- 1 - Vyznamenaná medailí Za zásluhy o rozvoj filatelistických publikací Svazem polských filatelistů KARVINÁ

Transkript

1 S Y R E N A Vyznamenaná medailí Za zásluhy o rozvoj filatelistických publikací Svazem polských filatelistů KARVINÁ 37 let KLUBU let SYRENA léto Vyznamenaný Zlatým Čestným Odznakem PZF Vlaková pońta ODERBERG-JABLUNKAU a JABLUNKAU-ODERBRG č 441 a 442. Dnes 2009 přináńíme dvě ukázky těchto KLUB vlakových JE ČLENEM pońt: STF-SČF PRAHA A PRACUJE POD PATRONACÍ KF KARVINÁ

2 - 2-1) Korespondenční lístek poslaný do Jablunkova. Razítko vlakové pońty č.441 Oderberg-Jablunkau z ( ). Příchozí razítko do Jablunkova ) Korespondenční lístek poslaný do Ustroně. Razítko vlakové pońty č.442 Oderberg-Jablunkau z ( ). Příchozí razítko pońty USTRON/USTROŃ s datem O vlakové pońtě Jablunkau-Oderberg 441 jsme jiņ psali v Syreně č.127 na str s datem Dále v Syreně 164/na str.5-8 vlaková pońta 441 Jablunkau Oderberg z , zásilka poslaná do

3 - 3 - Karviné a tamtéņ vlaková pońta 441 Oderberg-Jablunkau s datem , zásilka poslaná do Fryńtátu. V Syreně 164 jsme také přinesli reprodukce obou razítek vlakové pońty č.441 pro oba směry a popsali jsme jejich rozdíly. Razítko pro směr Oderberg-Jablunkau 441 má průměr 28 mm a známé pouņití je uváděno z období od do r Zásilka tamtéņ na str.8 z poslaná do Fryńtátu posouvá známé pouņití razítka ze na Razítko vlakové pońty 441 pro opačný směr Jablunkau-Oderberg má průměr větńí (30 mm) a jeho pouņití je známo z období do V Syreně publikovaná zásilka pro tento směr poslaná do Karviné má datum Je to opět posun známého pouņití toho razítka z dokonce na Původní známá pouņití razítek jsou podle práce mgr.manteryse a obě zásilky ze Syreny 164 byly od ing.milana Chmela. Dneńní ukázka č.1 na str.2 z zapadá do nańeho upřesněného pouņití od do r Razítko má průměr 28 mm. I o vlakové pońtě č.442 jsme jiņ v Syreně psali. Bylo to v č.127 na str Jednalo se o zásilky pro směr Jablunkau-Oderberg č.442 z , z a z I razítka pro oba směry u této vlakové pońty č.442 se od sebe trochu lińí. Rozlińujeme dvě pro směr Oderberg-Jablunkau a dvě pro směr Jablunkau-Oderberg. Vlaková pońta č.442 pro směr Oderberg-Jablunkau: 1.1.razítko o průměru 28,5 mm, známá doba pouņití do , 1.2.razítko o průměru 30 mm, známá doba pouņití od do Vlaková pońta č.442 pro směr Jablunkau-Oderberg: 2.1.razítko o průměru 29 mm, známá doba pouņití , 2.2.razítko o průměru 30 mm, známá doba pouņití od do Reprodukce razítek pro oba směry jsou dole. Publikované zásilky v Syreně č.127 vlakové pońty 442 jsou s razítkem 2.2. a zapadají do jeho pouņití od do Dneńní nańe ukázka č.2 zásilky vlakové pońty č.442 Oderberg-Jablunkau ze str.2 má razítko o průměru 28,5 mm (1.1.) a je na ní datum Toto zapadá přesně na den do známého pouņití razítka 1.1. U něj je uváděno známé pouņití právě od , jak na nańí ukázce, do O vlakové pońtě č.441 a 442 píńe i nańe Monografie Díl 14.Monografie uvádí jen dva směry pro č.441, a to: 441 Oderberg-Jablunkau, katal.č.3518/1 a 441 Jablunkau-Oderberg, katal.č.3518/2, číslo 442 Oderberg-Jablunkau, katal.č.3519/1 a 442 Jablunkau-Oderberg, katal.č.3519/2 O obou vlakových pońtách se píńe na str.485.vńechna razítka těchto vlakových pońt jsou podle nańí Monografie Díl.14 Typu E 272 a uváděné datum provozu obou vlakových pońt je od r Za obě dneńní ukázky děkujeme mgr. ing. Karolovi MICZOWI. *********************************************************************************** Dalńí zásilka se známkou Hradčany s přetiskem SO/1920, tentokráte z Bohumína. Zásilka na následující straně je poslaná z Bohumína do Vítkovic. Neperforovaná známka 30 hal. je s přetiskem SO/1920. Expediční razítko pońty ODERBERG 1 / BOGUMIN 1/ 6b. Rakouské razítko Typu G 135, katal.č.1687/6, Monografie Díl 13, str.530. Razítko v pouņití Československou pońtou v období jako Typ M 11, katal.č.95/5, Monografie Díl 14/I, str Datum na můstku razítka je 13.IV Zásilka je poslaná obálkou s firemní hlavičkou Hűttendirektion der Kabelfabrik -und Drahtindustrie Aktiengesellschaft Oderberg, Österr.Schlesien (Hutní ředitelství továrny na

4 - 4 - kabely a drátovny, akciová společnost Bohumín, Rakouské Slezsko). Kaņdá zásilka se známkami z období připravovaného plebiscitu s přetisky SO/1920 je opravdu vzácná, ať je to se známkami československými či polskými. Za ukázku děkujeme mgr. ing. Karolovi MICZOWI. Doporučená zásilka z pońty Łazy Śląskie z období polského záboru české části Těńínského Slezska Pońta byla zabrána Polskem od do , kdy ji následně obsadilo Německo do května V tomto období pod polskou správou pońta pouņívala celkem 3 pońtovní, expediční razítka ŁA- ZY ŚLĄSKIE, a to s rozlińením a,, b a c. Pońta na doporučené zásilky pouņívala i R-razítko. V Syreně jsme z tohoto období publikovali: - v Syreně č.10 na str.20 jen samotný otisk expedičního razítka s rozlińením a, - v Syreně č.86 na str.4-7 R-zásilku poslanou do Prahy z -8.VIII s expedičním razítkem s rozlińením a, a R-zásilku poslanou do Prahy z 12.VII s expedičním razítkem s rozlińením b. Obě doporučené zásilky měly nalepeny nálepky o provedení devizové kontroly s dvojjazyčným, polsko - francouzským textem, - v Syreně 105 na str.5-9 jen samostatný otisk R-razítka. Dneńní ukázka na následující straně je opět doporučená zásilka s expedičními razítky ŁAZY ŚLĄSKIE s rozlińením a s datem krátce po záboru 8.XI Toto expediční razítko je na zásilce otińtěno celkem 4x. Zásilka má na přední straně nahoře vlevo i nálepku o provedené devizové kontrole (polsko-francouzský text). Zvyklostí z té doby je otisk expedičního razítka pońty přes tuto nálepku + podpis pońtovního úředníka, coņ zde schází. R-razítko ŁAZY ŚLĄSKIE je s podacím č.65 (vepsáno ručně). Zásilka je poslaná na soukromou osobu do Moravské Ostravy. Frankatura je podle katalogu Fischer I.díl z r.2008: 1x známka katal.č gr., 1x známka katal.č gr., 2x známka katal.č gr., 1x známka katal.č gr. a 1x známka katal.č gr. Celkem to je 6 známek o nominální hodnotě 90gr. Podle platného pońtovního tarifu k danému datu expedice zásilky to má být: zásilka do 20g 45gr. a R-příplatek 45 gr., celkem 90 gr., coņ souhlasí se skutečností. Zásilky z polského záboru české části Těńínského Slezska jsou hlavně v Polsku filatelisty hledány a jejich sbírání je

