Průvodce "Průvodce Praha"

Transkript

1 Hrad Pražský Hrad 50 5'37.60"N 14 24'33.71"E Pražský hrad je největším klenotem hlavního města i celé České republiky. Pražský hrad je národní kulturní památkou a tradičně patří k našim nejnavštěvovanějším památkám. Pražský hrad tvoří rozsáhlý komplex palácových, církevních, úředních, obytných i obranných staveb různých slohů, soustředěných kolem tří nádvoří a Jiřské ulice. K nejcennějším stavbám patří především Starý královský palác, který obsahuje část původní románské stavby knížete Soběslava, dále pozdně gotický Vladislavský palác s rysy nastupující renesance, raně renesanční Ludvíkovo křídlo, Zelenou světnici, Archiv zemských desek, tzv. Vladislavovu ložnici, Českou kancelář z doby po roce 1516, síň říšské dvorské rady, Starou sněmovnu, Síň nových zemských desek aj. Většina místností v paláci pochází z období vrcholné či pozdní gotiky, dnešní vzhled však získala převážně při renesanční přestavbě po požáru v roce K dalším zajímavým stavbám patří např. pozdně gotické severní opevnění s věžemi Prašnou, Bílou a Daliborkou, k němuž přiléhá bizarní Zlatá ulička, renesanční křídlo na severní straně 2. nádvoří z doby Rudolfa II. se Španělským sálem a Galerií, Obrazárnou Pražského hradu aj. Budovy kolem 2. a zčásti i 3. nádvoří pocházejí v dnešní podobě převážně z pozdně barokní tereziánské přestavby a obsahují především honosně vyzdobené sály a komnaty, dnes slouží zejména ke státní reprezentaci prezidenta republiky. Součástí komplexu Pražského hradu jsou i církevní stavby, jako gotická a novogotická katedrála sv. Víta, která tvoří typickou dominantu a jsou v ní uloženy korunovační klenoty a ostatky českých vladařů, dále pak románská bazilika sv. Jiří s bývalým klášterem benediktinek, Kostel Všech svatých, kaple sv. Kříže, ale také původně šlechtické paláce, jako Lobkovický a Rožmberský. K Pražskému hradu patří i historické zahrady. Areál Pražského hradu je volně přístupný, jednotlivé objekty, ve kterých se platí vstupné, jsou přístupné po celý rok, hradní zahrady v sezóně. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1

2 Areál Pražského hradu a návštěvnické objektyletní sezóna ( ) Areál Pražského hradu - denně od 5.00 do hodin Přístupné objekty - denně od 9.00 do hodin. Zahrady - otevřeny denně: duben a říjen: hod. květen a září: hod. červen a červenec: hod. srpen: hod. Zimní sezóna ( ) Areál Pražského hradu - denně od 6.00 do hodin. Přístupné objekty - denně (mimo ) od 9.00 do hodin. Zahrady - uzavřeny Katedrála sv. Víta Poslední prohlídka 20 minut před zavírací dobou. Březen - říjen Pondělí - sobota: Neděle: Listopad - únor Pondělí - sobota: Neděle: Dětské hřiště na Novém světěotevírací doba: Od 1. dubna do 30. dubna - od do hod. Od 1. května do 30. září - od do hod. Od 1. října do 31. října - od do hod. Návštěvnické okruhy (druh vstupenky) Pražský hrad - velký okruh Starý Královský palác, expozice Příběh Pražského hradu, Bazilika sv. Jiří, Jiřský klášter - Národní galerie, Zlatá ulička s věží Daliborkou, Obrazárna Pražského hradu, Prašná věž Pražský hrad - malý okruh Starý královský palác, Bazilika sv. Jiří, Zlatá ulička s věží Daliborkou Expozice Příběh Pražského hradu Obrazárna Pražského hradu Prašná věž Katedrála sv. Víta - vstup zdarma Vstupné do historických objektů Pražského hradu v péči SPH Druh vstupenkyplné vstupnésleva (*)Rodinné vstupné (*)Pražský hrad - velký okruh350 Kč175 Kč500 KčPražský hrad - malý okruh250 Kč125 Kč300 KčExpozice Příběh Pražského hradu140 Kč 70 Kč200 KčObrazárna Pražského hradu150 Kč 80 Kč200 KčPrašná věž 70 Kč 40 Kč 110 Kč* Slevy vstupného mládež od 6 do 16 let studenti středních a vysokých škol v denním studiu do 26 let rodina (1 až 5 dětí do 16 let a max. 2 dospělé osoby) senioři starší 65 let Slevy jsou poskytovány po předložení platného průkazu nebo dokladu o denním studiu. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2

