Sylabus Volný čas v Československu 50. a 60. let 20. století

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Sylabus Volný čas v Československu 50. a 60. let 20. století"

Transkript

1 Sylabus Přednáškový cyklus Volný čas v Československu 50. a 60. let 20. století Jiří Knapík, Martin Franc, Alžběta Čornejová, Petra Schindler-Wisten

2 projekty.slu.cz/popularizace popularizacevedy.slu.cz

3 Sylabus Přednáškový cyklus Volný čas v Československu 50. a 60. let 20. století doc. PhDr. Jiří Knapík, Ph.D. doc. PhDr. Martin Franc, Ph.D. PhDr. Alžběta Čornejová Mgr. Petra Schindler-Wisten, Ph.D. Volný čas v českých zemích v 50. a 60. letech 20. století. Kulturní trávení volného času Společenské aspekty trávení volného času Odborové rekreace Volný čas v Československu v 50. a 60. letech Chataření a chalupaření. OPVK Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji, č. proj. CZ.1.07/2.3.00/ ( ): Popularizace nejnovějších výzkumných a vědeckých výsledků ÚHV FPF SU v oblasti historických věd v rámci středoevropské komparace projekty.slu.cz/popularizace Ústav historických věd Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě, Slezská univerzita v Opavě, Masarykova třída 343/37, Opava Tel.:

4 doc. PhDr. Jiří Knapík, Ph.D. Badatelsky se zaměřuje na československé dějiny po roce 1945 s akcentem na kulturu. Slezská univerzita v Opavě, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav historických věd doc. PhDr. Martin Franc, Ph.D. Jeho badatelské zaměření směruje na dějiny vědní politiky , dějiny stravování a vědy o výživě století a dějiny životního stylu a konzumu Masarykův ústav a archiv Akademie věd ČR PhDr. Alžběta Čornejová Zabývá se dějinami po roce 1945, zejména problematikou volného času. Všeodborový archiv ČMKOS v Praze Mgr. Petra Schindler-Wisten, Ph.D. Zaměřuje se na politické elity a disent v období tzv. normalizace a na chalupářskou subkulturu v 2. polovině 20. století. Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR 4 Němci v českých zemích v 19. a 20. století. Společnost a kultura

5 doc. PhDr. Jiří Knapík, Ph.D. Volný čas v českých zemích v 50. a 60. letech. 20. století Sběratelství Sběratelství můžeme zařadit mezi tradiční kulturní aktivity, o něž začaly od 19. století projevovat zájem i nižší společenské vrstvy. Demonstrovaly tak své národní cítění, snahu reprezentovat svou kulturní vyspělost, ekonomickou sílu, postupně však sběratelství získalo i funkci volnočasové činnosti. Po nástupu komunistického režimu v Československu v roce 1948 došlo k významným změnám v roli a obsahu sběratelství. Na přelomu 40. a 50. let čelilo různým omezením (např. výměna poštovních známek se zahraničím) a ideologickým odsudkům, během 60. let došlo postupně k určité rehabilitaci a oceňování přínosu při záchraně kulturního dědictví. Oficiální uznání se sběratelství dostalo jako projevu rozvíjející se socialistické společnosti; chápalo se jako forma aktivního odpočinku, zdůrazňovalo se, že pozitivně narušuje životní stereotyp. Výchova ke sběratelství a koníčkům u dětí a mládeže zase pomáhala zahánět nudu a její negativní projevy. Zájem o sběratelství přitom souvisel s růstem volného času a životní úrovně občanů. Hlavní tendence: snaha o ekonomické oslabení tradiční střední třídy; zejména v prvních letech kominického režimu zanikaly zajímavé větší sbírky mincí, známek, starožitností; režim vytvořil systém kontroly trhu a cen (národní podnik Antikva, Pofis apod.) režim usiloval o nové pojetí sběratelství jako formy lidové zábavy; zájem a možnost vytvářet různé sbírky měly mít všechny společenské vrstvy dochází k silné kritice pojetí sběratelství a vytváření sbírek jako kumulace bohatství (místo nákupu preferována výměna na sběratelských akcích) akcent na výchovnou roli a sebevzdělávání: sběratelství mělo rozvíjet všeobecný rozhled, vlastivědné a jiné znalosti, národní vědomí, internacionální spolupráci; např. námětová filatelie po roce 1948 vznikly nové směry sběratelství (filumenie, sběratelství různých kuriozit pivní tácky, sýrové etikety, samorosty, jízdenky apod.) Československá numismatická společnost, Svaz československých filatelistů; vznik Klubu sběratelů kuriozit (1965) a časopisu Sběratel; od roku 1968 klub pořádal celostátní výměnné burzy (se zahraničním zastoupením) Filumenie Tradice filumenie, sběratelství nálepek ze zápalkových krabiček, sahají do 30. let 19. století, tedy hlouběji, než zájem o poštovní známku (vznik r. 1840). Do období po roce 1945 se ale u nás filumenií zabývalo pouze málo zájemců. Se vznikem komunistického režimu v Československu se však filumenie stala preferovaným sběratelským oborem (podobně jako v Sovětském svazu), typem socialistického sběratelství. Zápalkové krabičky (nálepky) byly jako předměty denní potřeby využívány k propagandistickým a osvětovým účelům; proto se mimo jiné označovala jako nejmenší plakát. Skutečný zájem veřejnosti o sběratelství zápalkových nálepek budily nejen různé výstavy, ale také celovečerní filmy a obecně pozornost médií. Zmiňme třeba komedii Muž v povětří Miroslava Cikána (1955), v níž hlavní roli pyrotechnika a zároveň sběratele zápalkových nálepek ztvárnil oblíbený Vlasta Burian. Filumenie se také stala hlavním námětem detektivní komedie Pavla Blumenfelda Dva tygři (1966); zápletka byla vystavěna na vzácné nálepce s vyobrazením dvou tygrů. Hlavní tendence: tematika: politické akce, kulturní výročí, průmyslová výroba, zdravotnictví, v 60. letech se prosazují reklamní účely; od r tisklo nakladatelství Orbis pro sběratele tematické série, které výrazně zvýšily tematickou pestrost emisí zápalkových nálepek a také zájem o jejich sbírání prototyp nového, socialistického sběratelství mladý obor, který využíval specifický propagační materiál (zápalkovou nálepku); výchovný potenciál (zájem dětí a mládeže, rozvoj vlastivědných znalostí a jiných zájmů); finanční dostupnost pro široké vrstvy zájemců. doc. PhDr. Jiří Knapík, Ph.D. 5

6 Filumenisté rovněž deklarovali společenskou prospěšnost: zájem o zápalkovou nálepku byl vhodně propojen se sběrem starého papíru a jiných odpadních surovin. od roku 1958 zřízena novinková služba: spojení s hospodářskými potřebami státu - za potvrzení od n. p. Sběrné suroviny o odevzdání např. starého papíru mohli sběratelé získat nové nálepky. Např. jen v roce 1966 bylo v českých krajích vydáno 415 druhů nových nálepek, přičemž pouze 48 druhů se dostalo do volného prodeje v prodejnách papírnictví ostatní získávali organizovaní filumenisté právě u Sběrných surovin. V 50. letech obchodování s nálepkami trestáno vyloučením ze sběratelského klubu. organizační základna (kroužky, kluby): závodní kluby ROH, osvětové besedy, společenské organizace; ve 2. polovině 60. let snaha o zastřešující organizaci 1968 Český filumenistický svaz kluby zakládaly řadu specializovaných závodních časopisů; veřejné výstavy; propagace v časopise Osvětová práce (resp. Neděle), dále Mladý svět, ABC; 1969 celostátní časopis Filumenie masový zájem o filumenii: od k sběratelů koncem 60. let podpora dětí a mládeže Modelářství České modelářství se po roce 1945 významně rozvíjelo do podoby důležité zájmové činnosti dospělých i dětí a postupně vstřebávalo i různé modernizační trendy; spolu s vývojem nových stavebních materiálů se v 60. letech vyprofilovalo v mnohostrannou aktivitu vyplňující volný čas zejména mužů. Rostl počet modelářských odborností i specializací v rámci jedné odbornosti, modelářství vedlo k podpoře technické zručnosti (zvláště u mladé generace), současně však získávalo podobu sportovní disciplíny. Výrazně se měnil ráz modelářské práce: ještě v 50. letech se u nás modely zhotovovaly kompletně ručně (mj. miniaturní spalovací motor, kola, koleje), přičemž se jednalo o mimořádně přesné kopie skutečných předloh, později se začalo využívat průmyslově vyráběných komponent (zejména z dovozu). Sílil tak trend běžný v západních zemích, kde se svět modelů prolínal se světem hraček a firmy nabízely kromě stále propracovanějších výrobků i stavebnice, které umožňovaly rychlou stavbu modelu. Hlavní tendence: počátek 50. let: výchova k brannosti a civilní obraně (od roku 1952 součást Svazarmu) 60. léta: akcentovány zábava, praktičnost, sport modelářství do škol součást polytechnizace školství, podpora volby technických povolání, což ovšem nezaznamenalo úspěch; po roce 1945 obnovena výroba stavebnice Merkur dominance leteckého modelářství, od konce 50. let další odbornosti: o automobilové modelářství: od upoutaných modelů k autodráhám o lodní modelářství o železniční modelářství: klubová i domácí kolejiště o raketové modelářství o plastikové modelářství: až v polovině 60. let; zejména letadla 2. světové války (domácí výroby forem) Svaz pro spolupráci s armádou; koncem 50. let organizováno asi modelářů, 1967 již modelářů (vedle toho také neorganizovaní domácí modeláři) časopis (Letecký) Modelář a další periodika (Železničář, VTM, ABC) popularizace v médiích, od roku 1955 letečtí modeláři pravidelně na spartakiádách. Mezinárodní úspěchy leteckého modelářství v polovině 50. let, na jejichž základě se v dalším období Československo stalo významnou hostitelskou zemí hlavních soutěží. Od roku 1965 po řádání mezinárodních výstav železničních modelářů. V roce 1962 vznikl první český film z prostředí leteckého modelářství: středometrážní dětský film OK 12 startuje režiséra Josefa Pinkavy s Jiřím Sovákem. zásobování modelářským materiálem trvalý problém (neexistovala průmyslová výroba modelářských potřeb, resp. rozvíjela se velmi pomalu); mezi nedostatkové suroviny a materiály patřily v 50. a 60. letech zejména nitrometan (složka paliv motorů), potahové papíry pro modely letadel, balza, bambus, gumová vlákna, dřevěné lišty, lepidla apod.; síť prodejen Mladý technik 6 Volný čas v českých zemích v 50. a 60. letech 20. století

7 DOPORUČENÁ LITERATURA FRANC, Martin KNAPÍK, Jiří: Volný čas v českých zemích v letech Praha HLINKA, Bohuslav ŠPERK, Jiří: Sbíráme známky a nálepky. Praha HOUŠKA, Vítězslav: Nejen modrý Mauritius Praha KNAPÍK, Jiří FRANC, Martin a kol.: Průvodce kulturním děním a životním stylem v českých zemích Praha 2011 I.-II. KNAPÍK, Jiří: Duch Ženevy a filatelie v Československu. Mezinárodní výstava poštovních známek PRAGA Kuděj, roč. 11 (2009), č. 2, s KNAPÍK, Jiří: Filumenie jako příklad socialistického sběratelství v 50. a 60. letech 20. století. Acta historica Universitatis Silesianae Opaviensis, 2011 (roč. 4), č. 4, s KNAPÍK, Jiří: Proměny českého modelářství v letech In: Věda a technika v českých zemích v 60. letech 20. století, Praha 2011, s KURKA, Ladislav: Klub sběratelů kuriozit (příloha časopisu Sběratel). Praha ŠVARC, František: Sto let organizované filatelie v Československu. In: Československá filatelie (Světová výstava poštovních známek PRAGA 1988), Praha Aurea numismatika Sbírka Dr. Hugo Poláka. Praha doc. PhDr. Jiří Knapík, Ph.D. 7