5 - 5 - velice populární. Proto kaņdá zásilka na aukcích je na 100% prodána, zvláńtě, kdyņ se jedná o zásilku doporučenou. Pońta v Lazích pouņívala v té době celkem 3 expediční razítka (a, b, c), byla proto střední velikosti. Doporučené zásilky ze středních a zvláńtě pak z malých pońt (jen s jedním expedičním razítkem) se dnes prakticky na aukcích ani neobjevují. I běņná, doporučená zásilka se prodává dnes za hodně přes 1000 Kč. Za ukázku děkujeme mgr. ing. Karolovi MICZOWI. *********************************************************************************** Zásilka s vojenskou cenzurou OPAVY z října Opavskou vojenskou cenzuru z období I.světové války jsme v Syreně jeńtě nepublikovali. Zásilka nahoře je poslaná z pońty JÄGERNDORF/ 4b (Krnov) do Mnichova 13.X.15.VIII-. Pońta KRNOV je v provozu od r Od r.1875 přejmenována na Krnov-město a od na KRNOV 1. Expediční razítko na zásilce je Typu G 129. V Monografii Díl 13 je razítko pod katalogo-

6 - 6 - vým číslem 884/11 na str.325. Razítko bylo s rozlińením 1a, 1b, 3a, 4a, 4b, 4c, 5a, 5b a 6a. Razítko tohoto typu bylo na pońtě pouņíváno od r Je dvoukruhové s můstkem, text jen německý, průměry 30 a 20 mm. Pońtovní zásilka adresována do Mnichova měla asi nedoručitelnou adresu, proto původní adresa je přeńkrtnuta a napsána nová. Je to bohuņel napsáno tak, ņe to nejde rozluńtit Bonblirň (??). Je to snad rusky?? Vlevo nahoře je otisk razítka vojenské cenzury K.u.k.Militärzensur / TROPPAU. Razítko je na zásilku otińtěno sytě světle červeně. Jeho rozměr je 64x11 mm. Za TROPPAU je tečka. Přes toto razítko je otińtěno příchozí razítko * MŰNCHEN 23 e. Na můstku razítka je datum 19 / OKT / 15 /1-2 N. Zajímavou zásilku, hlavně razítkem vojenské cenzury v Opavě, nám poslal Jaromír JANČA *********************************************************************************** Zásilka ze současné pońtovny ARCHEOPARK CHOTĚBUZ. Zásilka má vlevo 2 otisky razítka s nápisem ARCHEOPARK / CHOTĚBUZ /PODOBORA. Nalepená známka je znehodnocena expedičním razítkem pońtovny ARCHEOPARK CHOTĚBUZ s datem na můstku razítka Pońtovna se nachází na atraktivním turistickém místě nedaleko Těńína s archeologickými památkami nedávno odkrytými a stále odkrývanými. Za ukázku děkujeme Jaromírovi JANČOVI. *********************************************************************************** Dvě bloudící úřední zásilky z r a ) Zásilka z Jablunkova do Liptovského sv. Mikuláńe z Ukázka přední i zadní strany zásilky je na následující straně. Zásilka v obálce s hlavičkou Okresního soudu (obálka z rakouského dědictví, potisk česko-německý). Posláno na soukromou osobu do Liptovského sv. Mikuláńe. Zásilka je poslána doporučeně. R-nálepka je na ņlutém papíru, R a rámeček v barvě červené, název pońty a podací číslo v barvě modré. Expediční razítko pońty JABLUNKOV ve SLEZSKU/ b / *Č.S.P.*. Datum na můstku razítka 5-VIII Razítko je Typu M 41. (Katal. č.847/1. (Viz Monografie Díl 17/I, strana 263). Razítko bylo s rozlińením a, b, c, d. Razítka v pouņití , kdy byla nahrazena razítky Typu M 45. Na zadní straně obálky jsou jeńtě dva otisky razítek Jablunkova a sice s datem stejným jak v předu (5 VIII 22-11) a s datem odeslání zásilky

7 - 7 - (6 VIII 22-11). Razítko oceněno 12 body. Zásilka podle příchozího razítka Liptovského sv.mikuláńe na zadní straně zásilky tam dorazila na pońtu 7 VIII Doručení zásilky se nepodařilo. Viz zápis na Přední a zadní strana zásilky poslané z Jablunkova do Liptovského Svätého Mikuláńe

8 - 8 - pravém okraji na zadní straně obálky: Adresát sa z Lipt. Sv.Mikuláša vysťahoval, zdržiava sa v Podkarp. Rusi. Parafa a otisk razítka LIPTOVSKÝ SVÄTÝ MIKULÁŃ / d /*Č.S.P.* s datem na můstku razítka 7 VIII Razítko je typu M 41 (katal.č. 428/1, viz Monografie Díl 17/II str.262). Razítko bylo s rozlińením a, b, c, d, e, f, g, h, ch, i. Razítko s rozlińením d bylo v provozu Po dneńku můņeme s čistým svědomím určit, ņe razítko bylo v provozu nejméně od Expediční razítko zpět z Lipt.sv.Mikuláńe je otińtěno na přední straně zásilky vlevo. Je to opět stejné razítko jak na zadní straně zásilky (stejný Typ M 41) ale s rozlińením f ( v provozu bylo ). Původní adresa na přední straně obálky byla přeńkrtnuta a ručně dopsáno: Spät Jablunkov Slesko. Do Jablunkova se zásilka vrátila, doručili ji zpět do Okresního soudu, kde byla podle evidenčního razítka okresního soudu zaevidována 9.srpna Vlevo od tohoto razítka (fialový otisk) je ručně zapsáno, ke kterému spisu patří, je tam datum zaevidování a parafa toho, kdo zásilku zpět přijal. 2) Zásilka z Frýdku do Morávky z 22.VIII Zásilka je obálkou s hlavičkou Okresní správy politické ve Frýdku. Zásilka je opět poslána doporučeně a na soukromou osobu. R-nálepka je na ņlutém papíru, R a rámeček je červený, název pońty a podací číslo je vytińtěno modře. Expediční razítko pońty FRÝDEK 1 / c / *Č.S.P.*. Datum na můstku razítka je 22 VIII Razítko je Typu M 41. Bylo jeńtě s rozlińením a ( ), b ( ), c ( ) a d ( ). Razítko s rozlińením c bylo tedy v provozu nejkratńí dobu. Přední strana úřední zásilky poslané 22.VIII.1924 na Morávku. Katalogové číslo razítka je 535/1 (viz Monografie Díl 17/I str.199). Na Morávku dońla zásilka podle otisku razítka na zadní straně obálky 23 VIII Razítko MORÁVKA / a / *Č.S.P.*. Razítko je Typu M 41 a v pouņívání bylo na pońtě od 19.. do Bylo jen s rozlińením a. Razítko je oceněno 12 body. Podle dneńní ukázky bylo v pouņití určitě od ! Na Morávce byla zásilka ale nedoručitelná. Viz zápis na zadní straně obálky: Na čísle 492 v Morávce bydlí Jos.Marka, obchod se smíšeným zbožím. Marie Mohylová na čísle 492 neznámá.+ podpis úředníka. Zásilka byla jeńtě poslána na pońtu PRAŅMA /a / *Č.S.P.*. Razítko je Typu M 41. Katal.č.1955/1 (viz Monografie Díl 17/II, str.6). Razítko bylo v pouņití na pońtě , kdy bylo nahrazeno dvěma razítky Typu M45 s rozlińením a, b. Razítko M 41 je v Monografii ohodnoceno 18 body. Původní adresa na přední straně obálky byla přeńkrtnuta (jak Morávka, tak Praņma) a napsáno Zpět Frýdek.Zajímavostí

