Vyrovnávání se rodičů s diagnózou MO u svých dětí
|
|
- Zdeněk Bílek
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Ústav speciálněpedagogických studií Bakalářská práce Klára Špidlíková Vyrovnávání se rodičů s diagnózou MO u svých dětí Olomouc 2016 vedoucí práce: Mgr. Eva Urbanovská, Ph.D.
2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedenou literaturu a zdroje. V Olomouci dne Klára Špidlíková.
3 Děkuji Mgr. Evě Urbanovské, Ph.D za odborné vedení bakalářské práce, poskytování rad a materiálových podkladů k práci. Poděkování patří i mojí rodině, která mě ve studiu podporovala a byla mi vždy oporou.
4 OBSAH Úvod Mozková obrna Příčiny MO Klasifikace MO Přidružená postižení Rehabilitační prostředky pro osoby s MO Proces vyrovnávání se Vyrovnávání se dle Elisabeth Kübler-Rossové (1992) Proces prožívání dle Marie Vágnerové (2008) Coping-proces dle Františka Schneiberga (Kraus, 2001) Vyrovnávání se rodičů s diagnózou MO u svých dětí Cíl a výzkumné otázky Použitá metoda zkoumání Výzkumný vzorek respondentů Analýza výsledků Diskuse Závěr Zdroje Seznam bibliografických citací Internetové zdroje Seznam zkratek Seznam obrázků a tabulek... 48
5 ÚVOD Tohle téma jsem si vybrala především proto, že je stále aktuální, a i když problém zažívá spousta rodičů, tak ne pokaždé se všichni zachovají stejně. Jedním z důvodů výběru tohoto tématu bylo, že v mém okolí je pár rodin a známých, kteří si touto situací již prošli. Zdá se mi zajímavé se dozvědět něco více o tomto problému, který je spíše součástí života některých lidí, než jejich problémem. Věřím tomu, že není snadné se o jedince s mozkovou obrnou (MO) starat a smířit se s postižením, a proto nám rodiče pomohou nahlédnout do chvil, kterými si sami prošli nebo ještě procházejí, a nebyly pro ně procházkou růžovým sadem. Lidé s handicapem jsou součástí naší (intaktní) společnosti a tak bychom si měli uvědomit, že i oni a jejich rodiny žijí plnohodnotný život, tak jako my. A protože to mají rodiče složitější a náročnější, tak bych se chtěla věnovat tomu, jak se sami vyrovnávají se sdělením o nemoci svého dítěte, konkrétně MO. Každý rodič, který má na svět přivést svého potomka, tak předpokládá a nepřeje si nic jiného, než aby byl zdravý. Je to sice nějaká norma, kterou očekává společnost, ale i rodina samotná a nikdo si nechce připustit, že právě on by měl být v tomto směru odchylkou ve společnosti. Když se ale rodině narodí potomek s diagnózou MO, tak se vše změní. Rodina a její okolí se musí vyrovnat s tím, že se život v některých případech stane obtížnějším a náročnějším. Rodiče jsou někdy vystaveni i situacím, kdy se k nim spousta blízkých otočí zády a nekomunikují s nimi. V teoretické části své práce se budu věnovat MO, jejím příčinám a klasifikaci. Dále zmíním nejčastější přidružená postižení, která se při MO vyskytují, a nakonec rehabilitační prostředky, které se využívají pro léčbu a terapii. Samotnému tématu vyrovnávání se jsem věnovala jednu celou kapitolu, ve které jsem popsala proces vyrovnávání se podle vybraných autorů. Praktická část je založena na rozhovorech s rodiči, kteří si prošli procesem vyrovnávání se v důsledku postižení jejich dítěte MO. 5
6 1. MOZKOVÁ OBRNA Mozková obrna (MO) byla objevena a popsána kolem roku 1840 chirurgem Littlem, a tak dostala název Littleova choroba. V té době si všichni zastánci jeho názorů mysleli, že toto onemocnění vzniká v důsledku komplikovaného porodu. Littleovo tvrzení bylo platné do roku 1916, kdy Freud tvrzení popřel a předložil nové, a to takové, že onemocnění má svůj počátek již v průběhu těhotenství a komplikovaný porod je toho důkazem (Kudláček, 2012). U nás pojmenoval dosud neustálené označení pro MO dětský neurolog Ivan Lesný roku 1952 jako Perinatální encefalopatie. Termín encefalopatie vyjadřuje, že běží o poškození mozku, termín perinatální vyjadřuje, že k poškození došlo v perinatálním období, tj. brzy před porodem, za porodu a brzy po něm. (Lesný, 1959, s. 10). Roku 1959 změnil název na Dětská mozková obrna (Kábele in Opatřilová, 2003). I Lesný tedy tvrdil, že příčiny vzniku DMO vznikají perinatálně a postnatálně, kdy dojde k poškození mozku plodu (Lesný in Opatřilová, 2003). Dle Mezinárodní klasifikace nemocí 10. revize byl roku 2009 změněn název z Dětské mozkové obrny na Mozkovou obrnu (MO) (Daňková, 2009). MO je neurovývojové onemocnění, které se často spojuje s prematuritou a nízkou porodní váhou dětí a následným poškozením mozku. Onemocnění postihuje nejen oblast kognitivních schopností, ale i oblast motoriky, zraku, sluchu, způsobu chování a dokáže vyvolat záchvatová onemocnění (Kraus, 2005). Prevalence tohoto neprogredujícího onemocnění se pohybuje okolo 2-3 dětí na 1000 narozených. Počet narozených s onemocněním stále roste, a to z důvodu pokroků v medicíně, konkrétně v neonatologické péči (Živný in Bendová, 2006). Diagnóza MO bývá většinou zřetelnější až ke konci 1 roku věku dítěte. Následně musí spolupracovat tým lékařů, speciálních pedagogů, pedagogicko-psychologických a sociálních pracovníků, právníků atd. (Renotiérová, 2002). Častými příznaky MO je abnormální vývoj dětí, který je opožděný. Svalový tonus může být buď hypertonický (v napětí) nebo hypotonický (snížený) a velmi časté je upřednostňování jedné poloviny svého těla (Živný in Bendová, 2006). Toto onemocnění postihuje stejně chlapce, i dívky, přičemž chlapce postihuje spíše forma hemiparetická, zatímco dívky forma diparetická (Lesný, 1959). 6
7 1.1. Příčiny MO Příčiny vzniku MO se dají dělit do tří kategorií: prenatální, perinatální a postnatální. U vrozené MO se často diagnóza nestanoví ihned, ale nejpozději do jednoho roku věku dítěte, kdy se tato MO diagnostikuje jako postnatální, jinak také jako v nejranějším dětství (Renotiérová, 2002). Ihned po narození vzniká MO asi u 20 % dětí, jejichž příčinou jsou mozkové infekce mozku. Například Lesný (1992) uvádí, že postnatální příčiny vzniku MO mohou vzniknout u dítěte mezi třetím až osmým měsícem života. Dle Renotiérové (2002) lze příčiny vzniku MO dělit na: Prenatální (předporodní): anoxie (nedostatečné okysličeni tkání), infekční nemoci matky, toxické vlivy, úrazy matky a psychická traumata, dědičnost, nedonošenost, přenošenost atd., Perinatální (porodní): dlouhotrvající porod, asfixie (selhání dodání kyslíku), těžká novorozenecká žloutenka, porod překotný, pánevním koncem, užití množství anestetik aj., Postnatální (poporodní): infekční onemocnění, zánětlivá onemocnění CNS, průjmová onemocnění s toxickými následky pro organismus, hnisavé záněty středního ucha, úrazy hlavy, bronchopneumonie (povrchový zápal plic), novorozenecká žloutenka při Rh inkompatibilitě apod. Jak uvádí Lesný (1959), tak 60% nedonošených dětí, trpí diparetickou formou, 34% nedonošených extrapyramidovou formou, zatímco hemiparetickou a kvadruparetickou formou je postiženo pouhých 25% nedonošených, a nejméně je postiženo formou hypotonickou, a to 20%. V tomto procentuálním přehledu je zřetelně vidět, že nedonošenost dětí má na vznik MO velký vliv. Poškození předčasně narozeného plodu způsobuje především vysoká tuhost porodních cest, která může poškodit hlavičku plodu, vzhledem k jeho měkkosti (Hagermann in Lesný, 1959). Freud tvrdil, že na vývoj plodu mají dominantní vliv i emoce, což Lesný popřel, protože by matka musela být emocím vystavována dlouhodobě a měly by být silné (Lesný, 1959). Lesný (1982) však tvrdil, že nejčastější příčinou vzniku je nedonošenost. Při komplikovaném porodu může dojít k nitrolebnímu krvácení (způsobeno použitím kleští při komplikovaných porodech), což vede ke komplikacím a také porodnímu traumatu, které je taktéž považováno za perinatální příčinu. Mezi další perinatální faktory patří i protrahované porody, intoxikace. Tyto faktory mohou mít za následek asfixii, což je nedostatek kyslíku a následné dušení. Mezi podstatné faktory patří i novorozenecká žloutenka a Rh 7
8 inkompatibilita. V případě Rh+ matky a Rh- dítěte dochází k ničení červených krvinek dítěte a to může vést ke smrti dítěte (tamtéž). Mezi postnatální příčiny řadí Lesný (1959) encefalitidy a epileptické záchvaty. 8
9 1.2. Klasifikace MO Ačkoliv mají autoři odlišnou klasifikaci MO, tak můžeme říci, že se většina autorů opírá o klasifikaci níže uvedenou. Poruchy hybnosti mohou být podle místa lokalizace dvojího typu: úplné ochrnutí = plegie, částečné ochrnutí = paréza (Lesný, 1992). 1. Spastické formy MO a. Diparetická forma (napětí) jedná se o symetrické ochrnutí dolních končetin s charakteristickým postavením nohy pes equinus (svislá noha, koňská noha ) (Lesný, 1982). Může vzniknout i tzv. pes equinovarus (kososvislá noha). Forma se projevuje předklonem v pánvi kvůli vysoké spasticitě svalů, dále překřížením chodidel, a to v důsledku zkrácených přitahovačů stehen (Renotiérová, 2002). V důsledku toho není většina jedinců schopna chůze. Ti, kteří jsou chůze schopní, mají chůzi s překračující stopou. (Lesný, Špitz, 1989). Této charakteristice se říká chůze nůžkovitá (Jankovský, 2006). b. Hemiparetická forma jedná se o postižení jedné hemisféry mozku, což se projevuje v postižení protilehlé polovině těla s převahou na horní končetině (Jankovský, 2006). Typická je addukce kyčlí, došlapování na špičku při chůzi, jinak je dolní končetina pohyblivá v kloubu kolenním i kyčelním. Horní končetina je ohnutá v lokti a není schopna upažení, či krouživých pohybů v zápěstí (Renotiérová, 2002). U této formy je charakteristická addukce palce, který je pouze u této formy. Hemiparézy po úrazech atp. tento projev nemají, protože se jedná o vývojový projev. (Lesný, 1982). c. Oboustranná hemiparetická forma tuto formu odlišuje Renotiérová (2002) a charakterizuje ji jako postižení všech čtyř končetin v důsledku postižení obou mozkových hemisfér. Osoby s touto formou MO ve většině případů nechodí a nejsou schopni používat horní končetiny. Využívají invalidní vozíky, potřebují pomoc od druhých a velmi časté jsou u těchto osob epileptické záchvaty a špatné kognitivní schopnosti. d. Kvadruparetická (tetraparetická) forma příčinou této formy je poškození oblasti mozkového kmene. Jedná se o postižení všech čtyř končetin (tří = tetra), kdy je postižení horních končetin spíše symetrické. Diparetickou zdvojenou formou jsou postiženy dolní končetiny pohybového aparátu, a horní končetiny jsou dominantně postiženy zdvojenou hemiparetickou formou (Renotiérová, 2002). U osob s touto formou je častý nystagmus a strabismus (Lesný, 1982). 9