3 Další informace najdete zde: Hrad Pražský hrad Vladislavský sál 50 5'26.66"N 14 24'7.16"E Jeden ze stavebních klenotů Starého královského paláce Pražského hradu byl vybudován v rámci velkorysé přestavby paláce, která byla zahájena na pokyn krále Vladislava Jagellonského po němž nese své jméno - roku Reprezentační prostora pochází z let a je dílem geniálního stavitele Benedikta Rejta (též Ried nebo Reijt). Český fortifikační stavitel a architekt, pocházející z Pístova u Tachova, byl už v té době známý díky své činnosti v Sasku. V Čechách kromě Pražského hradu najdeme jeho stopy také v Kutné Hoře, na Švihově, v Blatné, Lounech nebo pražské Daliborce a Zlaté uličce. Velkolepý sál - obdélníkového půdorysu s rozměry 62 x16 metrů- je 13 metrů vysoký a pyšní se krásnou pozdně gotickou krouženou klenbou o pěti polích i - již raně renesančními okny. S Vladislavským sálem sousedí Sál Zemských desek a Jezdecké schody, další Rejtova díla ve stylu tzv. jagellonské nebo vladislavské gotiky. Vladislavský sál, který vznikl spojením tří starších místností ve 2. poschodí tzv. Karlova paláce, je největší slavnostní prostor středověké části Pražského hradu a ve své době byl největším světským klenutým sálem v Praze a možná i celé střední Evropě. V dobách dávno minulých sál sloužil jako místo korunovačních hostin českých králů i jezdeckých rytířských turnajů. Dnes je využíván pro reprezentační shromáždění, slavnostní zasedání Parlamentu nebo velmi významné výstavy. Vystavován zde byl například Maurův relikviář, ale i rakev s ostatky prezidenta Havla. Na jižní straně sálu se nachází kamenný balkon s krásnou vyhlídkou na město, na severní straně je sál Staré sněmovny a Jezdecké schody, historický vstup do prostor sálu. Z východní strany k sálu přiléhá Kostel Všech svatých (bližší informace: Sál, ve kterém se mohlo až 100 jezdců najednou projíždět na koních, proslul zejména svou neobvykle složitou, převýšenou klenbou s krouženými žebry bez použití středových opěr. Do současnosti se Vladislavský sál zachoval ve své původní podobě. Autor článku: Marek Cabák Další informace najdete zde: Zámek Roztoky Zámek 50 9'30.18"N 14 23'58.21"E Při svých výletech každý z nás navštívil už řadu hradů, zámku, muzeí, výstav, občas spojených v jedno. Takovým místem je i zámek v Roztokách u Prahy, kde sídlí Středočeské muzeum. Historie Původně gotická vodní tvrz vznikla v místech na soutoku Vltavy a Únětického potoka ve 13. století. Sloužila jako ochrana obchodní stezky, kterou putovalo zboží po Vltavě do Prahy nebo z Prahy. Ve 14. století byla tvrz samotná stržena a kolem jejích hradeb vyrostl palác s kaplí - ta se včetně části vnitřní výzdoby dochovala do současnosti. Současně s palácem vyrostly dvě věže a vstupní brána, která se na stejném místě nachází dodnes. Na přelomu 15. a 16. století došlo k přestavění tvrze na renesanční zámek. Úpravy se odrazily i na vzniku velkého sálu s dřevěným stropem - ten zůstal dochován do současnosti, můžete si ho prohlédnout po zakoupení vstupenky do muzea. Po třicetileté válce byl zámek barokně přestavěn kvůli značnému poničení požárem. V 18. století došlo k doplnění zámečku arkádami po jeho vnitřním obvodu, byly dostavěny některé hospodářské budovy a vzniká tak velký hospodářský dvůr. Po revoluci v roce 1948 zámek chátrá, je využíván místním zemědělským družstvem jako skladiště, nakonec ale dochází k jeho záchraně. V 60. a 70. letech proběhly práce, které zámek uzpůsobily potřebám vznikajícího Středočeského muzea. Zámek byl poškozen povodněmi v roce 2002, což vedlo k jeho dočasnému uzavření. Po znovuuvedení do provozuschopného stavu byl zámek otevřen, chystá se ale jeho kompletní rekonstrukce. Turistické informace Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3

4 Zámek je přístupný celoročně, kromě stálých expozic Středočeského muzea se zde koná i řada krátkodobých výstav a kulturních akcí. Ze stálých expozic zde naleznete expozici o historii zámku a Roztok u Prahy, biedermeierovský salon a renesanční sál se zmíněnými dřevěnými stropy. Krátkodobé výstavy se pořádají v bývalých hospodářských budovách a informace o nich najdete na stránkách muzea. K zámku se dostanete od roztockého nádraží po modré turistické značce. Je možné zde zakončit výlet Tichým údolím, popřípadě výlet z Levého Hradce do Roztok podél Vltavy. Autor článku: Blanka Lednická Další informace najdete zde: Řepora Skanzen 50 2'27.52"N 14 18'25.31"E Středověké městečko Řepora je ukázkou lidové architektury 14. století a navozuje co nejvěrnější představu o tehdejším životě a práci.skládá se ze šesti usedlostí,dále jsou zde stážní věže,kostelík i tržnice. Celé městečko je obehnáno hradbou a vodním příkopem. Unikátní je především tím, že je postaveno podle stavebních technologií tehdejší doby a jen z přírodních materiálů.