Workshop k projektu Impuls 2015!- Nadžánrové projekty / Průřezové projekty ( ) Shrnutí diskuze

Transkript

1 Workshop k projektu Impuls 2015!- Nadžánrové projekty / Průřezové projekty ( ) 13 kulturních aktérů diskutovalo dne v rámci 3. workshopu k projektu Impuls 2015! nad ideovými skicami a návrhy v oblasti " Nadžánrové projekty (Průřezové projekty). Setkání bylo moderováno Hansem Eibauerem, ředitelem CeBBu a odborně doprovázeno Romanem Černíkem, uměleckým vedoucím a jednatelem kulturního centra JOHAN v Plzni a členem širšího týmu projektu Plzeň Shrnutí diskuze Česko-bavorské dny kultury a hospodářství 2015 (ČBDKH, ideová skica Haralda Krämera) Cyklus akcí, který se etabloval jako důležitý vývěsní štít města Weidenu, oslavil v roce 2012 již své 21. výročí. V centru zájmu každoročních uměleckých prezentací stojí sklo. V uplynulých letech se podařilo zdůraznit přeshraniční spolupráci díky akcím se zapojením sousední strany. Pro rok 2015 ještě neexistuje žádný konkrétní koncept, ale do roku Evropského hlavního města kultury by chtěly ČBDKH rozšířit svou kulturní síť přes hranice až do Plzně. Výsledky tohoto procesu by pak měly být prezentovány v roce ) Termín konání akce na začátku března zůstává, abychom zachovali kontinuitu. 2) Téma Sklo se výborně hodí k tomu, abychom vytvořili tematická propojení na další projekty se vztahem ke sklu. 3) V roce 2015 bychom se měli pokusit zahrnout do programu ve smyslu projektu Profesního svazu výtvarných umělců (Dějiště průmyslové kultury & umění / Schauplätze Industriekultur & Kunst) nevyužívané výrobny skla nebo další vhodné průmyslové objekty v regionu jako kulturní prezentační místa. 4) Jako smysluplné se jeví zapojení ČBDKH do zastřešujícího projektu Místa setkávání / Kulturní místa Brusírny zrcadlového skla a leštírny v Horní Falci (ideová skica Dr. Helmuta Wolfa) Projekt na téma Průmyslová kultura se hodí k těžištím projektu Plzeň Mezi leštírnami, sklářskými hutěmi a brusírnami skla v Horní Falci a přilehlými regiony Čech bylo úzké spojení. Plánováno je vypracování seznamu existujících sklářských lokalit a dokumentace jejich stavu ve spolupráci s Univerzitou Řezno (Katedra regionálních dějin) a případně také s Odbornou vysokou školou Řezno. 1) Již se konaly výzkumné práce k těmto lokalitám na české straně. Kontaktní osobou je Zdeněk Procházka z Domažlic (Nakladatelství Českého lesa), který již vydal několik dvojjazyčných knih na dané téma a mohl by být nápomocný také při spolupráci s českou stranou, mj. také se Západočeskou univerzitou v Plzni. 2) Tato znovuobjevená místa by mohla být použita také jako dějiště pro programové příspěvky v rámci projektu Průmyslová kultura & umění / Industriekultur & Kunst (ideová skica Ludwiga Bäumla, Profesní svaz výtvarných umělců (BBK) Horní Falc / Dolní Bavorsko) nebo v rámci projektu Místa setkávání / Kulturní místa Lokality, které se na základě rešerše budou jevit jako vhodné, budou Dr. Wolfem předány na Ludwiga Bäumla pro potřeby jeho projektu.

