Rezidence RoSa pro seniory v Praze otevřena

Transkript

1

2 Rezidence RoSa pro seniory v Praze otevřena Byty 1kk, 2kk nájemní bydlení se službami pro seniory Otevřenost vůči veřejnosti, bezpečnost a soukromí pro klienty Výborná dopravní dostupnost do centra Prahy (trasa metra C, zastávka Kobylisy) Asistenční pohotovostní služba Praktický lékař a psychiatr přímo v objektu Aktivizační programy, knihovna, multifunkční sál Kavárna, restaurace, kadeřnictví, manikúra, pedikúra 24h tísňová péče a ostraha objektu Střelničná 1680/8, Praha 8 info@rezidencerosa.cz

3 Úvodník Červencové Rosení a také program v tomto měsíci jsou zaměřeny na módu. Slovo móda vzniklo z francouzského mode nebo také latinského modus, což znamená míra, vzhled, způsob. Nyní slovo móda používáme především ve spojení s oblékáním. A v této souvislosti si užijeme druhý ročník Módní přehlídky seniorů pod vzácným patronátem pana Vlastimila Harapese. O módě si popovídáme i s naším Hostem v Rose - s přední českou návrhářkou a designérkou Martinou Nevařilovou. Červencový program Jaký byl červen? První letní měsíc nám přinesl i první tropická vedra. Zahájili jsme ho otevřením nového pavilonu nazvaného Zkreslený horizont. Pavilon vytvořili studenti mezinárodní vysoké školy Archip. Jedná se o velmi netradiční pohyblivý objekt. Doufáme, že si ho užijete. Tento měsíc se uskutečnil Takticko - strategický kurz pro seniory. Lektoři nám vysvětlili, jak předcházet krizovým situacím, jak se v takových situacích chovat a dokonce nám předvedli, jak se při napadení fyzicky ubránit. Tento kurz bude pokračovat i po prázdninách. Koncem měsíce nás navštívil herec a režisér Ondřej Kepka. Těšíme se na setkání s Vámi i o prázdninách a budeme se snažit, aby program v RoSe byl pro Vás osvěžením. Anna Sobotová jsme zpestřili letním výletem do nedalekých Chaber a čeká nás i posezení u ohně. Pokud Vám v Rosení cokoli chybí, nebo máte jakékoli připomínky, nezapomeňte nás kontaktovat. Tento časopis vydáváme pro Vás a budeme rádi za Vaše podněty. Mgr. Anna Ježková Fotografie ze slavnostního otevření, Anna Sobotová ROSENÍ měsíčník, ročník 2., číslo 7/2016 vydává Centrum RoSa, z.s. Střelničná 1680, Praha 8 - Kobylisy tel redakce@centrumrosa.cz tisk: náklad 200 výtisků výrobní cena jednoho výtisku cca 30 Kč Redakce: výkonná ředitelka: Mgr. Anna Ježková šéfredaktorka: MgA. Marta Dietrich Dvorská grafické zpracování: Bc. Anna Sobotová výtvarník: Jan Vincenc Šubrt jazyková korektorka: RNDr. Anna Habersbergerová stálí spolupracovníci: členové Aktiv klubu a rezidenti RoSa a rezidenti RoSa 1 Titulní strana: grafická úprava Sandra Šecová, kresba Jan V. Šubrt

4 Program červenec pátek 14:00 Čtenářský klub pondělí 13:00 Cvičení pro seniory 14:30 Výlet do Chaber úterý Státní svátek - Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje středa Státní svátek - Den upálení Mistra Jana Husa 14:00 Aktiv klub 18:30 Taurus - hudba k tanci a poslechu čtvrtek 13:00 Cvičení pro seniory 18:00 Tribal fusion belly dance pátek 14:00 Čtenářský klub pondělí 13:00 Cvičení pro seniory úterý 10:00 Promítání dokumentárního filmu Hledání moudrosti stáří středa 9:00 Jóga pro seniory 14:00 Aktiv klub 16:00 Jóga pro každého 18:30 Taurus - hudba k tanci a poslechu čtvrtek 14:00 Módní přehlídka seniorů II pátek 14:00 Čtenářský klub pondělí 10:00 Beseda s panem farářem Josefem Brtníkem 13:00 Cvičení pro seniory úterý 10:00 Počítače pokročilí 10:30 Počítače začátečníci středa 14:00 Aktiv klub 18:30 Taurus - hudba k tanci a poslechu čtvrtek 13:00 Cvičení pro seniory 14:00 Den otevřených dveří 18:00 Tribal fusion belly dance pátek 10:00 Čtenářský klub 14:00 Host v Rose Martina Nevařilová pondělí 13:00 Cvičení pro seniory 17:00 Setkání u ohně (dle počasí) úterý 10:00 Počítače pokročilí 10:30 Počítače začátečníci středa 9:00 Jóga pro seniory 14:00 Aktiv klub 16:00 Jóga pro každého 18:30 Taurus - hudba k tanci a poslechu čtvrtek 10:00 Tvořivá dílna 15:00 Pétanque (dle počasí) pátek 14:00 Čtenářský klub 2