10 2. Nespastické formy MO a. Dyskinetická forma (extrapyramidová) u této formy bývá těžko srozumitelná řeč, objevují se mimovolní a bezděčné projevy, záškuby, nechtěné pohyby, které jsou nesymetrické a v jejich důsledku nejsou osoby postižené touto formou schopny chodit. U osob, u kterých se neprojevují mimovolní pohyby v tak frekventovaném množství, se objevuje svalová chudost (chudá mimika, výraz, ztuhlost obličeje a pomalá chůze). Příčinou této formy je ve většině případů novorozenecká žloutenka, kdy dojde k poškození gangliových buněk v šedé hmotě mozku, avšak není poškozená kůra mozková, což zachovává normální inteligenci těchto osob (Renotiérová, 2002). Charakteristické pro osoby s touto formou je opistotonické držení hlavy (obloukovitě zakloněná hlava dozadu) (Jankovský, 2006). Dle Renotiérové (2002) se mohou nechtěné pohyby projevovat takto: atetotické pomalé, červovité, vlnité; choreatické prudké, nečekané, drobné; balistické prudké, obvykle celou končetinou a o veliké pohybové amplitudě, o velkém pohybovém rozsahu; myoklonické drobné pohyby jednotlivých svalů nebo svalových skupin; lordotická dystonie projevují se při chůzi kroucením trupu jednak kolem vertikální osy, jednak směrem dozadu, takže vzniká nápadná lordóza, a to vše při současném stáčení hlavy. b. Hypotonická forma u této formy je snížen svalový tonus, více na dolních končetinách. Vzhledem k tomu, že je tato forma vývojová, tak se do 3. roku může změnit, díky zrání mozku, v dyskinetickou nebo spastickou (Lesný, 1982). Jestliže tato forma po 3. roku přetrvá, bývá přidružená i mentální retardace. Snížené svalové napětí způsobuje vyšší rozsah pohybů v kloubech, a to především při svinutí do klubíčka ( pásovec ), překlopení roztažených noh dozadu ( kružítko ), a ovinutí horních končetin okolo krku ( šála ) (Renotiérová, 2002). Inteligence u těchto jedinců bývá často velmi snížená (Jankovský, 2006). Mezinárodní klasifikace nemocí - Desátá revize klasifikuje MO takto: 10
11 Obrázek 1 Mozková obrna a jiné syndromy ochrnutí (MKN, 2014, s. 282) 11
12 1.3. Přidružená postižení Přidruženým postižením osob s MO je nejčastěji mentální retardace (MR). Jedinec je omezeně vzdělavatelný (v závislosti na druhu MR) a jeho možnosti na normální život ve společnosti se tím omezují (Jankovský, 2001). Celkově se toto postižení objevuje asi u 2/3 dětí postižených MO, nejčastěji u kvadruparetické formy (Bendová in Ludíková, 2005). F70 Lehká mentální retardace IQ F71 Středně těžká mentální retardace IQ F72 Těžká mentální retardace IQ F73 Hluboká mentální retardace IQ 20 a méně F78 Jiná mentální retardace - F79 Neurčená mentální retardace - Tabulka 1 Stupně MR dle MKN-10 (MKN, 2014) Dalším velmi častým postižením je epilepsie, která se projevuje u 50% dětí s MO (tamtéž). Epilepsie a projevuje záchvatem, při kterém může mít dítě škubavé pohyby, křeče, zahledění nebo ztrátu svalového napětí, zvonění v uších, nevolnost atp. Záchvatový stav musí být kontrolován kvůli délce svého trvání a musí se nechat proběhnout. Ve chvíli, kdy nastane status epilepticus, tzn., že záchvatů je více za sebou nebo je jeden dlouhý, je nutnost zavolat záchrannou službu a vyhledat lékaře. Protože nikdo neví, kdy takový záchvat může přijít, tak může omezovat postiženého v některých běžných denních činnostech (Jankovský, 2001). Hydrocefalus, neboli hromadění mozkomíšního moku v mozkových komorách. Toto postižení vzniká, protože se mok nemůže vstřebávat a hromadí se v mozku. To vede k abnormálnímu růstu lebky. V důsledku hromadění se zvyšuje nitrolebeční tlak (Jankovský, 2001). Poruchy v oblasti corpus callosum, tzn. v oblasti, která spojuje pravou a levou hemisféru mozku a umožňuje nám tak správné motorické schopnosti, psychické, ale i orientační. Narušení v této oblasti způsobuje poruchy těchto schopností (Seidl, 2008). Problémy s růstem mají především děti s kvadruparetickou formou. V důsledku nedostatku pohybu jim atrofují svaly a jsou náchylnější k dalším nemocem (tamtéž). Obvyklé jsou i poruchy řeči (dysartrie, anartrie, fonace, poruchy artikulace, afázie), zraku (amblyopie, strabismus, nystagmus) a sluchu (tamtéž). Poruchy sluchu jsou nejčastěji u dyskinetické formy, protože je narušena sluchová dráha (Bendová in Ludíková, 2005). 12
13 Z komplikací v oblasti ortopedie můžeme jmenovat například zkrácení Achillových šlach, kdy je nutná jejich prolongace, skoliózy a náprava adduktorů stehen (Jankovský, 2001). 13
14 1.4. Rehabilitační prostředky pro osoby s MO Rehabilitace a její prostředky si kladou za cíl, aby jejich působení napomáhalo zlepšení a udržení funkčního stavu a oddálení zhoršení fyzických, psychických, sociálních a také pracovních schopností, ale především se snaží o to, aby lidé byli schopni dosáhnout možné nezávislosti (Kantor, Urbanovská, Pfeiffer, 2014). Rehabilitací se rozumí interdisciplinární proces, ve kterém spolupracují lékaři, speciální pedagogové, sociologové, ale například i psychologové. Rehabilitace může být krátkodobého i dlouhodobého charakteru a ve svém smyslu se rehabilitace týká osob s postižením vrozeným, ale i získaným (Jankovský, 2001). Jmenujme některé z rehabilitačních prostředků: Vojtova reflexní terapie Jedná se o vzory reflexního plazení a otáčení. Využívá se při rehabilitaci jak dětí, tak i dospělých s motorickými poruchami a narušenou ontogenezí pohybu. Principem reflexního pohybu je působení tlaku na konkrétní místa (od trupu k hlavě nebo na ramenní či kyčelní kloub) v daných polohách, který vyvolá přirozenou svalovou reakci. Opakováním těchto pohybů se jednotlivé pohyby fixují a jedinec se je tak učí (Vojta, Peters, 2010). Bobath koncept Na základě toho, co je jedinec schopný provést sám, co s pomocí a co vůbec nezvládne, se odvíjí samotná terapie. Terapeut využívá různé pomůcky (plošiny, míčky, ), kterými učí pacienta, jak si pohyby usnadnit (uvolněný tonus) a učí je tak pohybové vzorce, ne konkrétní pohyby (Bobath, 2016). Fyzikální terapie nejvíce je užívána magnetoterapie, která reguluje svalový tonus, pomáhá regulovat stav bdění a spánku, ale má také vliv na nálady dítěte. Druhou nejčastější metodou je terapie laserem, která velmi snižuje spasticitu a používá se také jako spouštěč reflexních bodů (Brauner in Kraus, 2001). Do fyzikální terapie lze zařadit i terapii parafínovými zábaly. Vodoléčebné procedury procedury je nutno volit v závislosti na věku, druhu postižení, ale také na vztahu dítěte k vodě. Na organismus má vliv energie jednak tepelná, ale i pohybová a proto se vodoléčba využívá ke cvičení, které není pro osoby s tělesným postižením na suchu možné. Je možné využít například vířivých a perličkových koupelí. Tato rehabilitace je pro klienty spíše pasivní a relaxační. Lázeňské pobyty mají ve své kompetenci tyto procedury. S dětmi do lázní jezdí většinou rodič, což má dobrý vliv na psychiku dítěte. Lázeňské pobyty 14
15 je možno absolvovat např. v Jánských Lázních, Klimkovicích nebo v Dětské léčebně pohybových poruch v Boskovicích (Brauner in Kraus, 2001). Bazální stimulace Bazální stimulace je koncept, který podporuje v nejzákladnější (bazální) rovině lidské vnímání. (Friedlová, 2007, s. 19.). U pacientů, kteří mají narušené vnímání, komunikaci nebo pohyb, se aplikuje právě bazální stimulace. Snaží se, aby pacienti byli v těchto oblastech podporováni a rehabilitováni. Při terapii je důležitý individuální přístup ke každému pacientovi a také blízká spolupráce s rodinou a blízkým okolím pacienta. U bazální stimulace je důležité polohování a uvědomování si vlastního těla, stimulace sluchu, orální stimulace, atp. (Friedlová, 2007). Cvičení na míči míč jako rehabilitační pomůcka, bývá u malých dětí nebo u osob s těžkým tělesným postižením využívám především k polohování. Cvičení na míči vyžaduje vyrovnávání těžiště a také zapojení svalů, které při běžných činnostech nejsou tolik aktivní. Míče mají i dobrý vliv na nácvik dýchání a na průběh zažívání (Brauner in Kraus, 2001). Ergoterapie Věnuje se klientům každého věku a jejím cílem je, aby si klienti zachovali, dosáhli nebo obnovili určitou míru soběstačnosti, sebeobsluhy a činnosti každodenní potřeby. Z cílů ergoterapie můžeme jmenovat např. nácvik pohybu v bytě, hygieny, péče o domácnost, trénování paměti, úchopů a užívání kompenzačních pomůcek, rozvoj jemné (práce s různými materiály a činnosti s nimi) a hrubé motoriky. U dětí se využívá forma hry, kdy se učí stejné věci, ale jim v záživnějším podání (Müller, 2014). Muzikoterapie Řadíme ji do expresivních terapií. Při této terapii je důležité, aby terapeut pracoval s pacientem v závislosti na jeho stavu a aktuálním rozpoložení. Terapie může být skupinová nebo individuální a může mít různý průběh. Nejčastěji se průběh terapie dělí na dvě části, a to na část ventilace kdy pacient nechá vybouřit své momentální emoce, a druhou část relaxace. Cílem muzikoterapie je, aby se pacient uvolnil, relaxoval a dal průchod svým emocím prostřednictvím hudby, aby se uvolnil případný spazmus, v případě skupinové terapie se rozvíjí komunikace klientů. Používají se hudební nástroje, které klienti mohou používat bez ohledu na jejich postižení (např. bubínky, Orffovy nástroje), a v případě, že pacient není schopen s nástroji manipulovat, může terapeut k terapii hudbou přidat bazální stimulaci. Pacient by měl mít k terapeutovi důvěru a měl by se cítit v bezpečí (Kantor a kol., 2009) Terapie se zvířetem Do této terapie můžeme zařadit například hipoterapii, canisterapii, felinoterapii, lamaterapii, delfinoterapii, insektoterapii, ornitoterapii atd. (Klech in Müller, 2014). Při hipoterapii se mění pacientovo těžiště, které se mění s každým pohybem zvířete, a 15
