Nabídka cizích jazykù v èeských zaøízeních pro pøedškolní dìti v Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa

Transkript

1 Zamìøení na jazyky sousedù Schwerpunkt Nachbarsprachen Nabídka cizích jazykù v èeských zaøízeních pro pøedškolní dìti v Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa Mehrsprachige Angebote in tschechischen Kindertageseinrichtungen der Euroregion Neisse-Nisa-Nysa

2 Diese Broschüre wurde erstellt von Dieses Projekt wird von der Europäischen Union kofinanziert / Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií

3 Úvodní Slovo Vážení pøátelé, dostává se vám do rukou brožura, kterou pro Vás pøipravili Èesko-nìmecké fórum žen Berlín/ Liberec a PONTES - dílna Sousedství a jazyk Görlitz, v rámci projektu Zpracování a rozvoj dvoujazyèných konceptù v MŠ Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa, zamìøeného na vícejazyènou výchovu dìtí pøedškolního vìku. Jako hejtmana Libereckého kraje i jako pøedsedu èeské èásti Euroregionu Nisa mne podobná iniciativa velice tìší. Plnì si uvìdomuji, že pøi souèasných snahách o sjednocenou Evropu snad více než kdy jindy platí: Kolik øeèí znáš, tolikrát jsi èlovìkem. Pøekonávání jazykových bariér v našem euroregionu proto považuji za velmi významný poèin, který pøispìje k tomu, aby si lidé, kteøí v tomto regionu po staletí žijí vedle sebe, do budoucna ještì lépe rozumìli a mohli spolu komunikovat. Pokud se vícejazyènost podaøí prosadit jak v èeských tak nìmeckých a polských mateøských školách, bude to opravdu nìco mimoøádného a svìtového, co nakonec nejvíce ocení dìti, které tímto nevšedním typem pøedškolního vzdìlávání projdou. Celému projektu proto držím palce, aby se ho podaøilo uvést do života. Vždy právì pøedškoláci mají od pøírody dáno, aby v tomto období velice snadno a rychle vstøebávali nové jazykové dovednosti. Byla by proto velká škoda této výhody nevyužít. Nositelkám projektu dìkuji za jejich iniciativu a vìøím, že nezbytnou podporu získají jak u Evropské unie tak v pøedškolních zaøízeních, která se spolu s dìtmi již brzy pustí s chutí do výuky jazykù našich sousedù a pøátel. Petr Skokan hejtman Libereckého kraje 3

4 Vorwort Liebe Freunde, sie bekommen hiermit eine Broschüre in die Hand, die das Deutsch-Tschechische Forum der Frauen Berlin/Liberec und die PONTES-Werkstatt Nachbarschaft und Sprache Görlitz im Rahmen des Projektes Aufbau und Entwicklung bilingualer Konzepte in Kindertageseinrichtungen der Euro-region Neisse-Nisa-Nysa zur mehrsprachigen Erziehung von Kindern im Vorschulalter für Sie vorbereitet haben. Als Hejtman des Kraj Liberec und auch als Präsident der tschechischen Seite der Euroregion Neisse begrüße ich eine solche Initiative sehr. Ich bin mir vollkommen bewusst, dass bei den gegenwärtigen Bemühungen um ein geeintes Europa mehr als je zuvor das Wort gilt: Wie viele Sprachen du kennst, so oft bist du Mensch. Die Überwindung der Sprachbarrieren in unserer Euroregion halte ich deshalb für einen sehr bedeutenden Beitrag dazu, dass Menschen, die über Jahrhunderte in dieser Region nebeneinander leben, sich in Zukunft noch besser verstehen und miteinander verständigen können. Wenn es gelingt, die Mehrsprachigkeit sowohl in tschechischen als auch in deutschen und polnischen Kindergärten durchzusetzen, wird dies wirklich etwas Außergewöhnliches und Weltbewegendes, und letztendlich werden das die Kinder am meisten schätzen, die diese nicht alltägliche Vorschulbildung genießen können. Ich drücke deshalb diesem Projekt die Daumen, damit es gelingt, es auf den Weg zu bringen. Gerade Vorschulkindern ist es von Natur aus gegeben, in diesem Alter sehr leicht und schnell neue Sprachfähigkeiten zu erlangen. Es wäre deshalb sehr schade, diesen Vorteil nicht zu nutzen. Den TrägerInnen dieses Projektes danke ich für ihre Initiative und hoffe, dass sie die notwendige Unterstützung sowohl bei der Europäischen Union als auch bei den Vorschuleinrichtungen finden, damit diese sich zusammen mit den Kindern schon bald mit Enthusiasmus an das Lernen der Sprachen unserer Nachbarn und Freunde heranwagen können. Petr Skokan hejtman Libereckého kraje 4

5 Obsah / Inhalt O poslání brožurky, Irene Bohlen & Ingrid Lottenburger Zum Anliegen der Broschüre, Irene Bohlen & Ingrid Lottenburger Projekt vypracování a rozvoje dvojjazyèných konceptù v zaøízeních pro pøedškolní dìti v Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa, Stefanie Fischer Aufbau und Entwicklung bilingualer Konzepte in Kindertageseinrichtungen der Euroregion Neisse-Nisa-Nysa, Stefanie Fischer Všemi èivy a smysly..., PaedDr. Kamila Podrápská, Ph.D. Mit allen Sinnen lernen, PaedDr. Kamila Podrápská, Ph.D. Nabídka cizích jazykù v èeském pøíhranièí v ERNNN Mateøská Škola Dolní Podluží Kindergarten Dolní Podluží ZŠ a Mateøská Škola Dolní Poustevna Grundschule und Kindergarten Dolní Poustevna Mateøská Škola Beruška Hrádek nad Nisou Kindergarten Beruška Hrádek nad Nisou Mateøská Škola Hrádek nad Nisou - Donín Kindergarten Hrádek nad Nisou - Donín Mateøská Škola Studánka Jablonné v Podještìdí Kindergarten Studánka Jablonné v Podještìdí Mateøská Škola Jindøichovice pod Smrkem Kindergarten Jindøichovice pod Smrkem Mateøská Škola Klíèek Nový Bor Kindergarten Klíèek Nový Bor Mateøská Škola Kamenický Šenov - Prácheò Kindergarten Kamenický Šenov - Prácheò Mateøská Škola Rumburk Kindergarten Rumburk Pøehled nabídky cizích jazykù (vèetnì angliètiny) v Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa Übersicht mehrsprachiger Angebote (inklusive Englisch) in der Euroregion Neisse-Nisa-Nysa 50 5

