Školní kurzy na vybraných čtyřletých gymnáziích v Brně

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra pedagogiky sportu Školní kurzy na vybraných čtyřletých gymnáziích v Brně Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Doc. PhDr. Vladimír Jůva, CSc. Vypracovala: Bc. Michaela Jančíková Učitelství tělesné výchovy pro ZŠ a SŠ Brno, 2015

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s uvedením veškeré literatury a pramenů v použitých zdrojích. V Brně dne Michaela Jančíková

3 Poděkování Na tomto místě bych nejdříve ráda poděkovala vedoucímu práce panu docentu PhDr. Vladimíru Jůvovi, CSc. za podnětné vedení a směřování mé diplomové práce, za jeho čas, pomoc a velkou trpělivost. Dále bych chtěla poděkovat všem žákům, kteří se zúčastnili mého výzkumného šetření, a samozřejmě vedení gymnázií, která mi umožnila tento výzkum vůbec vykonat. Mé velké díky patří i Mgr. Barboře Cvejnové, vyučující na gymnáziu Slovanské náměstí v Brně, která byla velice vstřícná a ochotná se mnou spolupracovat a udělat interview, které se stalo významnou součástí mé závěrečné práce.

4 Obsah Úvod Stav dosavadních poznatků Vymezení školních kurzů Charakter školních kurzů Rámcový vzdělávací program pro gymnázia Bezpečnost na školní akci Počet pedagogických pracovníků, první pomoc, zdravotník Stručné vymezení cestovního ruchu Cíle a úkoly práce Cíle práce a výzkumné otázky Úkoly práce Metodika práce Kvantitativní dotazníkové šetření Popis zkoumaného souboru Použité metody Organizace práce Kvalitativní výzkumné šetření Popis zkoumaného souboru Použité metody Organizace práce Výsledky Výsledky kvantitativního dotazníkového šetření Výsledky kvalitativního výzkumného šetření interview Diskuze Závěr Seznam použitých zdrojů Seznam tabulek... 63

5 Seznam obrázků Seznam příloh Přílohy Resumé... 74

6 Úvod Výlety, kurzy či exkurze bývají žáky gymnázií kladně přijímány. Jet na pár dní na školní výlet je příjemné zpestření všedních dní, kdy se třídní kolektiv stmeluje, mohou se vyřešit dlouhodobé konflikty a sbližují se i vztahy s pedagogy. Změna prostředí, výuka mimo školní lavice s aktivním zapojením každého účastníka je charakteristickým rysem těchto akcí. Žáci již na učitele nenahlíží nejenom jako na formální autoritu, ale i jako na člověka, který má také svoje chyby, který dokáže poradit, pomoci, vnést do kolektivu dobrou náladu, který se o žáky zajímá a povídá si s nimi. Ve škole na tyto otevřené vztahy není příliš prostoru, ale na kurzu se situace mění. Avšak nejen žáci poznávají učitele. Situace je samozřejmě i opačná. Pedagog získá mnoho informací o svých žácích, což je ještě důležitější. Potom s nimi ve škole může lépe pracovat. Pochopí, proč se někdo chová tak a druhý zase jinak, co který žák potřebuje a komu co vadí. Jen je potřeba nezapomínat, že role učitele i žáků jsou jasně dány a hranice by se neměly překračovat. Učitel by měl mít neustále autoritu a umět si udržet odstup. Tématem mé diplomové práce jsou Školní kurzy na vybraných čtyřletých gymnáziích v Brně. Ráda bych vytvořila přehled o místech, která navštěvují v rámci školních kurzů a výletů žáci vybraných čtyřletých gymnázií. Dále chci zjistit, jak výlety probíhají, jaký mají cíl, s jakým tématem či projektem jsou propojeny nebo jaká je jejich četnost a délka. Na závěr chci výsledky mezi školami, které se zúčastnily mého výzkumného šetření, porovnat, v čemž spatřuji hlavní přínos své práce. Díky zpětné vazbě bude moci vedení gymnázií srovnat typy, počty, průběhy a zacílení svých školních výletů s jinými čtyřletými gymnázii zahrnutými do výzkumného šetření. V teoretické části se budu zabývat vyhledáváním základních pojmů a analýzou nabídek cestovních kanceláří a projektů pro školy. V praktické části bych ráda popsala, jak se uskutečnilo výzkumné šetření, a závěrečná část bude zahrnovat rozbor a zpracování výsledných dat. 6

7 Cíle mého zkoumání budu naplňovat kvantitativním způsobem - dotazníkovou metodou, a poté pomocí interview, které je součástí kvalitativní části výzkumného šetření, kdy vyzpovídám vybraného pedagoga z konkrétního gymnázia. 7

8 1. Stav dosavadních poznatků 1.1 Vymezení školních kurzů Školní kurzy jsou nedílnou součástí školní výuky, kterou doplňují a obohacují, a při kterých si sami žáci vyzkouší nejrůznější dovednosti v praxi. Školní kurzy jsou specifické v tom, že se žáci dostanou do jiného prostředí, ve kterém konají spoustu nových a odlišných činností než ve škole. Pro vyučující je poměrně složité tyto školní akce organizovat a zabezpečit. Klade se důraz zejména na bezpečnost žáků a dodržování předem dohodnutých pravidel. Pedagogové by neměli svou přípravu podcenit, jelikož edukace v terénu může být náročnější než během klasické výuky ve třídě. Na základní škole je nejrozšířenější formou výletů škola v přírodě. Škola v přírodě je definována v pedagogickém slovníku jako úsek školního roku, v délce obvykle několika týdnů, po který konkrétní třída pobývá v takovém zařízení (Průcha, Walterová, & Mareš, 2008). Většinou jde o vícedenní obvykle týdenní pobyt s pravidelnou výukou. Tato forma je využívána zejména základními školami. Žáci jsou v neustálém kontaktu s přírodou, učí se ji ochraňovat a vážit si jí. Dle vyhlášky č.108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních se vymezuje úloha školy v přírodě tím, že zajišťuje zotavovací pobyt ve zdravotně příznivém prostředí dětem mateřských škol a žákům škol základních (2005). Zejména pro základní školy se využívají vycházky. Vycházkou je myšlena organizační forma vyučování využívaná především na I. stupni základní školy. Bývá méně časově náročná než výlet, jelikož se koná v blízkém prostředí školy, kde žáci poznávají, objevují a pozorují přírodu, jevy nebo památky (Hovorková, 2010). Dalším pojmem je exkurze. Exkurze se řadí k těm organizačním formám výuky, při které se skupinově navštěvují místa mimo školní prostředí, která jsou pro výuku zajímavá a podstatná, a doplňují, propojují a rozšiřují rozhled a zkušenost žáků o určité tematice (Průcha, Walterová, & Mareš, 2008). Exkurze 8

9 doplňují učivo především na středních školách. Obsah exkurze závisí na typu školy, zda jde o gymnázium nebo o odbornou školu. Vždy by měla navazovat na probrané učivo ve škole, měla by mít vymezený cíl a od žáků by měla být vyžadována zpětná vazba formou závěrečné zprávy, testu, projektu apod. Exkurze by měla být součástí školního vzdělávacího programu. Na tomto místě se dostávám k hlavnímu pojmu, kterým je kurz. Již v pedagogické encyklopedii z roku 1939 jsem pod pojmem kurz nalezla výchovné, obecně i odborně vzdělávací podniky většího rozsahu. Je zřejmé, že tehdy se tento pojem užíval spíše pro přednášky a různá doškolování než jak tento termín známe dnes (Chlup, Kubálek, & Uher, 1939). V pedagogickém slovníku z roku 1965 jde o podobné vymezení (Kujal, 1965). V pedagogické encyklopedii z roku 2009 se autor o kurzu ani jiném souvisejícím pojmu nezmiňuje (Průcha, 2009), ovšem pedagogický slovník z roku 2008 definuje kurz jako časově ohraničený úsek výuky, související s vzdělávacím programem (Průcha, Walterová, & Mareš, 2008). V podobném duchu jako kurzy se vymezují výlety. Podstatou výletů je odpočinek a rekreace. V rámci výletů se naplňují především výchovné cíle. Důraz by měl být kladen zejména na organizační zabezpečení, pečlivou přípravu učitelů, a to i ve spolupráci se samotnými žáky (Švec, 1995). Výlety i kurzy mohou být jak jednodenní, tak vícedenní. Jednodenní akce mají spíše poznávací charakter. Finančně vyjdou levněji, žáci ovšem nemají tolik času na prohloubení vzájemných vztahů. Řadí se sem také exkurze a vycházky. Naopak škola v přírodě, sportovní kurz a výlet mohou trvat více dní a mají kromě jiného i zdravotní efekt. Nejde jenom o změnu ovzduší, ale především o aktivní pohyb v přírodě a pestrou stravu. 1.2 Charakter školních kurzů Neexistují jenom sportovní nebo jazykové kurzy. Kromě nich se konají i dnes velice oblíbené adaptační kurzy, zážitkové kurzy nebo projektové týdny. Já jsem do této kategorie zařadila i zahraniční zájezdy. Nejprve začnu adaptačními kurzy, jelikož se zařazují na začátek školního roku v nově sestavených třídách (1. ročníky středních škol). Cílem je vzájemné 9