5 Ceník Aktiv klub - 50 Kč kreativní myšlení, trénink paměti, slovní hry, tvořivé psaní pod vedením MgA. Marty D. Dvorské Taurus - hudba k tanci a poslechu - 60 Kč kapela Taurus představuje široký repertoár českých a zahraničních písní Cvičení pro seniory - 50 Kč zdravotní cvičení mohou navštěvovat i handicapovaní lidé, cvičí se v sedě Host v RoSe - 40 Kč Tvořivá dílna - 40 Kč lektorka Jana Brodská Počítače - 20 Kč vyučuje Jana Brodská Tribal fusion belly dance 1. hodina zdarma, další 100 Kč/lekce nový taneční styl - mix afrických, indických, východních a dalších tanců Jóga pro každého - 50 Kč Jóga pro seniory - 50 Kč lektorka Jana Bláhová Čtenářský klub - zdarma vede Marta Dietrich Dvorská Beseda s farářem J. Brtníkem - zdarma Promítání filmu - 20 Kč Módní přehlídka seniorů II. - vstupné dobrovolné Setkání u ohně - 50Kč na osobu, prosíme zájemce o nahlášení a zaplacení na recepci do pátku Pétanque - 20 Kč Členové Klubu RoSa mají slevu 10 Kč na všechny aktivity Rezidenti RoSy mají vstup na veškeré akce zdarma Paní Irena Jurčová nabízí našim klientům individuální lekce: Cvičení (nejen) na židli v pohodlí domova pro zlepšení pohyblivosti a úlevu od bolestí zad a kloubů Spoluúčastnický poplatek 50,- Kč/hod. Cvičí Ing. Irena Jurčová - akreditovaná cvičitelka zdravotní tělesné výchovy Bližší informace - tel.: , (nebo osobně v pondělí a ve čtvrtek v sále RoSa po cvičení pro seniory) Zájemce prosíme o registraci na recepci RoSa tel: Změna programu vyhrazena Podrobné informace o jednotlivých akcích budou k dispozici na tabuli u recepce. 3

6 SeniorSen Ondřeje Kepky Hlavně, abych si to stáří uvědomoval. Aby mi to myslelo a cítilo. Nechtěl bych mít příliš nesplněných snů. Nerad bych totiž zatrpknul. 4

7 pátek 22. července od 14 hodin Host v RoSe Martina Nevařilová přední česká módní návrhářka držitelka ocenění Výtvarník roku 2005 a Ceny za vynikající design 2006 Je absolventkou Vysoké školy Uměleckoprůmyslové v Praze, oboru módní návrhářství. Upřednostňuje kvalitní přírodní materiály a snadnou údržbu. Své modely vytváří pro ženy každého věku, stálými zákaznicemi se stávají úspěšné ženy, které se rády odlišují od masové konfekce a hledají modely s otiskem módního tvůrce. Pro ženy s tvůrčím přístupem při sestavování svého šatníku. V jejím autorském butiku najdete originální módu značky NAVARILA, převážně úpletové modely určené ženám s osobností, vyráběné v malých sériích v českých manufakturách. Báseň z rosy XIII. Josefa Tibitanzlová Nový den dívá se mi do pokoje a dává nové příkazy které dnes musím splnit abych žila Jsem stará žena žádná víla Trochu se načechrám snad dojde ztracená síla Už je tu ale není jí moc Koho požádám o pomoc? Dívám se, koukám... nikdo tu není musím se sama ujmout dění Tak se snažím jak to jde Na pomoc přišla naděje Budeme žít a bude nám mnohem líp! 5

