ORANŽOVÁ KNIHA ČSSD. o Zemědělství a rozvoji venkova, lesnictví, vodohospodářské politice a rozvoji potravinářského a zpracovatelského průmyslu

Transkript

1 V Praze dne Předkládá stínový ministr zemědělství Mgr. Michal Hašek ORANŽOVÁ KNIHA ČSSD o Zemědělství a rozvoji venkova, lesnictví, vodohospodářské politice a rozvoji potravinářského a zpracovatelského průmyslu (návrh nástrojů na léta 2010 až 2018)

2 1. Úvod Sociální demokracie chápe problematiku zemědělství a venkova jako nedílnou součást svébytnosti národa a tradičních hodnot, a to nikoliv pouze jako rozvoj zemědělské výroby, ale jako plný a bohatý život všech občanů žijících na vesnici. Naším hlavním cílem je tedy vytváření plnohodnotného života všech občanů, kteří na venkově žijí a pracují a svou činností zásadně ovlivňují charakter a kulturní vzhled krajiny naší země. Právě generacemi ověřené hodnoty úcta k rodině, životu, stáří, půdě, osobnímu vlastnictví atd., vycházející z tradičních principů života občanů na venkově jsou základním kamenem na nichž sociální demokracie rozvoj venkova a zemědělství zakládá. Demografický vývoj a migrace starších obyvatel na venkov vytváří nepříznivé rozložení obyvatelstva nevýrazně menší skupinu s nadprůměrnými příjmy ve městech a poměrně širokou skupinu obyvatel s podprůměrnými příjmy, včetně koncentrace straších obyvatel na venkově. Situace, kdy právě zemědělci, lesníci, obyvatelé na venkově, ale i zaměstnanci v potravinářství a dřevozpracujícím průmyslu jsou dlouhodobě skupinou s nejnižšími příjmy považujeme za dlouhodobě neudržitelnou a z hlediska dalšího rozvoje kulturní krajiny za rizikovou. Půdu, vodu a lesy považujeme za strategické a nenahraditelné zdroje pro udržitelný rozvoj kvalitního života nejenom na venkově, ale i ve městech. Návrhy na různé formy prodeje těchto zdrojů považujeme za ohrožení národních zájmů. Chceme využít strategické polohy České republiky na evropském rozvodí a preferovat takovou politiku, která povede k obnovení retenční schopnosti krajiny, dalšímu rozvoji výstavby potřebných vodních děl, včetně obnovy některých dříve zrušených vodních nádrží a rybníků. Voda je strategickou surovinou budoucnosti. Uvědomujeme si, že právě efektivní využití těchto zdrojů a dořešení negativních dopadů transformace ekonomiky v oblasti zemědělství a základní stabilizace sektoru zemědělství a lesnictví je předpokladem pro realizaci komplexní a cílevědomé politiky rozvoje venkova jejímž výsledkem bude celková sociální, ekonomická a enviromentální stabilita. Jedním z klíčových předpokladů pro dosažení této rovnováhy je sjednocení řízení problematiky venkova a zemědělství pod jedno zastřešující ministerstvo ministerstvo zemědělství a venkova. Dalším klíčovým předpokladem je efektivní využití všech dostupných finančních zdrojů jak rozpočtových, tak mimo rozpočtových pro podporu vytváření nových pracovních míst, diverzifikace podnikání a služeb na venkově, podporu rozvoje venkovské turistiky a vybudování k tomu potřebné infrastruktury, zejména v méně ekonomicky rozvinutých regionech. Pro dosažení sociální rovnováhy a stability předpokládáme nadále podporovat přirozenou ochotu sdružování obyvatel venkova v místních, regionálních a mikroregionálních sdružení. Vznik a činnost mikroregionů a jejich uskupení chápeme jako přirozené a potřebné partnerství podnikatelského sektoru, obecních samospráv a neziskového sektoru. Nadále budeme preferovat potřebné zvyšování sociálních a hospodářských funkcí venkova ve spolupráci s dalšími resorty státní správy. 2

3 Pozice agrárního sektoru v ČR Odvětví zemědělství se podílelo podle statistiky národních účtů v roce 2007 na celkové tvorbě HPH v základních b. c. 2,11 %, což představuje meziroční zvýšení o 0,17 p. b. V případě potravinářského průmyslu naopak klesl tento podíl o 0,21 p. b. na 2,47 %. Při vyjádření HPH ve s. c. roku 2000 poklesl uvedený podíl o 0,56 p. b. v případě odvětví zemědělství a u potravinářství pouze o 0,17 p. b. Podíl agrárního vývozu na celkovém vývozu se meziročně zvýšil ze 3,7 % na 3,9 % a podíl agrárního dovozu na celkovém dovozu se snížil z 5,3 % na 4,9 %. Důsledkem uvedených podílových změn se mimořádně snížil bilanční schodek AZO z 33,9 mld. Kč na 19,7 mld. Kč. Vybrané ukazatele postavení agrárního sektoru v národním hospodářství Ukazatel Podíl na HDP 2) v základních b. c. - podle statistiky národních účtů (%) 2,61 2,76 - odvětví zemědělství, lesnictví a rybolovu z toho - odvětví zemědělství 3) 1,94 2,11 - výroba potravin, nápojů a tabákových výrobků 2,68 2,47 Podíl zemědělství 4) na HDP v základních b. c. - podle SZÚ (%) 0,76 0,94 Podíl agrárního zahraničního obchodu (%) - na celkovém vývozu 3,66 3,91 - na celkovém dovozu 5,34 4,87 Podíl vydání za potraviny, nápoje a tabákové výrobky 5) 23,11 22,90 na celkových spotřebních vydáních domácností (%) z toho za potraviny a nealkoholické nápoje 5) (%) 20,30 20,05 Podíl na celkovém počtu pracovníků v NH 6) (%) 3,75 3,54 - odvětví zemědělství, lesnictví a rybolovu z toho - odvětví zemědělství 3) 3,08 2,87 - výroba potravinářských výrobků, nápojů a tabákových výrobků 3,32 3,13 Poměr průměrné měsíční mzdy v odvětví zemědělství 71,88 73,54 k průměrné měsíční mzdě v NH (%) 7) Podíl na celkových výdajích státního rozpočtu (%) - odvětví zemědělství 4,67 5,68 - MZe (kap. 329) 4,93 6,03 Podíl výdajů státního rozpočtu pro odvětví zemědělství na HDP v b. c. (%) 1,47 1,74 1) Tabulka obsahuje údaje zveřejněné do ) Vypočteno z hrubé přidané hodnoty v běžných cenách. 3) Včetně nezemědělských činností zemědělských podniků, myslivosti a souvis. činností 4) Zemědělská prvovýroba, poskytované zemědělské služby a neoddělitelné nezem. čin. 5) Pro rok 2007 předběžný údaj 6) Podle metodiky ILO. 7) Podle odvětvového třídění rozpočtových výdajů (výdaje z kapitoly MZe). Pramen: ČSÚ; MF Významným ukazatelem váhy agrárního sektoru v národní ekonomice je podíl výdajů domácností za potraviny, nápoje a tabákové výrobky na celkových výdajích za zboží a služby. Podle čtvrtletních údajů se v roce 2007 v ČR tento podíl i přes rostoucí ceny potravin dále snížil na úroveň 22,9 %, z toho výdaje za potraviny a nealkoholické nápoje zaujímají 20 %. V odvětví zemědělství, lesnictví a rybolovu dochází k trvalému poklesu podílu pracovníků odvětví na celkovém počtu pracovníků, meziročně v roce 2007 na 3,5 %. Podíl zaměstnaných osob v tomto odvětví poklesl na 3,3 %. Zemědělství je nadále charakterizováno mzdovou disparitou a výrazně zaostává v úrovni průměrných mezd i přes jejich druhý nejrychlejší růst (9,9 %) v celé ekonomice v roce Podíl zemědělství na výdajích státního rozpočtu se zvýšil o 1,0 p. b. na 5,7 % v roce 2007 v důsledku větší dynamiky růstu výdajů do odvětví zemědělství. Zatímco celkové výdaje státního rozpočtu 3

