Vážení, dostáváte do rukou další číslo našich News.

Transkript

1

2 Vážení, dostáváte do rukou další číslo našich News. Vstup České a Slovenské republiky do Evropské Unie je ojedinělou událostí nejen z hlediska politického a historického, ale v neposlední řadě též z hlediska právního, neboť v každém z těchto států po vstupu do Unie začne vedle vnitrostátního práva zároveň platit celý další rozsáhlý systém právních norem. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli v tomto čísle stručně informovat o některých stěžejních principech evropského práva a seznámit tak čtenáře s tímto právním systémem alespoň v hrubých obrysech. Základním prostředkem k dosažení integrace evropských společenství, včetně hospodářské a měnové unie mezi členskými státy, je vytvoření společného trhu. Obsah tohoto čísla jsme tedy strukturovali podle čtyř základních svobod, na kterých společný trh spočívá, tedy volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. Pátá část je pak věnována svobodné hospodářské soutěži, jejíž ochrana je nezbytná k realizaci základních svobod. V každé části se nejprve stručně zabýváme obecnou úpravou evropského práva. Dále upozorňujeme na některé nejvýznamnější změny ze značného množství novelizovaných právních předpisů, ke kterým dochází v České a Slovenské republice v souvislosti s harmonizací v dané oblasti. V první kapitole, která je věnována volnému pohybu zboží, je stručně popsán celní režim, který bude na území ČR a SR platit po Dále se zabýváme změnami, které v obou zemích v souvislosti se vstupem nastanou v uplatňování DPH a zařazujeme poznámku o novele zákona o bezpečnosti výrobků v České republice. Ve slovenské části informujeme o novele zákona o lécích a zdravotnických potřebách. Druhá kapitola se týká volného pohybu osob. Po úvodní části upozorňujeme na změny, které v České i Slovenské republice nastanou v cizineckém právu (v obou státech se jedná o změny zákona o pobytu cizinců). Dále informujeme o změnách v oblasti živností, které v SR upravuje již přijatá novela živnostenského zákona; oproti tomu v ČR je novela živnostenského zákona dosud v procesu projednávání v Parlamentu. Ve slovenské části zařazujeme krátkou poznámku týkající se ochrany osobních údajů. Třetí část je věnována volnému pohybu služeb, pro kterou má velký význam uznávání kvalifikací migrujících poskytovatelů služeb. Proto v této souvislosti upozorňujeme na harmonizační novelu zákona o architektech a autorizovaných inženýrech. Dále stručně zmiňujeme změnu zákona o bankách, která nabude účinnosti k a rovněž se věnujeme novele zákona o DPH. V další části zmiňujeme novely slovenských právních předpisů, a to zákona o dohledu nad finančním trhem, zákona o pojišťovnictví, zákona o cenných papírech, zákona o bankách a zákona o DPH. Rovněž se zabýváme novou úpravou uznávání odborných kvalifikací ve slovenském právu. V kapitole čtyři, jejímž tématem je volný pohyb kapitálu, se zabýváme některými změnami devizového zákona v České republice a Slovenské republice. Ohledně českého i slovenského práva pak informujeme o připravovaných změnách zákona o dani z příjmu. Ve slovenské části dále upozorňujeme na změny zákona o burze cenných papírů a zákona o ochraně vkladů. V poslední části, která se týká hospodářské soutěže, se zabýváme v poslední době přijatým nařízením Rady č. 1/2003/ES, které bude od účinné i v České republice a Slovenské republice. Dále se stručně zmiňujeme o nařízení Komise č. 1400/2002/ES a jeho aplikaci v českém a slovenském právu a rovněž o přechodných obdobích, která byla pro oba státy v této oblasti vyjednána. Doufáme, že informace uvedené v tomto čísle News budou přínosem pro Vaši práci a těšíme se na další spolupráci. Magdalena Vyškovská Daňový poradce Darina Leuchterová Advokát zapsaný u České advokátní komory a komerční právník zapsaný u Komory komerčních právníků Slovenské republiky Ondřej Peterka Advokát zapsaný u České advokátní komory a u Pařížské advokátní komory

3 Chères Mesdames, Chers Messieurs, Vous recevez un nouveau numéro de notre News. L entrée de la République tchèque et de la République slovaque dans l Union européenne est un événement remarquable, non seulement du point de vue politique et historique mais également du point de vue juridique, puisqu un nouveau système très étendu de normes juridiques entrera en vigueur dans ces Etats, parallèlement au droit national. Pour cette raison, nous avons décidé de présenter brièvement certains principes fondamentaux de droit communautaire, afin que nos lecteurs acquièrent certaines connaissances de base concernant ce nouveau système juridique. L établissement du marché commun est le principal moyen permettant d atteindre l intégration des Communautés européennes, ainsi que l Union économique et monétaire entre les Etats membres. Le présent numéro de notre News est articulé autour des quatre libertés fondamentales sur lesquelles repose le marché commun, à savoir les libres circulations des marchandises, des personnes, des services et des capitaux. Une cinquième partie est consacrée à la libre concurrence dont la protection est indispensable pour la réalisation desdites libertés fondamentales. Dans chaque chapitre, nous présentons tout d abord brièvement les dispositions générales du droit communautaire. Puis, nous exposons certaines modifications des droits nationaux résultant des plus importants amendements à la loi récemment adoptés en Républiques tchèque et slovaque, relatifs à l harmonisation du droit interne par rapport au droit communautaire. Le premier chapitre, qui est consacré à la libre circulation des marchandises, décrit le régime douanier qui sera applicable sur le territoire de la République tchèque et de la République slovaque à compter du 1 er mai Ensuite, sont abordés les changements qui interviendront dans les deux pays en ce qui concerne l application de la TVA ainsi qu une remarque au sujet de l amendement à la loi sur la sécurité des produits en République tchèque. Dans la partie slovaque, nous présentons l amendement à la loi sur les produits pharmaceutiques et matériaux médicaux. Le second chapitre porte sur la libre circulation des personnes. Après l introduction, nous attirons votre attention sur les modifications qui seront apportées dans le droit des étrangers (dans les deux Etats, il s agit des amendements à la loi sur le séjour des étrangers). Ensuite, nous vous informons des modifications dans le domaine de l artisanat, régi en République slovaque par la loi sur l artisanat qui a d ores et déjà été amendée. En revanche, l amendement à la loi sur l artisanat en République tchèque est toujours en cours d examen au Parlement. Dans la partie slovaque, nous ajoutons une remarque relative à la protection des données personnelles. Le troisième chapitre est consacré à la libre circulation des services, domaine où l importance du problème de la reconnaissance des qualifications concernant les prestataires de services se déplaçant au sein des Etats membres de l UE est essentielle. C est la raison pour laquelle nous attirons votre attention sur l amendement d harmonisation à la loi relative à la profession des architectes et des ingénieurs autorisés. Ensuite, nous signalons brièvement la modification de la loi sur les banques qui entrera en vigueur le 1 er mai 2004 et également l amendement à la loi sur la TVA. Dans la partie suivante, nous présentons les changements de la législation slovaque en ce qui concerne la loi sur le contrôle des marchés financiers, la loi sur les compagnies d assurance, la loi sur les valeurs mobilières et les services d investissement, la loi sur les banques et la loi sur la TVA. Nous nous intéressons également à la nouvelle réglementation concernant la reconnaissance des qualifications professionnelles. Dans le quatrième chapitre qui porte sur la libre circulation des capitaux, nous abordons les modifications de la loi sur le contrôle des changes en Républiques tchèque et slovaque. En ce qui concerne les droits tchèque et slovaque, nous vous informons également des modifications envisagées des lois relatives à l imposition des revenus. Dans la partie slovaque, nous attirons votre attention sur la modification de la loi sur la bourse des valeurs mobilières et de la loi sur la protection des dépôts. Dans le cinquième chapitre portant sur le droit de la concurrence, nous nous intéressons au règlement du Conseil n 1/2003/CE qui sera, à compter du 1 er mai 2004, directement applicable en République tchèque et en République slovaque. Nous signalons brièvement le règlement de la Commission n 1400/2002/CE et son application en droits tchèque et slovaque ainsi que les périodes transitoires qui ont été négociées par les deux Etats. Nous espérons que toutes les informations susvisées vous seront utiles dans le cadre de vos activités professionnelles et nous réjouissons à l idée de notre prochaine collaboration. Magdalena Vyškovská Conseil fiscal Darina Leuchterová Avocat au Barreau tchèque et Avocat au Barreau slovaque Ondřej Peterka Avocat au Barreau tchèque et à la Cour de Paris