8 Paní Vlasta Kratochvílová chodí vždy elegantně a vkusně oblečena a barevně sladěna. Nejen proto jsem jí poprosila o rozhovor na téma odívání a móda. Prozradím vám, že to bylo hlavně proto, že je to moc milá, inteligentní a vtipná dáma, se kterou si vždycky ráda popovídám. Na jakékoli téma. Povídání s paní Kratochvílovou Nejen o módě Dětství, období chlapecké módy... Bydlela jsem na nádherném místě v Praze v Libni. Tenkrát se ta ulice jmenovala Na Zápalčí, ted je to ulice Valčíkova. Víte, podle toho výsadkáře, hrdiny z druhé světové války. Přímo v našem domě bylo nejdřív obuvnictví - spravovaly se tam boty, pak řeznický krám a nakonec tam byla knihovna. Co jsem se tam napůjčovala knih! Dodnes je to krásné místo. Ale tenkrát tam nejezdila žádná auta. Tam jsme si hráli, honili jsme se a hlavně - hráli jsme fotbal. Mám o dva roky mladšího bratra Honzu, takže jsem vyrůstala mezi chlapci. Chodila jsem do party, kde byli kluci tak od šesti do patnácti. Tam snad bydleli jen samí kluci a já. Když jsme v té naší ulici hráli fotbal, byla jsem vždycky brankářka. Oni samozřejmě chtěli věčně jen kopat. Do školy jsme chodili V Holešovičkách. Trojský most byl asi padesát metrů od naší školy. Mohli jsme se vypravit až do Kobylis. Nás rodiče pouštěli všude. To bylo ještě klidné místo. Měli jsme v dětství eldorádo. A nikdy jsme se nenudili! Hodně jsem tehdy chodila v kalhotách - takové klukovské období. To bylo kolem roku 1942, bylo mi osm. A ještě pár zajímavostí z mého dětství: Naši měli jako první v domě telefon, takže k nám chodili všichni telefonovat. Takový společenský dům Na Zápalčí. V roce 1948 mého tatínka zatkli. Měl soukromou dopravu, nechtěl jim dát auto a tak ho na pět let zavřeli, protože prý to auto používá k protistátním účelům. Švadleny v rodině... Já měla výhodu, že moje babička i tetička byly švadleny. Babička mně i bratrovi šila kabáty i kombinézy na hory. Měli jsme od ní třeba kabátek s kožešinkou. 6

9 Babička Betinka bydlela u Plzně a tetička Albína Kutinová (to byla sestra babičky) v Kobylisích. Měla tam salónek. Babička se šitím také živila. Byla úžasná, ona nebrala od statkářů peníze, ale naturálie. Takže my jsme měli výborné máslo, mléko, ovoce, maso... V roce 1945 šila vojákům. Na dvoře u ní měli stan a ona jim šila uniformy. Babičku jsem milovala. Rozuměla dětem a byla s ní velká legrace. Scházeli jsme se u ní pod lípou v Kaznějově u Plzně. V Kaznějově byla továrna na kyselinu citronovou (v roce 1970 byla v tomto podniku zahájena výroba známého Vitacitu - pozn.red.). V tom kraji, kdo nepracoval ve Škodovce, pracoval tam. Babička Betinka šila a spravovala, dokud žila. Rodinné vztahy u nás byly moc důležité. Hodně jsme na ně dbali a udržovali je, proto byly tak dobré. Šaty, kostýmky, taneční... Maminka Anna nosila kostýmky a klobouky. Klobouky byly především od paní Maršíkové z Libně. Maminka byla kostýmová, měla svého krejčího Na Rokosce. Já jsem měla společenské šaty také od něj. Jinak mi stále šila sukně a blůzy babička Betinka nebo teta Albína. A boty jsme měli od Bati. Taneční jsem měla krásné! Chodila jsem do Lucerny a měla jsem dva tanečníky. A když mistr řekl: Zadejte se, přišel za mnou buď Ota nebo Tomáš. Kdybyste věděla, jak jsme se vytančili... to byla nádhera! Ale, bohužel, můj muž byl muzikant, hrál všude na akordeon a u toho tancovali ostatní. Takže s ním už jsem si moc tance neužila. Vystupoval celý večer, třeba čtyři pět hodin. Hrál národní písničky a populární evergreeny, měl bohatý repertoár a dokázal hrát na přání. Já jsme se hodně věnovala pletení. To mě moc bavilo. Hlavně copánkové vzory. Slovensko, tepláky a halušky... Můj manžel byl velmi šikovný (a moje dcera je po něm). Kromě toho, že byl amatérský muzikant, byl strojař. V prosinci 89 založil firmu na obráběcí stroje. Firma funguje dodneška. Obráběcí stroje zpočátku dodával na Slovensko. Tam jsme hodně a rádi jezdili na dovolenou. Hlavně do Smokovce. Vždycky jsme tam měli zajištěnou nějakou chatu. 7