10 seznámení žáků, což posléze ve škole vede k jejich efektivnější spolupráci, vzájemné pomoci a pozitivnímu klimatu ve třídě. Tyto kurzy se mohou zabývat i prevencí sociálně patologických jevů nebo být součástí průřezových témat (Hovorková, 2010). Na adaptační kurzy v prvních ročnících středních škol navazují sportovní kurzy. Ty jsou součástí školního vzdělávacího programu a řadí se sem zejména kurzy lyžařské, vodácké nebo cyklistické. Žáci jsou po celou dobu v přímém kontaktu s přírodou. Žáci, kteří se sportovních kurzů neúčastní, plní náhradní program. Oblíbenými kurzy jsou kurzy zážitkové. Ty jsou často připravovány školám, resp. třídám na míru. Třídní učitel nebo ředitel si objedná službu u zážitkové agentury a zvolí téma, které by mělo prostupovat celým kurzem. Tyto kurzy by měly mít jasně daný cíl a zpětnou vazbu. Objevuje se tu výchova prožitkem, která je zaměřena na rozvoj sociálních vazeb i sebe sama, a také se orientuje na lepší vztah k životnímu prostředí. Jde o organizovanou formu fyzicky a neméně i psychicky náročné činnosti většinou ve vnějším přírodním i městském prostředí. V rámci určitých příprav nebo her se využívají i tělocvičny nebo jiná vhodná zařízení pro danou aktivitu (Průcha, Walterová, & Mareš, 2008). Při zážitkových kurzech se konkrétní skupina snaží něčeho dosáhnout, něco v sobě najít, něco dokázat a zejména posunout se dál. Kurz může mít také charakter projektové výuky (v rámci průřezových témat), při které je přesně dané a formulované, jak má projekt vypadat, kolik má mít částí, o co v něm jde a zejména jaký má cíl. Tato vyučovací metoda vede žáky k samostatnému projevu, získávání zkušeností praktickou činností a zpracovávání závěrečného výstupu. Tématem projektů jsou často aktuální témata, která hýbou světem, účelný nácvik v reálných situacích, anebo mohou mít i formu praktické činnosti s vytvořením nějakého výrobku či jiného výtvoru (Průcha, Walterová, & Mareš, 2008; Gymnázium Slovanské náměstí, 2013). Kurzy jsou součástí školního vzdělávacího programu, to tedy znamená, že pokud se nebude moci nějaký student zúčastnit kurzu, musí vypracovat náhradní práci nebo absolvovat náhradní program zadaný vyučujícím, jinak nebude moci být klasifikován (Gymnázium Slovanské náměstí, 2013). 10

11 Zahraniční zájezdy pořádá škola a účastnit se mohou žáci z různých tříd nebo ročníků. Je na zodpovídajícím pedagogovi, jaká nastaví pravidla pro jejich výběr. 1.3 Rámcový vzdělávací program pro gymnázia Od 1. září 2007 se začalo na základních školách v 1. a 6. třídě vyučovat podle školních vzdělávacích programů (ŠVP), které vycházejí z rámcových vzdělávacích programů (RVP). Od 1. září 2009 se začalo dle školních vzdělávacích programů vyučovat na čtyřletých gymnáziích a vyšších stupních víceletých gymnázií (RVP pro gymnázia, 2007). Rámcové vzdělávací programy vymezují závazné rámce vzdělávání pro jeho jednotlivé fáze (pro předškolní, základní a střední vzdělávání). Školní rovinu představují školní vzdělávací programy (ŠVP), podle nichž se uskutečňuje vzdělávání na konkrétních školách. Školní vzdělávací program si vytváří každá škola sama dle zásad a směrnic stanovených v příslušném RVP. Dle RVP se tedy vytvářejí a formují školní vzdělávací programy na čtyřletých gymnáziích a vyšším stupni víceletých gymnázií (RVP pro gymnázia, 2007). Na vyšším stupni víceletých gymnázií a na čtyřletých gymnáziích je v RVP G vymezeno osm vzdělávacích oblastí. Jelikož tato práce slouží zejména k zjištění co nejvíce informací o školních kurzech a výletech, zmíním se více pouze o vzdělávacích oblastech, pod které výlety, kurzy a zájezdy nejčastěji spadají. Vzdělávací oblast Člověk a příroda začleňuje obory Fyzika, Chemie, Biologie, Geografie a Geologie. Člověk a společnost je vzdělávací oblastí, která je studována prostřednictvím vzdělávacích oborů Občanský a společenskovědní základ, Dějepis a Geografie. Vzdělávací obsah oboru Geografie je z důvodu jeho rozsahu uveden i v předchozí vzdělávací oblasti. Vzdělávací oblast Člověk a zdraví se skládá z Výchovy ke zdraví a Tělesné výchovy. Výchova ke zdraví upozorňuje na rizikové chování, směřuje k jeho rozpoznání, hlubšímu zpracování a k osvojování nejvhodnějších způsobů řešení. Přispívá k osobnímu i globálnímu zdraví. Tělesná výchova vychází ze zájmu žáků a jejich osobních dispozicí. Cílem je udržet u žáků trvalou náklonnost k pohybovým činnostem a rozvíjet u nich nejen fyzickou, ale i duševní a sociální zdatnost. Sem právě spadá příprava turistické akce a pobytu v přírodě, orientace 11

12 v terénu, orientační běh a příprava a likvidace tábořiště a také běžecké, sjezdové lyžování a snowboarding (RVP pro gymnázia, 2007). V RVP je bohužel o kurzech nebo výletech minimum informací. Malá zmínka je o exkurzi, lyžařském výcviku a turistické akci. 1.4 Bezpečnost na školní akci Bezpečnost a ochrana zdraví žáků a studentů během vzdělávání ve školách, školských zařízeních i na školních akcích má neobyčejný význam. Konkrétní postupy jsou dány platnými právními předpisy uvedenými v Metodickém pokynu. Od roku 1996 platila vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 303/1996 Sb., o školách v přírodě. Byla odstraněna vyhláškou č. 224/2005 Sb., kterou se s účinností k zrušily některé vyhlášky v působnosti MŠMT. V současné době tedy neexistuje žádná vyhláška, která by se zabývala otázkou škol v přírodě komplexně (Legislativa škol v přírodě, 2005). Předpoklady pro řízení, organizaci a pobyt dětí ve škole v přírodě tak nyní upravují některé vyhlášky a paragrafy níže uvedených zákonů. I přesto, že se školy v přírodě netýkají žáků gymnázií, pro lepší orientaci v problematice zde uvádím nejdůležitější předpisy. Jde například o zákon 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), o vyhlášku Ministerstva zdravotnictví ČR č. 148/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti, o vyhlášku MŠMT ČR č. 107/2005 Sb., o školním stravování, o vyhlášku MŠMT ČR č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, o vyhlášku MŠMT ČR č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních a nebo o vyhlášku Ministerstva zdravotnictví č.410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých (Legislativa škol v přírodě, 2005). Metodický pokyn z roku 2005 určuje způsoby a metody zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků ve školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy i na školních akcích (Metodický pokyn, 2005). 12

13 Z metodického pokynu (2005) jsem vybrala pouze články, které přímo souvisí se školními výlety a kurzy: Článek 5 upozorňuje na striktní vyžadování zdravotní způsobilosti, kterou hodnotí a vystavuje lékař pro děti a dorost při některých vzdělávacích činnostech školy, jako jsou sportovní kurzy nebo akce, výuka plavání či škola v přírodě. V článku 9 se mluví o poučení žáků. Poučení se týká nejen možného ohrožení zdraví a bezpečnosti při konkrétních činnostech, ale i pokynů a předpisů spojeného se zásadami bezpečného chování. Sem spadá samozřejmě školní řád, vnitřní řád školy, řády tělocvičen, hřišť a jiných míst. Článek 10 upozorňuje na dozor nad žáky. Dozor se vykonává i mimo školu při kurzech, exkurzích, při účasti na soutěžích a na jiných akcích organizovaných školou. Při akcích mimo školu s ubytováním žáci mají dodržovat navíc i předpisy o požární ochraně, které jsou platné v těchto objektech, noční klid nebo režim dne. Vedoucí pracovník rozhodne o provádění dohledu v době nočního klidu. Článek 11 uvádí zvláštní pravidla při výuce tělesné výchovy, koupání, výuce plavání, lyžařském výcviku, sportovních nebo turistických akcích. Jednoznačně je požadováno ukázněné chování, dodržování předpisů a nařízení k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví. Je třeba mít u sebe průkaz zdravotní pojišťovny nebo jeho kopii. Lyžařským výcvikem se zabývá článek 15. Platí zde stejná pravidla, jako na jiných sportovních kurzech, totéž platí i o pedagogických pracovnících, viz článek 16. Jen bych chtěla zdůraznit, že žáci musí být předem poučeni o správném chování na sjezdovkách, o bezpečnostních pokynech a být informováni, jak by měl výcvik pravděpodobně probíhat. Třetí den výcviku je doporučeno více odpočívat, půlden by se měl trávit jiným způsobem než na lyžích. Výcvik na snowboardu je možno do kurzu také zařadit. Článek 16 se věnuje sportovně turistickým kurzům. Zmiňuje poučení o vhodné výstroji a její kontrole. Bez správné výstroje není možné žáky do kurzu přijmout. Za vhodnou výstroj se považuje taková výstroj, která odpovídá hlavní náplni kurzu (vodní turistika, cykloturistika, horolezectví, pobyt v přírodě, lyžařský výcvik ). Speciální části oděvů se doporučuje předem dát na vědomí písemně. Jednorázové komerční připojištění se doporučuje vzhledem k charakteru 13

