MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

Transkript

1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky ANALÝZA VÝVOJE CEN DŘEVOTŘÍSKOVÝCH A DŘEVOVLÁKNITÝCH DESEK Bakalářská práce BRNO 2011 JANA BESEDOVÁ - 0 -

2 - 1 -

3 - 2 -

4 Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Analýza vývoje cen dřevotřískových a dřevovláknitých desek zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne: podpis studenta - 3 -

5 Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Daliboru Šafaříkovi za jeho odborné vedení, rady, konzultace a vstřícný přístup při zpracování této práce. Dále bych chtěla poděkovat své mamince Zdeňce Besedové za pomoc při získávání těžko dostupných dat a za cenné rady při jejich zpracovávání. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat celé své rodině a blízkým za morální podporu během celého studia a hlavně při tvorbě této práce

6 Jméno autora: Jana Besedová Vedoucí práce: Ing. Dalibor Šafařík Název práce: Analýza vývoje cen dřevotřískových a dřevovláknitých desek Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá analýzou vývoje cen dřevotřískových a dřevovláknitých desek. Na základě analýz dostupných dat z doporučené literatury, odborných časopisů, firemních materiálů a vlastních zjištění je vypracována analýza vývoje cen dřevotřískových a dřevovláknitých desek na českém trhu v období let 2004 až V jednotlivých kapitolách je začleněno teoretické minimum o aglomerovaných materiálech. Součástí práce je zhodnocení analýzy a jsou stanoveny faktory, které nejvíce ovlivnily cenový vývoj dřevotřískových a dřevovláknitých desek. Klíčová slova: velkoplošný materiál, dřevotřískové desky, dřevovláknité desky, MDF, OSB, cena, analýza, vývoj The author's name: Title of thesis: Jana Besedová Analysis of price trends of particle boards and fiberboards Abstract This thesis analyzes the evolution of prices and particleboard fiberboard. Based on analysis of available data from the recommended literature, magazines, corporate materials and our own findings, an analysis of price trends of particle and fiber boards on the Czech trade in the period 2004 to The individual chapters are included theoretical minimum of agglomerated materials. The work of analysis and evaluation are established factors that most influenced the price development of particleboard and fiberboard. Keywords: large-sized material, particle board, fiberboard, MDF, OSB, price, analysis, development - 5 -

7 OBSAH 1. ÚVOD CÍL PRÁCE AGLOMEROVANÉ MATERIÁLY Dřevotřískové desky DTD Historie a vývoj dřevotřískových desek Desky z orientovaných plochých třísek OSB Historie a vývoj OSB Dřevovláknité desky DVD Historie a vývoj dřevovláknitých desek Středně husté vláknité desky MDF Historie a vývoj středně hustých vláknitých desek (MDF) Výroba Výroba dřevotřískových desek Výroba dřevovláknitých desek Faktory ovlivňující vlastnosti aglomerovaných materiálů FIRMY V ČR A TRENDY VÝVOJE DESEK V EVROPĚ Kronospan CR, spol. s r. o. (Jihlava) Dřevozpracující družstvo Lukavec Grena, a.s. (Veselí nad Lužnicí) Trendy v oblasti aglomerovaných materiálů v Evropě TRH, CENA A CENOVÁ TVORBA Trh Cena Jakostní třídy METODIKA ŘEŠENÍ Indexy Vážený průměr Zaokrouhlování výpočtů CENOVÝ VÝVOJ Ceny dřevotřískových desek Ceny dřevovláknitých desek MDF Ceny OSB desek

8 8. VÝVOJ CENOVÝCH INDEXŮ Vývoj cenových indexů u dřevotřískových desek Vývoj cenových indexů u dřevovláknitých desek MDF Vývoj cenových indexů u OSB desek Hodnocení analýzy Hodnocení analýzy ZHODNOCENÍ FAKTORŮ OVLIVŇUJÍCÍCH VÝVOJ CEN Faktory ovlivňující ceny dřevotřískových desek Faktory ovlivňující ceny OSB desek Faktory ovlivňující ceny MDF desek ZÁVĚR SUMMARY POUŽITÁ LITERATURA a - 7 -

9 1. ÚVOD Dřevo je jedním z nejstarších přírodních materiálů, které se lidé naučili využívat k mnoha účelům jako jsou stavba obydlí, výroba hudebních nástrojů, papíru. Pro svůj přírodní charakter, přirozenou kresbu, příznivé fyzikální vlastnosti, estetický vzhled je žádaným prvkem. I přes řadu svých nedostatků je oblíbeným materiálem i dnes, neboť jeho nedostatky lze vhodným způsobem omezit nebo vyloučit úplně. Dřevo a velkoplošné materiály na bázi dřeva jsou v nábytkářském a dřevařském průmyslu nejpoužívanějším materiálem. Hlavní důvod, který vedl k vývoji velkoplošných materiálů na bázi dřeva, byla snaha o výrobu produktů a zajištění neměnnosti rozměrů vlivem kolísání vzdušné vlhkosti a teplot. Výroba aglomerovaných materiálů je důležitou součástí dřevozpracujícího průmyslu. Hlavní zástupci, jako jsou dřevotřískové a dřevovláknité desky, jsou velmi užitečnými velkoplošnými dřevěnými materiály, které mají širokou škálu použití a zároveň přispívají k vyššímu zhodnocování dřevní suroviny. Díky vzrůstajícím technickým pokrokům se zvyšují možnosti zpracování dřeva a výroby technologicky dokonalejších produktů. Materiály na bázi dřeva se do značné míry zachovávají výhodné a překonávají nevýhodné vlastnosti dřeva

10 2. CÍL PRÁCE Cílem této bakalářské práce na téma Analýza vývoje cen dřevotřískových a dřevovláknitých desek je poskytnout ucelený přehled a analyzovat cenový vývoj vybraných surových dřevotřískových a dřevovláknitých desek na českém trhu za období a faktory, které tvorbu těchto cen ovlivnily. Pro lepší pochopení dané problematiky je obsahem práce také teoretické minimum o historickém vývoji a výrobě dřevovláknitých a dřevotřískových desek. Mimo jiné obsahuje přehled největších výrobců těchto deskových materiálů na českém trhu

11 3. AGLOMEROVANÉ MATERIÁLY Jsou to deskové materiály, které jsou vyrobeny z částic dřeva (třísky, vlákna, piliny, dřevní moučky) a jiných lignocelulósových materiálů. Jsou pojeny buď vlastní lepivostí, nebo organickým pojivem, za pomoci tepla a tlaku, vlhkosti. 3.1 Dřevotřískové desky DTD Dřevotřískové desky (DTD) jsou formovaný deskový materiál, který je vyrobený z dřevěných třísek, jenž jsou spojeny syntetickým lepidlem. Pro výrobu dnešních dřevotřískových desek, které jsou kvalitní, se nejčastěji používají zbytky průmyslového dřeva, dřevo z lesní probírky a jiné dřevěné částice a lignocelulósové zbytky Historie a vývoj dřevotřískových desek Velké množství dřevních a jiných lignocelulósových odpadů, napadajících při průmyslovém zpracování dřeva a jiných lignocelulósových materiálů, mělo rozhodující vliv na úsilí využít tyto odpady k výrobě velkoplošných materiálů třískových desek. (Hrázský, Král, 2007) První zmínka o možnosti výroby dřevotřískových desek pochází z roku 1877 a je zaznamenána ve spisu Hubarda Zužitkování dřevního odpadu. S myšlenkou lisovat piliny nanesené lepidlem na deskové materiály přišli poprvé v roce 1918 v Německu. První zařízení na výrobu tenkých dřevotřískových desek bylo uvedeno do provozu v USA a zde byly třísky domílány na kladivových mlýnech a lepeny nánosem formaldehydových pryskyřic. V roce 1936 v patentu F. Pfohla z Liberce bylo pojednáno o dřevotřískových deskách jednovrstvých a vícevrstvých. Údaje, uvedené v tomto patentu, se považují za základ pozdějšího rozmachu průmyslové výroby. V na počátku a v průběhu 40. let 20. století Fahrni (dle patentu z roku 1940) jako první poukázal na souvislosti mezi lepením třísek, kvalitou třísek, hustotou desek a jejich vlastnostmi, navrhl moderní, pevné, lehké dřevotřískové desky o nízké hustotě 600 kg/m 3, jejichž středovou vrstvu tvořily drobné, drobivé třísky a povrchovou vrstvu tenké, ploché, speciálně vyrobené třísky. Tak vznikly desky Novopan. (Štefka, 2002) V letech byl na území Československa vybudován první závod na výrobu dřevotřískových desek podle Fahrniho patentu v Bučině Zvolen, čímž lze