16 musí dojít k přizpůsobení se pacienta zvířeti. Tím, že vnímá pacient pohyb koně, tak si může vytvořit určitou vazbu na zvíře a poté ho může i řídit. Rehabilitace umožňuje pacientovi poznávat nové prostory, ve kterých se tak učí orientovat a pohybovat. Teplo, které zvíře vytváří, pomáhá k uvolnění adduktorů stehen. U pacientů s kvadruparézou je možné jízdu přizpůsobit tak, že pacient bude ležet přes koně, nebo na jeho krku. Při canisterapii je cílem nácvik jemné motoriky, mluvení, obstarávání a také jako motivační předmět například v arteterapii. Pes svým klidným chováním, otevřeností, komunikativností pomáhá pacientům zapomenout na jejich postižení a možné bolesti s nimi spojenými (Brauner in Kraus, 2001). Snoezelen je takzvaná multismyslová (stimuluje hmat, sluch, čich, chuť, zrak) místnost, která je určená např. pro klienty s kombinovaným postižením, s autismem, seniory, ale i pro intaktní populaci. Cílem je rozvíjet komunikační schopnosti a prostřednictvím vybraných stimulačních prostředků dospět ke změně chování jedince, ale také odpočinek. Terapie ve snoezelen závisí na věku klienta, míře postižení, ale i aktuálním stavu. Je tak velmi individuální záležitostí a klade vysoké nároky na terapeuta (Filatova, Janků, 2010). 16
17 2. PROCES VYROVNÁVÁNÍ SE Narození dítěte, potomka, je pro většinu párů, manželů a rodičů velmi důležitou událostí v jejich životě. Vzhledem k tomu, že se očekává narození zdravého potomka, tak se velmi často stává, že rodiče mu plánují jeho životní cestu a promítají do ní úspěchy, kterých sami nedosáhli. V případě, že se narodí dítě s handicapem, nastává problém, který nepředpokládali. Myslí si tak, že zklamali ve své životní roli a stali se tak neschopnými nebo vadnými rodiči (Jankovský, 2001). Mají pocity selhání a viní se z toho, že nejsou schopni přivést na svět zdravé dítě (Vágnerová, 2008). Nastává tak situace, se kterou se budou muset vyrovnat a pochopit skutečnost, že jejich dítě není zdravé, ale s handicapem (Jankovský, 2001). Rodiče tak často musí změnit režim a zvyky celé rodiny a mění se jejich vztah ke společnosti, ve které žijí. Nechtěná pozornost ze strany okolí přichází ve chvíli, kdy je postižení dítěte nápadné a má výrazné vnější projevy (Vágnerová, 2008). Faktem je i to, že rodiny, ve kterých je dítě s postižením, jsou charakteristické vyšší rozvodovostí. V případě, že zůstane s dítětem samotná matka, tak ve většině případů nastává problém s ekonomickým zajištěním rodiny, kdy tuto funkci plnil dříve muž, otec (Schneiberg in Kraus, 2001). Rodiče mohou zaujmout hyperprotektivní (ochranitelské) nebo odmítavé postavení vůči dítěti a jeho postižení. V případě odmítavého přístupu hrozí riziko, že dítě nebude mít dostatek podnětů pro jeho sociální a psychický vývoj. V důsledku toho se může stát, že mu nebude poskytnuta správná forma vzdělávání (Vágnerová, 2008). Mezi odborníky, kteří se problémem vyrovnávání se s úmrtím věnovali, patří Elizabeth Kübler-Rossová. Avšak i přes to, že se ve svých pracích věnuje spíše problémům s umíráním a letálními onemocněními, tvrdí, že se fáze, kterými si jedinci (rodina, nemocný) procházejí, jsou zcela totožné s fázemi vyrovnávání se s přítomností člena s postižením v rodině (Jankovský, 2001). Důležité je zmínit, že u každého jedince probíhá daná fáze jinak dlouho a nemusí probíhat v daném pořadí. Záleží na typu, míře, vzniku postižení. 17
18 2.1. Vyrovnávání se dle Elisabeth Kübler-Rossové (1992) Podle Kübler-Rossové žijeme ve společnosti, která není schopna přijmout smrt jako běžnou součást našeho života. Když dříve někdo v rodině zemřel, tak se ponechal na svém smrtelném lůžku a každý se s ním mohl naposledy rozloučit. Dnes jsou nemocní ihned převáženi do nemocnic, což pro ně znamená jakýsi společenský úpadek a nejistotu, protože jsou v neznámém prostředí. Když pacient nebo nemocný zemře, tak se ve většině případů ihned odváží z domu nebo z lůžka, aby ho nikdo neviděl. Například vůči potomkům (dětem) zesnulého není vhodné, aby se mu lhalo např. tím, že mu budou ostatní vykládat, že odešel na dlouho cestu atp., protože dítě to v pozdějších letech může mít dospělým za zlé a nemusí jim tolik důvěřovat. I dítě by mělo mít možnost se se zesnulým rozloučit a uvědomit si tak, že je to součást našeho života, našeho konce. 1. Zavírání očí před skutečností a osamění Téměř všichni pacienti se nemoc pokoušejí od sebe zapudit, a to nejen v prvním okamžiku, nýbrž i později a opakovaně. (tamtéž, s. 15). Stává se, že někdy pacient o své nemoci mluví otevřeně a někdy není zase schopen se o ní ani zmínit. Jako příklad uvádí autorka ženu, která byla katolička. Když se žena dozvěděla, že má onemocnění jater, tak nebyla schopna si přiznat pravdu. Vyhledala kněze, který se za ni pomodlil a podle všeho ji tak vyléčil. Žena byla pomatená a zcela se odcizila své rodině. Nakonec i sama, opuštěná zemřela, v nemocnici. 2. Zloba Nemocný často viní jiného člověka, který může za jeho zdravotní stav. Může nastat i vinění sama sebe, když je člověk vůdčím typem. To, že někoho člověk viní, je naprosto normální chování, protože se jeho zdravotní stav odlišuje od normy. Jelikož nemocný ví, že se jeho život blíží konci, tak se na sebe snaží upoutat pozornost s úmyslem dát ostatním najevo, že je ještě s nimi. Pacient si tak chce užít poslední dny, roky plnohodnotně, a není-li mu to dopřáno, tak může být nepříjemný a agresivní. Okolí by mělo toto chování tolerovat, protože je to naprosto normální chtít si užívat poslední chvíle života. 3. Vyjednávání Po fázi vzdoru a zloby přichází tato, kdy si člověk uvědomuje, že nemoc, popř. i smrt je nevyhnutelná. Snaží se tak alespoň plnohodnotně žít svůj život 18
19 s očekáváním, že za jeho dobré chování a přístup, bude jeho umírání a zbytek života bezbolestný a bez obtíží. 4. Deprese Je to stav nemocného, který si uvědomuje závažnost své nemoci a předpokládá tak, že zemře. Deprese mohou být dvojího typu. První typ pramení z neschopnosti postarat se o své blízké, plnit svoji funkci tak, jak se od něj očekává. Druhým typem je deprese zapříčiněna vědomím, že člověk ztratí vše, co má rád a na čem mu záleží. 5. Souhlas Nemocný přijímá skutečnost, že trpí nemocí, která vede k jeho smrti. Pacienti se často cítí vyčerpaní a tak rezignují na jakýkoliv vzdor a přijmou, že jejich život skončí. Jedni lidé přijímají nemoc s faktem, že jejich společenská očekávání jsou splněna (rodina, práce). Druzí prožívají smíření se jako druhé dětství, kdy se od nich nic nežádá, ale dostávají vše. Kruh života se uzavírá. (tamtéž, s. 69). 19
20 2.2. Proces prožívání dle Marie Vágnerové (2008) Autorka tvrdí, že pro rodiče je snazší se vyrovnat u dítěte s postižením získaným, než s postižením vrozeným, a to proto, že: Skutečnost, že lidé mohou v průběhu života onemocnět nebo utrpět úraz, je obecně známá a akceptovaná. (tamtéž, s. 168). Autorka rozděluje průběh vyrovnávání se do pěti fází: 1. Fáze šoku a popření - Rodič si uvědomuje skutečnost, že přivedl na svět dítě s postižením a z šoku není schopný žádné reakce na situaci. Pro rodiče je bezvýznamné, aby jim někdo sděloval, jaká bude následná péče o jejich dítě, když se ještě se sdělením nevyrovnali a nepřijali je jako fakt. Proto, že tuto zprávu obdrželi od lékaře, tak ho považují za toho, kdo je vinný za postižení jejich dítěte. 2. Fáze bezmocnosti - Rodiče se nacházejí v situaci, kterou nikdy předtím nezažili, a nejsou schopni ji řešit. Prožívají nejistotu, pocity viny a hanby ze strany okolí. Na jednu stranu očekávají, že jim bude poskytnuta pomoc, ale zároveň mají strach, že budou zavrženi a odmítnuti. 3. Fáze postupné akceptace a vyrovnávání s problémem - Přichází zájem o informace ve prospěch dítěte o vzniku jeho postižení, péči o postižené dítě a prognóze. Není však výjimkou, že u rodičů přetrvávají pocity úzkosti, smutku a hněvu. Protože se rodiče považují za viníky, tak se staví k postiženému tak, že se pro něho obětují anebo popírají skutečnost postižení. Vyrovnávání se může být dvojího charakteru: aktivní rodič se snaží vyhledat pomoc odborníka nebo hledá viníka; pasivní rodič odejde z rodiny nebo umístí dítě do zařízení, popř. situaci nadále popírá. V této fázi si rodiče volí činnost, která jim vykompenzuje to, že přivedli na svět dítě s postižením. Začnou se naplno věnovat povolání nebo činnostem, které je baví. 4. Fáze smlouvání - Rodič je již smířený s tím, že jeho dítě má zdravotní postižení. I přes to si klade za cíl zmírnit důsledky postižení natolik, aby bylo dítě samostatné v nejvyšší možné míře. Stres, který byl charakteristický v prvních fázích, je vystřídán vyčerpáním a únavou. 20
21 5. Fáze realistického postoje - U většiny rodičů nastává smíření se a přijetí skutečnosti, že je jejich dítě má zdravotní postižení. V důsledku tohoto přijetí se rodiče snaží plánovat realističtěji, adekvátně k typu, míře a prognóze postižení. 21