4 meziročně vzrostly o 7,0 %, výdaje státu do odvětví zemědělství vzrostly o 30,2 %. Nárůst byl způsoben zejména převodem prostředků do rezervního fondu na financování programů spolufinancovaných z rozpočtu EU. Vliv agrárního sektoru na jednotlivé složky životního prostředí Zastoupení výměr ZPF i LPF zůstává přibližně stejné jako v roce Stále přetrvává vysoký stupeň zornění (71,4 %), stupeň zatravnění nepatrně vzrostl (o 0,1 % proti roku 2006) a podíl trvalých kultur se nezměnil. Výměra ploch chráněných pouze soustavou NATURA 2000 v roce 2007 dosáhla 1 046,3 tis. ha, tj. 13,3 % celkové rozlohy ČR. Výměra evropsky významných lokalit zaujímala 724,4 tis. ha (9,2 % rozlohy ČR). Plocha ptačích oblastí byla 693,9 tis. ha (8,8 % rozlohy ČR). Celkový rozsah oblastí chráněných podle zákona 114/1992 Sb. se odhaduje na tis. ha (20,9 % plochy ČR). Proti roku 2006 nedošlo k výrazným změnám. Celková výměra z. p. v LFA evidovaná v LPIS podle vymezení platného od je 1 751,9 tis. ha, (49,9 % z. p.), v tom horské oblasti zaujímají 512,4 tis. ha (14,6 % z. p.), ostatní LFA 1 039,1 tis. ha (29,6 % z. p.), oblasti se specifickými omezeními 200,4 tis. ha (5,7 % z. p.). Dlouhodobé změny vodního režimu půd na celé řadě oblastí ČR mají své vážné důsledky a projevují se mj. i zvýšeným ohrožením půd erozí. V roce 2007 došlo opětovně k nárůstu ploch s geneticky modifikovanými (GM) plodinami. V ČR se pěstuje kukuřice odolná vůči zavíječi kukuřičnému (tzv. Bt kukuřice, jediná GM plodina povolená k pěstování na území EU) již třetím rokem, v roce 2007 na ploše ha (tj. o ha více proti roku 2006). Počet pěstitelů v roce 2007 vzrostl na 131 ve srovnání s 85 pěstiteli v roce Celosvětově se pěstovaly GM plodiny v roce 2007 na 114,3 mil. ha, z čehož cca 0,1 % (110 tis. ha Bt kukuřice) bylo evidováno v EU. V roce 2007 bylo registrováno 70 producentů zeleniny pěstované v integrovaném systému s celkovou plochou 4,8 tis. ha. K byl počet členů Svazu pro integrované systémy pěstování ovoce (SISPO) 233 pěstitelů a 3 nevýrobní podniky s celkovou výměrou ovocných sadů ha ( ha, 214 pěstitelů a 3 nevýrobní podniky v roce 2006). K registroval Svaz integrované produkce hroznů a vína (SIPHV) 165 podniků hospodařících na ploše ha (6 886 ha, 155 podniků v roce 2006). Podle zásad ekologického zemědělství bylo v roce 2007 obhospodařováno 312,9 tis. ha, což je nárůst přibližně o 31,4 tis. ha zemědělské půdy v EZ proti roku Zvýšil se i počet zemědělců registrovaných v systému ekologického zemědělství a počet výrobců biopotravin. Spotřeba živin v minerálních hnojivech byla ve srovnání s rokem 2006 o 10,6 % vyšší. Celková spotřeba čistých živin dodaných minerálními hnojivy byla 109,0 kg č. ž./ha z. p. v roce Celkový přínos čistých živin ze statkových hnojiv byl 53,7 kg/ha. Zemědělci si začínají více uvědomovat potřebu vápnění půd (snižování ph) a v souvislosti s tím vzrostla v roce 2007 celková spotřeba vápenatých hmot na 230 tis. t (proti 103 tis. t v roce 2006). Z celkových 181 ekologických havárií na vodách v roce 2007 (205 v roce 2006) bylo ČIŽP stejně jako v roce 2006 evidováno 7 havárií způsobených zemědělskou výrobou. Podle odhadu VÚZT vzrostla spotřeba energie v zemědělských podnicích s více než 20 pracovníky na 17,8 mil. GJ. Spotřeba motorové nafty v zemědělství byla podle propočtů ČSÚ a VÚZT 418,1 mil. l (422,2 mil. l v roce 2006). 4