(dřevo,hlína,kámen, sláma) Návštěvní doba Od 01. dubna do 30. září: Út - Pá So - Ne Mimo otevírací dobu pouze na objednávku pro skupiny. Vstupné Dospělý 80,- Kč Důchodce/student 60,- Kč Dítě starší 6 let mimo skupinu 40,- Kč ZŠ skupiny - žáci 60,- Kč MŠ skupiny - děti 30,- Kč Učitelský doprovod zdarma Při dnech s programem je výše vstupného stanovena dle programu. Další možnosti: Možnost občerstvení v krčmě na rychtě. Nabízíme speciální program pro školy. Víkendové dny a večery s programem. Kontakty: Řepora a.s. Dřevčice 1, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav 1 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4

5 okres Praha-východ fax: mobil: , ; URL: Informace o programech a akcích: Info@repora.eu Detailní popis přístupových tras ke skanzenu je kdispozici na Autor článku: Aleš Hanousek Další informace najdete zde: Hrad Pražský hrad - Jezdecké schody a Síně Zemských desek 50 5'27.17"N 14 24'6.66"E Jezdecké schody a Síně (též Kanceláře, Světnice nebo Sály) Zemských desek patří k nejzajímavějším prostorám Starého královského paláce Pražského Hradu. Společně tvoří v podstatě jistý druh komplexu Křídla Zemských desek, protože Jezdecké schody se nacházejí mezi horními (Nové Zemské desky) a dolními (Staré Zemské desky) deskovými sály. Jezdecké schody byly vybudovány jako nový vstupní trakt proto, aby po nich mohli přijíždět čeští rytíři na svých koních přímo do prostor Vladislavského sálu. Ten nesloužil jen jako zasedací místnost, ale hlavně jako místo rytířských turnajů (v sále mohlo údajně kroužit najednou až sto jezdců), plesů i veselých oslav. Celý hrad, včetně této vstupní části, utrpěl při velkém požáru v roce 1541, takže zdejší lodžie dnes proto nese nižší renesanční klenbu. Většina schodiště je však stále zaklenuta nádhernou původní Rejtovou krouženou klenbou s přetínanými žebry. Schody ústí na jižní straně hradního náměstí mezi katedrálou sv. Víta a bazilikou sv. Jiří. Jejich podobu vytvořil v rámci jagellonské přestavby velký pozdně gotický architekt a stavitel Benedikt Rejt (Riedl) v roce Mnozí odborníci tvrdí, že kvalitou provedení konkuruje menší prostor Jezdeckých schodů i vznešenému a vysoce ceněnému Vladislavskému sálu. Klenební žebra jsou tu kroužena v ohebných obloukových křivkách. Mají podobu krátkých segmentů, které se navzájem protínají a prostupují. Dynamizace gotických forem tu dosáhla své krajní meze. Vlastní schodiště má devět nízkých stupňů, je široké 3,5 metru a dlouhé 8,35 metru. Mezi schody a sálem je krásný portál ve tvaru tzv. oslího hřbetu. Síně Zemských desek ve své domě sloužily jako soudní archiv legislativních předpisů a katastrální úřad s pozemkovým fondem dohromady. Místnost Starých zemských desek se nachází se pod Jezdeckými schody a pochází. z doby Přemysla Otakara II. Její těžká klenba je podpírána dvěma nízkými válcovými sloupy. Místnost sloužila k uchování majetkových zápisů a rozhodnutí zemského soudu o državách českých šlechticů. Listiny shořely při požáru v roce 1541 a nějaký čas později světnice sloužila hradním klíčníkům, kteří směli šenkovat pivo. Místnosti se proto říkalo také Hospoda. Dnes je zde umístěna exposice "Areál Pražského Hradu před rokem 918". Místnosti Nových zemských desek přiléhají k severní straně Vladislavského sálu, přesněji k jeho nadokenní části. Jejich stěny i strop zdobí malované znaky nejvyšších státních úředníků 16. až 18. století. Ti zde začali pracovat od 60. let 16. století. Nachází se zde i vyřezávané skříně z doby Rudolfa II. Cenná je zejména renesanční skříň s letopočtem 1562, která je nejstarším kusem nábytku ve sbírkách Pražského Hradu. V sousedství se nachází barokní přístavek, kde se zasedalo a byl zde umístěn trezor s korunovačními klenoty. Autor článku: Marek Cabák Další informace najdete zde: Praha - Trojský zámek Zámek 50 7'6.05"N 14 24'51.40"E Pěkný barokní zámek stojí na pravém břehu řeky Vltavy v Praze-Troji (Praha 7). Zámek je patrová trojkřídlá stavba se středním dvoupatrovým traktem a věžovitými altány nad bočními Křídly, doplněná o hospodářské budovy a francouzský park. Stavbě dominuje zahradní průčelí s monumentálním dvouramenným schodištěm, které je bohatě zdobené plastikami drážďanských sochařů J. a P. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5

