Obsah. Vzdělávací a kulturní centrum Broumov revitalizace kláštera

Transkript

1 Obsah 1.0 CHARAKTERISTIKA DANÉHO TYPU PAMÁTKY ÚVOD CÍLE PROJEKTU PŮVODNÍ FUNKCE NOVÁ FUNKCE KLÁŠTERA STRUČNÝ POPIS OBJEKTŮ TYP PAMÁTKY HLAVNÍ ADRESÁTI METODIKY KRONIKY PROJEKTU SPOLUPRACUJÍCÍ SUBJEKTY BENEFICIENTI METODIKY VZNIK PROJEKTOVÉHO ZÁMĚRU PROJEKTOVÝ ZÁMĚR ONTOGENEZE PROJEKTU PODPORA PROJEKTU A SPOLUPRACUJÍCÍ SUBJEKTY PŘEKÁŽKY A RIZIKA SPOLUPRÁCE POPIS VÝCHOZÍHO STAVU PŘED ZAHÁJENÍM REALIZACE PROJEKTU VÝCHOZÍ STAV CHARAKTERISTIKA PROJEKTU A JEHO CÍLŮ CÍLE PROJEKTU VEDLEJŠÍ CÍLE PROJEKTU PŘEDMĚT PROJEKTU ÚZEMÍ DOPADU A SPECIFIKACE ÚZEMÍ DOPADU - VLIV NA ROZVOJ LOKALITY A REGIONU VÝSTUPY PROGRAMOVÝCH PROJEKTOVÝCH ČÁSTÍ A PŘIDANÁ HODNOTA PROJEKTU CÍLOVÉ SKUPINY PROJEKTU SOULAD ZÁMĚRŮ PROJEKTU S PRINCIPY PÉČE O KULTURNÍ DĚDICTVÍ PŘÍJEMCE, ORGANIZAČNÍ STRUKTURA ZÁKLADNÍ ÚDAJE O PŘÍJEMCI DOTACE ZÁKLADNÍ ORGANIZAČNÍ SCHÉMA PROVOZNÍ FÁZE MANAGEMENT, SPRÁVA A PROVOZ PERSONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ MANAGEMENTU, SPRÁVY A PROVOZU V DOBĚ UDRŽITELNOSTI PROJEKTU POPIS PRŮBĚHU PRACÍ V PŘÍPRAVNÉ A REALIZAČNÍ FÁZI POPIS PRŮBĚHU PRACÍ V PŘÍPRAVNÉ FÁZI POPIS REALIZACE STAVEBNÍ ČÁSTI POPIS PŘÍPRAVY A REALIZACE PROGRAMOVÝCH ČÁSTÍ A PROGRAMOVÝCH ČINNOSTÍ HARMONOGRAM, ROZPOČET PLÁNOVANÝ A SKUTEČNÝ ČASOVÝ HARMONOGRAM (SUMÁRNÍ PŘEHLED PROJEKTOVÝCH A PROGRAMOVÝCH) ZPOŽDĚNÍ PROJEKTU OPROTI PLÁNU ZDŮVODNĚNÍ ROZPOČET PLÁNOVANÝ A SKUTEČNÝ ZKUŠENOSTI SE SESTAVOVÁNÍM ROZPOČTU A HARMONOGRAMU - DOPORUČENÍ RIZIKA A JEJICH ELIMINACE IDENTIFIKACE RIZIK PROJEKTU A NÁVRH OPATŘENÍ K JEJICH ŘÍZENÍ IDENTIFIKACE VZOROVÝCH PRVKŮ OBNOVY POPIS PROVOZNÍ FÁZE ZAJIŠTĚNÍ BUDOUCÍ SPRÁVY A ÚDRŽBY PERSONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ MANAGEMENTU, SPRÁVY A PROVOZU PROGRAM FUNKČNÍHO VYUŽITÍ ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ HODNOCENÍ PRO PROVOZNÍ FÁZE (5 LET PO UKONČENÍ PROJEKTU) PÉČE O SBÍRKY A DALŠÍ MAJETKOVÉ SOUBORY SHRNUTÍ, CELKOVÉ ZHODNOCENÍ PRO ZÁJEMCE O PŘÍPRAVU A REALIZACI OBDOBNÝCH PROJEKTŮ

2 2

3 Kronika projektu 1.0 Charakteristika daného typu památky 1.1 Úvod Broumovský klášter se nachází v těsné blízkosti náměstí, na nejvyšším místě skalního ostrohu nad řekou Stěnavou v historickém centru města Broumov. Areál benediktinského kláštera s klášterní zahradou byl prohlášen za Národní kulturní památku Klášter v Broumově Nařízením vlády č. 262/1995 Sb., částka 68 ze dne Objekt kláštera je evidován v seznamu MKČR pod rejstříkovým číslem ÚSKP: 31494/ Budova kláštera i klášterní zahrada byla po několik desetiletí ve stavu, který neodpovídal jeho dřívějšímu historickému a architektonickému významu. Umělecké i technické hodnoty, které se v areálu bývalého kláštera za staletí jeho života nashromáždily, jsou nezanedbatelné. Klášter společně s klášterní zahradou je nejvýznamnější kulturní památkou v regionu Broumovska. Roku 1213 daroval Přemysl Otakar I. území dnešního Broumovska benediktinům z Prahy-Břevnova. Roku 1260 jim Přemysl Otakar II. vlastnictví potvrdil. Správa a ochrana majetku byla zabezpečována z broumovské tvrze, která byla k tomuto účelu zbudována. Brzy po roce 1300, za panování opata Bavora ( ), bylo v Broumově zřízeno benediktinské proboštství. Původní tvrz byla vypálena odbojnými fojty, avšak na jejím místě byl vybudován klášter s gotickým chrámem zasvěceným sv. Vojtěchu. Po vypálení kláštera v Břevnově za husitských válek se klášter v Broumově stal hlavním sídlem opata břevnovsko-broumovského opatství. Součástí klášterních statků byl též pivovar založený roku Dnešní podoba kláštera je výsledkem vrcholně barokní přestavby ( ) podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Dientzenhofer je také autorem návrhů výzdoby vnitřních prostor kláštera, realizovaných vynikajícími umělci pražského baroka - štukatérem Bernardem Spinettim, freskařem Janem Karlem Kovářem či malířem Felixem Antonínem Schefflerem. V roce 1939 bylo opatství rozděleno na dvě samostatná: broumovské a břevnovské. Řeholníci z broumovského kláštera byli po roce 1945 vyhnáni spolu s více než 95% obyvatel německy mluvícího obyvatelstva broumovské kotliny. V roce 1946 přišli do broumovského kláštera benediktini z české komunity u Chicaga. Ti byli vypovězení z republiky v roce 1948 po nástupu komunistů k moci. Od roku 1950 sloužil klášter jako internační tábor nejprve pro řeholníky a pak pro řeholnice různých řádů. Bylo to jedno z mnoha vězení, které komunistický režim v naší zemi k takovým účelům zřizoval. Padesátá léta byla obdobím státního teroru řízeného komunistickou stranou a uplatňovaného proti řádům a církvi obecně. Často docházelo k plenění a drancování klášterů a dalších sakrálních objektů. Kněží a řeholníci byli mučeni, vězněni a pronásledováni pro své přesvědčení. Internované sestry zde žily za nelidských podmínek a byly nuceny pracovat v továrnách a v zemědělství v Broumově a okolí. Určité ulehčení situace přinesl teprve rok 1968, kdy díky politickým změnám mohly sestry nastoupit službu v charitních domovech. V Broumově zůstaly sestry dominikánky, jež zde pekly hostie pro všechny farnosti v Čechách a na Moravě. Jejich internace skončila v roce 1989 a v roce 1990 přesídlily do ženských klášterů na Moravě. Klášter není osazen řeholní komunitou a jeho vlastníkem je Benediktinské opatství sv. Václava v Broumově jako církevní právnická osoba. Před zahájením realizace projektu Vzdělávací a kulturní centrum Broumov revitalizace kláštera byl objekt z velké části nevyužitý, menší části kláštera slouží jako depozitáře, jižní křídlo ve 2. a 3. nadzemním podlaží využívá Muzeum Broumovska, jehož zřizovatelem je Město Broumov. Nejzajímavější prostory lze navštívit s průvodcem v rámci prohlídky: klášterní kostel sv. Vojtěcha, sakristii, refektář s vystavenou kopií Turínského plátna a klášterní knihovnu. Knihovna patří mezi vzácně dochované klášterní knihovny v České republice. Dnes je v ní uloženo přibližně svazků. 3 O kompletní rekonstrukci broumovského kláštera se pokoušelo Ministerstvo vnitra ČSR Praha a to prostřednictvím Krajské správy SNB Hradec Králové, protože od 70. let 20. století využívalo část kláštera jako archiv. Ve studii zpracované v roce 1984 byly objekty kláštera a klášterní zahrada popsány jako celkově zanedbané. Projektové práce proběhly v roce 1986, ve kterém měla být též komplexní rekonstrukce areálu

