farní list pro farnosti Březina, Boseň, Dolní Krupá, Kněžmost, Loukov, Mnichovo Hradiště, Mukařov a Všeň ÚNOR - BŘEZEN 2015

Transkript

1 farní list pro farnosti Březina, Boseň, Dolní Krupá, Kněžmost, Loukov, Mnichovo Hradiště, Mukařov a Všeň ÚNOR - BŘEZEN 2015 Postní doba je vybídnutím, ale i pomocí k obnovení mého vztahu k Bohu, k bližním a k sobě samému. Je přiblížením se k dobrým a moudrým Božím záměrům, je naším posvěcením... posvěcením... Drazí přátelé, bratři a sestry, opět stojíme na začátku významného liturgického období doby postní. Někomu by se snad mohla tato doba zdát poněkud ponurá, ale je tomu přesně naopak. Je to čas vnitřní hluboké proměny a navrácení se k dobrému Bohu a člověku. Přeji nám všem, ať tento čas využijeme k požehnané přípravě na velikonoční svátky, upřímnému přijetí svaté zpovědi a vnitřního ztišení. otec Pavel + -1-

2 POSTNÍ DOBA Popeleční středou vstupují věřící do čtyřicetidenního postního období, jehož smyslem je duchovní očista člověka. Začátek postního období byl v 6. či 7. století přeložen ze 6. neděle před Velikonocemi na předcházející středu, protože neděle není chápána jako postní den. Již od konce 11. století se na Popeleční středu uděluje popelem znamení kříže na čelo (popelec). Přijetí popelce je znamením kajícnosti převzatým z biblické tradice a uchovávaným v církvi až do dnešní doby. Symbolicky se tak naznačuje stav hříšného člověka, který vyznává před Bohem svůj hřích, vyjadřuje vůli vnitřně se obrátit a je veden nadějí, že mu Bůh odpustí. Popeleční středa a Velký pátek jsou v katolické církvi jedinými dny přísného postu. Znamením popelce tedy začíná příprava na velikonoční svátky. Dnešní doba se vyznačuje velikými změnami a neustálou obnovou lidí i institucí. Uprostřed těchto překotných změn, jak nám je vnucuje dnešní svět, však zjišťujeme, že potřebujeme hlubší, mnohem trvanlivější proměnu, která by se dotkla nás samých a našeho vnímání, smýšlení a jednání. Celý svět dnes spěchá a zdá se, že v něm vládne naprostý chaos, takže člověk často vůbec nechápe, co se vlastně děje. Cítíme, že si ve svém životě musíme udělat jasno a nastolit pořádek. K tomu potřebujeme čas, v němž se můžeme "nadechnout". Třebaže se dnes tak velice opěvuje lidská svoboda, jsme spoutáni těmi nejnižšími formami otroctví. Někteří z nás se snaží osvobodit se tím, co jim nabízí chvilkové pocity úniku, úlevy nebo opojení. Neustále obnovujeme mnohé oblasti svého života, ale zdá se, že nedokážeme zastavit nezadržitelně postupující proces stárnutí. Když mluvíme s lidmi, velmi často slyšíme: "Jsem unaven, už nemohu dál." Prázdniny, dovolené a víkendy jako by nedokázaly splnit, co od nich očekáváme. Potřebujeme totiž důkladný odpočinek, založený na oživujícím ztišení

