Maturitní práce - KNIHVAZAČSTVÍ

Transkript

1 Maturitní práce - KNIHVAZAČSTVÍ Střední škola KNIH, o.p.s. Autor práce: Ševčíková Martina Vedoucí práce: Mgr.A. Magdalena Chumchalová, Ph.D. Školní rok: 2014/2015

2 PROHLÁŠENÍ Potvrzuji, že jsem tuto maturitní práci zpracovala samostatně a že jsem v ní použila pouze tu literaturu a další informační zdroje, které jsem uvedla v seznamu použitých informačních zdrojů a současně v poznámkovém aparátu. Beru na vědomí, že porušení této zásady povede k hodnocení mé maturitní práce stupněm 5-NEDOSTATEČNÝ. V, dne Podpis: 2

3 OBSAH ÚVOD VZNIK A VÝVOJ PAPÍRU Papyrus Pergamen Předchůdce papíru Japonský ruční papír Mayové a Aztékové Moderní papír VZNIK EVROPSKÉ KNIŽNÍ VAZBY, KNIHVAZAČSTVÍ Kodexy Mniši Koptská vazba Ornamentalistika Gotické období Renesance (orientální vazba) Baroko, rokoko, klasicismus a poč. 20.stol století KNIŽNÍ VAZBA DNES Knihař Typy vazeb Druhy vázání HOBBY VAZBA ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ:

4 ANOTACE Cílem této maturitní práce je shrnout vznik knižní vazby, knihvazačského řemesla, jakým způsobem se k němu přistupovalo v historii, jak jej vnímáme dnes. Definovat techniky a materiály užívané dnes a v minulosti. Dalším oddílem je porovnání umělecké vazby jako takové a dnešnímu hobby vazačství. SUMMARY The aim of this graduation work is to summarize a beginning of bookbinding, bookbinding craft, how it was treated in history and how we perceive it today, to define the techniques and materials used today and in the past. Another section is about comparing artistic bookbinding and hobby bookbinding. 4

5 ÚVOD Již od počátku lidstva se první národy snažily zaznamenat svou řeč, ať už se jednalo o piktogramy či jiné obrázkové písmo. V prehistorickém období nelze stanovit hranici mezi písmem a pouhým uměleckým projevem. Povětšinou se předávali pomocí rytin a maleb na jeskynních skalách důležité informace, které měly varovat či poučit následovníky obydlí. Písmo je základem každého národa. Kde nebylo písmo, jazyk zanikl, rozpadl se na dialekty, anebo podlehl a splynul v převaze jiných jazyků. 1 S postupným vývojem kultur a společnosti vznikl tlak na zaznamenávání množství informací, lidé se z jeskyň přesunuli do chatrčí a tak stěna slují nemohla být dále používána jako zdroj moudrosti, zkušeností a důležitých zpráv. Vynález papyru se stal možností jak ve velkém množstí uchovat psané vědomosti. Ovšem samostatné archy svitků a papyru v obsáhlém záznamu se lehce poztrácely a poničily, proto v době raného středověku vznikají první kodexy, tedy knihy v našem slova smyslu. Prvotní vazby byly povětšinou prosté, někdy i bez desek, ale v záznamech můžeme najít zmínku o použití kůže na vazbu knih. A v tomto období vzniká specifikace oboru knihař, kdy knihvazačství bylo zaměstnáním převážně kláštěrních mnichů, v mnohdy velice špatných podmínkách. 2 Dnes je ruční vazba knih uměním, pro většinu profesionálů i zaměstnáním, ale velice ceněná práce. Lidé nevyučení se ke klasickému řemeslu vracejí i s chutí jako tzv. hobby knihvazači, pod jejiž rukami vznikají krásné vazby bez pravidel. 1 KNEIDL, Pravoslav. Z historie evropské knihy: po stopách knih, knihtisku a knihoven. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, s.11. ISBN Studentske.cz: Vše co potřebuje student vědět. Studentske.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: 5