4 Vážení, dostávate do rúk ďalšie číslo našich News. Vstup Českej a Slovenskej republiky do Európskej Únie je ojedinelou udalosťou nielen z hľadiska politického a historického, ale v neposlednom rade aj z hľadiska právneho, pretože v každom z týchto štátov po vstupe do Únie začne vedľa vnútroštátneho práva súčasne platiť celý ďalší rozsiahly systém právnych noriem. Z tohto dôvodu sme sa rozhodli v tomto čísle stručne informovať o niektorých zásadných princípoch európskeho práva a zoznámiť tak čitateľov s týmto právnym systémom aspoň v hrubých rysoch. Základným prostriedkom k dosiahnutiu integrácie európskych spoločenstiev, vrátane hospodárskej a menovej únie medzi členskými štátmi, je vytvorenie spoločného trhu. Obsah tohto čísla sme teda zostavili podľa štyroch základných slobôd, na ktorých je spoločný trh založený, teda voľný pohyb tovaru, osôb, služieb a kapitálu. Piata časť je potom venovaná slobodnej hospodárskej súťaži, ktorej ochrana je nevyhnutná k realizácii základných slobôd. V každej časti sa najprv stručne zaoberáme všeobecnou úpravou európskeho práva. Ďalej upozorňujeme na niektoré najvýznamnejšie zmeny zo značného množstva novelizovaných právnych predpisov, ku ktorým dochádza v Českej a Slovenskej republike v súvislosti s harmonizáciou v danej oblasti. V prvej kapitole, ktorá je venovaná voľnému pohybu tovaru, je stručne popísaný colný režim, ktorý bude na území ČR a SR platiť po Ďalej sa zaoberáme zmenami, ktoré v oboch krajinách v súvislosti so vstupom nastanú v uplatňovaní DPH a zaraďujeme poznámku o novele zákona o bezpečnosti výrobkov v Českej republike. V slovenskej časti informujeme o novele zákona o liekoch a zdravotníckych potrebách. Druhá kapitola sa týka voľného pohybu osôb. Po úvodnej časti upozorňujeme na zmeny, ktoré v Českej aj Slovenskej republike nastanú v cudzineckom práve (v oboch štátoch sa jedná o zmeny zákona o pobyte cudzincov). Ďalej informujeme o zmenách v oblasti živností, ktoré v SR upravuje už prijatá novela živnostenského zákona; oproti tomu v ČR je novela živnostenského zákona dosiaľ v procesu prejednávania v Parlamente. V slovenské časti zaraďujeme krátku poznámku týkajúcu sa ochrany osobných údajov. Tretia časť je venovaná voľnému pohybu služieb, pre ktorú má veľký význam uznávanie kvalifikácií migrujúcich poskytovateľov služieb. Preto v tejto súvislosti upozorňujeme na harmonizačnú novelu zákona o architektoch a autorizovaných inžinieroch. Ďalej stručne zmieňujeme zmenu zákona o bankách, ktorá nadobudne účinnosť k a rovnako sa venujeme novele zákona o DPH. V ďalšej časti zmieňujeme novely slovenských právnych predpisov, a to zákona o dohľade nad finančným trhom, zákona o poisťovníctve, zákona o cenných papieroch, zákona o bankách a zákona o DPH. Rovnako sa zaoberáme novou úpravou uznávania odborných kvalifikácií v slovenskom právu. Vo štvrtej kapitole, ktorej témou je voľný pohyb kapitálu, sa zaoberáme niektorými zmenami devízového zákona v České republike a Slovenskej republike. Ohľadom českého aj slovenského práva potom informujeme o pripravovaných zmenách zákona o dani z príjmu. V slovenskej časti ďalej upozorňujeme na zmeny zákona o burze cenných papierov a zákona o ochrane vkladov. V poslednej časti, ktorá sa týka hospodárskej súťaže, sa zaoberáme v poslední dobe prijatým nariadením Rady č. 1/2003/ES, ktoré bude od účinné aj v Českej republike a Slovenskej republike. Ďalej sa stručne zmieňujeme o nariadení Komisie č. 1400/2002/ES a jeho aplikácii v českom a slovenskom práve a rovnako o prechodných obdobiach, ktoré boli pre oba štáty v tejto oblasti vyjednané. Dúfame, že informácie, uvedené v tomto čísle News, budú prínosom pre Vašu prácu a tešíme sa na ďalšiu spoluprácu. Magdalena Vyškovská Daňový poradca Darina Leuchterová Advokát zapísaný u Českej advokátskej komory a komerčný právnik zapísaný u Komory komerčných právnikov Slovenskej republiky Ondřej Peterka Advokát zapísaný u Českej advokátskej komory a u Parížskej advokátskej komory

5 Dear Sirs/Madams, Welcome to another issue of our Newsletter. The entrance of the Czech and Slovak Republics to the European Union is a unique event not only from a political and historical point of view, but also from a legal point of view because, following entry to the European Union, aside from domestic national law, another extensive system of legal regulations will become applicable in each of these countries. For this reason, in this issue we have decided to detail certain pivotal principles of EU law and thus acquaint readers with the basics of this legal system. The basic means of attaining integration of the European Communities, including the economic and monetary union among the Member States, is by creation of a common market. Therefore, we structured the contents of this Newsletter according to the four basic freedoms that serve as the basis for the common market, i.e., the free movement of goods, persons, services and capital. The fifth part is dedicated to the free economic competition, the protection of which is necessary for implementation of the basic freedoms. In each part, we start with a brief overview of the general rules of European law. Thereafter we have pin-pointed some of the most significant changes of the considerable number of the amended legal regulations being adopted in the Czech and Slovak Republics in connection with the harmonization in the given area. The first chapter, which is dedicated to the free movement of goods, contains a brief description of the customs regime that will be valid in the territory of the Czech and Slovak Republics as of May 1, We have also addressed the changes in application of VAT brought about by entry of the Czech and Slovak Republics into the EU and a note regarding the amendment to the Act on Safety of Products in the Czech Republic. In the Slovak part, we have presented information on the amendment to the Act on Pharmaceuticals and Medical Products. The second chapter relates to the free movement of persons. Following the introduction, we have pointed out the changes that will occur in the Czech and Slovak Republics in the law governing the residence of foreign nationals (in both states it concerns the amendment to the Act on Residence of Foreigners). Thereafter we have detailed the changes in the area of trades that are regulated by the already adopted amendment to the Slovak Trade Licensing Act; in contrast, in the Czech Republic, the amendment to the Trade Licensing Act is currently being discussed in Parliament. In the Slovak part, we make a brief note relating to the protection of personal data. The third part is dedicated to the free movement of services, wherein recognition of the qualifications of migrant providers of services is of great significance. Therefore, in this respect, we have drawn attention to the harmonizing amendment to the Act on Architects and Authorized Engineers. Afterwards, we have briefly mentioned the amendment to the Act on Banks, effective May 1, 2004, and we also address the amendment to the Value Added Tax Act. In the subsequent part, we have noted the amendments to the Slovak legal regulations, such as the Act on Financial Market Supervision, the Insurance Act, the Act on Securities, the Act on Banks, and the Value Added Tax Act. We also address the new legal regulation governing recognition of professional qualification in Slovak law. In chapter four, the topic of which is the free movement of capital, we have focused on certain changes to the Foreign Exchange Act in both the Czech and Slovak Republics. As to Czech and Slovak laws, we have then detailed the amendment to the Income Tax Act that is being prepared. In the Slovak part, we also draw attention to the amendments to the Stock Exchange Act and the Act on Protection of Bank Deposits. The last part relating to the economic competition, addresses the recently adopted Council Regulation No. 1/2003/EC, which will come into force in both the Czech and Slovak Republics on May 1, We also briefly mention the Commission Regulation No. 1400/2002/EC and its application in Czech and Slovak law as well as the transition periods that both states negotiated in this area. We hope that the information presented in this Newsletter will be beneficial to your work and we look forward to our further cooperation. Magdalena Vyškovská Tax Advisor Darina Leuchterová Attorney-at-Law admitted to the Czech Bar and the Commercial Lawyer admitted to the Chamber of the Commercial Lawyers of the Slovak Republic Ondřej Peterka Attorney-at-Law admitted to the Czech Bar and the Paris Bar

6 NEWS EU OBECNÝ ÚVOD Úvodem těchto News považujeme za vhodné upozornit na zásadní odlišnost pramenů evropského práva od pramenů jiných právních systémů včetně práva českého a slovenského. V evropském právu lze rozlišovat tzv. primární právo, které je jakýmsi ústavním právem evropských společenství, a sekundární právo, které slouží k podrobnější úpravě vztahů založených primárním právem. Primární právo tvoří smlouvy, kterými byly založeny tři evropská společenství tj. ESUO, EHS a EURATOM, přičemž nejdůležitější z těchto smluv je Smlouva o Evropském hospodářském společenství, později přejmenovaná na Smlouvu o Evropském společenství (SES). Do primárního práva patří i změny těchto zakládacích smluv, tedy např. Amsterdamská smlouva či Nicejská smlouva. Prameny sekundárního práva jsou především nařízení, směrnice a soudcovské právo. Společným rysem zakládacích smluv a všech nařízení je, že jsou bezprostředně závazné ve všech členských státech od okamžiku, kdy vstoupí v platnost, aniž by byly nutné jakékoli kroky ze strany vnitrostátních orgánů. V případě směrnice je však členským státům vždy stanovena určitá lhůta, aby obsah směrnice transponovali do svého vnitrostátního práva. V případě, že členské státy tuto povinnost v dané lhůtě nesplní, mohou se příslušníci členských států za určitých podmínek dovolávat svých práv založených směrnicí samotnou, a to u orgánů členských států popř. i u evropských orgánů. Soudcovské právo pak v systému evropského práva zaujímá podstatně významnější úlohu, než je tomu v českém a slovenském právním řádu. Výsledkem činnosti evropských soudních orgánů je značné množství rozhodnutí, kterými tyto soudy významným způsobem dotvářejí systém evropského práva podobně jako soudy v anglosaských zemích. V evropském právu platí zásada přednosti, což znamená, že v případě rozporu vnitrostátní normy s normou evropského práva je závazná evropská úprava a vnitrostátní norma se neaplikuje. I z tohoto důvodu je nezbytné věnovat novému právnímu systému náležitou pozornost. NEWS EU INTRODUCTION GENERALE En introduction du présent numéro de News, il nous paraît important d attirer votre attention sur la différence fondamentale entre les sources du droit communautaire et les sources du droit des autres systèmes juridiques, y compris des droits tchèque et slovaque. En droit communautaire, il est nécessaire de distinguer le droit primaire, qui constitue un droit quasi constitutionnel des communautés européennes, et le droit dérivé, qui réglemente plus précisément les relations fondées sur le droit primaire. Le droit primaire est constitué par les traités instituant les Communautés européennes, à savoir la CECA, la CEE et l EURATOM, le plus important étant le Traité instituant la Communauté économique européenne, redéfini postérieurement «Traité instituant la Communauté Européenne (TCE)». Le droit primaire est également composé des modifications de ces traités, comme par exemple les Traités d Amsterdam ou de Nice. Les sources du droit dérivé sont principalement les règlements, les directives et la jurisprudence. Le caractère commun des Traités constitutifs et de tous les règlements est leur applicabilité directe dans tous les Etats membres dès leur entrée en vigueur, sans qu aucune mesure des institutions nationales ne soit nécessaire. Les directives fixent toujours un délai afin que les Etats membres transposent le contenu des directives dans leur ordre juridique national. Si les Etats membres ne remplissent pas cette obligation dans le délai prévu, les résidents des Etats membres peuvent, sous certaines conditions, se prévaloir directement des droits issus des directives et ce, devant les institutions compétentes des Etats membres, et éventuellement, devant les institutions communautaires. Dans le système communautaire, le rôle de la jurisprudence est beaucoup plus important que dans l ordre juridique tchèque et slovaque. L activité des institutions judiciaires communautaires occasionne un grand nombre de décisions grâce auxquelles l ordre juridique s est considérablement développé, à l image des juridictions des pays anglo-saxons. Le droit communautaire est caractérisé par le principe de la primauté qui signifie qu en cas de divergence entre la norme nationale et la norme communautaire, la norme communautaire prévaut sur la norme nationale. C est également la raison pour laquelle il est nécessaire de s intéresser à ce nouveau système juridique. 1

