MÌSÍÈNÍK PRO KULTURNÍ A SPOLEÈENSKÝ ŽIVOT DOBRUŠSKA

Transkript

1 MÌSÍÈNÍK PRO KULTURNÍ A SPOLEÈENSKÝ ŽIVOT DOBRUŠSKA VII 2015

2 Dobruška pøed sto lety... Opoèenská ulice èp. 497

3 Dobrušský zpravodaj str DOBRUŠSKÉ LETNÍ MUZICÍROVÁNÍ 2015 poøádá mìsto Dobruška ve spolupráci s Kulturním a sportovním zaøízením mìsta Dobrušky a za finanèní podpory místních sponzorù každou nedìli od 5. èervence do 30. srpna 2015 vždy od 18 hodin na dobrušském námìstí F. L. Vìka 5. èervence: Combi (pop, Rychnov n. Kn.) Výbìr skladeb na každé akci vždy pøizpùsobují aktuálnímu složení posluchaèù. V repertoáru mají mnoho tuzemských i pøevzatých zahranièních skladeb, poèínaje hity 30. let až po souèasnou populární nebo taneèní hudbu. 12. èervence: Stará parta (acoustic pop rock, Dobruška) Popáté na muzicírování vystoupí dobrušská Stará parta. Skupina kolem frontmana Petra Poláèka st. zahraje akusticky nejen známé country hity, ale i pøedìlávky rockového Daniela Landy, vlastní písnièky nebo tøeba i moravské lidové. 19. èervence: Jazz Police (jazz pop, Hradec Králové) Poprvé na muzicírování, ale potøetí v Dobrušce, se pøedstaví repertoárovì velmi pestrá pìtièlenná mezinárodní hudební skupina Jazz Police z Hradce Králové, zamìøená na živou produkci jazzové, swingové, latin a pop jazzové hudby. 26. èervence: Tomy (country, Opoèno) Pošesté vystoupí opoèenská countryová kapela Tomy. Pùsobí na hudební scénì od roku Žánrovì je zamìøena hlavnì na country, folk a okrajovì i ostatní žánry (lidovky, taneèní muzika). Svou hudební produkci zamìøuje hlavnì na countrybály, veèírky, firemní akce, rodinné oslavy, ale i festivalová a koncertní vystoupení. 2. srpna: Elka Band (pop rock, Police nad Metují) Kapela hraje nové hity z rádií, ale samozøejmì také starší písnì pro mladší i starší generaci. Z jejich repertoáru si každý posluchaè najde urèitì svou píseò. 9. srpna: Relax (country folk bluegrass, Dobruška) Místní šestièlenná dobrušská country folk bluegrassová kapela Relax, založená v roce 1994 v Opoènì. Souèasný repertoár zahrnuje tradicionály, country evergreeny, ale i pop. 16. srpna: Terno (rock pop, Náchod) Po 25 letech obnovená skupina, døíve nazvaná Senior, nyní Terno. Hrají: Jirka Douda Sedláèek, Leoš Hejduk, Honza Prouza a Jirka Kárník. 23. srpna: Senior Band (dixieland, Náchod) Osmièlenná kapela hrající pøevážnì swingový a dixielandový repertoár na koncertech, párty, srazech a oslavách. 30. srpna: Malá dechová hudba Stavostrojanka (dechovka, Nové Mìsto n. Met.) Letošní 9. roèník Dobrušského letního muzicírování zakonèí tradiènì dechová hudba. Tento rok se o závìr postará Malá dechová hudba Stavostrojanka, která hraje tradièní èeské a moravské lidové písnièky. Své pøíznivce má v milovnících pravé èeské dechovky. Obèerstvení zajištìno. Vstup zdarma. Koncerty se konají za každého poèasí.

4 Dobrušský zpravodaj str. 2 Zprávy z radnice Rada mìsta Dobrušky na svých zasedáních 5., 11., 13. a 26. kvìtna 2015 schválila zahájení výbìrového øízení na dodavatele pro veøejnou zakázku na stavební práce Prùzkumný vrt Dobruška, rozdìlení výsledkù hospodaøení pøíspìvkových organizací ZŠ Františka Kupky a MŠ J. A. Komenského k do rezervního fondu a fondu odmìn, objednání opravy havárie kanalizaèní pøípojky kulturního domu v Dobrušce, uzavøení smlouvy o zprostøedkování burzovních komoditních obchodù a vzorovou Smlouvu o centralizovaném zadávání pro centralizovaný nákup silové elektøiny pro mìsto Dobrušku a jeho pøíspìvkové organizace na rok 2016 na Èeskomoravské komoditní burze Kladno, úhradu ubytování a stravování pro 8 osob maïarské delegace z partnerského mìsta Ábrahámhegy v termínu od 21. do pøi pøíležitosti konání Dobrušské pouti, uzavøení mìstské knihovny v dobì od do z dùvodu malování, kroniku mìsta Dobrušky za rok 2014 a její prezentaci na webových stránkách mìsta, podání žádosti o poskytnutí finanèního pøíspìvku na hospodaøení v lesích v roce 2015 ve výši Kè u Královéhradeckého kraje v souladu s vydanými pravidly na rok 2015, objednání dokumentace úprav elektroinstalace v objektu èp. 187 v Novomìstské ulici v Dobrušce (tzv. Rýdlova vila), objednání instalace vnitøních horizontálních žaluzií v budovì MŠ Za Univerzitou, uzavøení smlouvy o dílo na dodávku a montáž indikátorù topných nákladù a smlouvy o odeèítací a rozúètovací službì, poskytnutí úèelové neinvestièní dotace ve výši Kè na celoroèní èinnost Sboru dobrovolných hasièù Dobruška, poskytnutí úèelové neinvestièní dotace ve výši Kè na akci Soutìž družstev v požárním útoku o putovní pohár SDH Dobruška a starosty mìsta Sboru dobrovolných hasièù Dobruška, poskytnutí úèelové neinvestièní dotace ve výši Kè na celoroèní èinnost Sboru dobrovolných hasièù Bìstviny, poskytnutí úèelové neinvestièní dotace ve výši Kè na akci Setkání krajanù s obèany a vedením mìsta Sboru dobrovolných hasièù Bìstviny, poskytnutí úèelové neinvestièní dotace ve výši Kè na celoroèní èinnost Sboru dobrovolných hasièù Pulice, poskytnutí úèelové neinvestièní dotace ve výši Kè na celoroèní èinnost Sboru dobrovolných hasièù Spáleništì, bezplatné umístìní boxu na zpìtný odbìr starých baterií v pøízemí budovy mìsta Dobrušky na nám. F. L. Vìka èp. 32 (budova, kde sídlí infocentrum a mìstská policie), udìlení cen mìsta Dobrušky bronzových medailí za zásluhy o rozvoj bezpeènosti mìsta Dobrušky a za dlouholetou a úspìšnou spolupráci a další usnesení. Na svém veøejném zasedání dne Zastupitelstvo mìsta Dobrušky schválilo úpravy rozpoètu 2015, uzavøení smlouvy o ruèení s Komerèní bankou, a. s., kterou mìsto Dobruška pøebírá ruèitelský závazek vùèi této bance za úvìr poskytnutý touto bankou spoleènosti Centrální zdroj tepla Dobruška, a. s., na dofinancování investièní akce Výstavba kotelny na spalování biomasy vèetnì èištìní spalin Mìsto Dobruška, poskytnutí dotace ÈR Hasièskému záchrannému sboru Královéhradeckého kraje Hradec Králové ve výši Kè a uzavøení veøejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace a další usnesení. Podrobnìjší výpisy z usnesení orgánù mìsta, které v této rubrice uvádíme, najdete na zh

5 Dobrušský zpravodaj str. 3 Spoleèenská kronika ŽIVOTNÍ JUBILEA V mìsíci èervenci 2015 oslaví krásné životní jubileum a dali souhlas s jeho zveøejnìním tito obèané našeho mìsta a obcí: Anna Rybínová 95 let Dobruška, Za Univerzitou Drahoslava Potoèková 91 let Dobruška, Pulická Marie Petrová 90 let Dobruška, Mìlèany Zdenka Èerná 85 let Dobruška, Orlická Bohuslav Popelka 85 let Dobruška, Èsl. armády Ervín Kubíèek 80 let Dobruška, Za Univerzitou Jiøí Hladík 75 let Dobruška, Pulice Josef Buryanec 70 let Dobruška, Tyršova Pavel Füzek 70 let Dobruška, Orlická Všem jubilantùm pøejeme pevné zdraví a dostatek životního elánu a optimizmu a ještì hodnì spokojených a š astných let v našem mìstì a obci. LOUÈÍME SE SE ZESNULÝMI Z našich øad odešli v kvìtnu 2015: Helena Sedláèková 1938 Pulice Josef Flégl 1950 Dobruška Václav Volhejn 1940 Dobruška Èest jejich svìtlé památce.