6 1. VZNIK A VÝVOJ PAPÍRU 1.1. Papyrus S příchodem písma a jeho obecným užíváním přišel vynález, který psané záznamy zjednodušil a usnadnil. Papyrus ( př.n.l.), vyráběný z rostliny Cyperus papyrus (česky šáchor papírodárný), pocházející původem z Egypta, který rostl v močálech a bažinách stoupající řeky Nil. Papyrus se vyráběl pouze z dřeně tuhých usušených stonků šáchoru, kdy se tato dřeň jehlou vydloubala, vlhčila, naklepávala a lisovala do asi 8 cm širokých pruhů nebo pásů, na které se psalo štětcem. Tyto pásy se poté svinovaly do svitků Pergamen V Evropě, 2. stol. př.nl. se objevuje pergamen (název podle maloasijského města Pergamon, kde se začal vyrábět), nevydělaná zvířecí kůže, která se při napětí sušila a hladila. Zjednodušeně kůže pro psaní. Nahrazuje papyrus, který byl dle historických pramenů zakázán na dovoz. Jeho užití se datuje až do 18. stol. (pro důležité dokumenty), protože měl větší trvanlivost než-li papír. Do 13.stol. byl používán výlučně, ve 14. století ho začíná vytlačovat papír, který je sice méně kvalitní, ale mnohem levnější. Papír se do Evropy dostal díky Arabům z Číny Předchůdce papíru V Číně se předchůdce papíru (150 př.n.l) vyráběl ze zbytku odpadu při výrobě hedvábí, vlákna brusonecie, bambus, konopí a ramie. Konopí i ramie, obě rostliny pocházejí původně z Indie, ale ve starověku se pěstovaly po ceé jižní a západní Asii. Papír se vyráběl ze stonku, přesněji ze zbytků vláken těchto rostlin, přičemž vlákna získaná se používala díky své pevnosti na lana a provazy. 5 3 František Polívka:Užitkové a pamětihodné rostliny cizích zemí. In: [online]. [cit ]. Dostupné z: 4 Pergamen. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: 5 Ruční papír. In: Botanická zahrada Praha [online]. [cit ]. Dostupné z: 6

7 1.4. Japonský ruční papír První zprávy o papíru pocházejí z Japonska (do r. 600 n.l). Japonský ruční papír se nazývá washi a dělí se na druhy podle typu rostliny, ze které byla použita vlákna. V Nepálu se vyráběl papír z divoce rostoucích rostlin a edgewortie papírodárné. (Pokud zakoupíte dnes nepálský papír, vyrábí se z banánovníku nebo jiných rostlinných náhražek, jelikož edgewortie je poměrně vzácná.) 1.5. Mayové a Aztékové Papír ovšem znali i Mayové (600 př.n.l), nazývali ho huun nebo amate, který připravovali z oloupané kůry fíkusovníků, svislé pruhy máčeli ve vodě, aby se uvolnilo latexové mléko. Tyto pruhy poté splétali, vytloukali a hladili. Od Mayů se naučili papír vyrábět Aztékové, kteří byli bohužel vyhlazeni a s nimi i tradiční aztécká mayská výroba papíru Moderní papír V dnešní době se papír vyrábí z celulózy, která se získává z jehličnatých a listnatých stromů, především se upřednostňují rychle rostoucí dřeviny a vysoké uplatnění má i recyklace. 6 Ruční papír. In: Botanická zahrada Praha [online]. [cit ]. Dostupné z: 7

