Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta managementu. Jindřichův Hradec. Katedra managementu podnikatelské sféry. Diplomová práce

Transkript

1 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu Jindřichův Hradec Katedra managementu podnikatelské sféry Diplomová práce

2 Bc. Jan Ondrák 2010

3 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu Jindřichův Hradec Katedra managementu podnikatelské sféry Zpracování podnikatelského záměru Vypracoval Bc. Jan Ondrák Vedoucí diplomové práce

4 Ing. Jiří Dvořák, Ph.D. Lipnice nad Sázavou 4/2010

5 Čestné prohlášení Prohlašuji, že diplomovou práci Zpracování podnikatelského záměru jsem vypracoval samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. Lipnice nad Sázavou 4/2010 podpis studenta

6 Anotace Zpracování podnikatelského záměru Vypracování projektu výstavby fotovoltaické elektrárny na zelené louce s možností obecné aplikace na obdobné projekty. Dále zvážení všech aspektů ovlivňujících uvedený projekt a zpracování analýzy vnějšího prostředí. 4/2010

7 Poděkování Za cenné rady, náměty a připomínky, při psaní této práce, bych zvláště chtěl vyjádřit slova díků panu Ing. Jiřímu Dvořákovi, Ph.D. Mé díky patří taktéž všem, kteří mě podporovali při psaní této práce.

8 Obsah Úvod Analytická část Druhy OZE...6 Sluneční energie...7 Vodní energie...7 Větrná energie...8 Bioplyn a biomasa...8 Geotermální energie, energie prostředí a tepelná čerpadla Proč právě fotovoltaika Historie fotovoltaiky Princip fungování fotovoltaiky Administrativa...15 Žádost k místnímu distributorovi energie o vyjádření k existenci a kapacitě sítí17 Žádost o předběžné vyjádření místního stavebního úřadu...17 Žádost o vyjádření OOŽP...18 Podnikatelský záměr...19 Energetický audit a studie proveditelnosti...20 Projektová dokumentace...22 Licence pro podnikání v energetice...23 Dotace...27 Výběrové řízení na dodavatele PESTEL analýza prostředí Politické faktory Ekonomické faktory Sociální faktory Technologické faktory Ekologické faktory Legislativní faktory Zhodnocení analýzy Realizační část Záměr...42 Projekt...42 Systém...42 Pozemek Realizace Časový harmonogram Administrativa

9 Žádost k místnímu distributorovi energie o vyjádření k existenci a kapacitě sítí44 Žádost o vyjádření OOŽP...45 Žádost o předběžné vyjádření místního stavebního úřadu...47 Energetický audit a studie proveditelnosti...47 Projektová dokumentace...48 Výběr nejvhodnější technologie...50 Výběrové řízení na dodavatele Financování...52 Jednání s bankou o úvěru Výstavba Zprovoznění Údržba Závěr...60 Seznam zkratek...61 Seznam příloh

10 Úvod Slovíčka jsou základním stavebním kamenem při učení se cizím jazykům a bez nich se ani při sebelepší znalosti gramatiky nikdo nedomluví. Stejně tak je energetika základním stavebním kamenem celé ekonomiky každého státu bez rozdílu velikosti, zřízení, vlády či ekonomické síly. Můžeme mít zdroje i know-how, ale nemáme-li energii k nakládání s nimi, jsme stejně bezmocní jako student, který se ke zkoušce nenaučí slovíčka. To je hlavní důvod, proč se všechny ekonomiky světa bez výjimky, snaží o energetickou nezávislost na jiných zemích a proč má energetika před sebou velkou budoucnost. Energie se vyskytuje v nejrůznějších formách okolo nás, ať už se jedná o zdroje obnovitelné či fosilní a denně s ní přicházíme do styku, aniž bychom si to vždy uvědomovali. I ke zpracování této práce bylo nutno vynaložit značné množství energie v nejrůznějších formách. Hlavním cílem této práce je zpracovat projekt výstavby fotovoltaické elektrárny na zelené louce, který by mohl sloužit jako obecný návod ke stavbě obdobných projektů a zároveň zhodnotit aspekty pro vybranou lokalitu. Součástí práce je i ekonomické zhodnocení a časová a administrativní náročnost přípravy a výstavby elektrárny. Zároveň obsahuje PESTEL analýzu prostřední pro zhodnocení vhodnosti tohoto projektu v České republice. Zdroje, ze kterých vycházím, mají především charakter zákonů a vyhlášek, které se vztahují k provozování této činnosti. Dále pak jsou to informace získané od firem zabývajících se výstavbou FVE a jejich zapojováním, údajů obecních a dalších úřadů majících podíl na rozhodování o těchto projektech a v neposlední řadě moje vlastní zkušenosti s výstavbou FVE. 5

11 2 Analytická část Vzhledem k současnému trendu rostoucí spotřeby elektrické energie na celém světě je nutno se zabývat otázkou, kde tuto energii získávat. Zejména země s prudkým tempem růstu hospodářství a tím i zvyšujícího se životního standardu obyvatelstva, jako je například Čína, jsou lačné po elektřině. Nechám-li stranou polemiky o tom, na jak dlouho vystačí světové zásoby fosilních paliv, ať už se jedná o uhlí, ropu, plyn nebo i uran, je jisté, že jednoho dne dojdou, i kdybychom se s nimi naučili sebelépe hospodařit. Do té doby je nutné naučit se hospodařit s energií a také jak ji získat jinými, nekonvenčními zdroji. I těmi, které nám mohou být stále zahaleny rouškou tajemství jako například termojaderná fúze a jiné. Dobu využívání dosud známých zdrojů energie můžeme prodloužit zejména nejrůznějšími úsporami, které by vydaly na samostatnou diplomovou práci, nebo také zvolením vhodného energetického mixu a výrazným zvýšením podílu energie z obnovitelných zdrojů na úkor elektřiny ze zdrojů fosilních. Vezmu-li v úvahu, že vítr je způsobován ohříváním atmosféry sluncem a stejně tak je závislý i koloběh vody na odpařování a následných srážkách pro vodní elektrárny a růst rostlin pro bioplynové stanice, pak za jedinou skutečně nevyčerpatelnou obnovitelnou energii lze považovat pouze energii sluneční, která na zemi proudí neustále bez jakéhokoli přičinění člověka. Tím je i primárním zdrojem všech OZE. 2.1 Druhy OZE Za energii z obnovitelných zdrojů považujeme poměrně široké portfolio druhů energií. Tou je nejen energie fotovoltaická, ale i fototermická, vodní, větrná, z biomasy, bioplynu či geotermální. Všechny tyto OZE se vyznačují tím, že pro výrobu elektřiny nevyužívají žádný prvek, který by se na zemi vyskytoval v omezeném rozsahu, jako uhlí, ropa, nebo plyn. 6