8 doc. PhDr. Jiří Knapík, Ph.D. Kulturní trávení volného času Od roku 1945 pozorujeme snahy zasahovat do volby způsobů trávení času občanů a modelovat tak typ nového člověka. Poválečná kulturní politika usilovala o výchovu občanů, proto měli mít lidé možnost věnovat se ve svém osobním volnu kulturním aktivitám a tím přispívat ke kultivaci celé společnosti. Po roce 1948 si ovšem tyto trendy osvojila agresivní marxisticko-leninská ideologie. Trávit volný čas kulturně záviselo na mnoha okolnostech; komunistický režim stavěl na nových pokrokových formách kolektivismu, usiloval o likvidaci nejrůznějších měšťáckých vlivů. Současně však byly od poloviny 50. let některé radikální prvky této koncepce kritizovány jako zjednodušené až vulgarizující. Koncepce kulturního využívání volného času zůstávala v 50. a 60. letech v podstatě stejná, spíše se měnil důraz na její některé součásti. Důležitý prvek tvořilo celoživotní vzdělávání občanů (rozvoj vědy a techniky, potřebu uplatnit nové poznatky v běžném životě). Volnočasové aktivity měly být také prostředkem k výchově a pocitu sounáležitosti se socialistickou společností. Značný význam si zachovávaly kolektivistické formy volného času, jejich význam ovšem koncem 50. let poněkud oslaboval a 60. léta postupně legitimizovala privátní sféru či individuální zájmy. Oficiální politika zároveň kladla důraz na to, aby volný čas kulturním způsobem využívaly děti a mládež S ukončením války se spjata obnova večerního a nočního života. Kromě tradičních podniků (hostince, bary, kabarety) se opět pořádaly koncerty, hrála divadla a kina. Kulturní vyžití však samozřejmě podvazovala sociální situace. V souvislosti se vznikem jednotných odborů se prosazovaly prvky organizovaného a kolektivního trávení volného času zejména pracujících a mládeže; v určitém smyslu se tak navázalo i na některé instituce a postupy z doby okupace Po roce 1948 rychle sílilo prosazování kolektivních forem odpočinku i organizovaného využívání volného času. Větší možnosti přitom měli pracující v preferovaných průmyslových odvětvích. Určitý ideální model trávení volného času reprezentovala výběrová závodní rekreace, částečně i podniková rekreace. Volný čas měli lidé trávit mnohem více mimo rodinu; k tomu sloužily různé oslavy tradičních svátků na lidových veselicích (májové veselice, dožínky, Děda Mráz apod.). Dosavadní kulturní stereotypy (seberealizace prostřednictvím spolků, osobní záliby) se naopak označovaly za buržoazní přežitek a prostor pro jejich naplňování se rychle zužoval. Poněkud nový přístup začal režim uplatňovat až po vyhlášení tzv. Nového kurzu na podzim 1953 (známý projev ministra V. Kopeckého proti tzv. sucharům). Volný čas také začal pozvolna získávat statut legitimní součásti socialistické skutečnosti, postupně se rozšiřoval prostor k seberealizaci. Podmínky pro organizované (kolektivní) trávení volného času: - závodní kluby ROH (absorbovaly obrovské množství místních zájmových spolků) - kulturní domy, resp. osvětové besedy (střediska místního společenského života) - nové masové organizace (ČSM, Čs. svaz žen, ČSTV, Svazarm, Čs. společnost pro šíření politických a vědeckých znalostí - systematická přednášková činnost) - kulturní zařízení (kina, divadla, knihovny, muzea, galerie); organizace masové návštěvnosti uměleckých představení - média (rozhlas, po roce 1953 televize) - zájmová činnost: svébytný typ kulturního trávení volného času; zprvu deformována ideologickými výstřelky (akcent na kolektivismus, tzv. lidovost LUT), důraz kladen na vlastní uměleckou činnost (ochotnictví, literární činnost, závodní orchestry). Přesto 8 Kulturní trávení volného času

9 si zájmová činnost udržela statut důležité součásti kulturní úrovně české společnosti. Vynikající renomé některých činností: hnutí hádankářů a křížovkářů, filatelie, letecké modelářství, filumenie Od konce 50. let můžeme hovořit o počátcích konzumního přístupu ve využívání volného času (relaxace) a postupné kultivaci kulturního vyžití. Tehdy se také zformovala síť kulturně-osvětových zařízení. Její páteř tvořila (kromě uměleckých institucí) zařízení národních výborů a závodní kluby ROH. Od počátku 60. let se pak slučováním různých zařízení se prosadilo pojetí, v němž organizované kulturní využívání volného času zajišťovala tzv. zařízení klubového typu. Fenomén televizního vysílání: rostoucí význam jako masového média. Přestože jeho programovou náplň v prvních letech výrazně formovaly již zmíněné všudypřítomné výchovné snahy, v dalších letech se televize oficiální doktrínu správného využívání volného času spíše problematizovala. V polovině 60. let, v době uvolnění režimu, ovlivňovalo správné kulturní trávení volného času hledání nového poměru mezi ideovými principy a modernizačními trendy, mezi progresí konzumerismu a konzervativním aktivismem, individuálními a kolektivními formami. Podstatnou inovaci přitom zaznamenáváme u spontánních, institucionálně neorganizovaných kulturních činností, které byly zasazeny do oficiálního konceptu: - kulturně-vzdělávací činnost: všechny formy mimoškolního vzdělávání (důraz na atraktivitu) - zájmová činnost: zdůrazněna oprávněnost individuálních zájmů, význam osobní motivace a uspokojení, než celospolečenský dopad různých koníčků - estetická výchova a výchova uměním : koncept lidové umělecké tvořivosti nahradila volnější amatérská umělecká činnost (mladá generace); nově se zformovala potřeba výchovy k životnímu prostředí - společenská zábava a kulturní oddech: akcent na lepší úroveň kulturních pořadů; smíření s konzumními trendy v této sféře kulturního vyžití Kulturní zařízení klubového typu (kulturní domy) Od poloviny 50. let preferované zařízení pro organizované formy kulturního využívání volného času; pod označením ZKT (též kulturní domy) se přitom rozumělo hned několik organizačních struktur, resp. provozovatelů. Ve městech provozovaly ZKT osvětové besedy, domy osvěty či parky kultury a oddechu (zřizované národními výbory), dále závodní kluby, resp. kluby pracujících (zřizované ROH). Na venkově pak kromě osvětových besed působily družstevní kluby (jako zařízení JZD), popř. závodní kluby. Zatímco v 50. letech nejvýznamnější prostory kulturního domu tvořil sál (požadavek kolektivního trávení volného času), od počátku 60. let tuto pozici nahradily klubovny (reakce na rozvoj zájmové činnosti). Už na přelomu 40. a 50. let se vytvářely dvě paralelní sítě zařízení zajišťující kulturní vyžití. Zatímco závodní kluby ROH ovlivňovaly volný čas zaměstnanců daného závodu, osvětové besedy ve městech i malých obcích se orientovaly zejména na ostatní obyvatele. Od poloviny 50. let do poloviny 60 let se obě sítě na základě definice zařízení klubového typu postupně slučovaly. Kategorie ZKT: - I. typ (knihovna, 2 klubovny; do 100 lidí); do konce roku 1965 měla mít každá obec, zvláště ty bez kulturního domu - II. (základní) typ (víceúčelový sál s jevištěm, promítání filmů, taneční sál, popř. tělocvična, nejméně 2 klubovny, knihovna; součástí bufet) - III. typ (rozšířený o další prostory) doc. PhDr. Jiří Knapík, Ph.D. 9

10 Klubová zařízení ROH Pilířem kulturní a vzdělávací činnosti ROH byly tzv. závodní kluby (kulturní zařízení jednoho závodu); jejich akce byly určeny zaměstnancům podniku (a jejich rodinám), nikoli obyvatelům města. Od roku 1958 se začaly v rámci úsporných opatření provazovat volnočasové aktivity ROH se sítí kulturně-osvětových zařízení státu. Na této bázi vznikla společná zařízení kluby pracujících ; šlo přitom nově o střediska kulturního a společenského života v celém městě. Závodní kluby, posléze kluby pracujících poskytovaly hmotné zázemí zájmové činnosti v nejrůznějších kroužcích (LUT, zájmové kroužky, dětské kroužky). Důležitou součástí nabídky byly programové zábavné podniky (estrády, taneční akce) přizpůsobené přirozeně charakteru roční doby. Zatímco v lednu a únoru se pořádaly zejména plesy, v létě kluby zajišťovaly mj. vlastivědné výlety pro celé rodiny svých zaměstnanců. Na druhou stranu se však zejména větší kluby neomezovaly na roční dobu a pokoušely se pořádat celonedělní programy pro celou rodinu, vč. sledování televize a promítání celovečerních filmů. Pozoruhodný, i když málo častý, byl zájem o kulturní vyžití důchodců, zejména bývalých pracovníků podniku. Naopak cíleně se závodní kluby ROH orientovaly na organizování volného času dětí a mládeže; o nedělích (v souladu s ateizací celé společnosti) pro děti organizovaly divadelní či loutková představení, kroužky, naučné besedy, výlety a branné hry, stejně jako jiné instituce zajišťovaly akce na Mezinárodní den dětí a vánoční programy. Pro mládež zase kluby pořádaly tzv. hrátky, tedy zábavná programová odpoledne či večery, taneční zábavy a odpolední čaje. Družstevní kluby (Kulturní kluby JZD) Ve druhé polovině 50. let začaly ve venkovských obcích vznikat tzv. družstevní kluby a to v přímé souvislosti s reorganizací kulturně osvětových zařízení ve městech. Tento proces byl také založen na podobném principu. Místní osvětové besedy se ovšem měly začleňovat do kulturních klubů JZD. Brzy ale kulturní organizátoři narazili na řadu závažných překážek, zejména ekonomického charakteru. Většina družstev totiž neměla finance na kulturní činnost, natož na vybudování, adaptaci či jen provoz kulturního domu. Situace zde byla mnohem obtížnější, než v případě závodních klubů ROH, zvláště když venkov tehdy prožíval kampaň za tzv. dovršování kolektivizace. O nějakém plošném rozšíření družstevních klubů prpt nemohlo být řeči; ostatně v polovině 60. let jich vznikl pouze okolo čtyř set. Podle oficiálních metodických pokynů měly družstevní kluby zajišťovat podobné kulturní aktivity jako předchozí osvětové besedy, včetně provozování místní lidové knihovny, popř. kina. Namísto preference kulturního vyžití členů jednotného zemědělského družstva se měly orientovat na organizaci kulturních a společenských akcí pro všechny obyvatele obce. Ideální stav nastínila dobová propagační publikace: Klub má být zařízením, kam by lidé rádi zašli i ve všední den osvěžit se po práci, pohovořit si při kávě nebo při čaji se známými, přečíst si nové časopisy, prohlédnout si nové knihy, poslechnout nové desky, zahrát si společenské hry, vyvolat si film, zamluvit si vstupenky atd. Jiné možnosti kulturního vyžití Na přelomu 50. a 60. let se začaly zakládat (při osvětové besedě, závodním klubu apod.) různé kluby přátel umění. Podněcovaly zájem o náročnější umělecká díla a současně tyto kluby oživovaly narušené kontakty se současnou evropskou či světovou kulturou. Zvláště ve větších městech se tyto zájmové kluby rychle specializovaly na kluby přátel výtvarného umění, kluby přátel poezie či kluby přátel filmového umění. Filmové kluby se brzy staly profilovou formou tohoto způsobu kulturního vyžití, přičemž zájem o kvalitní filmovou tvorbu projevovala především mladá a střední generace (od května 1967 přitom vznikaly i filmové kluby pro mládež od 12 do 15 let); kluby totiž mohly uvádět významná díla světové kinematografie i mimo běžnou distribuci a projekcím navíc předchá- 10 Kulturní trávení volného času