8 2. VZNIK EVROPSKÉ KNIŽNÍ VAZBY, KNIHVAZAČSTVÍ 2.1. Kodexy První známky knižní vazby se datují již v raném středověku při vazbě kodexů. Pergamenové listy se vázaly vnitřně členěné na vrstvy (vrstva se skládala z několika dvojstran vložných do sebe) svázané do kožené či jiné vazby, prošívány ve hřbetě. Desky byly ze dřeva. Knihy byly v této době velice vzácné a tak se stávaly součástí chrámových pokladů. Objednavatelé tedy rozhodně nešetřili na vazbě - nákladná zlatnická práce s plastikami, osázená drahokamy Mniši Ve středověku vznikali kodexy v klášterech, kde je mniši opisovali, iluminovali a vázali, v chladných a vlhkých podmínkách, několik hodin v kuse Koptská vazba Z 6. stol. známe i koptskou vazbu, kde se desky používaly ze slepených listů papyru, které se potahovaly kůží (viz. 4. Umělecká knižní vazba dnes, Příloha, obr. č.2) Ornamentalistika V stol. vzrůstá záliba v abstraktní hře ornamentu, dekorace se zaměřují na práci s kovem, kostí a dřevem, např. Evangeliář z Kellsu (příloha, obr.č.1). Proti ornamentice se staví kulturní prostředí franckého státu návrat k antice. Při písařských dílnách vznikají malířské školy. Kodexy zdobí celostránkové obrazy zpodobňující hlavně evangelisty nebo majestát Kristův. Za doby Karla IV. byl svázán honosný Evangeliář s vyobrazením sv. Petra se střední deskou ze slonoviny, měděnými zlatými pláty zdobenými drahokamy. 7 Polovina stol., knihy byly s dřevěnými deskami připevněny pergamenovými nebo koženými pruhy. Zdobící techniky byly rytí,malba, řezba přímo do dřeva bez potahu, nově se objevuje filigrám. 7 KNEIDL, Pravoslav. Z historie evropské knihy: po stopách knih, knihtisku a knihoven. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, s ISBN

9 2.5. Gotické období Polovina 13.- polovina 16. století, gotické období, vyrábějí se těžší desky z dubu, buku nebo lípy a potahují se tlustou přírodní kožešinou. Ke zdobení se nejčastěji používaly kovové spony, puklice na středu deky nebo kování rohů. Velmi vzácné jsou knihy s obalem, kde látka přesahovala na 3 stranách, aby se do ní mohla kniha zabalit Renesance (orientální vazba) V období renesance (konec stol.) se knihy zpřístupňují i široké veřejnosti a tak se rozrůstá i knihařské řemeslo. Přetrvávají techniky z období gotického, důležitý je ovšem nástup lepenky namísto dřevěných desek, což má za následek zjednodušení a úbytek váhy vazby. Výzdoba se přesouvá i na hřbet a záložky. Za následek změny výzdoby měla řada vynálezů, objevitelských cest, myšlenek, používání papíru a vynález knihtisku. Velký vliv na vazbu knih v renesanci měl Orient, tzv. Orientální vazba. Hřbet je rovný a plochý, lepí se kusem látky, desky z lepenky. Zajímavostí u těchto vazeb je, že desky knih nejou zdobeny pouze zvenku, ale i z vnitřích stran. Krásné barvy ovlivněny bohatými vzory perských koberců Baroko, rokoko, klasicismus Vliv baroka na knižní vazbu opožděn z důvodu třicetileté války. Česká knižní vazba se díky kulturnímu a hospodářskému úpadku vzchopila až v 19. století. Pokračuje zlacení, bohatá výzdoba hřbetů, hrany a vnitří strany desek zlaceným ornamentem. Zajímavostí jsou vnitřní desky zdobené hedvábím a zlacené úzkou lemovkou. Někdy vylepované kůží, často zdobené celoplošně. V 17. století se stává oblíbený vějířový vzor. V 18. století se rozmáhá krajkový vzor, nejlepší v oboru bývali francouzští malíři. Rok 1720, slavní mistři si označují své práce vlepovanými etiketami, cedulkami s tištěným jménem a adresou. 18. století ve 8 Studentske.cz: Vše co potřebuje student vědět. Studentske.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: 9 KAZDOŠOVÁ, Lucie. Netradiční knižní vazby, historie a současné trendy: Bakalářská práce [online]. Zlín, 2006 [cit ]. Dostupné z: Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. 9