9 - 9 - zásilky je to, ņe původně na obálce bylo vytińtěno Věc úřední, / porta prosta. Vedle toho je ale otisk razítka (fialový) Podrobeno pońtovnému /věc sluņby. Nad tím je fialovou tuņkou dopsáno 100. Od koho bylo toto doplatné vybráno (nebo mělo být vybráno?). Na obálce totiņ nejsou vylepeny ņádné doplatní známky, není tam ani poznámka o výběru doplatného v hotovosti. Jak se ale dońlo k tomu doplatnému 100 (hal.)? Jediné vysvětlení můņe být toto: Tarif za dopis váhy do 20g v dalńí přepravě činil v období od do Kč, (místní přeprava 60 hal.), příplatek DOPORUČENĚ 2 Kč. Doplatné 100 hal. mělo být asi vybráno jako doručné za obyčejnou zásilku od adresáta. Jelikoņ byl adresát neznámý, tak pońta ani nic nevybrala. Nebo má někdo jiné vysvětlení? Proč ale bylo na zásilku otińtěno razítko s tím, ņe zásilka je podrobena pońtovnému, kdyņ to byla skutečně úřední zásilka?? Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL. Zadní strana nedoručitelné, úřední zásilky poslané z Frýdku do Morávky *********************************************************************************** Pońtovna Morávka, razítko z období okupace ( ). O pońtovně jsme psali obńírněji jiņ v Syreně č.142 na str.25. Tam je také popsána historie pońtovny. Stručně si ji zopakujeme: Pońtovna byla v provozu od Podle dokumentace Ředitelství PaT v Opavě ukončila pońtovna svoji činnost Od zde byl otevřen jiņ normální, pońtovní úřad. První razítko pońty Morávka Typu M 41 je jiņ popsáno v předcházejícím článku. Bylo v pouņití aņ do r Od r.1937 do r.1939 byla na pońtě pouņita jeńtě dvě razítka Typu M 45, a to s rozlińením a a b. O tahanicích o Morávku mezi Československem a Polskem v r.1938 jsme v Syreně jiņ také psali obsadilo Polsko Morávku, aby ji opět Česko-Slovensku vrátilo. Vrácená část byla část obce s pońtou. Zbylá část pod polskou správou byla po obsazena Německem. Část Morávky, vrácená Česko-Slovensku se stala po součástí Protektorátu Čechy a Morava. V německé části Morávky pak byla v období okupace zřízena pońtovna. Ta byla umístěna v hospodě U Horáka. Pońtovní styk pońtovny s ostatní pońtou obstarával Vpú Jablunkov. Pońtovna měla pouņívat dvě razítka. To druhé ale nebylo dosud doloņeno (to s instradačním číslem 9a, je známo jen bez instradačního čísla). O německé pońtovně Morávky píńe ve své práci Dr. Gebauer i pan Tovačovský.

10 Prvním razítkem pońtovny vůbec v r.1903 bylo jednořádkové razítko *MORAWKA-MORÁVKA*. Mělo rozměr 45x8 mm, je známo s otisky ve fialové barvě a jeho doloņená doba pouņití je uváděna od VI.1903 do XI Dr,Gebauer oceňuje razítko 30 euro (Dr. Gebauer, katal. č str. 220). Pan Tovačovský uvádí doloņení tohoto razítka na recepise z a na zásilce ze Tento doklad na zásilce je v práci pana Tovačovského i vyobrazen. Oba autoři píńí následně o pońtovně v období okupace. Dr. Gebauer uvádí razítko z období okupace pod č.2) Morawka / űber Jablunkau (Oberschles.) 1. Razítko je v obdélníkovém rámečku a má rozměr 44x15 mm. V Syreně č.142 na str.26 jsme omylem uvedli rozměr razítka 38x13. Rozměr byl vzat z kopie, která nebyla provedena v poměru 1:1, ale kopie byla o něco zmenńena. Omlouváme se! Jelikoņ zásilka v Syreně č. 142 pochází od Dr. Gebauera, ověřili jsme si znovu přímo u něj, jaký je skutečný rozměr razítka pońtovny na jeho zásilce ze Syreny č.142. Dr.Gebauer nám potvrdil, ņe to je 44x15 mm. Známý otisk razítka uvádí autor jako modrý. Autor uvádí výskyt z období V.1942 aņ IX Autor uvádí i razítko č.3). Je stejné jak razítko č.2, ale s instradačním číslem před názvem pońtovny 9a. Toto razítko nebylo ale dosud doloņeno!! Pan Tovačovský uvádí výskyt razítka pońtovny z období okupace na zásilce s datem bez uvedení barvy otisku razítka (a bez instradačního čísla 9a ). Datum opětného zahájení provozu pońtovny za okupace a datum jejího ukončení ke konci války, není přesně známo. Problematiku mohou objasnit jen dalńí nálezy tohoto razítka na zásilkách. Ale kde je vzít?? Dnes Vám můņeme ukázat dalńí doklad s otiskem razítka pońtovny z období okupace. Otisk razítka je ve fialové barvě a jeho rozměr (měřeno na originále) je 44x14 mm. Otisk expedičního razítka Vpú je s názvem JABLUNKAU (OBER-SCHLES.) /a s datem na můstku razítka Viz ukázka zásilky dole na této straně. Zásilka je poslána na Finanční úřad v Těńíně. Datum na zásilce dole zapadá do doby pouņití uváděného Dr. Gebauerem. Za ukázku děkujeme mgr. ing. Karolovi MICZOWI. Po válce v r.1945 byl v Morávce pońtovní úřad obnoven a pońta pouņívala provizorní razítko vejčitého tvaru s textem: POŃT.ÚŘAD * MALÁ MORÁVKA + datum uprostřed razítka. V datu je jen den a měsíc bez udání roku. uvádíme s tímto provizorním razítkem dva doklady. Jeden na korespondenčním lístku poslaném do Prahy s datem na provizorních razítkách (otińtěno 2x) 22 XI, tedy 22. listopadu

11 ? (reprodukce nahoře). Druhý doklad rovněņ se dvěma otisky provizorního razítka je na ústřiņku podacího lístku. Na razítkách je uvedeno datum 1 X. Za obě ukázky s provizorními razítky děkujeme panu René MESSNEROVI z Moravské Třebové. Do kdy pońta pouņívala toto provizorní razítko, to zase dokáņí upřesnit jen nálezy provizorií s tímto razítkem nebo nález pouņití jiņ definitivního, kovového razítka po osvobození v r Otisky provizorních razítek na ukázkách jsou černé. Vyzval jsem majitele celistvostí, aby se mi ozval a zapůjčil provizoria na skeny. K dispozici jsme měli jen xerootisky, a to jeńtě několik let staré, které jsme kdysi udělali z ukázek pana Messnera. Pan Messner skončil své členství v nańem Klubu pro stáří a zdravotní stav asi před dvěma léty. Zatím se nám jeńtě neozval i kdyņ od dopisu, který jsem mu poslal uplynulo jiņ několik týdnů. Máme od něj totiņ jeńtě několik zajímavých xerootisků poválečných provizorií z pońt Těńínského Slezka, které bychom potřebovali znovu zapůjčit pro zeskenování. Má někdo zásilku s razítky české pońty v Morávce z období okupace? Má někdo zásilku jiņ z poválečného období, ale s definitivním razítkem pońty MORÁVKA? Ozvěte se prosím!! Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL ********************************************************* Zajímavý doklad Potvrzení (Bestätigung) s razítky C.k. Ředitelství pońt a telegrafů v Brně z března Úřední razítka pońt byla symbolem funkce pońtmistrů, později i pońtovních ředitelství, a to na interních i externích pońtovních spisech, na úřední korespondenci a na pońtovních formulářích. Tato razítka byla bez pevného, ale i nastavitelného data, které by bylo součástí razítka. Datum se na doklady s těmito razítky vņdy dopisovalo. Úřední razítka se nepouņívala na znehodnocování nalepených pońtovních známek na těchto dokladech, ale i zde, jak vńude jinde se mimořádně najdou i vý-

12 jimky. Dvě úřední, pońtovní razítka C.k.Ředitelství pońt a telegrafů v Brně jsou na potvrzení vydaném tímto ředitelstvím 10 března Viz ukázka dole. Nahoře v dokumentu je elipsovité razítko ředitelství, které ale v Monografii čs. známek nenajdeme. Je tam jen razítko s katalogovým číslem 3980, razítko je Typu C 290 (viz Monografie Díl 14 str. 550).