6 Dobrušský zpravodaj str. 4 KULTURNÍ ZAØÍZENÍ MÌSTA DOBRUŠKY MÌSTSKÁ KNIHOVNA Podrobné informace o veškerých akcích naleznete na UPOZORNÌNÍ Ve dnech 29. èervna až 3. èervence 2015 bude mìstská knihovna UZAVØENA z dùvodu malování. Dìkujeme za pochopení. Bìhem letních prázdnin (tj. od 1. èervence do 31. srpna 2015) bude pozmìnìna výpùjèní doba v dìtském oddìlení: pondìlí, støeda, pátek hodin. Výpùjèní doba oddìlení pro dospìlé se nemìní. Knižní novinky na mìsíc èervenec 2015 Beletrie pro dospìlé Jean Christophe Rufin Nesmrtelná túra do Compostely Jennifer L. Scottová S Madame Chic doma Patricia Briggs Mihotavé stíny James Meek Srdce tam vtrhlo Kateøina Janouchová Tygøí žena Hana Whitton Kateøina Lucemburská Katherine Pancolová Líbejte mì Jaroslav Ku ák Sklepy architekta Hellera Michael Robotham Øekni lituji Laurent Gounelle Den, kdy jsem se nauèil žít Nauèná literatura pro dospìlé Èeská republika: Atlas s cyklotrasami Josef Jonáš, Jiøí Kuchaø Tak chutná štìstí David Frej Zánìt: Skrytý zabiják Mikuláš Konèický, Pavel Vranský Bez nároku na slávu Marcela Zlatohlávková Afirmace Patrizia Pfisterová Odkyselení tìla v 10 krocích Literatura pro dìti Barbie: Velká kouzelná kniha Jaroslav Nìmeèek Ètyølístek a elixír neviditelnosti Kristina Ohlssonová Sklenìné dìti Richard Dungworth Angry Birds: Stela a vajíèkový strom Lenka Brodecká Hledá se hvìzda

7 Dobrušský zpravodaj str. 5 Carmen Reid Karolína Kutnarová Zuzana Pospíšilová Disney Kristina Hlaváèková Žárlivá Tajnosti v dívèí škole Áronovy lapálie Kouzelná tøída, pøíbìh pokraèuje Devatero vílích pohádek Draèí oèi: Pramen moci Poznámka pod èarou aneb náš tip pro tento mìsíc: Literatura pro dospìlé: Petr Kakrda: MAKROFOTO Reprezentativní fotokniha s výbìrem nejlepších a nejoblíbenìjších makrofotografií Petra Kakrdy z období Autor zve ètenáøe k návštìvì nekoneèné øíše skrytých krás pøírody. Do této fotoknihy vybral svá fotografická nej z uplynulého tvùrèího desetiletí, kdy se velmi intenzivnì vìnoval poznávání tajemství barev a tvarù, kterými jsme obklopeni. Snímky odhalují lidskému oku ukryté pøíbìhy neskonalého bohatství pøírody. Unikátní je cyklus Velký malý kamenný vesmír s galerií námìtù o velikosti i 2 2 mm na povrchu jednoho obyèejného malého kamene. V cyklu Od makrofotografie k velehorám vzdává autor hold velebnosti a majestátnosti oblíbených Vysokých Tater kolážemi makrofotografických detailù na pozadí horských štítù. Spoleènì s autorem knihy, Petrem Kakrdou, vìøíme, že Vám kniha pøinese hluboký estetický zážitek i drobné pouèení a pøenese Vás aspoò na chvíli do svìta barev, klidu a pohody. Podìkování Mìstská knihovna Dobruška zároveò tímto dìkuje autorovi, Petru Kakrdovi, který tuto knihu mìstské knihovnì vìnoval a obohatil tak náš fond o nevšední publikaci. Literatura pro dìti: Petr Dvoøáèek: TO JSOU NAŠE DÌJINY 1. vydání, Rubico, Olomouc, 2015, 101 s., 229 Kè Komiks o dìjinách naší zemì popisuje všechna základní období naší historie od lovcù mamutù, pøes Kelty, Øímany, Slovany až po souèasnost vèetnì nìkolika povìstí. Mezi obrázky komiksu je vložen vysvìtlující text s dùležitými daty. Souèástí je pøehled všech našich známých panovníkù. Kniha poutavou formou seznamuje s našimi dìjinami, a proto je vhodná jako základní pøehled naší historie. pro dìti do 6 let: POVÍDÁM, POVÍDÁM POHÁDKU má prázdninovou pauzu Upozoròujeme úèastníky ètvrteèních pohádkových zábavných odpolední, že cyklus Povídám, povídám pohádku bude mít prázdninovou pauzu. Na shledanou s dìtmi od 4 do 6 let se tìšíme v dìtském oddìlení mìstské knihovny opìt ve ètvrtek 3. záøí 2015 od 15 hodin!

8 Dobrušský zpravodaj str. 6 výstava ve foyer knihovny na mìsíc èervenec: Zdenìk Burian malíø ztraceného èasu Srdeènì Vás zveme na výstavu Zdenìk Burian malíø ztraceného èasu. Jedná se o nahlédnutí do širých plání a savan, do hlubokých pralesù a džunglí, na cesty po divokých vodách a vysokých horách. Pohlédnete do romantických i pošetilých událostí lidských životù a svìtových i èeských dìjin. Pøijïte se potìšit a zavzpomínat na dobu romantiky a dobrodružství. Život a dílo tohoto velkého ilustrátora Vám pøiblížíme prostøednictvím slov nìkolika odborníkù: Èeský paleontolog, profesor Zdenìk Vlastimil Špinar: Burian sám nebyl paleontolog. Byl však vnímavý, skvìlý umìlec a nesmírnì talentovaný malíø. Potøeboval znát èasto rùzné podrobnosti o životì zvíøat, veškeré údaje prostudoval, udìlal si sám náèrtky a skici nìkterých detailù zvíøat nebo si naznaèil rozmìry a tvary rostlin. Potom rozvrhl plochu, naèrtl linie perspektivy, rozmístil figury zvíøat a skupiny rostlin, vyznaèil lehce morfologii krajiny a hlavních objektù a zaèal malovat. Nyní se projevilo jeho geniální nadání a velké umìní. Práce mu šla rychle od ruky a obrazy rostly takøka pøed oèima. (cca 1990) Ze spolupráce s docentem Josefem Augustou: Zdenìk Burian význaèný reprezentant vìdecké ilustrace! ( ) Pøi rozhovoru s malíøem Josefem Ladou se kdosi o Burianovi vyjádøil v tom smyslu, že je tìžko mluvit o umìní, když ilustrace nemá daleko k fotografii. A tehdy mistr Lada pøestal bafat z lulky a povìdìl: Tak já vám nìco øeknu ten èlovìk ale umí malovat! (1957) Nádherné ilustrace minulosti i života kolem nás pøiblíží putovní výstava dìl Zdeòka Buriana v prostorách Mìstské knihovny v Dobrušce v mìsících èervenec a srpen 2015.