10 skotských vazbách se vyznačuje charakteristickými kolky z tulipánů, zvláště u dvora jsou v této době v módě vyšívané vazby s figurálními motivy a poč. 20.stol. V 19. století dochází k reformě a zlevnění knižní vazby. Od vynález knihtisku se vázalo do pergamenu nebo kůže. Na přelomu 18. a 19. století se vedle náročných vazeb objevují laciné papírové vazby, v tvrdých desckách, ale i brožuře. Kůže a pergamen byly nahrazeny plátnem, které se zmechanizovalo a stalo se nejužívanějším v průmyslové vazbě. K dokončování knih nyní se používá zavěšením pomocí předsádek. Průmyslová revoluce dala zabrat knihařůmřemeslníkům. Byli nuceni rozšířit nabídky svých služeb, ale vznikaly i výrobky, které doposud neexistovaly, např. pop-up knihy nebo alba století Ve 20. století, kdy většina výroby je mechanická a není potřeba ruční práce člověka, se odsunuje knihvazačství na zakázky individuálních spotřebitelů. Masová výroba knih, kterou si člověk může koupit kdykoliv a kdekoliv a může si ji pořídit víceméně každý, se odráží i v tom, jak se lidé ke knihám chovají. Kniha dnes není ve společnosti ničím vyjímečným, dokonce se běžně setkáváme i s elektronickými knihami, které knižní vazbu vůbec nepotřebují. Nalezneme podniky, školy, které se snaží podvědomí ohledně knih jako celku i knižní vazby opět rozšířit. Knižní vazbě v malém měřítku pomáhají i nově vznikající techniky práce s papírem jako je např. scrapbooking apod. Dle výzkumu světových společností v Anglii a USA z posledních let se prokazuje, že tištěné knihy nejsou na konci a naopak na ústupu jsou čtečky a elektronické knihy KAZDOŠOVÁ, Lucie. Netradiční knižní vazby, historie a současné trendy: Bakalářská práce [online]. Zlín, 2006 [cit ]. Dostupné z: Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. 11 KNEIDL, Pravoslav. Z historie evropské knihy: po stopách knih, knihtisku a knihoven. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, s ISBN Tištěné knihy vzdorují černým předpovědím [online] [cit ]. ISSN Dostupné z: 10

11 3. KNIŽNÍ VAZBA DNES Základním požadavkem na uměleckou knižní vazbu je znalost materiálů, technologií, knihařských a grafických technik. Vazba a výzdoba by měly odpovídat obsahu knihy. Mnohdy vůbec neodpovídá textovému obsahu knihy ani není vázána na jakékoliv prvky dané knihy a přesto je krásná a jedinečná Knihař A kdo je vlastně knihař? Hlavním posláním knihaře je vyrábět, opravovat a restaurovat knihy-převážně knižní vazby. Knihař tráví nejvíce času s řezacímí a rýhovacími nástroji, vazacími a vysekávacími lisy, lepidly a klihy ale obsluhuje i automatizované stroje a výrobní linky v provozu vazáren velkých tiskáren, ale i malých vazárenských dílen. Pracovními činnostmi jsou příprava knihařských lepidel, řezání papíru, průmyslové i zakázkové zhotovování knižních vazeb všech typů, ručně i na poloautomatických nebo automatických strojích, ruční opravy knižních vazeb, zdobení knižních vazeb a hřbetů na lisech a příklopových strojích, zhotovování kožených a polokožených vazeb, zhotovování umělecky náročných knihařských výrobků nebo knih na programovatelných výrobních linkách, zhotovování vazeb časopisů, zhotovování diářů, ozdobných pouzder, kazet, seřizování, obsluhování a běžná údržba knihařských strojů. Zkušený kvalifikovaný knihař také může pracovat jako knihař-restaurátor, který restauruje a konzervuje (ochrana povrchu) všechny druhy historických a umělecky cenných knihařských vazeb, listin, kazet a písemných historických památek, např. v kůži, pergamenu, hedvábí, sametu apod. 13 Požadavky na tvůrce umělecké knižní vazby zahrnují velmi široký rozsah dovedností, znalostí i vědomostí. Rukodělná knižní vazba není samostatným oborem jako takovým, proto v tomto smyslu nemůže ignorovat vývoj typografie, knižní grafiky a ilustrace. Nutnou podmínkou je dále (velmi zjednodušeně) dobrá orientace v současném výtvarném umění a nových materiálech i vstřebávání dalších technologických podnětů. Učební obor knihař nestačí, určitým řešením je spolupráce s výtvarníkem, od kterého jsou 13 Knihař. In: Průvodce světem povolání [online]. [cit ]. Dostupné z: 11