12 považovat československou výrobu dřevotřískových desek za jednu z průkopnických realizací výroby touto technologií. Poválečná léta se dají pokládat za období počátku průmyslové výroby dřevotřískových desek, a to kvůli potřebě nových materiálů pro obnovu zničených území. V 50. letech došlo k obrovskému rozvoji výroby po celém světě. Zvýšení kvality bylo možné v mnohých případech dosáhnout jen na základě vstupních surovin, především pomocných látek, ale také zdokonalováním techniky a technologie výroby dřevotřískových desek, zaváděním nových výkonnějších a dokonalejší strojních zařízení. V současné době je důležité brát na zřetel také ekologické aspekty a nutnost respektovat zpřísňující se hygienické normy a závazné předpisy. (Štefka, 2002) Dřevotřískové desky lze rozdělit podle počtu vrstev: - jednovrstvé - deska je vyrobena z jednoho druhu třísek a její povrch je hrubý - třívrstvé - střední vrstva desky je z hrubých třísek a povrchové vrstvy jsou z jemných třísek - vícevrstvé - na plochách jsou další vrstvy buď velmi jemně mletých třísek, nebo vláken. (Křupalová, 2004) 3.2 Desky z orientovaných plochých třísek OSB Desky z orientovaných plochých třísek (OSB) jsou desky, které jsou vyráběny z dlouhých plochých třísek (strands), které jsou v každé vrstvě orientovány do jednoho směru. Tímto orientováním se dosahuje vysokých hodnost pevnosti, které se přibližují spodní hranici pevnosti dřeva. (Křupalová, 2004) Historie a vývoj OSB Tento typ desek vznikl v 50. letech v USA a Kanadě, jako náhrada za dražší stavební překližku, které byl v té době nedostatek. Princip jejich vývoje vycházel z desek waferboard, které byly vyráběny z dlouhých, širokých a tenkých (plochých) třísek, které byly v neorientovaném stavu lepeny v desku. OSB desky musejí splňovat požadavky evropské normy EN

13 V roce 1978 bylo zjištěno, že orientací třísek v povrchových vrstvách je možno dosáhnout vyšších pevností finálního výrobku. Tímto opatřením mohly být redukovány výrobní náklady za současného splnění požadavků platných norem. OSB deska se tak stává konkurenční deskou překližky, jak svými srovnatelnými mechanicko - fyzikálními vlastnostmi, možností výroby velkých formátů a v neposlední řadě i nižší cenou. () OSB desky našly na trhu širokou oblast použití - ve stavebnictví, konstrukční materiály stěn, dělící stěny, dekorativní prvky, obalový materiál, stavby, haly apod. Jenom v USA jsou OSB desky používány z 65% na stavby nových domů. V nábytkářské výrobě se tyto desky vyskytují v malém množství. Tabulka 1 Typy OSB podle EN 300 a ČSN EN 300 Typ Oblasti použití OSB 1 OSB 2 OSB 3 OSB 4 Desky pro všeobecné účely a pro použití v interiéru v suchém prostředí Desky pro nosné účely pro použití v suchém prostředí Desky pro nosné účely pro použití ve vlhkém prostředí Zvlášť zatížitelné nosné desky pro použití ve vlhkém prostředí Zdroj: Hrázský, Král, Dřevovláknité desky DVD Vláknité desky jsou podle ČSN EN 316 vláknitý materiál tloušťky 1,5 mm a více. Jsou vyráběny z dřevních vláken nebo jiných lignocelulósových vláken působením teploty a tlaku. Vazba vláken vzniká buď jejich zplstěním a jejich vlastní lepivostí, nebo přidáním syntetického pojiva. Dřevovláknité desky se vyrábějí mokrý a suchým způsobem, který je šetrnější k životnímu prostředí Historie a vývoj dřevovláknitých desek Počátky výroby dřevovláknitých desek úzce souvisí s výrobou papíru a z poznatků, které byly získány při jeho výrobě. Již v roce 1772 dostal patent na výrobu vláknité desky Angličan Clay. Průmyslově se však dřevovláknité desky začaly vyrábět až v roce 1898, kdy byla v Anglii vyrobena první polotvrdá vláknitá deska. První izolační vláknité desky z dřevní hmoty se začaly vyrábět roku 1901 v USA. Nový způsob výroby vlákna v roce 1924 objevil a zavedl Mason v USA. Tento způsob výroby tvrdých vláknitých desek, který se v USA velmi rozšířil, spočíval v rozvláknění expanzním způsobem

14 V Evropě znamenal převrat ve výrobě vynález Švéda Asplunda, který v roce 1931 přišel se způsobem rozvlákňování dřeva středotlakou nasycenou párou a následným mechanickým rozvlákněním. Dnes se tento způsob označuje jako Defibrator. Díky velké spotřebě vody při výrobě dřevovláknitých desek mokrým způsobem vznikly již ve 40. letech v USA způsoby výroby suchým a polosuchým způsobem. V roce 1950 byla světová produkce dřevovláknitých desek 270-násobně vyšší než produkce dřevotřískových desek. Do roku 1992 se výroba dřevovláknitých desek jen postupně zvyšovala, takže v roce 1970 byla produkce rychle se rozvíjejících dřevotřískových desek o 30% vyšší. V roce 1992 dosáhla světová produkce dřevovláknitých desek jen mírně nad 1/3 světové produkce dřevotřískových desek. (Štefka, 2002) Na trhu velkoplošných materiálů chyběl kvalitní, homogenní materiál, který by se dal využít při výrobě nábytku. Proto se v roce 1965 začaly v USA vyrábět MDF desky, které se v roce 1973 začaly vyrábět i na evropském kontinentě. Dřevovláknité desky lze rozdělit podle způsobu výroby: - vláknité desky vyráběny mokrým způsobem - tyto desky mají ve fázi formování vláknitého koberce vlhkost vlákna vyšší než 20% a podle hustoty se dělí na: - měkké (izolační) vláknité desky - středně tvrdé vláknité deky - tvrdé vláknité desky - vláknité deky vyráběné suchým způsobem mají ve fázi formování vláknitého koberce vlhkost vlákna nižší než 20% - izolační desky (SB) - izolační deky s dodatečnými vlastnostmi (SB.I) - polotvrdé desky nižší hustoty (MB.L) - polotvrdé desky vyšší hustoty (MB.H) - polotvrdé desky vyšší hustoty s dodatečnými vlastnostmi (MB.I) - tvrdé desky (HB) - tvrdé desky s dodatečnými vlastnostmi (HB.I.) - středně husté vláknité desky (MDF) - středně husté vláknité desky s dodatečnými vlastnostmi (MDF.I) (Štefka, 2002)