7 NEWS EU OBECNÝ ÚVOD Úvodom týchto News považujeme za vhodné upozorniť na zásadnú odlišnosť prameňov európskeho práva od prameňov iných právnych systémov vrátane práva českého a slovenského. V európskom práve môžeme rozlišovať tzv. primárne právo, ktoré je akýmsi ústavným právom európskych spoločenstiev, a sekundárne právo, ktoré slúži k podrobnejšej úprave vzťahov založených primárnym právom. Primárne právo tvoria zmluvy, ktorými boli založené tri európske spoločenstvá tj. ESUO, EHS a EURATOM, pričom najdôležitejšia z týchto zmlúv je Zmluva o Európskom hospodárskom spoločenstve, neskôr premenovaná na Zmluvu o Európskom spoločenstve (SES). Do primárneho práva patria aj zmeny týchto zakladacích zmlúv, teda napr. Amsterdamská zmluva či Zmluva z Nice. Pramene sekundárneho práva sú predovšetkým nariadenia, smernice a sudcovské právo. Spoločným rysom zakladacích zmlúv a všetkých nariadení je, že sú bezprostredne záväzné vo všetkých členských štátoch od okamihu, kedy vstúpia v platnosť, bez toho, aby boli nutné akékoľvek kroky zo strany vnútroštátnych orgánov. V prípade smernice je však členským štátom vždy uložená určitá lehota, aby obsah smernice transponovali do svojho vnútroštátneho práva. V prípade, že členské štáty túto povinnosť v danej lehote nesplnia, môžu sa príslušníci členských štátov za určitých podmienok dovolávať svojich práv založených smernicou samotnou, a to u orgánov členských štátov, prípadne aj u európskych orgánov. Sudcovské právo potom v systéme európskeho práva zastáva podstatne významnejšiu úlohu, než je tomu v českom a slovenskom právnom poriadku. Výsledkom činnosti európskych súdnych orgánov je značné množstvo rozhodnutí, ktorými tieto súdy významným spôsobom dotvárajú systém európskeho práva podobne ako súdy v anglosaských krajinách. V európskom práve platí zásada prednosti, čo znamená, že v prípade rozporu vnútroštátnej normy s normou európskeho práva je záväzná európska úprava a vnútroštátna norma sa neaplikuje. Aj z tohto dôvodu je nevyhnutné venovať novému právnemu systému náležitú pozornosť. NEWS EU GENERAL INTRODUCTION By way of introduction to this Newsletter, we consider it appropriate to point out the essential difference between the sources of EU law and the sources of other legal systems, including Czech and Slovak laws. In EU law, it is possible to differentiate between the so-called primary legislation that is certain constitutional law of the European Communities, and the secondary legislation that serves the more detailed regulation of relations established by the primary law. The primary legislation comprises the Treaties that established the three European Communities, i.e., ECSC, EEC and EURATOM, of which the most important is the Treaty establishing the European Economic Communities, later renamed the Treaty on European Communities (hereinafter as EC Treaty ). The primary legislation also comprises amendments to these Treaties, thus, for instance, the Treaty of Amsterdam and the Treaty of Nice. The sources of secondary legislation are, above all, Regulations, Directives and Case Law. A common feature of the Treaties as well as of all Regulations is that they are directly applicable and binding in all Member States commencing at the moment of their effect, without any necessary steps to be taken on the part of the internal bodies. As to the Directives, Member States are, nonetheless, always given a certain time period to transpose the contents of the Directive into their national law. Should Member States not fulfill this obligation within the given time period, nationals of Member States can, under certain conditions, invoke their rights established by the very Directive being considered by the bodies of Member States, or even European bodies. In the system of EU law, the case law plays a substantially more significant role than it does in Czech and Slovak legal order. The activity of the European judicial bodies results in a considerable number of decisions, whereby these courts significantly develop the system of European law in a similar way as practiced by courts in Anglo-Saxon countries. The principle of supremacy of EU law is applied, meaning that in the case of any discrepancy between national rule and EU law, the European legal regulation is binding and the national rule does not apply. Hence, for this reason alone it is necessary to take due note of the new legal system. 2

8 NEWS EU VOLNÝ POHYB ZBOŽÍ Prostředkem k realizaci této svobody je zejména zavedení celní unie. Jedním z hlavních principů celní unie je společná celní politika včetně celního sazebníku, která je uplatňována vůči nečlenským státům. Režim volného pohybu se vztahuje na veškerý obchod se zbožím, kterým se rozumí výrobky, jenž mohou být předmětem obchodní transakce (tento pojem zahrnuje mj. elektřinu a další druhy energií, odpad, umělecké předměty, léky). Tyto výrobky mohou mít původ v členských státech nebo se může jednat o zboží, které pochází ze třetích zemí, ale bylo propuštěno do volného oběhu v rámci států EU. V zájmu zajištění této svobody evropské právo definuje nedovolené překážky volného pohybu zboží. Mezi tyto nedovolené překážky se řadí: (i) cla a jim rovnocenná opatření a vnitřní diskriminační zdanění dovozů, (ii) tzv. kvantitativní omezení, tedy kvóty a rovnocenná opatření, (iii) státní obchodní monopoly, (iv) státní podpory domácímu podnikání včetně diskriminačního zadávání veřejných zakázek. Za opatření rovnocenná clům se přitom považují jakékoliv peněžní poplatky bez ohledu na jejich výši a způsob vybírání, kterými je jednostranně zatíženo domácí či zahraniční zboží při přechodu státní hranice, tedy např. poplatky za dovozní licence. Stejně tak jsou zakázány vnitřní diskriminační daně, tj. daně, které v konečném efektu zatěžují více výrobky zahraniční než tuzemské. Kvantitativními omezeními se rozumí všechny předpisy a jiná úřední opatření přijatá členskými státy, jež mohou být přímo či nepřímo na překážku obchodu uvnitř EU (za takové jednání se považují např. výzvy k nákupu domácího zboží ze strany úřadů členských států). Všechny výše uvedené kategorie nedovolených překážek jsou vykládány velmi extenzivně s cílem co nejvíce podpořit volný oběh zboží mezi členskými státy. V praxi se ukazuje, že vedle výše uvedených překážek významně brání volnému 3 pohybu zboží rovněž překážky vyplývající z rozdílnosti předpisů členských států upravujících technické parametry výrobků a příslušné certifikační procedury. V této kapitole se proto zabýváme aktuální novelou zákona o bezpečnosti výrobků v ČR. ČESKÁ REPUBLIKA 1. Celní režim v ČR od Od budeme v oblasti cel rozlišovat mezi obchodem s členskou zemí EU, tzv. vnitrounijním obchodem, a obchodem s třetími zeměmi. K tomuto datu budou zrušeny veškeré celní kontroly pohybu zboží přes vnitřní hranici, tedy společnou hranici s dalšími členskými státy, a s tím spojená cla a poplatky. Tyto kontroly zůstanou zachovány pouze na mezinárodních letištích při letech mimo území EU. Subjektům, jejichž předmětem podnikání je vnitrounijní obchod, bude stanovena povinnost vyplňovat tzv. výkazy INTRASTAT pro potřeby statistiky pohybu zboží v rámci EU. Podle výše vykázaného obratu bude potom výkazová povinnost odstupňována co do detailnosti a periodicity. I když v ČR zatím nebyl přijat právní předpis upravující tuto problematiku, předpokládá se, že tyto výkazy budou podávány celním orgánům, které provedenou prvotní zpracování a získané informace dále předají Českému statistickému úřadu. Průběžně Vás budeme informovat o aktualitách v této oblasti. Zatímco zboží do dalších členských států bude přes hranice volně prováženo, při obchodu s třetími zeměmi bude probíhat celní řízení se všemi celními formalitami. Tyto formality budou ode dne vstupu upraveny předpisy EU, mezi které patří zejména: Nařízení Rady č. 2913/92/EHS ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství ve znění pozdějších předpisů, Nařízení Komise č. 2454/93/EHS ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady č. 2913/92/EHS ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství ve znění pozdějších předpisů, Nařízení Rady č. 918/83/EHS ze dne 28. března 1983 o systému Společenství pro osvobození od cla ve znění pozdějších předpisů, Nařízení Rady č. 2658/87/EHS ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o Společném celním sazebníku ve znění pozdějších předpisů.