4 zahájena, rok dokončení byl stanoven na Nově projektovaným využitím byly depozitáře Státního ústředního archivu v Praze a výstavní prostory, depozitáře a kanceláře Vlastivědného muzea v Broumově. Tento záměr se nezrealizoval. Další stavební zásahy byly téměř vždy vynuceny špatným stavebním stavem budov a pouze bránily havarijnímu stavu hlavních budov kláštera. Po roce 1989 probíhaly v klášteře udržovací práce. Celkem bylo od roku 1995 investováno do oprav a rekonstrukcí 54,3 mil. Kč (více viz kap. 11). Obnova Kláštera v Broumově respektuje opakovaně deklarovaný vztah společnosti ke kulturnímu dědictví a snaze o uchování jeho vybraných částí a respektuje tyto principy: preference preventivní péče, tedy průběžné údržby památek před renovačními či dokonce rekonstrukčními intervencemi; součástí prevence je i dobrý územní plán a místo, které je v něm památkám přiznáno průzkum, dokumentace a objektivní všestranné poznání hodnot památky musí být východiskem jak výběru objektů k ochraně, tak způsobů péče o ně a posléze i jejich prezentace obnova památky musí vyváženě spojovat uchování jejích hodnot s pochopením pro udržení její živé funkce jako nejlepší záruky její trvalé existence vědomí nezastupitelnosti originální hmotné substance památky jako zdroje její autenticity a vypovídací hodnoty a jako nositele hodnoty stáří památku je třeba uchovat na místě, kde byla postavena nebo pro které byla vytvořena; přemístění památky lze odůvodnit jen výjimečně, ze záchranných důvodů o památky je nejlépe pečovat prostředky, kterými vznikly, tedy s užitím historických technologií, postupů a materiálů, jejichž kontinuitu je třeba udržet chrání se nejen památka, ale i její prostředí a urbanistický či krajinný kontext; v urbanistickém měřítku jde o historický městský půdorys, poměr zastavěných a volných ploch včetně zeleně a historickou skladbu dominant péče o památky musí všemi prostředky obhajovat a prezentovat své cíle a aktivně komunikovat se společností 4 Stávající stav byl zapříčiněn zanedbáním průběžné údržby památky. Jednotlivé subjekty se snaží již několik let provádět kulturní akce, které mají za cíl obnovit významnou památku takovým způsobem, aby došlo k vyváženému propojení historie a současnosti. Její znovuuvedení do života je provedeno tak, aby byla uchovaná historická hodnota kláštera, avšak s novou programovou náplní. 1.2 Cíle projektu Cílem projektu byla revitalizace národní kulturní památky a její uvedení do nového života. Projekt byl zaměřen na vzorové využití národní kulturní památky centrum zaměřené na environmentální vzdělávání, pořádání kulturních, vzdělávacích a společenských akcí. Tento cíl obnáší: obnovení části funkcí kláštera (klášter + klášterní zahrady) v území, a to se zaměřením na zvyšování kvality života regionu, vytvoření vzdělávacího a kulturního centra regionu, odkud budou koordinovány další obdobné aktivity na území Broumovska, a to ve spolupráci s dalšími subjekty, vytvoření nové programové náplně, spočívající v pořádání environmentálních vzdělávacích pořadů a vzdělávacích akcích v oblasti krásných umění, vytvoření vzorového projektu oživení národní kulturní památky včetně zpracované metodiky postupu pro širokou odbornou veřejnost, uspořádání závěrečné konference, která shrne a vyhodnotí hlavní aspekty realizace projektu.

5 Projekt řeší stavební obnovu podstatné části areálu broumovského benediktinského kláštera se záměrem následné realizace vzdělávacích a kulturních aktivit v revitalizovaných prostorách. Stavební práce byly realizovány se zachováním provozu Muzea Broumovska a prohlídkových okruhů pro návštěvníky klášterního areálu, které zahrnují rovněž klášterní knihovnu, ve které byly provedeny restaurátorské práce na ochoze včetně restaurování stropní fresky. Výstupy investičních projektových částí: I. Klášter 21 x výstavní a multifunkční místnost 1x koncertní sál 1x malý salónek zkušebna 1x hudební zkušebna 1x přednášková místnost 4x dílny (keramika, malba, sochařství) 8x studovna Mobiliář nezbytný pro pořádání vzdělávacích a kulturních akcí II. Zahrada 1x rekonstruovaná zahrada se 33 stavebními objekty Mobiliář zahrady pro pořádání vzdělávacích akulturních akcí Výstupy programových projektových částí: výstupy programových částí jsou jednotlivé produkty v oblasti environmentálního, kulturního a dalšího vzdělávání, (jedno i více denní workshopy, kurzy, příležitostné akce, dílny, koncerty, představení, výstavní činnost, open air akce, apod.) programové výstupy budou součástí zpracované metodiky obnovy a využití daného typu památek včetně poskytování informací o vlastních zkušenostech a realizaci projektu programové výstupy budou součástí znovuoživení klášterního areálu, který se svým významem a historickou hodnotou řadí do celoevropského architektonického dědictví výstavní expozice. V areálu kláštera budou vybudovány tématické výstavní expozice, které budou korespondovat se vzdělávacími a kulturními akcemi 200 ks brožury Metodika obnovy Broumovského kláštera závěrečná konference Původní funkce Roku 1213 daroval Přemysl Otakar I. území dnešního Broumovska benediktinům z Prahy-Břevnova. Roku 1260 jim Přemysl Otakar II. vlastnictví potvrdil. Správa a ochrana majetku byla zabezpečována z broumovské tvrze, která byla k tomuto účelu zbudována. Brzy po roce 1300, za panování opata Bavora ( ), bylo v Broumově zřízeno benediktinské proboštství. Po vypálení tvrze odbojnými fojty byl na jejím místě zbudován klášter s gotickým chrámem zasvěceným sv. Vojtěchu. Součástí klášterních statků byl též pivovar založený roku Během husitských válek význam Broumova značně vzrostl, neboť klášter na Břevnově byl 20. května 1420 vypálen husity a několik řeholníků bylo při tom upáleno. Opat Mikuláš II. se s několika řeholními bratry uchýlil do Broumova. S sebou přinesli řadu cenných předmětů, mezi jinými například i ohromný rukopis bible, tzv. CODEX GIGAS", jež se od roku 1648 nachází jako válečná kořist ve Švédsku. Husité obléhali dvakrát také Broumov, ale nikdy se jim nepodařilo město získat. Proto svým obvyklým pleněním a drancováním napáchali nemalé škody v širokém okolí. Například v blízkém městečku Radkově, dnes na území Polska, upálili faráře