13 Text tam uvedeného razítka je dvojjazyčný, německo-český: K.k.POST-u.TELEGRA- FENAMT / BRŰNN / FRANZ-JOSEF- STRASE / C.k. POŃTOVSKÝ A TELE- GRAFNÍ ÚŘAD / BRNO / TŘÍDA FRANTIŃKA JOSEFA. Není to tedy razítko C.k pońtovního ředitelství v Brně, ale pouze razítko jedné z pońt, právě té na třídě Frantińka Josefa. Nańe razítko z dokumentu nahoře (ukázka vlevo nahoře) je rovněņ dvojjazyčné, německo-české s textem: K.K.POST-u.TELEG- RAFEN - DIRECTION / IN BRŰNN / C.K. ŘEDI-TEL- STVÍ POŃT A TE-LEGRA- FŮ / V BRNĚ. Toto razítko elipsovitého tvaru Monografie nevede, i kdyņ se jedná o razítko Ředitelství pońt v Brně a ne jen o pouhou pońtu kdesi v některé části Brna. Dole na potvrzení je jeńtě jedno razítko tohoto ředitelství. Razítko je kulaté o průměru 30 mm. (reprodukce nahoře pod oválným razítkem). Jeho text je opět německo-český: K.K.POSTu.TELEGRAFEN DIRECTION / IN BRŰNN / C.k.ŘEDITELSTVÍ POŃT A TELEGRAFŮ / V BRNĚ. Nańe razítko je jiņ i v Monografii Díl 14 uvedeno, a to pod katal.č.3995 na str.554. Razítko ale není v Monografii vyobrazeno. Přednost byla dána vyobrazení podobného razítka, ale pro ČECHY (Katal. č na str. 554). Obě razítka jsou podle Monografie Typu E 304. Razítko pro ČECHY má text, opět německo-český: K.K.POST- u. TELEGRAFEN DIRECTION / FŰR BÖHMEN / C.K.ŘEDITELSTVÍ POŃT A TELEGRAFŮ / PRO ČECHY. Vlevo jsou jeńtě dva otisky těńínských úředních razítek, a sice Hlav-ního daňového úřadu v Těńíně. Text razítek je opět německo-pol-ský: K.K.HAUPTSTEUERAMT IN TESCHEN * C.K.GŁÓWNY URZĄD PODATKOWY W CIESZYNIE*. Toto úřední razítko nepońtovní instituce je jiņ pro změnu ale s datem uprostřed, a sice 19 4/6 01 (tedy ). Razítko je otińtěno na kolcích a jeho ukázku zde prezentujeme jen jako zajímavost. Za zajímavý dokument děkujeme Otíkovi ŃRUBAŘOVI. *********************************************************************************** Frankatura s přetisky S.O./1920 a bez přetisků na zásilce do Rakouska poslané z Dziedzic z Na zásilce jsou následující známky: 2x 25 f s přetiskem S.O./1920, Katal.č. Fischer SO 4, 1x 10 F s přetiskem S.O./1920, katal.č. Fischer SO 2. Na zásilce je jeńtě známka bez přetisku SO, 25 f, katal.č. Fischer 111. Známka je z vydání z a její platnost skončila Známky s přetiskem

14 S.O.1920 platily v Polsku oficielně od do Na české straně plebiscitního území platily československé známky s přetiskem S.O./1920 jen do Známky na zásilce jsou oraņeny 3x razítkem pońty Dziedzice. Razítko je německo-polské, jeńtě z rakouského dědictví. V publikaci mgr.manteryse je vedeno pod katal.č.24/7.1. DZIEDZIC * DZIE- DZICE /a. Na můstku razítek je datum 30.VI.20.VIII - -. Razítko s rozlińením a bylo v pouņití od?? do Toto razítko s katal.č.24/7.2 bylo i s rozlińením b (doba pouņití????) a s katal.č. 24/7.3. s rozlińením c (doba pouņití?? do Razítka Typu 24/7 mají průměr 30 a 20 mm. Tarif za pohlednici do zahraničí činil v období od do fen. Na zásilce je ale vylepeno známek za 85 fen. Proč je zásilka takto přeplacena se dnes jiņ těņko dozvíme. Ze zkuńeností ale víme, ņe si tehdy pońťáci s tarify nedělali problémy. Raději vybrali více neņ méně! Pońta v Dziedzicach byla v provozu od r Za ukázku děkujeme mgr. ing. Karolovi MICZOWI *********************************************************************************** Doporučená zásilka poslaná z Frýdku do Lomné s razítkem Typu B 9. Razítko má v levém horním rohu expediční razítko pońty Friedek / 18 28/8 40. Razítko je podle Monografie Díl 13 str. 244 s katal.číslem 567/3. Je to tedy třetí frýdecké razítko pouņívané na této pońtě. Od r je otiskováno na zásilky v černé barvě a od r v barvě modré. Razítko je Typu B 9. Mgr. Manterys vede ve své publikaci toto razítko na str.74 pod katal.č.25/3 jako Typ B1. Razítko má rozměr 23x18 mm a známé poupouņití je od r do

15 Zásilka je poslaná do Lomné DOPORUČENĚ. Svědčí o tom otisk razítka v pravém horním rohu zásilky Recommandiert. Toto razítko vede nańe Monografie Díl 14 jako Typ A 46 na str.358. Expediční razítko pońty Friedek i rekomandační razítko jsou na zásilku otińtěny v černé barvě. Zajímavostí je to, ņe právě toto razítko pońty Friedek je pouņito jako typový vzor v publikaci mgr.manteryse na str.42. Tam je s datem Datum na nańí ukázce je skoro o 3 měsíce dříve neņ to uvádí tento typový vzor. Za ukázku opět děkujeme mgr. ing. Karolovi MICZOWI. *********************************************************************************** Vlaková pońta BUDAPEST / ODERBERG 21 s úředním razítkem pońty TESCHEN Typu C 4 a s příchozím razítkem Vídně z prosince Rakouský korespondenční lístek s natińtěnou známkou 2 kr. Zásilka do Vídně. Natińtěná známka je oraņena razítkem vlakové pońty BUDA- PEST / ODERBERG 21. Razítko je Typu G 249 a v Monografii Díl 14 je vedeno pod katal.číslem 4115 na str.587. Razítko bylo pro oba směry: Budapest/Oderberg i Oderberg/Budapest. Razítka (obě) byla v pouņívání od r Razítko má průměr 23 mm a mgr.manterys uvádí jeho jim známé poslední pouņití Razítko má datum ńpatně čitelné, ale spolu s příchozím razítkem do Vídně (8/12/ 8-5 / 83) dokazuje, ņe zásilka je poslána buď v den uvedený na razítku Vídně Reprodukce razítka v.p.č.21 expedována 1-2 dny dříve, tedy kolem s datem Na zásilce je otińtěno jednořádkové, obdélníkové razítko TESCHEN v rámečku se zakulacenými rohy. Jeho repro-dukce je vlevo. Razítko je v Monografii vedeno pod katal. číslem 4007 jako Typ C 4. Je vedeno mezi úředními razítky o kterých Monografie Díl 14 konkrétně píńe na s. 554 při objasnění, co to jsou úřední razítka: Do této skupiny jsou zařazena též razítka s místním názvem, která byla sice určena pro razítkování písemností, tiskopisů a jiných dokladů úředního charakteru, avšak vyskytují se tu a tam na poštovních známkách, někdy sama, někdy s připsaným nebo přitištěným datem, případně v kombinaci s místním datovým razítkem. Je ovšem nutno připomenout, že razítka stejného provedení se používala na podacích a zpátečních lístcích rekomandovaných dopisů, dále na podacích lístcích telegramů a také na