15 3.4 Středně husté vláknité desky MDF MDF desky (Medium Density Fibreboard) jsou dřevovláknité desky, které se vyrábějí suchým způsobem působením teploty a tlaku s přídavkem syntetické pryskyřice. Díky jejich vynikajícím vlastnostem a výhodám oproti dřevotřískovým deskám (např. lépe se obrábějí, lze je profilovat, mají vysokou kvalitu povrchu, možno na ně přímo nanášet pigmentové nátěry apod.) jsou plnohodnotnou a multifunkční náhradou masivního dřeva Historie a vývoj středně hustých vláknitých desek (MDF) Středně husté vláknité desky byly technologicky vyvinuté v roce 1965 v USA podle patentu Maloneye. Vznik tohoto typ desek měl v USA mnoho důvodů. Již dlouho bylo známo ohraničené použití tvrdých vláknitých desek. Dominující potenciál překližek, respektive laťovek, byl rychle vyčerpán. Nevýhody tvrdých vláknitých desek, mezi které patřila síťová spodní strana, malá rozměrová stability, vysoké vnitřní pnutí, vysoká hmotnost a malé tloušťky, neumožnily další rozšíření jejich použití v rozličných oblastech. Na trhu chyběl kvalitní materiál, který by se dal použít při výrobě nábytku, a proto byla zavedena výroba MDF. Po odstranění počátečních těžkostí v USA se výroba rozšířila do všech světadílů. V Evropě bylo nutno přizpůsobit výrobu evropským požadavkům. Bylo nutné zlepšit kvalitu vlákna, rovnoměrnost barvy desek a snížit tloušťkové tolerance. Díky rozvoji výroby MDF bylo možné podpořit a vytvářet nový styl nábytku, kde bylo potřeba použít na zaoblená místa jiný materiál než jen rostlé dřevo. První linka na výrobu MDF byla postavena v roce 1973 v bývalé NDR. Mokrý výrobní způsob, který je propagován v severských zemích, je při výrobě MDF těžce aplikovatelný, protože takto vyrobené MDF desky vykazují horší fyzikální a mechanické vlastnosti a výroba je spojena se závažnými ekologickými problémy. (Hrázský, Král, 2007) 3.5 Výroba Obor aglomerovaných desek je nemladším odvětvím dřevařského průmyslu. Na aglomerované desky se zpracovává dřevní odpad z průmyslové výroby nebo méně

16 kvalitní lesní sortiment, který není možno jinými průmyslovými způsoby ekonomicky zpracovat. Tyto desky se nazývají aglomerované, protože vznikají aglomerací čili seskupením dřevních částic působením tlaku, teploty a většinou i za použití lepidla. Jde o různé druhy dřevotřískových a dřevovláknitých desek. Původní uplatnění těchto materiálů v nábytkářské výrobě se rozšířilo postupně do stavebnictví, dopravy, výstavnictví, výroby obalů apod. Hledají se stále nové možnosti uplatnění, což má za následek nejen další růst výroby, ale hledají se i speciální druhy a typy desek s novými užitnými vlastnostmi. Rozvíjí se stále výroba desek s účelovou povrchovou úpravou se zvýšeným stupněm odolnosti proti vlhkosti a ohni a sníženým obsahem formaldehydu, tzv. desky emisní třídy E0 nebo E1 (desky se sníženým obsahem volného formaldehydu). (Uhlíř, Kafka, Koukal, 1997) Výrobu aglomerovaných materiálů lze v podstatě rozdělit do třech základních procesů: 1. Proces dezagregace a dezintegrace výchozí suroviny na částice (vlákna, třísky), 2. proces úpravy částic pro rekonstrukci do tuhého výrobku (sušení, třídění, nanášení pojiva apod.), 3. proces rekonstrukce upravených částic do tuhého plošného nebo tvarovaného výrobku. (Štefka,2002) Technicko-technologická úroveň výroby aglomerovaných materiálů se v současnosti vyznačuje následujícími technicko-technologickými, ekonomickými a ekologickými atributy: - vysokým stupněm mechanizace a automatizace výrobního procesu, kontinuálností výroby, vysokým výkonem a kvalitou výrobku, minimálním počtem živé obsluhy, - vysokou efektivností dosáhnout minimalizaci materiálových, energetickým, mzdových nákladů, ztrátových časů a prostojů, - plněním ekologických požadavků v oblasti ochrany životního prostředí před znečišťováním a zatížením pracovního prostředí (hygieny pracovního prostředí). (Štefka,2002) Základní surovinou pro výrobu aglomerovaných desek je dřevo, především dřevní průmyslový odpad a další sortimenty dřevní hmoty. Spotřeba dřevní hmoty činí 1,5 až 1,7 m 3 dřeva na 1 m 3 dřevotřískových desek a 3 m 3 dřeva na 1 m 3 dřevovláknitých desek

17 Pro výrobu dřevotřískových a dřevovláknitých desek jsou vhodné jehličnaté dřeviny a měkké listnaté dřeviny (topol, osika). Polotvrdé i tvrdé listnáče včetně dubu lze zpracovat na dřevovláknité desky suchou cestou. Platí zásada, že se dřeviny mohou kombinovat, ale stanovená receptura se musí dodržovat trvale, aby směs byla konstantní a vlastnosti výrobků zůstaly stejné. Při výrobě dřevotřískových desek se k lepení třísek většinou používají močovinoformaldehydová lepidla (UF) a jen ve speciálních případech při výrobě vodovzdorných dřevotřískových desek jsou vhodná fenolformaldehydová lepidla. UF lepidlo lze použít pouze v suchém prostředí. Lepidlo neobaluje celou třísku souvisle, ale vyváří pouze drobné kapénky na povrchu třísky o průměru 10 až 30 µm. Tím se vytváří velký počet lepidlových styků mezi třískami. Spotřeba lepidla činí 8 až 10 % z celkové hmotnosti absolutně suchých třísek. Povrchové vrstvy obsahují 10 až 12 % lepidla, středová vrstva 4 až 6 % lepidla. Lepidlo pro povrchové vrstvy musí být méně reaktivní, aby se při styku s horkými deskami lisu nevytvrdilo dříve než lepidlo ve středu desky. (Uhlíř, Kafka, Koukal, 1997) Výroba dřevotřískových desek Dřevotřískové desky se vyrábějí dvěma způsoby, a to plošným lisováním, nebo výtlačným lisováním. Oba způsoby se liší uložením třísek vůči hlavním plochám desky. Z toho vyplývá, že výtlačně lisované desky mohou být pouze jednovrstvé, kdežto plošně lisované desky mohou být jednovrství, třívrstvé až pětivrstvé a symetrické podle středu. (Uhlíř, Kafka, Koukal, 1997) Kvalita dřevotřískových desek je dána tvarem, velikostí a polohou třísek a jejich slepením. U jednovrstvých desek je v celém průřezu stejná struktura, tvořena použitím jednoho sortimentu třísek. U vícevrstvých desek se pro krycí vrstvy používají jemné třísky, které vytvoří hladký povrch, který je vhodný pro nátěry. (Hrázský, Král, 2000)