6 Merglina, protože se nechtěl vzdát svého přesvědčení. Přesídlení opatů z Břevnova do Broumova mělo nesmírný význam pro kulturní a hospodářský rozvoj města a celého zdejšího kraje. Roku 1559 vyhořelo proboštství i s městem Broumovem. Koncem 16. století dochází v Broumově k úpadku řeholního života v důsledku sílícího reformního hnutí. Martin II., zvaný Korýtko", v této době panující opat, proslul svou lakotou a chamtivostí. Brzy byl donucen vzdát se svého úřadu. Novým opatem se stal energický Wolfgang Selender z Prošovic. Opat Wolfgang se ovšem brzy dostal do ostrého sporu s broumovskými protestanty, kterým pohrozil zavřením jejich kostela (stál na místě dnešního kostela sv. Václava). Tento akt a poboření kostela v obci Hrob na panství pražského arcibiskupa mělo být údajně jednou ze záminek pro rozpoutání první fáze třicetileté války", tzv. války české". V ohrožení života se opat uchýlil na Moravu, kde roku 1619 zemřel. Po roce 1620 se stali opaty významné osobnosti, zejména oapt Tomáš Sartorius ( ) a Otmar Daniel Zinke ( ), za jejichž působení byla započata velkolepá stavební činnost. Původně gotický kostel sv. Vojtěcha byl přestavěn v barokním slohu pod vedením italského stavebního mistra Martina Allia z Löwenthalu v letech a přestavbu dokončil Kilián Ignác Dientzenhofer v letech Později následovala přestavba klášterních budov podle návrhů Kryštofa Dientzenhofera a K. I. Dientzenhofera. V tomto období vzniká také řada vesnických kostelů na Broumovsku, jež byly podle návrhů Dientzenhoferů přestavovány v slohu barokním, nebo byly vystavěny zcela nově. Významnou součást dějin opatství tvořilo klášterní školství. Již před husitskými válkami byla benediktinská klášterní škola (později gymnázium) velmi slavná. Ve 14. století zde studoval první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, v 17. století proslulý dějepisec jezuita P. Bohuslav Balbín, v 19. století vlastenecký kněz P. Josef Regner Havlovický a také autor historických románů, rodák z blízkého Hronova, Alois Jirásek. Studentem zdejšího gymnázia byl rovněž ministr financí 1. československé vlády Alois Rašín. Klášterní gymnázium bylo zavřeno nacisty v roce Ve stejném roce bylo, původně pod působnost jediného opata spadající, břevnovsko-broumovské opatství z politických důvodů rozděleno na dva samostatné subjekty. Po válce byla německá komunita z Broumova vyhnána a usadila se se svým opatem Dominikem Prokopem v bývalém augustiniánském klášteře v Rohru (Bavorsko, diecéze řezenská). V roce 1946 byl ještě učiněn pokus osídlit klášter čechoamerickými benediktiny z opatství sv. Prokopa v Lisle (Illinois) nedaleko Chicaga (převor P. John Cherf). V roce 1948, po nástupu komunistů k moci, byla jejich komunita vypovězena z republiky. 6 Od roku 1950 sloužil klášter jako internační tábor nejprve pro řeholníky a pak pro řeholnice různých řádů. Bylo to jedno z mnoha vězení, které komunistický režim v naší zemi k takovým účelům zřizoval. Padesátá léta byla obdobím státního teroru řízeného komunistickou stranou a uplatňovaného proti řádům a církvi obecně. Často docházelo k plenění a drancování klášterů a dalších sakrálních objektů. Kněží a řeholníci byli mučeni, vězněni a pronásledováni pro své přesvědčení. Internované sestry zde žily za nelidských podmínek a byly nuceny pracovat v továrnách a v zemědělství v Broumově a okolí. Určité ulehčení situace přinesl teprve rok 1968, kdy díky politickým změnám mohly sestry nastoupit službu v charitních domovech. V Broumově zůstaly sestry dominikánky, jež zde pekly hostie pro všechny farnosti v Čechách a na Moravě. Jejich internace skončila v roce 1989 a následně přesídlily do ženských klášterů na Moravě. Klášter není v současné době osazen řeholní komunitou. Jeho vlastníkem je Benediktinské opatství sv. Václava v Broumově. Opatství je administrováno z Prahy - Břevnova (administrátor P. Prokop Siostrzonek OSB) a správcem kláštera je lic. Přemysl Sochor. Prostory kláštera a klášterní zahrady nabízejí možnosti konání menších společensko-reprezentativních akcí, seminářů, workshopů, výstav, uměleckých kurzů. Tyto aktivity byly do zahájení stavební obnovy provozovány jen v mizivé části z objektů tvořících komplex kláštera. V prostorách kláštera působí Muzeum Broumovska zřizované Městem Broumov. Součástí areálu je kostel sv. Vojtěcha. Unikátní klášterní knihovna obsahuje přes svazků s množstvím prvotisků, převážně německy a latinsky psaných, z toho rukopisů je 256 svazků (část je v současné době nezvěstná a 142 svazků prvotisků je umístěno na Praze na Strahově). Převládá katolická náboženská literatura a knihovna obsahuje i dvě oddělení zakázaných knih, především českobratrské, luteránské, spisy novokřtěnců a devět vzácných tisků z knihovny

7 Jana staršího Hodějovského. Další prostory kláštera slouží částečně jako depozitáře, část je přístupná návštěvníkům v prohlídkové trase, jejíž součástí je rovněž sakristie s barokním mobiliářem a refektář s vystavenou kopií Turínského plátna. V depozitáři broumovského kláštera je uložen vzácný bohatě zdobený barokní relikviář, ve kterém je umístěn ostatek sv. Kříže, což dokládá gotický nápis vložený do relikviářové kapsulky, dále pak např. dřevěný vyřezávaný betlém v životní velikosti, v podzemí se nachází 34 dochovaných lidských mumií, které sem byly dočasně umístěny z Vamberka. Dosavadní stav kláštera nedovoloval využít potenciál mnoha nadšených lidí, kterým záleží na místě, ve kterém žijí a které je prosáklé benediktinskou tradicí po mnoho století. Od roku 2004 začala nezisková organizace Agentura pro rozvoj Broumovska, o.s., pořádat v areálu kláštera především kulturní akce, které našly své pravidelné návštěvníky. Od roku 2007 spolupráce s Agenturou pro rozvoj Broumovska pokračovala pronájmem klášterní zahrady. Původně zanedbaná zahrada kláštera se stala centrem dění a probíhají zde mnohé zejména letní aktivity určené pro velký okruh zájemců. Zprovozněnou budovu bývalého klášterního gymnázia využívá jako své sídlo Dobrovolný svazek Broumovska a Místní akční skupina Broumovsko+, z.s. 1.4 Nová funkce kláštera Po ukončení stavebních prací budou v klášteře a zahradě pokračovat jednotlivé akce, které probíhaly v letech , avšak v nových prostorech a ve vyšší kvalitě. Rozšíření a zkvalitnění se bude dále týkat především nových místností a sálů, kde budou umístěny dílny (dramatická, hudební, taneční, výtvarná, fotografická), dále pak výstavních prostor, studoven pro studium vzácných archivních tisků v klášterní knihovně apod. Součástí vybavení VKCB se stalo také záznamové zařízení v nahrávacím studiu a klavír špičkové úrovně. Studenti a účastníci vzdělávacích programů tak budou moci pořídit zvukové nahrávky na klavíru špičkové úrovně v podmínkách barokního kláštera. Rekonstrukce zahrady umožní vytvořit návštěvníkům kulturních akcí důstojné prostředí, ve kterém budou probíhat výstavy, koncerty, divadelní a taneční představení. V prostorách národní kulturní památky je Vzdělávací a kulturní centrum Klášter Broumov, evropská kulturní instituce podněcující tvořivost, sebevědomí a toleranci. Je pohostinným místem vzdělávání, umění, dialogu, setkávání a spolupráce. Inspiruje prohlídkou monumentální ukázky české barokní architektury stejně jako živým programem a kulturou. Inspiruje i svým současným příběhem a nechává v sobě číst v duchu hesla: Quæ sit sapientia, disce legendo!, tedy: Co je moudrost, uč se čtením!. 7 Obr.1: Logo VKCB V prostorách zahrady a kláštera probíhají četné aktivity, mezi něž patří celoroční program v klášterní zahradě - Zahrada kulturní, cyklus koncertů klasické hudby - Za poklady Broumovska, přehlídka a ochutnávka vín - Vinum et Cetera, Benediktinské slavnosti, festival divadelních představení či soutěž pro mladé pianisty - Broumovská klávesa a mnoho dalších. Dále zde budou probíhat aktivity zaměřené na environmentální vzdělávání. Více viz kapitola 7.1 Popis přípravy a realizace programových částí a programových činností.