6 O poslání brožurky Globalizovaný svìt na nás klade nové nároky. Jedním z nich je znalost cizích jazykù. Na to musíme naše dìti pøipravovat. Mnoho rodièù si je toho vìdomo. Požadují z vlastní iniciativy nebo ve spolupráci s mateøskou školkou, aby jejich dítì pøišlo do styku s cizími jazyky již v pøedškolním vìku. Již od útlého vìku jsou dìti schopné hravou formou objevovat a cvièit ne jeden, nýbrž vícero cizích jazykù. Kontakt s druhým jazykem, jak potvrzují vìdecké výzkumy, má pozitivní vliv na rozvoj mateøštiny. Díky vìtší jazykové vybavenosti se dá dìtskému vnímání svìta zprostøedkovat také kultura spojená s tím èi oním jazykem. Tímto zpùsobem se odbourává strach z neznámého a komunikace bez hranic se stává realitou. Brožurka, kterou máte k dispozici, obsahuje souèasnou nabídku cizích jazykù, pøedevším jazykù našich sousedù v èeské èásti Euroregionu Nisa. Bìhem telefonického dotazování více než 270 institucí na jaøe 2007 se øada mateøských škol zapojila do vyplnìní jazykového dotazníku. Na základì osmdesáti odevzdaných formuláøù byla Èesko-nìmeckým fórem žen se sídlem v Liberci / Berlínì ve spolupráci s PONTES-dílnou Sousedství a jazyk brožurka vypracována. Údaje v brožurce nemusí být kompletní. Obsahovì navazuje na obdobnou brožurku Nabídka cizích jazykù v nìmeckých zaøízeních pro pøedškolní dìti v Euroregionu Nisa, kterou vypracovala PONTES-dílna Sousedství a jazyk a vydalo Saské ministerstvo sociálních vìci (Sächsisches Staatsministerium für Soziales). Ústøední myšlenkou této brožury byl popis nabídky èeského jazyka, polského jazyka a jazyka Lužických Srbù (v nìmecké èásti Euroregionu Nisa). Možností, jak se již v mateøské škole dostat do pravidelného a èastého kontaktu s cizím jazykem v autentické podobì rodilého mluvèího je relativnì málo. Tato brožura má zprostøedkovat první vlaštovky na tomto poli a vybídnout k následování. Jen pokud budou cizí jazyky zaøazeny do programu pøedškolních zaøízení, mùže být splnìn pøedpoklad pro plán Evropské komise: totiž, že každý obèan Evropské unie bude hovoøit kromì své mateøštiny ještì dvìma cizími jazyky. Využijme pro naše dìti výhodu pøíhranièního regionu a nabídnìme jim co nejdøíve jazyk našich sousedù, jazyk, který mají na dosah ruky a mohou ho bezprostøednì zažít pøi setkání se svými vrstevníky. Irene Bohlen & Ingrid Lottenburger Èesko-nìmecké fórum žen Berlin/Liberec 6

7 Zum Anliegen der Broschüre Die globalisierte Welt stellt neue Anforderungen. Eine davon ist die Beherrschung mehrerer Sprachen. Darauf müssen wir unsere Kinder vorbereiten. Viele Eltern sind sich dessen bewusst. Sie fördern den Kontakt der Kinder mit weiteren Sprachen bereits im Vorschulalter entweder als Privatinitiative oder gemeinsam mit einem Kindergarten. Die Kinder besitzen im Vorschulalter bereits Fähigkeiten, die es ihnen erlauben, spielerisch nicht nur eine sondern mehrere Sprachen aufzunehmen, zu erkunden und einzuüben. Der Kontakt mit einer zweiten Sprache hat, dies ist wissenschaftlich erwiesen, auch einen positiven Einfluss auf die Entwicklung der Mutter- bzw. Familiensprache. Mit einer erhöhten Sprachkompetenz kann auch die Kultur des jeweils anderen Landes Eingang in die Erfahrungswelt der Kinder finden. Auf diese Weise schwindet die Angst vor dem Unbekannten und eine grenzüberschreitende Kommunikation wird möglich. Die vorliegende Broschüre erfasst die bereits bestehenden Fremdsprachenangebote, insbesondere die der Nachbarsprachen im tschechischen Teil der Euroregion Neisse-Nisa-Nysa. Nach einer telefonischen Umfrage an 270 Kindertageseinrichtungen im Frühjahr 2007 erklärten sich zahlreiche Kindergärten bereit, einen Fragebogen auszufüllen. Auf der Grundlage von 80 Rücksendungen wurde die Broschüre vom Deutsch-Tschechischen Forum der Frauen mit Sitz in Liberec und Berlin in Zusammenarbeit mit der PONTES- Werkstatt Nachbarschaft und Sprache in Görlitz erarbeitet. Die Broschüre erhebt keinen Anspruch auf Vollständigkeit. Inhaltlich knüpft sie an die von der PONTES-Werkstatt Nachbarschaft und Sprache erstellte und vom Sächsischen Staatsministerium für Soziales herausgegebene Broschüre Mehrsprachige Angebote in deutschen Kindertageseinrichtungen der Euroregion Neisse-Nisa-Nysa mit dem Schwerpunkt der tschechischen, polnischen und sorbischen Sprachangebote an. Die Möglichkeiten, schon im Kindergarten mit einer Fremdsprache regelmäßig und oft in Berührung zu kommen sind noch dünn gesät. Unsere Broschüre soll die ersten Schwalben aus dem Verborgenen holen und zur Nachahmung anregen. Nur durch den Fremdsprachenerwerb bereits im Vorschulalter kann die Grundlage für den Plan der Europäischen Kommission, Muttersprache + 2 für jeden Bürger und jede Bürgerin der Europäischen Union, gelegt werden. Nutzen wir für unsere Kinder den Vorteil einer Grenzregion und bieten ihnen so früh wie möglich die Sprache des Nachbarn an, eine Sprache, die sie auch hautnah erleben können. Irene Bohlen & Ingrid Lottenburger Deutsch-Tschechisches Forum der Frauen Berlin/Liberec 7

8 Projekt vypracování a rozvoje dvojjazyèných konceptù v zaøízeních pro pøedškolní dìti v Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa Jazyky jsou dveøe dokoøán jak k lidem, tak k vìdìní a do svìta. Dávají nám pøíležitost navazovat pøátelství pøesahující hranice a poznávat nové kultury. Uèí nás, jak stavìt mosty ke druhým národùm a jak je používat pro vzájemné sbližování. Cílem projektu Vypracování a rozvoj dvojjazyèných konceptù v zaøízeních pro pøedškolní dìti v Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa (2006 až 2008 dílèí projekt PONTES-dílny Sousedství a jazyk, nositel projektu Euro-Schulen Görlitz/Zittau ) je podpora výuky cizích jazykù v èesko-nìmecko-polském pøíhranièí již v zaøízeních pro pøedškolní dìti. Realizaèním partnerem je na èeské stranì Èesko-nìmecké fórum žen Berlín/Liberec. V rámci euroregionální sítì PONTES byly již v roce 2003 v rámci dílny Sousedství a jazyk uèinìny první kroky pro podporu uèení se jazykùm souseda. Tato podpora kromì jiného zahrnuje: - Pravidelná setkávání pracovní skupiny Pedagogové sousedních jazykù - Od roku 2005 každoroèní odbornou konferenci na téma vícejazyènost - Vývoj materiálù pro žáky i uèitele - Poøádání jazykových kurzù a semináøù Projekt Vypracování a rozvoj dvojjazyèných konceptù v zaøízeních pro pøedškolní dìti v Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa pokraèuje ve vytyèené cestì. S podporou saského ministerstva sociálních vìcí a Iniciativy Spoleèenství Interreg IIIA (Èesko, Polsko, Nìmecko) jsou zaøízení pro pøedškolní dìti cílenì konfrontována s tématem vícejazyènosti. Cílem je: - zprostøedkování partnerství mezi zaøízeními pro pøedškolní dìti - doplnìní jazykové nabídky v zaøízeních pro pøedškolní dìti - možnost pracovního úvazku pro rodilé mluvèí v zaøízeních - nabídka dalšího vzdìlávání pro rodièe a pedagogy zaøízení - podpora výmìny zkušeností pøes hranice - zprostøedkování aktuálních poznatkù o vícejazyèné výchovì v pøedškolním vìku široké veøejnosti v regionu V rámci tohoto projektu i mimo nìj Vám nabízíme jak v Èechách tak v Nìmecku kontaktní místa pro vychovatelky, kde je nabízeno poradenství a další vzdìlávání. V Görlitz se jedná o PONTES dílnu Sousedství a jazyk, v Liberci je to FORUM LINGUA Èesko-nìmeckého fóra žen. Stefanie Fischer PONTES-dílna Sousedství a jazyk Euro-školy Zhorelec/Žitava 8