10 Slováci byli ke mně tak hodní - když jsem šla pro pečivo, stoupla jsem si poctivě do fronty a ty paní v šátcích mě pouštěly před sebe: že přece paní z Prahy nebude stát frontu. Já jsem to odmítala, ale ony nedaly jinak, než že mě musel prodavač obsloužit přednostně. Styděla jsem se hrozně! Takže já jsem si pak také uvázala šátek a chodila jsem v teplákách, abych vypadala jako místní. A zafungovalo to. No, šaty dělají člověka. Ve Smokovci jsem poprvé ochutnala bryndzové halušky a mohla jsem se užrat! Ta výborná palčivá chuť bryndzy! Tak dobrou bryndzu už dnes jen tak neseženete. Každý měsíc jsem pak doma dělala halušky. I pro hosty. A strapačky z brambor. Až se mi teď z toho sbíhají sliny... Dříve... Manžel si také nechával šít obleky. Pracoval ve velké společnosti, takže musel vypadat. Na mně byla konfekce. Já jsem hodně nakupovala v Libni. Tam, kde je teď Divadlo pod Palmovkou, byl veliký obchod se třemi výkladními skříněmi. Tam jsem si vždycky vybrala. Nyní... Stále se ráda oblékám. Sem tam si nějaký kousek koupím a také si objednávám oblečení přes katalog. To je pohodlné. S výběrem mi pomáhá dcera, ráda se s ní radím. Moje oblíbená barva je vínová. A miluju šátky. Mám je nejen jako doplněk, ale i jako šperk. povídání vedla a zaznamenala M.D.Dvorská Moje máma to prostě umí. Ta elegance, potřeba být pěkně oblečená a upravená, i když třeba měla v úmyslu vyrazit na zahradu trhat bodláčí, to je v ní, je to její součástí a já to obdivuju, i když jsem to asi občas trochu ironicky komentovala. Ale myslím, že ona ví, že to tak nemyslím. Iva Kočová, dcera 8

11 V Aktiv klubu jsme si s rezidenty povídali o módě: Co se nám líbí elegantní kostým klobouky lodičky zdůraznění ženskosti móda 30. a 60. let sladěné barvy pěstěné vlasy a nehty u mužů: kvalitní boty, hodinky, pásek když někdo voní Co se nám nelíbí bederní kalhoty poserky (tzn. kalhoty s nízkým rozkrokem) boty na platformě špinavé boty přezdobené kabelky malé plavky, ze kterých všechno leze silonové podkolenky, které jsou vidět u mužů tílka když někdo zapáchá 9

12 Zeptali jsme se našich rezidentů: Co jste rádi nosili, co si rádi oblékáte, co se vám líbí a jaké barvě dáváte přednost? Víc jsem nosila šaty. Dřív se do zaměstnání v kalhotách nechodilo. Já jsem byla spíš taková upnutější. Nic výstředního jsem neměla ani nemohla mít. Protože jsem byla u tety a ona mě hlídala. Když jsem si tenkrát jako mladá koupila hedvábné šatičky, tak mi je teta zakázala. S tím jsem nesměla do kostela, to by prý nebylo slušné. Dříve jsem ráda nosila kostýmky. Kupovala jsem si je v konfekci. Bohužel jsem si je nemohla nechat šít, to bylo pro mne moc drahé. Teď dávám přednost růžové, která mě osvěžuje. Když jsme byla mladá, měla jsem ráda červenou a výrazné křiklavé barvy. Já jsem vždycky dbala na to, abych měla oblečení barevně sladěné. Boty, kabelka a všechny doplňky, aby korespondovaly. Moc jsem nemusela černou. Co se barev týče, měla jsem různá období: zelené, modré, hnědé... Pak mi někdo řekl, že vypadám jak myš, tak jsem se dala na červenou. A nosím ji dodnes - ale ne křiklavou - takovou tu vínovou, bordó. Mně se doteď líbí styl Audrey Hepburn a měla jsme ráda módu hippies. Když jsem byla mladá, nosila jsem nejraději šaty a sukně. Teď, bohužel, musím ze zdavotních důvodů nosit jenom kalhoty. Upřednostňuji modrou a hnědou barvu. Některé šaty si člověk oblíbí a nosí je léta. Jedny už mám snad padesát let. A některé - i hezké - člověk neoblékne, protože jsou mu prostě protivné. 10