3 Pozorujeme, že se naše osobní i společenské vztahy stále zostřují, komplikují a vytvářejí konfliktní situace, a na druhé straně toužíme po větší upřímnosti a pokoji, snažíme se překonat nenávist, uvěřit v účinnost odpuštění a v radost, pramenící z usmíření, chceme se setkávat v bratrském společenství a jeden s druhým mluvit. To všechno jsou různé projevy jediné touhy po spáse. Jsou však dnešní lidé schopni tuto spásu uskutečnit? Postní doba je pro všechny křesťany obdobím, kdy je třeba pracovat na opravdové proměně a obnově, abychom se mohli znovu naplno nadechnout, urovnat všechny své zmatky, obnovit autentické vztahy, znovu navázat dialog s lidmi, se kterými nemluvíme, opravdu si odpočinout a tak dojít spásy. Nezvládli bychom to pouze naší lidskou vůlí nebo rozumem, ale musíme v sobě najít ochotu poslouchat Boží hlas, dovolit Bohu, aby nás proměnil, musíme opustit své cesty, kráčet po cestách Božích, zapojit se do dějin spásy. Křesťan naplňuje postní dobu tím, že se neustále nechává vést Božím slovem a osvojuje si charakteristické projevy pokání (půst, almužna, modlitba), které je třeba nově vidět ve světle slov Pavla VI., která pronesl o Velikonocích 1967: "Každý musí zpytovat své svědomí, které poukazuje na nové požadavky dnešní doby" (Populorum progressio, 47). Půst Půst má nepochybně tělesný rozměr a kromě odepření si některých jídel se může dotýkat tabáku, zábavy apod. To ale není podstata postu, nýbrž vnější znamení vnitřní dispozice srdce. Všechny vnější projevy mají dosvědčovat spasitelný obsah svatého postu. Půst je znamením toho, že žijeme z Božího slova. Kdo se nechce sytit Božím slovem, nepostí se opravdově. Ambroziánská liturgie říká: "Ty nás nesytíš pouze pozemským pokrmem, ale každým svým svatým slovem" po vzoru Krista, který "víc než po pokrmu toužil po svatosti - 3 -

4 srdcí; jeho pokrm osvobozuje národy, jeho pokrmem je konat vůli Otce". Půst je znamením naší ochoty pracovat na zadostiučinění. "Nepostíme se kvůli vzkříšení ani kvůli kříži, ale kvůli svým hříchům, vždyť se přibližujeme ke svatým tajemstvím" (sv. Jan Zlatoústý). Půst je znamením, že se zříkáme hříchu. "Skutečně veliký půst, který se týká všech lidí, je zřeknout se všech nepravostí a nezřízených žádostí světa. To je dokonalý půst. ( ) Jedině tehdy, když správně žijeme v tomto světě a zříkáme se nepravostí a nezřízených žádostí, skutečně dodržujeme čtyřicetidenní půst" (sv. Augustin). Almužna Almužna je ovocem postu i všech omezení, která jsou s ním spojena. Nejedná se ale o pouhou snahu zajistit přežití těm, kdo nespravedlivě trpí. Dnes se křesťanská almužna musí spojit s úsilím o nastolení spravedlnosti a obnovu společenských struktur. Takto chápaná almužna se stává nástrojem, jímž křesťané prosazují nastolení nového společenského řádu. Modlitba Také modlitba má původ v postu, prožívaném ve světle Božího slova. Rodí se jedině tam, kde člověk vytrvale naslouchá Božímu slovu - především ve společenství. V době postní se křesťané, rodiny a ostatní společenství mají častěji shromažďovat kolem Písma svatého, hledat nové možnosti vzájemného naslouchání (proč třeba občas nevypnout večer televizi?) a svým společným "Amen" odpovídat na pozvání Boha smlouvy