11 zely populární přednášky, které ještě více zprostředkovávaly sepětí s moderním uměním. Filmové kluby vznikaly od roku 1963 u poboček Čs. společnosti pro šíření politických a vědeckých znalostí, o rok později již vytvořily samostatnou Čs. federaci filmových klubů (v roce 1966 sdružovala 72 klubů s členy). Kulturní vyžití bylo spojeno s činností dalších specializovaných osvětových zařízení: - parky kultury a oddechu (zřizovány ve velkých městech od roku 1953 podle sovětského vzoru; kombinovala přírodní prostředí se zařízeními klubového typu) - zoologické zahrady - lidové hvězdárny - muzea, galerie - hrady a zámky - památkové rezervace DOPORUČENÁ LITERATURA FRANC, Martin KNAPÍK, Jiří: Volný čas v českých zemích v letech Praha JEŠUTOVÁ, Eva a kol.: Od mikrofonu k posluchačům. Praha JUST, Vladimír a kol.: Divadlo v totalitním systému. Příběh českého divadla ( ) nejen v datech a souvislostech. Praha PIŠTORA, Ladislav: Filmoví návštěvníci a kina na území ČR. Iluminace, 1997 (roč. 9), č. 2. ŠTOLL: Martin: Zahájení televizního vysílání. Zrození televizního národa. Praha TOMAN, Vlastimil: Můj život s ábíčkem. Praha doc. PhDr. Jiří Knapík, Ph.D. 11

12 doc. PhDr. Martin Franc, Ph.D. Společenské aspekty trávení volného času V období konce čtyřicátých a první poloviny padesátých let oficiální místa problematiku volného času spíše ignorují ve jménu budovatelského nadšení. Hlavním hrdinou je úderník, který věnuje všechen svůj čas práci. Volný čas je vnímán jen jako prostor pro regeneraci fyzických a duševních sil a tedy záležitost lékařů a případně ekonomů. Projevuje se určitá nedůvěřivost vůči zábavě typická pro část dělnického osvětového prostředí již v meziválečné éře. Volný čas má být tráven pokud možno v kolektivu, mimo rodinu a také mimo bydliště. Volný čas v průběhu týdne a v neděli je spojován se zařízeními na pracovišti (např. závodní kluby), jako ideální způsob trávení dovolené je prezentována výběrová rekreace v zotavovnách ROH dostupná nejlepším pracovníkům. I zde je důraz položen na kolektivní a organizované formy zábavy. Po roce 1953 se trochu uvolňuje dosud velmi striktní postoj vůči lehčí zábavě (srv. Kopeckého projev proti sucharům), propagují se např. taneční zábavy nebo komedie. Pracovní doba se v tomto období prakticky nesnižovala a zůstávala na velmi vysoké úrovni. K prvnímu poklesu dochází až v roce V téže době se objevují první náznaky zkoumání problematiky volného času, které se rozvíjejí především v šedesátých letech. Velká pozornost je věnována vymezení pojmu volný čas, zejména jeho oddělení od tzv. mimopracovní doby, kdy sice člověk nevykonává svou profesi, ale nemůže ji strávit podle svých zájmů (např. cesta do a ze zaměstnání, vykonávání fyziologických potřeb včetně spánku, ale také např. výchova dětí, práce v domácnosti, nakupování apod. Velký spor se rozhořel o otázku, zda lze jako volný čas vnímat sebevzdělávání. To ovšem někteří teoretici hlavně zpočátku prezentují jako vrcholnou formu trávení volného času. Koncem padesátých let dochází k určitému obnovení individuálních forem trávení volného času. Výběrová rekreace je nahrazována podnikovou, která posiluje spojení člověka s jeho pracovištěm. Zároveň podnikové rekreace mají stále častěji rodinný charakter. Na přelomu padesátých a šedesátých let probíhaly experimenty s dalším zkracováním pracovní doby a zejména se zavedením pětidenního pracovního týdne. V Ústavě z roku 1960 je jasně deklarována jak ochota státu dále snižovat pracovní dobu, tak jeho snaha organizovat občanům veškerý volný čas. Hospodářské potíže počátku šedesátých let však proces rozšiřování objemu volného času výrazně zpomalil, stejně jako bylo nutno redukovat některé plány na organizování volného času. Kolem poloviny šedesátých let výrazně ožil sociologický výzkum volného času. Většina odborníků již nepreferovala sebevzdělání jako nejlepší formu volného času, přikláněla se k šířeji pojatému rozvoji vlastní osobnosti. Zkoumány byly také diference v rozsahu volného času a způsobech jeho využívání u lidí na základě věku, pohlaví, místa bydliště, profese a sociálního postavení. Velkou roli hrály podle těchto výzkumů především genderové rozdíly, kdy vzhledem velkému rozsahu práce v domácnosti disponovaly ženy jen minimem volného času ve srovnání s muži. Velká pozornost byla věnována i problematice tzv. patologie volného času v podobě vandalismu (často z nudy ) či alkoholismu. Přes všechny oficiální snahy o přiblížení venkovu městům, zůstávaly i rozdíly mezi volným časem na vesnicích a v městských aglomeracích hodně rozdílné. K definitivnímu zavedení dvoudenního víkendu došlo v druhé polovině šedesátých let, což výrazně podpořilo některé nově se rozvíjející formy trávení volného času, především chataření a chalupaření a s tím spojeným motorismem. Podoby aktivit ve volném čase ovlivnil také nástup silné mladé generace, která se hojně věnovala sportu a taneční hudbě. Oproti dřívější represi se některé nové trendy zájmové činnosti mládeže (např. tramping) snažily oficiální organizace podchytit a ovlivňovat. Dalším fenoménem byl rychlý růst významu televizního vysílání, který započal již v druhé polovině padesátých let. Ve zvýšené míře pronikaly do českých zemí v druhé polovině let šedesátých let do oblasti volného času jevy typické pro západní konzumní společnosti, přestože byly v minulosti kritizovány jako neslučitelné s morálkou socialistické společnosti (např. volby královny krásy, noční podniky, striptýz). I když některé nové prvky byly v průběhu první fáze tzv. normalizace opět odstraněny, prvky konzumerismu ovládaly volný čas i v následujících desetiletích. Došlo také k výraznému posílení zábavního prvku např. v televizním vysílání. 12 Společenské aspekty trávení volného času

13 Některé formy trávení volného času Formy trávení volného času byly i v tomto období velice různorodé a lišily se podle věku, pohlaví, profese a vzdělání i sociálního postavení jednotlivých občanů. Vybrali jsme pouze některé, u nichž nacházíme zajímavé dobové souvislosti, i když ne vždy se jednalo o formy zasahující většinu nebo podstatnou část obyvatelstva. A) CESTOVÁNÍ A VÝLETY Řada nových prvků se objevila v oblasti turistiky a výletů. V padesátých letech se velmi rozvíjí vlastivědné výlety, často směřující zejména na hrady a zámky. Zároveň přežívají i některé chatové osady vzniklé v meziválečném období nebo v letech Protektorátu. V jejich rámci fungují svérázné komunity většinou složené z jednotlivých rodin. Naopak výjezdy do ciziny jsou velkou vzácností, což platí i pro cesty do zemí sovětského bloku. Situace v tomto ohledu se výrazně mění až v šedesátých letech, kdy se čím dál více objevují turistické cesty hlavně k moři, do spřátelených států (Bulharsko, Jugoslávie, Německá demokratická republika). Postupně se do určité míry uvolňuje i možnost výjezdů na Západ, pochopitelně pouze pro zcela loajální občany. Určitý průlom zde znamenala Světová výstava Expo 1958 v Bruselu, kam vycestovalo několik tisíc Čechů a Slováků. V druhé polovině šedesátých let se stávají poměrně časté i výlety do Rakouska, navíc řada turistů směřujících na Balkán získávalo průjezdní víza pro tuto zemi. V šedesátých letech se také rozšiřuje chataření a v menší míře také chalupaření. Souvisí to jak s rostoucím vybavením domácností automobily a také s postupným zaváděním pětidenního pracovního týdne. S motorizací souvisel i rozvoj autostopu, oblíbeného hlavně mezi mladými. Pokusy organizačně podchytit autostop však skončily neúspěchem. V šedesátých letech se také mění postoj trampingu, původní represe je vystřídána snahou ovládnout hnutí prostřednictvím Československého svazu mládeže. B) TELEVIZE Strukturu trávení volného času v padesátých a zejména v šedesátých letech významně ovlivnilo vysílání televize. Sociologické průzkumy však často spojovaly poslech rozhlasu a sledování televize do jednoho údaje, takže přesně určit podíl sledování televize na celkovém trávení volného času lze jen velmi těžko. V každém případě již od druhé poloviny padesátých vedl rozvoj televize k určitému ústupu jiných podobných forem trávení volného času (návštěvnost divadel a biografů, počet rozhlasových koncesionářů). Počet televizních koncesionářů přesáhl jeden milión v roce 1961 a televize výrazně ovlivňovala řadu oblastí každodenního života. Určitým limitem rozšíření televizorů byla i na konci šedesátých let jejich poměrně vysoká cena. Přesto můžeme jistě prohlásit, že v šedesátých letech lze i v českých zemích hovořit o existenci televizního národa. Oficiálně bylo zahájeno v roce 1953, ale reálně začala televize v Československu vysílat až od února 1954.Původně se relace omezovaly jen na některé dny a pouze několik hodin, rozsah vysílací doby však rychle narůstal. Ani na konci šedesátých let se však zdaleka neblížil nepřetržitému vysílání známému ze současnosti. Vysílání probíhalo na jediném programu, druhý kanál Československá televize spustila až v roce Diváci v pohraničních oblastech měly možnost sledovat i vysílání některých zahraničních televizí, čehož ve velké míře k nelibosti politické moci využívali. Oblíbená byla nejenom např. rakouská televize, ale také polské vysílání s řadou mimořádně atraktivních zábavných pořadů (Klub myszky Miki s postavičkami z dílny W. Disneye). Televizní vysílání bylo prakticky po celé období vnímané jako nástroj kulturní a politické osvěty a relaxační zábavné pořady si musely svoji pozici postupně vybojovávat. Podíl publicistiky a zpravodajství v druhé polovině padesátých let stoupal stejně jako podíl naučných a osvětových relací (včetně televizní univerzity či jazykových kurzů), což souviselo s rozšířením doby vysílání a redukcí významu přejímaných filmů. Na samém začátku šedesátých let došlo k určitému ústupu publicistiky a zpravodajství ve prospěch hudebně-zábavných pořadů, trend se však v dalších letech obrátil. Zejména v druhé polovině šedesátých let rostla atraktivita zpravodajsko publicistických pořadů, z nichž doc. PhDr. Martin Franc, Ph.D. 13