9 Aufbau und Entwicklung bilingualer Konzepte in Kindertageseinrichtungen der Euroregion Neisse-Nisa-Nysa Sprachen öffnen die Türen zu Menschen, zu Wissen und zur Welt. Sie geben uns die Chance, Freundschaften über Grenzen hinweg zu schließen und neue Kulturen kennen zu lernen. Sie lehren uns Brücken zu anderen Völkern zu schlagen und diese zu begehen. Mit dem Projekt Aufbau und Entwicklung bilingualer Konzepte in Kindertageseinrichtungen der Euroregion Neisse-Nisa-Nysa ( ) als Teilprojekt der PONTES-Werkstatt Nachbarschaft und Sprache in Trägerschaft der Euro-Schulen Görlitz/Zittau möchten wir das Sprachenlernen der Bewohner der deutsch-tschechisch-polnischen Grenzregion bereits in den Kindertageseinrichtungen fördern. Umsetzungspartner in Tschechien ist das Deutsch-Tschechische Forum der Frauen Berlin/Liberec. Im Rahmen des euroregionalen Bildungsnetzwerkes PONTES werden bereits seit 2003 mit der PONTES-Werkstatt Nachbarschaft und Sprache Schritte zur Förderung des Erlernens der Nachbarsprachen gegangen. Diese sind u.a. - regelmäßige Treffen der Arbeitsgruppe Pädagogen der Nachbarsprachen, - seit 2005 jährliche Fachtagungen zum Thema Mehrsprachigkeit, - die Entwicklung von Lehr- und Lernmaterialien, - die Durchführung von Sprachkursen und Seminaren. Das Projekt Aufbau und Entwicklung bilingualer Konzepte in Kindertageseinrichtungen der Euroregion Neisse-Nisa-Nysa setzt den eingeschlagenen Weg fort. Gefördert durch das Sächsische Staatsministerium für Soziales und die Gemeinschaftsinitiative Interreg IIIA werden die Kindertageseinrichtungen in der Region verstärkt mit dem Thema Mehrsprachigkeit konfrontiert. Ziel ist es: - Partnerschaften zwischen Kindertageseinrichtungen zu vermitteln, - die sprachlichen Angebote in den Kindertageseinrichtungen zu ergänzen, - Muttersprachler in den Kindertageseinrichtungen einzusetzen, - Weiterbildungen für ErzieherInnen und Eltern anzubieten, - den Erfahrungsaustausch über die Grenzen hinweg zu fördern, - als Multiplikator aktuelle Tendenzen zur frühen Mehrsprachigkeit in die Region hinein zu tragen. Mit diesem Projekt und auch darüber hinaus bieten wir Ihnen in Tschechien und in Deutschland Anlaufstellen für ErzieherInnen zur Information und Weiterbildung. Dies ist in Görlitz die PONTES-Werkstatt Nachbarschaft und Sprache und in Liberec das FORUM LINGUA des Deutsch-Tschechischen Forums der Frauen. Stefanie Fischer PONTES-Werkstatt Nachbarschaft und Sprache der Euro-Schulen Görlitz/Zittau 9

10 Všemi èivy a smysly... PaedDr. Kamila Podrápská, Ph.D. Vícejazyènoststálá výzva dnes i v budoucnosti Schopnost osvojovat si mateøský jazyk má lidstvo podle mnohých teorií vrozenou a osvojený jazyk je pro nì jedním ze základních nástrojù jednání. Schopnost osvojit si vedle prvního i druhý a jakýkoli další jazykový systém vede k funkèní vícejazyènosti, tedy cíli, s nímž se mnohý dnešní dospìlý potýká až v dospìlém vìku. Dùvody, které dospìlého èlovìka k uèení cizího jazyka vedou, bývají pak z valné vìtšiny pracovní. Nelze se tedy divit mnohdy až maximalistickým požadavkùm rodièù na dìti, které ve volném èase posílají do èetných jazykových kurzù s cílem podpoøit a rozšíøit znalosti získávané v rámci základní školy. Otázkám znalosti cizích jazykù se intenzivnì vìnují dále všechna populárnì nauèná periodika, veøejnoprávní i soukromá média, a tak jsou rodièe ze všech stran atakováni informacemi o osvìdèených (a mnohdy jediných zaruèených) zpùsobech zapamatování si sta nových slovíèek bìhem co nejkratší doby. Poptávka ze strany rodièù vytváøí pak oprávnìný tlak na vzdìlávací instituce všech stupòù, které se snaží ve tvrdé konkurenci reagovat podle svých nejlepších možností. Také èeský školský systém posouvá novì povinnou výuku prvního cizího jazyka do tøetích tøíd, výjimkou již nejsou nepovinné kroužky jazykù od první tøídy. Druhý povinný cizí jazyk je pak nabízen od osmé èi mnohde i sedmé tøídy. Požadavek aktivní vícejazyènosti formulovaný Radou Evropy se stal i pro dnešní Èechy samozøejmostí. V této krátké úvaze bych se ráda zamyslela nad možnostmi a hranicemi raného osvojování cizího jazyka v podmínkách mateøských škol, nad vhodností nìkterých standardních metodických principù a postupù u dìtí pøedškolního vìku jakož i nad profesionální (jazykovou i lingvodidaktickou) pøipraveností absolventù filologických oborù pro práci s nejmenšími dìtmi. 10 Jak pøistupovat k ranému osvojování cizího jazyka u specifické skupiny pøedškolních dìtí Osvojování jazyka versus uèení se cizímu jazyku Z pedagogického hlediska je tøeba u této cílové skupiny více než kde jinde respektovat princip orientace na žáka a jeho specifické potøeby a schopnosti. Teprve od nich je možno odvodit cíle, obsah, metody i prostøedky, které jsou pro proces osvojování voleny. Nelze také zapomenout, že prvotním úkolem mateøské školy není stát se institucí jazykového vzdìlávání, ale subjektem, který garantuje zdravý vývoj dítìte v celé jeho komplexnosti. Pøed cizojazyèným pokrokem má vždy pøednost rozvoj všeobecných znalostí a dovedností dìtí jako jsou rozvoj pohybových dovedností, èi pojmenovávání pøedmìtù, jevù a skuteèností z bezprostøedního okolí dítìte aj. Pøesto lze øíci, že lingvodidakticky podložený a odbornì vedený proces jazykového vzdìlávání má i od nejútlejšího vìku své opodstatnìní a bývá výborným základem pro budoucí další rozvoj znalostí cizích jazykù. Na úvod bych ráda upozornila, že pojem, který nejlépe vystihuje proces vytváøení druhého jazykového kódu u dítìte pøedškolního vìku, není uèení se cizímu jazyku, ale spíše jeho osvojování. Osvojování je procesem implicitním, neuvìdomìlým a navozuje významovì spíše pøirozenou cestu, která není zatížena tradièními školskými postupy výklad procvièování - kontrola znalostí. Pojem osvojování cizího jazyka naznaèuje proces, který imituje reálné prostøedí, zapojuje zájmy malého dítìte a dùslednì zohledòuje jeho zpùsoby uchopování nových informací napø. v procesu vìkovì adekvátní hry a dìtské soutìže. Dítì pøedškolního vìku disponuje mnoha, pro výuku cizího jazyka témìø ideálními, schopnostmi, má ale i své limity, které jej v rozsahu osvojovaného omezují. K limitám patøí krátká doba soustøedìní na jednu èinnost (odborné prameny udávají max minut), snadná unavitelnost èi