9 Dobrušský zpravodaj str. 7 VELKÉ PRÁZDNINOVÉ LENOŠENÍ S KNIHOVNOU :) Pošli posly! Ale ne! Posly pošli! To také ne! Ale: POŠLI POHLED! Tak to už je ten správný název soutìže pro všechny prázdninovì lenošící mladé ètenáøe z dobrušské knihovny. A jaká jsou pravidla? Jednoduchá. :) Až vyrazíte na to pravé prázdninové cestování, na výlet, tábor, dovolenou, vzpomeòte si na naši knihovnu a pošlete nám pohled! Mùžete na nìj pøipsat i nìjaký váš humorný zážitek z cest nebo tøeba jen to, jakou knihu právì ètete. Už teï se tìšíme na všechna ta NEJ: pohled došlý z nejvìtší dálky nebo právì z nejbližšího okolí, nejvíce podepsaných cestovatelù, s nejzajímavìjším nebo nejvíc strašidelným obrázkem apod. Pohlednic mùžete zaslat i nìkolik, tím se zvyšuje šance na výhru. Losovat budeme ze všech došlých pohledù a to až na konci záøí a slavnostní vyhlášení vítìze probìhne v mìsíci øíjnu v týdnu knihoven. Tak vzhùru na cesty! :) PASOVÁNÍ PRVÒÁÈKÙ NA ÈTENÁØE Pasuji tì na ètenáøe! Pasuji tì na ètenáøe! Pasuji tì na ètenáøe! neslo se dobrušskou knihovnou ve dnech 21. a 26. kvìtna letošního roku. Témìø 90 prvòáèkù obou základních škol bylo pasováno na Ètenáøe krásného slova. Vážená paní Abeceda v podání Patricie Bøezovské a kouzelná pohádková víla v podání Daniely Takácsové si pro malé ètenáøe nachystaly nelehké úkoly. Dìti musely prokázat, že dobøe znají písmenka, dovedou je pøiøadit k obrázkùm a hlavnì že zvládnou samostatnì pøeèíst krátký text. Obtížnou zkouškou prošli všichni a pohádková víla je svou kouzelnou hùlkou mohla pasovat na Ètenáøe krásného slova. Na památku si každý z knihovny odnesl malý dáreèek a mnozí i prùkazku do knihovny s roèní registrací zdarma. Velké díky s kvìtinou patøilo na závìr paním uèitelkám za to, co všechno dìti nauèily. Všichni jsme v knihovnì prožili nádherné spoleèné chvíle a již teï se tìšíme na další shledání! :) Mgr. Ilona Melicharová, oddìlení pro dìti

10 Dobrušský zpravodaj str. 8 1.A ZŠ Pulická 1.A ZŠ Pulická 1.A ZŠ Fr. Kupky 1.A ZŠ Fr. Kupky 1.B ZŠ Fr. Kupky 1.B ZŠ Fr. Kupky

11 Dobrušský zpravodaj str. 9 Pøíbìhy kostelù v Dobrušce a v Opoènì Dobruška a Opoèno patøí pøes všechnu bývalou žabomyší rivalitu historicky k sobì. Zatímco Opoèno bylo sídlem majitelù panství, zahrnujícího témìø celou severní polovinu Orlických hor a jejich podhùøí, Dobruška byla hospodáøským støediskem tohoto dominia. A to zejména od dob Trèkù z Lípy, tedy od 16. století, které je nikoli neprávem nazýváno zlatou dobou èeských mìst. Stejnì zajímavé osudy jako mìsta samotná mají i jejich kostely. Patøily vždy k nejreprezentativnìjším stavbám obou míst a domácím i pøíchozím hlásaly slávu Boží i slávu a majetnost svých šlechtických donátorù a místních mìš anù. Jejich pøíbìh sahá hluboko do minulosti, v renesanèní podobì do 16. a v podobì barokní do 17. století. Pøíbìh kostelù není jen suchou historií jejich stavebního vývoje, stavitelù èi stavebníkù. Patøí sem i osudy lidí, ba dokonce povìsti s tìmito objekty spojené. Rodí se v dávné minulosti, procházejí obrozeneckým 19. stoletím, které jim dává romantickou atmosféru, udržují se i v lidových vyprávìních, aby je nakonec pilní a svìdomití letopisci našeho kraje kodifikovali ve svých zápisech. Minulé, ale i souèasné století nechává tyto dávné pøíbìhy nezaslouženì ponìkud v zapomenutí. Doba mobilù a internetu jako by nepøála naslouchání starému vyprávìní o vìcech dávno minulých. Racionální spoleènost se ponìkud nadøazenì dívá na svìt romantických pøíbìhù, duchù a strašidel. Ale i tyto pøíbìhy by mìly mít v naší souèasnosti své místo. Obohacují naše životy o trochu jiný rozmìr, umožòují se nám v neustálém chvatu a shonu zastavit a podívat se na souèasný svìt z nadhledu, nìkdy tøeba i ponìkud ironického. Pøibližme si nìkolika takovými pøíbìhy i kostely v Opoènì a v Dobrušce. Ostatnì kostel sv. Václava v Dobrušce jste mìli možnost navštívit, prohlédnout si jej a nìco se o nìm dozvìdìt i o letošní Noci kostelù 29. kvìtna. Ty ostatní vás budou oèekávat tøeba v následujících letech. I když na to, abyste se do nich podívali, nemusíte èekat další rok. Jsou otevøené pøi každých bohoslužbách. Kostel Nejsvìtìjší Trojice v Opoènì sloužil jako kostel zámecký. Jeho pøedchùdcem byla kaple sv. Ondøeje, kterou nechal roku 1567 postavit Vilém Trèka z Lípy a umístil do ní rodinnou hrobku. V pozdìjších dobách došlo k jeho rozšíøení a nejvìtší pøestavbu do barokizující podoby zaøídil v roce 1716 Jeroným Colloredo. Vybral si na to stavitele nad jiné proslulého Giovanniho Battistu Alliprandiho. K této pøestavbì se váže i zajímavá povìst. Když k vìtší cti a slávì Boží i svého rodu nechal pan Jeroným provést rozsáhlou pøestavbu kostela, nezapomnìl ani na trèkovskou hrobku. Podle nových plánù mìla být umístìna v úrovni kostelní podlahy v novì postavené malé místnosti. Po zaøízení všeho potøebného odejel pan Jeroným do Milána, aby zde jako každoroènì trávil zimní mìsíce, v našich zemìpisných šíøkách nevlídné. Zatím se však na Opoènì dìly vìci. Stavitelé zacházeli s ostatky Trèkù velmi neuctivì. Nové prostory nejen že nebyly dùstojnì upraveny, ale dokonce do nich zatékalo a voda nièila umìlecky vzácné cínové rakve. Zesnulí Trèkové byli také okradeni o šperky a jiné cennosti, s nimiž byli vypraveni na svou poslední cestu. Renesanèní náhrobky se válely bez ladu a skladu na ulici.