12 ale vyžadovány širší znalosti, než mohl získal svým odborným vzděláním. Proto tato možnost dosud nebyla příliš využívána. Příslibem do budoucna je skutečnost, že se v devadesátých letech 20. století stalo umění knihy (v širším rozsahu než jenom o řemesle) předmětem vysokoškolské výuky. Na Fakultě výtvarných umění v Brně je obor Papír a kniha, zaměřený na konceptuální tvorbu, spojenou (mimo jiné) s uměleckořemeslným knihařstvím. Institut pro umělecká média výtvarná umění Ostravské univerzity nabízí předmět Kniha a papír. Přitom se zde hledají podmínky pro vytvoření tímto směrem orientovaného samostatného oboru. Taktéž Západočeská univerzita v Plzni se ve výuce zacílené na knižní kulturu zabývá,i když jen v malé míře, rukodělnou knižní vazbou. Jako doplněk ke studiu může sloužit i tématický zaměřený kurs. Ve velkých městech čas od času objevíme vyučeného zručného knihvazače anebo člověka, který má několik desítek let praxe, který pořádá kursy ať už jednodenní nebo vícedenní. Velmi oblíbenou býrobnou ručníhu papíru je Papyrea, malá rodinná manufaktura v obci Zdislava, okres Liberec, která se zabývá výrobou japonského washi papíru. Vyrábějí ruční papír, pořádají víkendové kurzy, přednášky, rukodělné dílničky pro děti i dospělé, nabízí teambuilding aktivity, relax, pohodu i aktivní odpočinek. Dále je velmi známá ruční papírna Velké Losiny, která byla založena před rokem 1596, vyrábí ruční papír tradičním nabíráním papíroviny na síto bez přestávky již více než 400 let a je od roku 2002 Národní kulturní památkou Typy vazeb Knižní vazby dělíme na měkké, tuhé a polotuhé. Nejvíce rozšířené jsou měkké vazby. Nejsou finančně tak nákladné jakot tuhé vazby. A dále dělíme na lepené a šité. Měkké vazby dělíme na 4 základní typy: V1, V2, V3 a V4. Vazba V1 je tou nejrozšířenější vazbou. Složky jsou vloženy do sebe a pak do obálky, sešity a oříznuty po 3 stranách. Na šití se používá drát. Pro knižní vazby je dovolený rozsah pro sešitovou měkkou vazbu V1 u papíru plošné hmotnosti do 70 g/m2 nejvýše 60 listů (120 stran), nad 70 g/m2 maximálně 44 listů (88 stran). Šití drátem se řídí výškou knižního bloku. 12