2 Mezizastavení let od otevření hranice mezi Českou republikou a Bavorskem (ideová skica Kulturního referátu okresu Cham) Cílem projektu je vytvořit k 25. výročí otevření hranice v roce 2015 kulturní mezizastávky na cestě do Plzně. Tyto by měly prezentovat novodobé dějiny, tj. všední den a soužití podél železné opony a zprostředkovávat je obzvláště mladší generaci. Na autentických a neobyčejných místech (např. v bývalých celních budovách) by se mohla konat čtení, výstavy, akce či divadelní představení, které by měly oslovit hlavně mládež a mladé lidi. Plánovány jsou obce v okresu Cham, tzn. zpočátku ne až do Plzně. 1) Myšlenka propojení projektu Plzeň 2015 s akcemi u příležitosti 25. výročí pádu železné opony byla přijata jako zajímavý návrh, který by mohl vyvolat zájem i za hranicemi okresu Cham. 2) Podle názoru účastníků nemusí být tato místa nezbytně něčím neobyčejná, také neobyčejné věci na normálních místech, jako jsou např. odpočívadla, kde člověk nepočítá s uměním a kulturou, mohou vzbudit pozornost (např. komiks na téma 25 let od pádu železné opony na toaletách). 3) Do vypracování tohoto novodobého tematického komplexu by měly být zapojeny školy / žáci (např. projektové semináře na gymnáziích). Jako autentičtí partneři pro konzultace a kontaktní osoby jsou jmenováni pohraniční úředníci a celníci. 4) Odborníkem na železnou oponu je Prof. PhDr. Tomáš Jílek, CSc., emeritní profesor na Katedře historie Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni. 5) Organizační vedení projektu je v rukou Kulturního referátu okresu Cham. V případě zájmu dalších okresů o toto téma by se tyto měly dohodnout na programu s okresem Cham. Podívej se mi do očí Česko-bavorské dny školy umění pro mládež (ideová skica Irene Fritz) Irene Fritz a Kai Dünne jsou se svými zařízeními v Kalmreuthu a Chamu součástí Zemského spolku škol umění pro mládež v Bavorsku. Irene Fritz vede se svou Kulturní dílnou Kalmreuth pobočku Sever. Dny školy umění pro mládež se na bavorské straně konaly již čtyřikrát. Nyní by měly být rozšířeny o účastníky ze západních Čech jakožto Česko-bavorské dny školy umění pro mládež s jedním společným spojujícím tématem. Z toho by měly v souvislosti s rokem 2015 vzniknout společné akce. Irene Fritz již rozpracovala návrhy pro společné projekty ( Kukátko za roh, Pivní tácky, Odpad nezná hranice, Posedy). Na toto by mohly navazovat Kulturní výlety do sousední země, návštěvy mezi školami apod. V rámci Dnů školy umění pro mládež by mělo být nabízeno mnoho akcí se zapojením účastníků - workshopy, ale také sympózia. CeBB již zprostředkoval kontakt na dětskou galerii Paletka. Škola umění pro mládež v Kalmreuthu získá podporu ze strany Kulturního fondu Bavorska a Sociokulturního fondu. 1) Myšlenka se hodí k těžišti Participace projektu Plzeň ) Tematicky by měl mít projekt šanci na podporu ze strany EU. 3) V rámci projektu by měly být také srovnávány a diskutovány vyučovací metody a uměleckopedagogické koncepty v České republice a Německu.

3 4) Aby mohly být navázány první kontakty s českými základními uměleckými školami a myšlenky mohly být prodiskutovány přeshraničně, bylo dohodnuto setkání ředitelů uměleckých škol na bavorské a základních uměleckých škol na české straně, a to v květnu v Centru Bavaria Bohemia (CeBB). Irene Fritz se postará o pozvánky na německé straně a obsah setkání. CeBB pozve hosty z české strany a bude při hledání kontaktních osob podpořen týmem Plzeň ) Zabývání se tématem jazyka (Pivní tácky) je účastníky workshopu považováno za dobrý nápad, který se objevuje také v dalších ideách ( Slova na loukách Krajina jako česko-německý slovník ze dne ). Je však třeba pomyslet také na problematiku výslovnosti, protože napsaná slova nelze správně vyslovit bez určité znalosti druhého jazyka. 6) Při financování je třeba získat jako sponzory obchody pro dům a zahradu. Na audiodálnci do Plzně (ideová skica Christine Willfurth) Tento projekt vznikl z přání zjistit při jízdě autem také něco o krajině, o jejích zvláštnostech, o dialektu a zvukovém obrazu (šumy) regionu. Autorka myšlenky Christine Willfurth je připravena přispět jako spisovatelka a rozhlasová žurnalistka k rešerši a realizaci. Technická realizace by mohla fungovat přes aplikace ke stažení na internetu nebo jako doplňkový software k navigaci. 1) Myšlenka je vyhodnocena jako zajímavá, avšak ve své realizaci velice komplexní. Obsahem cca tříminutových sekvencí by měly být informace o obcích a krajinách, dílčím aspektem by měl být příslušný dialekt. 2) Je poukazováno na pořad Poslechuhodný / Hörenswert Bavorského rozhlasu. Možná by měl samotný Bavorský rozhlas zájem o tento projekt a podpořil by jeho realizaci. Také Evropské hlavní město kultury pro rok 2009 Linec hodně pracovalo se zvuky, např. v rámci projektu Vysokohorská cesta / Höhenweg. 