18 Obrázek 1 Schéma výroby dřevotřískových desek plošně lisovaných Výroba dřevovláknitých desek Dřevovláknité desky se vyrábějí dvěma způsoby - mokrým a suchým. Existuje i polosuchý způsob, který se ovšem blíží suchému výrobnímu postupu. 1. Mokrý způsob - technologie spočívá v mechanickém zpracování dřevního odpadu na štěpky a v jejich rozvláknění na defibrátoru ve vodném prostředí, kde vlákna zplstněním a vlastní lepivostí vytvoří velkoplošný materiál. 2. Suchý způsob - rozdíl oproti mokrému výrobnímu způsobu spočívá v přidávání fenolityckých lepidel v množství 2 až 4 %. Výhodou suchého způsobu jsou nižší náklady na vodní hospodářství. Také náklady na suroviny jsou nižší, protože se zpracovávají méně kvalitní druhy dřevin a surovina se více využívá (90 až 90 % oproti 80 až 85 % u mokrého způsobu). Na druhé straně se však náklady u suchého způsobu

19 zvyšují o spotřebu lepidla a parafínu a i spotřeba elektrické energie je vyšší. (Uhlíř, Kafka, Koukal, 1997) A B Obrázek 2 Schéma výroby dřevovláknitých desek, A - mokrý způsob, B - suchý způsob Faktory ovlivňující vlastnosti aglomerovaných materiálů Všeobecně je kvalita desek ovlivněna použitými vstupními surovinami a aplikovanými technologiemi. Z tohoto hlediska je možno rozdělit tyto faktory na: a) faktory surovinové - jejich kvalita je daná příslušnými normami, technickými podmínkami apod., jsou proto relativně lehce kontrolovatelné (dřevní surovina, kvalita částic, lepidlo, tvrdidlo apod.) b) faktory technologické - jsou dané technologickým procesem (dávkování lepidla, kvalita nanášení, vlhkost a teplota nanesených dřevních částic, lisovací podmínky, způsob dokončování apod.)

20 4. FIRMY V ČR A TRENDY VÝVOJE DESEK V EVROPĚ 4.1 Kronospan CR, spol. s r. o. (Jihlava) Závod Kronospan Jihlava, který je součástí nadnárodní skupiny Kronospan, je jedním z největších a nejmodernějších výrobců velkoplošných materiálů na bázi dřeva v Evropě. Navazuje na tradici dřevařské výroby v Jihlavě, kde na území stávajícího závodu založil v roce 1883 Julius Schindler pilařskou výrobu. V roce 1957 se zde začalo, jako v jednom z prvních závodů v Evropě, s výrobou dřevotřískových desek. V roce 1978 byla v Jihlavě instalována největší linka na výrobu dřevotřískových desek v tehdejším Československu a tato výroba vytvořila základ závodu v době, kdy začala s bývalými Jihlavskými dřevařskými závody kooperovat skupina Kronospan, tj. v roce Od tohoto okamžiku započal rozhodující rozvoj jihlavského závodu Kronospan, který trvá dodnes. Významnou roli hraje Kronospan v rozvoji regionu a podpoře zaměstnanosti. Dřevní surovinu nakupuje od více než 600 dodavatelů z celé České republiky a významně se tak podílí na recyklaci dřevního odpadu. Kronospan v Jihlavě v současné době vyrábí dřevotřískové desky, které dále zpracovává na laminované dřevotřísky a pracovní desky. V roce 2005 byla zprovozněna nová linka, která obohatila nabídku o OSB SUPERFINISH. Ta byla v roce 2008 přetransformována na výrobu ekologicky nezávadných desek OSB SUPERFINISH ECO. Vlastní produktová řada je rozšířena o výrobky na bázi dřeva sesterských společností. Například dřevovláknité desky MDF, HDF, dýhované dřevotřískové desky a další materiály nejen pro výrobce nábytku. ( 4.2 Dřevozpracující družstvo Lukavec Dřevozpracující družstvo Lukavec (DDL) je jedním z nejvýznamnějších podniků na našem trhu v oblasti zpracování dřevní hmoty. Dřevozpracující družstvo Lukavec vzniklo v roce 1953 z iniciativy pracovníků zrušené pily Horáckých dřevařských závodů Jihlava, protože v té době jiné formy podnikání nebyly možné. V Lukavci byla v roce 1960 uvedena do provozu linka na výrobu dřevotřískových desek jako první svého druhu na území tehdejšího Československa. Po roce 1989 neměla výrobní družstva možnost transformace v jiné

21 druhy společností, proto v Lukavci pokračovali dále ve své činnosti pod hlavičkou družstva. V témže roce uzavřelo družstvo smlouvu na koupi linky na výrobu středně tvrdých vláknitých desek (MDF), která po překonání vážných problémů s financováním, zahájila výrobu v roce 1992 a dnes patří mezi jedinou výrobní linku surových MDF v České republice. V současné době se družstvo specializuje na širokou škálu výroby sortimentů nábytkových dílců, a to z laminovaných dřevotřískových a MDF desek v různých kvalitách. Zároveň však vyrábí a dodávají dřevotřískové a MDF desky, včetně povrchově upravených přírodní dýho nebo laminováním, řezivo od surového až po hoblované. Dřevozpracující družstvo Lukavec v současné době exportuje více než 50 % produkce do více jak dvaceti evropských zemí a zaměstnává kolem 580 lidí. Dalších 250 zaměstnanců pracuje v dceřiné společnosti DH Dekor spol. s r.o. ( 4.3 Grena, a.s. (Veselí nad Lužnicí) Společnost Grena (dříve Lužan Veselí nad Lužnicí, a.s.) byla založena v roce 1941 jako závod na prvotní zpracování lnu ve Veselí nad Lužnicí. O dvacet let později zahájila výrobu pazdéřových desek. V devadesátých letech 20. století byla uvedena do provozu linka na potahování desek impregnovatelnou folií (tzv. FFB technologie) a zahájení výroby nábytku. V průběhu roku 1997 se společnost rozhodla ukončit linku na prvotní zpracování lnu a začala se plně věnovat výrobě desek pouze z dřevní hmoty. Na konci devadesátých let firma zprovoznila laminovací linku, započala s výrobou plošně frézovaných kuchyňských dvířek z MDF desek a výrobou nehořlavých a žáruvzdorných desek Grenamat. Společnost Grena jako jediná vyrábí na našem území dřevotřískové desky menších rozměrů, které jsou dodávány na trh v široké škále tlouštěk, díky jejich rozměru je zde vysoké využití plochy desky, optimální náklady na dopravu a především špičkové mechanické vlastnosti. V současné době má firma ve svém výrobním programu ještě expandovaný Vermikulit, nábytkové dílce, laminované a foliované, extrudované dřevoplastové profily grenalit, terasový nábytek grenadeck a MDF desky s vysokým leskem grenagloss. (