11 nemožnost opírat celý proces o tištìné texty (výuka bez uèebnice). Všechna uvedená omezení lze ale pomìrnì úspìšnì vyvážit cíleným nasazením takových postupù a didaktickch prostøedkù, které tyto limity eliminují a ze zdánlivých nedostatkù dìlají spíše klady. Vývojoví psychologové v první øadì shodnì upozoròují na vynikající kvalitu mechanické pamìti dìtí. Bìhem krátké doby si dítì zapamatuje doslovnì relativnì dlouhé jazykové útvary a je schopno je bez problémù imitovat. Z lingvodidaktického hlediska je tedy optimální vystavìt proces osvojování cizího jazyka na imitativních postupech a memorování krátkých rytmických útvarù jako jsou básnièky, øíkadla èi písòové texty. Prostá reprodukce slyšeného nestaví do popøedí gramatickou rovinu jazyka, nové jevy jsou osovojovány tzv. lexikálním zpùsobem bez systémového vhledu. Imitování jakékoli èinnosti vyžaduje také od imitujícího jedince pøístup bez zábran. Zapojení emocionální složky do imitativních aktivit vytváøí u dìtí nejen pocit stálé novosti opakovaného, ale snižuje i eventuální únavnost nácviku nutného pro zapamatování. Mnohonásobné opakování øíkadla nahlas èi potichu, rychle èi pomalu, hlasem veselým nebo plaètivým urychluje proces ukládání nových informací do pamìti i jejich následné vyvolávání. Jak nejlépe využívat výborné pamìti dìtí Imitativní postupy jsou dále efektivním prostøedkem vytváøení nové, druhé, artikulaèní báze, tedy souboru motorických nastavení vnìjších i vnitøních mluvidel pro kvalitní a srozumitelnou výslovnost cizího jazyka. Fonetické rozdíly mezi èeštinou a dalšími jazyky spoèívají zejména v rùzném stupni napjatosti èi zaokrouhlednosti vyslovovaných hlásek (èeština má ve srovnání napø. s nìmèinou artikulaèní bázi spíše nenapjatou a nezaokrouhlenou), v redukci nìkterých fonémù (èeština napø. koncové samohlásky slov až na drobné výjimky neredukuje) a v odlišném intonaèním prùbìhu standardních výpovìdí. Výluènì audio-orální zpùsob práce s cizím jazykem (zpùsob "slyším a mluvím ) umožòuje dosáhnout v tomto vìku takové kvality výslovnosti, která se pøibližuje kvalitì rodilého mluvèího, což v pozdìjších fázích vývoje jedince už bývá spíše výjimkou. O nutnosti vysoce kvalitního jazykového vzoru, tj. dobøe jazykovì pøipraveného uèitele není tøeba v této souvislosti vùbec polemizovat Podobnì lze využít i pøirozené dìtské hravosti a soutìživosti. Hra jako základní sociální forma interakce mezi vrstevníky se musí stát spoleèným jmenovatelem veškerých plánovaných cizojazyèných aktivit. Uspokojení ze hry vychází z orientace dítìte nikoli na cílový produkt (napø. osvojení bìžných každodenních pozdravù), ale na proces hry samotné. Herní interakce vyžaduje plné zapojení a koncentraci dítìte. Je-li uvedená interakce nadto ještì doprovázena cizojazyènou aktivitou, stává se cizí jazyk nenásilnì souèástí a nutným prostøedkem pro uskuteènìní hry, tedy souèástí pøirozeného okolí dítìte. Opìt se vracím k již zmíòovanému pojmu implicitního osvojování jazyka nikoli jako lingvisticky pojatého systému, ale jako pøirozeného prostøedku komunikace za urèitým cílem. Celý proces vytváøení, ukládání jakož i vyvolávání nové informace z pamì ových registrù probíhá efektivnì, pokud, øeèeno slovy J.A. Komenského, jsou zapojeny všechny èivy a smysly. Konkrétní zpùsob myšlení, jímž dìti až do prepubertálního vìku pøevážnì disponují, staví na spojení jazykového znaku a konkrétní pøedstavy o pojmenovávané skuteènosti. Na rozdíl od abstraktních 11

12 pojmových struktur dospívajících a dospìlých vyžadují dìti pro porozumìní velké množství obrázkù, hraèek a modelù. Dùsledné dodržování principu názornosti a zejména zapojení pøímé manipulace dítìte s názornou pomùckou bìhem jazykové produkce je jedním z dalších významných podmínek úspìšného osvojování cizího jazyka u dìtí pøedškolního vìku. Neurologické studie ukazují, že uvedená manipulace stimuluje m.j. souèasné zapojení obou mozkových hemisfér, které opìt podporují plynulý proces ukládání nových jazykových znalostí do pamìti. Cíle jazykového vzdìlávání v mateøských školách jsou dnes již definované a prvotnì i ovìøené. Zejména v pøíhranièních oblastech je u dìtí spoluvytváøeno povìdomí nutnosti znát jazyk svého nejbližšího cizojazyèného souseda. Dìti jsou bìhem èetných spoleèných mezinárodních projektù motivovány ke spoleèným hrám, pøi nichž využívají rovnocennì obou jazykù jako prostøedkù vzájemné interakce. V mnoha pøíhranièních školkách staví kurikula na imerzivních principech, tj. na zapojení nového jazyka do každodenních aktivit dítìte bez výrazného upozoròování na jeho odlišnost nebo novost. Nedostateènosti v oblasti vzdìlávání kvalitních uèitelù pro pøedškolní jazykovou výchovu Kdo zatím dle mého názoru nedostateènì reagoval na potøebu specialistù jazykové pøípravy pro dìti nejmladšího vìku jsou legislativní normy a potažmo pak i vysoké školy, zejména pak pedagogické fakulty. Standardní studijní programy pøipravují uèitele cizích jazykù pro první, druhý i tøetí stupeò, upozoròují na specifika jazykové pøípravy dospìlých. Zaøazení modulu cizí jazyk s didaktikou do bakaláøské pøípravy uèitelek mateøských škol zùstává ale zatím pouze na úrovní všeobecných úvah. V souèasné dobì pak vyuèují cizí jazyk v mateøských školách maturanti bez lingvodidaktické složky odborné pøípravy, uèitelé-jazykáøi ze základních škol, kteøí obtížnì modifikují a ovìøují metodické postupy ze svého pracovištì. Výuka (Ano, v tomto pøípadì opravdu výuka nikoli osvojování!) pak bývá z organizaèních i finanèních dùvodù omezena na jednu až dvì pùlhodiny týdnì. Pøirozené propojování herních aktivit s osvojováním cizího jazyka, které by se dìlo v malých dávkách a prùbìžnì po celý pobyt dítìte ve školce, je opravdu spojeno pouze a výhradnì s osobností jazykovì a lingvodidakticky pøipravené uèitelky mateøské školy. Vìøme, že se tento nikoli nedosažitelný cíl brzy stane realitou èeských pøíhranièních mateøských škol: v tìch polských a nìmeckých již totiž mnohde funguje. PaedDr. Kamila Podrápská, Ph.D. Technická univerzita v Liberci Fakulta pedagogická katedra nìmeckého jazyka 12

13 Pro další inspiraci: - Lojová Gabriela: Vývinové osobitosti a výuèba cudzieho jazyka v materskej škole. Cizí jazyky 2005/2006, roè. 49, è. 5 a 6, s. 134nn. - Primar (do bøezna 2004), nyní: Frühes Deutsch. Fachzeitschrift für Deutsch als Fremd- und Zweitsprache im Primarbereich, Goethe-Institut München, - Nürnberger Empfehlungen zum frühen Fremdsprachenlernen [ ] 13