12 Sluneční energie Náplní této práce je sluneční energie. Omezuji se však na fotovoltaické využití solární energie. Sluneční svit se dá využít kromě přímé přeměny na elektrickou energii ve fotovoltaických elektrárnách i k ohřevu vody. To je v českých podmínkách vhodné spíše lokálně pro domácnosti a firmy, nebo jako zdroj přitápění ke stávajícímu tepelnému zdroji. Dalším využitím pak může být výroba elektřiny v termosolárních elektrárnách, které však nemají v českých podmínkách příliš vysokou účinnost a jejich budování je spíše teoretickou možností, než realizovatelnou praxí. I výrobci těchto systémů uvádějí, že pro podmínky ČR jsou nevhodné. Proto se budují pouze v oblastech s velkým objemem dopadnuvší sluneční energie na m 2, jakými je například Španělsko a Itálie. Vodní energie Vodní energie využívá k výrobě elektřiny sílu vody za pomoci vodních děl, která slouží zejména k vytvoření dostatečného tlaku vody proudící na lopatky turbíny otáčející generátorem. Tyto elektrárny se dělí do dvou základních skupin malé (do 10 MWe) a velké (nad 10 MWe), přičemž malé mají dvě další podskupiny dle výkonu (do 1MWe a nad 1MWe). V České republice vyrábějí přes polovinu vyrobené energie velké elektrárny, i když jejich instalovaný výkon je přibližně třetinový. Je to dáno zejména jejich lepší a plynulejší využitelností během celého roku a tím je dosaženo i vyšší efektivity, než u elektráren malých. Celkový instalovaný výkon vodních elektráren v ČR je dle statistik ERÚ 2 191,8 MW 1. Další výstavba velkých děl je v ČR sice možná, ale zejména kvůli velkému zátopu území při jejich budování spíš nereálná. Jisté rezervy se dají nalézt v případě malých vodních elektráren, ale i jejich výstavba by byla velmi administrativně, finančně i technicky náročná ve srovnání s jinými druhy OZE. 1 PROKŠOVÁ T., Vodní elektrárny v České republice: Kolik vyrobí elektřiny?, [online, cit ] Dostupné z: 7

13 Větrná energie Větrná energie pro výrobu elektřiny využívá vítr, což je proudění vzduchu způsobované různě ohřátými částmi atmosféry, které následně roztáčí rotory větrných elektráren a ty opět, jako v případě vodních elektráren, roztáčí generátory vyrábějící elektřinu. Pro Českou republiku je tato energie využitelná zejména v horských příhraničních oblastech a na Vysočině, kde jsou dle větrné mapy 2 České společnosti pro větrnou energii nejvhodnější podmínky pro jejich budování. Nejnovější data ERÚ ukazují, že i přes odpor velké části lidí je tento způsob získávání energie stále perspektivní. Jen za rok 2009 stoupl instalovaný výkon VE v ČR ze 148 MW v lednu na 192 v prosinci, což představuje nárůst téměř o jednu třetinu. Větrné elektrárny mají oproti jiným OZE nevýhodu ve své velikosti. Díky technologickému pokroku a také kvůli zvyšování efektivnosti investice se staví stále větší elektrárny a jejich výška včetně rotoru nezřídka přesahuje i sto padesát metrů. Následně tak vznikají spory o jejich umístění, především kvůli narušování krajinného rázu. V současné době byl tento argument vyslyšen krajskými úřady, a ty proto zastavily vydávání souhlasných stanovisek nutných pro výstavbu VE. Můj osobní názor je takový, že je nesmysl stavět jednu elektrárnu na kopci za vesnicí, protože to se dá brát jako zásah do krajiny. Ovšem pokud se jedná o větrné farmy, zde jednoznačně výhody převyšují argument narušování rázu krajiny a jak ukazují zkušenosti ze zahraničí i ČR, mohou být i přínosem pro region ve formě zvýšení turistického ruchu. Bioplyn a biomasa 3 Bioplyn vzniká jako vedlejší produkt při zpracování biomasy, kterou je možno zkvasit během fermentace. Proto lze oba tyto zdroje zařadit do jednoho odstavce. Do kategorie bioplynu patří také další zdroje, jedná se např. o skládkové plyny. 2 ČSVE, Větrná mapa, , [online, cit ] Dostupné z: 3 CZREA, Biomasa, [online, cit ] Dostupné z: 8

14 Pokud hovoříme o biomase, mluvíme o všech biologických (rostlinných i živočišných) druzích odpadů a materiálů, které si lze představit. Pro lepší přehled je lze dělit do dvou základních skupin a to na odpadní biomasu a biomasu záměrně produkovanou. Odpadní biomasa zahrnuje především rostlinné odpady ze zemědělské výroby, lesní odpady, organické odpady z průmyslové výroby, odpady živočišné výroby a organické komunální odpady. Ve všech případech se jedná o materiály, které většinou končí na skládkách, případně ve spalovnách odpadů. Ve skutečnosti se jedná o využitelný zdroj energie, který má do budoucna velký růstový potenciál. Naproti tomu záměrně produkovaná biomasa je produkována účelově primárně pro výrobu energie. Jedná se především o nejrůznější dřeviny, obiloviny, travní porosty a jiné zemědělské rostliny, jako je konopí seté, šťovík, řepka, slunečnice, brambory, cukrová řepa, kukuřice aj. Biomasa má nejrůznější způsoby využití, nejen k výrobě elektřiny, ale i tepla, případně také jako složka paliv. Dle Czech RE Agency je odhadované množství vyrobené energie z biomasy včetně bioplynu GWh. Geotermální energie, energie prostředí a tepelná čerpadla 4 Geotermální energie je produktem samotné Země, která vytváří díky chemickým reakcím probíhajícím v zemské kůře velké množství tepla. Bohužel v České republice ji prakticky není možné využívat ve velkých objemech. Proto je využívána většinou pouze lokálně k vytápění objektů pomocí tepelných výměníků a hlubinných vrtů. Část geotermálních vod je využívána také k lázeňským účelům. Takovou vodu není možné používat primárně k vytápění. Průměrná hodnota zemského energetického toku (tak je nazýváno množství energie získatelné z jednotky plochy) je v České republice 650 W na hektar. Tento údaj byl naměřen odborníky během čtyřletého výzkumu prováděného v ČR, na jehož konci 4 CZREA, Energie prostředí, geotermální energie a tepelná čerpadla [online, cit ] Dostupné z: 9