12 Dobrušský zpravodaj str. 10 Pan Jeroným nemìl v Milánì klidné spaní. Pronásledovaly ho strašidelné sny, v nichž se na nìj vyèítavì dívali neš astní Trèkové. Zaèal tušit, že se na Opoènì dìje nìco neblahého. Vyslal proto rychlého posla, aby se na místì porozhlédl a pøijel jej informovat. Po zjištìní pravého stavu se rozhodl pro okamžitou nápravu. Vydal pøíslušné pøíkazy a strašidelné sny rázem ustaly. Pøesto však se bílé stíny zesnulých Trèkù zjevovaly za mìsíèních nocí na prostranství u kostela a dìsily pokojné opoèenské mìš any. Až když v 19. století nechal další z colloredského rodu, kníže Josef, hrobku znovu otevøít, rakve opravit a tìlesné pozùstatky dávných majitelù panství do nich øádnì uložit, strašidelné prùvody ustaly. Pøíbìh má ještì pokraèování v realitì. Pøi tomto posledním otevøení trèkovských rakví z nich byly vyndány cenné prsteny. Zøejmì se líbily zámecké paní, která by se jich snad i ráda ujala. Rázným zásahem tehdejšího opoèenského dìkana Josefa Mnohoslava Roštlapila je však vzala do opatrování církev, která o nì peèuje dodnes. V mìstì Opoènì je ještì jeden kostel, který je nejslavnìjší vždy o první srpnové nedìli. Právì tehdy se slaví nejslavnìjší pou v okolí, opoèenská porcinkule, která je spojena právì s kostelem Narození Pánì. Ten nechal u kapucínského kláštera vystavìt v sedmdesátých letech 17. století Ludvík Colloredo z Wallsee. I k tomuto kostelu se váže nìkolik zajímavých spíše historek než povìstí. Ta nejstarší sdìluje, že poèátkem 18. století, v dobách nejtužší protireformace, kostel vyhoøel. Zdálo se, že zapálení bylo úmyslné, ale žháø nebyl nikdy odhalen. Pøesto však podezøení padlo na tajné evangelíky, kterých žilo v našem kraji velké množství. A tak jim obecné mínìní pøiøklo toto žháøství jako projev revolty proti katolické církvi. Skuteèná pøíèina požáru i pøípadný pachatel zùstanou však zøejmì navždy pøedmìtem tajemství, jež dìjiny nikdy neodkryjí. Ke kapucínskému klášteru se váže i další pøíbìh. Je o lidské pokoøe a obìtavosti a jako jeden z mála vychází z reality. V první ètvrtinì 19. století žil v opoèenském kapucínském klášteøe knìz Serafín. Mìl povìst svatého muže a jeho skromnost a obìtavost byla známa široko daleko a byl také vyhledávaným zpovìdníkem. Když se jedné zimy na smrt roznemohla sestra dobrušského dìkana Obsta, poslal kaplana Víteèka pro pátera Serafína, aby ji pøijel zaopatøit svátostmi umírajících. V mrazu a snìhu dojely sanì do Opoèna a ihned po vyslechnutí žádosti se otec Serafín hotovil k odchodu. Když mu kaplan Víteèek pomáhal se strojením, vidìl ke svému úžasu, že jeho nohy jsou holé a že pod chatrným pláštìm nemá žádné teplé obleèení. Páter Serafín se na námitky, že mu bude zima, jen pousmál a tajuplnì Víteèkovi sdìlil, že má zázraènou mast, která ho pøed zimou ochrání. Pøi návratu to Víteèkovi pøece jen nedalo a zeptal se, co že je to mast, která dokáže pøemoci zimu a mráz a jestli by na ni nemohl dostat recept. A dobrý páter odvìtil: Je to prosté. Ona zázraèná mast je mast svaté trpìlivosti. Když se jí èlovìk namaže, mráz ani žádná bolest mu neublíží. Poslední z opoèenských historek dokládá, že zdejší kapucíni mìli nejen pochopení pro obyèejné lidi, ale i laskavý smysl pro humor. Stalo se právì o porcinkuli. V kostele Narození Pánì právì probíhala slavnostní mše. Kázal jeden z otcù kapucínù a jeho slova byla plná radostné zvìsti, která rozjasòovala tváøe posluchaèù. Jen jedna babièka se náhle dala do usedavého pláèe a nebyla k utišení. Po skonèení mše se jí ujali bratøi kapucíni a chtìli vìdìt, co ji tak rozesmutnilo. Babièka se omlouvala a vysvìtlovala, že mìla kozu, která jí dávala mléko a byla její živitelkou. Ta koza

13 Dobrušský zpravodaj str. 11 právì pøed nìkolika dny pošla. Mìla právì takový vous, jako kázající otec kapucín, a když ho staøenka uvidìla, vzpomnìla si na svou kozu a pøišlo jí všeho velice líto. Kapucíni jen tìžko skrývali úsmìv. Uspoøádali však na staøenku sbírku a koupili jí kozu novou. A urèitì mìla právì takový vous jako jeden z jejich spolubratrù. V historii této èásti Podorlicka hrály dùležitou roli nejen opoèenské, ale i dobrušské kostely. Ještì ve 13. a 14. století byla Dobruška sídlem svých feudálních pánù, kteøí také mìsto založili. Pravdìpodobnìjší než legendární dobrušský hrad se jeví existence tvrze, která mohla stát nìkdy v prostoru dnešního místa Na Baštì, nebo v jeho blízkosti. Po založení mìsta a vystavìní kamenného gotického kostela v nìm našla své místo i šlechtická hrobka. Jednìmi z prvních, kteøí v ní byli pohøbeni, byli Mutina z Dobrušky a jeho syn Sezema. O Sezemovì smrti vypráví následující pøíbìh. Spory mezi urozenými pány se za starých dob øešily bez soudní úèasti zpravidla meèem. Nejinak tomu bylo i v pøípadì Jana z Potštejna, zvaného pro svou prudkou povahu Èert, který se pro jakousi urážku dostal do sváru s panem Sezemou. Ten se mu však všemožnì vyhýbal a znemožòoval tak, aby si neshody vyøídili jak se sluší a patøí soubojem mezi muži. Ostatnì Èert byl znám jako rváè a bitkaø, jehož vytasený meè si obvykle našel cíl v soupeøovì tìle. Dlouho se panu Sezemovi daøilo unikat. Až jednou jel lesy kolem Vamberka a narazil na družinu svého nepøítele. Pustili se spolu do køížku a vìhlas Èerta jako obvyklého vítìze soubojù se záhy potvrdil. Pan Sezema klesl mrtev k zemi. Jeho tìlo bylo jak se sluší a patøí pøedáno vdovì, která je uložila k vìènému odpoèinku do krypty dobrušského kostela Panny Marie a sv. Václava. Jako odèinìní za zabití pana Sezemy nechal Èert postavit na místì souboje v lesích nedaleko vamberské Vyhlídky kamenný køíž. Mùžete jej na tom místì vidìt dodnes. Historka je to jistì pìkná, ale zøejmì historické skuteènosti zøejmì plnì neodpovídá. Ze srovnání èasových údajù nám vychází, že pan Sezema ještì nìkolik let po své údajné smrti uèinil nadaci k dobrušskému kostelu a køíž v lese u Vamberka je zøejmì také až z doby podstatnì mladší. A tak jediným nepopiratelným historickým faktem zùstává uložení tìla zesnulého pana Sezemy z Dobrušky do dobrušské kostelní krypty. Není v ní jediným pohøbeným. Místo svého posledního spoèinutí na tomto svìtì zde nalezl i jeho otec Mutina, pùvodce listiny z roku 1320, která je nejstarším písemným dokladem existence mìsta Dobrušky. Jsou zde pohøbeni i první Trèkové a v kryptì se nacházejí i ostatky nejstarších dobrušských duchovních. O pøesné poloze krypty však nemáme urèité zprávy. Kostelní dlažba se kvùli tomu rozkopávat nebude, a tak mohou nebožtíci pod kostelem sv. Václava odpoèívat skuteènì v klidu a pokoji. S dobrušským dìkanským kostelem je spojena i další povìst, která se pøi bližším zkoumání zdá být ponìkud zlomyslná vùèi místním mìš anùm. Mìsto Dobruška a jeho obyvatelé se chystali oslavit slavné posvícení. Všude se gruntovalo, peklo, vaøilo a smažilo, aby hody byly co nejbohatší a aby bylo vidìt, že na to zkrátka mìš ané mají. Cídilo a smýèilo se i v kostele, kde mìly být slavné služby Boží. A pøi tom všem shonu a chvatu si nikdo nevšiml, že pøed kostelem sedí žebrák, který již bùhvíkolikátý den nemìl sousto v ústech a sužovala ho i žízeò o utrpení z nemocí ani nemluvì. Chodili kolem nìho a sem tam nìkdo s opovržením odvrátil hlavu, aby se uprostøed pøipravované slávy a nádhery nemusel dívat na lidskou bídu.