9 Výše uvedené předpisy budou ještě před vstupem ČR do EU přeloženy do českého jazyka a zveřejněny. V oblasti cel se v českých právních předpisech neočekává výraznější změna, vzhledem k tomu, že tyto jsou již harmonizovány s evropskou úpravou. V této souvislosti upozorňujeme, že v případě přechodu zboží přes hranici území EU (ať už při dovozu nebo vývozu) bude minimálně část celního řízení probíhat u zahraničních celních úřadů. Např. v případě dovozu zboží ze třetí země, kdy český dovozce dováží zboží ze Senegalu přes přístav v Hamburku, bude mít dovozce na výběr - buď proclí dovezené zboží přímo na celním úřadě v Hamburku nebo mu tento celní úřad propustí zboží do režimu tranzit a do volného oběhu bude zboží propuštěno až českým celním úřadem (clo bude placeno v ČR). Společnosti, které už v současné době dovážejí zboží ze třetích zemí a budou tak činit i po vstupu ČR do EU, mohou porovnat celní sazby uplatňované v EU se současnými sazbami v ČR na internetové stránce V oblasti cel byla stanovena některá přechodná období, z nichž nejvýznamnější je patrně odklad liberalizace trhu s plynem až k Uplatňování DPH I když pohyb zboží uvnitř EU nepodléhá clu a ostatním poplatkům, neznamená to, že by byl osvobozen od daně z přidané hodnoty. Daň z přidané hodnoty je upravena právními předpisy jednotlivých členských zemí v souladu se směrnicí ES a je příjmem státního rozpočtu těchto zemí. Přestože v ČR zatím nebyla schválena definitivní podoba zákona o DPH účinného po vstupu ČR do EU, budou při uplatňování DPH platit následující zásady: 1. dodání zboží českým plátcem DPH plátci DPH jiného členského státu bude považováno u českého plátce za zdanitelné plnění osvobozené od DPH s nárokem na odpočet DPH na vstupu, tzn. že český plátce bude své zboží dodávat za cenu bez DPH jako vnitrounijní plnění a tuto skutečnost bude uvádět v souhrnném hlášení daňovém přiznání o uskutečněných vnitrounijních plněních. Tento formulář by měl obsahovat plnění za uplynulé kalendářní čtvrtletí. Pracovní verze formuláře je k nahlédnutí na internetových stránkách České daňové správy: v rubrice mezinárodní daňové vztahy\mezinárodní spolupráce. 2. při dodání zboží neplátci DPH jiného členského státu se bude jednat o běžné zdanitelné plnění, tzn. že český plátce bude své zboží dodávat za cenu s DPH a tuto operaci zdaní v rámci svého daňového přiznání v ČR, 3. vývoz zboží do nečlenského státu EU bude zdanitelným plněním osvobozeným od DPH s nárokem na odpočet DPH na vstupu, tzn. že český plátce bude své zboží dodávat (plátci či neplátci) za cenu bez DPH a tuto operaci deklarovat ve svém daňovém přiznání jako vývoz zboží. Nárok na osvobození bude nadále prokazován jednotnou celní deklarací potvrzenou celním úřadem. Zboží bude zdaněno v zemi příjemce při přechodu státní hranice, a to podle právní úpravy daného státu, 4. za dovoz zboží se bude považovat vstup zboží na území EU z nečlenského státu EU. DPH při dovozu vyměří a vybere celní úřad, dovozce, pokud je plátcem, bude mít nárok na odpočet DPH, který uplatní v daňovém přiznání, 5. při dodání zboží v tuzemsku se bude DPH uplatňovat podobně jako doposud, 6. při pořízení zboží od plátce DPH z jiného členského státu EU bude toto zdanitelné plnění podléhat zdanění u dovozce (českého plátce DPH). Zároveň bude mít český plátce nárok na odpočet DPH na vstupu. Sazby DPH by měly zůstat nezměněny, tj. základní sazba 22 %, snížená sazba 5 %. Plátcem daně by se po vstupu do EU měla stát osoba (právnická nebo fyzická), jejíž obrat za předchozích dvanáct po sobě jdoucích kalendářních měsíců překročí částku Kč. Aby bylo možné prokázat nárok na osvobození DPH při dodání zboží do jiného členského státu EU, bude okamžikem vstupu do EU Česká Republika zapojena do elektronického systému VIES (VAT Information Exchange System). Prostřednictvím tohoto systému, který bude sloužit k ověření platnosti daňového identifikačního čísla (DIČ) vydaného v jiném členském státě EU, probíhá v rámci EU výměna informací v oblasti DPH. Pro ověření DIČ se čeští plátci DPH budou moci osobně, dopisem, telefonicky, faxem nebo em 4

10 obrátit na příslušný útvar Ministerstva financí ČR, k dispozici by měla být i internetová aplikace Registr plátců DPH. V současné době je možné takové ověření DIČ provést pomocí serveru Komise. Rovněž byla Českou republikou dojednána následující přechodná období: pro zachování snížené sazby DPH u dodávek tepelné energie do , na zdanění dodávek stavebních prací pro účely bydlení do , zachování nižších sazeb spotřební daně u cigaret a tabákových výrobků do , kdy musí být dosaženo hranice zdanění 57%. Dále je v návrhu zákona stanovena výjimka osvobozující osoby registrované k DPH v jiném členském státě od registrace jakožto plátce DPH v ČR, pokud uskutečňují zásilkový obchod do tuzemska osobě, která není plátcem DPH v ČR, a pokud hodnota dodaného zboží nepřesáhne EUR. 3. Zákon č. 102/2001 Sb. o bezpečnosti výrobků Novela uvedeného zákona, která nabývá účinnosti , má zejména za cíl sjednotit podmínky ochrany spotřebitele z hlediska bezpečnosti výrobků na našem vnitřním trhu s podmínkami platnými ve státech EU. Dle nové úpravy bude rozšířen okruh výrobků, na které se působnost zákona vztahuje a které tedy musí vyhovovat požadavkům bezpečnosti. Nově se bude jednat také o výrobky, které sice nejsou primárně určeny k nabídce spotřebiteli, ale lze za rozumně předvídatelných podmínek očekávat, že budou spotřebiteli užívány (např. výrobky konstruované pro profesionální užití, které se za určitých okolností mohou dostat na spotřebitelský trh). Zákon se nevztahuje na služby, ale vztahuje se nově též na výrobky, které jsou spotřebitelům dodávány pro použití v souvislosti s poskytováním služby. Jsou zpřesněny a rozšířeny povinnosti týkající se označování výrobků. Výrobek musí být opatřen údaji potřebnými k identifikaci výrobce a výrobku, popř. série výrobku. V případě, že určitý způsob užívání výrobku může ohrozit spotřebitele a toto nebezpečí není zřejmé, je výrobce nebo distributor povinen na toto nebezpečí upozornit v průvodní dokumentaci. Vedle dosavadních povinností jsou výrobci resp. distributoři nadále povinni zejména: sledovat průběžně vlastnosti výrobků uvedených na trh a provádět testování jejich bezpečnosti, uchovávat a poskytovat dokumentaci pro zjištění původu výrobku, informovat příslušné orgány dozoru, že výrobek, který uvedly na trh nebo do oběhu, je nebezpečný. Orgány dozoru budou nově oprávněny nařídit výrobci nebo distributorovi zpětné převzetí nebezpečného výrobku od spotřebitele. Pokud orgány dozoru získají důkaz, že výrobek je nebezpečný i přesto že splňuje požadavky stanovené právními předpisy, budou oprávněny omezit jeho uvedení na trh popř. nařídit stažení výrobku či jeho zpětné převzetí. SLOVENSKÁ REPUBLIKA 1. Colný režim v SR od Rovnako ako v Českej republike, obchod s členskou krajinou Európskej únie, tzv. vnútroúnijný obchod, nebude podliehať colnej kontrole, ani clu a poplatkom vyberaným v súvislosti s dovozom a vývozom tovaru. Vykonávanie colných kontrol bude zachované len na hraniciach so štátmi, ktoré nebudú členmi EÚ a na medzinárodných letiskách (rovnako ako je uvedené zhora pre ČR). Dňom vstupu Slovenskej republiky do Európskej únie sa začne uplatňovať aj v Slovenskej republike Spoločná colná tarifa (t.j. Nariadenie Rady č. 2658/87/EHS z , ktorým sa vydáva colný sadzobník Európskeho spoločenstva). V Slovenskej republike bude podobne ako v Českej republike zavedený systém štatistického sledovania INTRASTAT pre potreby štatistiky pohybu tovaru v rámci EÚ. Z pohľadu podnikateľov bude zavedenie systému INTRASTAT znamenať povinnosť nahlasovať údaje o obchodných operáciách realizovaných medzi SR a ostatnými členskými štátmi EÚ na predpísaných formulároch alebo v elektronickej forme. Subjekty budú mať v závislosti od výšky vykázaného obratu odstupňovanú povinnosť nahlasovania štatistických údajov, ktorá bude spočívať v rozdielnej detailnosti štatistických výkazov a v periodicite ich vyplňovania. V prípade dovozu a vývozu tovaru na územie Slovenskej republiky z/do krajín, ktoré nie sú členskými štátmi Európskej únie, sa budú vedľa slovenských noriem uplatňovať aj právne predpisy platné 5