15 bylo vytipováno 28 lokalit, které mají dobré podmínky pro stavbu geotermálních zařízení. Dalším druhem ekologického získávání energií jsou tepelná čerpadla, která pracují na principu čerpání energie z prostředí. Pro svůj chod ale potřebují elektrickou energii, díky které dokáží získávat teplo z okolí a předávat ho dál. Základním ukazatelem efektivnosti je tzv. topný faktor, který určuje kolik kwh tepelné energie dokáže čerpadlo získat při spotřebování jedné kwh elektřiny. Tato čerpadla mohou fungovat na třech základních principech čerpání a přenášení tepla. Jsou jimi: vzduch vzduch, vzduch voda a voda voda. 2.2 Proč právě fotovoltaika Fotovoltaika, jež se zabývá především elektřinou solární je využitelná prakticky kdekoli a de facto v jakémkoli měřítku od malých systémů na rodinných domech až po obrovské elektrárny s výkony v řádech desítek megawatt. V našich geografických podmínkách se jedná o jeden z nejvhodnějších zdrojů obnovitelné elektřiny. Nové vodní elektrárny by znamenaly obrovské přesuny obyvatel, proti větrným elektrárnám hovoří estetické hledisko v krajině a pěstování energetických plodin je z hlediska efektů poměrně diskutabilní. Zvláště počáteční investice do jiných druhů OZE je v menších měřítkách zcela nerentabilní. Dalším a v dnešní době nejdůležitějším důvodem, proč dát přednost fotovoltaice před ostatními OZE, je ekonomické hledisko a výrazně kratší doba návratnosti investice. V současné době jsou totiž podmínky pro budování fotovoltaických systémů v ČR jedny z nejvýhodnějších v celé EU. Hlavním důvodem pro tuto skutečnost je velmi výrazný pokles cen fotovoltaických panelů, který činil během loňského roku meziročně 40 %, čemuž neodpovídají výkupní ceny energie, které může ERÚ snižovat pouze o 5 % ročně. Tento výrazný nepoměr zásadním způsobem ovlivnil i množství žádostí o připojení nových systémů v celkovém objemu přibližně 9 GW. Z praxe vyplývá, že zdaleka ne všechny budou realizovány, ale i tak se jedná o výkon přesahující čtyřnásobek výkonu jaderné elektrárny Temelín. 10

16 Pádným důvodem pro úpravu současných podmínek je i to, že výkupní ceny elektřiny nejsou dotovány ze státního rozpočtu nebo EU, ale jsou rozpočítávány na jednotlivé odběratele. Každá domácnost tak pravidelně na svém vyúčtování vidí, kolik korun ji stojí povinné přispívání na energetickou politiku státu. Pro parlamentní strany je to tak i jeden ze způsobů, jak ušetřit svým voličům nemalé peníze, které reálně vidí, a tím si je naklonit na svoji stranu. Původní Energetický zákon vycházel z propočtů, kdy doba návratnosti investice do OZE by měla být maximálně patnáct let, ale neřešil situaci, kdy výrazně poklesne. Díky technologickému pokroku se však návratnost investice do FVE zkrátila na průměrných sedm let a u velkých projektů dokonce na čtyři až pět let s garancí výkupních cen na patnáct let. Dle propočtů ERÚ by však výkupní cena měla být o cca 33 % nižší, aby návratnost dosahovala patnácti let. To by u systémů s výkonem na 30 kw znamenalo pokles cen z 12,15 Kč/kWh na 8,10 Kč/kWh. Aby byl možný takto výrazný pokles výkupních cen, byla 17. března 2010 poslanci schválena novela zákona o podpoře obnovitelných zdrojů 180/2005 Sb., která umožňuje ERÚ snížit výkupní ceny elektřiny z jakéhokoliv OZE i o více než současných 5 % ročně, avšak průměrná doba návratnosti investice musí zůstat v rozmezí jedenácti až patnácti let. Navíc bude nově zavedeno třetí, tzv. střední cenové pásmo. Nejvýhodnější ceny by měly mít nejmenší systémy na rodinných domech do 30 kw a naopak nejnižší sazba by měla být pro velké systémy na volných plochách s nejnižšími pořizovacími náklady na instalovanou kw. Aby mohly všechny tyto změny vstoupit v platnost, je třeba souhlas Senátu a podpis prezidenta. Vzhledem k tomu, že se jedná o zákon se všeobecnou podporou, nepředpokládá se, že by mohlo jeho účinnost od něco ohrozit. Pro srovnání, Slovensko má výkupní ceny jen nepatrně nižší než ČR při stejných dvou cenových pásmech. Naproti tomu stojí Rakousko se čtyřmi sazbami pro malé a velké domy a plochy, přičemž nejnižší cena je uplatňována na volné plochy s výkonem nad 20 kw. Německo na rozdíl od Rakouska nerozlišuje systémy podle místa (domy x volná plocha), ale pouze podle výkonu do pěti pásem, z nichž nejvyšší 11

17 sazba je přibližně o třetinu nižší než v ČR a dvě nejnižší jsou dokonce téměř poloviční. 5 Tyto výše uvedené plánované změny je třeba brát v potaz při budoucím plánování, protože se budou týkat všech zdrojů neuvedených do provozu do konce roku Historie fotovoltaiky Fotovoltaika je obor, jehož základy položil již před více, než 170 lety devatenáctiletý Alexandr Edmond Becquerel, syn slavného francouzského fyzika Antoine César Becquerela. Rodina Becquerelových se zasloužila o mnoho fyzikální objevů, např. Alexandrův bratr Henri získal Nobelovu cenu za objev radioaktivity. Označení fotovoltaika vzniklo spojením dvou slov a to řeckého výrazu pro světlo φώς [phos] a jména italského fyzika Alessandra Volty. Nejdůležitější mezníky ve vývoji fotovoltaiky: 1839 Alexandr Edmond Becquerel objem FV jevu 1876 W. Adams a R. Day pokusy osvětlování selenu (stejný výsledek jako A.E.B.) 1884 Charles Fritts Frittsův článek ze selenového polovodiče s tenkou vrstvou zlata a účinností pod 1 % 1904 Albert Einstein fyzikální popis FV jevu (1921 Nobelova cena) 1916 Robert Millikan experimentální potvrzení FV jevu 1939 Russell Ohl objev jednosměrného P-N přechodu 1941 Russell Ohl podíl na počátku rozvoje křemíkových článků 1946 Russell Ohl první patent na solární článek 1954 G.L. Pearson, D. Chapin, C. Fuller v Bellových laboratořích vyroben první fotovoltaický článek z krystalického křemíku s 6 % účinností 60. léta počátek kosmického výzkumu hledání zdrojů Sputnik 3 první družice využívající sluneční energii 1973 celosvětová ropná krize -> hledání nových zdrojů 2. pol. 80. let počátek využívání článků v pozemských podmínkách 5 KLÍMOVÁ J., Solární boom letos skončí, MF DNES [ ], Ekonomika, str. B1 12