5 Indikátory pro posouzení vlivu zemědělství na životní prostředí Název indikátoru (jednotka), Číslo zdroj dat 1 Výměra ČR z toho ZPF, LPF (ha, %), ČÚZK. 2 Zornění a zatravnění (%), ČÚZK. 3 Podíl trvalých kultur na ZPF, (%, ha), ČÚZK. 4 Podíl ZCHÚ celkem bez překryvů na rozloze ČR (ha, %), MŽP. 5 Podíl soustavy Natura 2000 na rozloze ČR (ha, %), MŽP, MZe. 6 Celkový podíl území chráněných podle zákona č. 114/1992 Sb. na rozloze ČR (ha, %), MŽP. 7 Podíl ZOD na rozloze ČR (ha, %), MZe. 8 Podíl LFA - ZPF podle LPIS, (ha, %), MZe. 9 Výměra odvodněných a zavlažovaných ploch (ha, %), VÚMOP. 10 Výměra území potenciálně ohroženého půdní a větrnou erozí (ha, %), VÚMOP. 11 Výměra území potenciálně ohroženého nedostatkem přístupné vláhy (ha, %), VÚMOP. 12 Výměra území potenciálně ovlivněného zasolením a podmáčením (ha, %), VÚMOP. Stav indikátoru v roce 2007 Výměra ČR: 7 886,7 tis. ha. ZPF: 4 249,2 tis. ha, 53,9 % celkové rozlohy ČR. LPF: 2 651,2 tis. ha, 33,6 % celkové rozlohy ČR. Zornění: 71,4 % (3 032,4 tis. ha o. p.). Zatravnění: 23,0 % (978,0 tis. ha TTP). 5,6 % z. p., (238,7 tis. ha chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů). Přibližně 1 248,9 tis. ha, 15,8 % celkové rozlohy ČR (velkoplošná ZCHÚ a maloplošná ZCHÚ mimo NP a CHKO). Z toho je přibližně 294 tis. ha z. p. Ptačí oblasti: 693,9 tis. ha (8,8 % celkové rozlohy ČR), z toho cca 113,4 tis. ha z. p. Evropsky významné lokality podle národního seznamu: 724,4 tis. ha (9,2 % celkové rozlohy ČR) tis. ha, tj. 20,9 % výměry ČR ,8 tis. ha (39,8 % celkové výměry ČR), z toho 1 756,7 tis. ha z. p. (49,9 % z. p.) podle LPIS. LFA tvoří 1 751,9 tis. ha z. p., tj. 49,9 % z. p. (horské oblasti, ostatní LFA, oblasti se specifickými omezeními) 1. Odhad: tis. ha odvodněných ploch (25 % z. p.). Závlahy jsou vybudovány na asi 156 tis. ha (3,6 % z. p.), ale podstatná část v současné době není provozuschopná. Potenciálně ohroženo vodní erozí: tis. ha (42,2 % z. p.). Potenciálně ohroženo větrnou erozí: 320 tis. ha (7,5 % z. p.). Přibližně 45 tis. ha (1,1 % z. p.). Slabě zasoleno: asi 6,6 tis. ha (0,2 % z. p.). Podmáčeno: odhaduje se 70 tis. ha (1,6 % z. p.). 1 Ve výměrách LFA za rok 2006 a 2007 je rozdíl z důvodu odlišného způsobu vedení evidence. Čísla za rok 2006 byla vztažena k zemědělské půdě evidované podle ČÚZK a popisovala stav k létům Výměra za rok 2007 jsou oficiální čísla v PRV (platná od ) z evidence LPIS, MZe. 5

6 Název indikátoru (jednotka), Číslo zdroj dat 13 Podíl ploch, na kterých se pěstují geneticky modifikované plodiny (ha), MŽP, MZe. 14 Podíl ploch s alternativním způsobem hospodaření (ha, %), IPZ, SIPHV, SISPO. 15 Změny technologie zpracování půdy, VÚRV. 16 Spotřeba statkových hnojiv (kg č. ž./ha z. p.), MZe. 17 Spotřeba minerálních hnojiv (kg č. ž./ha z. p.), MZe. 18 Spotřeba vápenatých hmot (tis. t), MZe. 19 Spotřeba kalů z ČOV na z. p. (t), MZe. Stav indikátoru v roce 2007 GM plodiny schválené pro uvádění do životního prostředí (polní pokusy, výzkum): přibližně 8,1 ha brambor, kukuřice, slivoň Stanley, len (zdroj MŽP). GM plodiny pěstované na produkčních plochách: ha Bt kukuřice MON810, (zdroj MZe - podle evidence Zemědělských agentur). EZ: 312,9 tis. ha (7,4 % z. p.) včetně ploch v konverzi. IP: ha zeleniny, ha vinné révy, ha ovoce. IP celkem: 22,8 tis. ha z. p. (0,5 % z. p.). Odhaduje se, že minimalizační technologie se používají asi na 1 mil. ha o. p. a půdoochranné technologie se používají asi na 250 tis. ha o. p. N: 20,1 kg č. ž./ha z. p., P 2 O 5 : 12,9 kg č. ž./ha z. p., K 2 O: 20,7 kg č. ž./ha z. p. N: 83,8 kg č. ž./ha z. p., P 2 O 5 : 15,3 kg č. ž./ha z. p., K 2 O: 9,9 kg č. ž./ha z. p. 229,8 tis. t vápenatých hmot. 2006: Podle informací CEHO bylo aplikováno na z. p. 27,4 tis. tun čistírenských kalů. 20 Spotřeba přípravků na OR (kg, l účinných látek/ha z. p.), SRS. Celkem aplikováno ,6 tis. kg, l, což představuje 1,68 kg, l účinných látek/ha z. p. 21 Spotřeba přípravků na OR na Celkem 8,0 tis. kg, l. bázi mikroorganismů (kg, l), SRS. 22 Biologická ochrana rostlin, SRS. Ošetřeno přibližně 7,2 tis. ha kulturních plodin. 23 Havarijní znečištění vod zem. původu (%), ČIŽP. 3,9 % z celkového počtu havárií evidovaných na ČIŽP. 24 Spotřeba energie v zemědělství Odhaduje se 17,8 mil. GJ. (GJ), VÚZT. 25 Odhad spotřeby PHM Přibližně 418,1 mil. l motorové nafty 2. v zemědělství (mil. l), VÚZT. 26 Stavy hospodářských zvířat (ks), Skot: tis. ks, prasata: tis. ks, ovce: ČSÚ. 169 tis. ks, kozy: 16 tis. ks, drůbež: tis. ks. Data jsou uváděna k Nová metodika pro výpočet celkové spotřeby motorové nafty v roce 2007 nezahrnuje spotřebu služeb poskytovanou zemědělství jinými resorty, zejména v dopravě a spotřebu vzniklou při nezemědělské činnosti podniků. 6

7 Název indikátoru (jednotka), Číslo zdroj dat 27 IPPC (počet rozhodnutí o vydání integrovaného povolení), MŽP. 28 Integrovaný registr znečišťování (IRZ). 29 Emise amoniaku ze zem. činnosti (kt), VÚZT. 30 Monitoring cizorodých látek v agrárním ekosystému, ÚKZÚZ. 31 Monitoring cizorodých látek v lesním ekosystému, MZe. 32 Monitoring cizorodých látek ve vodním ekosystému, MZe. 33 Monitoring znečištění podzemních vod - mělké vrty (% vzorků překračujících limit pro pitnou vodu), ČHMÚ. 34 Monitoring kvality povrchových vod podle nitrátové směrnice (% vzorků překračujících limitní hodnoty), ZVHS. 35 Kontrola zemědělského hospodaření s ohledem na nařízení vlády č. 103/2003 Sb., ÚKZÚZ. Stav indikátoru v roce 2007 V resortu zemědělství bylo vydáno celkem 273 rozhodnutí. Emise do ovzduší (kg/rok): amoniak (NH 3 ): , oxid dusíku (NO x /NO 2 ): , oxid uhelnatý (CO): (upřesněná data za ohlašovací rok 2006, platná ke dni ). V roce 2007 byla produkce amoniaku: 58 kt, v roce 2006: 60 kt. Sledování zemědělských půd na ÚKZÚZ: nejčastější organický polutant je DDT (překročení limitu u 51,4 % vzorků ornice a 45,7 % vzorků podorničí o. p.). Vzorky hub: zvýšený obsah kadmia u 28,5 % vzorků, rtuti u 10,4 % vzorků, byla nalezena rezidua organochlorovaných pesticidů (hlavně DDT), ale jejich koncentrace nedosáhly maximálního limitu reziduí. Sledování ZVHS: nejlepší výsledky vykazovaly drobné vodní toky v oblasti povodí Dyje, nejhorší výsledky v oblastech povodí Horní Vltavy. Dusičnany - 18,4 %, dusitany - 1,7 %, amonné ionty - 19,0 %, CHSK Mn - 15,6 %, chloridy - 18,4 %, suma pesticidů - 4,4 %., NEL nebyly v roce 2007 stanovovány 3. Zranitelné oblasti: celkem 6,4 % rozborů překročilo limit 50 mg NO - 3 /l, 37 % rozborů překročilo limit 25 mg NO - 3 /l. Nezranitelné oblasti: 2,6 % rozborů překročilo limit 50 mg NO - 3 /l, celkem 25,4 % rozborů překročilo hranici 25 mg NO - 3 /l. Uskutečněno 127 kontrol podniků v ZOD (cca 114,3 tis. ha). V 5 případech (3,9 %) byly zjištěny závažné nedostatky. 3 V roce 2007 byl ukazatel NEL (nepolární extrahovatelné látky) nahrazen stanovením uhlovodíků C10 až 40. Oba ukazatele jsou chápány jako kvantifikace obsahu ropných látek, nedávají však zcela totožné hodnoty a rovněž pro uhlovodíky C10-40 je určen legislativní limit pouze u povrchových vod. Z toho důvodu není ukazatel C10-40 v tabulce uveden. 7