3) Nezávisle na poslouchání přímo v autě by byly možné také pevné audiostanice na různých místech, např. ve spojení s myšlenkou Kulturního referátu Cham Mezizastavení Obsahy by mohly být dány dohromady v rámci školního projektu (zprávy dobových svědků). 4) Myšlenka by mohla být zajímavá také pro oblast cestovního ruchu, a to také po roce Možná by se na výrobních nákladech účastnily také obce / turistické spolky, případně by nakoupily nahrávky. 5) Nahrávky by mohly být zajímavé také pro lidi, kteří cestují vlakem (přehrávání na PC nebo mobilním telefonu). 6) U navigací existují v Německu čtyři provozovatelé. Ti by mohli prostřednictvím aktualizace softwaru nahrát na přístroje tyto nahrávky. 7) Projekt by mohl být spojen také s projektem Děti jako reportéři, který byl realizován na základních uměleckých školách v Plzni. Podobný projekt byl realizován Rádiem Ramasuri ve Weidenu. Plzeň 2015 může kromě toho zprostředkovat kontakty na regionální redakci Českého rozhlasu v Plzni. Kulturní redakce dělá podobné projekty. 8) Christine Willfurth, Irene Fritz a Bernd Meißner projektovou myšlenku zkonkretizují a dále rozvinou. Christine Willfurth vypracuje ukázkovou / testovací verzi, abychom si dokázali tuto ideu lépe představit a mohli také lépe přesvědčit možné partnery.

4 Vlak za kulturou (ideová skica Erwina Aschenbrennera) Dr. Erwin Aschenbrenner již k projektu vypracoval velmi detailní představy, diskutoval s různými kulturními aktéry a informoval o této myšlence marketingové oddělení společnosti Vogtlandbahn. Dva vagóny, kdy každý z nich pojme cca 40 osob, by měly být přetvořeny na pojízdnou kulturní scénu a v roce 2015 vždy o víkendech integrovány do vlaku Alex, který jezdí každý den z Mnichova do Prahy a zpět. Ve vlaku by měl být cestujícím na trase z Řezna do Hlavního města kultury Plzně a zpět představen rozmanitý kulturní program různých žánrů (hudba, tanec, literatura, výtvarné umění, malířské umění, kouzelnictví atd.). Cesta vlakem by měla cestující naladit na návštěvu Evropského hlavního města kultury ) V myšlence se skrývá mnoho pozitivních aspektů: mj. PR pro vlakové spojení Mnichov - Řezno Plzeň Praha a pro Hlavní město kultury 2015 Plzeň, budou osloveny nové okruhy cestujících, kulturní tvůrci dostanou k dispozici zajímavou scénu, jízda vlakem místo autem. 2) Umělci vystupující ve vlaku pochází jak z české, tak i bavorské strany. Měli by dostat paušální odměnu pokrývající jejich náklady, aby nemuselo být jednáno s každým umělcem individuálně. Části programu by se mohly v průběhu roku opakovat. 3) Jak a za jakých podmínek proběhne realizace projektu, musí být projednáno s odborníky / managementem obou vlakových společností na české a bavorské straně. První kontakty s marketingovým oddělením vlaku Alex (společnost Vogtlandbahn GmbH) proběhly pozitivně. Je nutné vyjasnit, jak by byl organizován prodej jízdenek do obou vagónů, zda bude nějaký kulturní příplatek za cestu Vlakem za kulturou a jak budou fungovat rezervace jízdenek. 4) České dráhy mají k dispozici Vagón s kinem. Otázkou je, zda by bylo možné tento využít. 5) Projekt je na plzeňské straně považován za vysoce zajímavý. Hodí se dobře do programového těžiště Tranzit a do celkového konceptu Malých poselství a vyslanců ve světě projektu Plzeň Stejně jako plánovaný Autobus bláznů, který má přivézt umění a kulturu do malých obcí, postará se také Vlak za kulturou o účast a zapojení mnohých lidí. 6) Podněty k tvorbě programu by mohly být čerpány z projektu Kultur-Mobil v Dolním Bavorsku. Workshop filmů z mobilních telefonů a soutěže pro mládež v Čechách a Bavorsku (ideová skica Perdity Wingerter) Pro mládež se zacházení s mobilním telefonem stalo naprostou samozřejmostí. Mnohé mobilní telefony mají funkci natáčení filmů, kterou mladí lidé hojně využívají. V této myšlence jde o to, motivovat mládež k tomu, aby se ve svých filmech na mobilních telefonech zabývala tématy, jako je rasismus a diskriminace. Poselství těchto filmů by měla zprostředkovávat respekt a toleranci a měla by být mladými lidmi šířena dále. Cílem jsou konkrétní setkání mezi českou a německou mládeží a společná realizace filmů na mobilních telefonech. Ve spolupráci se vzdělávacím centrem mládeže Jugendbildungsstätte Waldmünchen, která má k dispozici jak nezbytnou techniku, tak i zkušené referenty, se již konaly dva workshopy. Mladí lidé mluví o předsudcích, učí se, jak napsat scénář a stříhat filmy (výhradně s pomocí freeware). 1) Roman Černík projedná projektovou ideu s Martinou Voráčkovou a Ivanou Konášovou, které mají dlouholeté zkušenosti s tématem Film a děti a specializují se na trikové filmy, mj. se soutěží v rámci festivalu Animánie. ( 2) Pro tento záměr je ještě třeba navrhnout společné téma / motto, např. by mohlo hrát roli spojení mezi partnerskými městy Plzní a Řeznem.