22 2.3. Coping-proces dle Františka Schneiberga (Kraus, 2001) Péče o dítě s postižením se od rodiny spíše očekává, což je pro naši společnost velmi významné, ale málo oceněné. Coping-proces = sžití se s problémem v závislosti na osobnosti, sociálním prostředí a dalších faktorech. Proces se snaží pomoci rodičům v bezmocnosti a podporuje je psychicky. V rámci procesu vznikají skupiny rodičů, které mají dítě s určitým typem postižení. Zásady pro zvládání nelehké situace: 1. Rodiče mají o svém dítěti co nejvíce vědět - Díky tomu, že rodiče budou znát přesnou diagnózu svého dítěte, mohou se zaměřit na jeho podporu. Lépe mu rozumí, poskytnou mu dané podněty pro jeho rozvoj a růst. Vhodné je mít zdroj odborných znalostí např. od lékaře, v rámci setkání s rodiči, kteří mají stejně postižené děti a jezdit na různá setkání. To vše pomáhá k poznání a rozvoji dítěte. 2. Postižení není neštěstí, ale úkol - V případě, že rodič vnímá postižení jako neštěstí, tak to vede k pasivnímu jednání (útěk, popírání), které nepomáhá v rozvoji dítěte. Aktivní přístup rodiče a přijetí skutečnosti jako výzvy, naopak působí pozitivně ve prospěch dítěte i rodiče. Rodič se snaží vytvářet, organizovat a zabavit sebe i dítě. 3. Rodiče mají být obětaví, ale nesmějí se obětovat - Dítě potřebuje péči a vedení, které může vychovatele snadno vyčerpat. Není však vhodné, aby s dítětem spolupracoval někdo, kdo je ve špatné duševní nebo tělesné kondici. Péči o dítě je důležité si rozdělit tak, aby se o ně nestaral stále jeden člověk, u kterého by mohlo dojít k vyčerpání. V dnešní době je možné využít služeb respitní péče (odlehčovací), kam může rodina dítě krátkodobě ubytovat. 4. Rodiče mají být realisty i s výhledem do budoucnosti - Rodiče by měli znát prognózu dítěte s daným postižením, aby věděli, co od něho čekat a co ne. Aby ho nepřeceňovali a čekali od něj nemožné. Důležité je, aby si rodiče všímali u dítěte toho, jak jim dělá radost a čím je obohacuje a ne toho, co nedokáže a byli z toho smutní. 5. Dítě s postižením samo netrpí - Dítě v důsledku svého postižení nestrádá, ale žije si ve svém životě tak, že je spokojeno. Nevhodné je potom chování ostatních, kteří mu toto 22
23 strádání podněcují tím, jak ho litují. Důležité pro jeho okolí je, aby jeho život činili krásným a bohatým. 6. Veškerá péče o dítě s postižením se musí dít ve správný čas a v náležité míře - Vzhledem k vývoji dítěte je důležité neuspěchat a nepředbíhat léčebné procesy, výuku nebo cvičení. Dítě může být například v důsledku dlouhého cvičení unavené, a to nepomáhá ke správné rehabilitaci a dítě může další cvičení odmítnout. Rodič by měl věnovat pozornost především sebeobsluze, schopnosti najíst se, hygienickým návykům a čistotě. 7. Rodiče s postiženým dítětem nejsou sami - Důležité je, aby rodiče věděli, že nejsou jediní, kdo má problém jako oni. Měli by vědět, kam se mohou obrátit a konzultovat danou problematiku. Nevhodné je, když se rodič uzavře do sebe a přestane komunikovat s okolím. V takovém případě je dobré, když začnou komunikovat s lidmi v okolí, v práci nebo s rodinou o svém problému. 8. Rodiče dítěte s postižením nejsou ohroženi - Rodiče se cítí slabí a ohrožení, protože jsou v situaci, která je odlišná od normy. Avšak pozornost, kterou postižení jejich dítěte vyvolává, je z důvodu vnějších nápadných projevů. Většina lidí si nedokáže totiž představit, že by taková situace mohla potkat právě je. 9. Je potřeba chránit manželství a rodinu - Není vhodné, když se viníkem označuje jeden z rodičů. V takových případech se stává, že se manželé rozvádějí. Nejvhodnější je, když situaci zvládají oba rodiče a jsou si oporou, v lepším případě jsou podporováni i ze strany rodiny a širšího okolí. Partneři musí tolerovat, že ne oba mají stejné reakce a průběh prožívání této situace. 10. Orientace na budoucnost - Rodina by si měla stanovit jasné priority pro budoucí život jejich potomka. Zda ho budou vychovávat sami, jak dlouho a zda ho například umístí do nějakého zařízení. Někteří rodiče volí možnost mít další dítě. Tato změna může napomoci lépe zvládat situaci s dítětem s postižením, i když spousta rodičů má z této varianty obavy. 23
24 3. VYROVNÁVÁNÍ SE RODIČŮ S DIAGNÓZOU MO U SVÝCH DĚTÍ V praktické části nahlédneme do života rodin s dětmi s MO a jejich vyrovnávání se s touto situací. Stanovíme si cíl práce a výzkumné otázky, zmíníme výzkumný vzorek respondentů, zanalyzujeme výsledky a v diskuzi zhodnotíme veškeré výsledky výzkumu. Musím zmínit, že stěžejní klasifikací vyrovnávání se, dle které jsme zpracovávali rozhovory s rodiči a byla nám tak oporou, je klasifikace podle Elizabeth Kübler-Rossové. Podobnou tématikou se již v minulosti zajímali australští vědci (Whittingham J., Wee D., Sanders M. R., Boyd R., 2013), a to v článku nazvaném Smutek, zvládání a pružnost: rodiče dětí s MO sdílí své zkušenosti. Tento článek bude součástí diskuze. 24
25 3.1. Cíl a výzkumné otázky Cílem této práce je analyzovat proces vyrovnávání se rodičů s diagnózou MO u svých dětí, zejména na Boskovicku a srovnání názorů matek a otců na tuto situaci. Výzkumné otázky: 1. Jaký je průběh vyrovnávání se? 2. Které faktory hrají roli v tomto procesu? 3. Liší se názor matek a otců na postižení jejich dítěte MO? 25
26 3.2. Použitá metoda zkoumání V praktické části jsem použila ke zkoumání metodu rozhovoru. Rozhovor je metodou kvalitativního zkoumání, při které je tazatel v přímém kontaktu s respondentem, a může tak reagovat na jeho chování. Tazatel vidí, jak respondent reaguje na dané otázky. Rozhovor by měl mít určité fáze, aby respondent byl do dané problematiky uveden v delším časovém úseku. Rozhovor by se tak měl skládat z úvodu respondenta seznámíme s účelem rozhovoru a představíme mu sami sebe, navážeme pocit důvěry; jádra rozhovoru kladení samotných otázek rozhovoru, postupování od obecnějších ke konkrétním otázkám a dotazování se; závěru respondent si musí být jistý, že jeho odpovědi nezneužijeme a v této části je důležité, aby se atmosféra zklidnila a respondent po rozhovoru nebyl rozrušený, ale aby věděl, že jsme téma náležitě ukončili a můžeme se k němu později i vrátit (Zacharová, Hermanová, Šrámková, 2007). Rozhovor může být charakteru strukturovaného nebo nestrukturovaného. V případě strukturovaného rozhovoru má tazatel přesně stanovené otázky, které respondentovi pouze pokládá a on na ně odpovídá. Tazatel se nedoptává dalšími otázkami, a tak mají všichni respondenti stejné podmínky a jejich odpovědi se dají lépe zpracovávat (kvalitativní). Při nestrukturovaném rozhovoru si musí tazatel stanovit, jaké informace chce od respondenta získat. Podobá se spíše normální konverzaci mezi lidmi, a je tak snadnější navázat kontakt a získat si důvěru respondenta. Výsledky tohoto rozhovoru nejsou kvantitativně zpracovatelné (Chráska, 2007). V rozhovoru můžeme využít různých typů otázek. Např. otázky typu ano/ne (uzavřené otázky), otevřené otázky, sugestivní otázky (jejich položením ovlivňujeme odpověď respondenta), ujišťovací otázky (zda rozumíme tomu, co nám respondent říká), atp (Kanitz, 2005). Zároveň je důležité nechat respondentovi dost času na zodpovězení otázky. Výhody rozhovoru Nevýhody rozhovoru Objektivní Časová náročnost Možnost doptávat se na důležité informace Vysoké nároky na tazatele Osobní kontakt s respondentem může se Náročnější zpracování odpovědí vypovídat Tabulka 2 Výhody a nevýhody rozhovoru Při zkoumání jsem použila řízený strukturovaný rozhovor, ke kterému jsem si sestavila tyto otázky: 26
27 1. Jak probíhalo Vaše těhotenství? 2. Kdy Vám byla sdělena diagnóza MO Vašeho dítěte? 3. Jak toto sdělení probíhalo? V klidném prostředí, v soukromí, s dostatkem času,? 4. Byla Vám sdělena příčina této diagnózy, možný vývoj a prognóza dítěte? 5. Byl s Vámi sestaven rehabilitační plán? 6. Bylo vám nabídnuto navštěvovat nějaká zařízení, kde jsou klienti s podobnou diagnózou, či odborníci (psycholog, fyzioterapeut) nebo internetové stránky? 7. Byl s Vámi u sdělení diagnózy také Váš partner? 8. Jak na tuto skutečnost reagoval? 9. Byl pro Vás partner oporou? 10. Myslíte, že vnímal jako oporu on Vás? 11. Zůstali jste s partnerem spolu? 12. Jaké byly Vaše pocity po sdělení diagnózy? 13. Pomohl Vám přístup lékaře a dalších odborníků, jejich rady a doporučení? 14. Měnil se postupně Váš postoj k diagnóze dítěte? 15. Jak přijali Vaši přátelé a rodina tuto skutečnost? 16. Bylo pro Vás Vaše blízké okolí oporou? 17. Jak vnímáte zdravotní stav Vašeho dítěte dnes? 18. Jestli-že je vaše dítě starší, prožila jste vyrovnávání se vícekrát? Kdy? 27
28 3.3. Výzkumný vzorek respondentů Vzorek respondentů jsem si vybírala v okolí Boskovicka a to tak, že jsem ve spolupráci s Dětskou léčebnou pohybových poruch (DLPP) Boskovice zkontaktovala matky, které měly zájem se mnou spolupracovat. V léčebně se matek nejdříve zeptali, a poté mi dali kontakty, se kterými jsem dále sama pracovala. Samotný výzkum probíhal v intervalu asi tří měsíců, a to od října do prosince Základem výzkumu je rozhovor se sedmi matkami, které mají dítě nemocné MO. Při každém rozhovoru jsem se dovolila, zda si mohu pořídit nahrávku, kterou si poté zpracuji pro své potřeby. Zápis rozhovorů je tak přepisem nahrávek s respondenty. Věk dětí se liší a názory a postavení rodičů k jejich postižení také. Všichni respondenti byli seznámeni s tím, že budou v práci uváděni v úplné anonymitě Matka (38), zaměstnaná; otec (43), zaměstnaný; dcera (9), dříve spastická kvadruparéza, dnes spastická diparéza 1. Jak probíhalo Vaše těhotenství? Bez problémů. 2. Kdy vám byla sdělena diagnóza MO Vašeho dítěte? Ve dvou letech. Projevovalo se to opožděným psychomotorickým vývojem, kdy už v osmi měsících neseděla. Do té doby se vyvíjela normálně. Do jedenácti měsíců byla vedena vlastně jako zdravé dítě. 3. Jak toto sdělení probíhalo? V klidném prostředí, v soukromí, s dostatkem času,? Bylo nám to sděleno v neurologické ambulanci v Novém Městě na Moravě, když jí byly dva roky. Do té doby jsme neměli žádnou diagnózu. 4. Byla Vám sdělena příčina této diagnózy, možný vývoj a prognóza dítěte? Neoficiálně nám lékaři řekli, že podle nich je na vině očkování. Sama jsem taky toho názoru, protože se mi po očkování ve čtyřech měsících zdál už tehdy její vývoj opožděný. Ale lékař říkal, že to bude v pořádku. Nikdy jsme se o jejím možném vývoji s lékařem otevřeně nebavili, ale máme vizi, že bude chodit s pomocí. Rok od roku vidíme malé pokroky. Neztrácíme naději a snažíme se ji dostat co nejdál. Víme, že mluvit asi nebude. 5. Byl s Vámi sestaven rehabilitační plán? Začali jsme Vojtovku už v tom jednom roce. 6. Bylo vám nabídnuto navštěvovat nějaká zařízení, kde jsou klienti s podobnou diagnózou, či odborníci (psycholog, fyzioterapeut) nebo internetové stránky? Neurolog nám doporučil středisko rané péče v Brně. Jinak jsem si informace sháněla sama. Když jí byly čtyři roky, 28