14 Dobrušský zpravodaj str. 12 Uprostøed tìch pøíprav žebrák tiše odešel tam, odkud není návratu. Když to zjistili, nechali ho odvézt a pochovat u høbitovní zdi, do míst, kam obvykle kladli jen sebevrahy. Ale tím pøíbìh neskonèil. Bylo zavedeno vyšetøování, které mìlo ozøejmit, jak se stalo, že se uprostøed pøipravované hojnosti zapomnìlo na milosrdenství, jež má u dobrého køes ana prostupovat celým jeho životem. Lidská neteènost a tvrdost srdcí zapøíèinila smrt nejchudšího z nejchudších. A aby byli pyšní mìš ané potrestáni, bylo Dobrušce na všechny èasy posvícení zakázáno. Na téhle historce nebude zøejmì ani zbla pravdy. Dost možná, že vznikla ze závisti, možná ze zlomyslnosti. Pravých koøenù se asi již nikdo nedopátrá. Její memento, hovoøící o lhostejnosti k lidské bídì a utrpení, by však mìlo oslovovat i èlovìka dnešní doby. Ve výklenku ohradní zídky zahrady dìkanství je dnes umístìn køíž. Nechala jej tam zhotovit zbožná vdova Dariusová v roce Toto dílo však mìlo svého pøedchùdce. V 17. století, v dobách zaèínající protireformace, zde byla postavena trdlice, k níž byli na potupu pøivazováni ti, kteøí odmítali pøestoupit ke katolické církvi. Jedné prosincové noci v roce 1631 však neznámý pachatel trdlici znièil a ta již nebyla obnovována. V té dobì zde byla ještì vìtšina obyvatel nekatolíky, takže viník nebyl zjištìn a místní spoleèenství ho vzalo pod svá ochranná køídla. Dobrušský dìkanský kostel sv. Václava má dlouhou a zajímavou historii. Jeho poèátky bychom mohli nalézt zøejmì spoleènì s poèátky samotného mìsta. První písemné zprávy o kostele nalezneme v Mutinovì a Sezemovì nadaci z roku Ještì pøedtím, v roce 1354, je v tzv. erekèních knihách zmiòován dobrušský plebán Dominik. Dobruška byla v tìch dobách sídlem dìkanátu, k nìmuž patøilo na 35 farností. Pùvodní kamenná stavba kostela, tehdy ještì zasvìceného Pannì Marii a sv. Václavu, byla vystavìna ve slohu gotickém. Zachoval se z ní úhelný klenební kámen, v nìmž je vytesán znak soukenického cechu. Naznaèuje to, že tradice textilních øemesel zde sahá hluboko do støedovìku a soukenický nebyl zdaleka jen Rychnov nad Knìžnou. Kámen byl v pøedminulém desetiletí vyjmut ze zdiva presbytáøe a dnes je k vidìní ve stálé expozici dobrušského vlastivìdného muzea na Šubertovì námìstí. Slavné chvíle nastaly pro dobrušský kostel v letech , kdy byl pùvodní chrám pøestavìn do barokní podoby. V té dobì byl také znovu zasvìcen, a to již jen sv. Václavu. Baroku stavby odpovídalo i baroko vnitøního vybavení; oltáøe, sochy, obrazy hýøily barokní barevností a rozevlátostí. Dobrušští mìš ané se však touto krásou mohli kochat jen necelé století. 9. kvìtna 1806 postihl Dobrušku nejvìtší požár v celé její historii. Bylo o nìm popsáno nemálo stránek, a tak by bylo nošením døíví do lesa vypoèítávat, co všechno shoøelo, kolik bylo lidských obìtí a jaké byly materiální škody. Pøipomeòme si alespoò, jak pøi tomto požáru utrpìl kostel sv. Václava, který tehdy definitivnì ztratil svou døívìjší barokní krásu. Pøesné líèení nám podává Pamìtní kniha dìkanství psaná Josefem Mnohoslavem Roštlapilem. Otevøením levých dveøí poboèných rozòal se vnitøní oheò v kostele, takže všechny stolice, zpovìdnice, všech 8 oltáøù s obrazy i všechny tam snešené vìci do ohnì se dostaly a hoøely oheò opak i do sákristie bezpochyby kazatelnicí samé vnikl a tam všecky ty drahé vìci a kostelní roucha se všemi matrikami a památnostmi pohltil a ztrávil.

15 Dobrušský zpravodaj str. 13 Shoøelo tam zajisté 36 namnoze drahocenných a bohatých ornátù, tolikež skvostných pluviálù, dalmatik a množství prádla, 3 kalichy a nato ještì jeden od støíbra velmi krásný a skvostný pøes dvì libry tìžký kalich, monstrance, ciborium taktéž pøes dvì libry tìžké, dvouliberní lampa se svícny na 8 oltáøích. I varhany vzaly za své, cínové píš aly nadobro se rozlily. Shoøela kazatelna i obrazy køížové cesty. Zachovaly se toliko tøi støíbrné kalichy, kteréž však v ohni pozlacení své ztratily a starožitná køtitelnice cejnová. Za div se pokládalo, že oltáø Bolestné Panny Marie Matky Boží zachránìný pozùstal. Hlavní oltáø obhájil p. dìkan Obst tím, že neohroženì do kostela zašel a spatøiv v presbyteriu okno v plném ohni, ihned z Josefova mezitím sem pøibylé vojsko i s dùstojníkem a opoèenským vrchním Janem Opltem k rychlé pomoci zavolal, kteøí oheò uhasili, a tak zachránili obraz sv. Václava na hlavním oltáøi, jehož hrabì Jeroným (+1726) Colloredo, guvernér milánský, zdejšímu kostelu byl daroval. Obraz ten ovšem ponìkud pøi tom ohni byl poškozen, jelikož barvy vedrem tím oprýskaly pøedce se to však dalo a nechalo opravit. Veškerá škoda v kostele zpùsobená páèila se jen povrchnì poèítáno na zl. Vìžièka na kostele i se zvonkem sanktus shoøela. Rovnìž tak i zvonice, na níž 3 zvony 70, 18 a 1 cent tìžké dílem se rozlily, dílem na kusy se rozpadly. Opravy kostela po požáru se vlekly velice dlouho. Chybìly peníze a zchudlí mìš ané mìli dost starostí se svými vyhoøelými domy, než aby mohli platnì pøispívat. Z té doby se zachovala historka o dìkanu Obstovi. Po znehodnocení mìny rakouským státním bankrotem v roce 1811, byly zavedeny bankocedule, jejichž hodnota byla nanejvýš pochybná. Na jakémsi setkání vidìl dìkan Obst jesenického faráøe, jak si bankocedulemi zapaluje tabák ve své dýmce. Pozdìji se svìøil svým kaplanùm, jak mu bylo v té chvíli smutno, a vzpomínal, jak na kostelní potøeby tìžko dává dohromady každý krejcárek. Kostel prošel v následujících dvou staletích ještì celou øadou dalších oprav, jeho ryze barokní tváø mu však již nemohla být navrácena. Doba, v níž žijeme, však zaèala psát novou kapitolu jeho pøíbìhu. Bylo by dobøe, aby o ní naši potomci mohli prohlásit, že patøí k tìm lepším v jeho mnohasetleté historii. jm

16 Dobrušský zpravodaj str. 14 Kronikáøi z celého okresu si vymìòovali zkušenosti Po nìkolika letech odmlky se 20. kvìtna sešli kronikáøi okresu Rychnov nad Knìžnou. V malém sále Spoleèenského centra Kina 70 v Dobrušce, kde se setkání uskuteènilo, se zapisovatelé místních dìjin museli cítit opravdu jako doma, nebo tam právì nyní probíhá výstava Dobrušské kronikáøství. Za jednoho z poøadatelù, kterým bylo dobrušské Vlastivìdné muzeum, øekl vedoucí této instituce Jiøí Mach: Døíve se setkání poøádalo každoroènì. Letošní se koná po nìkolika letech a jeho spolupoøadatelem je Státní okresní archív. Proto byli pozváni kronikáøi z celého okresu. Zároveò zdùraznil, že hlavním smyslem akce, jíž se zúèastnila zhruba polovina zástupcù devadesáti obci, které by na Rychnovsku mìly vést kroniku, byla výmìna zkušeností. Vzápìtí po pøivítání úèastníkù starostou Dobrušky Petrem Tojnarem se rozbìhla první pøednáška archeoložky Martiny Bekové z Muzea Orlických hor v Rychnovì nad Knìžnou na téma výsledky archeologických prùzkumù na Dobrušsku.