18 Výše uvedená data měla zásadní význam ve vývoji fotovoltaiky a díky těmto vědcům je fotovoltaika využívána v mnoha odvětvích, tedy nejen k výrobě energie Princip fungování fotovoltaiky Na níže uvedeném obrázku č. 1 je názorně vidět celé světelné spektrum, které je složeno z fotonů o různých vlnových délkách. V rozsahu 380 až 780 nm se jedná o světlo, které je viditelné lidským okem. Světlo s kratší vlnovou délkou se pak nazývá ultrafialové (UV) a s delší vlnovou délkou infračervené (IČ). Aby mohlo dojít co nejefektivněji k přeměně světla na elektrickou energii, je třeba, aby články byly schopny využívat co nejširší světelné spektrum. Křemík má tuto hranici na úrovni 1,1 ev ( na obr. 1 vlevo od vyznačené svislice). Ostatní světlo prochází bez užitku. Obr. 1 Obr. 2 Zdroj: Obr.1 + Obr. 2: CZREA, [online ] Dostupné z: Výše uvedený obr. 2 znázorňuje průřez fotovoltaickým článkem. Nejdůležitější části pro výrobu jsou vrstvy N, P a PN přechod. Křemík typu N, který může být s příměsí fosforu má tzv. elektronovou vodivost a křemík typu P s příměsí boru má tzv. děrovou vodivost. Při osvětlení takovéhoto článku vzniká na přechodu PN napětí, které je předními a zadními kontakty sbíráno a generuje tak energii, která může být po připojení do sítě dále využita. 6 6 CZREA, Fotovoltaika pro každého [online, cit ] Dostupné z: SOLARENVI, s. r. o., První fotovoltaické články [online, cit ] Dostupné z: FUSION-TEC, s. r. o., Historie fotovoltaiky [online, cit ] Dostupné z: 13

19 Jak je vidět i na obr. 2, jednotlivé články produkují velice nízké napětí o velikosti V, proto jsou zapojovány paralelně nebo sériově do jednotlivých panelů, které tak zajišťují ochranu článků a umožňují jejich montáž na konstrukce. Jako ochrana slouží speciální tvrzené sklo a duralový rám. Ty musejí odolávat zejména vlivům počasí (kroupy, sníh, vítr, mráz a slunce). Tepelná odolnost je zvláště důležitá, protože v létě může teplota panelů dosahovat i 60 C a v zimě běžně 35 C při působení okolního mrazu. Doposud existují tři generace panelů, přičemž nejrozšířenější je stále první generace. Jedná se o panely, jejichž základem jsou články z krystalického křemíku. Monokrystalický (vlevo) a polykrystalický panel V současné době mají podíl na trhu asi 90 %. Jejich nevýhodou je vysoká cena kvůli drahému vstupnímu materiálu křemíku. Naproti tomu dosahují poměrně vysoké účinnosti v rozmezí obvykle mezi 16 a 19 %, v některých případech až 24 %. To je také důvod, proč stále převládají nad druhou generací panelů, které jsou na výrobu méně finančně náročné kvůli 100x 1000x tenčí absorpční vrstvě. V druhé generaci se jedná především o tzv. amorfní panely (obr. vpravo), jejichž účinnost se pohybuje obvykle na hraně 10 %. Vývoj těchto panelů byl zahájen na základě snahy o minimalizaci výrobních nákladů. K jejich výrobě se používá kromě křemíku také měď, germanium a jiné prvky, které se označují jako CIS struktury. Amorfní panel Třetí generace panelů je doposud ve vývoji, který má však několik směrů. Jedná se například o vícevrstvé solární články, články s vícenásobnými pásy, termofotonickou přeměnu, kde je absorbér nahrazen elektroluminiscencí a další. Doposud se však osvědčily pouze vícevrstvé články. 14

20 Všechny výše uvedené druhy panelů se dají použít ve třech základních typech systémů: Drobné aplikace jedná se například o kalkulačky, přenosné nabíječky mobilních telefonů, fotoaparátů a jiné elektroniky. Ostrovní systémy tzv. off-grid mají využití zejména v místech, kde není přístup k elektrické síti. Mohou být buď přímé se zapojením panel - spotřebič, s akumulací energie, nebo hybridní (se záložním zdrojem energie pro zimní období, noc, ). Typickým příkladem, kde se dají využít, je dopravní značení, osvětlené reklamy, zahradní osvětlení, karavany, jachty aj. Síťové systémy tzv. on-grid fungují na principu připojení do distribuční sítě, kdy se vyrobená energie může buď ihned spotřebovávat, akumulovat v akumulátorech, nebo dodávat do rozvodové sítě. V případě, že výroba nepostačuje vlastní spotřebě, je naopak možné tuto energii ze sítě odebírat. Takto jsou zapojeny takřka všechny velké solární elektrárny. V posledních letech je stále častější využití speciálních článků na fasádách a střechách budov, které mohou případně nahradit krytinu a tím snížit stavební náklady. Mnohé budovy jsou v současnosti projektovány s ohledem právě na jejich fotovoltaickou využitelnost. Do technologické části patří nepatří pouze fotovoltaické panely, ale také nosné konstrukce, které mohou být z nejrůznějších materiálů od betonových pilířů, přes dřevěné až po lehké hliníkové konstrukce. Dále je pro tyto systémy potřeba značného množství kabelů, které propojí jednotlivé panely na větve, které by měly mít v rámci vyváženosti systému všechny stejný výkon a přes měnič (tzv. konvertor) je pak zařízení schopné správně fungovat a dodávat elektřinu do distribuční sítě. 2.5 Administrativa Před samotnou výstavbou fotovoltaické elektrárny je třeba získat mnoho povolení a potvrzení, jejichž získání může mnohdy zabrat i několik měsíců. Celkově může 15

21 vyřízení všech potřebných dokumentů trvat i rok. Naproti tomu samotná výstavba FVE je dle svého rozsahu stavby záležitostí nanejvýš několika týdnů až měsíců. V této části práce jsou proto rozpracovány jednotlivé dokumenty, které je nutné vyřídit před započetím stavby, včetně jejich přibližné časové náročnosti. Ta se však může lišit od uvedené skutečnosti, zejména díky turbulentnímu prostředí na trhu s OZE a častým průtahům úřadů. Na níže uvedeném schématu je znázorněn stručný postup, na základě kterého poskytuje firma EkoWATT CZ, s. r. o. poradenství svým klientům při realizaci fotovoltaických systémů. Z něj a také z praktických zkušeností firmy Solarian s. r. o. vychází následující kapitola a praktická část této práce. Obr.: 1 Postup při realizaci FVE 16

22 Zdroj: BERANOVSKÝ J., SRDEČNÝ K, Chcete si postavit fotovoltaickou elektrárnu? (sborník), EkoWATT, ISBN , Kapitola 1, Postup při stavbě FVE, str. 4 Žádost k místnímu distributorovi energie o vyjádření k existenci a kapacitě sítí Od vyjádření distributora (ČEZ, E.oN, PRE) se odvíjí všechny další kroky týkající se výstavby FV systémů. Distributor v něm uvádí, zda je v dosahu naší elektrárny k dispozici možnost připojení, zda je v distribuční síti volná dostatečná kapacita a za jakých podmínek lze nové zdroje připojit do sítě. V případě, že nebude ve vyjádření uvedena případná rezervace kapacity pro již budované zdroje, je třeba vznést i tento dotaz. V současné době je totiž zcela běžná praxe rezervovat kapacitu sítě pro svůj projekt a následné nedokončení projektu z různých důvodů (finanční, technické či administrativní problémy). Dle situace lze dále vyčkat, zda se kapacita neuvolní v případě, že jiný zdroj nebude do té doby postaven, nebo se s držitelem rezervace dohodnout na přenechání kapacity či odkoupení rezervace. Teprve na základě kladného vyjádření od distributora lze činit následující kroky. Je možno je sice dělat i dříve, ale vzhledem k jejich náročnosti je vhodné vyčkat skutečně na vyjádření distributora a v případě záporného stanoviska zvážit, zda se vyplatí nalézt řešení v dané lokalitě, či zda je vhodnější vyhledat jinou lokalitu nebo od projektu upustit. Žádost o předběžné vyjádření místního stavebního úřadu Druhým základním kamenem FVE je žádost o předběžné vyjádření místního stavebního úřadu spolu s vyjádřením distributora. Toto vyjádření je vhodné získat zároveň s distributorovým zejména proto, že může taktéž zcela zablokovat stavbu elektrárny. Důležitý je především územní plán dané obce, případná ochranná pásma vyskytující se v místě a eventuálně další potencionální překážky při stavbě. Pokud by na základě územního plánu nebylo možné budovat solární elektrárnu, a přesto by obec měla zájem o vybudování systému na svém území, pak je možné požádat o 17