8 Ekologické zemědělství V roce 2007 došlo v ČR k nárůstu počtu ekologicky hospodařících farmářů i výrobců biopotravin. Do ekologického zemědělství se nově zaregistrovalo 355 ekologických farem a 101 podniků vyrábějících biopotraviny, čímž se zvýšil počet ekologicky hospodařících zemědělců na farem a počet výrobců biopotravin na 253 subjektů. V ČR se k ekologicky hospodařilo na ploše ha, tj. o ha více než v roce 2006, čímž se zvýšil podíl z. p. obhospodařované v EZ na 7,36 %. Vývoj struktury půdního fondu v EZ uvádí tab. - Vývoj struktury půdního fondu v ekologickém zemědělství ČR. Vývoj struktury půdního fondu v ekologickém zemědělství ČR Výměra 2006 Výměra 2007 Meziroční Plochy ha % ha % index Orná půda , ,4 125,7 TTP , ,4 111,1 Trvalé kultury , ,6 156,4 Ostatní plochy , ,6 95,7 Celkem , ,0 111,1 Pramen: MZe Trh s biopotravinami je velmi rychle se rozvíjejícím odvětvím. K výraznému nárůstu počtu výrobců biopotravin v roce 2007 přispěla především zvýšená poptávka spotřebitelů, která přesvědčuje stále více zpracovatelů, že produkce bioproduktů je dobrou podnikatelskou příležitostí. Podnikatelská struktura zemědělství Koncem roku 2007 bylo v zemědělském registru ČSÚ evidováno necelých 51 tis. subjektů (podniků) hospodařících v daném odvětví. Jejich podstatnou část (více než 1/4) tvoří drobní pěstitelé a (nebo) chovatelé bez podnikatelského osvědčení. Všechny zemědělské jednotky v uvedeném registru, stejně jako respondenti dosavadních agrocenzů a strukturálních šetření v zemědělství, jsou podmíněně označovány jako zemědělské podniky. Více než 2 tis. podniků (4 % z celkového počtu) bylo zaměřeno výhradně na živočišnou výrobu (neobhospodařovaly žádnou zemědělskou půdu). Převážnou část z nich (více než 86 %) tvoří podniky fyzických osob (PFO). Zbývající část podniků hospodařících bez půdy připadá na podniky právnických osob (PPO), převážně na obchodní společnosti. 8

9 Podnikatelská struktura fyzických a právnických osob v zemědělství 1), stav koncem roku 2007 Právní forma Počet podniků Obhospodařovaná zemědělská půda Obhospodařovaná orná půda 2 ) Průměrná výměra ha % ha % ha z. p. ha o. p. Fyzické osoby celkem , ,7 23,6 14,9 z toho - SHR 3) , ,4 32,3 20,6 Právnické osoby celkem , ,3 808,8 628,8 v tom - obchodní společnosti celkem , ,3 700,7 531,1 z toho - spol. s r. o , ,6 475,7 330,2 - a. s , , ,0 1157,5 - družstva , , ,6 1195,0 - ostatní 4 ) , ,8 169,0 109,0 Celkem , ,0 74,2 54,5 1) Zemědělsky aktivní subjekty s velikostními parametry odpovídajícími prahovým hodnotám AGC ) Vypočteno za podniky obhospodařující zemědělskou půdu. 3) SHR - samostatně hospodařící rolníci. 4) Státní podniky, příspěvkové organizace aj. Pramen: ČSÚ - Zemědělský registr Rozhodující část zemědělských podniků (96 %) obhospodařovala alespoň minimální výměru z. p. Celkem připadlo na tyto podniky 3,6 mil. ha z. p., z toho 2,7 mil. ha o. p. Převážnou část půdy obhospodařují nadále PPO - více než 70 % z. p. a více než 74 % o. p. Mezi těmito podniky výrazně převažují obchodní společnosti (především společnosti s r. o. a akciové společnosti; v malé míře jsou zastoupeny i veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti). Významný podíl mají dosud také družstva (méně než 1/4 z. p. a více než 1/4 o. p.), zatímco podíl ostatních právnických osob je v obou případech menší než 1 %. Největší podíl na půdě obhospodařované PFO mají samostatně hospodařící rolníci (SHR), na které připadá 28 % celkové výměry obhospodařované z. p. a více než 24 % celkové výměry o. p. Rozdílný podíl jednotlivých kategorií podniků na zemědělské a orné půdě se odráží v rozdílném stupni zornění z. p.: více než 63 % u PFO a méně než 78 % u PPO (z toho více než 69 % u s. r. o., 82 % u družstev a více než 82 % u a. s.). Ještě vyšší podíl než na obhospodařované půdě mají PPO na početních stavech základních druhů hospodářských zvířat. Podle údajů v tab. T4.1/02 připadlo na PPO necelých 78 % skotu a krav, více než 90 % prasat a více než 88 % drůbeže. Z jednotlivých právních forem podniků zůstávají největšími chovateli skotu celkem a krav družstva, následovaná a. s. a SHR. Na chovu prasat se nejvíce podílejí a. s., následované (s velkým odstupem) družstvy a s. r. o., na chovu drůbeže a. s., s. r. o. a SHR. Struktura početních stavů hospodářských zvířat podle právních forem podniků, stav koncem roku 2007 Skot Prasata Drůbež Právní forma celkem z toho krávy ks % ks % ks % ks % Fyzické osoby celkem , , , ,5 z toho - SHR 1) , , , ,9 Právnické osoby celkem , , , ,5 v tom - obchodní společnosti celkem , , , ,7 z toho - spol. s r. o , , , ,2 - a. s , , , ,5 - družstva , , , ,4 - ostatní , , , ,4 Celkem , , , ,0 1) SHR - samostatně hospodařící rolníci. Pramen: ČSÚ - Zemědělský registr 9