29 tak jsem v léčebně v Boskovicích s lékařkou probrala, zda může navštěvovat jejich zařízení a za jakých podmínek. Do normální MŠ mi ji nechtěli vzít. 7. Byl s Vámi u sdělení diagnózy také Váš partner? Ano. 8. Jak na tuto skutečnost reagoval? Už jsme tam šli s tím, že je něco špatně a chtěli jsme konečně vědět nějakou diagnózu. 9. Byl pro Vás partner oporou? Ano. Vždy jsme vše řešili spolu. 10. Myslíte, že vnímal jako oporu on Vás? Ano. 11. Zůstali jste s partnerem spolu? Ano. 12. Jaké byly Vaše pocity po sdělení diagnózy? Byl to šok. Ten neurolog nám řekl realitu, že to nikdy nebude dobrý. Věřili jsme, že to dožene třeba ve třech letech. Ale když nám to řekl, tak jsme si uvědomili, že to nebude jen tak jednoduchý, ale že to bude opožděný. Takovej těžkej život. 13. Pomohl Vám přístup lékaře a dalších odborníků, jejich rady a doporučení? Ano. Sice nás postavili před hotovou věc, ale řekl nám tu pravdu, i když je hrozná. Ale už víme, na čem jsme, nejsme v nejistotě. 14. Měnil se postupně Váš postoj k diagnóze dítěte? Pořád žijeme v naději. Zlepšuje se to. Ležela na bříšku, pak se plazila, otáčela, hopkala. Pomalu se to zlepšuje. Umí nás rozesmát a snažíme se s ní žít běžnej život. Všude ji bereme s sebou. 15. Jak přijali Vaši přátelé a rodina tuto skutečnost? Berou ji takovou jaká je, i přes to, že jsme v rodině postižené dítě nikdy neměli. Babičky hlídají, a když vidí naše přátele, tak se vždycky rozzáří. 16. Bylo pro Vás Vaše blízké okolí oporou? Určitě ano. 17. Jak vnímáte zdravotní stav Vašeho dítěte dnes? Zlepšuje se to. Je naše, jiný dítě nemáme a snažíme se s ní žít plnohodnotnej život. Víme, že to bude těžký. 18. Jestli-že je vaše dítě starší, prožila jste vyrovnávání se vícekrát? Kdy? Ne, i když ta chvilka občas přijde, nějakej splín. Je to naše dítě. Když je nemocná, tak pláče, když je veselá, tak se směje Matka (36), zaměstnaná; otec (37), zaměstnaný; syn (4) spastická triparéza, těžká MR 1. Jak probíhalo Vaše těhotenství? Víceméně dobře, do 17. týdne těhotenství, kdy mi moje gynekoložka doporučila, ať si nechám udělat odběr plodové vody, abychom se ujistili, zda je vše v pořádku. Při předchozím těhotenství jsem totiž přišla o miminko 29
30 kvůli tomu, že máme s manželem jiný Rh faktor krevní skupiny. Všechny výsledky byly v pořádku. Ale pár dní po odběru plodové vody, mi voda začala prosakovat, později i téct. Byla jsem hospitalizovaná nejdříve jeden měsíc v nemocnici. Všichni lékaři mě odrazovali od záměru donosit dítě. Ale už jsem podruhé o dítě přijít nechtěla. Ve 24. týdnu jsem byla hospitalizovaná do nemocnice do Brna, a tam jsem strávila zbylé 3 měsíce těhotenství. S pediatrem jsme se domluvili, že ukončíme mé těhotenství ve 30. týdnu, kdy jsem porodila s plnou anestezií, císařským řezem. 2. Kdy Vám byla sdělena diagnóza MO Vašeho dítěte? Už při mojí hospitalizaci v nemocnici nám lékaři sdělili, že nebude zdravý. Věděli jsme o tom, že bude jiný. Během prvního roku jsme se snažili zajistit základní životní funkce, takže jsme pohyb neřešili. No a asi v jednom roce nám pediatr podle ostatních zpráv řekl, že má spastickou triparézu, syndrom krátkého střeva a mentální retardaci 3. Jak toto sdělení probíhalo? V klidném prostředí, v soukromí, s dostatkem času,? Ano, asi do toho jednoho roku nám v Brně vše sdělovali s ohleduplností. Ale když jsme potom jezdili na další vyšetření, tak to lékaři sdělili formou ježiši, to je strašný a nebyli jsme u toho sami. Vyplivli to na nás, aby to bylo rychlý. Ale v léčebně v Boskovicích nám věci sdíleli v soukromí a tak, abych tomu já rozuměla. 4. Byla Vám sdělena příčina této diagnózy, možný vývoj a prognóza dítěte? Především nedonošenost a lékaři se shodují na tom, že se to všechno rozběhlo tím odběrem plodové vody. A až v jednom roce jsme od lékaře obdrželi zprávu, že asi ve 22. dnu života proběhlo masivní krvácení do mozku. Bylo to tím, že je nedonošenec a měl otoky. Jak otoky ustupovaly, tak tím tlakem něco prasklo, utrhlo se. Co se týká vývoje, tak mi všichni říkají, že neví, jestli bude chodit, mluvit. Podle terapeutky na chůzi má. 5. Byl s Vámi sestaven rehabilitační plán? Už v těch 10 měsících nám paní doktorka v léčebně doporučila Vojtovku, kterou cvičíme dodnes. Dříve čtyřikrát denně, dnes dvakrát. 6. Bylo vám nabídnuto navštěvovat nějaká zařízení, kde jsou klienti s podobnou diagnózou, či odborníci (psycholog, fyzioterapeut) nebo internetové stránky? Pediatr nám doporučil DLPP v Boskovicích, kam můžeme chodit na rehabilitaci. Ale nic jiného nám nedoporučil. 7. Byl s Vámi u sdělení diagnózy také Váš partner? Ano 8. Jak na tuto skutečnost reagoval? Stále si stojí za tím, že to jednou všechno dožene a nedokáže říct, že je postižený. 30
31 9. Byl pro Vás partner oporou? Ano. 10. Myslíte, že vnímal jako oporu on Vás? Ano. 11. Zůstali jste s partnerem spolu? Ano. 12. Jaké byly Vaše pocity po sdělení diagnózy? My jsme těm lékařům nevěřili, protože jsme jim prostě věřit ani nechtěli. 13. Pomohl Vám přístup lékaře a dalších odborníků, jejich rady a doporučení? Já jsem věděla, že něco je špatně, ale to pak dostalo jméno. Stejně nemáme představu, jak to do budoucna bude. Takže spíš ani ne. 14. Měnil se postupně Váš postoj k diagnóze dítěte? Stále nenávidím MO, ale říkám si, že by to mohlo být horší. Po 4 letech umím říct, že je moje dítě jiné. Od tří let jsem se zaměřila i na jeho intelekt, ne jen na pohyb. A připouštím si, že jiný je a bude. Manžel to nedokáže. 15. Jak přijali Vaši přátelé a rodina tuto skutečnost? Přijali to. Ale poslední dobou mi přijde, že jim je hloupý se mě na něco zeptat, jestli nechci s něčím pomoct. 16. Bylo pro Vás Vaše blízké okolí oporou? Rodina mi byla oporou nejvíc, když jsme byli hospitalizovaní. 17. Jak vnímáte zdravotní stav Vašeho dítěte dnes? Furt mi pomáhá, když si řeknu, že na tom ještě nejsme tak špatně. On se na mě usměje, dává nám lásku. Stále bojujeme a snažíme se dělat pokroky a žít normální život. 18. Jestli-že je vaše dítě starší, prožila jste vyrovnávání se vícekrát? Kdy? Deprese přichází a odchází. Mívám období výčitek, když nevidím u syna pokroky. Potom tyto stavy odezní Matka (38), mateřská dovolená; otec (44), zaměstnaný; dcera (10), spastická kvadruparéza, těžká MR, epilepsie 1. Jak probíhalo Vaše těhotenství? Během těhotenství a ani během porodu nebyly žádné komplikace. 2. Kdy Vám byla sdělena diagnóza MO Vašeho dítěte? Když byly dceři asi 2 měsíce, tak nám to sdělil neurolog v Novém Městě na Moravě. 3. Jak toto sdělení probíhalo? V klidném prostředí, v soukromí, s dostatkem času,? Bylo nám to sděleno v ordinaci lékaře. Bylo to tedy v soukromí. 4. Byla Vám sdělena příčina této diagnózy, možný vývoj a prognóza dítěte? Druhý den po porodu zjistili, že má nafouklou hlavičku. Přišli na to, že když šla při porodu ven, 31
32 tak ty kostičky lebky, které ještě nebyly srostlé, přeťaly tepnu, která vyživuje mozek. Došlo ke krvácení a to se projevilo až ten druhý den. A o možném vývoji se zmínili tak, že je možné, že se cvičením věci změní. Neřekli nám, že to bude tak nebo tak. 5. Byl s Vámi sestaven rehabilitační plán? Začali jsme cvičit Vojtovku. 6. Bylo vám nabídnuto navštěvovat nějaká zařízení, kde jsou klienti s podobnou diagnózou, či odborníci (psycholog, fyzioterapeut) nebo internetové stránky? Neurolog nás odkázal na ranou péči (RP) do Brna a pediatr nás nasměroval do DLPP Boskovice. Potom jsme se skoro vše dozvěděli z RP. 7. Byl s Vámi u sdělení diagnózy také Váš partner? Ano. 8. Jak na tuto skutečnost reagoval? Netuším. Nikdy jsme se o tom nebavili. Ale myslím, že to přijal. 9. Byl pro Vás partner oporou? Jo, byli jsme si oporou navzájem. 10. Myslíte, že vnímal jako oporu on Vás? Určitě ano. 11. Zůstali jste s partnerem spolu? Ano. 12. Jaké byly Vaše pocity po sdělení diagnózy? Šok to nebyl. Brala jsem to jako nemoc, která půjde vyléčit. Nebyla jsem z toho zdrcená. Rok a půl na to jsme čekali další miminko a ani nebyl čas nad tím přemýšlet. 13. Pomohl Vám přístup lékaře a dalších odborníků, jejich rady a doporučení? Se vším nám hodně pomohli v RP, kam jsme asi ve třech měsících začali jezdit. Řekli nám, na co máme nárok a tak. 14. Měnil se postupně Váš postoj k diagnóze dítěte? Dříve mi připadala stále jako miminko a asi až ve třech letech jsem si uvědomila, že zdravá vážně nebude. Ale myslím si, že můj postoj k ní se nezměnil. Stále je naše. 15. Jak přijali Vaši přátelé a rodina tuto skutečnost? Myslím si, že to vzali podobně jako já. Berou to tak jak to je, vidí, že je postižená a berou to v klidu. 16. Bylo pro Vás Vaše blízké okolí oporou? Ano. 17. Jak vnímáte zdravotní stav Vašeho dítěte dnes? Asi pořád stejně, ale s narůstajícím věkem, počtem dětí v rodině, tak čím dál častěji si uvědomujeme, že je všechno těžší a komplikovanější. 18. Jestli-že je vaše dítě starší, prožila jste vyrovnávání se vícekrát? Kdy? Ne, to ne. A ani jsem neprožívala deprese. Myslím si, že tím, že jsme na to s partnerem dva, tak ani nebyl důvod. 32