16 korespondenci nádražních železničních úřadů. Proto je někdy velice obtížné nebo dokonce nemožné zařadit je tam, kam patří, zvláště jde-li o razítka na pouhých výstřižcích. Následně vede Monografie razítko Těńína spolu s razítkem GRATZEN pod katalogovým číslem 4007 jako Typ C 4. Zcela vlevo na zásilce je otisk příchozího razítka pońty WIEN s datem 8/12 / 8-5 / 83. Razítko je podle nańí Monografie Díl 13 Typu E 186. Vlaková pońta Budapest / Oderberg č.21 pouņívala jeńtě razítka Typu E 321, G 250 a G 251. Mimo této vlakové pońty byly jeńtě vlakové pońty Budapest /Oderberg č.22, č.37 a č.362 (Viz podrobněji Monografie Díl 14 str Za ukázku děkujeme mgr. ing. Karolovi MICZOWI. *********************************************************************************** Vlaková pońta BIELITZ-KOJETEIN a KOJETEIN-BIELITZ No 74. V monografii Díl 14 na str.411 je tato vlaková pońta vedena pod kat.č Pouņívala několik razítek: 1) F.P.A. BIELITZ KOJETEIN No 74. Razítko je Typu E 269. Vlaková pońta byla v provozu od r Viz ukázka razítka s datem 10/9/08 vpravo, 2) F.P.A. KOJETEIN BIELITZ No 74. Razítko je opět Typu E 269. Vlaková pońta i pro tento směr byla v provozu od r Viz ukázka razítka s datem 5/10/11. Mgr. Manterys uvádí jemu známé pouņití razítka č. 1 od r do Razítko má průměr 26 mm. Razítko č. 2 uvádí v pouņití od 1891 do Razítko má stejný průměr 26 mm. Zásilka s razítkem č.2 na korespondenčním lístku s natińtěnou známkou 2 kreuzer. Zásilka je poslána do Bielska. Datum na razítku 10/7/94. V levém dolním rohu zásilky je otisk příchozího razítka BIELITZ / STADT Typ E 189 s datem 11/7/ 8-10 V /94. Za ukázku děkujeme mgr.ing.karolovi MICZOWI. 3) FAHRENDES POSTAMT / BIELITZ KJETEIN No.74. Razítko je Typu A 108 a v pouņívání bylo podle mgr.manteryse od r.1891 do???.razítko je dvouřádkové bez rámečku. 4) FAHRENDES POSTAMT / KOJETEIN BIELITZ No.74. Razítko je opět Typu A 108 a v pouņívání bylo podle mgr.manteryse od r.1891 do???. Razítko je rovněņ dvouřádkové bez rámečku. 5) BIELITZ KOJETEIN /74. Razítko je Typu G 201. Razítko je známo z pouņití s datem ) KOJETEIN BIELITZ /74. Razítko je opět Typu G 201. Má průměr 29,5 mm. Mgr. Manterys

17 uvádí jeho pouņití z období od do roku Ukázka reprodukce razítka č.6 je vpravo. 7) BIELITZ KOJETEIN /74. Razítko je Typu G 202. Razítko má průměr 28 mm a v pouņití podle mgr.manteryse je známo z období do července ) KOJETEIN BIELITZ /74. Razítko je opět Typu G 202. Razítko má průměr 28 mm a je známo ve dvou variantách: 8.1. Kdyņ prodlouņíme horní příčku datumovky, bude tato proti dolní části písmene I LITZ. Známá doba pouņití z Kdyņ prodlouņíme horní příčku datumovky, bude tato proti patě písmene L LITZ. Známá doba pouņití z Zcela vlevo nahoře je razítko č.7 a vpravo obě varianty razítka č.8.1. a 8.2. Nakonec se jeńtě vrátíme k příchozímu razítku pońty BIELITZ / STADT s datem 11/7/8-10 V / 94. Toto razítko uvádí mgr.manterys pod katal.č.23. Razítko existuje ve 4 verzích. Ty se od sebe lińí výńkou písmen názvu pońty, vzdáleností písmen S-Z, ńířkou bříńek písmene B a délkou výrazu STADT. Tyto rozdíly lze rozlińit jen při dokonalých otiscích razítka. Podle jeho rozlińení je nańe razítko na dneńní ukázce hned to první (23.1.). Výńka písmen názvu pońty je 4 mm, vzdálenost písmen S-Z je 17 mm. Známá doba pouņití této verze je uváděna v období aņ Nańe dneńní ukázka posouvá uváděnou dobu pouņití ( ) o 3 měsíce na *********************************************************************************** Pohled poslaný ze ZBOROVA do Prahy v den 10. výročí bitvy u Zborova, Bitva u Zborowa se odehrála 2.července Bitva byla sice méně významnou součástí tzv. Kerenského ofenzivy, ale byla prvním, významným vystoupením Československých legií v Rusku na východ-ní frontě. Úspěch československé jednotky byl tehdy natolik významný, ņe ruská vláda po něm zruńila veńkerá omezení na formování nových jednotek v Rusku z řad českých a slovenských zajatců. O Kerenského ofenzivě rozhodl Alexandr Fjodorovič Kerenskij, který byl tehdy ministrem války v ruské, prozatimní vládě, která byla vytvořena po únorové revoluci v Rusku. Pro Rusko to ale nebylo ńťastné rozhodnutí, protoņe disciplína v ruské armádě po sesazení cara dosáhla moņného dna. V řadách ruské armády vládla tehdy poraņenecká nálada a mezi vojáky se ńířilo revoluční hnutí, které bylo finančně podporováno hlavně Německem. Kerenskij tehdy doufal, ņe se mu přesto po pádu carismu a vytvoření demokratického státu v Rusku podaří vojáky oslovit a přesvědčit. Bitvy u Zborova se zúčastnila Československá střelecká brigáda, která měla okolo 3500 muņů. Byla sloņena ze tří střeleckých pluků: 1.střelecký pluk Mistra Jana Husa, 2.střelecký pluk Jiřího z Poděbrad a 3.střelecký pluk Jana Ņiņky z Trocnova. Brigáda útočila v rámci Kerenského ofenzivy na vedlejńím směru. Dosáhla ale významného úspěchu, kdyņ nadńeným útokem prorazila 4 linie pozic rakousko-uherské armády. Brigáda postoupila do hlouby asi 5 km a získala velký počet zajatců a válečného materiálu. Proti československým jednotkám stály rakouské pěńí pluky č.35 (plzeňský) a č.75 (jindřichohradecký). Rakouský protivník měl proti čs.brigádě asi 5500 muņů dobře vyzbrojených a vystrojených. Naopak čs.brigáda měla slabou výzbroj, zoufalý nedostatek kulometů a zcela nedostatečná byla i výstroj legionářů. Ztráty na straně Čs.střelecké brigády byly 185 přímo padlých a zemřelých v důsled-