5 KŘÍŽOVÁ CESTA - RODIČŮ ZA DĚTI Modlitba křížové cesty neodmyslitelně patří k postní době. Připomíná nám hloubku a velikost oběti, kterou pro nás Bůh Syn podstoupil. Zamysleme se nyní nad jednotlivými zastaveními a mysleme při tom kromě jiného také na dnešní rodiny. V minulém čísle jsme tématu Rodina věnovali poměrně velký prostor. Navažme nyní na ony vánoční myšlenky a prosme za obnovu rodinného a manželského života. 1. Ježíš odsouzen na smrt Pilát odsuzuje Pána Ježíše, i když je přesvědčený o jeho nevině. Odsuzuje ho ze strachu, aby nepřišel o kariéru. Nejednáme i my tak? Kolik nás bylo, kdo zapřel Krista proto, aby nepřišel o místo? Naše děti si nás nebudou vážit pro postavení nebo peníze, které vyděláme, ale pro náš charakter.pane, pomoz nám, ať jsme pro děti příkladem spravedlivého a statečného jednání. 2. Ježíš přijímá kříž Přijímá ho dobrovolně. Dokážeme i my vzít na sebe kříž - tíhu starostí, odpovědnosti za výchovu mladých, tíhu neúspěchu a zklamání? Ať vždycky ochotně a s tvou pomocí, Pane, překonáváme obtíže svého povolání a pomáháme dětem poznávat pravdu. 3. Ježíš padl pod křížem Pán klesl pod tíhou kříže. Klesáme často i my, ačkoliv náš kříž v porovnání s jeho křížem je mnohem lehčí. On nesl hříchy celého světa, my neseme jenom svoje a přece se nám zdá, že už nemůžeme. Kristus vstal. Vstaneme i my? Pane Ježíši, pomáhej nám vždycky znovu vstát a znovu vzít na sebe kříž utrpení, abychom ti tak přinášeli oběť za děti, které jsi nám svěřil

6 4. Setkání s matkou Ježíšova matka - opravdová křesťanská žena. Dnes, kdy slyšíme stížnosti na chování dětí a mladých, kdy vzrůstají problémy ve výchově, je Maria stále příkladem lásky, obětavosti, tichosti. Maria Matko, pros za nás a všechny učitele a vychovatele, ať vedeme děti s trpělivostí, láskou a vytrvalostí. 5. Šimon pomáhá Ježíšovi nést kříž Šimonova neochota. při výchově dětí se často setkáváme s jejich neochotou, odmlouváním, nechutí. Kde se to v nich bere? Pane, pomoz nám,ať se děti mohou od nás učit dělat denní práci radostně, s chutí a bez řečí. 6. Veroničina pomoc Láska k bližnímu. Jak snadno i pochopí dítě, když ji vidí uskutečňovanou kolem sebe! Ať naše láska k bližnímu nejsou jen slova, ale ať ji děti poznají z našeho chování. 7. Ježíš padá podruhé I my často, vyčerpaní prací, starostmi a obtížemi, ztrácíme odvahu, klesáme na mysli. Zapomínáme, Pane, že jsi pořád s námi, připravený nám pomoci znovu se vzchopit. Posilni naši důvěru, Pane, ať se spolu s dětmi učíme víc na tebe pamatovat a spoléhat. 8. Ježíšovo setkání s plačícími ženami Máme i dnes důvod plakat nad sebou a nad svými dětmi. Kolik rodičů, vychovatelů a učitelů bere svůj těžký a odpovědný úkol příliš lehkomyslně! A pak pláčeme nad dětmi a vidíme vinu v nich! Pane, dej, ať všichni, kdo vychovávají děti, konají svůj úkol svědomitě a s láskou

7 9. Pán padá potřetí Zdá se, že Pán Ježíš už kříž neunese. A přece znovu vstává! Kéž i my jsme vytrvalí a vidíme ve výchově dětí úkol, který nám svěřil Bůh. Nauč nás, Pane, pravé lásce, která se nebojí oběti. 1O. Ježíš zbaven šatu Pán Ježíš nepoužívá hrubých slov, nenadává těm, kdo ho zbavují šatů. Kolik nevhodných řečí musí děti vyslechnout! Jak se proviňujeme, když ve svém okolí trpíme dvojsmyslné, sprosté řeči a chování! Pane, pomoz nám vytvořit i dětem čisté prostředí, ať je nepohoršujeme mluvením a skutky. 11. Ježíš je přibíjen na kříž Ježíš trpí stále víc. I děti musí někdy vydržet bolest a utrpení. Záleží na nás, jak je na to připravíme. Pane, dej nám svého Ducha, ať umíme naučit děti snášet bolest a těžkosti. 12. Ježíš umírá na kříži Umírá za všechny lidi. V té nejtěžší chvíli zůstává u něho hlouček nejvěrnějších. Ať my a děti, které jsi nám svěřil, Pane, patříme k tomu hloučku, který tě nezradí a neopustí. 13. Ježíš na klíně své matky Mrtvé tělo - zdánlivý konec - temnota, která se brzo promění ve světlo. Snažme se v této postní době dostat se ze tmy hříchu, ke Kristovu světlu. Pomoz nám, Pane, svou milostí, abychom dokázali povstat k novému, lepšímu životu a ukázali tak cestu i našim dětem. 14. Ježíš pohřben Pán Ježíš nás má rád. Proto šel cestou bolesti, proto zemřel. Snažme se pochopit tu lásku. Snažme se pochopit, co to pro nás znamená. Pane, děkujeme ti za tvou křížovou cestu, děkujeme ti za tvou velikou lásku. Dej nám svou milost, ať ji pochopíme a umíme ji přiblížit i našim dětem

