Projekt Odyssea,

Transkript

1 Projekt Odyssea, Příprava na vyučování s cíli osobnostní a sociální výchovy (typ A) Téma oborové (= téma OSV č. 1) Vzdělávací obor Ročník Časový rozsah Tematický okruh OSV Dodržujeme základní pravidla rozhovoru Český jazyk a literatura II. 2 vyučovací hodiny Komunikace Číslo blízké lekce OSV 8.2 Hlavní cíl/e OSV, které chceme během vyučování naplnit. Stručný popis plánovaného vyučování (nejvýše třemi větami). Základní otázky pro reflexi se žáky (pouze k cílům OSV). Vedení rozhovoru. Použití rozhovoru v běžném životě. Nácvik rozhovoru ze známých pohádek. Předvedení rozhovoru. Uvedení příkladu, kde vedeme rozhovor v běžném životě. Která činnost mě nejvíce bavila a proč? Kde použiji rozhovor v běžném životě? Autor přípravy, škola Mgr. Hana Kynclová, ZŠ Nepomucká 1/139, Praha 5 Závěrečná reflexe uskutečněného vyučování Co se mi osvědčilo během vyučování (co fungovalo, z čeho jsem měl/a radost). Velice se mi osvědčilo neprozrazovat dětem názvy pohádek, které ostatní spolužáci předvádí. Děti měly tyto pohádky po předvedení hádat. Tím se více udržela jejich pozornost. S jakými problémy (překvapeními, obtížemi) jsem se během vyučování setkal/a, a jak jsem na ně reagoval/a. Co bych příště udělal/a jinak.

2 Podrobná příprava na vyučování Pomůcky Křížovka Kartičky s názvy postav Jednotlivé rozhovory První vyučovací hodina 1. Motivace Křížovka (10 min) Učitel žákům neprozradí téma hodiny, rozdá dětem křížovku. Po vyplnění křížovky žáci zjistí téma hodiny- ROZHOVORY V POHÁKÁCH. Žáci křížovku vyplňují samostatně nebo se mohou poradit se svým spolužákem. Po vyplnění křížovek učitel napíše téma hodiny na tabuli. 2. Hledání kamarádů z pohádek (10 min.) Učitel rozdá každému žákovi kartičku, kde je napsané jedno jméno postavy z připravených rozhovorů. Postavy chodí po třídě a hledají svého kamaráda, neprozrazují však své jméno, ale jméno postavy, kterou hledají. 3. Nácvik rozhovorů (25 min.) Učitel jednotlivým dvojicím, které se našly v předešlé hře, rozdá jejich rozhovory, které nyní spolu nacvičují. Druhá vyučovací hodina 4. Předvedení rozhovoru ( 30 min) Žáci předvádí své nacvičené rozhovory. Ostatní žáci hádají, z které pohádky předváděný rozhovor byl. Učitel dbá na přednes, hlasitost a dodržování pravidel rozhovoru. 5. Reflexe ( 15 min.) Reflexe tělem- Která činnost vás nejvíce bavila a proč? Reflexe písemná- Kde použiji rozhovor v běžném životě? S kým vedu rozhovor? Žáci odpovídají písemně každý sám, poté ve dvojici a nakonec ve čtveřici. Na závěr nám čtveřice sdělí jejich nejčastější odpovědi.

3 Příloha č. 1 DO KŘÍŽOVKY DOPLŇ SLOVA Z NABÍDKY Roční období, které začíná První den v týdnu Nejchladnější roční období 60 minut Matka jehněte Slovo nadřazené ke slovům hruška, jablko, meruňka Zdrobnělé slovo ke slovu dům Zahrádkařské náčiní Obutí * Jarní svátky * Živočichové, kteří mají peří Jehličnatý strom Opak ke slovu chytrý Svátky, které slavíme v zimě Matky dítě První jarní rostlina Domácí živočich Živočich, který mění barvu VELIKONOCE, KRÁVA, JARO, HODINA, OVOCE, DOMEČEK, PTÁCI, DCERA, CHAMELEON, ZIMA, OVCE, BOTY, PONDĚLÍ, RÝČ, BOROVICE, SNĚŽENKA, VÁNOCE, HLOUPÝ

4 Příloha č. 2 Mikeš: Spíš ještě, Pašíku? Mikeš Pašík: I nespím! Nemohu dnes nějak usnout. To je dnes krásná neděle! Hned bych šel někam na výlet, třeba do lesa na žaludy. Mikeš: Tak ano! Já si budu v lese sbírat žaludy a ty vylezeš na borovici a vybereš tam mladé vrány. Pašík: Jen se moc nechlub, že umíš dobře lézt po stromech a raději mi pověz, kam všichni ti lidé tak svátečně vystrojeni jdou! Mikeš: I ježkovy oči! Vždyť je dnes v Mnichovicích pouť. To by byl výlet, ale já bych tam sotva došel, bolely by mě nohy. Pašík: Já tě tam, Mikeši, dovezu na trakaři! Pojedeš jako hrabě. Mikeš: Tak dobrá!

5 O líném Honzovi Král: Milion brundibárů, Honzo, alou z pece dolů a marš hned zabít draka! Honza: Vždyť nemám ani nový šaty! A potom jsem si, milostpane králi, taky předpověděl, že se z tý pece nehnu! Král: Tak, Honzíčku, neblázni a pojď. Polez z pece, pěkně toho draka zab a dostaneš na pivo! Honza: A to zas ne, milostpane králi! Já musím přece za to dostat princeznu! Jak je to předpovězeno! Král: I to víš, že ji dostaneš! Hned jak draka zabiješ! Tak už polez a jedem! Honza: A snad bych nemusel z tý pece lézt dolů. Král: Nedopaluj a polez! Máš to marné. Draka zabít musíš. Honza: Já ho chci zabít. Ať mi ho přivedou do světnice!