23 změnu územního plánu. Náklady spojené se změnou ÚP však může obec dát k úhradě investorovi. Většinou jsou obce motivovány k vyjádření souhlasu a změnám územních plánů pomocí ročních příspěvků po dobu provozu elektrárny. Ty se obvykle pohybují v řádech stovek tisíc až milionů korun v závislosti na velikosti zařízení. Příspěvky mohou být buď fixní, či závislé na výkonu elektrárny, případně může obec vznést požadavek na určité procento ze zisku. Tak je to plánováno například ve Světlé nad Sázavou, která investorovi poskytne pozemek v místní průmyslové zóně a také vlastní rezervaci kapacity v místní distribuční síti výměnou za řádově jednotky procent z podílu na ziscích investora. V případě, že se podaří získat i toto stanovisko kladné, lze pokračovat v dalších krocích, které, pokud je to možné, je vhodné vykonávat souběžně. Žádost o vyjádření OOŽP Dalším logickým krokem při realizaci tohoto projektu je žádost o vyjádření na místně příslušný odbor ochrany a obnovy životního prostředí. Toto vyjádření je nutné získat před podáním žádosti o stavební povolení. V posudku se hodnotí především vliv na okolí a případně, zda nejsou zasaženy ochranná pásma, která by bránila vydání stavebního povolení. Pro vydání rozhodnutí je na úřadě vyžadována projektová dokumentace k danému dílu a zároveň zákres do mapy. Následně tyto dokumenty projdou tzv. kolečkem, kde se k projektu vyjadřují jednotlivé složky OOŽP. Jde mj. o vyjádření o odpadech, o vodách a o vlivu na životní prostředí. Součástí posuzování bývá i výjezd pracovníků na konkrétní místo realizace, kde se provádí šetření přímo na místě. Na základě zkušeností odboru OOŽP v Havlíčkově Brodě bývá při těchto stavbách komplikací především vliv na životní prostředí. Zde se například posuzuje, zda je stavba viditelná z příjezdových komunikací do obce, zda se nenachází příliš blízko k zástavbě trvale obydlených domů a zda nenarušuje ochranná pásma a místa výskytu chráněných rostlin či živočichů. 18

24 V případě, že by se jednalo o projekt, který by svými parametry překračoval běžná měřítka, či pokud by mohl nějakým způsobem narušit životní prostředí, je možné že bude třeba na vlastní náklady zpracovat ekologickou studii vlivu na životní prostředí EIA, která však bývá časově i finančně náročná. Její zpracování může trvat až rok a náklady mohou dosahovat statisíců korun. U solárních elektráren o velikosti jednotek MW zpravidla nebývá vyžadována, ale například u větrných elektráren se vyžaduje takřka vždy. Podnikatelský záměr Základním pilířem celého projektu je podnikatelský záměr. Stanovuje strategii a cíle celého podniku, eventuálně konkrétního projektu. Ve své podstatě jde o vizi, se kterou do podnikání vstupujeme. Tu je třeba správně formulovat do jasných cílů, což nám následně usnadní abychom jich dosáhli. Podnikatelský záměr by měl mj. odpovědět především na otázky, co chci dělat, kolik peněz budu do začátku potřebovat, jak začít, kde hledat trh, jak se k němu dostat a jak se na něm úspěšně prosadit. V našem konkrétním případě se jedná o projekt výstavby solární elektrárny na volném prostranství v Lipnici nad Sázavou o instalovaném výkonu 1 MW. Orientační náklady na výstavbu by se měly pohybovat na úrovni mil. Kč. S takto hrubou částkou samozřejmě nelze kalkulovat a je nutné ji dále upřesnit ve studii proveditelnosti a energetickém auditu. Odpověď na otázku jak začít vyplývá z obr. 3 na str. 13, kde je znázorněn postup při plánování projektu FVE. Jedná se především o souhlas s připojením do sítě a předběžné vyjádření stavebního úřadu. Vzhledem k tomu, že energetika je velmi specifický obor a trh s OZE je kompletně řízen legislativou, jsou podmínky na trhu jasné a jednotlivé obnovitelné zdroje energie si navzájem nekonkurují. Z určitého pohledu si konkurují pouze do objemu připojení nových zařízení, na které byl kvůli přesycenosti trhu a poddimenzovanosti distribuční sítě vyhlášen stop stav na připojování dalších elektráren. 19

25 Energetický audit a studie proveditelnosti Energetický audit i studie proveditelnosti mají některé části společné, ale v několika se liší, a proto nesmí být zaměňovány nebo slučovány. Studie proveditelnosti řeší projekt především po finanční stránce a také, zda je projekt rentabilní. Energetický audit obsahuje také ekonomickou část a řeší především technickou stránku projektu, porovnává jednotlivá řešení a ukazuje nejvhodnější z nich. Důležité je vzít také v úvahu umístění projektu a meteorologické podmínky v místě realizace. Především průměrnou roční dobu slunečního svitu a množství energie, která je v daném místě využitelná. Tyto údaje se dají zjistit buď z místních zdrojů Český hydrometeorologický úřad, potažmo Atlas podnebí ČR, které jsou dostupné i v internetové podobě a pracují s daty měřenými od roku Druhou možností jsou specializované mezinárodní meteorologické systémy, jako například PVGIS spravovaný Joint Research Centre, které zřizuje Evropská komise a který je taktéž dostupný online, ale s kratší dobou výzkumu (od r. 2001). Z níže uvedené tabulky jsou zřejmé základní rozdíly mezi oběma analýzami. Tab.: 1 Zdroj: BERANOVSKÝ J., SRDEČNÝ K, Chcete si postavit fotovoltaickou elektrárnu? (sborník), EkoWATT, ISBN , Kapitola 3, Manažerské rozhodování a investiční strategie, str. 4 20