8 KLÁŠTER 1.5 Stručný popis objektů typ památky Objekt kláštera patří k nejvýznamnějším dílům Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Broumovský klášter svým významem a historicko-architektonickou hodnotou daleko přesahuje rámec regionu a kraje. Z celoevropského hlediska je objektem prvořadé úrovně. Minoritní část kláštera slouží dnes částečně jako prohlídková trasa pro návštěvníky a pro výstavní prostory muzea. Zbytek objektu, až na prostory určené pro depozitáře, je nevyužíván. Objekt benediktinského kláštera byl do dnešní doby zachován bez většího znehodnocení. Stavební závady vyplývají především z dlouhodobě zanedbané údržby před rokem Po stavební stránce byly v dnešní době v havarijním stavu stropní konstrukce v severozápadním křídle nad posledním nadzemním podlažím, kde již bylo přistoupeno k jejich postupnému odstraňování vlivem napadení konstrukce dřevokaznou houbou dřevomorkou. Projekt byl rozdělen na tyto 3 stavební projektové části: a) Klášter Pozemní (stavební) objekty: SO 01 Klášter 1.1 Architektonické a stavebně technické řešení 1.2 Stavebně konstrukční řešení 1.3 Požárně bezpečnostní řešení 1.4 Zdravotní technika 1.5 Elektroinstalace silnoproud 1.6 Ústřední vytápění 1.7 Vzduchotechnika 1.8 Elektroinstalace slaboproud 1.9 Vnitřní plynovod 1.10 Průkaz energetické náročnosti budovy 1.11 Elektrická požární signalizace 8 2) Inženýrské objekty IO 01 Venkovní kanalizace, vodovod IO 02 Plynovodní přípojka b) Klášterní zahrada Vzhledem ke stavu, v jakém byla zahrada při zahájení revitalizačních prací zachována, nedostatku podrobných historických dokladů, ale zejména pak s ohledem na racionální přístup k současnému využití, byl ve vzájemném souladu s NPÚ jako výchozí stav pro další návrh revitalizace přijat stav zahrady odpovídající polovině 20. století, tj. stav odpovídající poslednímu období, ve kterém byla zahrada plně využívána ke svému původnímu účelu. c) Mobiliář Dále byly realizovány nutné vedlejší náklady související se stavební projektovou částí: výkon TDI, autorský dozor, koordinátor BOZP, příprava projektové dokumentace, průzkumy, restaurátorský dohled, dohled nad realizací zeleně.

9 2.0 Hlavní adresáti metodiky kroniky projektu 2.1 Spolupracující subjekty Souběžně se vznikem myšlenky Vzdělávacího a kulturního centra Broumov (VKCB) se objevovaly úvahy, komu má takové centrum sloužit. Na základě dosavadních zkušeností z akcí, které zde organizovala Agentura pro rozvoj Broumovska (APRB) se začaly rýsovat první linie projektu. Bylo zřejmé, že je nutno využít za staletí nashromážděný kulturní potenciál místa a dát mu novou, moderní podobu. Vzhledem k tomu, že okolí Broumova je součástí CHKO Broumovsko a je plné krásných lokalit, nabízí se zde vybudovat zároveň centrum, které by přinášelo environmentální osvětu zejména pro děti a mládež. Spojením obou záměrů se začal vyvíjet základní myšlenkový komplex VKCB. Hlavním hybatelem kulturního dění se stala Agentura pro rozvoj Broumovska, která začala v roce 2004 pořádat kulturní akce v klášteře. Z původně malých kulturních projektů začaly vznikat větší a kulturní pořady v Broumovském klášteře se staly známé u odborné i laické veřejnosti. Tyto vazby vznikaly zejména na bázi osobních kontaktů pracovníků agentury a jejich dobrovolných spolupracovníků. Kontakty a podpora díla velmi akcelerovala v přípravné fázi projektu. Značný kulturní potenciál kláštera vedl také k tomu, že projekt byl podpořen za strany špičkových umělců a institucí. Mezi podporovatele a spolupracující subjekty patří: Fakulta restaurování Univerzity Pardubice, Jiráskova 3, Litomyšl Univerzita Hradec Králové HAMU Praha Festival Pražské jaro Stamicovo kvarteto Národní památkový ústav Filharmonie Hradec Králové o.p.s. Asociace hudebních umělců a vědců Dobrovolný svazek obcí Broumovsko (slavnostní zahájení turistické sezóny na Broumovsku, Za poklady Broumovska) Město Broumov MAS Broumovsko+, z.s. Společnost pro destinační management Broumovska, o.p.s. Regional Developement Agency - rozvojová agentura zřízená Euroregionem Glacensis) ZŠ Masarykova a Hradební (výuka v Zahradě* - výtvarná výchova, historie, přírodověda) Český svaz žen Broumov (příprava akcí, výzdoba, pořadatelská výpomoc) Broumovská klávesa z..s. Dům dětí a mládeže Ulita Broumov, Občanské sdružení ZÁKUS, Český svaz žen Broumov, DDM Ulita Broumov (vybrané akce pro děti) Další 9 Hlavním partnerem a hybatelem projektu VKCB je: Agentura pro rozvoj Broumovska o.s., Rybářská 287, kancelář: Klášterní 1,P.O. Box 81, Broumov. Statutární zástupce: Marcela Školníková, předsedkyně Podrobný seznam spolupracujících subjektů viz. kapitola 6 Kroniky.