11 v Európskej únii v colnej oblasti. Príkladný výpočet konkrétnych právnych predpisov je uvedený v českej časti tohto čísla News. Uplatňovanie týchto predpisov odo dňa vstupu Slovenskej republiky do Európskej únie by nemalo priniesť výraznejšie zmeny vo vykonávaní colných formalít vo vzťahu k tretím štátom, nakoľko súčasná úprava Slovenskej republiky v colnej oblasti je v zásade kompatibilná s uvedenou právnou úpravou Európskej únie. Colná správa je v súčasnom období správcom spotrebnej dane z minerálnych olejov. Vstupom Slovenskej republiky do EÚ prejde na colnú správu aj správa ostatných spotrebných daní - z piva, vína, liehu, tabaku a tabakových výrobkov. 2. Uplatňovanie DPH Žiadosť o registráciu lieku musí okrem iných náležitostí obsahovať taktiež: návrh súhrnu charakteristických vlastností lieku v kodifikovanej podobe štátneho jazyka určený pre odbornú verejnosť a súhrny charakteristických vlastností lieku schválené v štátoch Európskej únie, v ktorých bol liek už registrovaný, návrh písomnej informácie pre používateľa v kodifikovanej podobe štátneho jazyka, písomné informácie pre používateľa schválené v štátoch Európskej únie, v ktorých bol liek už registrovaný. Štátny ústav môže pri posudzovaní kvality, bezpečnosti a účinnosti lieku akceptovať posúdenie a závery hodnotiacej správy členského štátu Európskej únie alebo Európskej agentúry na hodnotenie liekov. Pri dovoze a vývoze tovaru na území SR budú ohľadne DPH platiť rovnaké princípy ako sú uvedené zhora pre Českú republiku, a to aj vo vzťahu ke štátom EU aj vo vzťahu k tzv. tretím štátom. Zatiaľ čo v Českej republike budú povinnými platiteľmi dane osoby, ktorých obrat za najvyššie dvanásť po sebe idúcich mesiacov presiahne Kč, podľa slovenského návrhu nového zákona o DPH budú za platiteľov považované ty osoby, ktorých obrat presiahne Sk za takéto obdobie. S ohľadom na to, že Slovenská republika by podľa návrhu zákona o DPH mala mať zavedenú jednotnú sadzbu DPH vo výške 19%, všetky prechodné obdobia vyjednaná pre zachovanie zníženej sadzby DPH pre niektorý tovar a služby sú bezpredmetná. Rovnako ako v Českej republike, aj na Slovensku bude platiť, že dodávky realizované platiteľmi DPH z iných členských štátov EU neplatiteľom DPH v SR formou zásielkového obchodu nebudú mať povinnosť sa zaregistrovať k DPH v SR, pokiaľ ich ročný obrat z titulu týchto dodávok nepresiahne Sk (ekvivalent EUR.) 3. Zákon o liekoch a zdravotníckych pomôckach Novela tohto zákona č. 256/2003 Z. nadobudla účinnosť a implementuje smernice Európske únie týkajúce sa liekov. 6

12 NEWS EU VOLNÝ POHYB OSOB Úvodem stručně popisujeme, jak je tato základní svoboda upravena v Evropské Unii. Svoboda pohybu osob je v evropském právu chápána především v ekonomickém smyslu, a to jako svoboda pohybu pracovníka a svoboda podnikání. Cílem je umožnit pracovníkům a osobám samostatně výdělečně činným (podnikatelům) výkon hospodářské činnosti na celém území společného trhu. Práv plynoucích ze zásady volného pohybu osob se může dovolávat především pracovník, tj. státní příslušník členského státu, který po určité časové období vykonává skutečnou ekonomickou činnost pro jinou osobu, a to podle jejích pokynů a za úplatu. Dále se tato svoboda vztahuje i na podnikatele, tedy (i) fyzické osoby, které jsou státními příslušníky některého z členských států a (ii) právnické osoby, pokud jsou zřízeny podle práva některého státu EU a v některém z těchto států mají úředně zaregistrované sídlo. Podnikáním se v této souvislosti rozumí zahájení existence určitého podniku osoby z členského státu EU v jiném členském státě (tj. založením pobočky, zastoupení, dceřinné společnosti atd.) a výkon podnikatelské činnosti. Podnikání resp. podnikatelská činnost je přitom definována jako samostatná výdělečná činnost vykonávaná na vlastní účet a na vlastní odpovědnost podnikatele. I když jsou oblasti volného pohybu pracovníků a volného pohybu podnikatelů upraveny v evropském právu relativně samostatně, vykazují jejich právní úpravy řadu paralel. Základním principem obou těchto svobod je zákaz diskriminace, což znamená, že pracovníci popř. podnikatelé z jiných členských států jsou postaveni na úroveň tuzemských subjektů (např. znalost jazyka lze vyžadovat, jen pokud příslušné zaměstnání takové požadavky bezpodmínečně předpokládá). Zatímco u pracovníků se tento zákaz vztahuje i na tzv. pozitivní diskriminaci cizinců, u svobody podnikání členské státy za určitých podmínek mohou zvýhodňovat zahraniční podnikatelské subjekty, např. daňově. Pracovník z členského státu má podle evropského práva nárok na nediskriminační zacházení v jiném členském státě EU, a to v celém průběhu pracovního poměru včetně stejných sociálních a daňových podmínek. Může vstoupit na území kteréhokoli členského státu a na tomto území se volně pohybovat a na něm setrvat, a to nejen za účelem výkonu práce, ale i aktivního ucházení se o práci. Pracovník z jiného členského státu je rovněž oprávněn v členském státě setrvat i po ukončení zaměstnání (např. jako důchodce). Členské státy jsou povinny pracovníkům, kteří předloží potvrzení o zaměstnání, vydat povolení k pobytu na dobu nejméně pěti let. Toto povolení je při splnění příslušných podmínek automaticky obnovitelné. Obdobná práva pak mají i rodinní příslušníci pracovníků a podnikatelů, a to bez ohledu na to, zda jsou státními příslušníky některého z členských států či nikoliv. Členové rodiny jsou tak oprávněni v členském státě pracovat, studovat a za určitých podmínek též v tomto státě setrvat po ukončení činnosti pracovníka popř. i po jeho smrti. Výjimky ze svobody volného pohybu pracovníků a podnikatelů jsou povoleny, pokud se jedná o činnost související s výkonem veřejné moci a dále z důvodů veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti a ochrany zdraví. V současné době prochází schvalovacím procesem návrh směrnice, která by v případě přijetí zásadním způsobem zasáhla do výše popsané úpravy volného pohybu osob a která, pokud by byla přijata, by měla být členskými státy transponována do Podle návrhu této směrnice se pro příslušníky členských států ruší povinnost žádat o povolení k pobytu a místo toho se zavádí pouhá registrace. Hranicí pro nutnost registrace je pobyt delší než šest měsíců, nikoli tedy tři měsíce, jak stanoví současná úprava. Po čtyřech letech pobytu na území členského státu by registrované osobě automaticky vznikl nárok na trvalý pobyt. Návrh nové směrnice rozšiřuje pojem rodinného příslušníka i na nesezdaného partnera oprávněného a na jeho potomky a předky bez ohledu na věk (dosud se vztahuje pouze na potomky mladší 21 let) a na to, zda jsou na něj odkázáni výživou. Nesezdaný partner i manžel by měli požívat ochrany komunitárního práva i v případě úmrtí oprávněného, rozvodu manželství nebo ukončení partnerského vztahu. 7

13 ČESKÁ REPUBLIKA V oblasti volného pohybu pracovníků bylo dojednáno přechodné období na práci českých občanů ve státech EU, které podle uvážení jednotlivých států může trvat maximálně sedm let. Předpokládá se však, že členské státy využijí práva stanovit přechodné období na nejvýše dva roky. Již nyní některé státy (Velká Británie, Irsko, Nizozemsko, Švédsko, Dánsko a patrně i Řecko) deklarovaly, že plně uvolní svůj pracovní trh ke dni vstupu. Na práci občanů členských států EU v České republice se žádné přechodné období nevztahuje. 1. Zákon o pobytu cizinců V České republice reflektuje změny, ke kterým dojde ke dni vstupu do Evropské Unie v souvislosti s komunitární úpravou volného pohybu osob, mj. zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, který byl v poslední době několikrát novelizován. Tento zákon upravuje problematiku pobytu cizinců na území ČR obecně, a nevztahuje se tedy pouze na volný pohyb pracovníků a podnikatelů. S účinností ke dni vstupu do EU dojde k rozdělení cizinců vstupujících na území ČR do dvou kategorií na státní příslušníky některého z členských států EU, kteří budou držiteli zvláštního povolení k pobytu a budou obecně zvýhodněni, a občany z třetích zemí, pro které bude zachován stávající režim udělování víz. Občané EU budou oprávněni vstoupit do ČR na základě pouhého předložení průkazu totožnosti (nebo cestovního pasu) a v zemi setrvat po dobu tří měsíců bez nutnosti jakéhokoliv povolení. Odepření vstupu do ČR takové osobě bude možné pouze z důvodu ohrožení veřejného pořádku nebo zdraví, a to na základě správního rozhodnutí (s možností opravného prostředku a soudního přezkoumání). Pobyt občanů EU delší než tři měsíce bude rozlišován na přechodný a trvalý. Žadatelé o udělení přechodného pobytu, kteří na území ČR nebudou pobývat za účelem výkonu funkce statutárního orgánu, podnikání nebo zaměstnání, budou povinni předložit čestné prohlášení o tom, že nebudou v ČR žádat o přiznání dávek sociální péče a tuto podmínku dodržet. Porušení této podmínky by mělo za následek odejmutí povolení k pobytu. Povolení k přechodnému pobytu se bude v zásadě vydávat na dobu 5 let (v případě studia na dobu jednoho roku). Povolení k trvalému pobytu, které se bude vydávat na dobu 10 let, bude možné udělit jen z taxativně stanovených důvodů, které však jsou oproti původní zákonné úpravě ve prospěch občanů EU významně rozšířeny. Občané EU tak navíc budou moci získat trvalý pobyt z titulu zaměstnání (pokud nepřetržitě pobývají v ČR po dobu 3 let), výkonu funkce člena statutárního orgánu (i bez předchozího pobytu v ČR) nebo z titulu podnikání na našem území (i bez předchozího pobytu v ČR) a nebo pokud pobývají na našem území nepřetržitě po dobu minimálně 5 let z jiných než výše uvedených důvodů. Podle nové úpravy zákona o pobytu cizinců mají právo získat zvláštní povolení k pobytu i rodinní příslušníci občanů EU, a to i v případě, že tyto osoby samy nejsou příslušníky některého z členských států. Pro státní příslušníky třetích zemí zůstane nadále zachován původní režim udělování víz s nepatrnými odchylkami. Vzhledem ke skutečnosti, že novela zákona o pobytu cizinců obsahuje určité nepřesnosti, v jejichž důsledku ze zákona jasně nevyplývá, zda je občan EU v případě pobytu na území ČR delším než tři měsíce oprávněn či povinen získat povolení k pobytu, dá se očekávat, že bude v blízké době schválena další novela daného zákona, která tyto zásadní nejasnosti odstraní. K dalším změnám dojde v budoucnu po přistoupení ČR k tzv. Schengenským dohodám, kdy se nadále bude vydávat tzv. jednotné schengenské vízum pro celé území EU. 2. Živnostenský zákon V současné době se očekává přijetí harmonizační novely živnostenského zákona, který je v českém právu jedním z hlavních veřejnoprávních předpisů upravujících oblast podnikání. Po jeho přijetí Vás o praktických důsledcích této novely budeme informovat podrobněji. Účelem novely je: zjednodušení procedury získání oprávnění k podnikání, zajištění rovného postavení osobám z členských zemí EU tak, aby tyto subjekty mohly získávat živnostenská oprávnění za stejných podmínek jako české osoby. 8