33 Matka (38), zaměstnaná; otec (42), zaměstnaný; dcera (11), spastická kvadruparéza, atetóza horních končetin, těžká MR, poruchy polykání, sání 1. Jak probíhalo Vaše těhotenství? Těhotenství i porod byl naprosto standartní. 2. Kdy Vám byla sdělena diagnóza MO Vašeho dítěte? Sdělila nám ji tenkrát paní terapeutka v Olomouci, když jí bylo 8 měsíců. Řekla nám, že s největší pravděpodobností bude mít MO. 3. Jak toto sdělení probíhalo? V klidném prostředí, v soukromí, s dostatkem času,? V soukromí ano, ale spíš to na nás vyplivla a nebrala ohled. Snaží se to říct rodičům tak, aby je donutila k tomu, aby ihned začali cvičit. 4. Byla Vám sdělena příčina této diagnózy, možný vývoj a prognóza dítěte? Na porodním sále měla syndrom náhlého úmrtí a než jí lékaři stačili dát pohotovostní péči, zainkubovat a tak, tak došlo k poškození mozku. Ale nevíme, proč nám zkolabovala. Co se týká vývoje, tak to nikdo nedokáže odhadnout. V těch osmi měsících nám doktorka řekla, že mentálně bude relativně dobrá, ale tělesným projevem bude taková, jaká je. 5. Byl s Vámi sestaven rehabilitační plán? Vojtu jsme začali cvičit až ve čtyřech měsících, kterou jedeme doteď. 6. Bylo vám nabídnuto navštěvovat nějaká zařízení, kde jsou klienti s podobnou diagnózou, či odborníci (psycholog, fyzioterapeut) nebo internetové stránky? Když jí bylo asi 8 měsíců, tak nás místní léčebna vzala do Olomouce, za paní, která Vojtovku učí a cvičí, kde jsme se cvičením začali. Jinak to fungovalo tak, že co jsme si sami zjistili, tak jsme to podstoupili. 7. Byl s Vámi u sdělení diagnózy také Váš partner? Ano. 8. Jak na tuto skutečnost reagoval? My jsme to postupně začali tušit. My jsme to věděli. 9. Byl pro Vás partner oporou? Ano. 10. Myslíte, že vnímal jako oporu on Vás? Ano. 11. Zůstali jste s partnerem spolu? Ano. 12. Jaké byly Vaše pocity po sdělení diagnózy? To už si přesně nepamatuju. Je to přeci jen dlouho. Ale můžu říct, že jsme zezačátku dřeli a doufali, že se třeba jednoho dne postaví. 13. Pomohl Vám přístup lékaře a dalších odborníků, jejich rady a doporučení? Moje osobní zkušenost není nijaká. Vždycky nám udělali vyšetření, dali papír do ruky. Neurolog nám vše rozebere, ale pak nám řekne, že je to na nás. Oporu nemám 33
Co je to FYZIOTERAPIE
Co je to FYZIOTERAPIE 1 Tato brožura vznikla jako součást bakalářské práce na téma Fyzioterapie očima laické veřejnosti. Je určena pro širokou veřejnost, která se chce dozvědět bližší informace o odbornících,
VíceDenní stacionář pro osoby s tělesným a mentálním postižením
Denní stacionář pro osoby s tělesným a mentálním postižením Popis realizace služby ARPIDA, centrum pro rehabilitaci osob se zdravotním postižením, z.ú. (dále jen centrum ARPIDA) je nestátní nezisková organizace
VíceZákladní škola a Mateřská škola, Podhorní Újezd a Vojice, okres Jičín ŠKOLNÍ ŘÁD MŠ
Základní škola a Mateřská škola, Podhorní Újezd a Vojice, okres Jičín ŠKOLNÍ ŘÁD MŠ Na základě ustanovení 30 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání
Vícedo 1,1 ŽM od 1,1 do 1,8 ŽM od 1,8 do 3,0 do 6 let 551 482 241 od 6 do 10 let 615 538 269 od 10 do 15 let 727 636 318 od 15 do 26 let 797 698 349
Systém sociálního zabezpečení (někdy se též používá pojem sociální ochrana) v České republice tvoří tři základní systémy: sociální pojištění státního sociální podpora sociální pomoc (péče). Systém sociálního
VíceŠkolní řád Mateřské školy v Podivíně, Sadová 864
Školní řád Mateřské školy v Podivíně, Sadová 864 Č.j.:MŠ 103 /2015 Účinnost od: 1.9.2015, projednáno na poradě dne 27.8.2015 Spisový znak:1.2 Skartační znak: V5 Změny: 1. Přijímací řízení Zápis dětí do
VíceSTANDARD 3. JEDNÁNÍ SE ZÁJEMCEM (ŽADATELEM) O SOCIÁLNÍ SLUŽBU
STANDARD 3. JEDNÁNÍ SE ZÁJEMCEM (ŽADATELEM) O SOCIÁLNÍ SLUŽBU CÍL STANDARDU 1) Tento standard vychází ze zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (dále jen Zákon ) a z vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou
Více1 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2007: Pracovní úrazy a zdravotní problémy související se zaměstnáním
1 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2007: Pracovní úrazy a zdravotní problémy související se zaměstnáním Ad hoc modul 2007 vymezuje Nařízení Komise (ES) č. 431/2006 z 24. února 2006. Účelem ad hoc modulu 2007
VícePOPIS REALIZACE POSKYTOVANÉ SLUŽBY
POPIS REALIZACE POSKYTOVANÉ SLUŽBY Název zřizovatele: Název zařízení: Ruprechtický farní spolek Denní stacionář U Antonína Místo poskytovaní služby: Markova 1186, Liberec 14, 460 14 Forma služby: Kapacita
VíceProvozní řád ELMÍK Dětské centrum
Provozní řád ELMÍK Dětské centrum ELMET, spol. s r. o. Vypracoval: ing. Lenka Koterová Schválil: Lumír Kysela Platnost od: Revize: Kopie: Podpis: Podpis: 05-01-2015 B 2 z 12 Obsah: ODDÍL I.- Úvodní ustanovení
VíceVzdělávací obsah je rozčleněn do pěti vzdělávacích oblastí:
Vzdělávací obsah je rozčleněn do pěti vzdělávacích oblastí: 1. Dítě a jeho tělo - stimulace a podpora růstu a neurosvalového vývoje dítěte - podpora jeho fyzické pohody, zlepšení tělesné zdatnosti, pohybové
VícePopis realizace sociální služby
Příloha č. 3 Popis realizace sociální služby I. Přesný název služby Sociálně aktivizační služby pro osoby se zdravotním postižením a seniory - 66, zákon č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů II.
VíceZákladní škola a Mateřská škola Blansko, Salmova 17 IČO: 49464213. Vnitřní směrnice B1
Základní škola a Mateřská škola Blansko, Salmova 17 IČO: 49464213 Vnitřní směrnice B1 ŠKOLNÍ ŘÁD ZÁKLADNÍ ŠKOLY Obsah: B1 ŠKOLNÍ ŘÁD I. Úvod II. Provoz a vnitřní režim školy III. Prevence sociálně patologických
VíceZákladní škola T.G.Masaryka Krmelín, příspěvková organizace. Školní řád pro školní rok 2015/2016
Základní škola T.G.Masaryka Krmelín, příspěvková organizace Školní řád pro školní rok 2015/2016 Zpracoval Mgr. Dušan Ignačík 6/2015 Obecná ustanovení Školní řád je vydán na základě ustanovení 30, odst.1)
VícePOPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY. Noclehárna, číslo služby 48 4862422
POPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY Název poskytovatele Druh služby Identifikátor Forma služby Název zařízení a místo poskytování Armáda spásy v České republice z.s. Noclehárna, číslo služby 48
VíceORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY
Církevní husitská základní umělecká škola Harmonie, o.p.s. se sídlem Bílá 1, 160 00 Praha 6 - Dejvice ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY část: 2. ŠKOLNÍ ŘÁD ZUŠ Č.j.: 8/2012 Vypracoval: Schválil: Pedagogická rada projednala
Více1. Základní informace organizace
Luxor Poděbrady, poskytovatel sociálních služeb KOMUNITNÍ CENTRUM Tyršova 678/21, Poděbrady III, 290 01 Poděbrady Směrnice č.2/2014 Veřejný závazek - Komunitní centrum Sociální rehabilitace 1. Základní
Více27/2016 Sb. VYHLÁŠKA ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ ČÁST DRUHÁ
Systém ASPI - stav k 24.4.2016 do částky 48/2016 Sb. a 9/2016 Sb.m.s. - RA852 27/2016 Sb. - vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami - poslední stav textu 27/2016 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 21. ledna
VíceZákladní škola a základní umělecká škola
Základní škola a základní umělecká škola Bezdrevská ul. č. 3 České Budějovice PSČ 370 11 ŠKOLNÍ ŘÁD část pro ZUŠ Smyslem školního řádu je vytvoření příznivých podmínek pro vyučování a pro plné využití
VíceORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ VÝLETY
ZÁKLADNÍ ŠKOLA BŘECLAV, SLOVÁCKÁ 40 ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ VÝLETY (platný od 12.4.2016) Projednáno na provozní poradě v dubnu 2016 Mgr. Iva Jobánková ředitelka školy 1 Obecná ustanovení Na základě ustanovení
VícePříloha č. 1 Oblek TheraSuit
Příloha č. 1 Oblek TheraSuit x-small (žluto-červený) 2.5 roku a více small (žlutý) 3 roky 5 let medium (červený) 5-8 let large (zelený) 8-12 let x-large (modrý) 12 - dospělost xx-large (modro-žlutý) pro
VícePSYCHOTERAPEUTICKÉ ODDĚLENÍ HARTIG
PSYCHOTERAPEUTICKÉ ODDĚLENÍ HARTIG ODDĚLENÍ PSYCHOTERAPIE A PSYCHOSOCIÁLNÍ REHABILITACE 9A V PSYCHIATRICKÉ LÉČEBNĚ HORNÍ BEŘKOVICE www.plhberkovice.cz. TERAPEUTICKÝ TÝM Psychiatrickou péči zajišťují: MUDr.
VíceInformace o naší organizaci
Informace o naší organizaci Dne 15. 5. 2003 byla podle 35a odst. 1, 84 odst. 2 písm. e) zák. č. 128/2000 Sb., o obcích, v souladu s 24 a násl. zák. č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
VíceDOMÁCÍ ŘÁD STŘEDISKA DAR. Střediska pomoci dětem a rodičům. Adresa: Alžírská 647 / 1, Praha 6 Červený vrch, tel. 235 362 726, 724 985 405
DOMÁCÍ ŘÁD STŘEDISKA DAR Střediska pomoci dětem a rodičům Adresa: Alžírská 647 / 1, Praha 6 Červený vrch, tel. 235 362 726, 724 985 405 Provozovatel: Dětské centrum Paprsek Hl. m. Prahy IČO: 70875413 Šestajovická
VíceZA POHÁDKOU POHÁDKA. MOTTO: A svět dětem vždycky znova do té pohádky se schová.
ZA POHÁDKOU POHÁDKA MOTTO: A svět dětem vždycky znova do té pohádky se schová. Integrované bloky 1. Kamarádi, ti se mají 2. Za lesními skřítky 3. Než zazvoní zvoneček 4. Zima čaruje 5. Voňavé království
VíceSBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2016 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 10 Rozeslána dne 28. ledna 2016 Cena Kč 210, O B S A H :
Ročník 2016 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 10 Rozeslána dne 28. ledna 2016 Cena Kč 210, O B S A H : 27. Vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných Strana 234
VícePopis a realizace poskytování sociálních služeb Sociální rehabilitace
Radomyšlská 336, 386 29 STRAKONICE Tel.: + 420 383 314 334, FAX.: 383 380 200 www.dcjk.cz e - mail: info@dcjk.cz, martin.karas.strakonice@seznam.cz, Popis a realizace poskytování sociálních služeb Sociální
VíceCVIKY PARTERNÍ GYMNASTIKY
Obsah ÚVOD...9 Poloha uvolnění...12 Změření velikosti krčního zakřivení páteře...14 Změření velikosti bederního zakřivení páteře...16 Izometrické cvičení...18 Formujeme svalový korzet páteře...21 Nebezpečné
VíceSbírka zákonů ČR Předpis č. 27/2016 Sb.
Sbírka zákonů ČR Předpis č. 27/2016 Sb. Vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných Ze dne 21.01.2016 Částka 10/2016 Účinnost od 01.09.2016 (za 184 dní) http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-27
VíceVěková struktura cílové skupiny od jednoho roku věku s podmínkou splnění cílové skupiny
FARNÍ CHARITA Kamenice nad Lipou Informace pro zájemce pečovatelské služby Husovo nám. 94, PSČ 394 70 IČO: 49026852 Č. účtu u ČSOB:170318142/0300 E-mail: charita.kamenice@atlas.cz, www.kamenice.charita.cz
VíceZdravotní nauka 2. díl
Iva Nováková Učebnice pro obor sociální činnost stavba lidského těla Zdravotní nauka 1. díl Učebnice pro obor sociální činnost Iva Nováková ISBN 978-80-247-3708-9 Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22,
VíceŠkolní řád. ZŠ Pardubice, Štefánikova 448. Štefánikova 448. Pardubice 530 02. Telefon: 466 501 534. E-mail: reditelna@zsstefanikova-pce.