13 Nikdy jsem neměla ráda modrou. Měla jsem vždycky ráda šaty a takové spíš pastelové tóny. Jak stárnu, tak se čím dál víc oblékám do bílé. Dřív jsem měla švadlenu a nechávala jsem si šít. Pak se salóny zrušily, no a teď bývá konfekce. Já jsem měla ráda ten střih princess. Dělá hezkou postavu. To jsem ráda nosila. Teď nosím kalhoty z estetických důvodů, protože mám oteklé nohy. Nejlíp se cítím v kalhotách. Ale když se šlo do divadla - malé večerní - to byla taky paráda! To je téma, které mě moc nezajímalo. Za války jsme byli rádi, že se něco přešilo. Body na šaty byly do roku Takže naše mládí, taneční... to jsme byli rádi, že jsme vůbec něco oblékli. Pak, když něco bylo, nebyly peníze. Ráda jsem chodila ve světlých barvách. Šaty jsem si sama šila. Docela obyčejný střih, který jsem si něčím přepásala. Měla jsem žluté a oranžové šaty. Já jsem si také šila všechno. I kabát. Já jsem měla ráda černo bílou. A dodnes jí dávám přednost. V životě jsem neměla džíny. Já se oblékám podle nálady. Snažím se oblékat přiměřeně věku, aby to nebylo směšné. Nejvíc záleží na postavě. Člověk se musí oblékat podle toho, jakou má postavu. 11

14

15 Krása ženy není v oblečení, které nosí, postavě, kterou má, nebo v tom, jak si učeše vlasy. Krása ženy se odráží v jejích očích, protože ty jsou bránou do jejího srdce, do místa, kde bydlí láska. Pravá krása ženy se odráží na její duši. Je to péče, kterou tak láskyplně rozdává, vášeň, kterou ukazuje. A krása ženy roste pouze s přibývajícími roky. Audrey Hepburn PSYCHOLOGICKÝ SLOUPEK červencová opora Radí Vám PhDr. Jiřina Prekopová a MUDr. Taťjana Horká Motto: Jedna paní povídala... Všimli jste si, že se toto úsloví týká pouze ženy a ne muže? Tento atribut je typický obzvláště pro ženy. Pro mě je oblékání forma sebevyjádření existují jisté nápovědy o tom, kdo jste, v tom, co si oblékáte. Marc Jacobs Otázka: Bydlím v rezidenci asi půl roku a dozvěděla jsem se, že mě pomlouvají. Mám se uzavřít ve svém pokoji? Toužila jsem po nalezení nové rodiny a teď tohle. Slyším o sobě pomluvy, které se vyskytují stále častěji. Co mám dělat? Móda není pouze o oblečení. Móda je na obloze, na ulici, móda souvisí s našimi nápady, s tím, jak žijeme a s tím, co se děje kolem nás. Coco Chanel Odpověď: Couvnout a uzavřít se není v žádném případě řešení. Člověk přece potřebuje člověka. A bojovat proti tomu je malicherná žabomyší válka. Argumentovat a snažit se něco vyvracet nemá smysl. Poslat dotyčnou do... (někam) je jedna možnost. Hlavně ty pomluvy neberte vážně. A neberte si je osobně. Obhajování se by bylo zbytečnou ztrátou energie. Ten, který pomlouvá, je v podstatě zraněný a dost možná se to s ním vleče už od dětství. Vyhledávejte lidi, kteří nepomlouvají, ale naopak ty, kteří jsou přející. Těšte se z nových přátelství! Těšme se společně z malých radostí! Za ta léta jsem se naučil, že to, co je v šatech důležité, je žena, která je má na sobě. Yves Saint Laurent Leckdy může rozladění u ženy, s nímž si neví rady ani nejlepší psychiatr, odstranit i průměrný kadeřník. Mary McCarthy MUDr. Taťjana Horká a PhDr. Jiřina Prekopová 13

16