14 a náročnosti sportovní činnosti (Bezpečnost a ochrana zdraví dětí, 2006). Tento článek dále hovoří o tom, že před akcí je nutné předložit prohlášení o zdravotní způsobilosti, že je vhodné sjednat si i jednorázové úrazové připojištění i pojištění pedagogických pracovníků za škodu vzniklou při výkonu povolání. Na kurzu kromě pedagogických pracovníků mohou být i instruktoři, ale jejich činnost vždy řídí a kontroluje vedoucí kurzu. Žáci se dělí do družstev dle výkonnosti s maximálním počtem 15 žáků. Množství pedagogických pracovníků nesmí být menší než počet družstev. Při počtu žáků do 30 musí být kurz doprovázen minimálně třemi zletilými osobami, z čehož minimálně jedna musí být pedagogickým pracovníkem. Vyučující i instruktoři musí vycházet z pohybové úrovně žáků, předešlého výcviku a zdravotního stavu žáků. Musí brát ohled na aktuální povětrnostní podmínky, teplotu i čas na odpočinek. Je nezbytné upozornit na časový harmonogram a náplň dne vedoucího kurzu. Při cyklistickém kurzu vedoucí předem zkontroluje a zhodnotí technický stav jízdních kol a ochranné přilby a také si ověří znalosti žáků o pravidlech silničního provozu. V silničním provozu je dovoleno mít maximálně deseti členné družstvo, a to s tou podmínkou, že na začátku i na konci skupiny jede zletilá osoba. Minimálně jedna z nich musí být pedagogickým pracovníkem. Trasa je zvolena vedoucím kurzu za předpokladu zhodnocení výkonnosti a zdravotního stavu žáků, a také je třeba brát v úvahu sílu a hustotu dopravního provozu. Podmínky stanovené v tomto odstavci se netýkají pouze silničního provozu, ale i aktivit v terénu. Trasa musí být dopředu stanovena a žáci s ní musí být předem a prokazatelně seznámeni (Bezpečnost a ochrana zdraví dětí, 2006). V rámci kurzu vodní turistiky je zapotřebí překontrolovat úroveň plaveckých dovedností žáků. Pedagogický pracovník má zodpovědnost maximálně za dva rafty nebo pět kajaků a vedoucí kurzu nese odpovědnost za sjízdnost trasy. Každý žák má na sobě povinně při jízdě plovací vestu, při těžších úsecích je třeba dodat i přilbu. Při horské turistice doprovází skupinu dvě osoby, minimálně jedna musí být pedagogickým pracovníkem. Před samotnou túrou je pedagog povinen obeznámit žáky s nebezpečím, které je může na horách potkat. Vždy se musí brát v potaz 14

15 zdravotní způsobilost žáků, aktuální počasí a pokyny Horské služby. Před samotným výšlapem musí být o celé trase, časovém harmonogramu a předpokládaném návratu informován vedoucí kurzu nebo odpovědný zástupce ubytovacího zařízení. Horolezecký výcvik je veden pedagogem, který je zodpovědný za činnost instruktora, jenž je členem Českého horolezeckého svazu. O zahraničních výjezdech se zmiňuje článek 20. Před samotným výjezdem je třeba sepsat záznam o poučení. Škola odpovídá za bezpečnost a ochranu zdraví žáků při zahraničních výjezdech, které organizují. Podmínkou výjezdu je souhlas zákonného zástupce, platné pojištění odpovědnosti za škodu platící v dané zemi a pojištění léčebných výloh v zahraničí. Článek 21 mluví o úrazech. Úrazem žáka jsou myšleny všechny úrazy, které se stanou při vzdělávání nebo při činnostech souvisejících s výukou, tedy zejména při vycházkách, výletech, sportovních kurzech, zahraničních zájezdech nebo při účasti na soutěžích. Posledním článkem, který zmíním, je článek 24, ve kterém jde o odpovědnost za škodu při úrazech žáků. Škola zodpovídá za škodu, která vznikla žákům následkem úrazu. Náhrada škody se projednává individuálně se zákonnými zástupci nebo se samotným zletilým žákem. Bezpečnost je nejdůležitějším předpokladem jakékoliv činnosti. Vždy je lepší předcházet problémovým situacím, než je posléze řešit. 1.5 Počet pedagogických pracovníků, první pomoc, zdravotník Otázku dozoru a počtu pedagogických pracovníků při výjezdech mimo školu (třeba na školu v přírodě, na běžný školní výlet, ) musí ředitel řešit a rozhodnout dle aktuální situace, předpokládaného programu, podle věku žáků, eventuálně jejich postižení, a podle místa konání akce. Pedagog na místě pak musí zhodnotit bezpečnostní rizika a udělat vše, aby se jim děti vyhnuly. Správným postupem je vždy (jako prevenci) žáky seznámit ještě ve škole s místem konání, s přepokládaným programem a bezpečnostními pravidly kurzu. Žáci budou připraveni na to, co je čeká, a vyhnou se zbytečným potížím. 15

16 První pomoc smí žákům poskytnout pouze ten, kdo je na to vyškolen. Ředitel školy má povinnost zajistit proškolení dostatečného počtu pedagogických pracovníků (Bezpečnost a ochrana zdraví dětí, 2006). Za bezpečnost žáků, studentů a všech záležitostí vztahujících se na školní kurzy a výlety odpovídá vždy ředitel školy. Poučení a záznam o tom musí být zapsán do třídní knihy. Žáky, kteří se neúčastnili poučení, je nezbytné poučit později, ale ještě v době před samotnou akcí. Počet pedagogických pracovníků doprovázejících žáky je v kompetenci a odpovědnosti ředitele školy s ohledem na náročnost, délku pobytu a cíl kurzu (Vyhláška 48/2005). Případné smlouvy s cestovní kanceláří uzavírá ředitel školy. Musí v ní být přesně definováno, kdo a za jakých podmínek vede kurz. Podmínkou je souhlas rodičů, protože studenti budou svěřeni jiné právnické či fyzické osobě (Výběr časopiseckých článků na téma bezpečnost ve školství, 2008). Zotavovací akce je dle zákona o ochraně veřejného zdraví organizovaný pobyt 30 a více dětí na dobu delší 5 dnů. Dnes ale za bezpečnost a ochranu dětí zodpovídají více ředitelé školy. Ti musí vyhodnotit, jaký je počet dětí a jaká jsou rizika, a dle toho určit, kolik pedagogů se bude podílet na doprovodu a dozoru nad žáky (Výběr časopiseckých článků na téma bezpečnost ve školství, 2008). Škola v přírodě spadá pod zotavovací akce a vztahují se na ni všechny předpisy jako na zotavovací akce. Spadá pod vyhlášku č. 106/2001 Sb. ve znění 148/2004 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti. Dále je třeba vycházet z vyhlášky č.14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání (Výběr časopiseckých článků na téma bezpečnost ve školství, 2008). Co se týče výjezdů do zahraničí, metodický pokyn o zajištění bezpečnosti a zdraví žáků ani metodický pokyn o výjezdech do zahraničí nutnost zdravotnického doprovodu nezmiňuje. Nejedná se o zotavovací akci podle vyhlášky 106/2001 Sb. ve znění vyhlášky 148/2004 Sb., a proto není nutné mít s sebou zdravotnický doprovod a je dostatečné proškolení pedagogických pracovníků o poskytnutí první pomoci (Výběr časopiseckých článků na téma bezpečnost ve školství, 2008). 16