10 Pro velikostní strukturu zemědělských podniků v ČR je příznačné velmi odlišné zastoupení velkých a malých podniků u právnických a fyzických osob (tab. T4.1/03). Koncem roku 2007 připadlo 75,6 % z celkové výměry z. p. obhospodařované PPO na podniky větší než 1 tis. ha, z toho na podniky nad 2 tis. ha 40,5 %, zatímco u PFO analogicky 9,8 % a 1,4 %. V průměru za obě základní právní formy (PFO a PPO) připadlo na 66,1 % podniků s výměrou do 10 ha 2,2 % celkové výměry obhospodařované z. p., kdežto na 3,8 % podniků s výměrou nad 500 ha 72,2 % celkové výměry. Z celkového počtu 349 podniků s výměrou nad 2 tis. ha je pouze 6 PFO a ostatních 343 jsou PPO. Mezi 46 podniky s výměrou nad 4 tis. ha z. p. jsou zastoupeny jen PPO (z toho 20 a. s. a 19 družstev). T4.1/03 - Velikostní struktura podniků fyzických a právnických osob obhospodařujících zemědělskou půdu, stav koncem roku 2007 Podniky celkem 1) Podniky fyzických osob 1) Podniky právnických osob 1) Velikostní skupiny podniků výměra výměra výměra podle výměry obhospodařované z. p. (ha) počet obhospodařované z. p. počet obhospodařované z. p. počet obhospodařované z. p. abs. % ha % abs. % ha % abs. % ha % > 0 - < , , , , , ,0 5 - < , , , , , , < , , , , , , < , , , , , , < , , , , , , < , , , , , , < , ,1 69 0, , , , a více 349 0, ,8 6 0, , , ,5 Celkem , , , , , ,0 1) Bez podniků neobhospodařujících zemědělskou půdu. Pramen: ČSÚ - Zemědělský registr Zpracoval: E. Divila (VÚZE) Podnikatelská struktura zpracovatelů agrárních surovin Zpracovatelé agrárních surovin patří převážně do sektoru výroby potravinářských výrobků a nápojů. Podle registru ČSÚ klesl počet podnikatelských subjektů v tomto sektoru v roce 2007 na subjektů (meziročně je to méně o 102 firem). Příčinou jsou stále náročnější podmínky ve výrobě potravin především z hlediska standardů. S těmito náročnými podmínkami se obtížně vyrovnávají především fyzické osoby, z nichž většina podniká podle živnostenského zákona. Počet těchto subjektů trvale klesá. V roce 2007 jich bylo registrováno , což je meziročně méně o 185 fyzických osob. Z obchodních společností jsou stále více využívanou právní formou společnosti s r. o., jejichž počet trvale roste. V roce 2007 tuto právní formu využívalo firem, což je meziročně více o 52 těchto společností. Počet a. s. se v roce 2007 nezměnil a meziročně zůstal na úrovni 505 společností. Naopak počet zahraničních osob v potravinářství vzrostl a ke konci roku 2007 jich bylo registrováno 482 (meziročně více o 31 osob). Zbývající část výrobců potravin a nápojů využívá k podnikání další právní formy. Ve velikostní struktuře potravinářské výrobní základny v kategorii firem od 20 zaměstnanců, sledovaných ČSÚ, převládaly v roce 2007, obdobně jako v minulých letech, malé podniky do 49 zaměstnanců. Jejich počet meziročně vzrostl o 35 firem. Podíl podniků od 500 zaměstnanců činil v roce 2007 pouze 2,3 % a počet velmi velkých podniků zůstal na 10

11 počtu 7 firem. Naopak počet zahraničních osob v potravinářství vzrostl a ke konci roku 2007 jich bylo registrováno 482 (meziročně více o 31 osob). Zbývající část výrobců potravin a nápojů využívá k podnikání další právní formy. Ve velikostní struktuře potravinářské výrobní základny v kategorii firem od 20 zaměstnanců, sledovaných ČSÚ, převládaly v roce 2007, obdobně jako v minulých letech, malé podniky do 49 zaměstnanců. Jejich počet meziročně vzrostl o 35 firem. Podíl podniků od 500 zaměstnanců činil v roce 2007 pouze 2,3 % a počet velmi velkých podniků zůstal na počtu 7 firem. Velikostní struktury potravinářských podniků s 20 a více zaměstnanci Počet zaměstnanců Průměrný počet podniků Meziroční index , , , , a více ,0 Celkem ,1 Pramen: ČSÚ - Výsledky zpracování měsíčních údajů za podnikatelské subjekty s 20 a více zaměstnanci Výkonnostně nejvýznamnější velikostní kategorií byly v roce 2007 podniky od 100 do 299 zaměstnanců. Podíl těchto podniků na tržbách potravinářského sektoru v b. c. dosáhl v roce 2007 téměř 33 %. Jejich podíl na počtu podniků v témže roce představoval jen 18 %. Podíl sedmi největších podniků s a více zaměstnanci na tržbách v b. c. činil v roce 2007 jen 13 %. Rozsah objemu tržeb těchto podniků v b. c. v roce 2007 však vzrostl. Oborový pohled na počty podniků s 20 a více zaměstnanci v roce 2006 v meziročním porovnání poskytuje tab. Průměrný počet podnikatelských subjektů podle výrobních oborů. 11

12 Průměrný počet podnikatelských subjektů podle výrobních oborů Ukazatel Meziroční index Výroba masa a masných výrobků ,1 Zpracování ryb ,5 Zpracování ovoce, zeleniny a brambor ,0 Výroba rostlinných a živočišných tuků a olejů ,0 Úprava a zpracování mléka ,3 Výroba mlýnských a škrobárenských výrobků ,1 Výroba hotových krmiv ,0 Výroba ostatních potravinářských výrobků ,3 Výroba nápojů ,1 Průmysl potravinářský a tabákový celkem ,1 Pramen: ČSÚ - Výsledky zpracování měsíčních údajů za podnikatelské subjekty s 20 a více zaměstnanci (kód publikace: a oborové údaje) Příliv přímých zahraničních investic do výroby potravin a nápojů a zpracování tabáku dosáhl za rok 2007 podle předběžných údajů ČNB celkem 7 391,2 mil. Kč, což představuje podíl 3,99 % na celkovém objemu těchto investic vstupujících do národní ekonomiky ČR. V porovnání s rokem 2006 nastal v roce 2007 růst přílivu přímých zahraničních investic do hodnoceného sektoru z hlediska jak objemu, tak podílu na celkových zahraničních investicích. Přímé zahraniční investice celkem do výroby potravin a nápojů a zpracování tabáku za celé sledované období od roku 1993 dosáhly předběžně částky 60,4 mld. Kč a podílely se na objemu investic do národní ekonomiky 3,26 %. Odliv přímých investic z ČR do zahraničí ze sektoru výroby potravin a nápojů a zpracování tabáku za rok 2007 činil předběžně -311,2 mil. Kč, což je ovlivněno zejména zápornou hodnotou reinvestovaného zisku. Za celé sledované období tento odliv dosáhl 672,9 mil. Kč, což představuje 0,51% podíl v rámci národní ekonomiky. Základní data v oblasti lesnictví Podíl lesnictví na hrubé přidané hodnotě v základních cenách (%) Běžné ceny Stálé ceny roku ,87 0, ,68 0, ,63 1, ,63 0, ,65 0, ,62 0,90 Zdroj: Zelená zpráva za rok 2007 Počet osob pracujících v lesním hospodářství postupně klesá v roce 2000 pracovalo cca 30 tisíc osob, v roce 2007 necelých 20 tisíc osob. Vlastnictví lesů porostní plocha v % Státní lesy 61,52 Lesy ČR, s.p. 51,67 Vojenské lesy a statky ČR, s.p. 4,82 lesy MŽP (NP) 3,69 ostatní 1,34 Soukromé lesy 18,95 12