14 Mit allen Sinnen lernen PaedDr. Kamila Podrápská, Ph.D. Mehrsprachigkeit - eine ständige Herausforderung, heute und in der Zukunft Wie herangehen an den frühen Spracherwerb bei der spezifischen Gruppe von Vorschulkindern Die Fähigkeit, die Muttersprache zu erlernen, ist den Menschen gemäß zahlreicher Theorien angeboren, und die erlernte Sprache ist für sie eines der Grundwerkzeuge zum Handeln. Die Fähigkeit, sich außer dem ersten auch ein zweites und ein weiteres Sprachsystem anzueignen, führt zur funktionellen Mehrsprachigkeit, also zu einem Ziel, mit dem sich heute viele Menschen erst im Erwachsenenalter konfrontiert sehen. Die Gründe, die Erwachsene zum Lernen einer Fremdsprache bewegen, sind zum großen Teil beruflicher Natur. Man darf sich also nicht wundern über die oft zu übertriebenen Anforderungen der Eltern an ihre Kinder, die in ihrer Freizeit in verschiedene Sprachkurse geschickt werden, um die in der Grundschule gewonnenen Kenntnisse zu verbessern und zu erweitern. Den Fragen der Beherrschung von Fremdsprachen widmen sich außerdem intensiv alle populärwissenschaftlichen Zeitschriften und öffentlich-rechtliche und private Medien, und so werden die Eltern von allen Seiten mit Informationen überschüttet über angeblich bewährte (und oft als: die einzige garantiert erfolgreiche angepriesenen) Methoden, mit denen man sich Hunderte von neuen Vokabeln in kürzester Zeit einzuprägen vermag. Die Nachfrage von Seiten der Eltern bewirkt somit einen berechtigten Druck auf Bildungsinstitutionen aller Stufen, die sich bemühen, in der harten Konkurrenz mit ihren besten Möglichkeiten zu reagieren. Auch das tschechische Schulsystem verlegte vor kurzem die erste Fremdsprache als Pflichtfach in die dritte Klasse, fakultative Sprachkurse ab der ersten Klasse sind bereits keine Ausnahme mehr. Die zweite Fremdsprache als Pflichtfach wird dann ab der achten, oftmals auch ab der siebenten Klasse angeboten. Die vom Europarat geforderte aktive Mehrsprachigkeit ist auch für die heutigen tschechischen Bürger zur Selbstverständlichkeit geworden. In dieser kurzen Abhandlung würde ich mich gern mit den Möglichkeiten und den Grenzen des frühen Fremdspracherwerbs im Kindergarten befassen und mit der Eignung einiger methodischer Standardprinzipien und -vorgehensweisen bei Kindern im Vorschulalter sowie mit der professionellen (sprachlichen und sprachdidaktischen) Kompetenz von Absolventen philologischer Fachbereiche für die Arbeit mit kleinen Kindern. Aus pädagogischer Sicht ist es notwendig, bei dieser Zielgruppe mehr als anderswo das Prinzip der Orientierung auf den Schüler und seine spezifischen Fähigkeiten und Bedürfnisse zu respektieren. Erst damit ist es möglich, die Ziele, den Inhalt, die Methoden und Mittel abzuleiten, die für den Prozess des Spracherwerbs gewählt werden sollten. Es darf auch nicht vergessen werden, dass es nicht die ursprüngliche bzw. vorrangige Aufgabe des Kindergartens ist, eine Institution der Sprachausbildung zu sein, sondern eine Einrichtung, die eine gesunde Entwicklung des Kindes in seiner ganzen Komplexität garantiert. Vor dem fremdsprachlichen Fortschritt hat immer die Entwicklung allgemeiner Kenntnisse und Fähigkeiten der Kinder Vorrang, d.h. die Entwicklung von motorischen Fähigkeiten, das Benennen von Gegenständen, Erscheinungen und Begebenheiten in der unmittelbaren Umgebung des Kindes, usw. Trotzdem kann man sagen, dass ein sprachdidaktisch unterlegter und fachmännisch geführter Prozess der Sprachausbildung schon ab dem jüngsten Alter begründet ist und eine ausgezeichnete Grundlage für die zukünftige weitere Entwicklung von Fremdsprachenkenntnissen darstellt. 14

15 Zu Beginn möchte ich gern darauf hinweisen, dass der Begriff, der den Prozess der Ausbildung eines zweiten Sprachkodes bei Kindern im Vorschulalter am besten charakterisiert, nicht das Lernen einer Fremdsprache, sondern eher deren Erwerb ist. Der Erwerb ist ein impliziter, unbewusster Prozess und gleicht in seiner Bedeutung eher einem natürlichen Weg, der nicht durch die traditionellen schulischen Methoden, Erklären - Übungen - Leistungskontrolle, belastet ist. Der Begriff Fremdsprachenerwerb bezeichnet einen Prozess, der ein reales Umfeld imitiert, die Interessen des Kindes einbezieht und konsequent seine Möglichkeiten berücksichtigt, neue Informationen zu erfassen, z. B. während eines seinem Alter entsprechenden Spieles und kindlichen Wettbewerbs. Ein Kind im Vorschulalter verfügt über viele, für das Vermitteln einer Fremdsprache nahezu idealen, Fähigkeiten, hat allerdings auch seine Grenzen, die es im Umfang des Erworbenen limitieren. Zu den Einschränkungen gehören die kurze Dauer der Konzentration auf eine Tätigkeit (in den Fachquellen werden max Min. genannt), die schnelle Ermüdung und die Tatsache, dass es nicht möglich ist, den gesamten Prozess auf gedruckte Texte zu stützen (Unterricht ohne Lehrbücher). Alle angeführten Einschränkungen lassen sich relativ erfolgreich durch den gezielten Einsatz solcher Methoden und didaktischer Mittel ausgleichen, die diese Grenzen aufheben und aus scheinbaren Nachteilen eher Vorzüge machen. Entwicklungspsychologen sind sich vor allem über das ausgezeichnete mechanische Gedächtnis der Kinder einig. In kurzer Zeit prägt sich ein Kind relativ lange Sprachsequenzen ein und kann diese ohne Probleme wörtlich imitieren. Aus sprachdidaktischer Sicht ist es also optimal, den Prozess des Fremdsprachenerwerbs auf Imitationsmethoden und dem Einprägen von kurzen rhythmischen Gebilden wie Reime, Sprüche oder Liedtexte aufzubauen. Die einfache Reproduktion des Gehörten stellt die grammatische Sprachebene nicht in den Vordergrund, neue Formen werden auf sog. lexikalische Art und Weise, ohne Einblick in die Systemstruktur, erworben. Die Imitation jeglicher Tätigkeiten erfordert auch vom Imitierenden ein Herangehen ohne Hemmungen. Das Einbeziehen der emotionalen Ebene in die Nachahmungsaktivitäten bewirkt bei Kindern nicht nur das Gefühl, dass das Wiederholte neu ist, sondern mindert auch die eventuell ermüdende Wirkung des für das Einprägen notwendigen Übens. Das vielfache Wiederholen eines Reimes laut oder leise, schnell oder langsam, mit lustiger oder weinerlicher Stimme beschleunigt das Abspeichern neuer Informationen im Gehirn und das spätere Abrufen derselben. Spracherwerb versus Sprachenlernen Wie lässt sich das ausgezeichnete Gedächtnis des Kindes am besten nutzen Die Nachahmung ist außerdem ein effektives Mittel zur Bildung einer neuen, zweiten Artikulationsbasis, einem Komplex motorischer Einstellungen der äußeren und inneren Sprechwerkzeuge, erforderlich für eine gute und verständliche Aussprache der Fremdsprache. Phonetische Unterschiede zwischen der tschechischen und den anderen Sprachen bestehen insbesondere im verschiedenen Grad der Spannung bzw. der Rundung bei der Aussprache der Laute (die tschechische Sprache hat z.b. im Vergleich zur deutschen Sprache eine eher nicht gespannte und nicht gerundete Artikulationsbasis), in der Reduktion einiger Phoneme (das Tschechische reduziert z.b. die am Wortende stehenden Vokale bis auf wenige Ausnahmen nicht) und im unterschiedlichen Betonungsverlauf von Standardaussagen. Die ausschließlich audio-orale Arbeitsweise mit der Fremdsprache (nach der 15