22 4.4 Trendy v oblasti aglomerovaných materiálů v Evropě Dřevotřískové desky - produkce a spotřeba dřevotřískových desek byla v Evropě jako celek zhruba vyrovnaná, výroba v zemích EU za posledních deset let stabilně roste a v roce 2006 přesáhla hodnotu 37 mil m 3. Postupně roste také import a export. Celkově trh dřevotřískových desek vzrostl ze 3 mil. m3 v roce 1960 na 42 mil. m3 v roce 2000 a představuje tak nejrozsáhlejší segment trhu velkoplošných materiálů. V ZE, s výjimkou krátkodobých výkyvů, rostl trh s dřevotřískovými deskami permanentně a poměrně vysokým tempem 4,7 % ročně (cca 650 tis. m3). Ve VE rostl trh rovněž rovnoměrně, tempem 5,7 % (180 tis. m3) ročně, a je zajímavé, že výroba dřevotřískových desek prošla krizí po roce 1990 s nejmenším propadem z celého sektoru zpracování dřeva. Do roku 2020 se v Evropě očekává meziroční nárůst produkce i spotřeby ve výši cca 2,6 %, což odpovídá nárůstu ze 42 mil. m3 (v roce 2000) na 67 mil. m3. (Simanov, Produkce a spotřeba dříví a výrobků ze dřeva ) Graf 1 Trendy a statistiky DTD v UE (tis. m 3 ) Zdroj: KOLEKTIV AUTORŮ. Dřevařský průmysl v ČR, 2007 Dřevovláknité desky - celoevropská produkce většinou jen mírně překračovala spotřebu, proto se občas malá množství dřevovláknitých desek exportovala mimo Evropu. Celkově trh s dřevovláknitými deskami za 40 let výrazně rostl, a to z úrovně 2 mil. m3 produkce i spotřeby v roce 1961 na 13 mil. m3 produkce a 12 mil. m3 spotřeby v roce

23 Jedním z důvodů postupných změn v produkci a spotřebě dřevovláknitých desek v Evropě byl vývoj MDF. Jejich masová produkce započala uprostřed 80. let a staly se jedním z nejdynamičtěji se šířících výrobků ze dřeva posledních let vůbec. Ze studie vyplývá, že právě prudký nárůst produkce a spotřeby MDF po roce 1990 způsobil nárůst produkce a spotřeby v celé kategorii. (Simanov, Produkce a spotřeba dříví a výrobků ze dřeva) Graf 2 Trendy a statistiky MDF v EU (tis. m 3 ) Zdroj: KOLEKTIV AUTORŮ. Dřevařský průmysl v ČR, 2007 OSB desky využívají se především ve stavebnictví. Skutečná výroba se za posledních desítek let zvýšila více než čtyřikrát. Celková evropská výrobní kapacita přesahuje 4 mil. m 3 za rok. OSB je dnes v Evropě nedostatek. ( Graf 3 Trendy a statistiky OSB v EU (tis. m 3 ) Zdroj: KOLEKTIV AUTORŮ. Dřevařský průmysl v ČR,

24 5. TRH, CENA A CENOVÁ TVORBA 5.1 Trh Trh je jakékoliv uspořádání, v jehož rámci dochází k prodejům a nákupům statků a služeb. Trh nemusí mít charakter fyzického místa, může být tvořen např. propojenou komunikační sítí, jejímž prostřednictvím se uskutečňují obchody. Trh vzniká tam, kde se vzájemně setkává nabídka a poptávka (faktory cenové tvorby prvního řádu) a kde tedy dochází k obratům (koupě a prodej). Trh je souhrn realizovaných výměnných vztahů. Je třeba si však uvědomit, že jednotlivý výměnný individuální výměnný akt ještě nedělá trh. Trh je nositelem prostorového (regionálního), časového a věcného identifikačního kritéria, vztahuje se tedy na: 1) určitou oblast nebo určité místo, např. pražský trh palivového dříví, český trh řeziva, burza ve Vídni, trh EU, trh USA, světový trh, 2) určité časové období, např. trh kulatiny 1996, vánoční trhy, 3) určité zboží nebo službu, např. trhy zboží: trh nábytku, trh desek, trh lesních strojů, trh kulatiny; trhy služeb: dopravní výkony, zahraniční cestovní ruch, zubní lékaři, peněžní trh, pracovní trh). Mezi četnými podmínkami, které ovlivňují průběh odbytu, jsou zvlášť důležitými činiteli trh, resp. fungování trhu a tvorba cen. Trh vytváří souhrn ekonomických vztahů mezi nabízejícím a kupujícím, je předpokladem pro uskutečnění dohody o množství, ceně, dodacích a platebních podmínkách, prodávaného zboží a služeb. Smlouva o prodeji znamená pro jednoho partnera odbyt, pro druhého nákup. Působení trhů je podle neoklasické teorie růstu (je kladen důraz na snadnost substituce mezi kapitálem a práci v produkční funkci) charakterizováno tržním cenovým mechanismem, podle něhož na trhu uskutečňované změny vedou k vyrovnání nabídky a poptávky, tedy k tržní rovnováze. To znamená, že vznikne taková cenová situace, ve které se vytvoří při dané konstelaci dat - ve vztahu k nabídce, poptávce, konkurenčním poměrům a ostatním faktorům v určitém okamžiku na kratší nebo delší dobu - rovnovážné řešení, které se změní až tehdy, kdy se změní konstelace dat

25 Graf 4 Nabídková a poptávková křivka (rovnovážná situace) Zdroj: Macáková, Cena Cena je peněžní částka sjednaná při nákupu zboží. Je to vzájemná dohoda prodávajícího a kupujícího, kdy se tvoří rozmezí, ve kterém se prodávajícímu začíná vyplácet věc prodat a kupujícímu vše koupit. Cena nemusí být vždy odrazem hodnoty věci. Neboť záleží především na velikosti poptávky. Pokud neexistuje poptávka po určitém zboží, toto zboží nemá cenu (hodnotu). Proces cenové tvorby se projevuje v cenových rozdílech, které existují u určitého výrobku (např. pilařské kulatiny), se zřetelem k prostoru, času, kvalitě, způsobu použití, způsob dodání na trh, stupni přípravy pro trh, stupni zpracování, rozsahu a stupni státního vlivu. 5.3 Jakostní třídy Obchodování s dřevní hmotou se uskutečňuje podle dřevin, jakostních tříd (tabulka 2 a 3.), event. zavedeného označení sortimentů. Kvalitativní znaky pro rozlišování jakostních tříd jsou zejména šířka letokruhů, točivost, sukovitost, trhliny, kruhová odlupčivost, křivost, napadení houbami, hmyzem a barva. (Bartuněk, Kelblová, 1999)

26 Tabulka 2 Jakostní třídění jehličnatého dříví JAKOSTNÍ TŘÍDA ÚČEL POUŽITÍ KVALITA I. II. III. IV. V. Jakostní výřezy pro výrobu hudebních nástrojů Jakostní výřezy pro výrobu dýh, překližek a jiné speciální výřezy Kulatina pro pilařské zpracování Dříví pro výrobu sloupů, dřevoviny, dolovin Dříví určené k chemickému a mechanickému zpracování, zejména pro výrobu buničiny a desek aglomerovaného dřeva dříví se netřídí do kvalitativních tříd, ale je tříděno dle požadavků odběratele dříví se netřídí do kvalitativních tříd, ale je tříděno dle požadavků odběratele A B C D sloupy dřevovina dolovina tyčovina dříví se netřídí do kvalitativních tříd, ale je tříděno dle požadavků odběratele dříví se netřídí do kvalitativních VI. Palivové dříví tříd, ale je tříděno dle požadavků odběratele Zdroj: Doporučená pravidla pro měření a třídění dříví v České republice, 2002 Tabulka 3 Jakostní třídění listnatého dříví JAKOSTNÍ TŘÍDA ÚČEL POUŽITÍ KVALITA I. II. III. Jakostní výřezy pro výrobu hudebních nástrojů Jakostní výřezy pro výrobu dýh, překližek a jiné speciální výřezy Kulatina pro pilařské zpracování dříví se netřídí do kvalitativních tříd, ale je tříděno dle požadavků odběratele dříví se netřídí do kvalitativních tříd, ale je tříděno dle požadavků odběratele A B C D IV. Tyčovina dříví se netřídí do kvalitativních tříd, ale je tříděno dle požadavků odběratele V. Dříví určené k chemickému a mechanickému zpracování, zejména pro výrobu buničiny a desek aglomerovaného dřeva dříví se netřídí do kvalitativních tříd, ale je tříděno dle požadavků odběratele dříví se netřídí do kvalitativních VI. Palivové dříví tříd, ale je tříděno dle požadavků odběratele Zdroj: Doporučená pravidla pro měření a třídění dříví v České republice,