13 Obecní lesy 15,85 Ostatní (nezařazené) lesy 3,68 Zdroj: UHUL, rok 2009 Celková výměra lesů je cca tisíc ha oproti roku 2000 došlo k rozšíření této plochy o cca 14 tisíc ha. Klíčový problém ve vlastnictví lesů je otázka tzv. církevního majetku, tj. majetku, jehož původními vlastníky byly církve, náboženské řády a kongregace jedná se o cca 170 tis. ha lesních pozemků, což představuje cca 6,5 % celkové rozlohy lesních pozemků na území České republiky. Lesnatostí 33,7% pokrytí z celkového území plochy ve ČR řadí na 12. místo v Evropě za Finsko (cca 74%), Estonsko (cca 54%), Portugalsko(cca 41%) nebo Slovensko (cca40%). Celková zásoba dřeva je cca 673 mil. m 3, přičemž celková zásoba mírně stoupá. Pro srovnání oproti roku 2000 stoupla o cca 43 mil. m 3. Průměrné obmýtí je cca 114,5 let. Celková těžba dřeva je cca 18,51 mil. m 3 /ročně, na 1 ha je cca 6,98 m 3, na obyvatele cca 1,79 6,98 m 3. V poměru přírůstku dřevní hmoty k celkové těžbě, lze konstatovat, že mimo rok 2007 dochází ke stavu, kdy přírůstek je vyšší než vlastní těžba. Zmíněný rok 2007 došlo ke zvýšení objemu těžeb v důsledku nahodilé těžby po orkánu Kryrill. Dřevinné složení lesů ČR % Smrk 52,8 Borovice 17,0 Modřín 3,9 Jedle 0,9 Ostatní jehličnaté dřeviny 0,2 Celkem jehličnaté 75,8 Dub 6,7 Buk 6,9 Bříza 2,8 Ostatní listnaté dřeviny 7,8 Celkem listnaté 24,2 Zdroj: UHUL, rok 2009 Lze konstatovat, že dochází k postupnému nárůstu zastoupení listnatých dřevin cca o 2% proti roku 2000, nicméně nadále přetrvává poměrně značné zastoupení jehličnatých monokultur. Dlouhodobá strategie lesního hospodářství je stanovena Národním lesnickým programem do roku Odvětví založené na lesnictví je extrémně polyfunkční, poskytuje řadu materiálů a produktů, energii, zajišťuje rekreační aktivity a další služby pocházející z lesů. Přináší hospodářské, environmentální a společenské výhody, všechny založené na obnovitelném zdroji. Lesnické výrobky jsou recyklovatelné a opětovně použitelné pro nové produkty a energii. Jsou biologicky rozložitelné a mohou nahrazovat výrobky a energii z neobnovitelných zdrojů. Jen málo odvětví má takové multidisciplinární kompetence jako lesnické odvětví. Zdroj: Zelená zpráva za rok 2007 Základem odvětví založeného na lesnictví je kromě vlastních lesů množina hlavních hodnotových řetězců, a to: řetězec dřeva a výrobků ze dřeva (včetně nábytku a recyklace dřeva), služby a jiné nedřevní výrobky z lesů, řetězec papíru (včetně výroby celulózy a recyklace papíru), řetězec bioenergie, 13

14 řetězec chemikálií založených na dřevu. Příležitosti v rámci odvětví: vyvážit postavení lesů jako zdroje obnovitelných surovin s dalšími důležitými funkcemi, například s nabídkou rekreace a zabezpečením biologické různorodosti, zvýšit dostupnost obnovitelných zdrojů (například zalesňováním), rozšířit jejich využívání v nových a současných aplikacích, a tím zajistit, že lesnické materiály budou výběrovými materiály, zvýšit podíl výrobků s vysokou přidanou hodnotou nabízených zákazníkům, nahradit neobnovitelné materiály lesními materiály díky pokrokovým řešením, vyvinout nové průmyslové činnosti založené na zelených chemikáliích ze dřeva, udržet postavení klíčového producenta biomasy k energetickému využití, využít výhod z rozvoje procesů a výrobků společně s ostatními odvětvími a využít nové nastupující technologie. Zdroj: Zelená zpráva za rok : Zemědělská politika Obecná část Zemědělský sektor prochází vážnou krizí, ta je specifikována především propadem zemědělské produkce, která je především v sektoru živočišné výroby alarmující. Krize v zemědělském sektoru je provázena propadem cen zemědělské produkce, který je zhoršen i skutečností, že u některých komodit např. obilnin v současné době obchod prakticky neběží a veškeré pohyby na trhu jsou odvozeny od intervenčních nákupů. V souvislosti s těmito jevy je třeba se soustředit především na stabilizaci sektoru živočišné výroby, posílit podpory sektoru formou podpor neovlivňující tržní prostředí podpora wellfare zvířat, podpora genetiky a investiční podpora modernizace technologií. Stagnace odbytu obilnin je důsledkem problémů živočišné výroby, především poklesu výroby vepřového a drůbežího masa, historicky nejnižší stavy prasnic nenasvědčují žádnému blízkému obratu. Problémy v sektoru mléka, kde je třeba více začít tlačit na Evropskou unii na zvýšení podpory exportu mléčných výrobků zejména v rámci balíčků na odvrácení hospodářské a finanční krize, kde je zatím důraz kladen na podporu finančního sektoru a automobilového průmyslu. Je třeba připravit programy pro alternativní využití vyprodukované biomasy, která bude i v příštích letech přebývat, ČSSD disponuje možností podpory výstavby bioplynových stanic a přímého spalování biomasy na úrovni krajské samosprávy, které vedle alternativního využití vyprodukované biomasy řeší problematiku zemědělských odpadů i když při takto masivním nasazení je třeba 14