14 V případech, kdy novela upravuje postavení subjektů EU, aplikují se tato ustanovení i na subjekty s původem ze Švýcarska a států Evropského hospodářského prostoru (EHP), tedy Norska, Lichtenštejnska a Islandu. Především je stanovena svoboda usazování osob z členských států EU. Rovného zacházení ve vztahu k osobám z EU má být dosaženo níže popsanými změnami zákona. Procedura dokládání odborné způsobilosti u živností, pro které to zákon stanoví, bude zjednodušena (i v návaznosti na připravovaný zákon o uznávání odborné kvalifikace), neboť nadále postačí pouze doklad o uznání odborné kvalifikace, přičemž je možné za určitých podmínek snížit požadovanou délku praxe. Obecně bude dokladům vydaným v členských státech EU nadále přiznána stejná důkazní hodnota jako dokladům vydaným v ČR. Pro příslušníky členských států EU dojde ke zjednodušení prokazování plnění všeobecných podmínek pro provozování živností a k vytvoření stejných podmínek pro usazování a poskytování služeb. Fyzické a právnické osoby ze států EU tak od vstupu do EU budou moci živnostenskému úřadu předkládat požadované dokumenty pouze s jejich neformálním překladem do českého jazyka (pro ostatní cizince však nadále platí povinnost předložit překlad provedený znalcem nebo tlumočníkem). Do budoucna se u osob pocházejících z EU upouští od povinného ověřování pravosti podpisu a otisku razítka, nostrifikace dokladů o vzdělání k ohlášení živnosti či žádosti o koncesi. Rovněž nebude nutné, aby osoby pocházející z EU překládaly doklad o povolení k pobytu, bude stačit pouze předložení dokladu o neexistenci daňových nedoplatků. Dalšími změnami, které by měly zjednodušit zahájení podnikání, bude přeřazení některých živností koncesovaných do živností ohlašovacích, vyloučení některých živností z režimu živností (výroba a rozvod v energetických odvětvích, určité živnosti v oblasti zemědělství, činnost spojená s jadernými zařízeními) a zánik stávajícího členění na živnosti poskytující služby, živnosti výrobní a obchodní. Zjednoduší se postavení odpovědných zástupců subjektů z členských států EU, neboť pro tyto zástupce budou zrušeny podmínky: (i) trvalého pobytu v ČR (ii) existence pracovněprávního vztahu odpovědného zástupce s podnikatelem a (iii) prokázání znalosti českého jazyka. V případě, že podnikatel-fyzická osoba z členského státu EU nemá trvalý pobyt na území ČR, nebude již nadále povinen ustavovat odpovědného zástupce v ČR (tato povinnost tedy nadále zůstane jen právnickým osobám pocházejícím z EU). Dále budou všem podnikatelům stanoveny některé nové povinnosti např. podnikatelé-fyzické osoby budou při ohlašování živnosti či při podání žádosti o koncesi muset nově prokazovat, že nemají nedoplatek pojištění na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dosud bylo nutné pouze prokazovat, že nemají daňový nedoplatek). Pro podnikatele z třetích zemí bude stávající právní úprava v živnostenském zákoně změněna pouze minimálně, tedy tyto osoby budou muset nadále prokazovat trvalý pobyt a případné povolení k podnikání obdrží jen na délku tohoto pobytu, atd. Na rozdíl od Slovenské republiky je v ČR zákon o uznávání odborných kvalifikací teprve ve stádiu projednávání v parlamentu, nicméně se jeho přijetí očekává v nejbližší době. SLOVENSKÁ REPUBLIKA Občania členských štátov budú môcť pracovať po vstupe SR do EÚ na území SR bez akýchkoľvek obmedzení, avšak pre občanov SR bolo dojednané prechodné obdobie, počas ktorého nebude pre občanov SR možné voľne pracovať v EÚ. Toto prechodné obdobie môže byť rovnako ako pre ČR 7-ročné a vzťahuje sa na prácu vo všetkých členských krajinách okrem Švédska, Holandska, Dánska, Írska a Veľkej Británie. 1. Zákon o pobyte cudzincov Slovenská republika implementovala niektoré princípy komunitárnej úpravy do nového zákona o pobyte cudzincov č. 48/2002 Z. z., ktorý nadobudol účinnosť Tento zákon však bude potrebné do vstupu SR do EÚ ešte novelizovať, aby plne rešpektoval európske právo. Tento zákon sa vzťahuje na postavenie všetkých cudzincov v Slovenskej republike, nielen na občanov členských štátov EÚ. Občania EÚ majú podľa stávajúcej úpravy pri vstupe do SR obdobné postave- 9

15 nie ako cudzinci z nečlenských krajín. Na rozdiel od občanov nečlenských štátov EÚ však občania EÚ nepotrebujú povolenie k prechodnému pobytu, stačí im len registrácia (žiadosť o registráciu je možné zamietnuť iba z taxatívne stanovených dôvodov napr. ochrana verejného poriadku). Cudzinec, ktorý je štátnym príslušníkom členského štátu Európskej únie, má podľa tohoto zákona na základe registrácie právo na prechodný pobyt najviac na jeden rok za účelom vykonávania najmä hospodárskej činnosti, zamestnania, štúdia, pedagogickej, vedeckej a umeleckej činnosti atď. V prípadoch žiadosti o trvalý pobyt sú podmienky pre cudzincov rovnaké, to znamená, že zákon o pobyte cudzincov v takomto prípade doposiaľ odlišne od Českej republiky nerozlišuje cudzincov na občanov EÚ a občanov iných štátov. 2. Živnostenský zákon Vstupom SR do EÚ bude účinná novela živnostenského zákona, ktorá uľahčí podnikanie cudzincom z členských štátov EÚ. Osobitné ustanovenia tohto zákona sa budú vzťahovať na fyzické osoby, ktoré sú štátnymi príslušníkmi členského štátu s bydliskom v členskom štáte EÚ, a na právnické osoby, ktoré majú sídlo, miesto výkonu alebo hlavnú správu na území členského štátu EÚ. Cudzinec z členského štátu EÚ bude môcť splnenie podmienky bezúhonnosti (jedna z podmienok prevádzkovania živnosti) preukázať iba predložením výpisu z registra trestov z domovského členského štátu lebo rovnocennej listiny vydanej príslušným súdnym alebo administratívnym orgánom, ak sa taký výpis v domovskom členskom štáte fyzickej osoby nevydáva (doteraz museli cudzinci tuto podmienku preukazovať aj výpisom z registra trestov SR.) Ak sa takéto doklady nevydávajú, bezúhonnosť bude môct byť preukázaná čestným vyhlásením pred orgánom kompetentným overiť jeho obsah a pravosť podpisu. dokladom o vykonávaní odbornej činnosti vo vedúcom postavení a čase jej vykonávania v členskom štáte, alebo dokladom o predmete a čase vykonávania nesamostatnej (zamestnaneckej) odbornej činnosti v členskom štáte. Všetky dokumenty sa však budú musieť predložiť spolu s úradne overeným prekladom do slovenského jazyka. Predchádzajúce vzdelávanie na príslušnú činnosť týkajúce sa jednotlivých živností sa bude preukazovať vysvedčením uznaným členským štátom alebo iným dokladom spolu s potvrdením príslušnej profesijnej alebo obchodnej inštitúcie členského štátu o rovnocennosti tohto vzdelávania. Prevádzkovanie živnosti cudzincom z členského štátu Európskej únie na území SR bude však stále podmienené vydaním živnostenského oprávnenia príslušným živnostenským úradom v Slovenskej republike. 3. Zákon o ochrane osobných údajov Dňom vstupu SR do EÚ prestanú platiť ustanovenia týkajúce sa cezhraničného toku údajov. Bude platiť prezumpcia, že členské štáty EÚ ako cieľové krajiny zaručujú primeranú úroveň ochrany pre prenos osobných údajov. Prenos osobných údajov sa teda zjednoduší z dôvodu, že už nebude podmienený písomným súhlasom dotknutej osoby s prenosom svojich osobných údajov medzi SR a členskými štátmi EÚ tak, ako tomu bolo doteraz. Písomný súhlas dotknutej osoby s prenosom osobných údajov sa však bude vyžadovať pre prenos medzi SR a nečlenskými štátmi. Stále je taktiež potrebný súhlas dotknutej osoby so spracovaním osobných údajov. Odborná spôsobilosť sa v prípade cudzinca z členského štátu EÚ bude preukazovať dokladom o príslušnom vzdelaní a ďalej v závislosti na povahe živnosti najmä niektorým z nasledujúcich dokumentov: dokladom o predmete a čase vykonávania samostatnej podnikateľskej činnosti v členskom štáte, alebo 10