17 Dobrušský zpravodaj str. 15 Pomìrnì èasté stavební akce v místech pùvodního osídlení s sebou pøinášejí také pøítomnost archeologù, kteøí postupnì skládají støípky pøíbìhu o historii mìsta i regionu. Díky posledním nálezùm, objeveným pøed nìkolika dny na pozemku u domu èp. 10 na námìstí F. L. Vìka, mìli tito odborníci znovu možnost nahlédnout do zdejšího života pøed více než šesti stoletími. Výklad historièky doplnìný fotografiemi dále struènì zdokumentoval vykopávky a objevy v Dobrušce za nìkolik posledních let z lokalit u nové polikliniky, èp. 14 a z budovy muzea a synagogy na Šubertovì námìstí. Kromì toho si kronikáøi vyslechli pøednášku Bohumíra Dragouna z Muzea Orlických hor o barokních památkách v Podorlicku. Zajímavé informace zaznìly i z úst vedoucí badatelny Státního archivu v Rychnovì, popsal prùbìh Jiøí Mach, který vystoupil na téma Vlastivìdné muzeum a kronikáøi. Vra me se ještì k výstavì nazvané Dobrušské kronikáøství. Obsah zajímavého prùøezu dobrušským kronikáøstvím i kronikáøù popsal Jiøí Mach, autor expozice: Vedle nejstaršího kronikáøe Zikmunda Kunáška, který jako mìstský písaø èinil do mìstských knih záznamy kronikáøského charakteru, tam jsou jak obecní kroniky (v Dobrušce se vede kronika od 19. století), tak kroniky církevní, spolkové (tøeba Vlasty nebo Dobroše) a dokonce i soukromé, napø. pana Vašíèka z Bystrého nebo Václava Matouše. Ten se osobnì zasloužil o zpøístupnìní kronik z 19. století už tím, že je pøepsal, navíc sám vedl i svou vlastní kroniku rodiny Matoušù. Výstava ukazuje také obrazové kroniky Aloise Beera a pøipomíná nejvìtší osobnosti mezi dobrušskými kronikáøi Roštlapila, Pišla, Ježka. de Generální oprava varhan v Husovì sboru zaèala Ve støedu 10. èervna zaèala generální oprava varhan v Husovì sboru v Dobrušce a v životopise nástroje tedy bude tento den zapsán zlatým písmem. Varhanáø Robert Ponèa se svými spolupracovníky zahájili demontáž varhan, vyjmuli prospektové píš aly, sundali z varhanní skøínì výplnì a postupnì demontovali všechny komponenty související s pneumatickou trakturou. Dále provedli èásteènou demontáž mìchu, který je umístìn na pùdì. Co varhany v Husovì sboru nyní èeká? Díly odvážíme do Krnova do varhanáøské dílny, kde se na nich zaène pracovat. Pøedpokládám, že se vrátíme zhruba za deset dní. Práce budou èásteènì probíhat i v Husovì sboru, pøedevším na varhanní skøíni, která se pøevážet nebude. Zhruba v záøí nebo øíjnu se všechny díly vrátí zpìt do kostela a zaènou se skládat. Potom by mìla probìhnout intonace a ladìní, tzn. dokonèovací práce hlavnì se zvukem. A pak pøedáme nástroj k dalšímu užívání. Kdy jste vidìl nástroj poprvé? Bylo to loni pøi prohlídce. Byli jsme osloveni, abychom podali nabídku. Pøedtím jsme dostali podklady a potøebovali jsme vidìt skuteèný stav, pøedevším tedy zda a v jakém rozsahu je nástroj napaden døevokazným hmyzem. Po prohlídce jsme zpracovali nabídku, která byla nakonec akceptována.

18 Dobrušský zpravodaj str. 16 V jakém stavu je z vašeho pohledu nástroj? Nástroj je ve špatném stavu. Jak známo, nehraje a je to zpùsobeno tím, že je delší dobu bez údržby. Právì systém, který je u tìchto varhan, údržbu vyžaduje. Aby byl nástroj v poøádku, mìla by se provádìt ve vìtším rozsahu každých tøicet let. Pokud se to nedìlá, dostane se do stavu, kdy je nehratelný. Napøíklad barokní nástroje hrají stále, ale u tohoto typu je spousta pneumatických kožených komponentù, které je tøeba po urèité dobì vymìnit. Je tento nástroj opravdu unikátní? Každé varhany jsou unikátní. Neexistuje žádný podobný nástroj, který bychom v okolí našli. A navíc, i kdyby se totožný nástroj postavil, nikdy nebude zvukovì stejný v každém prostoru zní nástroj jinak. Výhodou zdejšího nástroje je to, že varhanáø, který ho stavìl, používal kvalitní materiály. Píš aly jsou materiálovì velmi dobøe zvolené, velmi dobøe intonovatelné, takže je dobrý pøedpoklad, že budou dobøe fungovat i nadále. Jak dlouho se práci varhanáøe vìnujete? Od roku 1999, kdy jsem absolvoval studium na varhanáøské škole. Po krátké praxi u varhanáøské firmy jsem si øekl, že nechci být nikde zamìstnán, a vrhl jsem se do práce sám. Od té doby funguje naše firma. Oprava varhan není individuální práce, vždy pracuje kolektiv lidí, které je tøeba koordinovat, a myslím si, že se nám to daøí. Kolik nástrojù prošlo vašima rukama? Každý rok zhruba dvoje varhany. Mùžeme vìøit, že na podzim bude nástroj hrát? Ano, jsem pøesvìdèen, že na zaèátku listopadu bude nástroj pøipraven na koncerty, které se chystají. de V. roèník MHF F. L. Vìka Pátý roèník Mezinárodního hudebního festivalu F. L. Vìka, jehož poøadateli jsou mìsto Dobruška a MAS Pohoda venkova, se nezadržitelnì blíží. Na programu je sedm koncertù, které se opìt uskuteèní v Dobrušce, Opoènì, Novém Mìstì nad Metují a v Deštném v Orlických horách a vystoupí na nich špièkoví umìlci a vynikající tìlesa.

19 Dobrušský zpravodaj str. 17 MHF F. L. Vìka zaèíná 20. záøí mimoøádným koncertem v kostele sv. Maøí Magdalény v Deštném, kde milovníci hudby uslyší sólistku Národního divadla, sopranistku Kateøinu Knìžíkovou. Jubilejní pátý roèník festivalu bude slavnostnì zahájen v nedìli 27. záøí v kostele sv. Václava v Dobrušce koncertem Prague Filharmonia s dirigentem Reinhardem Seehaferem, na nìmž se pøedstaví vítìz Mezinárodní soutìže Fritze Kreislera ve Vídni houslista Jan Mráèek. Závìreèný koncert je na programu 1. listopadu, kdy ve velkém sále Spoleèenského centra Kina 70 v Dobrušce vystoupí svìtový tenorista Štefan Margita za klavírního doprovodu Kataríny Bachmanové. Abonentky i vstupenky na jednotlivé koncerty budou v prodeji v informaèních centrech v Dobrušce a Novém Mìstì nad Metují. Na koncerty v Deštném v Orlických horách a Novém Mìstì nad Metují vypraví organizátoøi festivalový autobus, který bude z autobusového nádraží v Dobrušce se zastávkou Laichterova ul. odjíždìt hodinu pøed zaèátkem, tedy v 16 hodin (20. záøí) a v 18 hodin (24. øíjna). nedìle 20. záøí 2015 od 17 hodin DEŠTNÉ V ORLICKÝCH HORÁCH, kostel sv. Máøí Magdalény: Kateøina KNÌŽÍKOVÁ soprán spoluúèinkující orchestr v jednání nedìle 27. záøí 2015 od 17 hodin DOBRUŠKA, kostel sv. Václava zahajovací koncert: PKF PRAGUE PHILHARMONIA Jan MRÁÈEK housle (vítìz Mezinárodní soutìže Fritze Kreislera ve Vídni) Reinhard SEEHAFER dirigent W. A. Mozart, F. Mendelssohn Bartholdy sobota 3. øíjna 2015 od 17 hodin DOBRUŠKA, kostel sv. Ducha: BENNEWITZ KVARTET, Igor FRANTIŠÁK klarinet W. A. Mozart, A. Dvoøák nedìle 11. øíjna 2015 od 19 hodin OPOÈNO, klášterní kostel Narození Pánì: MARTINÙ VOICES, Lukáš VASILEK sbormistr Palestrina, B. Martinù, F. Poulenc, J. Vièar Souèástí koncertu bude pøednáška PhDr. Petra Koukala z Národního památkového ústavu. nedìle 18. øíjna 2015 od 19 hodin DOBRUŠKA, Husùv sbor: Alban BEIKIRCHER housle, Vera BEIKIRCHER housle, viola W. A. Mozart, E. Ysaye, B. Martinù, J. Sibelius, J. Halvorsen Souèástí koncertu bude udìlení Ceny festivalu za pøínos regionu v oblasti kultury. sobota 24. øíjna 2015 od 19 hodin NOVÉ MÌSTO NAD METUJÍ, zámek: SMETANOVO TRIO Jiøí Vodièka housle, Jan Páleníèek violoncello, Jitka Èechová klavír, Lukáš Hurník mluvené slovo B. Smetana, L. Hurník nedìle 1. listopadu 2015 od 19 hodin závìreèný koncert DOBRUŠKA, Spoleèenské centrum Kino 70: Štefan MARGITA tenor, Katarína BACHMANNOVÁ klavír de