15 u bioplynových stanic zakázat možnost využití kafilérních odpadů tam, kde jsou umístěny v blízkosti obytných zón. Dále bude nezbytné přehodnotit využití a následné rozšíření institutů intervenčních aktů a exportních refundací na další komodity (v první fázi na cenově ohroženou produkci). V nejvíce ohrožených komoditách využít institutu ochranné klauzule. Znovu oprášit instituty minimálních (cílových) administrativních cen. Z hlediska časového vymezení je klíčové doplnit koncepci zemědělství a potravinářství pro ČR alespoň do roku 2013 obsahující státem požadované objemy produkce v jednotlivých sektorech, s cílem udržení soběstačnosti ve výrobě. Současně Koncepce zemědělské politiky musí obsahovat aplikovatelná řešení odbytu a cen u přebytků. 3. Téma 1: Problém příjmů zemědělců v příštím roce, eliminace hrozeb finanční krize, proexportní politika V kontextu očekávaného makroekonomického propadu iniciovat mobilizaci všech dostupných nástrojů k finanční podpoře sektoru, především lze očekávat zhoršenou dostupnost investičních a provozních úvěrů, navíc velmi pravděpodobně dojde ke snížení tržeb za produkci, z tohoto důvodu bylo dobré posílit a obnovit činnost PGRLF, který v minulosti tyto funkce úspěšně zastával s poměrně slušným multiplikačním efektem. Pro plnou funkčnost je nezbytné zachovat oba systémy podpory, dotaci úroků z úvěru i garanci, mírně překlopit tuto podporu ve prospěch investičních úvěrů pro zemědělce a potravináře, novým nástrojem by mohla být podpora úroků ze zelených úvěrů, které poskytují zemědělcům buď dodavatelé agrochemikálií, osiv a PHM nebo odběratelé produkce, kteří poskytují zálohy na budoucí produkci. 2.1.Doporučená opatření Překlenovací úvěry jedná se o předfinancování projektů realizovaných v rámci podpůrných schémat ať již v rámci EAFRD (I a ) nebo v rámci národních podpor (dotační titul 13) a to do výše poskytnuté podpory. Časový rámec je buď vyplacení podpory, nebo poskytnutí standardního úvěru bankou. Záruka za úvěr záruka za komerční úvěr poskytnutý bankou v rámci financování projektu realizovaného ve výše uvedených podpůrných schématech a to do výše poskytnutého úvěru. 15

16 Faktoring pohledávek (krátkodobé odkoupení pohledávek) - Efektivní zavedení tohoto nástroje v rámci PGRLF a s podporou státu by pomohlo překlenout výpadky cashflow prvovýrobců a potravinářů kvůli dlouhým splatnostem faktur ze strany distribučních řetězců. Považujeme tento mechanismus za dlouhodobý, efektivnější a plně tržně konformní nástroj v porovnání s jednorázovým výkupem pohledávek tak, jak je navrhuje MZe. Podpora úroku z úvěru dotace části úroku z komerčního úvěru poskytnutého bankou na financování projektu realizovaného v rámci podpůrných schémat a to za běžných dotačních podmínek PGRLF. Podpora exportu vybraných komodit dotace části úroku na úvěry na zásoby u exportujících subjektů a to u komodit dle schváleného seznamu. Úhrada likvidace odpadů kadáverů. Exportní úvěry, garance úvěrů a dotace úroků z úvěrů, pojištění exportních dodávek v rámci PGRLF. Posílení průběžného financování podnikatelů cestou národních dotačních programů a předfinancováním projektů v rámci strukturálních fondů (rozšíření uznatelnosti stavebních úprav, snížení bodového hodnocení při výpočtu finančního zdraví, posílení podpory programu KLASA a zefektivnění marketingu kvalitních domácích potravin). Podpora zemědělského pojištění zejména u tzv. nepojistitelných rizik. Je třeba se připravit na zvýšené požadavky na řešení vývozů přebytků zemědělské a potravinářské produkce, podpory soukromého skladování, posílení vývozů potravin v rámci humanitárních pomocí. 4. Téma 2: Podpora podnikání Problém doplnění zdrojů v kapitole MZe z jiných zdrojů (zejména ze zdrojů PF ČR) bude mít také své důsledky v budoucnu, nelze tak úplně jednoduše říci, že odebírání peněz z PF ČR do státního rozpočtu je bez problémů, jde o prodej majetku státu a výnosy z něj nejdou do nových investic, tedy pořízení nového majetku, vylepšení technické a technologické základny zemědělství, ale de fakto odplynou do spotřeby, z dlouhodobého hlediska je tato praxe neudržitelná, lepším řešením by bývalo bylo zvýšení deficitu SR, které v situaci, kdy i v Evropě pod hrozbou finanční krize, dojde s vysokou mírou pravděpodobnosti k rozvolňování přísných rozpočtových pravidel a nestandardním podpůrným postupům, nebude tak velkým problémem. 16

17 Navíc převodem finančních prostředků z Pozemkového fondu ČR do státního rozpočtu si podvazujeme případnou rychle dostupnou finanční rezervu pro jakýkoli mimořádný podpůrný manévr a zřejmě budou potřeba v příštím období zejména po nástupu ČSSD k moci, kdy je pravděpodobné, že sektorová krize dostoupí vrcholu a bude velmi potřebné okamžitý zásah ve formě masivní finanční stimulace. Je třeba zahájit diskusi nad požadavkem na přednostní doplnění přímých plateb, který může mít v budoucnu i negativní důsledky tyto peníze jdou prakticky okamžitě do spotřeby bez ekonomických multiplikačních efektů, tyto prostředky by bylo efektivnější umístit do nástrojů, které přinesou zvýšený objem financí do sektoru, zejména investičního charakteru, tedy především podpora i záruky za investiční a modernizační úvěry, podpora spolufinancování rozvojových projektů podporovaných Evropskou unií, kde každá investovaná koruna má vyšší multiplikační efekt. Jako předsedající země Evropské unie bychom měli iniciovat vyšší podporu exportu zemědělských komodit do třetích zemí, zejména podporu vývozu mléka a mléčných výrobků. 2.2.Doporučená opatření Podpora exportu - podnikatelské mise, výstavy, prezentace. Dočasné prominutí plateb sociálního a zdravotního pojištění. Podpora humanitárních a welfare aktivit v rámci uplatnění přebytkové produkce. U všech uvedených opatření se navrhuje doba trvání po dobu existence hospodářské a finanční krize, resp. recese ekonomiky, minimálně však po dobu dvou let. Legislativní, finanční a kompetenční dořešení marketingové agentury. 5. Téma 3: Využití biomasy V souvislosti s pravděpodobnou odbytovou krizí zemědělských surovin se dá předpokládat oživení zájmu o produkci surovin pro alternativní zdroje energií, měli bychom podpořit její produkci v rámci regulačních a podpůrných opatření ke stabilizaci trhu se zemědělskými komoditami Jako zásadní podmínka pro efektivní produkci obnovitelných zdrojů energií se jeví nutnost společného přístupu k jejich podpoře v rámci celé EU, který by do jisté míry omezil některá cenová pnutí, a to za současného tvrdého tlaku na 17