14 některé v této době patřily mezi nejsledovanější relace (např. Zvědavá kamera). Již v druhé polovině padesátých let si získaly značnou oblibu sportovní přenosy vysílané od roku 1955 (fotbal, hokej, krasobruslení). Podobně hluboké kořeny měly i televizní soutěže (Hádej, hádej, hadači; 10 x odpověz). Velké popularitě se těšily estrády pořádané nejenom na Silvestra, ale i např. k 1. máji. Na počátku šedesátých let diváky nadchly některé retro pořady s písničkami jako např. Babiččina krabička nebo Bejvávalo. Zejména mladší diváky lákaly písničkové pořady se soudobou populární hudbou jako Písničky na zítra či Vysílá studio A. V šedesátých letech se pak objevovaly na obrazovkách Československé televize i např. přenosy z hudebního festivalu v italském San Remu nebo relace s francouzskými šansoniery (G. Bécaud). Rychle rostl prostor věnovaný vysílání pro děti a mládež. V roce 1965 se např. ustálila podoba populárního televizního pořadu Večerníček, přinášejícího pohádku na dobrou noc. Již o sedm let dříve vznikl dětský čtrnáctidenník Vlaštovka. Dětské pořady byly často situovány na neděli dopoledne, aby odvedly nejmladší generaci od návštěvy kostelů. Kupodivu nevznikl žádný pořad specializovaný na rady kutilům či zahrádkářům. I do Československa však pronikl fenomén televizních kuchařů prostřednictvím oblíbené pořadu Vaří šéfkuchař (vysílán od roku 1963). Zpočátku relativně velkou úlohu hrály zpočátku ve vysílání hrané filmy, ať již domácí nebo zahraniční provenience. Jejich podíl se však postupně snižoval, což souviselo i s neochotou distributorů k zapůjčování snímků pro televizní vysílání. Na sklonku padesátých let se začínají prosazovat první televizní seriály a původní dramatická tvorba. Obrovský úspěch zaznamenal seriál Tři chlapi v chalupě vysílaný na počátku šedesátých let. Na sklonku šedesátých let si množství nadšených diváků získaly i některé západní televizní seriály jako např. Randall a Hopkirk nebo Sága rodu Forsythů. Rozšířenost televizního vysílání výrazně přispěla jak k určité demokratizaci kultury a umění, tak k zřetelné unifikaci kultury. C) KUTILSTVÍ I když je kutilství považováno za fenomén typický především pro 70. a 80. léta 20. století, jeho obliba trvala mnohem déle. Velmi těžko se však odděluje od domácích prací vynucených špatně fungující nabídkou zboží a služeb (např. trvalý nedostatek kvalitního nábytku). Obecně lze kutilství jako volnočasovou činnost definovat jako drobnou manuálně-technickou práci v domácnosti (včetně druhé domácnosti v rekreačním objektu) při níž subjektivní pocit uspokojení z práce převažuje nad jejím užitkem. Vedle úprav a oprav bytového interiéru a případně i exteriéru lze pod tento pojem zahrnout také opravy a úpravy různých domácích přístrojů nebo i automobilů. V rámci kutilství vznikaly i některé průmyslové předměty do domácnosti (hračky, kuchyňské nádobí a náčiní). Sporná je otázka výroby dekorativních předmětů v rámci tzv. domácího umění (samorosty, modely v lahvích, goblénky apod.) a domácí šití či úpravy oděvů. Specifický fenomén úzce propojený s chatařením a chalupařením představuje zahrádkaření provozované jako hobby. Zejména v počátku sledovaného období však aspekt užitkovosti této práce nad subjektivním uspokojením zřetelně převažoval, což odpovídalo i dobové zásobovací situaci. Dobová sociologie zahrnovala kutilství do širších pojmů jako byla manuální zájmová práce či manuálně technická činnost. Nicméně skutečnost, že obliba kutilství jako zájmové volnočasové činnosti stoupala, většina výzkumů jednoznačně reflektovala. Vzestup počtu kutilů byl vysvětlován hlavně potřebou kompenzační činnosti v době, kdy ubývalo manuální práce. Kutilství však kompenzovalo také pocity odcizení způsobované dělbou práce. Velkým problémem v Československu bylo zázemí pro kutily. Protože se jednalo o individuální činnost, nevznikla žádná organizace, která by sdružovala kutily a případně je organizovala. Již od konce padesátých let však kutilství věnovaly alespoň speciální rubriky časopisy jako např. Domov nebo Technický magazín T (následovalo dvojčíslí odkazující na letopočet vydání). Další specializovaná periodika vznikla na sklonku šedesátých let (Chatař-chalupář; Udělej/Urob si sám). Velmi obtížně sháněli kutilové potřebný materiál a nabídka v tomto směru se rozšiřovala jen velmi pomalu. Od roku 1960 zřizované prodejny Domácí dílna u mnoha druhů zboží ne- 14 Společenské aspekty trávení volného času

15 byly schopny uspokojit poptávku. V některých případech navíc výrobní podniku své produkty nabízely jen mimo síť maloobchodu. Kutilství mělo v šedesátých svoji paralelu i v západní Evropě v podobě hnutí Do it yourself (Udělej si sám), které však disponovalo širokým zázemí především v podobě rychle se rozvíjející sítě dobře zásobených hobby-marketů. Jestliže kutilství byla v padesátých a i po značnou část šedesátých let věnována ve veřejném diskurzu jen omezená pozornost, situace se výrazně změnila na konci let šedesátých a zejména v počátcích tzv. normalizace. Souviselo to i mj. s rezignací politického vedení na propagování kolektivních forem trávení volného času a naopak preferencí aktivit akcentujících rodinný soukromý život. DOPORUČENÁ LITERATURA ČERVINKA, A. a kol.: Práce a volný čas. Praha ČINÁTLOVÁ, B.: Invaze barbarů do české kultury: Antropologický rozměr domácího umění. In: Petr A. BÍLEK Blanka ČINÁTLOVÁ (ed.), Tesilová kavalérie. Popkulturní obrazy normalizace. Příbram 2010, s ČORNEJOVÁ, A. DEVÁTÁ, M. FRANC, M. POKORNÝ, J. SCHINDLER, P. TŮMA, O.: Volný čas v komunistickém Československu. Praha FILIPCOVÁ, B.: Člověk, práce, volný čas. Praha FRANC, M. KNAPÍK, J.: Volný čas v českých zemích HÄUSSER, U. MERKEL, M. (Hg.), Vergnügen in der DDR. Berlin JANEK, M.: Hobby na každý týden. Praha KÖPPLOVÁ, B. a kol.: Dějiny českých médií v datech. Praha SELUCKÝ, R.: Člověk a jeho volný čas. Pokus o ekonomickou formulaci problému. Praha ŠTOLL, M.: Zahájení televizního vysílání. Zrození televizního národa. Praha ŠVIGOVÁ, M.: Volný čas a my. Praha, Svobodné slovo doc. PhDr. Martin Franc, Ph.D. 15

16 PhDr. Alžběta Čornejová Odborové rekreace Prvními účastníky rekreací byli po skončení druhé světové války političtí vězni a vězni z koncentračních táborů. Ti vyjížděli na první pobyty záhy po konci války v létě Již tehdy vyhledávaly odbory objekty v turisticky zajímavých oblastech, zejména v Krkonoších, na Šumavě či v Jeseníkách. Jednalo se o budovy, které odboráři získali po odsunutých německých obyvatelích. Ve většině případů byly objekty přebírány i s původním vybavením, a tak finanční náklady na jejich pořízení byly až směšně nízké. Organizování odborových rekreací však nebylo pouze záležitostí poválečnou. Již během druhé světové války v období Protektorátu přišla tehdejší sjednocená Národní odborová ústředna zaměstnanecká (NOÚZ) se zajímavým nápadem. Na popud zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha začala NOÚZ organizovat letní pobyty pro dělníky. Heydrichovým hlavním záměrem však bylo tzv. odpolitizování dělnictva, k čemuž se tato akce výborně hodila. První ročník pobytů odstartoval nedlouho před atentátem, a tak v následujících letech nesla tato zotavovací akce název: Odkaz Reinharda Heydricha. O systematickém, a především masovém organizování rekreací však hovoříme až od února 1948, kdy došlo k převzetí moci komunisty, a odbory se staly nástrojem plnění plánů podle vládních a stranických příkazů. Bylo tak potlačeno jejich původní poslání boj za práva zaměstnanců. Po únorovém převratu přešly do té doby smluvní podniky do správy Revolučního odborového hnutí (ROH). Bylo zřízeno Ústřední rekreační oddělení ROH, později Ústřední správa rekreační péče ROH (ÚSRP ROH), která měla na starosti vše, co se týkalo pobytů pro pracující. V téže době se rekreace vyvinula ve tři základní typy: prvním byla ústředně řízená výběrová rekreace (ta se dále dělila na domácí a zahraniční) a odehrávala se především v tzv. výběrových zotavovnách, druhým závodní rekreace, konající se v závodní zotavovně a posledním typem pak byla, od roku 1955, pionýrská (dětská) rekreace. Výběrová rekreace byla určena především pro ty pracovníky, kteří vykazovali skvělé pracovní výsledky a překračovali o několik desítek procent pracovní plán. Před ostatními odboráři dostávali přednost zejména pracovníci v hornictví a tzv. těžkém průmyslu (slevači, taviči, dělníci chemických továren atd.). Tak tomu bylo zejména v prvních letech organizování rekreací (cca ). Cílem odborů bylo motivovat zaměstnance k dalším, pokud možno ještě lepším pracovním výkonům a zároveň ideologicky ovlivňovat jejich volný čas. Pravidla pro organizování výběrové rekreace byla stanovena vždy na příslušný rok ve směrnicích vydávaných ROH. Výhoda tohoto typu rekreace spočívala především v její finanční stránce pro zvlášť výkonné zaměstnance byla zdarma, a také v přesně stanoveném programu, který byl na těchto pobytech určen. Musíme si uvědomit, že většina pracovníků v té době nebyla zvyklá trávit dovolenou. Mnoho lidí nevědělo, jak najednou naložit s volným časem, kdy je čekaly třeba i dva týdny pobytu v přírodě. Byli tedy jistě vděční, když jim někdo přesně zorganizoval den. A právě toho ideologové ROH bohatě využívali, na rekreaci se o účastníky starali školení kulturní a sportovní referenti. Domácí výběrová rekreace probíhala zpravidla čtrnáct dní v létě a týden v zimě, a to především v atraktivních dovolenkových destinacích v Krkonoších, na Šumavě, v Jeseníkách, Beskydech, Orlických a Krušných horách či ve Vysokých a Nízkých Tatrách. Zde všude se nacházely výběrové zotavovny ROH. Až do roku 1960 (do zavedení tzv. rodinné rekreace) se tyto pobyty konaly bez účasti rodinných příslušníků. Zahraniční výběrové rekreace se zpočátku účastnili také jen nejvýkonnější pracovníci. Poplatky byly přirozeně vyšší než za domácí rekreaci, nestávalo se tedy, že by účastník dostal pobyt zdarma. Nejlepším pracovníkům však zahraniční dovolenou mohl platit zaměstnavatel. Pokud nemohl zaplatit celou částku, hradil nekrytou část. Pro mnoho lidí se jednalo o první (a třeba i jedinou) příležitost, jak se podívat do zahraničí. Cestovalo se samozřejmě do spřátelených socialistických zemí, tedy do Jugoslávie, 1 SSSR, NDR, Maďarské lidové republiky, Bulharska, Rumunska, Mongolska. Pokud byl jedinec na rekreaci vybrán, obdržel poukaz, dále pokyny pro zájezd do zahraničí 1 Jugoslávie se po roztržce se SSSR, která vyvrcholila v roce 1949 stala načas pro naše odboráře nedostupnou. 16 Odborové rekreace