26 Energetický audit je také definován 9 zákona č. 406/2000 Sb. následovně: Energetický audit je soubor činností, jejichž výsledkem jsou informace o způsobech a úrovni využívání energie v budovách a v energetickém hospodářství prověřovaných fyzických a právnických osob a návrh na opatření, která je třeba realizovat pro dosažení energetických úspor. Energetický audit je zakončen písemnou zprávou, která musí obsahovat: a) hodnocení současné úrovně posuzovaného energetického hospodářství a budov, b) celkovou výši technicky dosažitelných energetických úspor, c) návrh vybrané varianty doporučené k realizaci energetických úspor včetně ekonomického zdůvodnění, d) závěrečný posudek energetického auditora. Další podrobnosti o náležitostech energetických auditů stanovuje vyhláška č. 213/2001 Sb. Definuje podrobně jednotlivé součásti a metodiku energetických auditů. Její součástí jsou i vzory základních formulářů pro vstupní a výstupní údaje. Součástí energetického auditu je také mj. jednání s distributorem o připojení do sítě. Zpracovává se většinou minimálně ve dvou, případně více variantách. Dvě varianty jsou většinou vyžadované minimum při jednání o bankovním úvěru. Vypracování energetického auditu je dobré svěřit auditorské firmě, která má s nimi náležité zkušenosti a která je zpracuje skutečně nezávisle. Narazí-li investor na otázku: Jak chcete, aby audit vyšel?, obelhává tak nejenom banku, ale i sebe a následně, bude-li se audit výrazně lišit od skutečnosti, se vystavuje i riziku finančních problémů celého projektu. Vzhledem k velikosti investice není energetický audit natolik zásadní položkou, aby na něm bylo třeba výrazně šetřit. Pro orientaci uvádím cenu auditu obsahujícího dvě varianty od poradenské firmy EkoWATT CZ, s. r. o., která se pohybuje okolo ,- Kč (červen 2009). Výše zmíněná firma zpracovává energetický audit dle rozhodovacího systému pro strategické plánování projektů v energetice TESES. Porovnává jednotlivé scénáře, které mohou nastat při plánování investice a jeho základ je možné použít i v jiných oborech než jenom v energetice. Ve své podstatě jde o uzpůsobenou PEST analýzu, 21

27 kterou využívám v této práci (také v upravené podobě - PESTEL) k analýze podmínek pro stavbu FVE. Výraz TESES (stejně jako PEST) vznikl z prvních písmen jednotlivých kapitol zájmu této analýzy. Jsou jimi Technická, Ekonomická, Sociální, Ekologická a Strategická (politická) kapitola. Jak je patrno, tak se jednotlivé části příliš výrazně neliší od PEST analýzy. 7 Studie proveditelnosti není v zákoně nijak definována, ale obecně dle firmy EkoWATT CZ s. r. o., zabývající se mj. energetickým auditorstvím a studiemi proveditelnosti je její definice následující: Jedná se o spolehlivý nástroj pro vyhodnocení podnikatelského záměru, včetně různých variant řešení a zhodnocení jejich ekonomické efektivnosti. Investorovi slouží jako podklad pro výběr nejvhodnější varianty poskytne mu základní ekonomické a technické informace pro kvalitní rozhodnutí o investici. Studie proveditelnosti optimalizuje technické, finanční, organizační a majetkové řešení a následné provozování projektu. 8 Projektová dokumentace Velmi důležitou součástí projektu je projektová dokumentace. Je zpracovávána na základě mnoha údajů, které musíme znát předtím, než vůbec začneme uvažovat o jakékoli investici. Mezi tyto informace patří zejména množství finančních prostředků, které hodláme do projektu investovat, velikost a sklon volné plochy, která je k dispozici, požadovaný výkon elektrárny, kapacita připojení k distribuční soustavě a druh technologie, která bude použita. V případě, že máme představu o všech těchto parametrech, lze začít zpracovávat projektovou dokumentaci. Tuto část projektu je však nejvhodnější přenechat odborné firmě zabývající se touto problematikou, která má s podobnými systémy zkušenosti. Projektovou dokumentaci je třeba mít zpracovanou v okamžiku, kdy jdeme žádat o vyjádření odboru OOŽP, kde je třeba předložit projektovou dokumentaci a zákres 7 BERANOVSKÝ J. a kol., Vícekriteriální hodnocení variant energetických auditů (studie), 2003, 78 str., Kapitola 4.1 Analýza a formulace řešené úlohy, str EkoWATT, Slovníček pojmů, [online, cit ] Dostupné z: 22

28 v katastrální mapě. Bývá vhodné přiložit i vizualizaci projektu, která může být navíc vyžadována. Ta pracovníkům OOŽP přiblíží budoucí podobu zastavěné plochy a umožní vytvořit si jasnou představu o realizovaném díle. Následně se dokumentace přikládá k žádosti o stavební povolení, což vyplývá i z logiky věci a společně s dalšími dokumenty je vyžadována bankami při podání žádosti o poskytnutí úvěru. Licence pro podnikání v energetice 9 Žádost o vydání licence pro podnikání v energetice se podává na Energetickém regulačním úřadu a při splnění všech zákonem stanovených podmínek jde o čistě administrativní úkon. Požadavky pro udělení licence stanoví Energetický zákon 458/2000 Sb. Jsou jimi: dosažení věku 21 let, bezúhonnost, právní způsobilost a odborná způsobilost či povinnost ustanovit odpovědného odborného zástupce. Poslední požadavek není vyžadován pro projekty do 20 kw, aby tak nevznikala komplikace pro drobné projekty typu střech rodinných domů apod. Pro systémy s výkonem menším než 1 MW postačí vyučení v oboru a tříletá praxe, případně osvědčení o rekvalifikaci k provozování malých energetických zdrojů. Velké systémy s výkonem nad 1 MW je možné provozovat pouze na základě vysokoškolského vzdělání technického směru s tříletou praxí, nebo s úplným středním odborným vzděláním a šestiletou praxí. Důležitý je také fakt, že tato licence je vydávána vždy pouze na jeden konkrétní projekt a jedna odpovědná osoba může mít energetickou licenci pouze k jednomu zařízení. Žádost o její vystavení se podává vždy až ve chvíli, kdy je systém kompletně postaven. Jednání s bankou o úvěru Vzhledem k poměrně vysoké ziskovosti projektů FVE a jejich rychlé návratnosti jsou banky ochotny tyto projekty financovat bez kladení větších nároků na zajištění úvěrů. I přes jejich otevřenost byly však tyto podmínky v poslední době zpřísněny 9 Energetický zákon č. 458/2000 Sb. 23