8 PŘEHLED BOHOSLUŽEB A AKTIVIT neděle 6. neděle v mezidobí Loukov - mše sv. v 10:00 Všeň - 11: úterý úterý po 6. neděli v mezidobí Modrý kámen - mše sv. 10:00 ZAČÍ Á POST Í DOBA středa Popeleční středa Mnichovo Hradiště - mše sv. v 17:00 - farní kostel! sobota sobota po Popeleční středě Boseň - mše sv. v 18: neděle 1. neděle postní (Černá, Liščí) Loukov - mše sv. v 10:00 Na 1. neděli postní se uděluje popelec pro ty, kteří nemohou přijmout znamení popelce na popeleční středu pátek pátek po 1. neděli postní Mn. Hradiště - mše sv. v 17:00 - poté setkání na faře neděle 2. neděle postní (Pražná) Loukov - mše sv. v 10:00, Všeň - mše sv. 11: úterý úterý po 2. neděli postní Modrý kámen - mše sv. 10: sobota sobota po 2. neděli postní Boseň - mše sv. v 18: neděle 3. neděle postní (Kýchavá) Loukov - mše sv. v 10:00-8 -

9 pátek pátek po 3. neděli postní Mnichovo Hradiště - mše sv. v 17:00 - poté farní setkání na faře sobota sobota po 3. neděli postní Kněžmost - mše sv. v 18: neděle 4. neděle postní (Družebná) Loukov - mše sv. v 10:00 Všeň - mše sv. v 11: úterý úterý po 4. neděli postní Modrý kámen - mše sv. 10: sobota sobota po 4. neděli postní Boseň - mše sv. v 18: neděle 5. neděle postní (Smrtná) Loukov - mše sv. v 10: pátek pátek po 5. neděli postní Mnichovo Hradiště - mše sv. v 17:00 - poté farní setkání na faře ZAČÍ Á SVATÝ TÝDE neděle KVĚT Á EDĚLE Loukov - mše sv. v 10: úterý Úterý Svatého týdne Modrý kámen - mše sv. 10:00 Páteční bohoslužba v době postní začíná v pobožností křížové cesty. Pravidelně se konají bohoslužby ve středu a v pátek v a ve čtvrtek v 8.00 vždy v kapli na faře

10 PŘEHLED SBÍREK a Mnichovo Hradiště 2150,- 1985,- 1928,- 4405,- 3850,- Dolní Krupá 2115,- Loukov 205,- 105,- 125,- 430,- 1010,- Všeň 408,- Kněžmost Boseň 128,- 787,- Mukařov 890,- Mohelnice Březina Klášter ,- 2549,- 355,- 352, Mnichovo Hradiště Dolní Krupá 1398,- 1420,- 1385,- 1470,- 1600,- 1220,- Loukov 395,- 180,- 305,- 200,- 150,- 120,- Všeň 60,- 40,- 30,- Kněžmost Boseň 100,- Mukařov Mohelnice Březina Klášter Všem dárcům upřímné Pán Bůh zaplať!