17 (součástí těchto pokynů byly např. i informace, jaké zvolit na cestu jídlo a oblečení), poukaz na zájezd s úvěrovou stvrzenkou a složenku na zaplacení kapesného. Pečlivě hlídaná byla zejména finanční stránka. Na osobní útratu účastník dostal peníze, které si převzal na základě výše zmíněné složenky. Přísně zakázáno bylo vyvážet z republiky československé peníze, stejně tak se nesměly vyvážet, vyjma cestovních potřeb, žádné jiné věci. Zahraniční rekreace byla výměnná, tzn., že českoslovenští odboráři vyjeli do zahraničí a zahraniční odboráři dojížděli do ČSR. Významná vazba panovala mezi československými a východoněmeckými odbory. Od roku 1960 pak mohli do Československa přijíždět i odboráři z tzv. kapitalistických (západních) států. Tyto dělnické zájezdy nemalou měrou spoluorganizovala i cestovní kancelář Čedok. Rozdíl mezi cenou výhodnou a skutečnými náklady pokrýval Čedok ze státních dotací. Od počátku šedesátých let také u tohoto typu rekreace docházelo k uvolňování přísných pravidel. Na cesty již mohli i rodinní příslušníci a rekreace přestávala být ryze výběrovou záležitostí, ale stávala se spíše dostupnou verzí dovolené. Když došlo k obnovení styků s Jugoslávií, začalo se tam stavět celkem velké množství rekreačních zařízení. Druhým typem rekreace byly pobyty podnikové, tedy takové, které organizovaly určité podniky pro své zaměstnance. Již od počátku byl tento typ rekreace mezi účastníky oblíbenější. Probíhala totiž v menších zotavovnách s nižším počtem lůžek, byla dostupnější pro více lidí a její velkou výhodou byla možnost pobytu rodinných příslušníků, a to ještě před zavedením rodinné rekreace v roce Podniková rekreace zpravidla trvala kratší dobu (6-8 dní) a přísný výběr účastníků se prováděl vlastně jen do počátku šedesátých let 20. století. Později podnikové orgány (rekreační komise) jen zajišťovaly distribuci poukazů. Objekty podnikové rekreace se nacházely takřka po celém Československu. Třetím typem odborových rekreací byly pionýrské tábory. Usnesením vlády ze září 1955 bylo nařízeno, aby dětská rekreace spadala především do péče ROH. Tábory trvaly zpravidla tři týdny a byly určeny dětem od sedmi do čtrnácti let. Pobyty v táborech byly kromě jiného i praktickým opatřením na počátku padesátých let se prudce zvýšila zaměstnanost žen, prarodiče se mnohdy aktivně účastnili pracovního procesu a nebylo tedy moc příležitostí, jak by děti mohly trávit dva měsíce prázdnin. Tábory se staly vítaným, a především finančně dostupným řešením. Během tří letních týdnů na děti dohlíželi školení vedoucí, našli bychom mezi nimi i bývalé vedoucí skautských oddílů, kteří zrušením Skautu v roce 1948 přišli o možnost práce s dětmi. Že se mezi vedoucími nacházejí kromě ideologicky zatížených jedinců i Skauti, dětem přirozeně nikdo nesděloval. Vedoucí i děti se na táboře řídili přesně stanoveným programem, který kromě tělesných aktivit (rozcvičky a výlety), zahrnoval zejména v padesátých letech 20. století i výchovu ideologickou a kulturní. Dětem se musely promítat ideologicky nezávadné filmy, číst vhodné publikace (zejména od ruských autorů), zajištěn byl i zpěv a poslech správné hudby. Od šedesátých let akcent na ideologičnost, stejně jako u ostatních typů rekreací, postupně ustupoval do pozadí. Pro většinu dětí znamenaly pionýrské tábory příjemné vytržení z každodenního stereotypu a s odstupem let na ně bývalí účastníci vzpomínají jako na příjemné letní dny naplněné soutěžemi a (mnohdy) vydatným a dobrým jídlem. Závěrem tedy můžeme říci, že odborové rekreace patřily k velmi oblíbeným a cenově dostupným způsobům, jak trávit volný čas. Právě přesně stanovený program většině lidí vyhovoval (nemuseli se o nic starat), čehož hojně využívala dobová ideologie a propaganda, a nenásilně tak ovlivňovala životy lidí dle svých představ. PhDr. Alžběta Čornejová 17

18 Mgr. Petra Schindler-Wisten, Ph.D. Chataření a chalupaření Národ chatařů a chalupářů Chataření a chalupaření se od 50. do 90. let minulého století stalo jedním z typických českých fenoménů. Tento fenomén prošel během druhé poloviny 20. století několika fázemi, charakteristické projevy a typy chataření a chalupaření se často překrývaly a prolínaly. Pro české chataře a chalupáře nebyla chata či chalupa jen přechodným bydlením, ale pro řadu z nich skutečným druhým domovem. Chaty a chalupy bývaly často využívány celoročně, nejen o víkendech ale i na delší časová období, např. o dovolených. Co se týče způsobu využívání volného času, spojilo se zde několik dílčích aktivit, které byly a stále jsou populární: kutilství, zahrádkaření, houbaření apod. Chataření a chalupaření mělo vliv na celkový způsob života chatařů a chalupářů, strukturu jejich spotřeby, týdenní harmonogram, náplň dovolených i na jejich pracovní výkon. Definice pojmů Chaty jsou přízemní objekty s případným podkrovím, se stanovenou maximální velikostí a jsou určeny výhradně pro rekreaci. Nejčastěji jsou postaveny v extravilánu obce a je pro ně typické, že se shlukují do osad či kolonií. Chalupa je již existující objekt venkovského typu původně určený pro trvalé bydlení, který byl z různých důvodů vyčleněn k rekreačním účelům. Podstatnou vlastností chalupy je výhoda trvalého obývání a také její velikost. Chalupa stojí většinou v intravilánu obce, ale jinak také volně v krajině, např. v horských oblastech. Faktory ovlivňující rozkvět chataření a chalupaření v 50. a 60. letech ODSUN NĚMCŮ - jako důsledek odsunu Němců zůstal hlavně v pohraničí, ale i ve vnitrozemí (např. Mělnicko, Jihlavsko) velký potenciál neobydlených domů. To se stalo prvním impulsem k hromadnému zabírání opuštěných objektů, které začaly být využívány pro rekreační účely. - pokud se nenašli zájemci o trvalé bydlení, nabízely národní výbory chalupy k rekreaci různým zájmovým organizacím i jednotlivcům, často za velmi malou částku. První zájemci mohli získat chalupu za symbolickou cenu, která se pohybovala od několika stovek do jednoho tisíce poválečných korun. Majitelem chalupy se zájemce stal dekretem Národního pozemkového fondu v Praze. poválečná realita měla pochopitelně vliv na život tehdejší vesnice v pohraničí. Střetávaly se tu skupiny lidí, které se lišily etnicky, regionálně i sociálně, což se nakonec projevovalo i odlišným vztahem k lidové architektuře. Lidem, kteří se do pohraničí stěhovali natrvalo, připadaly německé domy cizí a často si je přebudovávali podle svých potřeb. Adaptace starých objektů chalupáři měla jiný ráz. Chalupáři se snažili, pokud to bylo možné, zachovat původní ráz stavení a zejména mladší generace již nechápaly dochované prvky jako rušivé německé elementy, nýbrž jako starou původní hodnotu. ZMĚNA ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBY - kolektivizace zemědělství v 50. letech a následná změna zemědělské výroby v 60. letech přispěla k dalšímu rozvoji chalupaření. Díky výstavbě velkých zemědělských provozoven klesl požadavek po pracovní síle a ten zapříčinil odchod lidí z vesnic do měst, čímž se uvolnily další budovy ve stavebním fondu, které mohly být využity pro rekreační účely. - přestavbami původně zemědělských usedlostí na rekreační objekty se často měnil jejich vzhled i vnitřní dispozice. Zpočátku byly úpravy chalupy vedeny romantizující snahou o zachování daného prostředí. Hygienický standard odpovídal tehdejší obecné úrovni bydlení a mož- 20 Chataření a chalupaření

19 nosti obyvatelstva. Voda se do chalupy nosila ze studny, samostatná koupelna byla výjimkou, záchod byl suchý. Interiéry se většinou zařizovaly původním selským nábytkem, kterým tehdejší i trvale obydlené chalupy oplývaly. Až později začalo být vybavení na chalupě podobné s vybavením městských bytů. - chalupáři z 50. a 60. let tvořili první vlnu, která se výrazně podílela na záchraně starých vesnických objektů. Vzhledem k nízkému stupni motorizace, nesnadné dostupnosti odlehlých vesnic a také nedostatku materiálu potřebného k rekonstrukcím museli být tito chalupáři opravdovými nadšenci, kteří chalupařili se zvláštním zaujetím. - chalupaření na mnoha místech přineslo opět povědomí o venkovském způsobu života. Přispěl k tomu pravděpodobně i vysoký sociální status mnohých chalupářů. Zejména v počátečních obdobích byli chalupáři lidé s nejvyššími profesně vzdělanostními charakteristikami, lidé s vysokou prestiží. Lidé hledali půvab ve zdravém venkovském prostředí a romantice starých chalup. V 60. letech mívali lidé ještě příbuzné na venkově, od 70. let zkušenost venkova upadá a je nahrazována zkušeností chaty či chalupy. ZKRÁCENÍ PRACOVNÍHO TÝDNE - důležitým přelomem bylo v roce 1968 zkrácení pracovního týdne na 5 dnů. Delší víkend nabízel chatařům a chalupářům nové možnosti. Víkendový život se pro řadu lidí stal důležitější než pracovní týden. ZVYŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ - jedním z důležitých důvodů pro pořízení chaty či chalupy byla skutečnost, že vlastnictví rekreačního domu bylo vnímáno jako vhodná investice finančních prostředků. Vlastnictví chaty či chalupy bylo nejtypičtější ukázkou soukromého vlastnictví v komunistickém Československu. - od 60. let rostla životní úroveň obyvatelstva, zvyšovala se výroba spotřebních předmětů, což způsobilo navyšování rodinných úspor a možnost disponovat dostatečnými finančními prostředky, např. ke koupi chaty či chalupy. Vybavení domácností standardními výrobky se postupně zlepšovalo a rostl i počet automobilů. Snadnější mobilita přispěla k dalšímu zájmu o chaty a chalupy nacházející se ve větší vzdálenosti od místa trvalého bydliště. NEMOŽNOST CESTOVAT DO ZAHRANIČÍ - po roce 1968 se značně omezila možnost cestovat do zahraničí, chaty a chalupy se tak v mnoha případech staly místem, kde se dal trávit volný čas. Rodinné chalupaření bylo protikladem k nepříliš oblíbeným kolektivním rekreacím na poukaz ROH. Veřejná ubytovací zařízení byla dimenzována spíše na dlouhodobé pobyty, v letní sezóně nebyla schopna uspokojit požadavky krátkodobé rekreace. ÚTĚK Z MĚSTA - hlavní motivací chataření a chalupaření byla touha dostat se na pár dnů z města do přírody, což přirozeně odpovídalo skutečnosti, že naprostá většina chalupářů a chatařů pocházela z měst. V podstatě platila úměra, čím větší město tím víc chalupářů, resp. chatařů. - na chalupách i chatách se většinou realizoval volný čas rodin, které zde doháněly to, co přes týden zameškaly. Rodiče měli na děti více času a více se jim věnovali. Na chalupě se v mnoha případech rodinné vztahy upevňovaly. SEBEREALIZACE - pro mnoho chatařů a chalupářů znamenalo druhé bydlení širokou možnost seberealizace, např. při výstavbě, rekonstrukcích, zařizování objektu, ale též při zahrádkaření a dalším kutilství. - chalupaření a chataření je charakteristické specifickým trávením volného času, kdy rodina využívá objekt druhého bydlení po většinu víkendů a dovolených a mnohdy tak žije jakousi prostorovou schizofrenií. Tu chápeme jako rozdvojení domácnosti na dvě jednotky, mezi nimiž se rodina neustále pohybuje. Na chatě či chalupě se trávil volný čas jiným způsobem než doma v bytě, ale postupem času se tyto odlišnosti mnohde překrývaly, a chalupáři a chataři tak často upadali do stejných stereotypů jako v místě trvalého bydliště. Mgr. Petra Schindler-Wisten, Ph.D. 21