16 NEWS EU VOLNÝ POHYB SLUŽEB Přestože právní úprava této svobody je často paralelní s úpravou svobody podnikání, představuje relativně samostatnou oblast společného trhu, a to z následujících důvodů. Podstatou služby je její produkt, tedy výkon, který je poskytován přes hranice členských států. Na rozdíl od svobody podnikání zde není nutné např. přenesení sídla, obecně se jedná o aktivitu přechodnějšího rázu než podnikání. Svoboda volného pohybu služeb se vztahuje na výkony; tj. nehmotná plnění, která jsou realizována samostatně (na rozdíl od pracovníků) a zpravidla za úplatu. Jedná se např. o služby ve stavebnictví, činnost realitních kanceláří, pojišťoven, činnost lékařů, právníků a architektů poradenské služby, dopravu apod. Opět se však musí jednat o činnost s evropským prvkem, tedy o případy, kdy se poskytovatel služby zdržuje na území státu příjemce této služby za účelem jejího poskytnutí nebo naopak. Dále se jedná i o případy, kdy podstata služby samotné má původ v jiném členském státě. V této oblasti, stejně tak jako v případě volného pohybu osob, má velký význam úprava vzájemného uznávání odborné kvalifikace. Byla přijata řada směrnic, které stanoví podmínky uznávání dosaženého vzdělání a dalších předpokladů pro výkon povolání lékařů, zdravotních sester, farmaceutů, architektů, právnických profesí atd. Nedovolenými překážkami volného pohybu služeb jsou všechna diskriminační omezení; např. požadavek na sídlo ve státě poskytování služby, vyžadování nepřiměřených nebo duplicitních garancí od poskytovatelů služeb (tj. kaucí, pojistek). Pouze určitá omezení volného pohybu služeb jsou akceptovatelná za předpokladu, že nejsou diskriminační a slouží veřejnému zájmu. ČESKÁ REPUBLIKA Stanovená přechodná omezení volného pohybu osob (popsaná výše v kapitole 2) se nevztahují na volný pohyb služeb, který v zásadě nijak omezen nebude, s výjimkou některých vyjmenovaných služeb ve vztahu k Německu a Rakousku. Ve vztahu k Německu se jedná se o služby ve stavebnictví, včetně příbuzných oborů, úklidové průmyslové služby a malířství interiérů, a ve vztahu k Rakousku o služby ve stavebnictví, včetně příbuzných oborů, zahradnické služby, úklidové průmyslové služby, sociální práci a bezpečnostní služby. 1. Zákon o výkonu povolání autorizovaných architektů a inženýrů a techniků činných ve výstavbě Aktuální novelou, jejíž většina ustanovení nabude účinnosti ke dni vstupu ČR do Evropské Unie, bude umožněno, aby státní příslušníci jiných států EU mohli v ČR získávat autorizaci k výkonu určitých činností ve výstavbě nebo aby takové činnosti mohli v ČR provádět na základě kvalifikace získané v jiných členských státech. Zákonem stanovené orgány, tj. Česká komora architektů a Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků ve výstavbě, budou kompetentní posuzovat, jsou-li v konkrétním případě naplněny podmínky uznání kvalifikace a budou mít i určité disciplinární pravomoci. V současné době jsou v Parlamentu projednávány další návrhy zákonů, které se týkají uznávání dosažené kvalifikace, a to jak obecně, tak i konkrétních podmínek pro jednotlivé obory. O dalším vývoji v této oblasti Vás budeme průběžně informovat. 2. Zákon o bankách Již dříve přijatá novela č. 126/2002 Sb. zákona o bankách, která však plně nabývá účinnosti až ke dni vstupu ČR do EU, je další z řady harmonizačních novel a měla by přispět k další stabilizaci bankovního sektoru v České republice. Tato novela upravuje především rozšíření bankovního dohledu na základě spolupráce s příslušnými orgány jiných členských států a zavedení konsolidovaného dohledu v přeshraničních vztazích. Zavádí se tzv. jednotná bankovní licence, na jejímž základě banka, která získala licenci v jednom členském státě, bude oprávněna poskytovat bankovní služby po celém území EU, a to prostřednictvím svých poboček, nebo tyto služby poskytovat přes hranice bez vytvoření pobočky ve státě poskytování služby. 3. Zákon o dani z přidané hodnoty V souvislosti s volným pohybem služeb bude změněn i zákon o DPH. Po vstupu 11

17 ČR do EU bude docházet k situacím, kdy plátce DPH v ČR poskytne službu plátci DPH z jiného členského státu EU a naopak. Nově budou tyto služby podléhat zdanění, a to příslušnou sazbou DPH platnou v tuzemsku či v jiném členském státě EU podle toho, komu budou dodávány. S účinností od dochází v rámci harmonizace s právem EU a na základě novely zákona o DPH (zákon č. 322/2003 Sb.) k přesunu některých služeb zdaňovaných sazbou DPH 5% do sazby 22%. Jedná se zejména o: služby v oblasti nemovitostí, nájem nemovitostí (není-li osvobozen od DPH), zpracování dat a související služby, služby právní, účetnické, vedení účtů, kontroly účtů, daňové poradenství, služby telekomunikací a služby v oblasti telekomunikací, průzkum trhu a veřejné mínění, pátrací a bezpečnostní služby. V této souvislosti si ČR ve Smlouvě o přistoupení k EU vyjednala přechodné období na dodávky stavebních prací týkající se staveb určených pro bydlení, které do mohou být zdaňovány 5% sazbou DPH. Kromě výše uvedené novely zákona o DPH by měl být přijat nový zákon o DPH platný po vstupu ČR do EU, kterým v ČR budou zavedena pravidla zdanění DPH v EU, mezi něž patří: při poskytování služeb v rámci EU neexistuje osvobození od DPH, ke zdanění dochází buď u dodavatele služby nebo u odběratele, místo zdanitelného plnění u služeb je obvykle tam, kde se nachází aktivní poskytovatel služby, toto místo zdanitelného plnění je možné v některých případech přemístit do jiného členského státu EU, pokud je odběratel plátce DPH a sdělí své DIČ poskytovateli služby. Příklad Společnost A s.r.o. - český plátce DPH opraví v Praze počítač rakouského podnikatele plátce DPH. Rakouský plátce DPH oznámí společnosti A s.r.o. své rakouské DIČ. Služba byla poskytnuta na území ČR a místem zdanitelného plnění je ČR. Vzhledem k tomu, že rakouský plátce sdělil (např. na objednávce) své DIČ, přesouvá se místo uskutečnění zdanitelného plnění do Rakouska a tato oprava nebude zdaněna v ČR. Rakouský plátce bude v takovémto případě povinen odvést finančnímu úřadu v Rakousku DPH podle tamních předpisů. Na daňovém dokladu bude muset být uvedeno jeho DIČ. SLOVENSKÁ REPUBLIKA 1. Zákon o dohľade nad finančným trhom Podľa tohto zákona účinného už od apríla 2002 je zriadený Úrad pre finančný trh (ďalej ako Úrad ), ktorý vykonáva dohľad nad činnosťou obchodníka s cennými papiermi, pobočky zahraničného obchodníka s cennými papiermi, sprostredkovateľa investičných služieb, burzy cenných papierov, centrálneho depozitára cenných papierov, správcovskej spoločnosti, podielového fondu, poisťovne, pobočky zahraničnej poisťovne, poisťovacieho makléra, ako aj inými dohliadanými subjektami vymenovanými v zákone. Po vstupe SR do EÚ bude Úrad vykonávať dohľad tiež nad horeuvedenými subjektami so sídlom na území členského štátu Európskej únie vykonávajúcich svoju činnosť v Slovenskej republike. 2. Zákon o poisťovníctve Tento nový zákon, ktorého niektoré ustanovenia nadobudnú účinnosť pristúpením SR k EÚ, upravuje vznik pobočiek poisťovní, ktorých sídlo je v niektorom z členských štátov Európskej únie, ako aj dohľad vykonávaný nad týmito pobočkami a ďalšie povinnosti poisťovní po vstupe SR do Európskej únie. Poisťovňa so sídlom na území SR, ktorá sa rozhodla vykonávať poisťovaciu činnosť v inom členskom štáte EÚ bez zriadenia pobočky, je povinná túto skutočnosť oznámiť písomne Úradu, a to pred vykonaním poisťovacej činnosti. Taktiež zahraničná poisťovňa so sídlom na území členského štátu EÚ môže na území Slovenskej republiky vykonávať poisťovaciu činnosť (prostredníctvom svojej pobočky alebo aj bez jej zriadenia) bez povolenia v prípade, ak má oprávnenie k výkonu poisťovacej činnosti udelené v členskom štáte. Túto činnosť v Slovenskej republike môže vykonávať na základe súhlasného písomného vyjadrenia popr. oznámenia príslušného orgánu dohľadu členského štátu, ktoré je potrebné doručiť Úradu. Dohľad nad zahraničnými poisťovňami, ktoré vykonávajú činnosť na území SR, 12