10 2.2 Beneficienti metodiky Kromě výše uvedených partnerských institucí, které mají vztah k národní kulturní památce Opatství sv. Václava v Broumově, existují další subjekty (stakeholdeři), kteří mají vliv na život Opatství a pro které je tato kronika určena: Národní památkový ústav ÚOP se sídlem v Josefově Poskytuje odbornou a metodickou pomoc vlastníkům a správcům památek v Královéhradeckém kraji, zajišťuje úkoly státní památkové péče v Královéhradeckém kraji v plném rozsahu daném zákonem. Jeho role v oživení památky a její znovuuvedení do života je nazastupitelná. Město Broumov Broumovský klášter je nejvýznamnější památkou města, které má zájem na jeho znovuuvedení do života a vytvoření kulturního a vzdělávacího centra. Oživení kláštera povede k většímu zájmu návštěvníků také o samotné město Broumov. Církve a náboženské společnosti (Farnost Broumov) Farnost je základní organizační jednotka římskokatolické církve. Obnova života kláštera umožní i rozvoj dalšího náboženského života farnosti. Zároveň církev patří mezi nejvýznamnější vlastníky Národních kulturních památek a památek UNESCO na území ČR. Rekonstrukcí Broumovského kláštera je tak znovuoživené místo, kde je po staletí hlásán Kristus, který je jediným důvodem vzniku a další existence kláštera. Vlastníci kulturních památek (Benediktinský řád) Vlastníkem objektu je benediktinský řád. Hlavním posláním kláštera je život mnišské komunity v duchu Řehole sv. Benedikta mniši žijí ve společenství modlitby a práce. V současné době je klášter spravován převorem Petrem Prokopem Siostrzonkem z Břevnovského kláštera v Praze. Znovuoživení kláštera pomůže řádu prezentovat svoji činnost a podílet se na vytvoření duchovního zázemí k jednotlivým akcím. 10 MK ČR a MMR Obě ministerstva byla poskytovatelem dotaci pro právě ukončený projekt. Výzva byla vyhlášena MK ČR, stejně tak jako administrace první Žádosti o platbu, na podzim 2013 přešel projekt pod MMR. Obě instituce mají zájem na tom, aby byly definovány do nejjednodušší podmínky pro přípravu a realizaci projektu. Nabyté zkušenosti z rekonstrukčních prací na NKP budou zapracovány do přípravných dokumentů pro další výzvy. Ostatní zájemci o NKP a památek UNESCO Jedná se zejména o studenty architektury, restaurátorství, historie, kteří se profesně i z vlastní iniciativy zajímají o památky, jejich rekonstrukci a ochranu. Vzhledem k tomu, že rekonstrukce takto rozsáhlého areálu je velmi náročná po všech stránkách, je jim k dispozici tato Kronika, dokumentární film a fotografie stejně jako ke konzultaci jednotlivé osoby, které se na projektu podílely.

11 3.0 Vznik projektového záměru 3.1 Projektový záměr ontogeneze projektu Vnímáme-li projektový záměr jako dokument doprovázející projekt rekonstrukce, tedy Vzdělávací a kulturní centrum Broumov revitalizace kláštera, pak vznikl v době vyjevení možnosti financovat rozsáhlejší části kláštera z prostředků IOP. To nic nemění na tom, a vřele to doporučujeme u projektů tohoto rozsahu, že vycházel z neformálně formulované vize a aktivit Agentury pro rozvoj Broumovska, které v objektu kláštera začali již v roce Věříme, že k úspěchu projektu vedlo to, že nebyl primárním cílem aktivit v klášteře od uvedeného roku. Tím bylo skutečné oživení, které nečekalo na ideální podmínky, ale začalo s tím, co bylo k dispozici. Aktivity proto začali veřejnou akcí v prostorách nádvoří, při které se diskutovaly další možné aktivity především v klášterní zahradě. Bylo zřejmé, že zájem veřejnosti o tuto jedinečnou a rozsáhlou památku je možné získat jen zpřístupňováním právě pro veřejnost a pořádáním takových akcí, na který se veřejnost může podílet. Dalším projektem tak bylo v roce 2007 trvalé zpřístupnění klášterní zahrady veřejnosti, kterému předcházelo vyklizení a údržba zahrady a také navazující projekt Zahrada*. Ten přivedlo do těchto prosto první drobné kulturní pořady, regionální výstavy a zprvu popularizační aktivity. V té době už útlý tým Agentury komunikoval s odbornými pracovišti památkové péče a kulturního managementu. Bylo jasné, že udržitelně lze objektu vtisknout funkce, které v historii již zastával. Těmi byla vedle funkce duchovní a ekonomické právě funkce vzdělávací a kulturní. Hloubalo se tedy v historii kláštera a jeho klášterní školy, aby se bez většího překvapení došlo k tomu, že umění a to především výtvarné, divadelní a hudební tu mělo své kořeny. Ať již samotná výzdoba památky, ale také živé gymnaziální barokní divadelní hry, nebo faktická rozšířená výuka hudby v klášterním gymnáziu. Do konceptu se tedy začlenil hudební festival Za poklady Broumovska, práce s bohatým notovým archivem kláštera, galerie moderního umění a další aktivity tohoto druhu. Druhým směrem bylo pak environmentální vzdělávání, hovoříme o udržitelnosti v objektu, který jí prokázal svou 800-letou historií založenou u benediktinských klášterů na soběstačnosti a využívání multiplikačního efektu místní ekonomiky, jak to dnes nazýváme. Udržitelnosti postavené také na jasném duchovním konceptu. Broumovsko tak může sloužit jako jakási učebnice i dnes, poskytovat cenné příklady hospodaření a klidného naplněného života v globalizovaném světě dneška. Formalizace záměru do projektu Vzdělávací a kulturní centrum Klášter Broumov tak bylo logickým vyústěním úvah a příprav od roku 2004 do roku 2010, kdy se záměr poprvé sepisoval. 11 Stručný přehled důležitých milníků přípravy projektového záměru 2004 první akce v klášteře připravované APRB 2008 rozhodnutí podat žádost o dotaci do IOP oblast podpory Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví, příprava projektové dokumentace ke stavebnímu povolení, příprava koncepce VKCB, sestavení projektového týmu 2009 podání žádosti o dotaci, dotace nebyla udělena 2010 přepracování projektové dokumentace, vyčlenění stravovacích a ubytovacích služeb 2011 příprava druhého pokusu o podání žádosti o dotaci, sestavení pracovního týmu, 2012 udělení dotace, příprava průzkumných a přípravných prací pro zpracování prováděcí SD, provedení jednotlivých VŘ (více viz kapitola harmonogram) VŘ na prováděcí dokumentaci klášter, zahrada ÚOHS, příprava programové části VKCB, zpracování prováděcí PD, VŘ na stavební práce podpis dohody se zhotovitelem

12 2014 fyzická realizace projektu klášter, zahrady, restaurátorské práce, předání stavby 2015 fyzické a finanční ukončení projektu, doba jeho udržitelnosti 3.2 Podpora projektu a spolupracující subjekty Projekt tohoto rozměru by nebylo možný bez široké základny spolupracujících subjektů. Agentura pro rozvoj Broumovska je hledala především v místě. To, že na svou stranu získala mnohé místní podniky, které zde pro četnost nemůžeme vyjmenovat, jako dlouhodobé sponzory, získala pro své akce podporu místních samospráv, ale i jednotlivců, bylo pro rozjezd projektu zásadní. Důležitou roli sehrál Královéhradecký kraj. Po zahájení činností byli hledáni partneři i v dalších částech České republiky, přičemž konkrétní aktivity získávaly renomované partnery. Například pro hudební festival Za poklady Broumovska je partnerem soutěž Pražské jaro nebo Concertino Praga, Asociace hudebních umělců a vědců, HAMU Praha či Filharmonie Hradec Králové. Stejně tak Galerie Dům získala partnera v Královéhradeckém kraji či HMS design. Další aktivity v klášteře, zejména studium historie, si získalo partnery jako Centrum medievistických studií AV ČR, či Univerzitu Hradec Králové, s níž je pro seniory po čtyři roky organizován program Univerzity třetího věku. Dalším zajímavým partnerem je VŠE a to nejen Katedra Arts managementu nebo Národní památkový ústav. Více viz kapitola 6.5. Další spolupracující subjekty zhodnocení spolupráce. 3.3 Překážky a rizika spolupráce Projekt VKCB představoval poměrně složitý komplex přípravných a realizačních úkonů, které bylo nutno začít realizovat již dlouhou dobu před tím, než byla podána projektová žádost. 12 V přípravné fázi jsou základním problémem každého žadatele o dotaci finanční prostředky, které je nutné vložit do přípravy projektu. Vzhledem k tomu, že se jednalo o revitalizaci znovuuvedení národní památky do života byly finanční prostředky na projektovou přípravu zásadním problémem, neboť částka vložená do projektové přípravy činila řádově několik miliónů korun bez toho, aniž by bylo možné očekávat úspěšnost v získání dotačních prostředků. Vzhledem k tomu, že neexistoval jakýkoliv fond na přípravu projektů, objevila se tato překážka na samém začátku řešení. Benediktinské opatství sv. Václava v Broumově ještě v té době neobdrželo jakoukoliv kompenzaci za komunisty zabavený majetek, bylo proto nutné velmi improvizovat a překonávat značné problémy v této oblasti. Pomocnou ruku při řešení tohoto problému podal Královéhradecký kraj, který umožnil čerpat pětimiliónovou půjčku na projektovou dokumentaci. Spolu s finančními prostředky, které měl klášter k dispozici od Benediktinského kláštera v Praze-Břevnově, bylo pak možno provést první výběrová řízení na dokumentaci ke stavebnímu povolení. První žádost o dotaci byla předložena do 1. výzvy IOP v oblasti podpory Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví. Žádost byla ale vyřazena, jelikož obsahovala možnost rekonstrukce ubytovacích a stravovacích prostor, což tato výzva neumožňovala. Tento fakt byl zohledněn ve 3. výzvě, do které byl ve spolupráci s firmou CEP a.s. úspěšně předložena projektová žádost. Příprava projektových žádostí byla pro žadatele značně finančně náročná, neboť bylo nutno až do podpisu smlouvy o poskytnutí dotace všechny výdaje předfinancovat. Pro případné zájemce o vzorovou obnovu národní kulturní památky je proto podstatnou informací zajistit dostatečný a plynulý přístup k finančním prostředkům, který je řádově ve výši milionů Kč. Zde se zřejmě mnozí ze zájemců zastaví, neboť bez finančně silného zázemí, sponzorského daru či státní nebo soukromé dotace nelze projekt kvalitně připravit. Dalším důležitým bodem byla příprava programové části VKCB. Vzhledem k tomu, že komunita benediktinských mnichů v ČR je velmi malá, nedá se předpokládat, že by v dohledné době mohla znovu vykonávat duchovní službu v Broumově a okolí. Z tohoto důvodu bylo nutno začít přemýšlet o jiné náplni Broumovského kláštera a to z pohledu trvale udržitelného programového, personálního i finančního zajištění provozu. Zároveň od roku