17 1.6 Stručné vymezení cestovního ruchu Školní výlety jsou samozřejmou součástí výuky i cestovního ruchu. Mládež má svá specifika a vysoká očekávání. Já se v tuto chvíli zaměřím na zařazení školních výletů do široké škály různých dělení cestovního ruchu, kterými se zabývá řada autorů. Pro cestovní ruch jsou typické především čtyři základní funkce - ekonomická, rekreačně zdravotní, kulturně poznávací a vědecko-informační. Školní výlety tyto funkce jednoznačně splňují. Na cestovní ruch mají vliv zejména selektivní, lokalizační a realizační faktory. Selektivní faktory se člení na objektivní a subjektivní. Objektivní faktory se dají charakterizovat jako obecné předpoklady k cestování. Jde zejména o vnitropolitickou a bezpečnostní situaci, válečné konflikty či ekonomiku státu. Zařazuje se sem například i životní úroveň obyvatelstva. Subjektivní faktory se řídí spíše osobními a psychickými pohnutkami, které mohou být často ovlivněny reklamou, doporučením nebo vzpomínkou. Lokalizační podmínky hrají významnou roli v konkrétním umístění realizace cestovního ruchu. Větví se na podmínky přírodní a kulturní. Realizační podmínky souvisejí s materiálnětechnickou základnou, bez které by uskutečňování cestovního ruchu nebylo možné. Kromě ubytovacích či stravovacích zařízení se sem řadí i zařízení sportovně rekreační, služby cestovních kanceláří a samozřejmě služby dopravní (podrobněji viz má bakalářská práce: Jančíková, 2011). Pedagog, který se zamýšlí nad umístěním školního výletu, by se měl nad všemi zmiňovanými faktory pozastavit a zhodnotit, zda realizace výletu bude vhodně lokalizovaná a zda materiálně-technická základna bude pro potřeby žáků dostatečná. V rozhodování hrají neméně důležitou roli finance, povolená délka pobytu ředitelstvím školy (jednodenní, vícedenní), počet účastníků, způsob účasti (organizovaný cestovní ruch s CK nebo neorganizovaný CK) a především cíl akce. Pro zajímavost zde uvádím krátký historický nástin cestování pedagogů a mládeže. V roce 1888 byl z iniciativy nadšenců kolem cestovatele Vojty Náprstka založen Klub českých turistů (KČT). Klubu rychle rostla jeho členská 17

18 základna, stavěly se ubytovny, chaty a kvapně se tvořila i hustá síť značených turistických tras. Učitelé a studenti v dobách Rakouska-Uherska konali zpočátku hromadné výpravy na světové výstavy. V roce 1889 pořádal KČT výpravu na světovou výstavu do Paříže. Zúčastnilo se více než 320 účastníků, z nichž učitelé tvořili čtvrtinu všech zúčastněných. Učitelé na světové výstavě hledali především inspiraci pro svoji výuku, vyhledávali nové postupy, metody a formy výuky. Samotnému vyučování a výchově bylo na světových výstavách věnováno celé výstavní oddělení (Ulmanová, 2011; Klub českých turistů). Během První republiky došlo na našem území k rozvoji trampingu vycházejícího ze zálesáckých tradic amerického woodcraftu a z britského skautingu. Turistiku dětí a mládeže u nás do r zabezpečovala pouze Cestovní kancelář mládeže (CKM). Zajišťovala ubytování v prostších druzích ubytovacích zařízení a organizovala mládežnické výměny v tzv. východním bloku. Nejtypičtější byl tehdy domácí cestovní ruch a výjezdový cestovní ruch právě do socialistických zemí, kde byla rekreace obohacena o hojné animační programy. Po roce 1989 došlo ke změně teritoriální orientace a zvýšil se podíl turistiky jak organizované, tak především té neorganizované (CK mládeže, 2012). Po roce 1989 vzniklo mnoho cestovních kanceláří, řada z nich však brzy zkrachovala. V současnosti existuje spousta cestovních kanceláří, které se zabývají výlety školních skupin. Školy však nepořádají pouze kurzy nebo třídní výlety po tuzemsku, ale i zájezdy do zahraničí. Může jít o výměnné pobyty nebo o poznávací zájezdy. U cest do zahraničí se nejčastěji využívá služeb cestovních kanceláří nebo agentur. Avšak ani cestovní kanceláře specializující se na tuzemsko nejsou pozadu. Nabídka je opravdu pestrá a nápaditá. Od klasických návštěvních míst hradů a zámků, přes ekofarmy, výlety s příběhem, plavby lodí až k adrenalinovým parkům. Finanční náročnost je druhou stránkou mince. Je především na rodičích, jakou částku budou ochotni za daný kurz zaplatit. Důležité však je, aby si pedagog našel prostor a čas pro vyhledávání nápaditých výletů, anebo se alespoň inspiroval a sám zajistil pro své studenty kvalitní program. Co se týče výletů po České republice, zaměřují se na ně např. cestovní kanceláře CK2, Veselý školní autobus, B&K Tour s vlastními rekreačními středisky a areály pro školní a sportovní akce, cestovní agentura Futura, dětská 18

19 CA AmArt nebo agentura Wenku. Zahraniční zájezdy mají ovšem širší nabídku cestovních kanceláří a agentur. Jsou to např. CK2, CK Scholare, Boca, CK PRO TRAVEL, CK Barbora Dokoupilová, CK Mundo, CA Futura a mnoho dalších. Některá střediska sama nabízí pomocí webových stránek své služby, např. ekofarma Jalový dvůr nebo Březová adrenalin park. Na webových stranách jiznicechy.cz/skolnivylety jsou velmi přehledně a prakticky vypracované návrhy výletů, sportovního vyžití a materiálně technické základny, přesně doporučené pro první a druhý stupeň základní školy i pro střední školy. Na ně navazuje projekt Školní výlety na Šumavě a v Bavorském lese. Zjednodušeně se dá říci, že se tento projekt skládá ze dvou dílčích podprojektů realizovaných Regionálním sdružením Šumava a Jihočeskou centrálou cestovního ruchu, a má za úkol rozvíjet potenciál cestovního ruchu nejen u nás v jižních Čechách a na Šumavě, ale i v příhraničních regionech Horního a Dolního Rakouska a Dolního Bavorska (Školní výlety Jižní Čechy, 2011). Musím říci, že díky takovýmto projektům má pedagog velmi ulehčenou práci. Webové strany jsou opět velice propracované a tím i pro vyučující velmi přehledné při vyhledání vhodného cíle školního výletu, kurzu, exkurze nebo projektové výuky. Pedagog se může ihned orientovat v navržených schématech dle věku žáků, místa zacílení či potřeb a očekávání kurzu. Dále bych ráda zmínila projekt Památky nás baví. Cílem tohoto námětu je aplikovaný výzkum a vývoj. Získaná data pomohou k tvorbě vzdělávacích programů zaměřených na výchovu a vzdělání v oboru nemovitého a movitého kulturního dědictví, počítaje v to historická sídla, kulturní krajinu nebo archeologické památky. Cílovou skupinou projektu jsou děti, žáci, rodiny s dětmi, dospělí, ale i odborná veřejnost (Památky nás baví, 2015). V nabídce je aktuálně výukový program Život na středověkém hradě, který propojuje interaktivní výstavy na zámku Kunštát a na hradu Pernštejn, a je určen zejména pro žáky prvního a druhého stupně a studenty nižších gymnázií. Podnětem pro pedagogy mohou být také webové strany jedtesdetmi.cz nebo toulejse.cz, dále sssbrno.cz (což je středisko služeb školám v Brně) nebo jmskoly.cz, které přímo organizují školní výlety a zájezdy. Dalším velice poučným a inspirativním materiálem pro pedagogické pracovníky je 19

20 e-learningový kurz Kulturně historické dědictví kolem nás. Ve studijních materiálech jsou volně zpřístupněné nejen odborné texty, metody postupu v projektu, ale i vybrané příklady z praxe, které jsou názorné a velice dobře propracované (Kulturně historické dědictví kolem nás, 2009). Posledním významným bodem, který jsem zařadila do této kapitoly, je Národní památkový ústav. Národní památkový ústav (NPÚ) je největší příspěvkovou organizací Ministerstva kultury ČR. Hraje hlavní úlohu v péči o památky, ale kromě toho nabízí i programy pro školy v podobě animovaných a interaktivních výletů na hrady a zámky. Nejdůležitější je spolupráce se zřizovateli škol, navázání kontaktů se samotnými školami v regionu a kooperace s místními zájmovými organizacemi, sportovními kluby či sdruženími. Národní památkový ústav úzce spolupracuje i s univerzitami, které pomáhají s tvorbou edukačních programů a aktivit (Dostál, & Černá, 2014). Národní památkový ústav plní vzdělávací roli v projektu ( ) Edukace jako klíčový nástroj zkvalitnění péče o kulturní dědictví České republiky. Vzdělávací programy jsou zaměřeny na vzdělávání v oblasti kulturní krajiny, kulturního dědictví i archeologických památek pro všechny věkové kategorie a využívají možnosti jak původního prostředí památkových objektů, tak i moderních informačních technologií (Projekt Památky nás baví, 2015). V květnu 2015 byla zahájena v Českých Budějovicích putovní výstava Památky nás baví, kde se představil celý projekt, jeho postupy, průběh a výsledky. Výstava prošla šesti místy a byla ukončena v říjnu 2015 v Kroměříži. Partnerem tohoto projektu je i Masarykova univerzita (Projekt Památky nás baví, 2015). Jak je vidět, je celá škála možností, jakým směrem vést školní kurzy a výlety, kam se podívat a co prožít. Dnešní doba (a zejména mládež) očekává neustále něco nového a inovativního, proto je potřeba žákům něco nevšedního nabídnout a pro něco je nadchnout. 20