20 DOPORUČENÁ LITERATURA BIČÍK, I. a kol.: Druhé bydlení v Česku. Praha DUFFKOVÁ, Jana: První a druhý domov. Vývoj české záliby v chataření a chalupaření z pohledu sociologie. In: Přítomnost 2/2002, s FIALOVÁ, Dana: Transformace druhého bydlení (v zázemí Prahy). Disertační práce. Praha UK Přírodovědecká fakulta KADLEC, Alex KADLECOVÁ, Anna: Rekreační chalupy. Praha SNTL LIBROVÁ, Hana: Dva typy druhého bydlení v ČSR. In: Sborník prací Filosofické fakulty Brněnské univerzity, G 19, Brno SCHINDLER-WISTEN, P.: Společenské aspekty chalupářské subkultury v období tzv. normalizace. Disertční práce. Praha FHS UK STOKLASA, J: Krajina jako druhý domov aneb vývoj chatové a chalupářské rekreace v české krajině. In: SVOBODOVÁ, H. (ed.): Krajina jako domov. Žďár nad Sázavou 1996, s SULITKA, Andrej: K otázke stretávania sa rozmanitých skupín presídlencov a ich kultúr v pohraničí. In: Český lid, roč. 72, č. 4 (1985), s ZAPLETALOVÁ, Veronika: Chatařství. Architektura lidských snů. ERA Chatař. Časopis pro chataře a chalupáře. Praha, Státní zemědělské nakladatelství Chataření a chalupaření

Socialistická hospodářská soustava v textu Ústavy Československé socialistické republiky z r. 1960

Socialistická hospodářská soustava v textu Ústavy Československé socialistické republiky z r. 1960 VY_32_INOVACE_DEJ_36 Socialistická hospodářská soustava v textu Ústavy Československé socialistické republiky z r. 1960 Mgr. Veronika Brynychová Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická

Více

Junáka. protinacistického odboje roku 1941 zvláštním dekretem ministr exilové londýnské vlády Juraj Slávik. Za účast v odboji zaplatilo životem na

Junáka. protinacistického odboje roku 1941 zvláštním dekretem ministr exilové londýnské vlády Juraj Slávik. Za účast v odboji zaplatilo životem na 1940 Dne 28. 10. 1940 vydal K. H. Frank v zastoupení říšského protektora v Čechách a na Moravě nařízení o rozpuštění Junáka. Dne 4. 11. 1940 nacisté přepadli ústředí Junáka a zabavili veškerý majetek.

Více

Volný čas v 50. a 60. letech v pohraniční obci Droužkovice

Volný čas v 50. a 60. letech v pohraniční obci Droužkovice Volný čas v 50. a 60. letech v pohraniční obci Droužkovice PŘÍPADOVÁ STUDIE Bc. Věra Okénková Důležitost studia volného času? OFICIÁLNÍ POSTOJE K TRÁVENÍ Situace bezprostředně po válce Postoj vládnoucí

Více

Krátká prezentační elektronická zpráva o plnění projektu č.dag/54/11/006190/2010

Krátká prezentační elektronická zpráva o plnění projektu č.dag/54/11/006190/2010 Krátká prezentační elektronická zpráva o plnění projektu č.dag/54/11/006190/2010 Ekologická a mykologická osvěta, poradenská a informační činnost zaměřená na velké houby-makromycety, s cílem zvýšení prevence

Více

ROCE 1945. dusan.pavlu@vsfs.cz

ROCE 1945. dusan.pavlu@vsfs.cz ČESKÝ PERIODICKÝ TISK A LEGISLATIVA PO ROCE 1945 doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc. dusan.pavlu@vsfs.cz 1. VÝCHODISKA NOVÝCH POMĚRŮ PO ROCE 1945 Úvahy exilových reprezentací o nových poměrech po osvobození KOŠICKÝ

Více

Dům dětí a mládeže ASTRA Zlín, příspěvková organizace, je školské zařízení pro zájmové vzdělávání. Činnost realizuje v době mimo vyučování, ve

Dům dětí a mládeže ASTRA Zlín, příspěvková organizace, je školské zařízení pro zájmové vzdělávání. Činnost realizuje v době mimo vyučování, ve 1 Dům dětí a mládeže ASTRA Zlín, příspěvková organizace, je školské zařízení pro zájmové vzdělávání. Činnost realizuje v době mimo vyučování, ve volných dnech, v době svátků a prázdnin. Naším cílem je,

Více

AKADEMIE UMĚNÍ A KULTURY PRO SENIORY HMP

AKADEMIE UMĚNÍ A KULTURY PRO SENIORY HMP AKADEMIE UMĚNÍ A KULTURY PRO SENIORY HMP Projekt základních uměleckých škol (příspěvkových organizací) a HMP, určený pro seniory v oblasti celoživotního uměleckého vzdělávání Osnova: 1. Název projektu

Více

VY_32_INOVACE_DEJ_33. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

VY_32_INOVACE_DEJ_33. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. VY_32_INOVACE_DEJ_33 Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast:

Více

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument.

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument. Určení prioritních oblastí a identifikace hlavních oblastí podpory s uvedením vazby na Integrované hlavní směry strategie Evropa 2020 a na regionální strategické y Kraj: Plzeňský kraj Prioritní oblast

Více

Volný čas. Mgr. Veronika Pluhařová září 2012 červen 2013 Výchova ke zdraví 6. ročník Základní škola, Chrudim, Dr. Peška 768

Volný čas. Mgr. Veronika Pluhařová září 2012 červen 2013 Výchova ke zdraví 6. ročník Základní škola, Chrudim, Dr. Peška 768 Volný čas Mgr. Veronika Pluhařová září 2012 červen 2013 Výchova ke zdraví 6. ročník Základní škola, Chrudim, Dr. Peška 768 Volný čas je nedílnou součástí každodenního života člověka. Je to čas, v němž

Více

Literatura 20. století

Literatura 20. století Literatura 20. století celková charakteristika z hlediska historie a literárního vývoje Tvorbu spisovatelů ovlivnily: 1) 1. světová válka (1914 1918) 2) 2. světová válka (1939 1945) 3) studená válka 2.

Více

8. Věda a technologie, informační společnost

8. Věda a technologie, informační společnost 8. Věda a technologie, informační společnost V každé společnosti je její důležitou a nedílnou součástí oblast výzkumu a vývoje. Jedná se o systematickou tvůrčí práci konanou za účelem získání nových znalostí

Více

Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.

Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s. Využívání jihočeských rybníků k rekreačním účelům Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová Katedra regionálního managementu Ekonomická fakulta, JCU Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.

Více

Tvorba produktů a balíčků cestovního ruchu

Tvorba produktů a balíčků cestovního ruchu Tvorba produktů a balíčků cestovního ruchu Simona Fink Turistické centrum VHS Regen Důležitým aspektem při tvorbě balíčků je: 1. profil destinace Od roku 1989 neustále stoupá návštěvnost turistického regionu

Více

II. SVĚTOVÁ VÁLKA, VLÁDA KSČ

II. SVĚTOVÁ VÁLKA, VLÁDA KSČ II. SVĚTOVÁ VÁLKA, VLÁDA KSČ Anotace: Materiál je určen k výuce vlastivědy ve 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se situací za doby okupace Československa, II. světové války a následné vlády KSČ. Učebnice:

Více

4. Osoby bydlící v zařízeních

4. Osoby bydlící v zařízeních 4. Osoby bydlící v zařízeních Ubytování v zařízení nesplňuje parametry bydlení v bytech, naopak poskytuje bydlícím osobám některé služby. Celkem bylo k 26. 3. 2011 ve všech typech zařízení sečteno 194

Více

ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník 1989. Uverejnené: 18.10.1989 Účinnosť od: 01.12.1989

ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník 1989. Uverejnené: 18.10.1989 Účinnosť od: 01.12.1989 ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY Ročník 1989 Uverejnené: 18.10.1989 Účinnosť od: 01.12.1989 112 V Y H L Á Š K A ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky ze dne 6.

Více

Pozornost věnovaná tématům Stav výuky soudobých dějin Ústav pro studium totalitních režimů

Pozornost věnovaná tématům Stav výuky soudobých dějin Ústav pro studium totalitních režimů Příbram Vojna 2013: Josef Märc Projektová výuka, současné dějiny a šťastná babička komunistka (50. léta v Československu) Pozornost věnovaná tématům Stav výuky soudobých dějin Ústav pro studium totalitních

Více

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu Kap 10-2003.qxd 10.1.2003 14:53 Page 213 213 Cestování součást moderního životního stylu Cestovní ruch se ve druhé polovině dvacátého století prosadil jako nejvýraznější společenský, kulturní i ekonomický

Více

Aikido Vinohrady Praha, o.s.

Aikido Vinohrady Praha, o.s. Aikido Vinohrady Praha, o.s. Výroční zpráva za rok 2007 Vypracoval Martin Švihla 2.1.2008 Obsah zprávy: Aikido Poslání klubu Činnost klubu Klub v roce 2007 Pravidelná výuka Nepravidelné aktivity (semináře,

Více

Zpráva ze zahraniční cesty

Zpráva ze zahraniční cesty Zpráva ze zahraniční cesty Místo: Levoča (Slovensko) Termín: 20. 22. června 2006 Doprava: autobus / vlak Odjezd: 19. 6. 7.00 hod. Praha, ÚAN Florenc 19. 6. 15.40 hod. Poprad, aut. nádraží 19. 6. 16.10

Více

Spokojenost občanů s místním společenstvím

Spokojenost občanů s místním společenstvím Spokojenost občanů s místním společenstvím Ukazatel kvality života (Evropský indikátor udržitelného rozvoje A1) Průzkum Spokojenost občanů s místním společenstvím, ve kterém jsou zjišťovány názory, postoje,

Více

Analýza volnočasových aktivit obyvatel obcí přilehlých k městu Štětí

Analýza volnočasových aktivit obyvatel obcí přilehlých k městu Štětí Analýza volnočasových aktivit obyvatel obcí přilehlých k městu Štětí Výsledky kvantitativního průzkumu 2009 1 Obsah 1. Úvod... 2 1.1. Sociodemografické složení vzorku obyvatel přilehlých obcí.... 2 2.

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra statistiky TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Demografický vývoj v České republice v návaznosti na evropské a celosvětové trendy Jméno autora:

Více

Moravskoslezský kraj kraj technických atraktivit. Konference - Ostrava 2010

Moravskoslezský kraj kraj technických atraktivit. Konference - Ostrava 2010 Moravskoslezský kraj kraj technických atraktivit Konference - Ostrava 2010 Využití technických staveb a zařízení v cestovním ruchu Doc. Ing. Václav Lednický, CSc. Obchodně podnikatelská fakulta Slezské

Více

PROJEKT ROMA Česká republika Karviná. Sdružení Romů Severní Moravy

PROJEKT ROMA Česká republika Karviná. Sdružení Romů Severní Moravy PROJEKT ROMA Česká republika Karviná Sdružení Romů Severní Moravy 1 AKTIVITY V RÁMCI PROJEKTU Průběžné aktivity pro děti: Volnočasové aktivity pro děti a mláděž (zvláště z cílové skupiny) kroužky: počítačový,

Více

Venkovská turistika v České republice

Venkovská turistika v České republice Venkovská turistika v České republice Rudolf Zeipelt, Ludmila Dömeová, Andrea Jindrová Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická Bořetice 2011 1 Venkovská turistika v České republice

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) 7. ročník základní

Více

Strategický plán města Police nad Metují Strategická část tabulkový přehled

Strategický plán města Police nad Metují Strategická část tabulkový přehled Strategický plán města Police nad Metují Strategická část tabulkový přehled Prioritní osa 1 (PO 1) Sociokulturní život města Strategický cíl PO 1 - Město nabízející bohaté možnosti využití volného času

Více

Období komunistické vlády

Období komunistické vlády Materiál pro domácí VY_06_Vla5E-20 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

Informace pro uchazeče o studium v akademickém roce 2014-2015

Informace pro uchazeče o studium v akademickém roce 2014-2015 Informace pro uchazeče o studium v akademickém roce 2014-2015 Ústav historických věd Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezská univerzita v Opavě Kontakt: Ústav historických věd Filozoficko-přírodovědecká

Více

Škrtni všechny nesprávné odpovědi.