13 2004 již v klášteře probíhaly různé kulturní a environmentální či umělecké aktivity, a tím byl také vytýčen základní směr rozvoje a přípravy koncepce VKCB. Jak vyplývá z kapitoly 3.1 Projektový záměr stála u zrodu myšlenky VKCB parta nadšenců a příznivců rekonstrukce tak významné národní kulturní památky v čele s Agenturou pro rozvoj Broumovska a jmenovitě panem Janem Školníkem, správcem Přemyslem Sochorem, a dalšími spolupracovníky. Pomalu tak zrála myšlenka na základní nasměrování projektu vzdělávací, kulturní, environmentálně zaměřené centrum. Mezi rizika vytváření takového projektu patří vždy lidský faktor. Společná vize tváří v tvář realitě, personální, programové a ekonomické udržitelnosti byla podrobena zkoušce. Ta spočívala v přetavení nadšení a vizí do každodenní drobné a neviditelné práce, často spojené s osobní obětí a časově náročnou přípravou projektu, která mnohdy zasahovala do rodinného života. Došlo tak k tříbení motivů a postojů jednotlivých osob. Některé osoby, které stály při vzniku myšlenky VKCB tak odešly z pracovního týmu a bylo nutné je nahradit stejně nebo více erudovanými osobnostmi, které by dokázaly připravit programovou část projektu tak, aby mohl začít fungovat. Během realizace prvních akcí v broumovském klášteře a v procesu přípravy projektové žádosti se k projektu rekonstrukce přidávali partneři a další subjekty, kteří se rozhodli projekt podpořit. Patří mezi ně i uskupení místních podnikatelů, dále pak partneři z řad kulturní obce, akademické sféry, vzdělávacích institucí, institucí spojených s cestovním ruchem a destinačním managementem, místní a regionální správou, popř. partneři z blízkého i vzdáleného zahraničí. Dalším problémem, který se záhy objevil, byla nutnost provést výběrová řízení, aby v případě, že projektová žádost uspěje, byly přípravné práce způsobilým výdajem. Bylo nutné najít kvalitní kancelář, která vysoutěží projektovou dokumentaci a další přípravné práce. Problémem pak bylo, že VŘ 017 a 018 Výběr zpracovatele dokumentace pro spojené územní a stavební řízení objektu kláštera a zahrady v rámci projektu "Vzdělávací a kulturní centrum Broumov - revitalizace kláštera nebylo shledáno způsobilým výdajem z důvodu pochybení při jejich vyhlášení. Žadatel byl tak v případě neuznání způsobilosti výběrového řízení postaven před fakt uhradit náklady dle smlouvy se zhotovitelem ve stanoveném termínu. 13 Samostatnou kapitolou při řešení výběrových řízení pak byl ÚOHS. Je běžnou praxí, že firmy, které neuspějí ve VŘ podnítí šetření ÚOHS, nebo dojde k situaci, kdy je potřeba vyjádření tohoto úřadu. Hlavním problémem pak zde byla rychlost, se kterou se kterou se celá záležitost rozhodovala. Při realizaci projektu VKCB bylo totiž nutné čekat na rozhodnutí ÚOHS ve věci VŘ 004 Prováděcí dokumentace včetně průzkumů klášter. Toto VŘ bylo nakonec shledáno rozhodnutím úřadu jako nezpůsobilý výdaj, avšak po více než půl roce, kdy tento úřad začal celou věc řešit. Vzhledem k tomu, že žadatel nechtěl riskovat nezpůsobilost tohoto výdaje, nezbylo nic jiného než čekat a došlo tak k posunu v harmonogramu návazného VŘ 002 na stavební práce o více než 6 měsíců. Těchto 6 měsíců pak chybělo pro klidné a precizní dokončení díla a bylo nutno požádat o prodloužení projektu ve věci realizace ZL č. 10 (Repase dveří). Překážkou každé spolupráce je nedostatek komunikace, která je v našem případě komplikovaná větší dopravní vzdáleností. To lze částečně řešit moderními komunikačními prostředky, ale není to samospásné. Udržet širokou síť podporovatelů a spolupracujících subjektů je velmi náročné na kapacitu personálu a dostatečnosti sdílení vize a možnosti faktické participace na realizovaných projektech. A to je velmi komplikované. Rizikem je také forma neziskové organizace bez stálého nebo víceletého zajištění činnosti. To by v případě krátkodobého výpadku aktivity mohlo vést ke ztrátě reputace. Získat partnery je prostě jednodušší než si je udržet. I proto doporučujeme spolupráci rozšiřovat postupně a nevyvolávat široká a těžko naplnitelná očekávání. Mezi další překážky a rizika spolupráce patří i finanční, programová a personální udržitelnost projektu VKCB. Zde se jako problém jeví na jedné straně vyhovět podmínkám dotace (projekt nesmí být ziskový) a na druhé straně zabezpečit finanční rovnováhu projektu ve fázi udržitelnosti. To bude znamenat zajistit nejen provoz VKCB, ale také síť dobrovolných sponzorů a příznivců projektu, kteří umožní dlouhodobou finanční udržitelnost projektu. Zároveň je zde rizikem i udržení náplně VKCB tak, jak byla popsána v žádosti. Je proto nutné vybudovat síť profesionálů a podpořit realizační tým v otázce dlouhodobých koncepcí a přípravy jednotlivých programových aktivit.