27 6. METODIKA ŘEŠENÍ Vzhledem k tomu, že tématem bakalářské práce je Analýza vývoje cen dřevotřískových a dřevovláknitých desek byla nutná analýza dat za období 2004 až 2010 z průběžně vydávaných lesnických časopisů a firemních materiálů firem, které se zabývají výrobou dřevotřískových a dřevovláknitých desek. Dalším důležitým informačním zdrojem byla data z internetových stránek, které se zabývají dřevařskou a nábytkářskou tématikou. V této bakalářské práci jsou pro lepší pochopení problematiky popsány vybrané aglomerované materiály, jejich historický vývoj a výroba. V další části práce je seznámení s nejvýznamnějšími výrobci na českém trhu a zhodnocení vývoje trendů v oblasti aglomerovaných materiálů v Evropě. Pro zjištění jednotlivých cenových indexů vybraných aglomerovaných materiálů (DTD, MDF, OSB3, OSB4) je vycházeno z dostupných cen v průběhu let 2004 až 2010 u firem Grena, Kronospan a DDL. Ceny desek jsou uvedeny v Kč za m 2 bez DPH. Objemy výroby jsou uvedeny v m 3 za rok. Průměrné ceny desek za rok u jednotlivých tlouštěk jsou uvedeny v následujících tabulkách 4, 5, 6, 7 a 8. Tyto průměrné ceny za rok byly vypočítány na základě poskytnutých dat výrobci a k jejich výpočtu bylo použito metody váženého průměru (vzorec 3). Průměrné ceny jsou v závislosti na letech transformovány do grafů 5, 6 a 7, kde jsou v závislosti na letech uvedeny i hodnoty cenového vývoje V. jakostní třídy dřevní jehličnaté hmoty. Pro zjištění jednotlivých cenových indexů se vychází z takto vypočítaných průměrných cen za období 2004 až Z takto dostupných cen k jednotlivým rokům jsou stanoveny pomocí vztahů cenové indexy (1,2) a tyto vypočítané indexy jsou pro přehlednost dosazeny do tabulek a grafů. Následně jsou dány do souvislostí s faktory, které ovlivnily vývoj cen. Podrobnější ceníky a objemy výroby všech výrobců jsou v uvedeny v přílohách této práce. Současně přílohy obsahují ceníky dřevní hmoty za období 2004 až Indexy Zaujímají v ekonometrických metodách velmi významné místo. Jsou to poměrná čísla používaná k porovnávání stejných ukazatelů z hlediska časového, prostorového nebo

28 věcného. Indexy usnadňují a zpřesňují analýzu, která je zejména u víceciferných čísel zrakově i paměťově časově náročná. Podle toho, sledujeme-li vývoj stejnorodých nebo různorodých veličin na jednom či více místech, rozeznáváme tři druhy indexů: - individuální jednoduché indexy - stejnorodé veličiny (stejné místo, různý čas; různé místo, stejný čas), - základní (bázický) index i z q = q - řetězový index i ř n 0 q n = nebo qn 1 p n nebo p, (1) 0 p n (2) pn 1 - individuální složené indexy - stejnorodé složené veličiny (na různých místech či úrovních), - agregátní (souhrnné) indexy - různorodé veličiny. (Polster, 2002) 6.2 Vážený průměr Vážený průměr zobecňuje aritmetický průměr a poskytuje charakteristiku statistického souboru v případě, že hodnoty v tomto souboru mají různou důležitost, různou váhu. Používá se zejména při počítání celkového aritmetického průměru souboru složeného z více podsouborů. Pro výpočet váženého průměru potřebujeme jednak hodnoty, jejichž průměr chceme spočítat, a zároveň jejich váhy. Máme-li soubor n hodnot { } X x,..., 1 xn =, a k nim odpovídající váhy W = { w,..., 1 wn} je vážený průměr dán vzorcem

29 _ 1 wi xi x = n w (3) či _ x i w1 x1 + w2 x wn xn = (3) w + w w 1 2 n 6.3 Zaokrouhlování výpočtů Údaje v této práci se zaokrouhlují na dvě desetinná místa takto: - je-li číslice na druhém místě 0 až 4, zaokrouhluje se dolů, - je-li číslice na dalším místě 5 až 9, zaokrouhluje se nahoru, - na číslice na třetím a dalších místech se nebere zřetel

30 7. CENOVÝ VÝVOJ 7.1 Ceny dřevotřískových desek V tabulkách jsou uvedeny jednotlivé průměrné ceny dřevotřískových desek od tří výrobců (Grena, DDL, Kronospan) v závislosti na letech 2004 až Ve spodním řádku tabulky je vždy uvedena průměrná cena za m 2 za průměrnou tloušťku 17 mm od všech výrobců dřevotřískových desek na českém trhu. Tabulka 4 GRENA - průměrné ceny DTD (formát 2440x1220 mm) Tloušťka Cena (Kč/m 2 ) (mm) ,50 64,50 67,79 59,00 59,00 53,75 53, ,00 76,00 79,78 64,50 64,50 58,88 58, ,00 84,00 88,15 71,00 71,00 65,00 64, ,00 98,00 102,58 89,00 89,00 81,50 80, ,63 80,63 84,58 70,88 70,88 64,78 64,21 Zdroj: Zpracováno autorem na základě poskytnutých dat výrobci Tabulka 5 DDL - průměrné ceny DTD (formát 2840x1830 mm) Tloušťka Cena (Kč/m 2 ) (mm) ,37 68,58 73,77 81,33 72,63 54,45 52, ,33 68,15 73,86 81,33 75,04 56,23 55, ,00 74,50 80,75 88,33 80,33 61,92 60, ,33 78,58 85,09 93,33 80,99 66,25 69, ,67 87,42 92,42 101,33 89,33 73,50 78, ,33 126,17 129,16 141,00 122,44 94,25 96, ,33 131,17 141,86 155,83 139,62 110,33 114, ,18 144,05 156,01 171,07 156,62 121,55 131, ,19 97,33 104,12 114,20 102,13 79,81 82,34 Zdroj: Zpracováno autorem na základě poskytnutých dat výrobci Tabulka 6 KRONOSPAN - průměrné ceny DTD (formát 2800x2070 mm) Tloušťka Cena (Kč/m 2 ) (mm) ,00 63,00 62,30 62,30 55,28 29,00 32, ,00 65,00 65,00 65,00 57,84 31,00 36, ,00 68,00 68,00 68,00 57,98 37,00 44, ,00 58,00 71,15 68,00 57,99 45,00 49, ,00 65,00 72,50 75,50 64,52 50,00 54, ,00 88,00 90,77 96,09 91,35 63,00 71, ,00 103,00 105,55 110,55 109,00 76,00 87, ,00 115,00 116,62 122,33 123,50 86,00 96, ,13 78,13 81,48 83,47 77,18 52,13 58,99 Zdroj: Zpracováno autorem na základě poskytnutých dat výrobci Grafické znázornění je vyobrazeno v grafu č