Škrtni všechny nesprávné odpovědi. 1. Kdo se stal v Československu po druhé světové válce předsedou vlády? Emil Hácha. 2. Komunistický politik, první dělnický prezident v Československu. Vedl komunistický převrat v roce 1948. Jak se jmenuje?

Více

B.4. Podpora kulturních služeb, sportovních zařízení a zájmové činnosti obyvatel

B.4. Podpora kulturních služeb, sportovních zařízení a zájmové činnosti obyvatel Opatření Vize B.4. Podpora kulturních služeb, sportovních zařízení a zájmové činnosti obyvatel Liberecký kraj bude vytvářet a poskytovat podmínky pro plnohodnotný život podporou činností, které přispívají

Více

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_02 Tématický celek: Evropa a Evropané

Více

Projekt Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži Metodické, odborné a edukační centrum péče a obnovy historických zahrad a parků

Projekt Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži Metodické, odborné a edukační centrum péče a obnovy historických zahrad a parků Projekt Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži Metodické, odborné a edukační centrum péče a obnovy historických zahrad a parků Ing. Jitka Gajdoštinová + Ing. Lenka Křesadlova Ph.D. - NPÚ ÚOP v Kroměříži

Více

Celkový počet odpovědí respondentů: 506

Celkový počet odpovědí respondentů: 506 MIKROREGION LUHAČOVSKÉ ZÁLESÍ: DOTAZNÍK ISÚ Celkový počet odpovědí respondentů: 56 Slopné 4,35% Velký Ořechov,59% Název obce respondenta Želechovice nad Dřevnicí 7,31% Biskupice 1,98% Březnice 2,9 Bohuslavice

Více

KONFERENCE SENIOR LIVING 2006-2011

KONFERENCE SENIOR LIVING 2006-2011 KONFERENCE SENIOR LIVING 2006-2011 Odborná konference SENIOR LIVING se jako jediná v České republice věnovala problematice bydlení seniorů. Stěžejními tématy konference je bydlení a kvalita života seniorů

Více

Magni Cesty s příběhem

Magni Cesty s příběhem Cesty s příběhem Magni Cesty s příběhem ROZVOJ POZNÁVACÍHO A KULTURNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU MĚST A REGIONŮ PRO DOMÁCÍ A ZAHRANIČNÍ TURISTY HelpTour - Agentura pro rozvoj cestovního ruchu Ing. Marek Toušek

Více

Krátká prezentační elektronická zpráva o plnění projektu č.dag/54/11/005398/2009

Krátká prezentační elektronická zpráva o plnění projektu č.dag/54/11/005398/2009 Krátká prezentační elektronická zpráva o plnění projektu č.dag/54/11/005398/2009 Ekologická a mykologická osvěta, poradenská a informační činnost zaměřená na velké houby-makromycety, s cílem zvýšení prevence

Více

S e n á t n í n á v r h ZÁKON. ČÁST PRVNÍ Zrušení rozhlasových a televizních poplatků

S e n á t n í n á v r h ZÁKON. ČÁST PRVNÍ Zrušení rozhlasových a televizních poplatků S e n á t n í n á v r h ZÁKON ze dne o zrušení rozhlasových a televizních poplatků a o změně některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Zrušení rozhlasových a televizních

Více

Cestovní ruch v Plzeňském kraji ve 4. čtvrtletí 2015 a v roce 2015

Cestovní ruch v Plzeňském kraji ve 4. čtvrtletí 2015 a v roce 2015 Cestovní ruch v Plzeňském kraji ve 4. čtvrtletí 2015 a v roce 2015 (předběžné výsledky) Cestovní ruch ve 4. čtvrtletí 2015 V samotném 4. čtvrtletí 2015 navštívilo Plzeňský kraj 119 193 osob, z toho 55,4

Více

Kampaň Česko země příběhů. Martin Šlajchrt _

Kampaň Česko země příběhů. Martin Šlajchrt _ Kampaň Česko země příběhů Martin Šlajchrt _ Domácí cestovní ruch - jaký je aktuální stav 9.12.2013 2 Základní charakteristiky pobytu Jaký je návštěvník turistických regionů v ČR? Kategorie Podíl návštěvníků

Více

VY_32_INOVACE_DEJ_31. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského Dostupné z Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

VY_32_INOVACE_DEJ_31. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského Dostupné z  Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. VY_32_INOVACE_DEJ_31 Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast:

Více

Marketing atraktivit Marketing dlouhodobě udržitelného rozvoje Marketing ubytovacích služeb. Marketing cestovních kanceláří

Marketing atraktivit Marketing dlouhodobě udržitelného rozvoje Marketing ubytovacích služeb. Marketing cestovních kanceláří Marketing atraktivit Vybrané aplikace marketingu cestovního ruchu: Marketing atraktivit Marketing destinací Marketing dlouhodobě udržitelného rozvoje Marketing ubytovacích služeb Marketing lodní a letecká

Více

konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula

konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula Situace po roce 1945 konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula se nevyhnula ani vysokému školství, a to samozřejmě ani ekonomickému a obchodnímu po únoru 1948 obsazení

Více

PRIORITY ROZVOJE ÚZEMÍ MAS DOLNOBŘEŽANSKO PRO PROGRAMOVACÍ OBDOBÍ

PRIORITY ROZVOJE ÚZEMÍ MAS DOLNOBŘEŽANSKO PRO PROGRAMOVACÍ OBDOBÍ PRIORITY ROZVOJE ÚZEMÍ MAS DOLNOBŘEŽANSKO PRO PROGRAMOVACÍ OBDOBÍ 2014-2020 MAS Dolnobřežansko provedla v průběhu měsíce května dotazníkové šetření mezi zástupci veřejného, neziskového a soukromého sektoru

Více

Základní škola Ruda nad Moravou. Označení šablony (bez čísla materiálu): EU-OPVK-ICT-D

Základní škola Ruda nad Moravou. Označení šablony (bez čísla materiálu): EU-OPVK-ICT-D Označení šablony (bez čísla materiálu): EU-OPVK-ICT-D Číslo materiálu Datum Třída Téma hodiny Ověřený materiál - název Téma, charakteristika Autor Ověřil 21 16.3.2012 9.A Atentát na Heydricha Atentát na

Více

EL NAD č.: 1320 AP.: 216

EL NAD č.: 1320 AP.: 216 Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Rokycany Československá konfederace odborových svazů - Základní organizace Tělovýchovná a rekreační zařízení města Rokycany 1980-1991 Inventář EL

Více

Kulturní instituce. Divadla, kina, kulturní střediska, kulturní instituty, spolky, kluby. IS1 SŠJS Tábor 2014/2015

Kulturní instituce. Divadla, kina, kulturní střediska, kulturní instituty, spolky, kluby. IS1 SŠJS Tábor 2014/2015 Kulturní instituce Divadla, kina, kulturní střediska, kulturní instituty, spolky, kluby IS1 SŠJS Tábor 2014/2015 Divadla O Divadlo je výkonné čili múzické umění, při němž herci (případně zpěváci a tanečníci)

Více

Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov

Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov Minimální preventivní program 2013-2014 Příloha celoročního plánu. Program protidrogové prevence pro školní rok 2013-2014 Úvod:

Více

Statistika návštěvnosti města Český Krumlov za rok 2011

Statistika návštěvnosti města Český Krumlov za rok 2011 Statistika návštěvnosti města Český Krumlov za rok 2011 Českokrumlovský rozvojový fond, spol. s.r.o. Úsek cestovního ruchu Destinační management Náměstí Svornosti 2 381 01 Český Krumlov www.ckrumlov.cz/destination

Více

VY_32_INOVACE_D 12 06

VY_32_INOVACE_D 12 06 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Československo

Více

Hodnoty a postoje v životě rodiny

Hodnoty a postoje v životě rodiny Hodnoty a postoje v životě rodiny PhDr. Simona Hoskovcová, PhD. 1 www.nadacesirius.cz Hodnoty a postoje k rodinnému životu Vědci si od výzkumu rodičovských postojů slibovali vhled do rodinného prostředí,

Více

Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje

Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje PhDr. Oldřich Čepelka spolupracovník Euroconsultants, s. r. o. Ústí nad Labem, 25. 3. 2011 Ověřovali jsme několik domněnek - do zahraničí

Více

Konzumace piva v České republice v roce 2007

Konzumace piva v České republice v roce 2007 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 26 40 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Konzumace piva v České republice v roce 2007 Technické

Více

Cena cestovního ruchu v turistické oblasti Beskydy-Valašsko Přihláška

Cena cestovního ruchu v turistické oblasti Beskydy-Valašsko Přihláška Cena cestovního ruchu v turistické oblasti Beskydy-Valašsko 2013 Přihláška Identifikační údaje soutěžícího (realizátora produktu): Název společnosti, organizace: Muzeum Beskyd Frýdek Místek, příspěvková

Více

NADĚJE o.p.s. Velký Osek Výroční zpráva za rok 2011

NADĚJE o.p.s. Velký Osek Výroční zpráva za rok 2011 NADĚJE o.p.s. Velký Osek Výroční zpráva za rok 2011 OBSAH o úvod a cíle o organizace a kontakty o poslání o události v roce 2011 o hospodaření v roce 2011 o poděkování a výzva k podpoře Úvod a cíle Vážení

Více

Usnesení č. 9/810/1 - Příloha č. 1 Strana 1 Počet stran přílohy: 7

Usnesení č. 9/810/1 - Příloha č. 1 Strana 1 Počet stran přílohy: 7 Usnesení č. 9/810/1 - Příloha č. 1 Strana 1 Seznam projektů, kterým bude poskytnuta dotace v dotačním Programu podpory aktivit příslušníků národnostních menšin žijících na území Moravskoslezského kraje

Více

Ver.03/2013 SANOMA MEDIA PRAHA 2013 MEDIA DATA

Ver.03/2013 SANOMA MEDIA PRAHA 2013 MEDIA DATA Ver.03/2013 SANOMA MEDIA PRAHA 2013 MEDIA DATA Vlasta Jediný opravdu český týdeník pro ženy Vlasta je tradiční a proto důvěryhodná. Vlasta je moderní a proto stále milovaná a žádaná. Vlasta je partnerkou

Více

Hodnocení roku 2015 Domov pro osoby se zdravotním postižením Severní Terasa

Hodnocení roku 2015 Domov pro osoby se zdravotním postižením Severní Terasa Hodnocení roku 2015 Domov pro osoby se zdravotním postižením Severní Terasa Tak jako rok 2014 i rok 2015 byl pro všechny obyvatele i zaměstnance Domova pro osoby se zdravotním postižením Severní Terasa

Více

Průběžná zpráva o realizaci projektu pro projektové partnery Etapa 3-4

Průběžná zpráva o realizaci projektu pro projektové partnery Etapa 3-4 Květen 2011 Průběžná zpráva o realizaci projektu pro projektové partnery Etapa 3-4 HelpTour - Agentura pro rozvoj cestovního ruchu Projekt Prezentace a propagace církevních památek a kulturně-historického

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Základní škola a mateřská škola, Ostrava-Hrabůvka, Mitušova 16, příspěvková organizace Školní vzdělávací program 1. stupeň, Člověk a jeho svět

Základní škola a mateřská škola, Ostrava-Hrabůvka, Mitušova 16, příspěvková organizace Školní vzdělávací program 1. stupeň, Člověk a jeho svět Vlastivěda Vzdělávání v oblasti Člověk a jeho svět rozvíjí poznatky, dovednosti a prvotní zkušenosti žáků získané ve výchově v rodině a v předškolním vzdělávání. Žáci se učí pozorovat a pojmenovávat věci

Více

SKAUTING PRO VŠECHNY

SKAUTING PRO VŠECHNY SKAUTING PRO VŠECHNY programový dokument Projekt Skauting: příležitost skutečně pro všechny Skupina Skauting pro všechny (SPV) květen 2011 Kdo jsme a z čeho vycházíme Skupina Skauting pro všechny sdružuje

Více

INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ

INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ PROSINEC 2002 Úvodem SVČ a občanská sdružení se ve své

Více

Podpora kultury na úrovni EU Kulturní a kreativní průmysly. Eva Žáková

Podpora kultury na úrovni EU Kulturní a kreativní průmysly. Eva Žáková Podpora kultury na úrovni EU Kulturní a kreativní průmysly Eva Žáková EU a kultura čl. 167 Lisabonské smlouvy podpora kultury do agendy EU začleněna v rámci Maastrichtské smlouvy (1992) podpora kultury

Více

Spotřeba domácností má významný sociální rozměr

Spotřeba domácností má významný sociální rozměr Spotřeba domácností má významný sociální rozměr Výdaje domácností výrazně přispívají k celkové výkonnosti ekonomiky. Podobně jako jiné sektory v ekonomice jsou i ony ovlivněny hospodářským cyklem. Jejich

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ ZŠ Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro 7. ročník? Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) ZŠ

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Žáci použijí snímky s úkoly a závěrečným testem, které slouží k procvičení látky.