21 2. Cíle a úkoly práce 2.1 Cíle práce a výzkumné otázky Prvotním cílem mé diplomové práce je pomocí dotazníkové metody zjistit co nejvíce informací ohledně školních kurzů na konkrétních brněnských čtyřletých gymnáziích a porovnat výsledky všech zúčastněných škol. V dotazníku zjišťuji, jak výlety probíhají, jaký mají cíl, s jakým tématem či projektem jsou propojeny nebo jaká je jejich četnost a délka. Získané a zpracované výsledky chci poskytnout zpět osloveným školám jako zpětnou vazbu a současně jim poděkovat za poskytnutí prostoru pro výzkumné šetření ke svému diplomovému úkolu. Druhou částí výzkumného šetření je interview s vybranou vyučující tělesné výchovy na gymnáziu Slovanské náměstí v Brně. Cílem tohoto šetření je podrobněji poznat a pochopit směřování (zejména sportovních) kurzů na tomto gymnáziu. Empirické šetření má deskriptivní charakter, popisuje stav nebo výskyt určitého jevu, a proto není třeba vytvářet hypotézy. Na místo stanovení hypotézy si pokládám výzkumné otázky, které výzkum konkretizují. Výzkumné otázky formuluji následovně: Co si žáci představují pod pojmem školní kurz a co pod pojmem školní výlet? Kdo stojí za výběrem umístění kurzů, vyučující, žáci nebo je výběr společný? Jaké typy kurzů se konají na konkrétní škole? Kam se jezdí na kurzy a jaká je přibližně délka jednotlivých kurzů? Jaký pohled mají na školní kurzy jednotliví žáci? Jezdí žáci na výlety i s rodinou? 2.2 Úkoly práce Primárním úkolem je zpracování základních pojmů z okruhu školních kurzů, dále jejich vymezení v rámci RVP a vyhledání informací ohledně bezpečnosti na kurzech. V teoretické části kromě toho analyzuji cestovní kanceláře a agentury, 21

22 jejichž služeb mohou školy využívat, a některé zajímavé projekty, které se pojí s výukovými programy. Následujícím úkolem je nastudování postupu při pedagogickém výzkumu a vytvoření dotazníku na téma školních kurzů pro žáky čtyřletých gymnázií. Následuje interview a pilotáž (více o pilotáži v kapitole Metodika práce) ohledně použitelnosti dotazníku. Poté probíhá distribuce dotazníků respondentům výzkumného šetření. Po získání a zpracování výsledných dat dochází k diskuzi a ke zpětné vazbě na gymnázia. 22

23 3. Metodika práce Pro svoji práci jsem využila dvou způsobů získávání informací - nejprve dotazníkovou metodu, která je součástí kvantitativního výzkumného šetření, a poté interview. Pro sběr informací dvěma cestami jsem se rozhodla z toho důvodu, že mne problematika školních kurzů zajímá a chtěla jsem získat informace jak od žáků, tak i vyučujícího. Všichni zúčastnění byli informováni o zařazení do výzkumného šetření, které je součástí mé diplomové práce, a souhlasili s vyplněním dotazníků. Souhlas s interview mi dala také vyučující na gymnáziu - paní Mgr. Barbora Cvejnová. 3.1 Kvantitativní dotazníkové šetření Kvantitativní výzkum oslovuje velký počet respondentů. Je potřebná jeho pečlivá příprava. Většinou ověřuje určitou hypotézu. Výsledkem kvantitativního výzkumu je potvrzení anebo vyvrácení původní hypotézy. Takto uskutečněný výzkum umožňuje zobecnění získaných výsledků a formulování obecně platných pravidel (Chráska, 2007; Maňák, Švec, & Švec, 2005) Popis zkoumaného souboru Výzkumný soubor jsem vytvořila záměrným a zároveň dostupným výběrem dle znaků důležitých pro mé zkoumání, tj. čtyřletá brněnská gymnázia, žáci ročníku. Z celkového počtu 16 oslovených brněnských středních škol, které jsem prostřednictvím u oslovila, mi výzkumné šetření umožnilo až po telefonickém rozhovoru pouze pět škol: Gymnázium Brno - Slovanské náměstí, Klasické a španělské gymnázium Brno - Bystrc Vejrostova, Gymnázium Brno - Křenová, Biskupské gymnázium Brno a soukromé Gymnázium Hády. Celkem se do výzkumného šetření zapojilo 207 žáků z 11 tříd 1. až 3. ročníku. Charakteristiku výzkumného souboru podrobněji ukazuje tabulka 1 Výzkumný soubor. Třídy byly zvoleny dostupným výběrem dle časových možností jednotlivých tříd a jejich vyučujících. 23

24 Tab. 1 Výzkumný soubor Škola Ročník Chlapci Dívky Celkem Datum vyplnění dotazníku G. Vejrostova G. Hády G. Křenová Biskupské g. 3* G. Slovanské nám Celkem 5 škol 11 tříd Použité metody Výzkumné metody se vybírají podle cíle výzkumu a měly by být zvoleny metody takové, pomocí nichž se dá nejlépe zjistit výsledek bádání a snažení - tedy co opravdu zkoumám a co je pro můj cíl podstatné. Proto je základem nejprve si zvolit cíl výzkumu a teprve poté cestu, jak cíle dosáhnout - výzkumnou metodu (Gavora, 1996; 2010). Mezi metody kvantitativního výzkumu řadí Gavora (2010) strukturované pozorování, škálování, strukturované interview, dotazník, obsahovou analýzu textu a experiment. V mé práci jsem z kvantitativního výzkumu využila metodu dotazníku. Dotazník je nejčastěji používanou metodou sběru informací, jelikož získává velké množství údajů pomocí písemného kladení otázek a získávání 24

25 písemných odpovědí. Základem je vytyčení jasného cíle (Gavora, 2010; Metody výzkumu). Dotazník skládá ze tří oddílů, a to ze vstupní části, vlastních otázek a závěrečné části s poděkováním respondentovi za spolupráci. Vstupní část se sestává z hlavičky a pokynů k vyplnění, dále se zde vysvětluje cíl a motivy k výzkumu. Vlastní otázky se vyskytují až ve druhé části dotazníku. Začíná se lehčími otázkami, v prostřední části se objevují otázky těžší a méně zajímavé. Důležitými body ve tvorbě dotazníku jsou jednoduchost, smysluplnost, srozumitelnost a konkrétnost. Nedílnou součástí dotazníku je pilotáž (předvýzkum), jelikož její pomocí se zjišťují nedostatky a slabiny sestavených otázek v dotazníku (Gavora, 2010). Tyto uvedené požadavky jsem aplikovala při tvorbě dotazníku, ve kterém jsem formulovala uzavřené, otevřené a polozavřené otázky. Uzavřené otázky nabízejí předem dané odpovědi. Respondent pouze zaznačí vhodnou odpověď. Při otevřených otázkách musí respondent promyslet a vytvořit odpověď sám, neomezuji ho předem formulovanou odpovědí. Polouzavřené otázky navrhují odpověď a navíc žádají o vysvětlení otevřenou otázkou. Délka dotazníku by neměla přesáhnout 30 minut. U mého dotazníku se doba vyplňování pohybovala do 10 minut. Na počátku mého výzkumného šetření v druhé polovině června 2015 jsem se ovým spojením obrátila na všechna brněnská čtyřletá (i soukromá) gymnázia. Celkem jsem oslovila 16 škol. Po obdržení pouhé jedné (kladné) odpovědi jsem se rozhodla použít telefonní spojení a přímou komunikaci s vedením. Bohužel jsem byla nemile překvapena odmítavou až hrubou reakcí od vedení na některých z oslovených gymnázií, kdy mi během telefonického rozhovoru bylo striktně řečeno, že není možné výzkumné šetření na jejich škole podniknout. Jako důvod byly nejčastěji uváděny časové důvody - projektové dny, sportovní dny, konec klasifikace apod. Výsledkem tedy bylo, že pouze 5 škol bylo se mnou ochotno spolupracovat a poskytnout mi prostor pro výzkumné šetření. Pilotáž (předvýzkum) dotazníkového šetření jsem aplikovala na 27 žáků z 3. ročníku na Gymnáziu Brno, Slovanské náměstí. Po vyplnění jejich 25

26 dotazníků jsme se pobavili o tom, zda všem otázkám rozuměli, zda jim některé dotazy nepřišly nesmyslené apod. Také jsem si zjistila, kolik času asi zabere vyplnění dotazníku. Pilotáž neprokázala větší nedostatky, a proto jsem přistoupila k vlastnímu výzkumnému šetření. Do čtyř škol a konkrétních tamních tříd jsem osobně docházela (datum viz tabulka 1 Výzkumný soubor) s vytištěnými dotazníky převážně v hodinách tělesné výchovy. Po krátkém úvodu jsem dotazníky rozdala a po vyplnění vybrala nazpátek. Pouze na Biskupském gymnáziu jsem dotazníky zanechala u paní sekretářky a ona je sama distribuovala do tříd. Školy jsem navštěvovala hned několikrát Organizace práce Příprava dotazníků probíhala asi měsíc před samotnou distribucí. Vyplnění dotazníků jsem však úmyslně nechala až na konec školního roku. Výzkumné šetření probíhalo ve dnech mezi a Touto dobou měly třídy často kurzy za sebou a mohly mi tedy podat nejaktuálnější informace. Tato doba však dělala problémy některým vyučujícím, jelikož na školách probíhalo uzavírání klasifikace. 26