6 Herrmannů, kteří se postarali také o sochařskou výzdobu zahrady a ohradní zdi. Plastiky představují mytologické náměty. Trojský zámek je otevřen po celý rok, od listopadu do března pouze o víkendech. V sousedství zámku je velká zoologická zahrada. Autor článku: Jiří Šumbera Další informace najdete zde: Park Královská obora - Stromovka 50 6'24.63"N 14 25'19.53"E Královská obora Stromovka leží v sousedství holešovického Výstaviště mezi ulicemi Za elektrárnou, Nad Královskou oborou a slepým ramenem Vltavy nazvaným Malá říčka. Její rozloha se v různých dobách měnila, v současnosti se rozkládá asi na 95 ha. Vznikla za Přemysla Otakara II., který ji nechal roku 1266 ohradit jako loveckou oboru a postavil letohrádek. Za husitské doby byla poničena a za Vladislava Jagellonského znovu obnovena. Od husitských dob byla obora vždy o svátku sv. Gotharda zpřístupňována veřejnosti. Z roku 1536 je doloženo vyměření obory - cca 86 ha (1500 x 1000 kroků). Ferdinand I. ji nechal v letech rozšířit a spojit přímou cestou s Pražským Hradem. Byl zde založen rybník, sázely se stromy přivezené ze Šárky a postupně vznikaly dvě části: východní obora s letohrádkem, která byla oddělena zdí od západní bažantnice s myslivnou, později ovocnou zahradou. Největší rozkvět však nastal za Rudolfa II. Letohrádek na stráni byl renesančně přestavěn, obora se rozšířila, velký (dnes již neexistující) rybník byl rozšířen na 21 ha a do jeho středu byl nasypán ostrov. Jeho nejvýznamnějším pozůstatkem do dnešních dob je tzv. Dubový pahorek - vyvýšený ostrov bývalého rybníka, na němž rostou mohutné zachovalé duby. V letech vzniklo pro zásobování rybníka vodou z Vltavy unikátní technické dílo - Rudolfova štola. Přestože byl Velký rybník později zasypán, Rudolfova štola o délce 1102 m přivádí vodu od Pichlova domku u Štefánikova mostu tunelem pod Letnou až do Stromovky, kde je osazen vchod do štoly renesančním portálem s datem 1583 a s monogramem Rudolfa II. V první polovině 18. st. se obora stala několikrát vojenským ležením s katastrofálními následky. Byla tak poničena, že se uvažovalo o jejím zrušení. Péčí hraběte Kinského však byla přece jen obnovena, takže se zde mohly konat lidové slavnosti za korunovace Františka I. Jeho císařský dekret z r pak potvrdil definitivní zpřístupnění veřejnosti a od té doby nastává snaha změnit oboru na velký anglický krajinářský park. Po r byla založna štěpnice, (německy Baumgarten) a odtud patrně vznikl název Stromovka. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: Park Chotkovy sady 50 5'37.43"N 14 24'25.36"E Chotkovy sady se rozprostírají pod Královským letohrádkem mezi ulicí Mariánské hradby a Chotkovou ulicí na rozloze 3,7 ha. Byl zde první městský veřejný park v Praze. Ve 14. a 15. století zde byla řada vinic a pastviny, v 17. století prostor sloužil jako hospodářské zázemí Pražského hradu, zejména k ukládání stavebního a palivového dřeva a sena. Konávaly se tu i různé hry, jezdecké soutěže, rytířské turnaje apod. Když v čele zemské správy začal působit hrabě Karel Chotek, zasloužil se jako nejvyšší purkrabí o rozsáhlou modernizaci a zkrášlení Prahy vysazováním zeleně. Tak založil v r i nejstarší veřejný park ve východní části Královské zahrady nedaleko Letohrádku královny Anny. Byl to park anglického typu s původním názvem Obecní nebo Lidová zahrada (Volksgarten), od roku 1841 slavnostně pojmenována podle svého zakladatele Chotkovy sady. Autorem plánu byl patrně Josef Fuchs, veškeré práce vedl zkušený zahradník Jiří Baul, financovány byly z obecních prostředků. Založení parku navázalo na stavbu Chotkovy silnice v letech , která spojila Malou Stranu s Mariánskými hradbami a nahradila starou velmi příkrou úvozovou cestu zvanou Myší díra. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: Botanická zahrada hl. města Prahy v Troji Botanická zahrada 50 7'16.86"N 14 25'23.38"E Botanická zahrada hl. m. Prahy je z pohledu ostatních Botanických zahrad benjamínkem. Svou činnost zahájila v roce 1969, první expozice byly otevřeny v létě Nemůžeme se chlubit bohatou minulostí, ale zajímavými rostlinami (sbírky rostlin čítají neuvěřitelných taxonů), expozicemi i Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6

7 akcemi pro veřejnost. V naší zahradě se nachází tropický skleník vybavený nejmodernějšími technologiemi, historická Vinice sv. Kláry i meditační japonská zahrada. V přírodním areálu, který expozice obklopuje, a kde neuslyšíte žádné rušivé zvuky velkoměsta, si můžete připadat jako na venkově. Zahrada se rozvíjí, vznikají nové expozice. Proto je v současné době náš areál poněkud nespojitý. Navštívit můžete tzv. Areál JIH (venkovní expozice s japonskou zahradou a Vinice sv. Kláry jsou otevřeny denně), Areál SEVER (venkovní expozice s pivoňkovou loukou a sbírkou zimuvzdorných kaktusů zvanou Mexiko jsou do konce října otevřeny pouze o víkendech) a skleník Fata Morgana). Areál JIH a Vinice sv. Klára Areálem JIH v současné době nazýváme venkovní expozice v Nádvorní ulici spolu s Vinicí sv. Klára. Jeho dominantou je malá kaplička sv. Kláry, stojící na vrcholu stejnojmenné vinice. Mezi návštěvnicky nejatraktivnější patří Japonská zahrada. Tato expozice vytváří prostředí vhodné k uklidnění a uvolnění. Při výsadbě rostlin byl kladen důraz na eleganci stálezelených keřů, listnatých i jehličnatých stromů a zároveň se počítá s proměnlivostí scenerie během roku. Japonská zahrada je rozdělena na dvě části. První představuje "krajinu s horami, stromy, potůčkem a jezírkem". Ve druhé, sbírkové části, japonské zahrady jsou představeny dřeviny pocházející z Japonska a Číny. Během léta je vizuálně nejatraktivnější centrální trvalkový a letničkový záhon, na kterém v letních měsících kvete kolem 300 druhů a kultivarů letniček. Kromě toho v celém areálu soustředěna cenná kolekce cibulovin. Již od března rozkvétají ladoňky, šafrány, hyacinty, modřence, snědky, ke kterým se později přidávají narcisy, a tulipány. Sbírka drobných cibulovin a hlíznatých rostlin je doplněna nízkými pokryvnými skalničkami, které vyniknou především po zatažení cibulovin. V srpnu a září u jezírka rozkvétají ocúny, které společně se zlátnoucími travami navozují krásnou podzimní náladu. Pod vyhlídkou u Vinice sv. Kláry je soustředěna sbírka vřesovištních rostlin. Vřesy, vřesovce, medvědice, azalky a rododendrony spolu s drobnými jehličnany a dřišťály vytvářejí prakticky celoročně kvetoucí pestrobarevnou mozaiku. Na výslunné stráni pod Japonskou zahradou je umístěna Flora Středomoří a Turecka. Většina rostlin pochází z expedičních sběrů z let 1995 a Pěstujeme zde druhy skalních stepí, polopouští a pastvin střední části Malé Asie a horské druhy středomořské květeny jako např. polštářovité mařinky, písečnice, hvozdíky, kostřavy a pěchavy. Vinice sv. Klára Památkově chráněná Vinice sv. Kláry připomíná zašlou slávu pražského vinařství. Tato vinice zde byla pravděpodobně již za vlády Václava II. S určitostí lze říct, že zde vinohrad byl za vlády Karla IV. Vinice sv. Kláry původně náležela k Trojskému zámku, který nechal postavit Václav Vojtěch ze Šternberka v letech Zde se také hrozny zpracovávaly v ohromných sklepích, do kterých se dalo vjet celými povozy. Současně se zámkem byla postavena kaple pro jeho manželku, která ji nechala zasvětit své patronce sv. Kláře. Drobná kaplička sv. Kláry vytváří pohledovou dominantu nejen nad zámkem, ale nad celou Trojou. Se zámkem byla kaple spojena nejen kompozičně, ale i fakticky, a to cestou stoupající od zámku až ke kapli. Se zámkem spojovala kapli i osoba stavebníka. Tím byl hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka. Kaple byla zasvěcena sv. Kláře, patronce a jmenovkyni stavebníkovy ženy Kláry Bernardiny, svobodné paní z Malzanu. Sortiment