14 4.0 Popis výchozího stavu před zahájením realizace projektu 4.1 Výchozí stav Benediktinské opatství sv. Václava je vlastníkem klášterní budovy i přiléhající zahrady, jejichž stavební obnova je předmětem dotace. V části objektu, který nebyl revitalizován, se v době před rekonstrukcí nacházelo a i nadále nachází Muzeum Broumovska. Toto Muzeum i po celou dobu rekonstrukce kláštera nabízí stálou expozicí historie Broumovska, v této části se nachází také správa benediktinského opatství (č.p. 2) a část kláštera je zpřístupněna veřejnosti prostřednictvím pravidelných prohlídek. Prohlídkový okruh vede do klášterního kostela, sakristie, refektáře a klášterní knihovny se svazky. Je možno zde také nalézt kopii Turínského plátna, které bylo objeveno v roce Spolu s dalšími liturgickými předměty a kněžskými ornáty je vystaveno v klášterním refektáři. V podzemí kláštera jsou uloženy pozůstatky mumifikovaných vambereckých měšťanů, kněží a dalších významných osobností. Kostel sv. Vojtěcha je využíván k pravidelným církevním obřadům. Ostatní prostory kláštera jsou využívány jako depozitáře nebo jsou nevyužívány. Provoz kláštera v současné podobě zajišťuje jeho vlastník Benediktinské opatství sv. Václava v Broumově. Provoz Muzea zajišťuje Město Broumov jako zřizovatel Muzea Broumovska. Tato část nebyla předmětem projektu. Níže uvedená tabulka obsahuje přehled nákladů vynaložených na nezbytné udržovací práce v objektu kláštera: Přehled nákladů - provedené práce (Kč/rok) Rok Provedené práce Částka z Programu záchrany architektonického dědictví Celkem Tab. 1: Přehled nákladů provedené práce v Kč (zdroj: Ing. Arch. Jan Slavík)

15 V celkových nákladech na opravy a rekonstrukce v lezech (celková část Kč) jsou zahrnuty příspěvky OkÚ Náchod, představených MŘŘ a vlastníka, MK ČR odbor církví, samostatnou kapitolu tvoří nezahrnutá rekonstrukce klášterní zahrady (program regenerace MPZ Broumov a Město Broumov). Pro rok 2007 a 2008 byly práce na obnově kláštera přerušeny, neboť nebyl poskytnut příspěvek z PZAD z důvodu neuzavřeného jednání s FÚ Náchod. Kauza byla uzavřena dne rozhodnutím MF - čj. 43/73 212/ o prominutí odvodu a penále za porušení rozpočtové kázně v roce V roce 2009 pokračovaly práce na obnově severní strany východní části vnějšího pláště (fasáda s otvory), navázalo se tak na rozpracovanou část z roku V roce 2010 a 2011 nebyly investovány žádné finanční prostředky. Velká část kláštera v současné době nemůže být využívána z důvodu jeho technického stavu. Je zde mnoho prázdných místností, které do roku 1989 sloužily jako archiv STB. Celková částka věnovaná na rekonstrukci kláštera od roku byla ,00 Kč. V části kláštera, která prošla rekonstrukcí, byly prázdné a nevyužívané místnosti. Až do roku 2007 byla také zahrada kláštera neudržovaná, plná náletů a vysoké trávy. V celém objektu kláštera se vyskytovaly zejména tyto závady: Oproti původním předpokladům vlivem dlouhodobého zatékání byly napadeny dřevomorkou i další dřevěné konstrukce v dalších částech objektu. Poškozená byla část střešní krytiny, ale výměny oplechování proběhly jenom v místech největšího lokálního poškození, zbytek čekal na větší opravu. Omítky byly na východní a severovýchodní straně kláštera v neutěšeném stavu již delší dobu. Vlivem povětrnosti došlo i k degeneraci dřevěných okenních rámů. V místě od obvodní kamenné zdi u Klášterní ulice docházelo k zatékání dešťové vody do objektu nefunkční odvodnění dvorku. Přilehlé zdivo západního křídla bylo v úrovni 1NP a 1PP vlhké. V rámci programu pro záchranu architektonického dědictví byly vyměněny vnější okenní rámy na západním a jihozápadním křídle, částečně i na severozápadním, zbytek je původní a ve značném stádiu poškození. Větší počet oken umístěn v samotném líci fasády vliv zatékání je zde tak více patrný. Komínová tělesa současné době v některá ubourána a zasypané průduchy stavební sutí, neumožňují tak přirozené provětrávání stavby. Šambrány a ozdobné římsy kolem oken jsou z velké části dožilé a místy již odpadly úplně nebo jsou velmi poškozené. Vnitřní výzdoba stropních maleb a maleb v prostoru chodeb byla vlivem zpráškování maleb v havarijním stavu. Stávající inženýrské sítě vyžadovaly kompletní revizi elektro, kanalizace, vodovod stejně tak jako poškozené barokní dveře včetně zárubní a další architektonické hodnotné detaily 15 I přes neuspokojivý stavební stav zahrady a kláštera probíhaly zde četné aktivity. Patří mezi ně Zahrada kulturní celoroční program v klášterní zahradě. V rámci Zahrady kulturní probíhaly koncerty, výstavy, den s Lesy ČR, divadelní přestavení (i pohádky pro děti), projekt noční zahrada (noční netradiční prohlídka zahrady za svitu loučí a svíček spojená s noční prohlídkou prostor kláštera), výstavy, filmová představení, besedy, komentované diaprojekce a další jednorázové kulturní a společenské akce. I přes neuspokojivý stav v klášteře probíhala také každoroční přehlídka a ochutnávka vín - Vinum et cetera. a také Benediktinské slavnosti víkendová nejenom kulturní ale i vzdělávací akce, kdy byl celý klášterní areál otevřen veřejnosti. Na zahradě probíhal také festival divadelních představení, soutěž pro mladé pianisty Broumovská klávesa. Všechny tyto aktivity probíhaly v nevyhovujících podmínkách. Organizátoři byli omezeni prostorem, kapacitou, některé z objektů byly na hranici (či za ní) životnosti a byly nebezpečné zejména malým dětem. Bylo nutno zabezpečit svahy (zděné stěny), chátrající objekty, oplocení apod. a také bylo potřeba vybudovat zázemí pro pořádání kulturních akcí, poskytnout atraktivní prostory, které umožní ve vyšší kvalitě poskytnout nabízené kulturní a edukativní služby. Urbanistické řešení Objekt benediktinského kláštera se nachází na územní národní kulturní památky v ploše smíšené obytné v centrální historické zóně města dle územního plánu města Broumov. Územní plán Broumova byl schválen zastupitelstvem dne usnesením č. 23, bod č. 13. a nabyl účinnosti dne Klášter s kostelem sv. Vojtěcha stojí v severovýchodní části města, na nejvyšším místě ostrohu nad řekou Stěnavou. Západní stranou souvisí s městskými ulicemi, na jihu k němu přiléhají budovy bývalého klášterního gymnázia. Součástí kláštera je kostel. sv. Vojtěcha. Klášterní komplex se rozprostírá kolem dvou dvorů. Přední, Slavnostní dvůr je obdélný, s jižní a severní stranou elipticky prohnutou, východní a západní stranou prohnutou ven v barokní křivce. Druhý, Rajský dvůr je také obdélníkového tvaru, tři jeho strany jsou rovné, severní strana je celá vypjata do dvora v poloelipse. Na severu na areál navazuje klášterní zahrada. Ze severní a východní strany města jsou