5 3) Je ještě třeba vyjasnit organizační otázky: Kdo by připadal v úvahu jako partner na české straně (mládežnická organizace), kde by se konala setkání, kdo by byli možní docenti. 4) Perdita Wingerter konkretizuje projektovou myšlenku o téma a realizační plán: Co je k realizaci nezbytné, co musí být vyřešeno atd. 5) Tandem Řezno / Plzeň je uveden jako možná kontaktní osoba pro takový projekt s mládeží. Kulturní putování s osly (ideová skica Christiny Ertl-Meißner) Navrhovaná přeshraniční kulturní putování za hranice (do Plzně) by měla zdůraznit to, co máme společné, a znovu připomenout přepravu zboží v dřívějších dobách (sklo, sůl, tabák, paličkované výrobky) a používání oslů jako tažných zvířat. 1) Je možné najít propojení k projektu Literární cesty (osli by mohli nést zavazadla umělců), také by bylo možné zapojení do projektu Místa setkávání / Kulturní místa ) Putování s osly z Furth i.w. do Plzně trvá přibližně týden, iniciátoři vyřeší, v jakých 4-5 zastávkách by mohla být zvířata ubytována a obstarána. 3) Možná by byla také akce s velbloudy, zvířaty ze znaku města Plzně. Christina Ertl-Meißner ví o čtyřech velbloudech v okolí Furthu. 4) Spolupráce by byla možná např. se ZOO Plzeň, ale také dalšími jezdeckými spolky v nedalekém okolí (Vital-Park v Drahotíně rodiny Malhausových, Björn Rau, 2. předseda jezdeckého spolku Wanderreitervereinigung Bavorsko z Waldmünchenu). 5) Z plzeňského pohledu se motiv putování a znovuoživení dobře hodí k regionální linii celkového projektu Plzeň V dílčím projektu Baroko by měly být propojeny krajina a umění. 6) V roce 2011 se již konalo putování z Božího Daru do Plzně s umělci, kteří dokumentovali krajinu s historickými jizvami a opuštěnými obcemi. Vzniklo z něho rozhlasové vysílání a nyní také výstava fotografií. Roman Černík se putování účastnil a může se podělit o své zkušenosti. 7) Kromě toho je třeba najít umělce, kteří by na zastávkových stanicích pořádali kulturní program. Při zapojení do literárního putování do Plzně by vlastní program odpadl. Topografické experimenty Pocitová topografie (ideová skica spolku Hausfluss e.v.) Tento projekt má za úkol zachytit a prezentovat pocity lidí v pohraničí, které jsou v nich vyvolávány v souvislosti s Evropským hlavním městem kultury. Měla by být zodpovězena otázka, zda vede událost Plzeň 2015 k citelným impulzům mezi obyvatelstvem, změně pocitů nebo povědomí, zda jsou tyto aktivity užitečné a trvalé? Zodpovězení těchto otázek by nemělo probíhat ve formě interview, nýbrž prostřednictvím rešerší ve vyhledavačích na internetu, tzn., že by mělo být analyzováno, která slova nebo slovní spojení se vyskytují častěji. Změna množství dat na internetu, tzn. počet nalezených výsledků na Google, např. nárůst zadaných akcí, má ukázat, co hýbe obyvatelstvem. Výsledky by měly být prezentovány ve formě speciální meteorologické mapy s nejvyššími a nejnižšími údaji. Názory a nálady mezi obyvatelstvem by měly být ukázány jako měkké faktory na základě barometru Plzeň 2015.