18 vykonávajú príslušné orgány dohľadu členských štátov v spolupráci s Úradom. Pobočky týchto poisťovní podliehajú tiež opatreniam prijatým príslušným členským štátom v rámci jeho menovej politiky, v prípade štátov, ktoré zaviedli Euro ako svoju menu, takéto pobočky podliehajú opatreniam prijatým Európskou centrálnou bankou. V prípade, ak príslušný orgán dohľadu členského štátu odoberie zahraničnej poisťovni vykonávajúcej poisťovaciu činnosť na území SR povolenie na výkon tejto činnosti, Úrad, po tom, ako sa dozvie o tejto skutočnosti, vykoná opatrenia na zamedzenie vykonávania poisťovacej činnosti tejto zahraničnej poisťovni. 3. Zákon o cenných papieroch a investičných službách V rámci slobodného poskytovania služieb bude mať od vstupu SR do Európskej únie aj zahraničný obchodník s cennými papiermi so sídlom na území členského štátu právo poskytovať na území SR investičné služby prostredníctvom svojej pobočky bez povolenia v prípade, ak oprávnenie na ich výkon mu bolo udelené v členskom štáte. Činnosť však môže vykonávať až na základe súhlasného písomného vyjadrenia príslušného orgánu dohľadu členského štátu doručeného Úradu. Pobočkou zahraničného obchodníka s cennými papiermi sa podľa tohoto zákona rozumie organizačná zložka zahraničného obchodníka s cennými papiermi umiestená na území SR, ktorá vykonáva všetky alebo niektoré investičné služby. Zahraničný obchodník s cennými papiermi bude môcť poskytovať investičné služby aj bez založenia pobočky, a to po písomnom oznámení orgánu dohľadu príslušného členského štátu Úradu pre finančný trh pred prvým poskytnutím jeho investičnej služby. 4. Zákon o bankách Dňom vstupu do EÚ nadobudnú účinnosť niektoré ustanovenia zákona o bankách týkajúce sa voľného pohybu služieb v rámci Európskej únie. Zahraničná banka, ktorá nepožíva výhody jedného bankového povolenia podľa európskeho práva (alebo nemá sídlo v štáte, ktorý požíva takejto výhody), nemôže vykonávať na území SR prostredníctvom svojej pobočky bankové činnosti bez bankového povolenia. Dohľad nad pobočkou zahraničnej banky na území SR vykonáva orgán bankového dohľadu príslušného členského štátu (ohľadne likvidity tejto pobočky v spolupráci s Národnou bankou Slovenska (NBS)). Pobočka podlieha opatreniam NBS prijatým v rámci jej menovej politiky. V prípade, ak slovenská banka chce založiť svoju pobočku na území členského štátu, podlieha oznamovacej povinnosti voči NBS. Pokiaľ slovenská banka zamýšľa na území členského štátu vykonávať bankové činnosti bez založenia pobočky, písomne oznámi predpokladané bankové činnosti pred prvým uskutočnením bankového obchodu NBS, ktorá oznámenie zašle orgánu bankového dohľadu príslušného členského štátu. Dohľad nad pobočkou slovenskej banky založenej na území členského štátu vykonáva NBS (ohľadne likvidity tejto pobočky v spolupráci spolu s orgánom bankového dohľadu príslušného členského štátu). 5. Zákon o dani z pridanej hodnoty Rovnako ako v ČR sú aj v SR v súvislosti s volným pohybom služieb navrhované zmeny zákona o DPH. Na rozdiel od ČR však na Slovensku nebude dochádzať k preraďovaní tovarov a služieb zo zníženej sadzby dane do základnej, pretože s účinnosťou od bude v SR zavedená jednotná sadzba DPH vo výške 19 %. Vzhľadom k tomu, že navrhované znenie nového slovenského zákona o DPH, ktoré nadobudne účinnosť , je založené na princípoch DPH v EU, dovoľujeme si odkázať na českú časť tohto čísla News. 6. Zákon o uznávaní odborných kvalifikácií Tento zákon upravuje podmienky uznávania diplomov, vysvedčení a ostatných dokladov o vzdelaní alebo ich súborov vydaných školami, alebo inými príslušnými orgánmi podľa právnych predpisov členských štátov Európskej únie za účelom výkonu regulovaných povolaní a regulovaných odborných činností v Slovenskej republike a má veľký význam aj z hľadiska voľného pohybu osôb. Uvedený zákon sa vzťahuje na občanov členských štátov, ktorí chcú vykonávať 13

19 regulované povolanie v Slovenskej republike ako fyzické osoby oprávnené na výkon podnikateľskej činnosti, alebo v obdobnom postavení, alebo ako zamestnanci okrem povolania lekára, zubného lekára, veterinárneho lekára, farmaceuta, architekta, sestry, pôrodnej asistentky, t.j. odborných činností uvedených v prílohe tohto zákona. Občania členských štátov, ktorým príslušný orgán Slovenskej republiky uznal odbornú kvalifikáciu podľa tohoto zákona, majú na výkon regulovaných povolaní v Slovenskej republike rovnaké právo ako občania, ktorí získali príslušnú odbornú kvalifikáciu v Slovenskej republike. 14

20 NEWS EU VOLNÝ POHYB KAPITÁLU A PLATEB Vzhledem k tomu, že cílem evropského práva je umožnit volný pohyb zboží a služeb a svobodu podnikání, je zároveň nezbytné mezi členskými státy liberalizovat pohyb kapitálu a platebních prostředků. Na rozdíl od ostatních svobod je liberalizace pohybu kapitálu a plateb významněji širší, neboť jsou zakázána veškerá omezení, která negativně ovlivňují mezistátní pohyb kapitálu a plateb, a ne tedy pouze omezení diskriminační. Jsou tedy nepřípustné jakékoli povolovací režimy, úmluvy mezi členskými státy o zachování vzájemnosti, systémy přidělování deviz nebo kontroly jejich pohybu apod. Podstatné je, že tato svoboda se jako jediná uplatní též ve vztahu ke třetím státům a oprávněnými tak nejsou pouze subjekty z členských států, ale i subjekty z ostatních zemí. Z této svobody vyplývá, že z hlediska plateb dlužníci mohou na území EU plnit své závazky jakýmkoli způsobem, který je uznávaným platebním prostředkem v některém z členských států, a věřitelé jsou povinni tyto platební prostředky přijmout. ČESKÁ REPUBLIKA 1. Devizový zákon Pohyb kapitálu a plateb je v České republice již v podstatě liberalizován a česká právní úprava přizpůsobena normám EU. Přesto je tuzemec (fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem na území ČR) povinen oznamovat České národní bance (dále jen ČNB ) např. vznik a změnu přímé investice, přijetí a splácení finančního úvěru či zřízení a stav účtu v zahraničí. Tuto oznamovací povinnost tuzemec plní na předepsaných formulářích a ve lhůtách stanovených vyhláškou ČNB č. 34/2003 Sb. (blíže viz PL News 1/2003). Od nabude účinnosti novela výše uvedené vyhlášky, podle které: se oznamovací povinnosti (s výjimkou formuláře FORM 1, 1A, 2 a 3 určené Světové bance) budou plnit až od částky Kč, fyzické osoby nebudou již povinny plnit oznamovací povinnost (pouze na vyžádání ČNB), ruší se oznamovací povinnost týkající se stavu účtů a jiných forem vkladů v zahraničí (údaje od právnických osob se budou nadále sledovat jen na základě ročního šetření), nově se upravuje oznamovací povinnost týkající se objemu emisí dluhopisů vydávaných tuzemci v zahraničí a cizozemci v ČR. Ve vztahu k cizozemcům občanům EU, kteří nejsou občany ČR, si ČR ve Smlouvě o přistoupení ČR k EU vyjednala následující přechodná období: sedmileté období, kdy nebude možné, aby subjekty z ostatních zemí EU nabývaly zemědělskou půdu a lesy v ČR, pětileté období, kdy cizinci občané EU nebudou moci nabývat nemovitosti určené k vedlejšímu bydlení. V souladu s výše uvedeným by podle navrhované novely devizového zákona měla i nadále platit omezení týkající se nabývání nemovitostí cizozemci, kteří nejsou občany ČR (s výjimkami uvedenými v zákoně např. dědictví, společné jmění manželů atd.). Stejně tak jako dosud budou moci právnické osoby - cizozemci nabývat nemovitosti v ČR, pokud umístí v ČR podnik nebo organizační složku a budou v tuzemsku oprávněni podnikat. V případě přijetí uvedené novely by od vstupu ČR do EU občané EU, kteří budou mít povolení k trvalému pobytu nebo k přechodnému pobytu v ČR delšímu než 3 měsíce (viz kapitola 2 - zákon o pobytu cizinců), měli mít možnost nabývat nemovitosti v ČR bez omezení. Nevztahovalo by se tedy na ně výše uvedené pětileté přechodné období. Speciální podmínky by však měly být ustanoveny pro nabývání pozemků tvořících zemědělský půdní fond nebo určených k funkcím lesa. Tyto nemovitosti by případně kromě cizozemců s českým státním občanstvím mohli nabývat pouze cizozemci zaevidovaní v evidenci zemědělských podnikatelů u příslušného krajského úřadu v tuzemsku. 2. Zákon o daních z příjmů (dále jen ZDP ) Podle směrnice Rady č. 2003/48/ES ze 3. června 2003 by se měly příjmy z úspor s účinností od zdaňovat v tom státě EU, ve kterém je příjemce (fyzická osoba) tohoto příjmu rezi- 15