18 zamezení respektive omezení produkce takovýchto komodit v těch místech a oblastech, kde dochází k devastaci životního prostředí s globálními následky, vynucení dodržování ekologických a sociálních standardů při jejich produkci Je třeba se zaměřit na rozvoj a podporu distribuce těchto alternativních paliv, podpořit přestavby automobilů na jejich využití. Je nutné kriticky přehodnotit bezbřehost podpory produkce biomasy (obecně nepotravinové produkce) na orné půdě a podporovat takové využití, kde nebude docházek ke konkurenci s výrobou potravinářských surovin a komodit a to včetně omezení negativních cenotvorných dopadů na ceny potravin 2.3. Doporučená opatření Jasně definovat priority u zemědělské produkce: 1. výroba potravin, 2. výroba krmiv, 3. nepotravinářská produkce, 4. biopaliva nebo obnovitelné zdroje. Zajistit cenovou nekonkurenci mezi potravinovým a energetickým využitím produkce, nezavádět dodatečné podpory výroby biopaliv. 6. téma 4: Evropská unie, reforma zemědělské politiky EU Programové priority ministerstva zemědělství jsou poměrně úzké a minimální, žádná rozhodující diskuse o reformě zemědělské politiky Evropské unie se nekoná, je zastíněna řešením globální finanční krize. Tato potřebná diskuse nezačala za francouzského předsednictví, které se omezilo pouze na dotažení health checking, tedy procedury zahájené Německem. České předsednictví není dostatečně politicky a diplomaticky silné na zahájení takové generální diskuse o nutné změně zemědělské politiky Evropské unie. Na druhé straně je nutné si uvědomit a přijmout, že současná finanční krize a hrozba hospodářské deprese jistě vyvolá další tlaky na restrukturalizaci evropského rozpočtu a snížení podpory zemědělství, k tomu přistupuje dle mého názoru neuvážená a krátkodobá snaha států EU o otevření evropských trhů pro produkci z třetích zemí, kde hrozí především dovoz nižších zdravotních a hygienických standardů a dalšího sociálního a mzdového dumpingu. ČR by měla tedy v budoucnu stát na pozici vyšší liberalizace zemědělské politiky v rámci EU a Společné zemědělské politiky, za předpokladu, že bude snižován rozpočet zemědělské kapitoly, zabránit převodu možnosti podpory zemědělské podpory na úroveň státní podpory jednotlivých členských zemí a na druhé straně se maximálně snažit o udržení dovozních bariér, zřejmě zejména pomocí mimotarifních nástrojů. 18

19 7. Téma 5: Lesnictví Vyšší liberalizace Společné zemědělské politiky, pokud se jí podaří udržet v rámci společného rozpočtu, by neměla být pro ČR problémem, naopak problémem by mohlo být přesunutí většího balíku do národních podpor hrazených z národních rozpočtů, jsme schopni konkurovat v ekonomice bez dotací, ale nejsme schopni konkurovat v soutěži státních rozpočtů. ČR by měla iniciovat hlubokou diskusi o posílení proexportní politiky EU, je mimo diskusi, že po přijetí závěrů o částečné reformě Společné zemědělské politiky, která vede k dalšímu rozvolnění produkčních kvót, bude, vzhledem k finanční a hospodářské krizi, omezen prostor pro vývoz zemědělských komodit. Lze předpokládat, že i na mimoevropských trzích včetně asijských dojde minimálně ke stagnaci poptávky a zřejmě i k ekonomicky efektivnímu návratu k původním importérům, kteří disponují konkurenční výhodou zavedených a blízkých trhů, rozhodující by měla být i jednání s Ruskem o odstranění netarifních bariér pro dovoz zemědělské a potravinářské produkce. Je třeba okamžitě zahájit seriózní diskusi a formulaci postoje ČR k reformě zemědělské politiky, nové finanční alokaci po roce 2011, přetrvávající diskriminaci nově přistoupivších zemí a jejich nerovnoprávné postavení v přístupu k dotačním prostředkům z EU. 2.4.Doporučená opatření Zahájit diskusi o institucionalizaci přímých plateb. Z nástroje sloužícího pouze k pasívnímu navýšení příjmů zemědělců (který mizí z 80 % ve spotřebě) vytvořit účelově zaměřenou spolufinancovanou dotaci pro podporu zavádění modernizačních a inovačních aktivit a tak I. osu plně podřídit proceduře EAGF (fondu EAFRD ponechat jen II. až IV.. osu). Lesnictví v současné době prochází obdobím, které lze charakterizovat jako ztrátou koncepce a strategie. Situace, kdy po opakovaných personálních turbulencích, změnách v systému obchodování nastal propad poptávky po dřevní hmotě vyžaduje řešení, které bude založeno na pragmatických opatření vedoucích ke stabilizaci v sektoru. Tato řešení nesmí být na úkor standardních funkcí lesa ať je to v oblasti enviromentální nebo hydrologické Doporučená opatření: 19

20 Stanovit novou lesnickou politiku v úzkém spojení s reformulací vodohospodářské politiky zejména v oblasti malých toků a zvýšení retence vody v krajině. Důsledně udržet rovnováhu mezi ekologickými a hospodářskými funkcemi lesa, především prostřednictvím formulace závazné politiky best practice v návaznosti na určení lesa. Sloučit státní lesy (tj. Lesy ČR a VLS) do jednoho státního podniku a sloučený podnik Lesy ČR koncipovat jako státní podnik zvláštního významu v rámci samostatného zákona s cílem stabilizovat vedení podniku, definovat jeho cíle a pravomoci. Současně v rámci zákona posílit princip nedělitelnosti vlastnické držby Lesů ČR. Obchodní politiku Lesy ČR postavit jako klíčovou funkci dosahování finančních prostředků k naplnění všech pilířů ekologického, sociálního a hospodářského s cílem eliminovat stávající negativa zvoleného systému obchodování. Vlastní obchodní politiku Lesy ČR koncipovat jako jedno modelovou, a to buď formou vlastního prodeje, nebo cestou dlouhodobých smluvních vztahů. Provést národní inventarizaci lesů s cílem definovat rozdíly v odstupu několika let, ale především identifikovat trendy pro nastavení odpovídající strategie v jednotlivých oblastech lesnictví zejména pro oblast pěstování lesa. Pro Lesy ČR stanovit vlastnickou rentu s povinným odvodem do státního rozpočtu a vytvořit tak zdroj pro realizaci důchodové reformy, popř. jiných výpadků v rámci sociálních výdajů státu. Vyvolat diskusi popř. podpořit návrh na využití dřevní hmoty k výrobě energií. Cílem je dlouhodobá podpora poptávky po dřevní hmotě jako náhrady za jiná fosilní paliva. V rámci národního lesního programu výrazně profilovat strategické cíle rozvoje na delší období než 3 roky s ohledem na standardní minimálně na 10 let s výhledem na 20 let. Snížit limity těžby na úroveň přirozeného přírůstku 8. Téma 6: Parlamentní politika 20