ZŠ Pardubice, Štefánikova 448 Štefánikova 448 Pardubice 530 02 Telefon: 466 501 534 E-mail: reditelna@zsstefanikova-pce.cz Školní řád Vypracovala: Mgr. Janecká Renata Projednán na pedagogické radě dne:
VícePracovní návrh. VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí. ze dne.2013. o hygienických požadavcích na prostory a provoz dětské skupiny do 12 dětí
Pracovní návrh VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne.2013 o hygienických požadavcích na prostory a provoz dětské skupiny do 12 dětí Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 26
VícePravidla poskytování pečovatelské služby (PS) (pro zájemce a uživatele PS)
Město Šenov Radniční náměstí 300, 739 34 Šenov pečovatelská služba I. Kontakty: Pravidla poskytování pečovatelské služby (PS) (pro zájemce a uživatele PS) MěÚ Šenov, správní odbor, Radniční náměstí 300,
VíceNÁZEV/TÉMA: Období dospělosti
NÁZEV/TÉMA: Období dospělosti Vyučovací předmět: Psychologie a komunikace Škola: SZŠ a VOŠZ Znojmo Učitel: Mgr. Olga Černá Třída + počet žáků: 2. ročník, obor ZA, 24 žáků Časová jednotka: 1 vyučovací jednotka
VíceVLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Příloha k usnesení vlády ze dne 13. února 2013 č. 101. Stanovisko
VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 13. února 2013 č. 101 Stanovisko vlády k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a
VícePOPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY
NÁZEV POSKYTOVATELE: SDRUŽENÍ FILIA z. s. DRUH POSKYTOVANÉ SLUŽBY: SOCIÁLNĚ TERAPEUTICKÁ DÍLNA NÁZEV A MÍSTO ZAŘÍZENÍ POSKYTOVANÉ SOCIÁLNÍ SLUŽBY: KAMENKA DVĚ PRACOVIŠTĚ: Staré náměstí 225/27a, 619 00
VíceNabídka vzdělávacích seminářů
Nabídka vzdělávacích seminářů Vzdělávací semináře na nabízená témata je možné si objednat přímo pro vaší organizaci. Poptávku lze zasílat na emailovou adresu vzdelavani@amalthea.cz. Seznam vzdělávacích
VícePopis realizace sociální služby Keramická dílna Eliáš. Poslání. Hlavními cíli naší dílny jsou
Popis realizace sociální služby Keramická dílna Eliáš Poslání Posláním Keramické dílny Eliáš je umožňovat lidem s postižením začlenění do společnosti s ohledem na jejich zvláštní situaci. Posláním je pomoci
Vícevyužívá svých schopností
Táto relácia využívá svých schopností je pro nás svaté. pojednáva o možnostiach breathariánstva, teda života bez jedenia jedla, no nie je to kompletný návod. V záujme vašej bezpečnosti, nepokúšajte sa
VíceObčanské sdružení LOGO Vsetínská 20 639 00 Brno
NÁZEV ŽADATELE: Občanské sdružení LOGO DRUH POSKYTOVANÉ SLUŽBY: raná péče NÁZEV A MÍSTO ZAŘÍZENÍ POSKYTOVANÉ SOCIÁLNÍ SLUŽBY: Raná péče OS LOGO Praha, Karlovo náměstí 15, 120 00 Praha 2 FORMULÁŘ A: Popis
VíceFaktory ovlivňující zdravotní stav Anamnéza, anebo problémy s možným dopadem na zdravotní péči
Svazek 1 Tabelární seznam nemocí KAPITOLA XXI Faktory ovlivňující zdravotní stav a kontakt se zdravotnickými službami (Z00 Z99) Faktory ovlivňující zdravotní stav Anamnéza, anebo problémy s možným dopadem
VícePOPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Sociální rehabilitace Třinec
POPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Sociální rehabilitace Třinec 1. Poslání Sociální rehabilitace Třinec poskytuje služby sociální rehabilitace lidem bez zaměstnání. Posláním organizace je pomáhat
VíceSbírka zákonů ČR Předpis č. 473/2012 Sb.
Sbírka zákonů ČR Předpis č. 473/2012 Sb. Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí Ze dne 17.12.2012 Částka 177/2012 Účinnost od 01.01.2013 http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-473
VíceŠ K O L N Í Ř Á D FMŠ U Borovice
Š K O L N Í Ř Á D FMŠ U Borovice Firemní mateřská škola Krajské zdravotní, a.s., Ústí nad Labem, 401 13 IČO: 25488627 Zřizovatel mateřské školy: Krajská zdravotní, a.s., Sociální péče 3316/12A Ředitelka
VíceČeská školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Č. j. ČŠIS-2460/10-S. Želivského 805, 280 02 Kolín IV
Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Č. j. ČŠIS-2460/10-S Název kontrolované osoby: Mateřská škola Klubíčko s. r. o Sídlo: Želivského 805, 280 02 Kolín IV IČ: 26 131 021 Identifikátor:
VíceINSPEKČNÍ ZPRÁVA. Mateřská škola, Hrušovany nad Jevišovkou, okres Znojmo, příspěvková organizace. Na vršku 495, 671 67 Hrušovany nad Jevišovkou
Česká školní inspekce Jihomoravský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Mateřská škola, Hrušovany nad Jevišovkou, okres Znojmo, příspěvková organizace Na vršku 495, 671 67 Hrušovany nad Jevišovkou Identifikátor:
VícePříloha č.1 vysvětlení domácího řádu. Domácí řád Domova pro osoby se zdravotním postižením Smečno
Příloha č.1 vysvětlení domácího řádu Domácí řád Domova pro osoby se zdravotním postižením Smečno 1. Úvodní ustanovení Domácí řád obsahuje zásady pro zajištění klidného a spokojeného života a pořádku v
VíceŠkolní družina Lanškroun, Dobrovského 630, okr. Ústí nad Orlicí Školní vzdělávací program ZÁKLADNÍ ŠKOLA
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro školní družinu ZÁKLADNÍ ŠKOLA ŠKOLNÍ DRUŽINA KDO CO DĚLÁ S CHUTÍ, MILE, PRÁCE JEST MU KRATOCHVÍLE ZÁKLADNÍ ŠKOLA LANŠKROUN, DOBROVSKÉHO 6 30, OKR. ÚSTÍ NAD ORLICÍ 1 Identifikační
VíceŠ K O L N Í Ř Á D. Mateřská škola Havlovice
.. Mateřská škola Havlovice Š K O L N Í Ř Á D Adresa: Základní škola a Mateřská škola, Havlovice nad Úpou, okres Trutnov, Havlovice 38, 542 32 Úpice IČO : 710 03 878 Telefon: 499 882 284 Zřizovatel: Obec
VíceŠKOLNÍ ŘÁD. Soukromé základní umělecká škola D-MUSIC s.r.o.
Soukromé základní umělecká škola D-MUSIC s.r.o. Soukromá základní umělecká škola D-MUSIC s.r.o. Sídlo: 767 01 Kroměříž, Velehradská 625 Identifikační číslo: 600 003 612 IČO: 25319639 telefon: 573 338 891
VícePříspěvky poskytované zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění.
6 Právní postavení a ochrana osob se zdravotním postižením Příspěvky poskytované zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění.
VíceÚvodní slovo Vážení přátelé, Seniorský dům Písek a.s. předkládá svou první výroční zprávu od zahájení provozu hlavní činnostidomova
2009 Výroční zpráva Úvodní slovo Vážení přátelé, Seniorský dům Písek a.s. předkládá svou první výroční zprávu od zahájení provozu hlavní činnostidomova pro seniory. Byl to pro nás velký okamžik, po několika
VíceVnitřní pravidla stanovená poskytovatelem pro poskytování služby denní stacionáře
Sociální služby města Nový Bor, příspěvková organizace B.Egermanna 950, 473 01 Nový Bor Vnitřní pravidla stanovená poskytovatelem pro poskytování služby denní stacionáře Služba: Denní stacionáře Aktualizace:
VíceDenní stacionář. Veřejné informace o službě
Denní stacionář Veřejné informace o službě Právní forma: fyzická osoba IČO: 48162485 Statutární zástupce: Mgr. Věra Kosinová Adresa sídla poskytovatele: Mgr. Věra Kosinová, Prodloužená 226, Pardubice -
VíceK části první (Práva obětí trestných činů a podpora subjektů poskytujících pomoc obětem trestných činů)
Pozměňovací návrh JUDr. Jiřího Pospíšila k vládnímu návrhu zákona o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů) tisk č. 617 K části první (Práva obětí trestných činů
VíceZŠ a SŠ Credo, o. p. s. Školní minimální preventivní program
ZŠ a SŠ Credo, o. p. s. Školní minimální preventivní program 2014/2015 Základní škola a Střední škola Credo, o.p.s. Ředitel školy: Mgr. Blanka Vacková Školní metodik prevence: Bc. Martina Malá Charakteristika
VícePravidla pro přidělování bytů v Domech s pečovatelskou službou v Počátkách
Pravidla pro přidělování bytů v Domech s pečovatelskou službou v Počátkách Čl. I Úvodní ustanovení Tato pravidla stanovují postup pro přijímání a vyřizování žádostí o přidělení bytů v DPS a evidenci těchto
VíceStandardy kvality. Číslo registrace 8986384. Není těžké milovat člověka zdravého a krásného, avšak jen velká láska se dovede sklonit k postiženým.
Číslo registrace 8986384 Motto: Není těžké milovat člověka zdravého a krásného, avšak jen velká láska se dovede sklonit k postiženým. Standardy kvality Standard č. 1 Cíle a způsoby poskytování sociálních
Více6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY
6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY ve škole přece nejde o to, abychom věděli, co žáci vědí, ale aby žáci věděli. 6.1 Cíle hodnocení cílem hodnocení je poskytnout žákovi okamžitou zpětnou vazbu (co
VíceVNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY
Č.j.: MZS/0316/2015 Vypracovala: Schválil: Masarykova základní škola Plzeň, Jiráskovo náměstí 10, příspěvková organizace VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY Dokument nabývá platnosti ode dne: 1. 1. 2016 Spisový/skartační
VíceŠKOLNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY VÍCEMĚŘICE
ŠKOLNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY VÍCEMĚŘICE Školní řád upravuje podrobnosti k výkonu práv a povinností zákonných zástupců dětí v mateřské škole a podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů s pedagogickými pracovníky.
VíceŠkolní řád Předškolky Leonky
Školní řád Předškolky Leonky Předškolka Leonka je nestátní předškolní zařízení pro děti od 3 let věku, které provozuje Centrum volného času Leonardo, Dolní Měcholupy (více o CVČ na ). Charakter Předškolky
VíceDYSPORT 500 SPEYWOOD JEDNOTEK Botulini toxinum typus A Prášek pro přípravu injekčního roztoku
PŘÍBALOVÁ INFORMACE: INFORMACE PRO UŽIVATELE DYSPORT 500 SPEYWOOD JEDNOTEK Botulini toxinum typus A Prášek pro přípravu injekčního roztoku Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete
VícePokusné ověřování Hodina pohybu navíc. Často kladené otázky
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 - Malá Strana Pokusné ověřování Hodina pohybu navíc Často kladené otázky Dotazy k celému PO: Dotaz: Co to přesně
VíceHasičský záchranný sbor Karlovarského kraje Závodní 205, 360 06 Karlovy Vary
Hasičský záchranný sbor Karlovarského kraje Závodní 205, 360 06 Karlovy Vary Č.j.: HSKV-1268-1/2011-EKO Karlovy Vary dne 4. 5. 2011 Počet listů: Počet příloh: Výzva k podání nabídky na veřejnou zakázku
VíceStřední průmyslová škola strojní a elektrotechnická, České Budějovice, Dukelská 13. Školní řád. Vypracoval: vedení školy
Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická, České Budějovice, Dukelská 13 Školní řád Vypracoval: vedení školy Projednáno Pedagogickou radou dne: 1. 9. 2005 Schváleno Školskou radou dne: 26. 9.