16 Methode ich höre und spreche ) ermöglicht es, in diesem Alter eine solche Qualität der Aussprache zu erreichen, die an die Qualität eines Muttersprachlers heranreicht, was in späteren Entwicklungsphasen eher eine Ausnahme darstellt. Über die Notwendigkeit eines sehr guten Sprachmusters, d.h. eines gut qualifizierten Sprachlehrers, muss in diesem Zusammenhang nicht polemisiert werden. Ebenso lässt sich auch die den Kindern eigene natürliche Freude am Spiel und am Wetteifern nutzen. Das Spiel als grundlegende soziale Form der Interaktion zwischen Gleichaltrigen muss zum gemeinsamen Nenner aller geplanten fremdsprachigen Aktivitäten werden. Die Freude am Spiel ergibt sich aus der Orientierung des Kindes, das nicht an dem Zielprodukt (z. B. Erlernen von einfachen Begrüßungsformeln), sondern am Prozess des Spielens selbst interessiert ist. Die spielerische Interaktion verlangt den vollen Einsatz und die volle Konzentration des Kindes. Ist nun diese Interaktion darüber hinaus noch durch eine fremdsprachige Aktivität begleitet, wird die Fremdsprache zum natürlichen Bestandteil und notwendigen Mittel für das Gelingen des Spiels, somit also ein Teil der natürlichen Umgebung des Kindes. Ich komme wieder auf den bereits erwähnten Begriff des impliziten Spracherwerbs zurück, nicht als linguistisch aufgefasstes System, sondern als natürliches Kommunikationsmittel mit bestimmtem Ziel. Der gesamte Prozess der Bildung, Speicherung sowie des Abrufens neuer Informationen aus dem Gedächtnisspeicher verläuft dann effektiv, wenn, mit den Worten von J. A. Comenius ausgedrückt, alle Nerven und Sinne einbezogen sind. Das überwiegend konkrete Denken der Kinder im vorpubertären Alter baut auf einer Verknüpfung des Sprachbegriffes mit der konkreten Vorstellung der benannten Tatsache auf. Im Unterschied zur abstrakten Begriffsstruktur bei Jugendlichen und Erwachsenen brauchen Kinder um zu verstehen eine Vielzahl an Bildern, Spielsachen und Modellen. Die konsequente Einhaltung des Prinzips der Anschaulichkeit und insbesondere die Möglichkeit, dass das Kind mit dem Anschauungsmaterial während der Sprachproduktion direkt manipulieren kann, ist eine wichtige Bedingung für den erfolgreichen Fremdsprachenerwerb im Vorschulalter. Neurologische Studien zeigen, dass bei einer solchen Vorgehensweise u. a. beide Gehirnhemisphären gleichzeitig stimuliert werden, was wiederum eine ungehinderte Speicherung der neu erworbenen Sprachkenntnisse im Gehirn unterstützt. Die Ziele der Spracherziehung in Kindergärten sind heute bereits definiert und haben die Prüfungsphase durchlaufen. Besonders in den grenznahen Regionen wird bei Kindern das Bewusstsein herausgebildet, dass es notwendig ist, die Sprache ihres fremdsprachigen Nachbarn zu kennen. Die Kinder werden bei zahlreichen internationalen Projekten motiviert, an gemeinsamen Spielen teilzunehmen, bei denen sie beide Sprachen gleichwertig als Mittel zur gegenseitigen Interaktion nutzen. In vielen grenznahen Kindergärten setzt man auf die Prinzipien der Immersion, d.h. auf die Einbindung einer neuen Sprache in die tagtäglichen Aktivitäten des Kindes, ohne ausdrücklich auf deren Verschiedenheit oder Neuheit hinzuweisen. 16

17 Wer meiner Meinung nach nicht ausreichend auf den Bedarf an Spezialisten für die Spracherziehung von kleinen Kindern reagiert hat, ist die Legislative und damit auch Hochschulen, insbesondere pädagogische Fakultäten. Standardstudienprogramme bilden Fremdsprachenlehrer für die erste, zweite und dritte Schulstufe aus und bereiten auf die spezifischen Anforderungen der Spracherziehung Erwachsener vor. Die Eingliederung eines Lehrmoduls Fremdsprache und Didaktik in das Bachelorstudium für Kindergartenerzieherinnen verbleibt aber bisher nur auf dem Niveau allgemeiner Erwägungen. Gegenwärtig werden Fremdsprachen in Kindergärten von Abiturienten ohne sprachdidaktische fachliche Vorbereitung unterrichtet, oder von Sprachenlehrern aus den Grundschulen, die methodische Verfahren aus ihrer eigenen pädagogischen Arbeit mühsam modifizieren und auf Tauglichkeit prüfen. Der Unterricht (ja, in diesem Fall Unterricht keineswegs Spracherwerb!) ist dann oft aus organisatorischen und finanziellen Gründen auf eine oder zwei halbe Stunden wöchentlich begrenzt. Eine natürliche Verknüpfung von spielerischen Aktivitäten mit dem Fremdsprachenerwerb, der in kleinen Schritten und über den ganzen Tag verteilt im Kindergarten vonstatten ginge, ist tatsächlich nur und ausschließlich an die Person einer sprachlich und sprachdidaktisch geschulten Kindergärtnerin gebunden. Hoffen wir, dass dieses keineswegs unerreichbare Ziel bald zur Realität in den grenznahen tschechischen Kindergärten wird: in polnischen und deutschen Kindergärten funktioniert es nämlich bereits vielerorts. Reserven auf dem Gebiet der Ausbildung guter Lehrkräfte für die Sprachausbildung in Vorschuleinrichtungen PaedDr. Kamila Podrápská, Ph.D. Technische Universität Liberec Pädagogische Fakultät Lehrstuhl Deutsche Sprache Zur weiteren Inspiration: - Lojová Gabriela: Vývinové osobitosti a výuèba cudzieho jazyka v materskej škole. Cizí jazyky 2005/2006, roè. 49, è. 5 a 6, s. 134nn. - Primar (bis März 2004), jetzt: Frühes Deutsch. Fachzeitschrift für Deutsch als Fremd- und Zweitsprache im Primarbereich, Goethe-Institut München, - Nürnberger Empfehlungen zum frühen Fremdsprachenlernen [ ] 17

18 Nabídka cizích jazykù v èeském pøíhranièí v Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa (ERNNN) Mehrsprachige Angebote im tschechischen Grenzraum der Euroregion Neisse-Nisa-Nysa (ERNNN) D Zittau Liberec CZ 6 Jelenia Góra PL 18

19 1 Mateøská Škola Dolní Podluží Kindergarten Dolní Podluží 2 ZŠ a Mateøská Škola Dolní Poustevna Grundschule und Kindergarten Dolní Poustevna 3 Mateøská Škola Beruška Hrádek nad Nisou Kindergarten Beruška Hrádek nad Nisou 4 Mateøská Škola Hrádek nad Nisou - Donín Kindergarten Hrádek nad Nisou - Donín 5 Mateøská Škola Studánka Jablonné v Podještìdí Kindergarten Studánka Jablonné v Podještìdí 6 Mateøská Škola Jindøichovice pod Smrkem Kindergarten Jindøichovice pod Smrkem 7 Mateøská Škola Klíèek Nový Bor Kindergarten Klíèek Nový Bor 8 Mateøská Škola Kamenický Šenov - Prácheò Kindergarten Kamenický Šenov - Prácheò 9 Mateøská Škola Rumburk Kindergarten Rumburk 19

