a před tebou se otevře nový způsob bytí. Už dříve jsem se naučila naslouchat a věřit onomu vnitřnímu hlasu. Přemýšlela jsem nad významem slov sestoupit po žebříku uvnitř vlastního bludiště a uvědomila si, že pokud budu vynakládat energii na to, abych změnila věci kolem sebe, aniž pohlédnu nejprve do svého nitra, výsledek nebude mít dlouhého trvání. Kolektiv nemůže prodělat změnu, dokud tuto cestu nepodnikne dost jednotlivců. 28 Úvod

21 Když to všechno začalo, ještě jsem ani netušila, že ve skutečnosti hledám spojení se svým hluboko ukrytým ženstvím. Má kultura vysoce uznávala všechny vlastnosti potřebné k přežití v převážně mužské společnosti analytické schopnosti, soustředění, úspěch. Jinými slovy, naše přirozená schopnost dělat byla přeceňována a naše schopnost být zesměšňována a nepochopena. Robert Johnson v knize Transformation (Proměna) popisuje tři úrovně vědomí: jednoduché, složité a osvícené. Jednoduché vědomí bylo typické pro lidstvo v primitivních dobách a bývá spojováno s Rájem. Toto období se vyznačovalo instinktivním jednáním a prožíváním dvojrozměrného vědomí. Složité vědomí je obvyklý stav vzdělaného západního člověka a vyznačuje se starostmi a stavy úzkosti. Tuto úroveň přirovnává Johnson k Hamletovi: Pochopit Hamleta znamená získat neocenitelný vhled do prázdnoty a osamělosti moderního existenciálního života. Hamlet je trojrozměrný člověk: nemá žádné kořeny v instinktivním světě a jeho hlava dosud není v nebi, kde může získat podporu osvícení. Je předchůdcem nového člověka, který se bude vyznačovat smířením paradoxu mužského a ženského, konání a bytí. Čínský mudrc Lao-c to komentoval slovy: Ten, kdo rozumí mužskému a drží se ženského, se stane kanálem celého světa. Věčná ctnost jej neopustí a navrátí se do stavu nemluvněte. 8 Johnson dále píše: Složitý člověk, který se ocitl na rozcestí mezi nasloucháním instinktům a jednáním vycházejícím z osvícení, často ničí vše ženské kolem sebe. 9 Energie kundaliní 29

22 Pozastavíme-li se na okamžik nad tím, co se dnes děje na naší planetě, snadno pochopíme, co měl Johnson na mysli. Musela jsem být připravená vstoupit do chaosu a být přitom podporována nebem nebo sférami osvícení. Konání a bytí muselo splynout v jedno. Naším úkolem je tedy navrátit se do Zahrady a uvědomit si, že tam jsme. Průvodcem na cestě tam nám bude Psýché (ženství). Pokud k ní nemám žádný vztah, jsem ztracená. Ohlédneme-li se do historie nebo vezmeme v úvahu biologický rozměr, uvidíme, že právě žena přivádí na svět děti, a tím pádem pohání kupředu náš vývoj. Do našeho nového vědomí musíme vstoupit bránou ženství. Musíme si uvědomit, že žijeme v hlubokém popření, které otravuje náš vzduch a vodu, vybíjí ohrožené druhy a hrozí jaderným zničením naší Matky Země. Když přestaneme znásilňovat svou zemi, přestaneme i znásilňovat své ženy a děti, které na ní žijí. Osm let jsem byla vdaná za muže, se kterým jsem měla dvě děti. Po čtyřech letech poměrně š astného vztahu se rozhodl, že si nechá vyříznout chámovod. Muž, kterého jsem znala a milovala, se nevrátil. Teprve o řadu let později mi jeden příbuzný svěřil rodinné tajemství: můj manžel byl v dětství fyzicky a emocionálně zneužíván. Zákrok posloužil jako prostředek, který znovu otevřel Pandořinu skříňku. Manžel měl druhou osobnost, které jsme říkali Ralph. Když byl Ralph venku, měla jsem problémy. Zpočátku šlo většinou o emocionální vydírání, ale časem mě začal ohrožovat fyzicky. Má sebedůvěra byla tak nízká, že jsem ani nevěděla, na koho se obrátit. Můj stud přehlušil všechno ostatní, a já si nedokázala říct o pomoc. Když mě začal fyzicky ohrožovat, přátelé mi zavřeli dveře před nosem, protože měli strach a nechtěli se do ničeho plést, a policie toho s rodinnou hádkou moc nenadělala. Manžel 30 Úvod