révy vinné nacházející se na této historické vinici je velice obsáhlý a skládá se z části produkční a části ukázkové. V tzv. produkční části jsou zastoupeny bílé moštové odrůdy Ryzlink rýnský, Müller- Thurgau, Sauvignon, Muškát moravský, Tramín červený, Ryzlink vlašský, Rulandské šedé. Z červených moštových odrůd zde nechybí Modrý Portugal a Rulandské modré. Ze stolních odrůd jsou v produkční části vysazeny odrůdy Chrupka bílá, Chrupka červená a Královna vinic. V ukázkové části najdeme sortiment téměř všech moštových odrůd révy vinné, které jsou povoleny k pěstování a výrobě vína v České republice. V další částí ukázkové vinice je zastoupeno zhruba padesát stolních odrůd révy vinné, nachází se zde odrůdy vhodné jak pro pěstování venku, tak i ve skleníku, odrůdy s různou velikostí a barvou hroznů a bobulí. Pěstujeme i odrůdy s hrozny o hmotnosti až jeden kilogram, odrůdy vhodné pro přímý konzum, ale i pro zavařování či výrobu lehkých stolních vín. Výroba vín z Vinice sv. Klára má dlouholetou tradici, na kterou bylo znovu navázáno v roce 2003, kdy se jeho produkce a výroba obnovila. Díky jižnímu svahu a bohatému oslunění dozrávají hrozny na zdejší vinici do výborné kvality. Produkují se zde jak vína odrůdová jakostní, tak vína přívlastková, která jsou odrůdově typická, lehká, svěží, harmonická a chuťově čistá. V současné době jsou k dostání vína odrůd Ryzlink rýnský, Müller Thurgau, Sauvignon, Modrý Portugal, a v budoucnu přibudou odrůdy Rulandské šedé a Rulandské modré. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7

8 Na Vinici svatá Klára je od roku 2004 budována nová vinohradnická a vinařská naučná stezka, která je určena pro širokou laickou i odbornou veřejnost. Areál SEVER Část oplocené plochy na severním okraji území Botanické zahrady, která sousedí se sídlištěm Bohnice, slouží jednak jako tzv. zásobní zahrada. Ale na větší ploše se nachází velice atraktivní expoziční plochy a sbírky rostlin. Zejména během května a června je hojně navštěvovaná Pivoňková louka. Tato travnatá plocha s okrajovými pásy dřevin, místy vyplněná trvalkami, sortimentem narcisů, ocúnů a drobných cibulovin, je po obvodu osázena bylinnými pivoňkami a uvnitř plochy je trávník se sortimentem dřevitých pivoněk a magnólií. Pod pivoňkovou loukou našly ve vyvýšeném spirálovém záhonu své místo kosatce. Celý sortiment vysokých zahradních kosatců je sestaven podle barev začínají bílou a končí tmavě modrou až modročernou. Po jednobarevných kosatcích následují výsadby dvou a více barevných kosatců. Na spodním záhonu jsou pěstovány botanické druhy a kolem vnitřních cestiček nízké zahradní kosatce. V Areálu SSEVER se nachází i velice zajímavá sbírka cesmín a stínomilných trvalek, které rostou v podrostech v listnatých lesích Evropy, Asie i Ameriky. Návštěvníci zde najdou i rozsáhlý sortiment zakrslých jehličnanů a listnatých dřevin. Na tyto výsadby navazuje rašeliniště a jezírko osázené vodními a rašeliništními rostlinami. Celoročně je největším lákadlem Areálu SEVER sbírka zimuvzdorných kaktusů zvaná Mexiko. Expozice je především zaměřena na severoamerické zástupce rodu opuncie. Mimo rostlin z čeledi kaktusových lze nejčastěji v expozicích pozorovat notoricky známou juku vláknitou a její křížence, s obřími, až dva metry vysokými nažloutle bělavými květenstvími a několik dalších druhů juk. Fata Morgana Tropický skleník Fata Morgana je moderní stavba s neobvyklým esovitým půdorysem. Skleník je zapuštěn do skalnatého terénu. Přirozeně členitého povrchu skály, která tvoří zadní stěnu skleníku, je zde důmyslně využito k výsadbě rostlin. Vzniká tak pozoruhodná expoziční plocha o rozloze cca 1750 metrů čtverečních, která svým originálním řešením činí z Faty Morgany evropský unikát Interiér skleníku je rozdělen do tří samostatných částí s rozdílnou teplotou a vlhkostí vzduchu, v nichž se návštěvník postupně seznamuje s rostlinstvem tropického a částečně i subtropického klimatického pásma. Výsadby jsou členěny podle významných fytogeografických oblastí a jsou uspořádány tak, aby navodily představu přirozených rostlinných společenstev. První část skleníku je věnována vegetaci