20 Mateøská Škola Dolní Podluží Adresa Zøizovatel Provozní doba Øeditelka Uèitelky Kapacita Historie vzniku Koncept Dolní Podluží 437 Tel.: Obecní úøad Dolní Podluží 6:15-15:30 hodin Miloslava Böhmová 2 30 Škola byla založena roku 1947 a funguje dodnes. Škola pracuje podle rámcového vzdìlávacího programu. Jazyková výchova Druhý jazyk Cíle Praktická realizace Kontakty se sousedními zemìmi Úèastníci na setkáních Pøijetí dìtí ze sousedních zemí Partnerské školky Zámìry pro budoucnost Nìmèina, Angliètina - rozvíjet u dìtí jazykový cit a zájem o cizí jazyky 1 hod. týdnì s uèitelkou ZŠ, po celý týden uèitelky z MŠ opakují s dìtmi. Máme spolupráci s MŠ v Nìmecku a v Polsku. Poøádáme spoleèná setkání, slavnosti, a letní a podzimní tábory. Dìti ve vìku od 3-7 let. Nepøijímáme dìti, nebyl projeven zájem. Publiczne przedszkole nr 1 Porajów ul. Górnicza 1c Sieniawka Rádi bychom pøijali rodilého mluvèího na výuku cizího jazyka pokud by byly zajištìny finanèní prostøedky. 20

21 Kindergarten Dolní Podluží Dolní Podluží 437 Tel.: Gemeindeamt Dolní Podluží 6:15-15:30 Uhr Miloslava Böhmová 2 30 Die Kita wurde 1947 gegründet und besteht bis heute. Die Kita arbeitet nach dem Rahmenbildungsprogramm. Adresse Träger Öffnungszeit Leiterin ErzieherInnen Plätze Geschichte Konzept Sprachvermittlung Deutsch und Englisch - Förderung des Gefühls für die Sprache und Wecken des Interesses an einer Fremdsprache. Eine Stunde wöchentlich mit der Lehrerin der Grundschule, während der Woche wiederholen die ErzieherInnen das Gelernte mit den Kindern. Es wird eine enge Zusammenarbeit mit Kitas in Deutschland und Polen gepflegt. Es finden gemeinsame Treffen statt, bei denen gemeinsame Feste organisiert und gemeinsame Lager im Sommer und Herbst durchgeführt werden. Zweitsprache Ziele Umsetzung Kontakte zu den Nachbarländern Kinder im Alter von 3-7 Jahren. Wir nehmen keine Kinder auf, da kein Interesse bekundet wurde. Publiczne przedszkole nr 1 Porajów ul. Górnicza 1c Sieniawka Wir würden gern Muttersprachler für die Fremdsprachenvermittlung aufnehmen, wenn die Finanzierung gelöst wäre. Teilnehmer Begegnungen Aufnahme dt./ poln. Kinder Partner zukünftige Vorhaben 21

22 ZŠ a Mateøská Škola Dolní Poustevna Adresa Zøizovatel Provozní doba Øeditelka Uèitelky Kapacita Historie vzniku Koncept Tyršova Dolní Poustevna Tel.: reditel@zsdpou.cz Mìsto Dolní Poustevna 6:00-16:00 hodin Jaroslava Vodáková, PFUK Praha, uèit. pro 2. st. Zástupkynì pro MŠ : Jiøina Jirmanová, SPgŠ uèitelství v MŠ 4 90 Školka byla založena v 50. letech. V roce 1966 se dìti pøestìhovaly do novì postavené budovy. Do roku 1990 patøila n.p. Centroflor, nyní je jejím zøizovatelem mìsto Dolní Poustevna. Od roku 2003 je souèástí základní školy. Školka pracuje podle školního vzdìlávacího programu Jsem tady, ale ne sám. Obì tøídy pracují podle svých tématických plánù, které odpovídají koncepcí pøedškolnímu vzdìlávání a dodržují kompetence pøedškolního vzdìlávání. Jazyková výchova 22 Druhý jazyk Cíle Metody Úèastníci výuky Praktická realizace Kontakty s Nìmeckem Úèastníci na setkáních Pøijetí nìmeckých dìti Partnerské školky Zámìry pro budoucnost Angliètina - Získání povìdomí o jiném než mateøském jazyku - Uvìdomìní si pøíhranièní oblasti, tzn. seznámení se s jiným národem s jiným jazykem 1 vyuèovací hodina týdnì, èást nákladù platí rodièe, èást zøizovatel Výuky se zúèastòují pøedškolní dìti podle zájmu rodièù. Kapacita vyuèovací tøídy je 10 dìtí. Výuku zajiš uje aprobovaný uèitel z jazykové školy Lingua z Rumburka. Máme pøíhranièní spolupráci s nìmeckou školkou ze Saupsdorfu od øíjna Spoleèných akcí se zúèastòují pøedškolní dìti (5-6 let). Zatím jsme nepøijali nìmecké dìti, nebyl zájem. Kindergarten Wachbergzwerge Saupsdorf Schulweg Saupsdorf Tel.: Chceme nadále spolupracovat s jazykovou školou Rumburk.

23 Grundschule und Kindergarten Dolní Poustevna Tyršova Dolní Poustevna Tel.: Stadt Dolní Poustevna 6:00-16:00 Uhr Jaroslava Vodáková, Direktorin der Grundschule Jiøina Jirmanová, stellv. Direktorin und Leiterin des Kindergartens 4 90 Die Kita wurde in den 1950er Jahren gegründet zog man in ein neu errichtetes Gebäude um. Bis 1990 gehörte der Kindergarten dem Volksbetrieb Centroflor. Nun ist die Stadt Dolní Poustevna Träger. Seit 2003 ist der Kindergarten der Grundschule angeschlossen. Die Kita arbeitet nach dem Schulbildungsprogramm Ich bin hier, aber nicht allein. Beide Gruppen arbeiten nach ihren eigenen thematischen Plänen, die mit ihrer Konzeption der Vorschulbildung entsprechen und die Kompetenzen der Vorschulbildung einhalten. Adresse Träger Öffnungszeit Leiterin ErzieherInnen Plätze Geschichte Konzept Sprachvermittlung Englisch - Vermitteln des Bewußtseins, daß es noch andere Sprachen gibt - Bewusstmachen der Grenzregion, d. h. das Kennenlernen eines anderen Volkes mit einer anderen Sprache Eine Stunde wöchentlich. Kosten teilen sich die Eltern und der Träger. Am Unterricht nehmen die Vorschulkinder je nach Interesse der Eltern teil. Die Kapazität der Unterrichtsgruppe beträgt 10 Kinder. Der Unterricht wird extern von einem Lehrer der Sprachschule Lingua aus Rumburk durchgeführt. Seit Oktober 2006 pflegen wir eine Partnerschaft mit der Kita in Saupsdorf. An den gemeinsamen Aktionen nehmen die Vorschulkinder (5-6 Jahre) teil. Bisher haben wir keine dt. Kinder aufgenommen, es bestand kein Interesse. Kindergarten Wachbergzwerge Saupsdorf Schulweg Saupsdorf Tel.: Wir möchten weiterhin mit der Sprachschule Rumburk zusammenarbeiten. Zweitsprache Ziele Methode Teilnehmer Umsetzung Kontakte nach D Teilnehmer Begegnungen Aufnahme dt. Kinder Partner Zukünftige Vorhaben 23