13 Pro menší sešity ve formátu menším než A6 se používají 1-2 skobky, pro formáty A6 - A5 2-3 skobky a pro formáty větší než A5 2-4 skobky. Vazba V2 je středně náročná vazba, využívá se k vázání paperbacků, příruček, neperiodických tiskovin apod. Lepená pomocí syntetických lepidel PUR. U vazby V2 je taktéž stanovena tloušťka bloku. U papírů s plošnou hmotností do 90 g/m2 je stanovena tloušťka vazby na 4-35 mm. Pro spojení dvoulistů jedoporučeno frézování nebo slepování. U papírů s plošnou hmotností do 100 g/m2 je stanovena tloušťka vazby na 5-40 mm při spojování složek speciálně perforovaných ve hřbetním lomu, a 5-20 mm při spojování složek slepených ve hřbetním lomu. I u vazby V2 je možné překročení stanovených limitů. Vazba V3 je technologicky nejméně náročná a nejstarší, jednotlivé složky jsou sešity drátěnými skobami. U blokové měkké vazby V3 je povolená varianta V3a (oblepovaná bloková měkká vazba). Obálka u této varianty je dělená, hřbet je oblepen plátnem nebo jiným nepropustným materiálem. U vazby V3a je odolnost vazby vyšší. Vazba je vhodná především pro malonákladové neperiodické publikace merkantilního charakteru a vysokoškolská skripta, nebo malonákladové učebnice. Kombinovaná vazba V2 a V3. Knižní blok je sešitý drátem, poté je odfrézován hřbet knižního bloku a následně zalepen do obálky podobně jako u vazby V2. Tím je výrazně zlepšena rozevíratelnost a pevnost této vazby. Vazba V4 je technologicky velmi náročná, používá se jen u velkých nákladů. Vazba je vhodná zejména tam, kde vyžadujeme vysokou životnost a nelze z různých důvodů použít tuhou vazbu (například výroba velkých katalogů, atlasů, publikací kvalitního obsahu, odborná periodika zásadnější povahy, většího rozsahu). Knižní složky jsou ve hřbetě sešité tavnou nití a poté sneseny nebo sneseny a následně klasicky sešity, zalepeny a zavěšeny do čtyřikrát rýhované obálky a oříznuty po třech stranách. Šité složky dodávají vazbě největší pevnost mezi měkkými vazbami. Tloušťka knižního bloku se u této vazby pohybuje od 5 do 50 mm. Pro knižní složky šité klasicky se používá jednoduchý brožovací steh bez gázy. Obálka je čtyřikrát rýhovaná, dvě rýhy uprostřed, vpředu a vzadu dvě rýhy 4-6 mm vzdálené od hřbetu. Při zavěšování musí být přilepena v ploše mezi první a čtvrtou rýhou. Tuhé vazby Tuhé vazby jsou pro velké množství poměrně náročných operací nutných k jejich zhotovení technologicky nejnáročnější ze všech druhů vazeb. Tuhé vazby jsou díky své odolnosti určeny především pro dlouhodobé používání a všude tam, kde se předpokládá větší 13

14 namáhání vazby a kde se uplatní její elegantní vzhled. Tuhé vazby jsou charakterizovány tím, že knižní blok spojený šitím nebo lepený všemi možnými způsoby je spojen s knižními deskami, které jsou vyrobeny z lepenky nebo z plastu. Spojení je zajištěno předsádkami podlepenými k vnitřní straně knižních desek, nebo případně zavěšením ve hřbetě na dutinku. Tuhé vazby jsou rozděleny do několika kategorií. Knižní vazba V7 je tuhou vazbou s kombinovaným potahem (jinak také poloplátěná) vazba. Knižní desky jsou potaženy papírem a hřbet knihy je potažen plátnem nebo jiným vhodným materiálem. Potahový papír bývá většinou potištěn. Knižní vazba V8 je vazba s nekombinovaným potahem, tzv. celoplátěná vazba. Knižní desky jsou potaženy celistvým plátěným potahem. Tato vazba má povolené tři varianty. V8a je vazba, kdy jsou knižní desky potaženy laminovaným papírem. V8b je tuhá vazba s deskami potaženými papírovým potahem. Papír může být lakovaný, běžně potištěný, speciální potahový, nebo se syntetickým zátěrem. V8c tuhá vazba s deskami potaženými jiným potahem, například usní, imitací usně, včetně vatování desek. Knižní vazba V9 má desky z plastu ztužené neměkčenou PVC fólií nebo lepenkou. Povolená varianta je V9a, což je tuhá vazba s neztuženými deskami z plastu, pouze měkčené PVC fólie. 14, Druhy vázání Postupů jak svázat ručně knihu je mnoho. Povětšinou se z různých oblastí zachoval původní postup. Jmenujme např. dnes oblíbené: koptská vazba, japonská vazba, na tyto vazby nepotřebujeme stav. Užívají se různé vzory šití a někteří umělci si vyhrají i s pletením samotné nitě na hřbetu do okouzlujících tvarů a vzorů. Velké svazky se potom vážou na tzv. knihařském stavu, kde se základní nitě natáhnout a kolem nich se obšívají složky papírů. 14 Knižní vazba. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: 15 Knižní vazby. In: Tiskarna Tehov [online]. Tehov, 2015 [cit ]. Dostupné z: 14