6 Ferda cvičí mraveniště Mravenčí královna: Ferdo, Ferdo, tys mně obrátil mraveniště úplně na hlavu! Každý mravenec skáče. Po chodbách běhají všichni jako splašení. Ferda: Ach milá královno, nech mě to vysvětlit! Chci mravence vycvičit, aby byli silnější. Mravenčí královna: Pěkně se ti to daří. Vím, jak to dopadá. Po tvém běhání nemohli mravenci hýbat nohama. Copak je něco takové možné? Ferda: Milá královno, když já, když já jsem to myslel Mravenčí královna: Myslel! Snad jsi to myslel dobře. Ale chceš-li někoho učit, musíš to nejprve sám umět! Ferda: Ach, moje hlavička! Ale já vím, co udělám. Prostě odtud odejdu a už mě tu nikdo neuvidí.

7 Pošťácká pohádka Pošťák Kolbaba: Že jsem tak smělý, pane, vy asi jedete na pohřeb, že? Smutný pán: Nejedeme. Proč myslíte, že jedem na pohřeb? Pošťák Kolbaba: No, protože vy, pane, ráčíte být tak smutný. Smutný pán: Já jsem smutný, protože mé auto tak pomalu a smutně jede. Pošťák Kolbaba: No jo, pročpak vám taková krásná bugatka tak pomalu a smutně jede? Smutný pán: Protože ji řídí smutný šofér. Pošťák Kolbaba: Aha, račte dovolit, vašnosti, proč vlastně je ten pan šofér tak smutný? Smutný pán: Víte, on psal své znejmilejších, ale ona mu neodpověděla, tak si myslí, že už ho nemá ráda.

8 Maxipes Fík ve škole Ája: Fíku, co tam děláš? Hned polez ven? Fík: Co je? Aha- já jsem asi usnul. Chtěl jsem opravovat auto, víš? To se takhle dělá, že se vleze dospod. Jenže jsem asi usnul. Ája: To je dobře. Jinak bys tam ještě něco zkazil! Víckrát už to nedělej! Kdyby tě viděl tatínek. Fík: Když já bych se to rád naučil. Ája: To nejde. Auto není pro psa. Tatínek říkal, že tohle auto je pro kočku. Fík: Ale když já bych se rád něco nového naučil. Ája: Hm- kdyby tě tak vzali do školy. Fík: Co je to škola? Ája: Tam se právě učí nové věci.

9 Králíci z klobouku Bob: Víš, Bobku, já bych chtěl být bohatý. Bobek: A proč? Bob: Protože bych nemusel pracovat a všichni by mně museli sloužit. Bobek: A proč? Bob: Protože bych měl peníze a mohl bych jim zaplatit. Bobek: Bobe, když já mám hlad už teď. Bob: No vidíš, kdybys byl bohatý, šel bys do restaurace. Co by sis přál? Bobek: Já bych si přál zmrzlinu- citrónovou, malinovou a pistáciovou. Co by sis dal ty? Bob: Já bych si dal džus a pil bych ho brčkem. Bobek: A co uděláme, než zbohatneme? Nezbylo trošku mrkve od večeře? Bob: Nezbylo, měl jsem hlad, tak jsem ji musel sníst.

10 O chytré kmotře lišce Liška: Prosila bych číslo 54 Pan Špejlík: Haló, zde uzenářství Antonína Špejlíka. Antonín Špejlík u aparátu. Račte si přát? Liška: I má úcta, pane Špejlíku, zde liška od křivého dubu. Ty šunky byly opravdu výborné a mohu je každému vřele doporučit. Pan Špejlík: Ty mi za ně zaplatíš, ty stará podvodnice! Ty jsi mě připravila už o tři šunky a budeš se mi ještě vyšklebovat? Liška: I jen mi ten účet pošlete, vážený pane Špejlíku! Já vám ty šunky zaplatím. Já mám peněz jako cucků. Pan Špejlík: Pardyje kopyto, že to bude moje ztracená tobolka. Paní liško, kam jste tu tobolku dala? Liška: Inu- kde jinde bych ji měla, než ve svém pokoji.

11 Mach a Šebestová Šebestová: Heleď se, Machu, na co vlastně máme to senzační sluchátko? My se klidně můžeme do tý doby ledový podívat. Mach: No jo, Šebestová, to je fakt, ale Jonatána vezmeme s sebou. Šebestová: Prosím, my bysme se strašně rádi podívali do doby ledové, ale i s Jonatánem. Mach: Šebestová, kde seš? Šebestová: Tady! Mach: Šebestová, vylez! Šebestová: A nevíš jak, ty chytrej? Hoď mi aspoň žebřík! Mach: Šebestová, ty seš taky chytrá, kde mám vzít v době ledový žebřík?

12 Byla jednou koťata Canfourek: Macourku, nevíš, kam dal strýček barvu, kterou natřel tu lavičku? Už ji vidíš? Macourek: Ještě ne. Ale určitě tu někde musí júúúúúúú! Koukej, co si jich strejda nakřečkoval. Canfourek: Vezmeme si tu černou, ta je plná. Macourek: Na černo lavičku natírat nechci. Vypadá smutně. Canfourek: Nechceš- nemusíš! Pro mě za mě můžeme natřít třeba myš na modro. Macourek: Ty myslíš, že by si to nechala líbit? Canfourek: No, moc ráda asi ne. Ale snad by se dala přesvědčit. Macourek: Nevěř tomu! Prala by se.