Vícewww.printo.it/pediatric-rheumatology/cz/intro
www.printo.it/pediatric-rheumatology/cz/intro Behcetova nemoc Verze č 2016 2. DIAGNÓZA A LÉČBA 2.1 Jak se BN diagnostikuje? Diagnóza se stanovuje hlavně na základě klinických projevů, její potvrzení splněním
VíceZÁZNAM O VYHODNOCENÍ SITUACE DÍTĚTE a jeho rodiny
ZÁZNAM O VYHODNOCENÍ SITUACE DÍTĚTE a jeho rodiny Identifikační údaje a podrobnosti k dítěti (Om/Nom): OM Identifikační číslo případu Datum přijetí do péče: Datum zpracování: Příjmení, jméno: Místo narození:
VíceŠkolní řád ZŠ a MŠ Chalabalova 2 pro školní rok 2014-2015
Školní řád ZŠ a MŠ Chalabalova 2 pro školní rok 2014-2015 Obecná ustanovení Na základě ustanovení 30, odst. 1) zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání
VíceZákladní škola, Skuteč, Smetanova 304, okres Chrudim zs.smetanovask@tiscali.cz, www.zs-smetanova.cz, IČO 75016028 Smetanova 304, 539 73 Skuteč
Základní škola, Skuteč, Smetanova 304, okres Chrudim zs.smetanovask@tiscali.cz, www.zs-smetanova.cz, IČO 75016028 Smetanova 304, 539 73 Skuteč Vnitřní organizační předpis č. 3 ze dne 31. 8. 2012, č.j.
VíceSpolupráce škol a orgánu sociálně-právní ochrany dětí
Spolupráce škol a orgánu sociálně-právní ochrany dětí V pátek, dne 17.10.2014, se konal v kavárně Café Práh v Brně, odborný seminář pro zástupce škol a školských zařízení, působících v rámci města Brna
VíceCENTRUM PÉČE O MATKU A DÍTĚ Vítkovická porodnice. Baby Friendly Hospital INFORMACE PRO NASTÁVAJÍCÍ MAMINKY
CENTRUM PÉČE O MATKU A DÍTĚ Vítkovická porodnice Baby Friendly Hospital INFORMACE PRO NASTÁVAJÍCÍ MAMINKY Informace pro nastávající maminky Milá maminko, právě prožíváte jedno z nejkrásnějších období ve
VíceŘÁD UPRAVUJÍCÍ POSTUP DO DALŠÍHO ROČNÍKU
1. Oblast použití Řád upravující postup do dalšího ročníku ŘÁD UPRAVUJÍCÍ POSTUP DO DALŠÍHO ROČNÍKU na Německé škole v Praze 1.1. Ve školském systému s třináctiletým studijním cyklem zahrnuje nižší stupeň
VíceŠKOLNÍ ŘÁD. Č. j.: Spisový a skartační znak: Základní škola ZaHRAda, Hornická 900, 666 03 Tišnov, místo vzdělávání Riegrova 312, 666 01 Tišnov.
Č. j.: Spisový a skartační znak: Základní škola ZaHRAda, Hornická 900, 666 03 Tišnov, místo vzdělávání Riegrova 312, 666 01 Tišnov ŠKOLNÍ ŘÁD Datum Podpis Vydává Schválila Milan Růžička, ředitel školy
Více9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2010: Sladění pracovního a rodinného života
9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2010: Sladění pracovního a rodinného života Ad hoc modul 2010 bude šetřen na 1. vlně (resp. podle čtvrtletí zařazení sčítacího obvodu) v domácnosti ve všech čtvrtletích
VíceUkázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz
Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Mgr. Jitka Hůsková, Mgr. Petra Kašná OŠETŘOVATELSTVÍ OŠETŘOVATELSKÉ POSTUPY PRO ZDRAVOTNICKÉ ASISTENTY Pracovní sešit II/2. díl Recenze: Mgr. Taťána
VíceDuchovní služba ve věznicích
Duchovní služba ve věznicích Obsah 1. ÚVOD... 3 2. VZNIK DUCHOVNÍ SLUŽBY... 3 3. POSLÁNÍ, SMYSL A VÝZNAM SLUŽBY... 4 4. ZÁVĚR... 6 2 1. ÚVOD Už před mnoha tisíci lety se považovalo za tělesné milosrdenství,
VíceVčely jsou víc než med a náš život je s nimi spojený
PLZEŇ PRO VČELY Včely jsou víc než med a náš život je s nimi spojený VČELY Včela medonosná nedokáže žít sama jako jedinec, ale vytváří superorganismus, tvořený královnou, včelami a trubci. V úlu je jich
VícePopis realizace- 41 Tísňová péče ŽIVOT 90.doc
POSKYTOVATEL: ŽIVOT 90, spolek Karolíny Světlé 18/286 110 00 Praha 1 IČ 00571709 DIČ CZ 00571709 tel.: 222 333 555, fax.: 222 333 999 e-mail: sekretariat@zivot90.cz www: http://www.zivot90.cz DRUH SOCIÁLNÍ
VíceZpracovatel: QQT, s.r.o., www.qqt.cz Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V
D 1 Denní hygiena Běžná denní hygiena Péče o ústa Česání a mytí vlasů Péče o nehty na rukou Mytí během dne (rukou, obličeje atd.) Vysmrkání se Použití intimspreje Péče o zubní náhrady očištění Nasazení
VíceProvozní řád mateřské školy
I. Provozní doba MŠ: Provozní řád mateřské školy 6.30 17.00 Režimové požadavky: I. Orientační režim dne Orientační režim dne dětí vychází z rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání, charakteristiky
VícePress kit Můžeme se zdravou stravou vyvarovat střevních zánětů?
Press kit Můžeme se zdravou stravou vyvarovat střevních zánětů? 1 Chronické střevní problémy trápí stále více pacientů V posledních letech roste počet těch, kteří se potýkají s chronickými střevními záněty.
VíceMIKASA o.s. Společně našeho cíle dosáhneme! volnočasové aktivity pro děti a mládež s kombinovaným postižením
MIKASA o.s. Společně našeho cíle dosáhneme! volnočasové aktivity pro děti a mládež s kombinovaným postižením VÝROČNÍ ZPRÁVA 2010 MIKASA o.s. Obsah Základní údaje o občanském sdružení MIKASA... 6 Poslání
VíceVNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY
Základní škola Spektrum, s.r.o. VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY Vnitřní řád je zpracován na základě zákona č. 561/2004 Sb., Školského zákona a příslušných prováděcích předpisů, vyhlášky č. 74/2005 Sb., o zájmovém
VíceŠkolní řád. od 1. 9. 2015
Základní škola a Mateřská škola Nový Jičín, Jubilejní 3, příspěvková organizace pracoviště Jubilejní 3 http://www.zsjubilejni.cz, tel.: 556 708 066, e-mail: skola@zsjubilejni.cz Školní řád od 1. 9. 2015
VíceÚklidové služby v objektu polikliniky
Městská poliklinika Praha příspěvková organizace Hlavního města Prahy se sídlem Spálená 78/12, Praha 1, 110 00 Česká republika dále jen zadavatel vyhlašuje dle ustanovení 12 odst. 3 Zákona o veřejných
VíceStatutární město Most Radniční 1 Most. Úsvit. Projekt partnerské spolupráce při zlepšování situace v sídlišti Chanov
Statutární město Most Radniční 1 Most Úsvit Projekt partnerské spolupráce při zlepšování situace v sídlišti Chanov Dílčí projekt Projekt rozšířené estetické výchovy Projekt rozšířené estetické výchovy
VíceČ E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E. Čj.: 102 120/99-4033 Oblastní pracoviště č.10 INSPEKČNÍ ZPRÁVA
Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E Čj.: 102 120/99-4033 Oblastní pracoviště č.10 Signatura: tj1cs103.doc Okresní pracoviště Chrudim INSPEKČNÍ ZPRÁVA Škola: Základní škola Chrudim, Olbrachtova 291 adresa:
VíceSignální zpráva o průběhu realizace projektu Postoje občanů k prevenci kriminality a k bezpečnosti včetně důvěry občanů v bezpečnostní složky 12/2012
Signální zpráva o průběhu realizace projektu Postoje občanů k prevenci kriminality a k bezpečnosti včetně důvěry občanů v bezpečnostní složky 12/2012 Předmětem signální zprávy o průběhu realizace projektu
VícePRAVIDLA PRO PŘIDĚLOVÁNÍ BYTŮ V MAJETKU MĚSTA ODOLENA VODA
PRAVIDLA PRO PŘIDĚLOVÁNÍ BYTŮ V MAJETKU MĚSTA ODOLENA VODA Čl. A Obecná ustanovení 1. Těmito pravidly se stanoví pravidla pro hospodaření s bytovým fondem v majetku města Odolena Voda. Nájemní vztahy se
VíceČeská školní inspekce Liberecký inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIL-140/14-L. Nad Školami 480, 513 01 Semily ddsemily@quick.cz
Česká školní inspekce Liberecký inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Čj. ČŠIL-140/14-L Název právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení Sídlo E-mail školy/školského zařízení Dětský domov, Semily,
Více1) Vstup uživatele do služby:
NÁZEV ŽADATELE: Diecézní charita Brno, IČO: 44990260 DRUH POSKYTOVANÉ SLUŽBY: 70 sociální rehabilitace NÁZEV A MÍSTO ZAŘÍZENÍ POSKYTOVANÉ SOCIÁLNÍ SLUŽBY: 70 JI 525 Adapta Jihlava FORMULÁŘ A: Popis realizace
VíceOrganizační řád základní školy
Základní škola a mateřská škola Čáslavice, č. 110, 675 24 Čáslavice Organizační řád základní školy Č. j.: Část: Školní řád Vypracoval: Pedagogická rada Schválil: 3.9.2015 - pedagogická rada, Projednáno
VíceNÁHRADA ŠKODY Rozdíly mezi odpov dnostmi TYPY ODPOV DNOSTI zam stnavatele 1) Obecná 2) OZŠ vzniklou p i odvracení škody 3) OZŠ na odložených v cech
NÁHRADA ŠKODY - zaměstnanec i zaměstnavatel mají obecnou odpovědnost za škodu, přičemž každý potom má svou určitou specifickou odpovědnost - pracovněprávní odpovědnost rozlišuje mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem
VíceVnitřní řád školní družiny
Vnitřní řád školní družiny 1. Obecná ustanovení: Na základě ustanovení 30, odst. 1) zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) v platném
VícePrávo sociálního zabezpečení
Právo sociálního zabezpečení Sociální práva Listina základních práv a svobod Čl. 30 1)Občané mají právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátě živitele.
VíceSBÍRKA ROZHODNUTÍ A OPATŘENÍ JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH
SBÍRKA ROZHODNUTÍ A OPATŘENÍ JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH číslo: R 262 datum: 4. listopadu 2013 Opatření rektora k pracovnělékařským prohlídkám OBSAH 1 ÚVOD... 2 2 PRACOVNĚLÉKAŘSKÉ SLUŽBY...
VíceVšeobecné pojistné podmínky pro pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře
Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře Článek 1 Úvodní ustanovení Pro pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře platí příslušná ustanovení občanského
VíceŠkolní vzdělávací program školní družiny Základní školy a mateřské škol Černožice, okres Hradec Králové
Školní vzdělávací program školní družiny Základní školy a mateřské škol Černožice, okres Hradec Králové Číslo jednací: 113/2007 Předkladatel : Základní škola a mateřská škola, Černožice, okres Hradec Králové
VíceRehabilitace u dětí s DMD X J A N S K A A @ S E Z N A M. C Z
Rehabilitace u dětí s DMD M G R. A N N A J Á N S K Á X J A N S K A A @ S E Z N A M. C Z Období diagnostiky a nejčastější projevy Nejčastěji mezi 3. 5. rokem života První známky patrné již od narození:
Více