18 ku zranění a asi 700 bylo zraněných. Bitva se uskutečnila vlastně u vesnice CECOVA (dnes Kaliniavka) na pravém břehu řeky Strypy, 5 km.na jih od Zborova. Podíváte-li se do Syreny č.164 na str.2, je tam mapka, kde Zborov najdete v pravém dolním rohu mapy na spojnici LEMBERG (polsky Lwów a ukrajinsky LVIV) TARNOPOL (ukrajinsky Ternopil). Je to v Haliči na západní Ukrajině. Přední a zadní strana pohlednice poslané v den 10. výročí bitvy do Prahy. Dopisnici vydala Česká beseda ve Lvově. Na přední straně je pomník československých legionářů, kteří padli v bitvě pod Cecovou (u nás více známé u Zborova ). Pohlednice má přes nalepenou polskou známku 20 gr. plachetnice, katal.č. Fischer 211. razítko pońty ZBORÓW s datem na můstku razítka 2.VII.27-XII-. Vesnice Cecova se stala v meziválečném období poutním místem Čechů a Slováků, ale zároveň i symbolem společného boje Čechoslováků a Poláků s nenáviděným Rakouskem. Přičinilo se to v té době

19 k oteplení, tehdy ne nejlepńích vztahů mezi Československem a Polskem. Pomník československých legionářů je vedle místního hřbitova. Má podobu nízkého kurhanu pokrytého trávou. Na jedné z tabulí je nápis v čeńtině a ukrajinńtině (před válkou do r.1939 to byl nápis v čeńtině a polńtině): Zde na staré slovanské půdě vedle Zborova / spí synové Československa /, kteří padli za svobodu, mír a budoucnost všech slovanských národů / budiž jim věčná sláva / 2.VII Pomník je dokola obklopen nízkou zídkou. Dodnes zde přijíņdějí Čeńi a Slováci, aby se poklonili hrdinům z Československých legií, kteří zde spí svůj věčný sen daleko od své vlasti. Józef Witold ŻURAWSKI vel GRAJEWSKI *********************************************************************************** Členové nańeho klubu na filatelistických výstavách: Ing. Petr MAZOCH z Havířova, dosaņená ocenění na filatelistických výstavách za roky 2007 a 2008: Exponát Podtypy přetisku Pońta československá Národní výstava pońtovních známek Hradec Králové pozlacená medaile, Světová výstava pońtovních známek PRAGA pozlacená medaile. Exponát Historie a razítka pońtovního úřadu Dolní Bludovice. Národní výstava pońtovních známek Hradec Králové stříbrná medaile Příteli ing. Petrovi Mazochovi k dosaņeným oceněním srdečně blahopřejeme. Je vidět, ņe jako filatelista rozńiřuje úspěchy svého otce, který byl před mnoha léty mezi zakladateli nańeho klubu. **************************************************************************** Reprodukce, která nám nedopatřením vypadla ze Syreny č. 168 na str. 34 dole. Tato reprodukce měla být v Syreně č.168 na str.34 dole v článku o Ńnejdárkově taņení na Polsko v roce Zůstal tam po ní jen přísluńný text, který zde znovu opakujeme: Zajímavá zásilka poslaná do Podole u Prahy. Expediční razítko Teschen 1 / Cieszyn 1 /5d s datem na můstku razítka 5.II Na zásilce je velmi slabý otisk útvarového razítka (dvouřádkové) I.Československý dělostřelecký pluk / III. dělobitna. Zajímavostí je otisk razítka s rozlińením 5d, které neuvádí Monografie Díl 16/II na str.24!! Zajímavý je předevńím ale i text: Srdečný pozdrav z Bojiště zasílá Váš Bojovník, desátník Říha Václav, III.Brigáda, I.Československý dělostřelecký pluk, III Dělobitna. Třídírna polní pošty Uherské Hradiště, Morava, pište brzy. Zdař Bůh. Kde to ale pisatel psal, to ví snad jen sám Pánbůh. Co to je? Komazako (nebo co to je????) - Slezsko ?? Za nańe nedopatření se nańim čtenářům moc omlouváme! Zjistili jsme to aņ po vytisknutí č. 168

20 Text, který opakujeme na str. 19 této Syreny pod reprodukci, kterou jsme zapomněli v Syreně č. 168/34 otisknout, vyprovokoval přítele Otíka Ńrubaře k tomu, aby nám napsal následující: Měl bych pár připomínek k Syreně č.168. Na str.34 se píše, že razítko TESCHEN 1 / CIESZYN 1 rozlišení 5d není v Monografii. Ale je! Najde se v zadu v doplňcích během tisku. Je to razítko typu M10. Jak to tedy skutečně je? Razítko TESCHEN 1 / CIESZYN 1/5d v Monografii Díl 14 a Díl 16/II opravdu není. V dodatku k Dílu 13 a 14 skutečně je! Za Rakouska v Monografii Díl 14 na str.213 je toto razítko vedeno pod katalogovým číslem 2417/17 jako Typ G 134. Je uváděno s rozlińením 2a, 2b a 5b. Po roce 1918 v Monografii Díl 16/II je razítko vedeno pod katalogovým číslem 2478 na str.24, a to: č.3 s rozlińením 2a, č.4 s rozlińením 2b a č.5 s rozlińením 5b. Jsou to tedy jen stejná rakouská razítka Typ G 134 uváděná v Monografii Díl 14. Tentokráte v Díle 16 II uváděná jako Typ M 10. V dodatku pro Díl 13 a 14 k razítku katalogové číslo 2417/17 jsou uváděna dalńí rozlińení, a to 3a, 3b a 5d! Otík Ńrubař má tedy pravdu! Pravda je také to, ņe v Monografiích Díl 14 a Díl 16 II razítko s rozlińením 5d není! Informace k reprodukci na str.19 této Syreny pocházejí v originále od kolegy Libora Kunce, který nám také přísluńnou zásilku pro Syrenu poslal. Je to v originále, v angličtině, který zde uvádíme:..the first very interesting thing is that the cancel bears the letter 5d, which is not mentioned in Votoček s Monograph (see Monograph no.16, vol.ii, page 24).. Protoņe kolega Lubor Kunc měl pravdu, ņe to v Monografii Díl 16 II není, ověřilo se to a otisklo. Skutečnost o tom, ņe to je či není v dodatku k Monografii Díl 13 a 14 zde opravdu nebyla zmíněna. Za pohotovou připomínku Otíkovi Ńrubařovi děkujeme. Kdo jiný by to měl vědět, jak ne on, který se problematikou těńínských pońt podrobně zabývá. Větńina zásilek z období Ńnejdárkova taņení na Polsko v r.1919, reprodukovaných v Syreně č.168, má expediční razítka právě pońty TESCHEN 1/CIESZYN 1 s rozlińením 5d. Na této pońtě byly zásilky nańich vojáků soustřeďovány a z ní pak následně posílány do Československa. Jen malá část zásilek ńla jinými kanály (například přes pońtu Moravská Ostrava). *********************************************************************************** Doplnění k vlakové pońtě 777 Kojetín-Český Těńín, Syrena č. 168 str. 25. Doplněk nám poslal Dr. Petr Gebauer: Vlaková pońta č. 777 Kojetín-Český Těńín vznikla , a to přečíslováním vlakové pońty č. 600 Kojetín-Český Těńín. Viz Úradný list Riaditeľstva pońt a telegr., Bratislava, ročník 1921 str *********************************************************************************** UPOZORNĚNÍ! Je k dispozici seznam zajímavých věcí na prodej z Polska. Větńinou se jedná o arńíky (draņńí), o ministerské tisky a novotisky (od r.1945). Seznam podle Katalogu FISCHER I. Díl r Ceny podle katalagu + sleva. Zájemci o nabídku (jejího seznamu), ať se ozvou mailem na mailovou adresu syrena@seznam.cz nebo písemně na předsedu Klubu. Seznam jim bude na poņádání poslán. Jedná se o mimořádnou nabídku!! *********************************************************************************** Novinky polských známek vydaných ve III. čtvrtletí Ve III. čtvrtletí 2008 vydali v Polsku celkem 21 známek, 6 arńíků nebo malých přepáņkových listů. Objevil se jeden vydaný arńík s dodatečným přítiskem a jeho černotisk (arńík k Celopolské filatelistické výstavě ve Vroclavi). Ne vńe bylo ale sběratelům dodáno v rámci novinkové sluņby. Na toto bude v pře-hledu upozorněno. Dodané známky v rámci novinkové sluņby byly prodávány nerazítkované za zł., razítkované za 22,62 zł. a FDC (14 kusů) za 43,40 zł. V ceně nejsou zahrnuty věci, které v novin-kové sluņbě nebyly dodávány. Katal. č. 4217: Polská města-ratiboř, datum vydání Nominální hodnota známky je 1,45 zł. Na známce je Mariánský sloup s postavami svatých (sv.florián, sv.marcel a sv.sebastián). V pozadí je Městská bańta v Ratiboři. Známka byla vytińtěna vícebarevným rotačním hlubotiskem PWPW, S.A. Formát známek je 25,5x 31,25 mm. Tisková forma byla jednosektorová (tiskový arch se rovná přepáņkovému) a obsahuje 100 kusů známek (10x10). Barvy tisku známky: ņlutá, červená, modrá, černá a hnědá. Papír fluorescenční.