27 3.2 Kvalitativní výzkumné šetření Podstatou kvalitativního výzkumu je nenumerické šetření, které je charakterizováno hloubkou, intenzitou a podrobností (Gavora, 2010; Maňák, & Švec, 2004). Kvalitativní výzkumné šetření vychází z jiného základu, zkoumá jiné otázky a používá jiné postupy než výzkum kvantitativní. Pracuje s menším počtem respondentů, ale lépe a více je pozná a pochopí. Výběr správného typu zkoumání je tedy dán výzkumným záměrem (Chráska, 2007) Popis zkoumaného souboru Druhým úkolem praktické části bylo interview s vyučující z Gymnázia Brno, Slovanské náměstí. Výběr informanta k interview byl záměrný. Paní Mgr. Barbora Cvejnová je velice zkušenou pedagožkou, která má skvělou praxi nejen z hodin tělesné výchovy, ale také z četných kurzů, které sama (nebo s týmem jiných vyučujících) promýšlela, zařizovala, a absolvovala se svými žáky. Za těchto okolností jsem velice ráda, že souhlasila s navrženou spoluprací a že jsem svoje interview mohla dělat právě s ní Použité metody Interview, které jsem použila v rámci kvalitativního výzkumného šetření, je výzkumnou metodou, která proniká hluboko do stanoviska svých respondentů. Interview má přednost před dotazníkem v případě podrobného zmapování problematiky. Dále se hodí v případě, kdy je potřeba se do dané oblasti více ponořit. K tomu se využívají především otevřené otázky, ve kterých může výzkumník respondenta více vyzpovídat, může pružněji a rychleji reagovat na jeho odpovědi. Oproti tomu otázky uzavřené tyto spontánní reakce neumožňují a využívají se více v dotaznících. Interview může být strukturované s přesně vymezenými otázkami, nestrukturované se zcela volnými odpověďmi nebo polostrukturované jako kompromis předchozího (Gavora, 2010). Mnou vedené interview probíhalo podle polostrukturovaných otázek. Základní otázky jsem měla předem připraveny, jiné byly doplněny v průběhu interview. Vše, co jsem zjistila, jsem si audiozáznamem nahrávala a do svého zápisu si 27

28 zaznamenávala další poznámky ohledně informantky a prostředí. Z těchto záznamů jsem složila celkový pohled na zkoumanou problematiku Organizace práce Otázky z dotazníku mi byly předlohou k formulaci výzkumných otázek pro Mgr. Cvejnovou. Zároveň jsem však chtěla, aby výzkumné otázky šly více do hloubky a vycházely z dokumentů školního vzdělávacího programu gymnázia Slovanské náměstí (2013). Z webových stran školy jsem vybrala informace týkající se kurzů (Gymnázium, Slovanské náměstí, 2013). Kurzy jsou zařazeny do všech ročníků čtyřletého studia a neodmyslitelně patří do školního vzdělávacího programu (ŠVP). První ročník zahrnuje kurzy dva, a to adaptační a zimní sportovní kurz Sport a zdraví. Druhý ročník se zaměřuje na ekologii a kurz nese název Ekologie v regionu. Od žáků se očekává schopnost pracovat s informacemi, účast na třídní konferenci a přednes vlastního projevu. Třetí ročník se opět vrací ke sportu. Jezdí se na letní sportovní kurz s tématem Zdraví a práce, na kterém se potkává výchova ke zdraví s pracovními činnostmi. V posledním maturitním ročníku se v rámci vlastivědné exkurze navštěvuje Praha. Kurz se nazývá Praha a Evropa a výsledkem jsou individuální příspěvky na webové strany školy (Gymnázium Brno, Slovanské náměstí, 2013). Všemi kurzy je třeba řádně projít. Kdo se nemůže z jakéhokoliv důvodu kurzu zúčastnit, musí absolvovat náhradní plnění a odevzdat výsledek vykonané práce. Kurzy mají jasné nároky, které určují termíny, tematika, zacílení, pedagogické obsazení a finální výstup. Jsou součástí jednotlivých průřezových témat i témat z jednotlivých vzdělávacích oblastí Člověk a zdraví a Člověk a svět práce (Gymnázium Brno, Slovanské náměstí, 2013). Interview s vyučující Mgr. Barborou Cvejnovou probíhalo na gymnáziu Brno, Slovanské náměstí v tamní tělocvičně a vedla jsem ho na téma školních kurzů podle předběžně nachystaných i v průběhu interview doplněných celkem čtrnácti otázek. Interview probíhalo přibližně 45 minut. Celý jeho průběh jsem nahrávala a poté přepisovala. 28

29 4. Výsledky 4.1 Výsledky kvantitativního dotazníkového šetření Nejprve bych ráda shrnula, jak bude vyhodnocování dat probíhat. Sečtu počet žáků na každé škole, rozdělím názory chlapců a dívek a výsledky porovnám pomocí sloupcového poměrového grafu nebo pouze slovně zapíši. Gymnázium Brno, Slovanské náměstí se výzkumného šetření zúčastnilo v celkovém počtu 69 žáků (16 chlapců/ 53 dívek). Za každý ročník byla zastoupena jedna třída. Zde se také konal s 3. ročníkem předvýzkum. Dotazníky se vyplňovaly v přestávkách před nebo po tělesné výchově v tamní tělocvičně. Na Klasickém a španělském gymnáziu Vejrostova jsem obešla 2 třídy s celkovým počtem 28 žáků (11 chlapců/ 17 dívek). Byla to první a zároveň i jediná škola, která mi kladně odpověděla em na můj projev zájmu o výzkum. Vyučující byli skvělí a ochotní a žáci neprotestovali, že musí něco vyplňovat. Třetí ročník jsem zastihla na konci tělesné výchovy, druhý ročník ve třídě. Když jsem zmínila téma dotazníku, velká část žáků si stěžovala, že se u nich na škole na žádné výlety nejezdí a že jsou z toho smutní. Gymnázium Křenová mi také vyšlo vstříc. Dostala jsem k dispozici jednu plnou třídu prvního ročníku s 26 žáky (9 chlapců/ 17 dívek). Výzkum jsem prováděla v suplované hodině. Jediné soukromé gymnázium v mém výzkumu je Gymnázium Hády. Oslovila jsem dvě třídy. Celkový počet vyplněných dotazníků je 28 (20 chlapců/ 8 dívek). Na Biskupské gymnázium jsem donesla vytištěné dotazníky a paní sekretářka je rozdala do všech tříd ve třetích ročnících. Všimla jsem si, že tito žáci byli trochu nespokojeni s mými otázkami v dotazníku, některé dotazy kritizovali a psali k nim své připomínky. Myslím, že jeden z důvodů jejich kritiky bylo, že jsem dotazníky osobně nedonesla a neoslovila je přímo. Dotazníku se zúčastnilo za všechny tři třídy třetího ročníku 56 žáků (20 chlapců/ 36 dívek). 29

30 Výsledky jsem členila dle okruhu výzkumných otázek, tudíž nejsou přesně podle posloupnosti v dotazníku, který obdrželi žáci. Výzkumná otázka č. 1: Co si žáci představují pod pojmem školní kurz a co pod pojmem školní výlet? 1. Co si představuješ pod pojmem školní kurz? První otázkou jsem chtěla navodit podstatu problému a také to, aby se žáci hned z počátku trochu zamysleli. Podobných odpovědí se objevila celá řada, proto jsem nejčastěji formulované odpovědi sloučila a vložila do grafu (obr. 1 Školní kurzy). Některé odpovědi jsem zařadila do dvou nebo i tří skupin. Obr. 1 Školní kurzy Pod pojmem školní kurz si žáci z Biskupského gymnázia představují především vícedenní poznávání spojené s výukou, které má určitý cíl a tematiku. Žáci z gymnázia Hády vidí také školní kurzy jako akce, které jsou propojeny se vzděláváním. Na gymnáziu Křenová bylo více než 30 % odpovědí spojeno se sportovními kurzy, méně se myslelo na stmelování kolektivu, ale více než 50 % si školní kurz spojilo s tematickou výukou doplněnou výlety. Na gymnáziu Slovanské náměstí i na gymnáziu Vejrostova jsou výsledky obdobné. 30

31 Z odpovědí, zahrnutých do výzkumného šetření, vyplývá, že školní výlety si většina žáků propojuje s tematickou výukou a poznáním, méně už se stmelováním kolektivu, zábavou a zážitky, totéž platí o sportu. 2. Co si představuješ pod pojmem školní výlet? Dle odpovědí respondentů z obr. 2 je zřejmé, že rozdíl mezi školním kurzem a školním výletem mnoho žáků nevnímá. Ti, kteří ho objevili, odpovídají takto: žáci z Biskupského gymnázia, z gymnázia na Slovanském náměstí i z gymnázia Vejrostova vidí rozdíl mezi kurzem a výletem zejména v délce pobytu. Za školní výlet považují krátkodobý (nejčastěji jednodenní) pobyt (hrad, jeskyně), na kterém si odpočinou od učení, budou mít volnější program, pojedou tam, kam si třída sama zvolí, a upevní se vztahy ve třídě. Žáci gymnázia Hády si pod školním výletem představují odpočinek. Na gymnáziu Křenová žáci vidí rozdíl v učení a tematickém zaměření. Dle nich školní výlet není o učení a pojmenování (např. sportovní kurz, ekokurz), ale o upevnění kolektivu, zábavě a poznání nových míst. Obr. 2 Školní výlety 31