6 1) Účastníci velice důkladně diskutovali o této myšlence, protože v souvislosti s první informací vznikly u účastníků workshopu pochybnosti, zda budou pomocí internetové rešerše nalezeny platné výsledky. 2) Josef Weber ze spolku Hausfluss e.v. vysvětluje, že se při této myšlence nejedná o proces s vědeckými nároky. Také tato metoda ještě není dostatečně zralá. Je jisté, že navrhovaná akce by se neměla zakládat na vědeckých metodách průzkumu (ankety / interview). Jedná se o umělecký projekt a ne o vědecky fundovanou výzkumnou práci. 3) Za touto myšlenkou vězí zajímavý a možná také provokativní nápad. 4) Výsledky by mohly představovat jakousi meteorologickou mapu, ale také film, linkovou topografii, abstraktní struktury, z nichž lze něco vyčíst. 5) Autorům jde o pocity, které mohou být případně měřeny i u návštěvníků akcí v rámci Plzně ) Spolek Haussfluss e.v. již dříve realizoval projekt, při kterém se zabýval mapami a vyvíjel piktogramy pocitů, které se vyskytovaly na určitých místech. Tato myšlenka by mohla být přenesena také na umělecký prostor Plzeň a prezentovat subjektivní vnímání. Zapomenutá vlast Architektonické vzpomínky ztracených a zapomenutých míst (ideová skica spolku Hausfluss e.v. - Peter Troppmann) Cílem projektu je vystopovat zbytky ztraceného a zapomenutého domova, architekturu a prozkoumat stavební kulturu v pohraničí. Na začátku by měla být na obou stranách provedena rešerše zmizelých míst a analýza map. Poté by měly být hledány zbylé elementy / fragmenty. Cílem akce je nasměrovat pozornost na ztrátu domova. Na zmizelých / objevených místech by se mohly konat různé menší akce, průvodce by mohl tyto stanice tematicky propojit, na závěr by mohla vzniknout socha jako symbol všech opuštěných míst. Projekt není zamýšlen jako dočasná akce, nýbrž tato putování ve formě hledání stop by se mohla konat také v budoucnu. 1) V tomto návrhu jsou shledávány paralely k projektu Mezizastavení 2015 okresu Cham. 2) Na české straně by měl být navázán kontakt s občanským sdružením Antikomplex Praha ( a na německé straně s osobami zodpovědnými za projekt Vyprávění o hranici / Die erzählte Grenze ( 3) Je doporučováno neklást důraz na rešerši, nýbrž osvětlit spíše příběhy, které jsou spojeny s danými místy a lidmi. Tyto by mohli vystopovat umělci nebo autoři a představit je. 4) Pod heslem Architektonické intervence by se mohla krajinou táhnout také bílá páska nebo linie, která by spojovala tato místa. 5) Tato myšlenka se hodí k akcím krajinného umění projektu Plzeň Filmy bez hranic (ideová skica Oskara Sieberta / Jaroslava Bouse / Jaroslava Siky) Oskar Siebert se nemohl na workshop dostavit. Projekt byl však již projednán CeBBem a týmem Plzeň 2015.

7 1) Chybí ještě spojující téma pro projekt Plzeň Filmy by se mohly např. zabývat jedním z hlavních témat projektu Plzeň 2015 nebo partnerstvím města Plzeň a Řezno. Projekt na téma Plzeňské baroko (ideová skica Rainera Christopha / Huberta-Jörga Riedlingera) Rainer Christoph se nemohl workshopu zúčastnit. Projekt byl však také již dříve projednán. 1) Návrh se hodí ke stěžejnímu tématu Baroko projektu Plzeň 2015 a bylo by možné ho snadno zastřešit projektem Místa setkávání / Kulturní místa ) Rainer Christoph již tuto myšlenku velice detailně objasnil. Všeobecné informace k projektu Plzeň 2015: Program se koncentruje na čtyři velká těžiště, tzv. programové proudy. Jako klíčové projekty, které jsou ve vzájemném dialogu a jsou propojovány, byly označeny: 1. Umění a technologie Zde je jedná o nové technologie, které ovlivňují a dále rozvíjejí také umění. 2. Prameny a příběhy V této programové oblasti hrají roli společné kořeny, tradice, vyprávění a příběhy. 3. Těžiště Tranzit a menšiny se zabývá odlišnostmi. 4. Spojení a město Kritéria Plzně 2015: Na všední věci by mělo být nahlíženo z jiné perspektivy, měly by být obnovovány, dále rozvíjeny a oživovány. Velkou roli hrají inovace a trvale udržitelný rozvoj. Schönsee, , zapsali: Maika Victor a Hans Eibauer