16 na budovu kláštera krásné pohledy. Ty jsou z dálky pro město charakteristické a vytvářejí celkovou výraznou městskou siluetu. Objekt je v současné době téměř prázdný. V areálu kláštera se nachází v jižním a jihozápadním křídle Muzeum Broumovska. Prostory kláštera jsou veřejnosti zpřístupněny formou pravidelných prohlídek. Architektonické řešení Nově navrhované využití daných prostor kláštera se snaží maximálně využít jedinečnou dispozici jednotlivých místností v klášteře. K objektu nebudou přistavovány žádné nové části, stavební úpravy budou probíhat pouze ve vnitřní dispozici objektu s ohledem na zachování vnějšího pláště budovy. V případě jakéhokoliv poničení vnější i vnitřní části objektu při stavebních pracech je nutné zajistit nápravu poškozené části, kterou zajistí na své náklady zhotovitel stavby. Zahrada Severní část klášterního komplexu je tvořena klášterní zahradou. Blíže k budově kláštera byla část užitková, na nejvzdálenější a nejvýše položené terase byla založena část okrasná s vyhlídkou do okolní krajiny. Velká klášterní zahrada za hradebním příkopem (dříve hlubokým a širším) podél severní strany kláštera byla založena za opata Tomáše Sartoria, snad v roce 1676, na pozemcích, které město muselo na základě tzv. Transakce za trest za rebelii v roce 1618 postoupit klášteru. Jediné písemné zprávy o úpravách zahrady jsou z roku Jednalo se o opravy staré fontány a zřízení nové, odtok vody, úpravy schodů, stržení starého dřevěného altánu. Zahradníkem z Eschersdorfu byly provedeny nákresy úprav zahrady, které se ovšem nedochovaly. Na jaře roku 1779 byly pruským vojskem zřízeny polní náspy na klášterní zahradě. Ty měly posílit opevnění Broumova. Původní terén horní části zahrady byl těmito zásahy z velké části zničen. Od konce 19. století a v průběhu první poloviny 19. století zahrada postupně ztrácela svůj barokní kulturní charakter. Po druhé světové válce podél zdí a oplocení a v zadní části a v zadní části parku vyrostly náletové dřeviny. Přestaly být udržovány a zhroutily se ohradní zdi a zdi podpírající terasy, zchátrala schodiště a stavby na zahradě. Od 50. let 20. století byla zahrada využívána pro potřeby Charitního ústavu pro řeholnice. Řeholní sestry zde pěstovaly zeleninu a květiny pro svoji potřebu. Některé hospodářské objekty byly využity k chovu králíků, slepic a prasat. Větší plochy byly obhospodařovány jako zemědělská půda a pěstovalo se na nich obilí a brambory. V dobách existence benediktinského konventu ani v tzv. Charitním ústavem pro řeholnice nebyla zahrada veřejnosti běžně přístupná. V 80. letech, kdy klášterní zahradu převzalo město, Muzeum Broumovska plánovalo zpřístupnění zahrady v rámci prohlídky kláštera. Po převzetí kláštera církví nebyl o trvalé zpřístupnění zahrady zájem. 16 Původní vstupní brána Stav obvodového zdiva byl při jeho patě narušován dešťovou vodou, volně odkapávající z přesahu střechy, která neměla okapy. Podél korunní římsy byla ve velké části spadané omítka. Stanová střecha s pálenou krytinou byla však v nedávné obnovena. Styk obvodové stěny s plechovou krytinou sousedního objektu dílen byl narušen odstřikující dešťovou vodou a sněhem. Vstupní dřevěná vrata byla již velmi opotřebovaná. Seník, chlév a dílny Dřevěná konstrukce s nosnými zděnými sloupy tl. 50 cm, které tvoří podchycení krovu seníku a vnějšího dřevěného bednění. Krov byl jednoduchý vázaný, s pultovou střechou s mírným sklonem. Sloužil pouze jako sklady. Dílny - tento objekt, nevýznamné historické hodnoty, byly částečně narušeny vlhkostí zejména u paty obvodových stěn, kde již prakticky nebyla žádná hydroizolace.

17 Obr.2 : Seník (v pozadí) s dílnou Kuželník Jednalo se zde o dřevěnou konstrukce kuželníku s jednoduchým sedlovým krovem, která byla v havarijním stavu, nakloněná na jednu stranu. Velké procento dřevěného materiálu bylo shnilé, střecha byla pokryta tlustou vrstvou mechu. Podlaha na pískovcových kvádrech zanesena vrstvami spadaného listí a v některých částech rozeklaná. U styku s dalším sousedním zděným objektem byla konstrukce kuželníku sesunutá a zbořená. 17 Obr.3 : Zborcená část kuželníku, v pozadí barokní kašna

18 Obr.4 : Kuželník zadní část Vodárenská věž Čtvercová cihelná stavba se stanovou střechou. Korunní římsa byla celkem zachovalá, ale vyžadovala rekonstrukci. Došlo k nutné výměně střechy, stejně tak bylo nutno doplnit střešní okapy a dešťové svody s vyspárováním od stavby. 18 Obr.5: Budova kuželníku a vodárenská věž (JV pohled) Kůlna, skleník Skleník navazuje štítem na pískovcovou stěnu. Konstrukce skleníku je složena z ocelových profilů, do kterých jsou vsazeny skleněné tabule. Podlaha je vystavěna na pískovcových kvádrech. Stav skleníku odpovídal jeho stáří tj. některé tabule chyběly, nosná konstrukce vykazovala známky poškození. Ve štítu z východní strany

19 skleníku přiléhá objekt zděné kůlny, která sloužila jako sklad. Vnější omítka byla z velké části opadnutá, zdivo u paty vykazovalo známky vlhkosti a částečných statických poruch. Obr. 6: Skleník s kůlnou Dům č.p. 226 Patrový domek uprostřed zahrady je založen na obdélném půdorysu. Jeho průčelí, členěné monumentálními lisenami mají novobarokní charakter. Fasáda byla z roku 1910, členěna historizujícím štukovým dekorem šambránami, lisenami a hlavicemi s temně šedými výplněmi. V interiéru jsou klasicistní dvouramenné schodiště s kovaným zábradlím a dřevěným madlem. V současné době je objekt využíván Agenturou pro rozvoj Broumovska, je zde umístěna výstavní síň s volným vstupem a další provozní prostory APRB. 19 Obr. 7: Patrový domek v zahradě č.p. 226, v pozadí skleník

20 Zahradní altán Dřevěná konstrukce zahradního altánu byla silně poznamenaná vlivem povětrnosti a slunečního záření. Konstrukce je tvořena dřevěnými sloupky se zavětrováním. Zděná kůlna Objekt je zděný z cihel s patrnými zděnými pilíři kůlna tak byla dříve dřevěná. Krov je jednoduchý, vázaný se sedlovou střechou a krytinou z asfaltových pásů. Dům č.p. 225 Zdivo kamenné smíšené, s pískovcovým soklem. Zdivo se od kamenných šambrán kolem okenních otvorů v několika místech oddělovalo vlivem zatékáním dešťové vody. Vnější omítky ze strany od zahrady v části objektu byly opadané. Okna byla dřevěná, původní, vsazená do líce s fasádou poškození zřejmé stejně tak jako na objektu kláštera. Okapy a dešťové svody chyběly. V zahradě se nacházejí i další drobné stavební objekty (sochy, schodiště apod.), které vyžadovaly zejména restaurátorské práce (sochy) a terénní úpravy spočívající ve zpevnění zídek. Předkládaný projekt řešil revitalizaci hodnotného objektu s ohledem na jeho historickou hodnotu. Hlavním cílem projektu je programová náplň v nevyužitých prostorech kláštera vytvořit prostory pro vzdělávací a kulturní centrum, pro odbornou i laickou veřejnost. Navrhované stavební úpravy byly prováděny z větší části v momentálně nevyužívaných částech kláštera, které byly ve stavu neodpovídajícímu jejich kulturnímu, historickému a architektonickému významu. Dokumentace byla vyhotovena pro stupeň projektu pro provedení stavby a výběr zhotovitele stavby a to včetně textové, výkresové a rozpočtové části. Poslední stavebně technický průzkum byl proveden v roce Objekt bývalého kláštera zůstal zachován ve své umělecké a architektonické podstatě téměř bez znehodnocení. Stavební závady vyplývají převážně ze zanedbání údržby a některých provizorií. Navrhované stavební úpravy budou prováděny z větší části v momentálně nevyužívaných částech kláštera, a jejich cílem je znovuoživit objekt benediktinského kláštera 20