15 Při vázání knih se používají různorodé ručně vyráběné papíry, aromatizovaé, barvené přírodní cestou. Ti schopnější si papíry vytvářejí sami ze zbytků hadrů, starých papírů, kartonů, které se natrhají na kousky, namáčejí do vody s trochou pojiva, rozmělní se na kašičku, ale nesmí být až moc jemná, nebo by se při schnutí papír nespojil a trhal by se. Tato kašička se nalévá na síto, kde se lehce vyždíme a rozetře, aby měla stejnou výšku, nechá se chvíli zaschnout a poté se vyklopí mezi dva savé materiály. Po dalším schnutí se zavěsí a nechá se uschnout úplně. Důležité je vědět, že se papír nesmí dávat schnout na slunce, neboť by nám vybledl. Vrcholem knihařského umění je restaurátorství. Restaurátor musí mít opravdu vysoké znalosti, orientovat se v různých chemických prostředcích, přírodních a technických barvivech. Musí se svazky zacházet velice opatrně a nemůže si dovolit chybu. Mnohdy se restaurátorům dostávají knihy staré několik set let, které mají nevyčíslitelnou hodnotu. Bohužel i na knihy působí okolní vlivy a i při správném skladování se kniha časem opotřebuje a začne se rozkládat. 15

16 4. HOBBY VAZBA Knihy mají oficiálně dané formáty (norma ČSN ČESKÁ STÁTNÍ NORMA). Většina domácích kreativců používá atypické formáty, což je však v rozporu s rozměry ČSN, kde formáty papíru netvoří žádný zbytečný odpad papíru a materiálu. Dalo by se říci, že tito umělci mají mnohem volnější ruku pro svou tvorbu a nápaditost. V poslední době se začal hojně rozvíjet scrapbooking, v překladu doslova kniha výstřižků. Pokud bychom tuto techniku měli popsat, jedná se jakýsi bláznivý a zábavný styl tvoření bez hranic. Pomocí scrapbookingu se vytváří fotoalba, cestovní deníky, zápisníky, ale i pohlednice, jmenovky, štítky apod. Internet je plný amatérů-nadšenců do knižní vazby. Nalezneme zde zajímavé techniky od zdobení desek např. ozubenými kolečky a zbytky stroječků z hodinech, které se přetřou gessem, aby přechod nebyl tak viditelný, poté se maluje akrylovými barvami či se používají různé razítkovací metody speciálními inkousty v pudru, abychom dosáhli vintage vzhledu, retro stylu. Ve specializováném obchodě se dají dokonce sehnat barvy nebo laky, které vytvoří mramorování, popraskaný vzhled. Umělci se vrací k dřevěným deskám, které dozdobují vyřezáváním, vypalováním obrazů do dřeva, tzv. pyrografikou pomocí pájky na dřevo apod. 16