aridních (suchých) tropů a subtropů. Návštěvníka nejprve uvítá suchý australský buš a ukázka vzácné flóry z ostrova Madagaskar. Dále se seznámí s xerickou (suchomilnou) vegetací jižního Mexika a několika oblastí Afriky, mezi nimiž nejvíce zaujme kapský Namaqualand a Little Karoo. Prostřední a současně největší část skleníku představuje nížinný deštný les humidních (vlhkých) tropů. Se sukulentní částí je spojen podzemní štolou raženou ve skále, na jejímž konci se po obou stranách otevírá pohled do dvou velkých sladkovodních akvárií obydlených množstvím tropických ryb a jiných živočichů. Největší část tropického lesa je tvořena rostlinným společenstvem Jižní Ameriky a vybraných středoamerických lokalit, další části jsou vyhrazeny flóře Austrálie a Oceánie, Afriky a Madagaskaru, Vietnamu, Sundských ostrovů a Filipín. Návštěvník se může znovu potěšit pozorováním života v tropických jezerech, tentokrát shora nad jejich hladinou, nebo se může na chvíli pozastavit na vyhlídkové terase a za zvuku blízkého vodopádu vstřebávat atmosféru pralesa. Poslední, chlazená část skleníku přibližuje drsné prostředí vysokých hor. Zastoupeny jsou zde rostliny amerických And, horských oblastí pevninské i ostrovní Asie a subtropické jižní Afriky. Centrální část expozice je věnována vzácné vegetaci stolových hor Venezuely, formaci tzv. tepuí. Na e- mailu pruvodci@botanicka. cz si můžete předem objednat průvodcovskou službu; pro rodiny s dětmi nebo školní třídy nabízíme zajímavé programy s pracovními listy (Detektivem v Botanické zahradě, Léčivé rostliny, Masožravky, Jehličnany...) Bližší informace o vstupném, otevírací době, akcích pro veřejnost, dopravním spojení i expozicích a sbírkách najdete na Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 8

9 Autor článku: Pavel K. Další informace najdete zde: ZOO Pražská ZOO 50 7'4.04"N 14 25'24.35"E Pražská ZOO... Pražská ZOO patří mezi nejlepší a nejvybavenější Zoologické zahrady v České republice. A není ani divu. V ZOO najdeme například koně převalského, adaxy, zubry a mnohé další. ZOO je velmi vhodná na Krásně strávený den s rodinou. A myslíte si, že vás návštěva pražské zoo zrujnuje? Kdepak! Rodinná celodenní vstupenka s 2 rodiči a 2 dětmi vás vyjde na 450Kč. Myslím si, že to není zas až tak hodně. Navíc zoo je velmi dobře přístupná po celý rok. Pokud byste si chtěli pořídít nějaký ten suvenýr, také to není problém. V areálu najdete několik stánků se suvenýry. Co se týče cen, jsou stejné asi jako v každé jiné zoo. Na závěr vám mohu tento výlet jen a jen doporučit :). Dospělí 150 Kč 500 Kč Děti 3*-15 let, studenti, důchodci, ZTP, ZTP/P Doprovod dospělých s průkazkou ZTP/P má vstup volný. Dospělý doprovod dětí s průkazkou ZTP nebo ZTP/P má vstup volný. 100 Kč 300 Kč Rodiny (2 dospělí + 2 děti) 450 Kč 1200 Kč Děti 0-3 roky Vstup volný - Skupiny nad 10 osob V případě školních výprav má pedagogický doprovod vstup volný. (Na 10 dětí maximálně 1 dospělý, pro děti předškolního věku na 5 dětí maximálně 1 dospělý.) Sleva 10% - Důchodci s průkazkou na slevy PID 1 Kč - Důchodci nad 70 let (včetně) 1 Kč - Psi 20 Kč 100 Kč Lanová dráha 20 Kč - Parkoviště - osobní vozy Držitelé průkazek ZTP a ZTP/P mají parkování bez poplatku. 50 Kč / den - Parkoviště - autobusy 200 Kč / den - Večerní procházky s průvodcem (vybrané dny v srpnu, prosinci a lednu) Dospělí 200 Kč Děti 110 Kč - Vyhlídkový vláček (Jezdí jen v sezoně - duben až říjen) Dospělí 30 Kč Děti, studenti, důchodci, držitelé ZTP 20 Kč - Trojská karta Dospělí 250 Kč Děti 6-15 let 130 Kč Rodinná (2 dospělí + 2 děti 6-15 let) 650 Kč - Autor článku: baruska100 Další informace najdete zde: Restaurace Bobová dráha Cyklisté vítáni 50 6'52.02"N 14 29'21.84"E Stravování, adresa: Prosecká 36, Praha 9 Telefon: , , info@restpoint.cz Kapacita: 240 míst Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Poskytnutí základních náhradních dílů pro kola, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty, Přístup na internet, Přizpůsobení nabídky nápojů potřebám cyklistů, v nabídce alespoň jeden osvěžující "cyklonápoj", ovocné nebo bylinkové čaje, V nabídce alespoň jedno teplé a jedno