29 zejména kvůli celosvětové finanční krizi, které se více či méně dotkla všech bank ať už přímo, nebo přes jejich mateřské bankovní skupiny. Jednání o úvěru nelze zahájit hned na počátku, ale nejdříve v době, kdy je projekt již rozpracovaný a jsou připravené všechny podklady pro banku. V případě České spořitelny jsou to následující podmínky: - Vyjádření od distributora o připojení - Energetický audit - Zaručení úvěru: 50 % samotnými fotovoltaickým panely (bez DPH) 50 % nejlépe nemovitým majetkem % prostředků z vlastních zdrojů - Panely od jednoho z výrobců uvedených v interním seznamu ČS Po splnění všech těchto podmínek může poskytnutí úvěru zabránit pouze špatná bonita klienta, která je během jednání také zjišťována. Dále ČS vyžaduje od investora kromě vyjádření od distributora i smlouvu o smlouvě budoucí, která bude obsahovat konkrétní čísla o kapacitě a možnostech sítě a stejně tak i datum a podmínky realizace připojení. Konkrétní podmínky jednotlivých úvěrů se velmi liší, ale níže uvedené parametry půjčky bývají obvykle velmi podobné. Úvěry jsou bankou obvykle poskytovány po dobu garance výkupních cen, tedy let s úrokovou sazbou pohybující se v rozmezí 7 8 % p. a. garantovanou po dobu 8 let. To je o rok více, než jaká je dle ERÚ průměrná doba návratnosti investice do FVE. Vyžadovaná spoluúčast se pohybuje obvykle mezi 20 a 30 %. Obvykle platí následující pravidlo. Čím menší projekt, tím delší doba návratnosti a tím větší vyžadovaná spoluúčast. Všechny tyto údaje je třeba brát obecně. Konkrétní propočty jsou zpracovávány až na základě provedeného energetického auditu, který může přinést velmi překvapivé závěry a to jak v pozitivním, tak i v negativním smyslu. Například spoluúčast může být dle propočtů pobočky ČS v Havlíčkově Brodě, které bylo prováděny během I. Q 2010, za určitých podmínek i 16 %. 24

30 Na níže uvedeném obrázku je znázorněno obecné schéma postupu při žádosti o úvěr, které je doporučeno ČS. Obr.: 2 Postup schvalování a poskytování úvěru ČS, a. s. Zdroj: Česká spořitelna, a. s. Pro porovnání uvádím také informace o postupu schvalování v Komerční bance, a. s. Ta poskytuje úvěry na dvou bázích a to jako investiční úvěr, nebo formou projektového financování. Rozdíl je především v podmínkách schvalování úvěru. Investiční úvěr se poskytuje do výše maximálně 30 mil. Kč a je kladen důraz na bonitu klienta a jeho historii. Je tomu tak proto, že pro splácení úvěru nejsou započítávány plánované výnosy z provozu FVE, ale pouze prostředky, které má klient (nejčastěji firma) k dispozici a které je schopen splatit z jiných zdrojů, než je prodej elektřiny. Není tedy kladen takový důraz na studii proveditelnosti či energetický audit, i když jsou pro projekt důležité. Tento druh financování je vhodný například pro firmy, které si chtějí zřídit solární systém na své budově či hale a nechtějí nebo nemohou do projektu investovat daný objem prostředků. 25

31 Oproti tomu projektové financování, které je založené na účelovost,i se v první řadě zajímá o kvalitu projektu a jeho realizovatelnost. Tím je dán důraz na důvěryhodnost energetického auditu a na studii proveditelnosti, které jsou základním předpokladem k úspěšnosti projektu. Projektové financování počítá také s účelovým zřízením právnických osob, a proto není vyžadována žádná historie. Pro banku je nejdůležitější především zpracování celého projektu. Na základě toho jsou pak upřesňovány podmínky pro poskytnutí úvěru. Stejně jako u ČS platí pravidlo 20 % hodnoty investice z vlastních zdrojů. Komerční banka na rozdíl od ČS nemá žádné limity ani podmínky v oblasti volby výrobce FV panelů. Jsou pro ni však důležité zejména záruky výrobce na životnost panelů. Zajištění úvěru je obvykle prováděno pouze hodnotou celé elektrárny včetně pozemku a tím i včetně minimálního vkladu investora, který tak kryje případná rizika spojená s investicí banky. Ta poskytla nanejvýše 80 % potřebných prostředků. V případě dlouhodobého pronájmu pozemku klade KB velký důraz na smlouvu o pronájmu a její podmínky. Týká se to zejména nemožnosti vypovědět smlouvu dřív, než skončí doba pronájmu, případně splatnosti úvěru. Především se jedná o obavy z návratnosti investovaných prostředků Doba úvěrů poskytovaných KB, a. s. se obvykle pohybuje v rozmezí 7-8 let, případně mezi lety. V některých případech se může jednat o úvěry až na 15, případně 20 let, což jsou většinou výjimky. Kratší doby splatnosti jsou sjednávány především proto, aby byla zajištěna návratnost investice v daném časovém horizontu a také, aby byl dostatek času (během zákonem dané doby, kdy je garantována výkupní cena) vydělat nejen na splácení úroků z úvěru, ale také vytvořit zisk. Samozřejmostí pro obě dvě banky je ostraha odpovídající umístění systému a hodnotě investice a v neposlední řadě také dostatečné pojištění především proti různým druhům poškození systému a eventuálně pojištění schopnosti splácet úvěr v případě dlouhodobějšího odpojení od distribuční sítě. Komerční banka spolupracuje především s Českou pojišťovnou, a. s., která má s pojišťování solárních elektráren zkušenosti. Pojistné u ČP proti poškození FV 26

32 systému se obvykle pohybuje ve výši 0,3 0,5 % z pojistné částky ročně a je nutné jej zahrnout do kalkulací týkajících se projektu. Dotace V současné době není pro výrobu elektrické energie ve FVE žádná možnost čerpání dotací na jejich výstavbu. Jedinou možností představují dotace na krajské, městské či obecní úrovni, které jsou v kompetenci jednotlivých samospráv a nejsou ani zdaleka pravidlem. Tyto podpory se ovšem v drtivé většině vztahují pouze na malé instalace na rodinných domech nebo malých firmách. Jejich výše se pohybuje většinou v řádu desítek tisíc korun, což je pro projekty v řádech desítek milionů zanedbatelná položka. Podpora všech OZE je zajištěna právě výkupní cenou elektřiny, která je vyhlašována ERÚ vždy na rok dopředu s následnou fixací po určitou dobu. Právě vysoké výkupní ceny, které jsou rozúčtovávány jednotlivým odběratelům jsou důvodem solárního boomu, který v ČR nastal. Zejména pro jejich výši a nemožnosti jejich flexibilního přizpůsobení aktuálním podmínkám na trhu byly všechny ostatní oblasti podpory zrušeny. Příkladem může být III. Výzva Eko-energie vyhlášena agenturou Czechinvest, ve které je výslovně uvedeno, že se netýká fotovoltaických elektráren. Ostatní instituce, které mají na starosti správu veřejných prostředků, jako například MPO CŘ, SFŽP a ani OPŽP, který spravuje MŽP ČR, nemají ve svých rozpočtech vyčleněny prostředky na podporu fotovoltaiky pro podnikatelské účely. Dotace je ovšem možné čerpat v různých výších na úsporná opatření, případně vývoj, což ovšem nepatří do oblasti této práce. V oblasti sluneční energie je možné čerpat státní i evropské dotace na výrobu tepla a další aktivity mj. pomocí programu Zelená úsporám, který je dotován MŽP a jehož cílem jsou úspory a využívání OZE v rodinných a bytových domech. Výběr nejvhodnější technologie 10 Zásadním úkolem při plánování projektu a následném rozhodování je výběr 10 BECHNÍK B., Fotovoltaika nejlepší dostupná technologie [online, cit ] Dostupné z: 27