17 5. ZÁVĚR Knihařské umění je překrásná věc od které by se nemělo opouštět. Nic nenahradí vůni papíru, kůže, pocit když se dotknete stránky. Vypracovat se jako profesionální knihvazač je velice náročné, požadavky jsou vysoké a neustále se zvyšují. U nás v České republice je možnost si složit mistrovské zkoušky, které jsou velmi přísné. Spoustě umělců vadí pravidla, která se musí dodržovat a proto si vážou knihy dle sebe. Zkoušejí, testují různé techniky, výšivky při šití, materiály. Myslím si, že profesionální knihvazač dnes je velice zručný člověk, který má přehled v nespočtu výtvarných a grafických technikách. V minulosti byla knihvazačina řemeslem, prací, nyní je prací ale i koníčkem zároveň. Dnes ruční knižní vazba, u těch, co mají ponětí, že stále ještě existuje, je vysoce ceněná práce za kterou jsou mnohdy ochotni zaplatit nemalé částky. Z vlastní zkušenosti vím, že pokud již nejste zajetý knihvazač, některé materiály se velice těžce shánějí. I tak si amatéři-knihvazači našli mnoho technik, které nahradní nedostatkový materiál a nebo finančně nákladný materiál. Vázat na profesionální úrovni vyžaduje kvalitní materiál, který není zrovna levný a proto se lidé uchylují k těm výhodnějším verzím, kdy za pomoci různých stroječků dokážou vyřezat z papíru cokoliv, udělat zápisník v kroužkové vazbě během několika minut. Řekla bych, že to už je práce, která je zábavná, ale určitě nevyžaduje tolik času a znalostí jako umělecká knižní vazba. V poslední době je výhodou rostoucí zájem o ručně vázané knihy, alespoň ze strany tvořílků, jelikož vzniká více a více kurzů, knižní vazba byla dokonce i součástí letního uměleckého tábora. I školy vycházejí vstříc. Již výše zmiňované studium na vysokých školách. Nalezneme i učební obor knihařiny. Ovšem je to opravdu jen hrst škol. Je až nepředstavitelné v jakých podmínkách museli kdysi knihaři vázat, ve vlhkých, chladných klášterech jen při svíčkách a přiotm dokázali takové skvosty, které jsou dnes zachovány ve vitrínách pouze k nahlédnutí. V rámci srovnání podmínek minulosti a součastnosti si dovolím říci, že kdysi to bývalo opravdové umění, za kterým byla muka a utrpení, dnes je to zábava, i když také někdy vázaní potrápí i dnes, ale přeci jenom, v dílně, v teple, s dostatkem kvalitních masivních nástrojů se váže mnohem lépe, než-li v podzemí kláštera, kde ještě kapala voda po zdech. Jednou přijde možná doba, kdy vývoj technologií odsune klasické knihy do ústraní, ale pokud se lidstvo samo nevyhubí, opět se ke knihám vrátí, protože kde není kniha, není moudrost, kde není záznam písma, jazyk zaniká. Kde se nečte a nepíše, tam se hloupne. Když 17

18 se nebude vázat, jednou se budou muset v zaprášených prostorách vyhledat kniha, co pro nás znamenala a jakým způsobem ji můžeme získat zpět. 18

19 6. SEZNAM POUŽITÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ: Publikace: KNEIDL, Pravoslav. Z historie evropské knihy: po stopách knih, knihtisku a knihoven. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1989, 143 s. Členská knižnice (Svoboda), prémie. ISBN MARCHESI, Gianluca, Marsilio PAROLINI a Vincenzo SUCATO. Vázání knih. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2006, 86 s. Výtvarné techniky (Computer Press). ISBN Internetové zdroje: Studentske.cz: Vše co potřebuje student vědět. Studentske.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: Knižní vazby. In: Tiskarna Tehov [online]. Tehov, 2015 [cit ]. Dostupné z: KAZDOŠOVÁ, Lucie. Netradiční knižní vazby, historie a současné trendy: Bakalářská práce [online]. Zlín, 2006 [cit ]. Dostupné z: f?sequence=1. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. 19