32 3. Jezdíš rád/a na školní kurzy? Z grafu (obr. 3 Oblíbenost školních kurzů) je možno vyčíst, že školní kurzy jsou ve velké míře oblíbené. Z výsledků vyplývá, že nejvíce oblíbené jsou jak u chlapců, tak u děvčat školní výlety na gymnáziu Křenová a nejméně u děvčat na gymnáziu Hády. Obr. 3 Oblíbenost školních kurzů 4. Vyhledáváš si informace o místě konání kurzu dopředu (internet, časopisy, knihy, apod.)? Z výsledných dat je patrné, že většina žáků ze všech gymnázií si informace ke kurzům předem nezjišťuje. Pokud ano, převážná část jich využívá internetové zdroje. Nejvíce kladných odpovědí se vyskytovalo u děvčat na gymnáziu Vejrostova a na gymnáziu Hády. Vyskytly se i odpovědi, že někteří vyhledávají také v časopisech či knihách nebo získávají informace od přátel. 32

33 Obr. 4 Vyhledávání informací Výzkumná otázka č. 2: Kdo stojí za výběrem kurzu, vyučující, žáci nebo je výběr společný? 5. Kdo vybírá konkrétní místo kurzu? Na grafu (obr. 5 Výběr kurzu) se jasně ukazuje rozdíl v tom, kdo stojí za výběrem kurzů. Na Biskupském gymnáziu, na gymnáziu Slovanské náměstí i na gymnáziu Vejrostova odpovědělo více než 50 % dotázaných dívek nebo chlapců, že kurz vybírá vyučující sám. V případě, že je uvedeno jiné, bylo tím myšleno vedení školy, anebo v případě Biskupského gymnázia psycholog (psychokurz). Na gymnáziu Křenová poměr vyšel překvapivě (oproti jiným školám) opačně, tj. přes 80 % respondentů odpovědělo, že zacílení kurzu si vybírají sami žáci. 33

34 Obr. 5 Výběr kurzu 16. Chtějí po vás vyučující po absolvování kurzu nějaký výstup (test, vypracovaný projekt, souhrn informací, zpětnou vazbu apod.)? Na gymnáziu Křenová vyplynulo z pouhé jedné odpovědi (z 26 možných), že se vyplňuje dotazník. Ostatní odpovědi byly buď negativní, anebo nebyla odpověď více upřesněna. Na gymnáziu Vejrostova to dopadlo velice obdobně, zde jsem se nedozvěděla žádné užitečné údaje. Z odpovědí na gymnáziu Hády vyplynulo, že jak kdy, spíše se po žácích nic nechce, snad jednou se psal test nebo tvořil projekt. Na gymnáziu Slovanské náměstí se v hojném počtu uváděly zpětné vazby, projekty, objevily se i přednášky a seminární práce. Žáci Biskupského gymnázia uvedli, že je to jak kdy, a pokud ano, píší zpětné vazby, laboratorní protokoly, prezentace nebo si připravují povídání a fotografie. 34

35 Výzkumná otázka č. 3: Jaké typy kurzů se konají na konkrétní škole? 6. Na jaké typy kurzů jezdíte? Obr. 6 Typy kurzů V rámci této otázky bylo možné označit více odpovědí. Z výsledků všech škol je patrné, že typy kurzů na vybraných gymnáziích jsou vyrovnané, s tím, že někde nepatrně převažuje určitý typ kurzu. Na Biskupském gymnáziu si 5 % žáků vzpomnělo na psychokurz k výběru budoucího povolání a na expedici (bohužel v grafu není odpověď jasně patrná). Vše je uvedeno v sekci jiné. 9. Jezdí Tvoje škola na adaptační kurz? Z dotazníků jsem zjistila, že všechny školy na adaptační kurz jezdí. Jedině na gymnáziu Hády bylo několik odpovědí negativních. Jedna dívka uvedla, že konkrétně jejich třída (2. ročník) se adaptačního kurzu vůbec neúčastnila. 35

36 10. Jaká obvykle bývá délka adaptačního kurzu? Je velice zajímavé, že odpovědi se různily nejen na samotných školách, ale i v rámci jednotlivých tříd. V komentáři jednoho z dotazníků z gymnázia Křenová jsem se dočetla, že každá třída měla adaptační kurz jinak dlouhý. A právě tato třída ho měla vyjímečně pouze jednodenní. Na gymnáziu Slovanské náměstí jezdí všechny třídy na stejné místo i na stejný počet dní, proto jsou výsledky překvapivě rozdílné. Obr. 7 Délka adaptačního kurzu 11. Jezdíte se svou třídou na exkurze (projektová nebo odborná výuka mimo školu)? Naprostá většina dotázaných odpověděla kladně. 30 % dívek z gymnázia Vejrostova však uvedlo, že exkurzí je málo a rády by jich absolvovaly víc. 12. Jaká je obvykle délka exkurzí? Obvyklá délka exkurzí dle většiny žáků všech oslovených škol je jeden den, bez přenocování, ale objevují se i odpovědi s přenocováním. 36

37 Obr. 8 Délka exkurzí 13. Probíhají zahraniční zájezdy na Tvé škole? Všichni respondenti (až na dva jedince) shodně odpověděli, že škola pořádá zahraniční zájezdy (více o zahraničních zájezdech viz otázka 19). 14. Jaká je obvykle délka zahraničních zájezdů? Obvyklá délka zájezdů bývá nejméně tři noci, ale respondenti z gymnázia Hády a Slovanského náměstí uvádí i kratší přenocování nebo jednodenní zájezd. Obr. 9 Délka zájezdů 37

38 Výzkumná otázka č. 4: Kam se jezdí na kurzy a jaká je přibližně délka jednotlivých kurzů? 7. Kam jezdíte na kurzy? Z grafu (obr. 10 Kam se jezdí na kurzy) plyne, že to byly spíše dívky, které uváděly konkrétní místa konání kurzů než chlapci. Obr. 10 Kam se jezdí na kurzy Na Biskupském gymnáziu se chlapci s dívkami shodli na tom, že kurzů mají opravdu hodně (což napsali do komentáře). Kromě zahraničních kurzů (viz otázka 19, kde se věnuji pouze zahraničním zájezdům) jezdí hodně i po Česku - adaptační kurz v Křižanově, vodácký kurz na Vltavě, lyžařský kurz v Rokytnici, návštěva Kutné Hory, Rudic, Olomouce a Valtic, exkurze do likérky ve Vizovicích a čističky v Modřicích. Žáci na gymnáziu Hády uvedli kromě zahraničních zájezdů i kurzy v Křižanově nebo na Ramzové. Žáci z prvního ročníku z gymnázia na Křenové navštívili v rámci adaptačního kurzu Brněnskou přehradu, na lyžařském kurzu byli v Herlíkovicích, dále byli na Pálavě a v zahraničí (viz otázka 19). 38

39 Respondenti z gymnázia Slovanské náměstí se zúčastnili kromě zahraničních zájezdů (viz otázka 19) adaptačního kurzu v Podmitrově na Vysočině, lyžařského kurzu v Orlických horách, vodáckého kurzu na Vltavě, ekokurzu v Krásensku a exkurzí do elektrárny Dlouhé Stráně a Temelína. Navštívili také brněnskou zoologickou zahradu, ekocentrum Lipka, Mohylu míru a Prahu. Žáci z gymnázia Vejrostova jezdí na vodácký kurz na Vltavu, navštívili lanové centrum v Březové a měli možnost absolvovat spoustu zahraničních zájezdů (viz otázka 19). 8. Kam bys chtěl/a, aby se jezdilo? Odpovědi na tuto otázku byly málo konkrétní. Děvčata z Biskupského gymnázia by ráda více uměleckých exkurzí, více by projezdila evropská města, naopak některá by ráda viděla místa, která jsou méně obydlená. Jako komentář se mi u odpovědí třikrát objevilo, že tato škola jezdí úplně všude. Z reakce jednoho chlapce jsem se dozvěděla, že na to, že gymnázium Hády se prezentuje jako sportovní škola, žádný sportovní program prý nemá. Až 70 % chlapcům je jedno, kam se na výlet pojede, u dívek to je přes 60 %. Ti, co uvedli konkrétní místa, by chtěli více cestovat do zahraničí, poznat evropská města a zažít více sportovních kurzů. Na gymnáziu Křenová se v odpovědích objevovaly zahraniční zájezdy, více adrenalinu a turistiky. Na gymnáziu Slovanské náměstí se nejčastěji vyskytovalo cestování do zahraničí s prohlídkou evropských měst, dále technická exkurze a propojení přírody s adrenalinem. Na gymnázium Vejrostova dívky odpovídaly, že by rády více do zahraničí (zejména do Anglie), na hory (nejen v 1. a 4. ročníku), na vodácký kurz a do přírody, ale vše za méně peněz. Kurzy nebo zájezdy se jim zdají být příliš drahé. Jeden dívčin komentář doplňuje, že na jiných školách zájezd do Anglie vyšel mnohem levněji. Další komentář uvádí, že konkrétně náš (pozn. 3. ročník) nejezdí skoro nikam, a pokud se někam jede, nejezdí často celá třída, protože většina výletů a exkurzí je jen pro španělskou sekci. Ráda bych jezdila na více výletů a je mi jedno kam, hlavně aby se někam jelo. 39