31 7.2 Ceny dřevovláknitých desek MDF V tabulce jsou uvedeny jednotlivé průměrné ceny MDF desek od hlavního výrobce na českém trhu DDL Lukavec v závislosti na letech 2004 až Ve spodním řádku tabulky je uvedena průměrná cena za m 2 za průměrnou tloušťku 17 mm. Tabulka 7 DDL - průměrné ceny MDF (formát 2750x1840 mm) Tloušťka Cena (Kč/m 2 ) (mm) ,00 115,00 121,00 121,00 126,82 132,00 107, ,00 137,00 144,00 144,00 152,65 157,00 125, ,00 151,00 156,00 156,00 165,37 170,00 150, ,00 169,00 174,00 174,00 184,65 190,00 169, ,00 200,00 206,00 206,00 220,25 225,00 204, ,00 231,00 238,00 238,00 252,04 259,00 239, ,67 167,17 173,17 173,17 183,63 188,83 165,98 Zdroj: Zpracováno autorem na základě poskytnutých dat výrobci Grafické znázornění je vyobrazeno v grafu č Ceny OSB desek V tabulce jsou uvedeny jednotlivé průměrné ceny OSB 3 desek jediného výrobce firmy Kronospan na českém trhu v závislosti na letech 2004 až Ve spodním řádku tabulky je uvedena průměrná cena za m 2 za průměrnou tloušťku 14 mm. Tabulka 8 KRONOSPAN - průměrné ceny OSB 3 (formát 2500x1250 mm) Tloušťka Cena (Kč/m 2 ) (mm) x 81,00 83,46 93,45 76,49 88,20 120,24 9 x 91,00 93,50 103,17 87,12 96,92 132,17 10 x 100,00 102,83 113,10 93,65 105,27 144,60 11 x 110,00 113,23 124,59 110,09 120,33 154,94 12 x 118,00 120,83 133,00 108,16 123,54 168,60 15 x 144,00 148,63 164,91 123,27 152,84 208,05 18 x 174,00 179,16 198,01 153,48 183,17 249,76 22 x 214,00 219,99 242,00 195,98 224,13 304,75 25 x 241,00 248,33 275,33 222,89 254,08 346,50 14 x 141,44 145,55 160,84 130,13 149,83 203,29 Zdroj: Zpracováno autorem na základě poskytnutých dat výrobci Grafické znázornění je vyobrazeno v grafu č

32 Graf 5 Závislost cen na letech - dřevotřískové desky Zdroj: Zpracováno autorem na základě poskytnutých dat výrobci

33 Graf 6 Závislost cen na letech - MDF desky Zdroj: Zpracováno autorem na základě poskytnutých dat výrobci

34 Graf 7 Závislost cen na letech - OSB desky Zdroj: Zpracováno autorem na základě poskytnutých dat výrobci

35 8. VÝVOJ CENOVÝCH INDEXŮ Z uvedených tabulek (tabulka 4,5,6,7,8) byly ceny jednotlivých desek dosazeny do vztahů (1,2), které stanovily cenové indexy pro vybrané typy. Takto získané hodnoty byly vloženy do tabulek (tabulka 9-18) a transformovány do grafu 8 a 9 pro dřevotřískové desky, do grafu 10 pro MDF desky a do grafu 11 pro OSB desky. 8.1 Vývoj cenových indexů u dřevotřískových desek Bázický index Cena v roce 2004 odpovídá indexu 100% = 1 procentický bod. Tabulka 9 GRENA - bázický index vývoje cen DTD Tloušťka Index ceny (mm) ,00 1,00 1,05 0,91 0,91 0,83 0, ,00 1,00 1,05 0,85 0,85 0,77 0, ,00 1,00 1,05 0,85 0,85 0,77 0, ,00 1,00 1,05 0,91 0,91 0,83 0, ,00 1,00 1,05 0,88 0,88 0,80 0,80 Zdroj: Zpracováno autorem na základě poskytnutých dat výrobci Tabulka 10 DDL - bázický index vývoje cen DTD Tloušťka Index ceny (mm) ,00 1,12 1,20 1,33 1,18 0,89 0, ,00 1,11 1,20 1,33 1,22 0,92 0, ,00 1,15 1,24 1,36 1,24 0,95 0, ,00 1,10 1,19 1,31 1,14 0,93 0, ,00 1,13 1,19 1,30 1,15 0,95 1, ,00 1,19 1,21 1,33 1,15 0,89 0, ,00 1,12 1,21 1,33 1,19 0,94 0, ,00 1,12 1,21 1,32 1,21 0,94 1, ,00 1,13 1,21 1,33 1,19 0,92 0,95 Zdroj: Zpracováno autorem na základě poskytnutých dat výrobci Tabulka 11 KRONOSPAN - bázický index vývoje cen DTD Tloušťka Index ceny (mm) ,00 1,29 1,27 1,27 1,13 0,59 0, ,00 1,23 1,23 1,23 1,09 0,58 0, ,00 1,19 1,19 1,19 1,02 0,65 0, ,00 0,88 1,08 1,03 0,88 0,68 0, ,00 0,90 1,01 1,05 0,90 0,69 0, ,00 0,97 1,00 1,06 1,00 0,69 0, ,00 1,00 1,02 1,07 1,06 0,74 0, ,00 1,05 1,06 1,11 1,12 0,78 0, ,00 1,06 1,11 1,13 1,02 0,68 0,77 Zdroj: Zpracováno autorem na základě poskytnutých dat výrobci

36 Řetězový index Tabulka 12 GRENA - řetězový index vývoje cen DTD Tloušťka Index ceny (mm) ,00 1,05 0,87 1,00 0,91 0, ,00 1,05 0,81 1,00 0,91 0, ,00 1,05 0,81 1,00 0,92 1, ,00 1,05 0,87 1,00 0,92 0, ,00 1,05 0,84 1,00 0,91 0,99 Zdroj: Zpracováno autorem na základě poskytnutých dat výrobci Tabulka 13 DDL - řetězový index vývoje cen DTD Tloušťka Index ceny (mm) ,12 1,08 1,10 0,89 0,75 0, ,11 1,08 1,10 0,92 0,75 0, ,15 1,08 1,09 0,91 0,77 0, ,10 1,08 1,10 0,87 0,82 1, ,13 1,06 1,10 0,88 0,82 1, ,19 1,02 1,09 0,87 0,77 1, ,12 1,08 1,10 0,90 0,79 1, ,12 1,08 1,10 0,92 0,78 1, ,13 1,07 1,10 0,89 0,78 1,02 Zdroj: Zpracováno autorem na základě poskytnutých dat výrobci Tabulka 14 KRONOSPAN - řetězový index vývoje cen DTD Tloušťka Index ceny (mm) ,29 0,99 1,00 0,89 0,52 1, ,23 1,00 1,00 0,89 0,54 1, ,19 1,00 1,00 0,85 0,64 1, ,88 1,23 0,96 0,85 0,78 1, ,90 1,12 1,04 0,85 0,77 1, ,97 1,03 1,06 0,95 0,69 1, ,00 1,02 1,05 0,99 0,70 1, ,05 1,01 1,05 1,01 0,70 1, ,06 1,05 1,02 0,91 0,67 1,13 Zdroj: Zpracováno autorem na základě poskytnutých dat výrobci Grafická znázornění jsou vyobrazena v grafech č. 8 a