33 nejvhodnější technologie. Odpověď na tuto otázku by měl dát energetický audit, který zváží veškeré možnosti a potenciál jednotlivých technologií v daném místě. V současné době se využívají zejména tři typy panelů. Jak vyplývá z kapitoly 2.4, jedná se o panely první generace fungující na základě monokrystalického a polykrystalického křemíku a panely druhé generace pracující s tenkovrstvým amorfním křemíkem. Každá z těchto tří technologií má své klady a zápory. Nejlevnějšími panely na pořízení jsou amorfní, jejichž účinnost ale obvykle nepřesahuje 10 %, díky čemuž je zapotřebí daleko větší plochy pro výstavbu FVE, než při použití krystalických panelů, a jsou proto nevhodné pro rodinné domy s omezeným prostorem. Oproti těmto panelům jsou, co se týče poměru cena a účinnost, nejefektivnější panely z polykrystalického křemíku s účinností běžně přesahující 12 %, které mají zpravidla také nejnižší míru degradace, jež se obvykle pohybuje okolo 0,4-0,5 %, ačkoli výrobci obvykle udávají dvojnásobnou. Ovšem v porovnání s tímto jsou tenkovrstvé panely schopny při rostoucí teplotě snižovat svoji účinnost pomaleji než krystalické a to zhruba o 0,2 %/K, což je předurčuje k použití například pro zabudování do stavebních konstrukcí, fasád atp. Důležitým ukazatelem je také životnost panelů, která doposud vychází většinou pouze s teoretických propočtů a laboratorních zkoušek. V současnosti ale nejsou žádné velké komerční systémy starší než 25 let a jejich předpokládaná životnost je dle současných odhadů 40 let. Výrobci obvykle udávají životnost svých panelů 25 let. Je třeba také věnovat pozornost faktu, že některé technologie nejsou na trhu ani zdaleka tak dlouho, aby se dala posuzovat jejich životnost na základě zkušeností. Proto se vychází při porovnávání životnosti (nikoli výkonnosti) obvykle z laboratorních zkoušek, které jsou prováděny za obdobných podmínek. Pouze čas dokáže prověřit skutečnou kvalitu technologií a ukáže tak, které technologie jsou kvalitnější a které degradují rychleji. Dalším ukazatelem kvality technologie může být návratnost vložené energie, která může být u tenkovrstvých panelů v podmínkách ČR i kratší, než 2 roky, na druhou stranu mají větší náročnost na konstrukci. Ve finále je tak návratnost přibližně stejná 28

34 jako u krystalických panelů. Na tento ukazatel navazuje ERoEI, což je poměr mezi vloženou a získanou energií za dobu životnosti. Jinými slovy tento ukazatel odpovídá na otázku, kolikrát více energie vyrobí, než je spotřebováno k jeho výrobě. ERoEI se počítá pro celý systém a při životnosti 25 let tak může být ERoEI = 8, případně i více. Při plánování je také třeba dbát na rozdíl mezi deklarovanou účinností článku a celého panelu. Ta může být kvůli ztrátám vznikajícím na panelu ve skutečnosti o % nižší než účinnost jednotlivých článků. Jedná se ale o běžně dostupné informace, které poskytují výrobci. Pro posuzování nejlepších technologií v materiálově a energeticky náročných oborech Evropská komise zřídila Joint research center (JRC) spolupracující také s Institutem perspektivních technologických studií (IPTS). Společně zpracovávají a průběžně aktualizují Best available technique reference documment (BREF), kde jsou vyhodnocovány tzv. BAT (Best available technique) pro jednotlivá odvětví. Zatím jsou zpracovány v oboru energetiky informace pouze pro velké spalovací zdroje a informace týkající se efektivity během spotřeby. Výběrové řízení na dodavatele Tím posledním, co je třeba zařídit před samotným započetím stavby je výběrové řízení na dodavatele. V této fázi je třeba mít vyhotovený kvalitní energetický audit na konkrétní projekt a vybranou technologii, která bude při stavbě využita. Existují firmy, které se specializují na stavby FVE na klíč a jsou schopny ji postavit na základě požadavků včetně všech povolení. Samozřejmě si za své služby nechají náležitě zaplatit. Je tedy na zvážení, co všechno je vhodné nechat na externí firmy, případně generálního dodavatele a co jsme schopni zařídit sami,. Jedná se především o vyřízení povolení a dalších dokumentů, stavbu konstrukcí, technického zázemí, zabezpečení, pokládku kabelů a jiné práce spojené s budováním FVE. Již během přípravy dokumentace je třeba vytipovat alespoň několik výrobců a předběžně si zjistit jejich reference. Poté, během samotného výběrového řízení je 29

35 nutno si vyžádat konkrétní nabídky a propočty týkající se především výkonu, účinnosti a ceny, za kterou jsou ochotni svoji technologii dodat. V neposlední řadě je také žádoucí hledět na záruky a renomé jednotlivých firem a stanovit si priority, případně váhy jednotlivých ukazatelů a na základě jejich analýzy vybrat nejvhodnější nabídku. Ta však musí v případě čerpání úvěru korespondovat s představami banky, především se seznamem akceptovatelných, případně certifikovaných výrobců. 2.6 PESTEL analýza prostředí Tato analýza je rozšířením PEST analýzy o Ekologický a Legislativní faktor vnějšího prostředí ovlivňujícího organizaci. PEST analýza dle prof. Kováře: Vychází z popisu skutečností důležitých pro vývoj externího prostředí podniku v minulosti a zvažuje, jakým způsobem se tyto faktory mění v čase. Poté se snaží odhadnout, do jaké míry se v důsledku těchto změn zvyšují či snižují jejich specifické úrovně důležitosti, respektive jak se mění míra závislosti vývoje externího prostředí na vývoji relevantního faktoru. 11 Pro analýzu vnějšího prostředí tohoto projektu je PESTEL analýza vhodnějším nástrojem. Zejména proto, že odděluje politické a legislativní faktory, přičemž jsou oba v oblasti energetiky velmi významné, a zároveň zohledňuje i ekologické aspekty tohoto oboru, na nichž je celá myšlenka OZE založena Politické faktory V současné době jsou pro obnovitelné zdroje a zejména pak pro solární elektrárny politické faktory zcela zásadní. Turbulentní politické prostředí znamená zároveň i časté změny v pohledu na formu a výši podpory výroby energie z OZE. Zejména kvůli novele zákona na podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů č. 180/2005 Sb., která byla schválena v březnu tohoto roku a měla by vejít v platnost od počátku roku Ta značně snižuje výši dotací poskytovaných zařízením uvedených do 11 KOVÁŘ F., ŠTRACH P., Strategický management, 1. vyd., Vysoká škola ekonomie a managementu, 2007, 178 str., ISBN , Kapitola 5 Metody analýzy vnějšího prostředí, str