21 Vlevo je půlarch známky (5x10 kusů).nahoře je zvětńená známka z 1. známkového pole s barevnou testovací stupnicí na horním okraji PA a kříņkem s kolečkem v levém horním rohu PA. Dole je obal ze 100 kusového balíčku známek ve kterém jsou známky dodávány na pońty. Na obalu je nalepena známka znehodnocená černým kříņem. Na obalu je nalepen lístek tiskárny s údaji o známce, o obsahu balíčku a o tom,kdo a kdy to balil.

22 V rozích PA a uprostřed horního a dolního okraje PA jsou kolečka s kříņky v černé barvě. Na horním okraji PA jsou barevné testovací stupnice. V pravém horním rohu PA je nad 9. zn. polem PA nápis CMYKS (kaņdé písmeno v jiné barvě známky). Nad 10. zn. polem PA je jednořádkový černý nápis Raciborz 1,45 zł. Reprodukci pravého horního rohu PA s těmito nápisy se nám Bohuņel nepodařilo získat pro reprodukci. Před 11. zn. polem PA je červený obdélníček. Podél levého okraje PA jsou barevné trojúhelníčky, kaņdý v jiné barvě tisku známky. Před 71., 81. a 91. zn. polem PA na levém, dolním okraji PA je série (velkým písmenem) a 7-ciferné číslo PA v červené barvě. Název emise je na pravém okraji PA uprostřed (za 50. a 60.zn. polem PA). Na dolním okraji PA pod a pod známkovým polem jsou barevná kolečka v barvách tisku známky. Ke dni vydání známky byla v prodeji jedna FDC s příleņitostným razítkem pońty RACIBÓRZ (reprodukce nahoře). Známku, FDC a příleņitostné razítko navrhl Andrzej Gosik. Horní a dolní okraj PA je zcela properforovaný, do levého a pravého okraje PA zasahuje po jednom perforačním otvoru ve vodorovné perforaci známek. Rozměr perforace je ZHř. 11¾ : 11½. Náklad známky je mnohamilionový, opakovatelný a dosud neukončený. V novinkové sluņbě byla nerazítkovaná známka za 1,45 zł., razítkovaná za 0,87 zł. a FDC za 2,05 zł Katal. č : XXIX Olympijské hry Peking 2008, datum vydání Čtyři nominální hodnoty (2x 10 gr., 2x 1,45 zł.) v soutisku na jednom řádku tińtěné v PA po 20 kusů známek (5x 4-pásek známek) nebo jedna čtveřice známek samostatně na arńíku. V den vydání známek byla v prodeji jedna FDC s příleņitostnými razítky pońty WARSZAWA 88. Reprodukce FDC je dole. Na FDC jsou známky (po jednom pásku) z PA o 20 kusech známek.

23 - 23 -

24 Tisková forma známek tińtěných v PA po 20 kusů byla 6-sektorová. Označení pozice tiskového sektoru (přepáņkového archu) je před 17.zn.polem PA v levém dolním rohu PA. Za 20.zn.polem PA v pravém dolním rohu PA je počítadlo nominální hodnoty celého PA. Sektory 1, 2 a 3 mají zcela properforovaný levý i pravý okraj PA (fragment sektoru č.3 je nahoře na předcházející straně). Sektory č.4, 5 a 6 mají neproperforovaný levý okraj PA a zcela properforovaný pravý okraj PA (PA ze sektoru č.5 je na předcházející straně). Do horního a dolního okraje PA nezasahují ņádné perforační otvory. Hřebenová perforace tedy vzhledem k poloze známek postupovala zleva doprava. Perforace má rozměr ZHř.11½. Na jednotlivých známkách jsou představeny tyto sporty: 10 gr.plavání, 10 gr.odbíjená, 1,45 zł. lehká atletika a 1,45 zł. ńerm. Existují kombinace známek ( jedna čtveřice, dvě trojice a tři dvojice). Formát známek 43x31,25 mm. Papír známek je fluorescenční. Tisk rotačním ofsetem PWPW, S.A. Pouņité barvy tisku: ņlutá, červená, modrá a dva odstíny černé. Název emise je na horním okraji PA. Náklad známek tińtěných v PA po 20 kusů je kusů. Nahoře je dvojice známek z PA o 20 kusech s názvem emise na horním okraji PA. Dole vlevo je známka ze 17. známkového pole PA s označením pozice tiskového sektoru č. 4 a vpravo známka z 20. známkového pole PA s počítadlem nominální hodnoty celého PA. Druhá verze tisku známek k olympiádě v Pekingu je tisk v arńících po 4 kusy známek s názvem emise na horním okraji arńíku. Takto bylo vytińtěno jeńtě kusů arńíků. Perforace arńíků je stejná jak u první verze známky, arńíky jsou známy jen se zcela properforovaným levým i pravým okrajem arńíku. Olympijské kruhy nahoře vlevo před názvem emise (tisk zlatou barvou) jsou vytińtěny reliéfovým tiskem. Jinak samotné známky z obou způsobů tisku (bez okrajů PA) nelze od sebe rozlińit. Ńiroký perforační otvor je u obou verzí 4 zleva ve vodorovné perforaci známek. Verze známek tińtěných v arńíku je na následující straně. FDC, pokud je dosud známo, je jen s první verzi tisku. FDC s arńíkem není dosud známa, ale její existence není vyloučena. V případě ņe se objeví, budeme o ní nańe čtenáře informovat. Nerazítkovaná série známek byla v novinkové sluņbě za 3,10 zł., razítkovaná za 1,86 zł. a FDC za 3,70 zł. Tytéņ ceny byly za nerazítkovaný a razítkovaný arńík. Autorem známek, FDC a příle-

25 razítka je Janusz Wysocki. Časopis Filatelista č. 9/2008 na str. 494 dokonce uvádí, ņe.. arńíková verze nebyla v normálním prodeji dostupná (???) Katal. č. 4222: Polská města-jelení Hora, datum vydání , nominální hodnota 3,65 zł. Známka byla tińtěna stejně jako známka katal.č.4217 Ratiboř. Je na ní radnice a socha Neptuna v Jelení Hoře. Proto zde přináńíme jen ukázku známkových polí 1.-5 a známkových polí z PA. Nad 9.zn. polem PA je stejný nápis CMYKS v barvách tisku známky a nad 10. známkovým polem PA je černý

26 nápis J.Góra 3,65 zl. Ke známce v den vydání byla v prodeji FDC s příleņitostným razítkem pońty JELENIA GÓRA 1. Známku, FDC a příleņitostné razítko navrhl Andrzej Gosik. Perforace a papír jsou stejné jako u známky Ratiboř. Náklad je rovněņ neukončený, opakovatelný, mnohamilionový. První část nákladu byla ve výńi 10 mil. kusů. Rovněņ způsob tisku a rozměry známky jsou stejné jak u známky Ratiboř. Nerazítkovaná známka byla v novinkové sluņbě za 3,65 zł., razítkovaná za 2,19 zł. a FDC za 4,25 zł. Nahoře je FDC této známky Katal. č : Mosty v Polsku, datum vydání Nominální hodnoty 2x 1,45 zł. a 2x 3 zł. Známky byly tińtěny vícebarevným ofsetem PWPW, S.A. Pouņité barvy tisku: ņlutá, červená, modrá, ńedomodrá a dva odstíny černé). Čtyři různé známky tińtěné v soutisku na jednom řádku. PA obsahuje 4 čtveřice známek nad sebou. Existují proto kombinace známek (jedna čtveřice, dvě trojice a tři dvojice známek). Přepáņkový arch obsahuje 16 kusů známek (4x4). Ve sloupcích je na PA nad sebou vņdy stejná známka. Formát známek je 43x31,25 mm. Nahoře je střední dvojice známek z horního okraje PA s názvem emise MOSTY W POLSCE a obě krajní, rohové známky, rovněņ z horního okraje PA.