20 Dobrušský zpravodaj str. 18 Informace o výstavì kopií a reprodukcí nejvzácnìjší èeské kartografické památky nejstarší mapy Èech Mikuláše Klaudyána z r konané v Dobrušce ve dnech 16. až 18. èervna 2015 Ve dnech 16. až 18. èervna 2015 se uskuteènila v malém sále Spoleèenského centra Kina 70 v Dobrušce výstava kopií a reprodukcí nejstarší mapy Èech ze soukromých sbírek pracovníka Zemìmìøického úøadu (ZÚ) Praha RNDr. Tomáše Grima, Ph.D. Nad výstavou pøevzal záštitu starosta mìsta Dobrušky Ing. Mgr. Petr Tojnar, který pro její uspoøádání poskytl prostory malého sálu Spoleèenského centra Kina 70. Výstavu organizaènì podpoøili øeditel VGHMÚø plukovník Ing. Jan Marša, Ph.D., øeditel ZÚ Ing. Karel Brázdil, CSc. a pøedseda Sdružení pøátel vojenské zemìpisné služby (Sdružení) plk. v. v. Ing. Bohuslav Haltmar. Dne 16. èervna 2015 ve 13 hodin výstavu oficiálnì zahájil starosta mìsta Dobrušky Ing. Mgr. Petr Tojnar. Ve svém vystoupení uvedl, že se jedná již o tøetí výstavu kartografických dìl v Dobrušce a mùžeme již hovoøit o vytvoøené tradici. Zmínil se mimo jiné o zámìru vybudovat v Dobrušce muzeum vìnované práci vojenských geodetù, topografù a kartografù. Mìsto pro muzeum poskytne prostory v objektu Rýdlovy vily, VGHMUø zajistí pøípravu exponátù. Muzeum by mìlo být dokonèeno a otevøeno v listopadu 2018, jako jedna z akcí pøipomínajících 100. výroèí vzniku Vojenské zemìpisné služby Èeskoslovenské armády. S krátkou zdravicí vystoupil i øeditel VGHMÚø plukovník Marša a pøedseda Sdružení plk. v. v. Ing. Bohuslav Haltmar. Úvodní slovo k výstavì pøednesl RNDr. Grim. V úvodu zvýraznil zásluhu vojenských kartografù na tvorbì a vydávání kopií a reprodukcí nejstarší mapy Èech. Toto pùsobení pøispìlo k jejímu zpøístupnìní, poznání, propagaci a nakonec i dokumentaci naší historie. Ve svém vystoupení dále uvedl, že Klaudyánova mapa Èech z roku 1518 je nejvzácnìjší èeskou kartografickou památkou. Mapu vytvoøil Mikuláš Klaudyán, lékaø, obchodník a knihtiskaø z Mladé Boleslavi v Èechách. Horní èást celého tisku je vìnovaná spoleèenským pomìrùm v Èechách, dolní èást tisku je vlastní mapa. Zcela nahoøe je obraz panovníka na trùnu. Je to èeský a uherský král Ludvík Jagellonský ( ). Po stranách jsou znaky zemí, které ovládal nebo nárokoval. Níže jsou texty vedoucí k mravnému životu a znaky významných osob èeské spoleènosti. Vùz tažený na dvì strany pøedstavuje nábožensky rozdìlené Èechy, kresba pøepadeného kupeckého vozu poukazuje na špatné bezpeènostní pomìry v zemi. Dále uvedl, že mapa je orientována k jihu a zobrazuje Èechy a Kladsko. Obsah tvoøí sídla, vodstvo, porosty, cesty a názvosloví. Sídla jsou rozdìlena na mìsta, hrady, zámky a kláštery. Mìsta pak na královská a poddanská, katolická a nekatolická. Zobrazeno je celkem 280 sídel vèetnì Dobrušky a jedná se zde o vùbec první známé zaznamenání Dobrušky v mapì. Názvosloví mapy je témìø výhradnì èeské. Popsána jsou sídla, nìkteré vodní toky a pohoøí Krkonoše. Pohranièní hory jsou vyjádøeny mohutnými listnatými lesy. Cesty jsou vyznaèeny mílovými teèkami, které uvádìjí poèet mil mezi jednotlivými sídly. Pro lepší pøehlednost byly spojeny linií. Mapa byla vydána v Norimberku, tiskovou technikou døevoøezu v pøibližném mìøítku 1:

21 Dobrušský zpravodaj str. 19 Originál mapy je uložen ve Státním oblastním archivu v Litomìøicích, vlastníkem mapy je Biskupství litomìøické. RNDr. Grim dále hovoøil o kopiích a reprodukcích této mapy, které byly vytvoøeny v dalších letech a stoletích a podrobnì popsal vystavené exponáty. Kopie Klaudyánovy mapy Èech vydané Šebestianem Münstrem v 16. století (pøesnì nedatováno). Mapa byla vydána v Basileji tiskem z døevoøezu, poprvé v roce 1540 v pøibližném mìøítku 1: Je zmenšena asi na 3/5 pùvodní velikosti, a proto byla èást jejího obsahu vynechána, zejména cesty. Navíc byla doplnìna mapová legenda s vysvìtlením použitých mapových znakù, pomìrové mìøítko, svìtové strany v latinském jazyce a v nìkterých pøípadech nìmecké názvy sídel. Pohranièní pohoøí byla namísto mohutného hvozdu naznaèena kresbou nepøimìøenì strmých vrcholù nasvícených od východu, lesní porosty nalezneme v mapì ve výraznì omezeném množství. Originál mapy je uložen v Ústøedním archivu zemìmìøictví a katastru v Praze. Kopie Klaudyánovy mapy Èech kopie ze 16. století. Jedná se o malovanou kopii, originál je olejomalba na plátnì a je uložen v Národním muzeu v Praze. Obsah mapy byl vzhledem k použité technice malování èásteènì redukován. Zalteriho italská odvozenina Klaudyánovy mapy Èech ze 16. století. Zalteri ztvárnil Klaudyánovu mapu Èech tak, že vytvoøil mìdirytinu, která je mnohem jemnìjší než její pøedloha. Rozšíøení Klaudyánovy mapy Èech do svìta pøispìlo ke zvýšení informovanosti o Èechách a podpoøilo rozvoj obchodu s okolními zemìmi. Kopie Klaudyánovy mapy Èech od A. Frinda z roku V druhé polovinì 19. století si odborná veøejnost již plnì uvìdomovala význam a vzácnost Klaudyánovy mapy Èech. Rukopisná kopie mapy byla vyhotovena podle pùvodního výtisku uloženého v biskupské knihovnì v Litomìøicích a vyšla tiskem. Pøedloha zde vystavené reprodukce je uložena ve Státním oblastním archivu v Litomìøicích. Kopie Klaudyánovy mapy Èech, kreslil František Jakub Jindøich Kreibich. Rokem 1816 je datováno nové vydání knihy Kronika církevní od knìze a spisovatele Bohuslava Bílejovského ( ). Obsahovala mapovou pøílohu, kterou podle norimberského výtisku Klaudyánovy mapy Èech z roku 1518 pøipravil významný kartograf a knìz František Jakub Jindøich Kreibich ( ). Pùvodní mapu vykopíroval pomocí propíchání. Rukopisná kopie byla pøenesena do mìdirytiny a èernobíle vytištìna v pùvodní velikosti. Podle pøání uživatele pak byla samostatnì kolorována. Vydána byla pravdìpodobnì v Praze. Originál mapy je uložen v Ústøedním archivu zemìmìøictví a katastru v Praze. Šimákova reprodukce Klaudyánovy mapy Èech z let Významný vojenský kartograf a znalec Klaudyánovy mapy Èech profesor Bohuslav Šimák pøekreslil originál litomìøické mapy a zajistil její tisk. Výtisk je ruènì vybarven. Náklad není znám. Lze pøedpokládat, že byl velmi nízký, proto je tato kresebná kopie velmi cenná. Originál je uložen na Masarykovì univerzitì v Brnì. Reprodukce Klaudyánovy mapy Èech vyhotovená Vojenským zemìpisným ústavem v Praze v roce Vojenský zemìpisný ústav v Praze patøil mezi významné šiøitele znalostí starých mapových dìl èeských zemí. V roce 1949 vyšla tato zmenšená reprodukce jmenované vzácné pøedlohy. Dnes je tato reprodukce sbìratelsky cenìná a hledaná znalci problematiky starých map. Originál této reprodukce s èíslem 495 je uložen v Ústøedním archivu zemìmìøictví a katastru v Praze.