37 8.2 Vývoj cenových indexů u dřevovláknitých desek MDF Bázický index Cena v roce 2004 odpovídá indexu 100% = 1 procentický bod. Tabulka 15 DDL - bázický index vývoje cen MDF Tloušťka Index ceny (mm) ,00 1,14 1,20 1,20 1,26 1,31 1, ,00 1,15 1,21 1,21 1,28 1,32 1, ,00 1,10 1,14 1,14 1,21 1,24 1, ,00 1,10 1,13 1,13 1,20 1,23 1, ,00 1,06 1,10 1,10 1,17 1,20 1, ,00 1,06 1,10 1,10 1,16 1,19 1, ,00 1,10 1,14 1,14 1,21 1,25 1,08 Zdroj: Zpracováno autorem na základě poskytnutých dat výrobci Řetězový index Tabulka 16 DDL - řetězový index vývoje cen MDF Tloušťka Index ceny (mm) ,14 1,05 1,00 1,05 1,04 0, ,15 1,05 1,00 1,06 1,03 0, ,10 1,03 1,00 1,06 1,03 0, ,10 1,03 1,00 1,06 1,03 0, ,06 1,03 1,00 1,07 1,02 0, ,06 1,03 1,00 1,06 1,03 0, ,10 1,04 1,00 1,06 1,03 0,87 Zdroj: Zpracováno autorem na základě poskytnutých dat výrobci Grafické znázornění je vyobrazeno v grafu č

38 8.3 Vývoj cenových indexů u OSB desek Bázický index Cena v roce 2005 odpovídá indexu 100% = 1 procentický bod. V roce 2004 se OSB desky v Kronospanu nevyráběly. Tabulka 17 bázický index vývoje cen OSB 3 Tloušťka Index ceny (mm) ,00 1,03 1,15 0,94 1,09 1,48 9 1,00 1,03 1,13 0,96 1,07 1, ,00 1,03 1,13 0,94 1,05 1, ,00 1,03 1,13 1,00 1,09 1, ,00 1,02 1,13 0,92 1,05 1, ,00 1,03 1,15 0,86 1,06 1, ,00 1,03 1,14 0,88 1,05 1, ,00 1,03 1,13 0,92 1,05 1, ,00 1,03 1,14 0,92 1,05 1, ,00 1,03 1,14 0,93 1,06 1,44 Zdroj: Zpracováno autorem na základě poskytnutých dat výrobci Řetězový index Tabulka 18 řetězový index vývoje cen OSB 3 Tloušťka Index ceny (mm) ,03 1,12 0,82 1,15 1,36 9 1,03 1,10 0,84 1,11 1, ,03 1,10 0,83 1,12 1, ,03 1,10 0,88 1,09 1, ,02 1,10 0,81 1,14 1, ,03 1,11 0,75 1,24 1, ,03 1,11 0,78 1,19 1, ,03 1,10 0,81 1,14 1, ,03 1,11 0,81 1,14 1, ,03 1,11 0,81 1,15 1,36 Zdroj: Zpracováno autorem na základě poskytnutých dat výrobci Grafické znázornění je vyobrazeno v grafu č

39 Graf 8 Cenové indexy (bázický) DTD Zdroj: Zpracováno autorem na základě poskytnutých dat výrobci Graf 9 Cenové indexy (řetězový) DTD Zdroj: Zpracováno autorem na základě poskytnutých dat výrobci

40 Graf 10 Cenové indexy MDF Zdroj: Zpracováno autorem na základě poskytnutých dat výrobci Graf 11 Cenové index OSB Zdroj: Zpracováno autorem na základě poskytnutých dat výrobci

41 8.4 Hodnocení analýzy Z analýzy vývoje cenových indexů vybraného sortimentu lze usuzovat, že za vybrané období sedmi let (roky 2004 až 2010) se ceny průběžně měnily v závislostech na vzrůstajících či klesajících nákladech na výrobu, poptávce a nabídce trhu. U dřevotřískových a OSB desek lze z analýzy vývoje cenových indexů vyčíst, že ve sledovaném období ceny postupně stoupaly, v polovině sledovaného období byly ceny nejvyšší, následně dramaticky klesly a na konci sledovaného období byl patrný opětovný menší nárůst. Výjimkou jsou desky MDF, u kterých je patrný postupný nárůst cen za celé sledované období, kde k poklesu došlo až v závěru sledovaných let. Z analýzy cenových indexů u dřevotřískových desek lze vyčíst z tabulky 9 a grafu 8, že největšího nárůstu u firmy Grena bylo dosaženo v roce 2006 k roku 2004, a to o 1,05 procentního bodu. Největšího poklesu bylo dosaženo v letech 2009 a 2010 k roku 2004 o 0,20 procentního bodu. K největšímu meziročnímu nárůstu cen, podle tabulky 12 a grafu 9, došlo v roce 2006, a to o 1,05 procentního bodu oproti předchozímu roku. Následující rok ovšem došlo k největšímu meziročnímu propadu cen, a to v průměru o 0,84 procentního bodu. Z vývoje cenových indexů dřevotřískových desek u firmy DDL, které jsou uvedeny v tabulce 10 a grafu 8, je patrný největší nárůst v roce 2007 k roku 2004, a to o 1,33 procentního bodu. Největšího poklesu bylo dosaženo v roce 2009 k roku 2004, a to o 0,92 procentního bodu. Největší meziroční cenový nárůst, který lze vyčíst z tabulky 13 a grafu 9, nastal v roce 2005 oproti roku 2004, a to až o 1,13 procentního bodu. Největší pokles cen nastal v roce 2009 k roku 2008, a to o 0,78 procentního bodu. Z tabulky 11 a grafu 8 lze vyčíst z vývoje cenových indexů dřevotřískových desek firmy Kronospan, že největšího nárůstu bylo dosaženo v roce 2007 k roku 2004, a to o 1,13 procentního bodu. K největšímu poklesu až o 0,68 procentního bodu došlo v roce 2009 k roku K největšímu meziročnímu cenovému nárůstu, jak je patrné z tabulky 14 a grafu 9, došlo v roce 2010 oproti roku 2009, a to 1,13 procentního bodu. K největšímu

42 meziročnímu poklesu cen došlo ovšem v roce 2009, a to o 0,67 procentního bodu oproti roku Z vývoje cenových indexů MDF desek firmy DDL lze vyčíst podle tabulky 15 a grafu 10, že k největšímu cenovému nárůstu došlo v roce 2009 k roku 2004, a to o 1,25 procentního bodu. Ceny za sledované období se nedostaly pod cenové hodnoty roku Z tabulky 18 a grafu 11 cenových vývojů je patrné, že k největšímu meziročnímu nárůstu cen došlo v roce 2008 o 1,06 procentního bodu oproti roku K největšímu meziročnímu poklesu došlo v roce 2010, a to o 0,87 procentního bodu oproti roku Z analýzy cenových indexů u OSB 3 desek firmy Kronospan, jejichž hodnoty lze vyčíst v tabulce 17 a grafu 11, je patrné, že k největšímu nárůstu cen došlo v roce 2010 k roku 2004, a to o 1,44 procentního bodu. K největšímu poklesu k roku 2004 došlo v roce 2008, a to o 0,93 procentického bodu. K největšímu meziročnímu nárůstu cen, který lze vyčíst z tabulky 18 a grafu 11, došlo v roce 2010 oproti roku 2009, a to o 1,36 procentního bodu. K největšímu meziročnímu poklesu došlo mezi roky 2007 a 2008, kdy cena poklesla o 0,81 procentního bodu