11 POZVÁNKA Setkání s hudbou Spolek pro záchranu kostela sv. Františka Serafinského a obec Kněžmost vás zvou 28.února 2015 v do kostela v Kněžmostě na setkání s hudbou W.A. Mozarta. Mluveným slovem vás provede David Vejražka. Dueta z Mozartových oper zazpívají Eliška Josifová a Libor Novák, hudební doprovod: Ondřej Valenta. MODLITBA SVATÉHO RŮŽENCE Bratři a sestry, doba postní je vhodnou příležitostí k osobnímu předsevzetí, které nás více přibližuje k Bohu a duchovním hodnotám. Jednou z takových možností je prohloubení našeho vztahu k modlitbě svatého růžence. V naší farnosti se modlíme růženec pravidelně v neděli přede mší svatou a snažíme se o to i ve všední den. Zkusme tuto modlitbu více zintenzivnit a více využít tuto příležitost v rámci farního společenství. Nabídněme našemu Pánu půlhodinku našeho času přede mší svatou a zahrňme do této modlitby své prosby a všechny své starosti, které nosíme ve svém srdci. Vždyť půst, almužna a modlitba jsou tři hlavní pilíře postní doby. UMĚNÍ ZTIŠIT SE "Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví." (Mt 5,5) Ze zamyšlení kardinála Duky pro Radiožurnál Vážení přátelé, milí rozhlasoví posluchači, jsou tu Velikonoce, významné křesťanské svátky, které provází řada folklorních a prastarých zvyků. V církevní tradici je to velká

12 noc, na kterou se připravujeme nejen 40denním postním obdobím, ale bezprostředně i bohoslužbou na Zelený čtvrtek, kdy si připomínáme poslední večeři Ježíše s učedníky. Následuje Velký pátek, den Ježíšova umučení a Velikonoce pak vrcholí Bílou sobotou, tedy vzkříšením. To je noční bdění, vigilie, která ukazuje skutečný význam Ježíšovy oběti, velikost jeho lásky, protože on svůj život položil za spásu nás všech. Uprostřed všech těch slavností, rituálů a obřadů, které jsou plné symboliky jako žehnání ohně, svěcené vody, zapalování velikonoční svíce a šíření jejího světla dál, bych rád upozornil na jednu zvláštnost, kterou si možná málo uvědomujeme. Když se církev 40 dní připravuje na Velikonoce v postní době, nezpívá se o nedělích chvalozpěv Sláva na výsostech Bohu. Ten zazní až o velikonoční vigilii jako jásavé oznámení Ježíšova zmrtvýchvstání. Na Zelený čtvrtek podle tradice odlétají zvony do Říma a používáme jen dřevěné hrkačky místo zvonění, které také s plnou vervou zazní až o vigilii. V tu nejdůležitější chvíli, od Velkého pátku do sobotní vigilie, se po celém světě neslouží mše svatá. Jako by v té chvíli byla slova navíc. Je tu veliké mlčení, očekávání. Bez chvalozpěvu, za mlčení zvonů i celé církve se soustředíme jen na modlitby, na rozjímání o Tom, který nás tolik miloval, že za nás položil svůj život. V záplavě slov, hudby, malicherných zpráv vydávaných za životně důležité mnohdy člověk přeslechne Boží hlas. Proto je dobré alespoň občas zmlknout, ztišit se a zkusit naslouchat. Ujišťuji, že i ti, kdo Boha neznají, neprohloupí. Naučí se umění naslouchat svým nejbližším, zjistí, co je skutečně důležité. A možná i ocení tichou lásku těch, kdo jsou kolem nás a s námi. + Dominik Duka Farní list vydává pro svoji interní potřebu Římskokatolická farnost děkanství Mnichovo Hradiště. Administrátor farnosti: P. Pavel Mach. Kontakt: 1. máje 232/2, Mnichovo Hradiště, tel.: , dekanstvi.mh@seznam.cz,