22 Dobrušský zpravodaj str. 20 Reprodukce Klaudyánovy mapy Èech vytištìná pøíslušníky Vojenské technické akademie Antonína Zápotockého (dnes Univerzita obrany) v Brnì v roce Tuto reprodukci vytiskli posluchaèi IV. roèníku Oboru geodézie z tiskových podkladù I. Vojenského kartografického ústavu. Originál je uložen na Masarykovì univerzitì v Brnì. Reprodukce mapové èásti Klaudyánovy mapy Èech, o jejíž vydání se zasloužil významný èeský kartograf a znalec starých map profesor Univerzity Karlovy Karel Kuchaø. Byla vytištìna v roce 1959 péèí Ústøední správy geodézie a kartografie v Praze, pozdìji opakovanì zásluhou Vojenského zemìpisného ústavu v Praze. Reprodukce Klaudyánovy mapy Èech vydaná nakladatelstvím krásné literatury a umìní ODEON v roce 1973, vytiskla Severografia Dìèín. Mapa byla vydána ve více než jednom vydání s cílem pøiblížit tuto vzácnou mapovou památku co nejširší veøejnosti. Originál této reprodukce je uložen v Ústøedním archivu zemìmìøictví a katastru v Praze. Organizátoøi vìøí, že výstava o Klaudyánovì mapì Èech z roku 1518 pøispìla ke zvýšení informovanosti dobrušské veøejnosti o naší nejvzácnìjší kartografické památce. Dohodli se, že nabídnou na pøelomu mìsícù záøí a øíjna 2015 uspoøádání další výstavy na téma Slezský kartograf Jan Pøibyla, tvùrce hospodáøských map Èeskoslovenska vèetnì Podkarpatské Rusi. Ing. Karel Vítek

23 Dobrušský zpravodaj str. 21 Harmonie kolem nás Náhoda. Slovo, které je samo náhodou a které obsahuje mnoho dalších náhod. A tak se èistì náhodou v našem životì objevují další rùzné náhody. A nebo náhodou potkáme nìkoho, koho bychom jinak ani nepotkali. A tak se úplnì náhodou potkal fotograf Jiøí Bartoò z Prahy s øezbáøem a malíøem Petrem Stanèíkem z Dobrušky. Oba je spojuje láska k umìní a ke krajinì, kterou tak obdivují a také objevují. Jiøí Bartoò (*1944) celý život žije v Praze. Pracoval jako technik v Èeské televizi, v souèasné dobì je již v dùchodu. Již od 10 let se vìnoval fotografování, které se mu stalo opravdovou láskou. A tady opìt zasáhla náhoda. Pøi své práci poznal spolupracovníka a pozdìjšího kamaráda, který také fotografuje a který má chalupu v nedalekém Domašínì. A krajina Orlických hor Jiøího oslovila natolik, že vznikl cyklus barevných fotografií, který je hlavní souèástí výstavy Harmonie kolem nás. Tu pak ještì doplòují fotografie z rùzných koncertù a setkání umìlcù, které Jiøí Bartoò také rád navštìvuje. Dalším umìlcem, který se nám na výstavì pøedstaví, je Petr Stanèík (*1945), který v souèasné dobì je již také v dùchodu a spoleènì se svou pøítelkyní Ivou žije v Dobrušce. Již v mládí zaèal vyøezávat a malovat a stal se èlenem výtvarné skupiny GAMA. Jeho souèasnou tvorbu tvoøí døevìné plastiky, keramické a døevìné šperky a obrazy. Oba tito amatérští umìlci se vám tedy pøedstaví na své první spoleèné výstavì s názvem Harmonie kolem nás ve Spoleèenském centru Kinì 70 v Dobrušce v èervenci a srpnu A pak že život není plný náhod! JMe

24 Dobrušský zpravodaj str. 22 Divadelní pohoda 2015 / poøádá Beseda Val u pøíležitosti 10. výroèí založení MAS POHODA VENKOVA vzpomínková akce na první festival ve Valu r a veškeré další BABYLON, RESPECT SESSION... FESTI VAL 40 LET sobota 8. srpna 2015 od 16 hodin po úvodní rockové operetì MILÁ ÈTYØ VISELCÙ mj. vystoupí VLASTA TØEŠÒÁK JANIS JOPLIN REVIVAL JÉ JÉ NEDUHA & EXTEMPORE KARMA MAKAKA ÈÍ JE TO VINA? EDMOND WELLS HEEBIE JEEBIES Vstupné 300 Kè na místì, 250 Kè v pøedprodeji IC Dobruška, IC Nové Mìsto nad Metují, IC Rychnov nad Knìžnou. Pøedprodej již zahájen. Rodinné centrum Sedmikráska Dobruška, nám. F. L. Vìka 24 sedmikraska@jbdobruska.cz,,veselé léto v Sedmikrásce: otevøeno: 22. èervna 24. èervence srpna (8 12 hodin) zpívánky, øíkanky, cvièení, taneèky, vyrábìní, pøekážková dráha, skákací hrad... možné hlídání dìtí za tým Sedmikrásky Mgr. Kateøina Faltová

25 Dobrušský zpravodaj str. 23 Úspìch SPŠel it Dobruška v grantovém programu Škoda Auto V rámci grantového programu Škoda Auto s názvem Vzdìlávání pro naši konkurenceschopnost rozdìlila spoleènost Škoda Auto spolupracujícím støedním školám finanèní pomoc 500 tisíc korun. Velice nás tìší a je velkým úspìchem naší školy, že k projektùm vybraným k realizaci mezi desítkami podaných žádostí patøí i náš projekt s názvem Vybavení pro výuku automatizace a robotiky. Naše škola tak získává na realizaci tohoto zámìru od spoleènosti Škoda Auto, a. s., finanèní pomoc ve výši témìø 100 tisíc Kè. Symbolické šeky pøedával v Mladé Boleslavi na setkání s názvem Spolupráce ve vzdìlávání: To je oè tu bìží èlen pøedstavenstva Bohdan Wojnar. Dìkujeme za dùvìru i podporu a tìšíme se, že už po prázdninách zaèneme nové vybavení používat ve výuce a pøi rozvíjení technických schopností našich žákù. M. Maršík Maturity na prùmyslovce v Dobrušce Tak jako kalendáøní rok má ètyøi roèní období, tak i život støední školy je pro její zamìstnance ve znamení ètyø velkých procesù, které se každoroènì opakují. Jsou jimi pøíprava nového školního roku, nábor nových žákù vycházejících ze základní školy, pøijímací øízení do prvních roèníkù a maturity žákù ètvrtých roèníkù. Z pohledu studentù je samozøejmì nejdùležitìjší událostí maturita, protože je to završení jejich ètyøletého úsilí a tím i období stráveného studiem na støední škole. Na SPŠel it v Dobrušce letos úspìšnì završilo studium 55 žákù ve tøech maturitních tøídách.