24 Mateøská Škola Beruška Hrádek nad Nisou Adresa Zøizovatel Provozní doba Øeditelka Uèitelky Kapacita Historie vzniku Koncept Liberecká Hrádek nad Nisou Tel.: , Mìsto Hrádek nad Nisou 6:30-16:00 hodin Nadìžda Faltusová, støední vzdìlání ukonèené maturitní zkouškou 5 65 Provoz školky byl zahájen v roce Po letech žádostí se v roce 2002 podaøilo rozpohybovat výmìnu oken na etapy. A tak do letošního roku máme vymìnìnou celou jižní stranu budovy, èást severní a troje vstupní dveøe. Na základì požadavkù hygieny a po dohodì se zøizovatelem se podaøilo v letošním roce 2006 zrekonstruovat sociální zaøízení v prvním patøe budovy MŠ. Jak to dìláme v naší školce Hrajeme si. Nedivte se, vždy hra je hlavní formou èinnosti dítìte stejnì jako pro dospìlého práce. Hrou prohlubujeme zájem dítìte o poznávání svìta, upevòujeme fyzickou zdatnost, rozšiøujeme slovní zásobu. Prostøednictvím hry dokážeme ovlivnit povahové rysy dítìte, posílit kladné a pozvolna potlaèit záporné. Hrou pøipravujeme dítì na práci uèíme dìti zvládat drobnìjší pracovní dovednosti a posilujeme smysl pro tvoøivost, vkus a krásu (práce s papírem, døevem, pískem, hlínou, vodou, snìhem). Hrou ve skupinì upevòujeme pøátelství a uèíme dìti tolerovat se navzájem a tím i respektovat stanovená pravidla. Hrou seznamujeme dìti s jazykem, kulturou a tradicemi našich kamarádù z nìmecké mateøské školy v Žitavì. Chceme aby dítì co nejvíc prožilo a získalo zkušenost. Navozujeme situace, kterých se dítì chce samo zúèastnit (pøirozená zvìdavost, touha nìco tvoøit, poznávat). Dítì nepoci uje, že se vlastnì uèí. Nám se na tom svìtì líbí to je naše celoroèní téma, okolo kterého se toèí veškeré aktivity školky. Paní uèitelky si ho rozpracovaly do mìsíèních podtémat: napø. mìsíc babího léta (záøí), mìsíc støíbrných vloèek (leden), mìsíc snìženek (bøezen). Jazyková výchova 24 Druhý jazyk Cíle Nìmèina (intensivnì) Polština (pøíležitostnì) Naším cílem je hrou seznamovat dìti s cizím jazykem, jeho zvyky, tradicemi a totéž nabízíme i našim kamarádùm z nìmecké školky pøi pobytu u nás. Jsme jednotní v pøístupu výuky nejedná se o tzv. biflování slovíèek. Chceme, aby

25 dìti dostaly cizí jazyk do uší, aby vnímaly jeho melodii a aby se u všeho co nejvíce bavily. Již mnoho let spolupracujeme s mateøskou školou Knirpshausen v Žitavì. Jde o pøeshranièní spolupráci, která spoèívá v pravidelné celodenní výmìnì dìtí. Setkávají se 2x týdnì. Jednou v naší školce, podruhé v jejich. Hlavním cílem je seznámit dìti s jazykem, zvyky a kulturou našich sousedù. Spoleèná setkání utuží pøátelství mezi dìtmi i dospìlými. Dìti si spoleènì hrají, pracují, zpívají, sportují, ale øeší i dìtské konflikty a to je spojuje. Navíc funguje v obou školkách výuka jazyka u nás nìmeckého, u nich èeského. Dìti se formou hry seznamují se slovíèky, písnièkami, básnièkami. Akce, které plánujeme vhodnì doplòují výchovnì vzdìlávací programy obou školek. Vyvrcholením celoroèní spolupráce je spoleèný týdenní pobyt na horách. Z naší strany pak také dochází k plynulému pøechodu dìtí do èesko-nìmecké tøídy ZŠ. Pokraèujeme v projektu Spoleènì pro sebe i pro druhé, který je postaven na èesko-polské spolupráci. Jen pár kilometrù od hranic v Opolno Zdróju jsme našli bezvadnou mateøskou školu. Každé spoleèné setkání je oboustrannì pøínosné. V mateøské škole se nemìøí výuka na hodiny, ale vytváøíme si pøíhodné každodenní chvilky pro nenásilnou výuku a opakování. Materály si pøipravují p. uèitelky samy, vymìòujeme si je také vzájemnì s nìmeckou školkou tzv. metodický zásobník. Všechny dìti 5-6 let. Dìti seznamuje s jazykem nìmecky mluvící p. uèitelka, která se neustále soukromì vzdìlává v jazykových kurzech. S nìmeckou školkou Knirpshausen je setkávání intenzivní - setkáváme se 2x týdnì. Jednou v naší školce, podruhé v jejich. Dìti si spoleènì hrají, pracují, zpívají, sportují, ale øeší i dìtské konflikty a to je spojuje. Akce, které plánujeme vhodnì doplòují výchovnì vzdìlávací programy obou školek. Vyvrcholením celoroèní spolupráce je spoleèný týdenní pobyt na horách. S polskou školkou se setkáváme v rámci projektu Spoleènì pro sebe i pro druhé - setkávání probíhá 1x za mìsíc støídavì. Projekt probíhá od kvìtna 2006 do kvìtna Je milé, že nepotøebujeme tlumoèníka rozumíme si. Vìøím, že se budeme setkávat i po ukonèení projektu. Žádné. Kindertagesstätte Knirpshausen e.v. Külzufer Zittau Tel.: knirpshausen@web.de Metoda Úèastníci Praktická realizace Kontakt se zahranièím Pøijetí zahranièních dìtí Partner Publiczna Szko³a Podstawowa w Opolnie Zdroju ul. Œwierczewskiego 7a Opolno Zdrój, Bogatynia Tel.: spopolno@wp.pl 25

26 Kindergarten Beruška Hrádek nad Nisou Adresse Träger Öffnungszeit Leiterin ErzieherInnen Plätze Geschichte Konzept Liberecká Hrádek nad Nisou Tel. : , ms_hradek_lib@volny.cz Stadt Hrádek nad Nisou 6:30-16:00 Uhr Nadìžda Faltusová, Fachschule mit Abitur 5 65 Der Kindergarten wurde 1969 eröffnet konnte mit der Renovierung der Fenster begonnen werden. Bis 2007 wurde der gesamte südliche und nördliche Teil sowie die drei Eingangstüren renoviert. Aus hygienischen Gründen und mit Zustimmung des Trägers der Einrichtung konnten im Jahre 2006 die Toiletten und Sanitärräume in der ersten Etage renoviert werden. Das Spiel ist die Hauptaktivität eines Kindes und steht deshalb im Mittelpunkt der Arbeit. Im Spiel wird das Interesse des Kindes an der Erkundung der Welt geweckt, die physische Leistungsfähigkeit gestärkt und der Wortschatz erweitert. Weiterhin können die Charakterzüge des Kindes beeinflusst werden. Die positiven Seiten werden gestärkt und die negativen verringert. Die Kinder lernen im Spiel, kleinere Arbeitsaufgaben zu lösen und stärken den Sinn für Kreativität, Geschmack und Schönheit (Basteln mit Papier, Holz, Sand, Erde, Wasser, Schnee). In der Gruppe werden freundschaftliche Beziehungen gestärkt und gegenseitige Toleranz gelernt und dadurch das Respektieren von vereinbarten Verhaltensregeln. Die Kinder lernen die Sprache, Kultur und Traditionen unserer Nachbarn kennen. Das Kind soll nach Möglichkeit viel erleben und dabei Erfahrungen sammeln. Es werden Situationen geschaffen, in denen das Kind selber agieren will (aus Neugierde, etwas zu gestalten und zu erkunden). Es gefällt uns auf der Welt - ist das ganzjährige Thema der Einrichtung. Die Erzieherinnen haben es in Monatsthemen aufgegliedert: z. B. Monat des Altweibersommers (September) oder Monat der silbernen Schneeflocken (Januar). Sprachvermittlung 26 Zweitsprache Ziele Deutsch (intensiv) Polnisch (gelegentlich) Ziel ist es, den Kindern spielerisch die Fremdsprache und die Bräuche und Traditionen unserer Nachbarn zu vermitteln. Im Unterricht geht es nicht um das Pauken von Vokabeln, sondern vielmehr sollen die Kinder in die Fremdsprache