40 Obr. 11 Kam bych chtěl/a, aby se jezdilo na kurzy Výzkumná otázka č. 5: Jaký pohled mají na školní kurzy jednotliví žáci? 15. Kolik školních kurzů v tomto školním roce proběhlo/kolikrát ses zúčastnil/a? Dívky z Biskupského gymnázia uvádí, že se zúčastnily od 1 do 7 kurzů, školou byly nabízeny 3 třídní a 10 školních kurzů. Chlapci se zúčastnili maximálně 5 kurzů. Na gymnáziu Hády se zúčastnili žáci také maximálně 5 kurzů, ale někteří neabsolvovali žádný. Na gymnáziu Křenová i na Slovanském náměstí se uskutečnilo od 1 do 5 kurzů, na gymnáziu Vejrostova do 4 kurzů. Uvedené počty kurzů byly značně rozdílné, nelze proto z těchto odpovědí formulovat závěr, ani kolik kurzů se skutečně na školách nabízelo. 17. Jaký typ ubytování na školním kurzu preferuješ? Respondenti mohli označit více odpovědí. Dle grafu (obr. 12 Typy ubytování) se ukazuje, že nejvíce oblíbeným typem ubytování na oslovených školách jsou chatky, nejméně vyhledávané je ubytování ve stanu. Jako jiný typ ubytování je 40

41 uveden spaní pod širákem. Respondenti na Biskupském gymnáziu se shodli na tom, že záleží na typu kurzu. Obr. 12 Typy ubytování 18. Jaký typ stravování na školním kurzu preferuješ? Na grafu (obr. 13 Stravování) je vyznačen výsledek preferovaných typů stravování. Nejčastěji se objevuje upřednostnění plné penze, dále to je polopenze a nejméně preferovaná je vlastní strava. Nejvíce nakloněni vlastnímu stravování jsou dívky a chlapci z gymnázia Vejrostova, nejméně dívky z gymnázia Křenová a gymnázia Hády. Vlastní stravování upřednostňují spíše chlapci než dívky, které dávají přednost plné penzi a polopenzi. 41

42 Obr. 13 Stravování 19. Zúčastňuješ se zahraničních zájezdů, které pořádá škola? Všichni respondenti se shodli, že jejich škola zahraniční zájezdy pořádá. Dívky i chlapci je absolvují rovnocenně. Nejméně se jich zúčastňují dívky z Biskupského gymnázia a chlapci z gymnázia Slovanské náměstí. Nejvíce se zúčastňují zahraničních zájezdů dívky i chlapci z gymnázia Vejrostova. Žáci z Biskupského gymnázia měli možnost dle svých odpovědí navštívit Irsko, Skotsko, Anglii, Německo (Hamburg), Belgii, Itálii, Rakousko (Vídeň, Schladming), Španělsko a Francii (Paříž). Žáci z gymnázia Hády se mohli podívat do Anglie (Londýn) a do Rakouska (Vídeň). Na gymnáziu Křenová sestavili zájezdy do Anglie, Francie a Rakouska. Gymnázium Slovanské náměstí pořádá zájezdy do Nizozemí, konkrétně do Utrechtu, dále do Španělska, Francie, Anglie, Rakouska (Vídeň a Schladming), Polska (Osvětim) a na Slovensko. Respondenti z gymnázia Vejrostova uvedli, že jejich škola uskutečnila zájezdy do Anglie, Polska (Krakow a Osvětim), Rakouska (Vídeň), do Chorvatska a na Slovensko (Velká Rača). 42

43 Obr. 14 Podíl zúčastněných na zahraničních zájezdech 20. Jaký by dle Tebe měl mít kurz program? Respondenti mohli uvést více odpovědí. Dívky z Biskupského gymnázia by z 67 % stály o kolektivní činnost, zábavu a volný čas. Naopak 12 % nestojí o přehnané pohybové aktivity a 16 % o dlouhý nudný výklad. Zbytku to je jedno. Chlapci by z 73% stáli zejména o poznávání nových míst spolu se stmelováním, zábavou a pohodou. Adrenalin chybí 18 % a 9 % je to jedno. Oproti tomu na gymnáziu Hády považuje za velmi důležité 50 % chlapců osobní volno, 20 % chlapců preferuje sportovní kurzy a 25 % potřebuje zábavu. Dívky kladly důraz na poznávání nových míst a vylepšování vztahů ve třídě. Chlapci z gymnázia Křenová by na kurzu stáli o zábavu (35 %), sportovní činnosti (42 %) i o poznávání nových míst (23 %), dívky také zajímají nová místa (65 %), rády by si i odpočinuly (27 %) a vzdělávaly se (8 %). Respondenti z gymnázia Slovanské náměstí odpovídali velice podobně, nejčastěji se v odpovědích objevovala (68 %) akce, zábava a spolupráce, dále sport a výlety po okolí (31 %), a zvláštní důraz byl kladen na volný program (49 %). 43

44 Na gymnáziu Vejrostova chlapci v 62 % uvítali sport, volný čas a zábavu by si přálo 38 %. Dívky by v 35 % na kurzu poznávaly nová místa, v 49 % měly volný čas a zábavu a 16 % děvčat by chtělo zapracovat na stmelování kolektivu. 21. Jaký kurz Ti ve škole chybí? 86 % respondentek z Biskupského gymnázia uvedlo, že je nabídka pestrá a že jim nechybí žádný kurz, 10 % chybí adrenalinový kurz a 4 % postrádají třetí psychologický kurz. 56 % chlapcům nechybí kurz žádný, 19 % neví, 19 % postrádá více sportu a adrenalinu a 6 % chybí teologický kurz. Chlapci z gymnázia Hády (20 %) postrádají více sportovních turnajů mezi školami, 15 % by rádo vyzkoušelo painball, 15 % by se rádo zúčastnilo více zahraničních kurzů, 25 % chce více sportu a adrenalinu a zbytek (35 %) je s nabídkou kurzů spokojen. Dívky by rády jely na zahraniční poznávací kurz a na vodácký kurz. Na gymnáziu Křenová 63 % všech respondentů nechybí žádný kurz, 16 % postrádají více třídních výletů a 21 % by rádo více sportovních kurzů. Na gymnáziu Slovanské náměstí 65 % dívek uvedlo, že jsou spokojeny s nabídkou kurzů. 15 % by rádo více zahraničních kurzů, jak letních, tak zimních (a především do Alp), 3 % by chtěla kurzy s rodilým mluvčím, 3 % by ráda poznala místa, kde by se dalo v budoucnu studovat, 8 % by rádo cestovalo za poznáním jiných kultur a pamětihodností, a poslední 6 % by rádo absolvovalo politicko-ekonomický kurz. Chlapci jsou s kurzy spokojeni téměř stejně jako dívky (63 %), ale chtěli by víc sportovních kurzů (37 %). 61 % všech dotázaných na gymnáziu Vejrostova uvedlo, že jim nechybí žádný kurz v nabídce, ale obdržela jsem komentář, že se kurzy často neuskuteční pro malý počet zájemců. 34 % chybí klasické výlety, 24 % postrádají exkurze a 7 % by rádo jezdilo na výměnné pobyty. 44

45 Výzkumná otázka č. 6 Jezdí žáci na výlety i s rodinou? 22. Jak často jezdíte s rodinou na výlety? Nejčastější odpovědí bylo, že na výlety s rodinou žáci jezdí občas. Menší podíl odpovědí bylo 1-2 krát do měsíce nebo o prázdninách. Nejméně odpovědělo, že nikdy, anebo naopak každý víkend. Obr. 15 Výlety s rodinou 23. Jak často navštěvuješ s rodinou hrady, zámky, památkové objekty, a za jakým účelem? Oproti odpovědím na minulou otázku, jak často jezdí žáci s rodinou na výlet, návštěva památkových objektů je ještě méně častá. Nejvíce respondentů odpovědělo že občas, méně jich navštěvuje památkové objekty o prázdninách, ale velká část (až 30 % dotázaných chlapců z gymnázia Slovanské náměstí) nikdy. Každý víkend nebo 1-2krát do měsíce navštěvuje památky velice nízké procento dotázaných. 45

46 Obr. 16 Návštěva památkových objektů 24. Na jaká místa jezdíte s rodinou na výlety či dovolenou? Obr. 17 Výjezdy s rodinou Z grafu (obr. 17 Výjezdy s rodinou) je patrné, že rodiny respondentů dávají přednost zahraniční dovolené zejména před výlety do blízkého okolí. 10 % 46