27 Papír známek je bílý, fluorescenční. Náklad je kusů kaņdé známky, to je kusů PA. Jak vypadala tisková forma, kolik měla sektorů (přepáņkových archů), to není dosud známo. Perforace ZHř.11 ½. Ńiroký perforační otvor je 4 zleva ve vodorovné perforaci známek. Existují jen PA se zcela properforovaným levým i pravým okrajem PA. Dole je celý PA.

28 Jednotlivé známky představují: -1,45 zł. Most Siekierkowski ve Varńavě, -1,45 zł. Most Poniatowskiego ve Varńavě, -3 zł. svařovaný most v Maurycach, -3 zł. Most Ernesta Malinowskiego v Toruni. Arńíky (přepáņkové archy) jsou na pońty dodávány rovněņ ve 100 kusových balíčcích. Obal z takového balíčku je vpravo nahoře. I na těchto balíčcích je nalepena vņdy jedna známka z PA, která je znehodnocena černým kříņem. Balíčky jsou opatřeny datem balení a razítkem CHIP ve Varńavě včetně podpisu baličky. Ke dni vydání známek byly v prodeji dvě FDC s příleņitostným razítkem pońty WARSZAWA 1. Na jedné FDC je dvojice známek 1,45 zł., na druhé dvojice známek 3 zł. Známky, FDC a příleņitostné razítko navrhl Andrzej Gosik. Nerazítkovaná série byla v novinkové sluņbě za 8,90 zł, razítkovaná za 5,34 zł. a FDC (dva kusy) za 10,10 zł. Nominální hodnota PA je 35,60 zł. PA známek nebyl dodáván v novinkové sluņbě ani u nerazítkovaných, ani u razítkovaných známek. Dvojice FDC série Mosty v Polsku

29 Katal. č. Blok 148B: 450. let Polské pońty , datum vydání Tři známky nominální hodnoty po 1,45 zł v soutisku na jednom arńíku. Arńík byl vytińtěn v PWPW, S.A. Pohled na Krakov a ņluté pozadí na prostřední známce je tińtěno hlubotiskem dvěma jedno sektorovými formami. Nápisy a postavy na známkách jsou tińtěny ocelotiskem. Tiskový arch pro ocelotisk o rozměru 300 x 324 mm odpovídal ocelotiskové formě a obsahoval 6 arńíků v sestavě 2x3 arńíky. V pravém horním rohu arńíku vlevo od počítadla je reliéfový tisk pečeti s textem /450 LAT/POCZTY POLSKIEJ (bezbarvé, a proto na reprodukci není). - známku 1,45 zł. s portrétem PROSPERA PROVANY vyryl Przemysław Rajewski, - známku 1,45 zł. s portrétem krále Zygmunta II Augusta vyryl Maciej Kopecki, - známku 1,45 zł. s portrétem Sebastiana Mintulupiego vyryla Wanda Zajdel Krajní známky mají formát 25,5x31,25 mm, prostřední známka 51x31,25 mm. V levém horním rohu arńíku je 4-řádkový nápis: 450 LAT / POCZTY / POLSKIEJ / Arńíky jsou v pravém horním rohu číslovány 7-ciferným počítadlem. Papír fluorescenční. Návrh Maciej Jędrysik. Náklad této verze arńíku je kusů. V den vydání arńíku byla v prodeji FDC s příleņitostnými razítky pońty WARSZAWA 1. V levé polovině FDC je listina s pečetí. Rozměr FDC není běņný, FDC má rozměr 207 x 150 mm. Příleņitostné razítko a FDC navrhl rovněņ Maciej Jędrysik. Reprodukce FDC je na následující straně nahoře. V novinkové sluņbě byl nerazítkovaný arńík za 4,35 zł., razítkovaný arńík za 2,61 zł. a FDC (jeden kus) za 5,35 zł. Existují kombinace známek z arńíku, a to: jedna trojice a dvě dvojice známek. U příleņitosti XX.Celopolské filatelistické výstavy ve Vroclavi byla část arńíků 450. let Polské pońty přitińtěna dvouřádkovým přítiskem XX OGÓLNOPOLSKA WYSTAWA FILATELISTYCZNA / 450 LAT POCZTY POLSKIEJ - WROCŁAW Dvouřádkový přítisk je na arńíku umístěn dole pod známkami (viz reprodukce na následující straně dole). Na přítisku je zajímavá vada v podobě vyńtípnutého O dole vlevo a pońkozené

30 pravé noņičky A dole výrazu POLSKA. Pońkození je označeno ńipkami. Pońkození se nachází jen v části nákladu.

31 Náklad verze arńíku s přítiskem má být údajně v počtu kusů. Filatelista č.2/2009 uvádí kusů. Na výstavě byly arńíky razítkovány příleņitostným razítkem výstavy pouņívaným pońtou WROCŁAW 15. V prodeji se objevily i arńíky ve formě černotisků. Na známkách černotisku je přeńkrtnuta nominální hodnota. Černotisky jsou nahoře vpravo opět číslovány 7-ciferným počítadlem. Reprodukce černotisku je nahoře. Podařilo se nám zjistit z dobře informovaných zdrojů, ņe náklad černotisků je ve výńi kusů. Arńíky s přítiskem k výstavě i černotisky byly klubům dodány ve velmi omezeném mnoņství. Proto i jejich cena není malá. O ceně ale hovoří i malý náklad obou vydání Katal. č : Prezidenti Polska v exilu, datum vydání Ńest kusů různých známek nominální hodnoty po 1,45 zł. tińtěných v soutisku na jednom přepáņkovém archu. Jednotlivé známky představují: -Kat.č ,45 zł.władysław Raczkiewicz, -Kat..č ,45 zł. August Zaleski, -Kat.č ,45 zł. Stanisław Ostrowski, -Kat.č ,45 zł. Edward Raczyński, -Kat.č ,45 zł. Kazimierz Sabbata, -Kat.č ,45 zł. Ryszard Kaczorowski. Osobnosti, u nás prakticky pro běņného občana neznámé. Kdybychom se na ně ale zeptali nejednoho Poláka, těch, kdo by je znali, by bylo určitě minimum. Známky byly vytińtěny vícebarevným ofsetem PWPW, S.A., a to v arńíkové úpravě 2x3 známky v soutisku. Reprodukce PA je na následující straně. Na kaņdé známce uprostřed je umístěna polská orlice (Bílý orel) z roku 1900 ve stylu polských bankovek ze 30 let minulého století. Barvy tisku známek: ņlutá, červená, modrá, stříbrná a dva odstíny černé. Papír je bílý, fluorescenční. Jak vypadala tisková forma, kolik bylo na ní arńíků (přepáņkových archů), to není do-