Žáci použijí snímky s úkoly a závěrečným testem, které slouží k procvičení látky. Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914 1 Vzdělávací oblast : Člověk a společnost Vyučovací předmět : Dějepis Ročník:9. Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Poznámka vysvětlí rozdílné tempo modernizace a prohloubení nerovnoměrnosti

Více

Léto na zámku zámek Lomnice nad Popelkou

Léto na zámku zámek Lomnice nad Popelkou Léto na zámku 2016 Lomnický zámek pohádkový a hravý ani v létě nezahálí! 5. ročník cyklu letních kulturních akcí Pořadatel: Kulturní a informační středisko, příspěvková organizace Navazující 5. ročník

Více

KONFERENCE... 1 AKCE PRO ZAMĚSTNANCE... 5 AKCE PRO ZAMĚSTNANCE SLOVENSKO OBECNÍ DŮM TRAMVAJ S LOGEM ŠKODA JS... 21

KONFERENCE... 1 AKCE PRO ZAMĚSTNANCE... 5 AKCE PRO ZAMĚSTNANCE SLOVENSKO OBECNÍ DŮM TRAMVAJ S LOGEM ŠKODA JS... 21 OSLAVY 60. VÝROČÍ ZALOŽENÍ SPOLEČNOSTI Obsah KONFERENCE... 1 AKCE PRO ZAMĚSTNANCE... 5 AKCE PRO ZAMĚSTNANCE SLOVENSKO... 16 OBECNÍ DŮM... 18 TRAMVAJ S LOGEM ŠKODA JS... 21 KONFERENCE Šedesáti letům jaderného

Více

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE Oblastní pracoviště České Budějovice Inspekční zpráva II. soukromá mateřská škola Sluníčko, s. r. o. Na Zlaté stoce 12, 370 05 České Budějovice Identifikátor zařízení: 600 000 478

Více

MEDIA KIT. Proč inzerovat v deníku PRÁVO? Kde inzerovat v deníku PRÁVO? Kdo jsou čtenáři deníku PRÁVO? [Zadejte text.]

MEDIA KIT. Proč inzerovat v deníku PRÁVO? Kde inzerovat v deníku PRÁVO? Kdo jsou čtenáři deníku PRÁVO? [Zadejte text.] Proč inzerovat v deníku PRÁVO? Kde inzerovat v deníku PRÁVO? Kdo jsou čtenáři deníku PRÁVO? [Zadejte text.] KDO JSME? Vydavatelství Borgis a.s. vydávající deník PRÁVO Deník PRÁVO: vychází 6x týdně Elektronická

Více

Národní konference Venkov - Hospoda. 16.10.2014 Pavel Moulis

Národní konference Venkov - Hospoda. 16.10.2014 Pavel Moulis Národní konference Venkov - Hospoda 16.10.2014 Pavel Moulis HOSPODA - z historie Hospoda = pán domu Venkovské hospody neboli šenky jsou známy už z dob ranného středověku S rozvojem obchodu zájezdní hostince

Více

Profil domácího turisty (zima 2009/2010)

Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Bc. Petra Paduchová CzechTourism EDEN Cíl: Zjistit profil domácích návštěvníků / turistů v krajích / regionech České republiky Termín projektu: 2009 2014 Způsob

Více

ROK 2008 NA ZÁMKU A V KULTUŘE

ROK 2008 NA ZÁMKU A V KULTUŘE ROK 2008 NA ZÁMKU A V KULTUŘE V kalendářním roce 2008 jsme na zámku uspořádali 41 kulturních a společenských akcí, u kterých jsme byli jediným nebo hlavním pořadatelem. Šlo o následující akce: 8 pohádek

Více

Vlastimil Kybal. československý vyslanec v Itálii 1920 1925

Vlastimil Kybal. československý vyslanec v Itálii 1920 1925 Vlastimil Kybal československý vyslanec v Itálii 1920 1925 Vyslanec v Itálii 1920 1925 Diplomacie znamená být důstojnými představiteli svého národa u národa cizího a pokornými dělníky spojujícími oba národy

Více

100% festival INTEGRACE 14.-16.3.2014. Ing. Michal Crhonek. koordinátor festivalu

100% festival INTEGRACE 14.-16.3.2014. Ing. Michal Crhonek. koordinátor festivalu festival 100% INTEGRACE 14.-16.3.2014 Ing. Michal Crhonek koordinátor festivalu tanecahandicap@gmail.com michal@michalcrhonek.cz tel: +420 603 284 760 www.tanecahandicap.cz O CO JDE? Projekt Tanec a handicap

Více

RETROSPEKTIVNÍ DOPLŇOVÁNÍ KNIHOVNÍCH FONDŮ V KRAJSKÝCH KNIHOVNÁCH

RETROSPEKTIVNÍ DOPLŇOVÁNÍ KNIHOVNÍCH FONDŮ V KRAJSKÝCH KNIHOVNÁCH RETROSPEKTIVNÍ DOPLŇOVÁNÍ KNIHOVNÍCH FONDŮ V KRAJSKÝCH KNIHOVNÁCH Anna Andrlová, Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje v Plzni Doplňování knihovních fondů je proces nebo činnost, při kterém dochází

Více

Předpoklady pro rozvoj CR - charakteristika potřeb

Předpoklady pro rozvoj CR - charakteristika potřeb Předpoklady pro rozvoj CR - charakteristika potřeb Iveta Hennetmairová Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr.

Více

A B C D E F. Třicátá léta ve 20.

A B C D E F. Třicátá léta ve 20. A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost 2 Vzdělávací obor: Dějepis 3 Vzdělávací předmět: Dějepis 4 Ročník: 9. 5 Klíčové kompetence Výstupy Učivo (Dílčí kompetence) 6 Kompetence k učení rozlišením

Více

Vnímání potravin spotřebitelem. Ing. Jan Pivoňka, Ph.D.

Vnímání potravin spotřebitelem. Ing. Jan Pivoňka, Ph.D. Vnímání potravin spotřebitelem Ing. Jan Pivoňka, Ph.D. Vliv kultury a socioekonomického prostředí na vnímání potravin spotřebitelem Analýza marketingového prostředí (makroprostředí) Ekonomické vlivy Demografické

Více

Východní blok. Státy a organizace východního bloku

Východní blok. Státy a organizace východního bloku Východní blok Státy a organizace východního bloku Státy východního bloku Hlavní slovo SSSR 15 svazových republik SSSR největší stát na světě Vliv ve většině států střední a východní Evropy Komunisté s

Více

Dodatek č.j. 160/2015, kterým se mění školní vzdělávací program JARO (Jedinečnost Aktivita Radost Optimismus)

Dodatek č.j. 160/2015, kterým se mění školní vzdělávací program JARO (Jedinečnost Aktivita Radost Optimismus) Dodatek č.j. 160/2015, kterým se mění školní vzdělávací program JARO (Jedinečnost Aktivita Radost Optimismus) Dne: 24.8.2015 Platnost od 1.9.2015 Vydává: Mgr. Petr Urbánek ředitel školy Změny v části 3

Více

Portofolio televizních kanálů

Portofolio televizních kanálů Portofolio televizních kanálů SAT Plus, s.r.o. upc express Společnost SAT Plus, s.r.o. se od svého založení věnuje projektům nízkonákladových televizních stanic a je majitelem licencí tří televizních kanálů,

Více

První republika.notebook. January 23, 2014

První republika.notebook. January 23, 2014 VY_32_INOVACE_VL_116 Téma hodiny: První republika Předmět: Vlastivěda Ročník: 5. třída Klíčová slova: demokracie, hospodářský rozmach, vzdělání, Skaut, Sokol, Tomáš Baťa Autor: Mgr. Renata Čuková Podzimková,

Více

Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013

Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013 Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Jiří KOLBABA. Profil činnosti cestovatele a fotografa

Jiří KOLBABA. Profil činnosti cestovatele a fotografa Jiří KOLBABA Profil činnosti cestovatele a fotografa JIŘÍ KOLBABA Cestovatel, dobrodruh a fotograf Jiří Kolbaba (*1957), viceprezident Českého klubu cestovatelů, přibližuje svými snímky i příběhy české

Více

Konec velkých prázdnin a jeho diváci

Konec velkých prázdnin a jeho diváci Konec velkých prázdnin a jeho diváci Šestým dílem nabídnutým na ČT1 v pondělí 5. září 2005 skončilo nové uvedení televizního románu. Šestidílnou sérii o dramatických útěcích za hranice socialistického

Více

VY_32_INOVACE_DEJ_39. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

VY_32_INOVACE_DEJ_39. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. VY_32_INOVACE_DEJ_39 Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast:

Více

Katalog filmů. Dokumentární film o 5. Kmochově Kolínu celostátní přehlídce dechových orchestrů v r. 1967

Katalog filmů. Dokumentární film o 5. Kmochově Kolínu celostátní přehlídce dechových orchestrů v r. 1967 Katalog filmů 1977 1980 1. Muziky, muziky 16mm, černobílé (dále jen čb), 10 min Dokumentární film o 5. Kmochově Kolínu celostátní přehlídce dechových orchestrů v r. 1967 2. Kde domov můj 16mm, čb, 7 min

Více

Dana Fialová, Veronika Nožičková. Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje

Dana Fialová, Veronika Nožičková. Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Nové rekreační aktivity ve venkovském m prostoru Česka Dana Fialová, Veronika Nožičková Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Cíl l příspp

Více

Obsah. 1) Úvodem 2) Cíle a poslání 3) Popis realizovaných akcí 4) Náklady a financování 5) Plánované akce na rok ) Dlouhodobé cíle 7) Závěr

Obsah. 1) Úvodem 2) Cíle a poslání 3) Popis realizovaných akcí 4) Náklady a financování 5) Plánované akce na rok ) Dlouhodobé cíle 7) Závěr Ve Vtelně, 31.3.2013 Obsah 1) Úvodem 2) Cíle a poslání 3) Popis realizovaných akcí 4) Náklady a financování 5) Plánované akce na rok 2013 6) Dlouhodobé cíle 7) Závěr 1) Úvodem Myšlenka založit sdružení

Více

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1983 IV. volební období. Návrh

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1983 IV. volební období. Návrh FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1983 IV. volební období 117 Návrh usnesení Federálního shromáždění Československé socialistické republiky k vnějším vztahům československé ekonomiky

Více

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Tematický plán pro 9. ročník Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Témata rozložená do jednotlivých měsíců školního roku MĚSÍC září říjen listopad prosinec TÉMATA Tematický okruh: Mezinárodní polit. situace

Více

OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA

OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA Osobnostní rozvoj - rozvoj schopností poznávání - sebepoznání a sebepojetí - seberegulace a sebeorganizace - psychohygiena - kreativita Sociální rozvoj - poznávání lidí -

Více