vegetariánské nesmažené jídlo během celé provozní doby. Nabídka musí obsahovat jídlo s malým obsahem tuků (např. pokrmy z celozrnných těstovin, zeleniny, ovoce), Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola a zavazadla v dohledu hosta nebo uzamykatelná místnost/ boxy pro bezplatné uschování kol a zavazadel, Nabídka místní gastronomické speciality, Celodenní provozní doba Hodnocení: Restaurace na bobové dráze v Praze 9 na Proseku je součástí areálu bobové dráhy a nachází jen pár minut od rušného centra Prahy, avšak obklopena zelení a klidem. Mezi vinicí Máchalka a přilehlým lesem si můžete se svými přáteli, rodinou, kolegy nebo klienty vychutnat nejen čerstvá jídla z pestré nabídky restaurace, ale také výhled na Prahu a bobovou dráhu. Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 9

10 Dům U Velké Boty Cyklisté vítáni 50 5'15.00"N 14 23'53.16"E Ubytování, adresa: Vlašská 333/30, Praha 1 Telefon: , , info@dumuvelkeboty.cz Kapacita: 18 míst Možnost ubytování na jednu noc, Nabídka energeticky vydatných snídaní s minimem tuků, Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje, Uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování jízdních kol, Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Zajištění odvozu či přepravy zavazadel pro cyklisty, Zprostředkování výpůjčky kvalitních kol, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty, Rezervační servis pro zajištění dalšího ubytování, které poskytuje služby pro cyklisty, Přístup na internet, Cizojazyčné informační materiály Hodnocení: Dům U Velké Boty je malý rodinný hotel nacházející se přímo v historickém centru Prahy. Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: Havlíčkovy sady Zahrada 50 4'8.76"N 14 26'37.59"E Ve svahu mezi Botičem a Vinohrady leží rozlehlá zahrada? Havlíčkovy sady, někdy zvaná i Gröbovka. Od Vinohrad je přístupná starou branou v ulici U Havlíčkových sadů, přístup zdola od Vršovic je v místech, kde Rybalkova ulice přechází plynule v ulici U Vršovického nádraží. Dříve zde bývaly dvě hospodářské usedlosti Dolní a Horní Landhauska s vinicemi, které patřily Jakubu Wimmerovi. Dalším majitelem byl dvorní rada Josef Lumbe, který zde postavil letohrádek a kus vinice proměnil v sad. Od něho pozemky s oběma usedlostmi zakoupil podnikatel Moritz Gröbe, proto Gröbovka. Vinice je jedinou připomínkou původního využití okolních pozemků a dokladem o původu názvu celé čtvrti Vinohrad. Vinice sv. Kláry byla založena v místě terénního zlomu, kde býval kdysi lom. Na něj bylo vyvezeno povozů zeminy ze stavby vinohradského tunelu, na níž se průmyslník Gröbe podílel. Po roce 1989 bylo vše svěřeno do správy městské části Prahy 2, která park i jednotlivé objekty od počátku 90. let postupně obnovuje. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: Valdštejnská zahrada Zahrada 50 5'23.58"N 14 24'25.98"E Valdštejnská zahrada je pravděpodobně první palácová zahrada v Praze vybudovaná v návaznosti na palácový objekt. Náleží k Valdštejnskému paláci čp. 17, který je přístupný z Valdštejnského nám. 4. Přísně geometrická zahrada reprezentující rané baroko se prostírá mezi palácem, Valdštejnskou jízdárnou a Letenskou ul. a je uzavřena ohradní zdí. Má plochu 1, 7 ha. Palácový komplex včetně zahrady vznikl v letech Císařský vojevůdce Ferdinanda II. Albrecht z Valdštejna vybudoval areál na místě 25 domů, 7 zahrad, Cihelny a dalších pozemků. Byla zbudována jako manýristický park podle vzoru italských palácových zahrad pozdní renesance se sallou terrenou, voliérou, grottou, kašnami, volnými plastikami, jízdárnou a geometricky upravenými záhony. Bronzové plastiky mytologyckých postav a koní vytvořil A. de Vries. V průběhu 18. století doznala úprava zahrady změny k volnějšímu pojetí pod vlivem aglických parků a v 50. letech 20. století se uskutečnila rekonstrukce s novým rozmístěním kopií původních plastik (originály odvezla v roce 1648 drancující švédská armáda po obsazení Malé Strany). Současný vzhled zahrady je výsledkem rekonstrukce z let Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 10

11 Hotel Expo Cyklisté vítáni 50 6'27.36"N 14 26'3.12"E Ubytování, adresa: Za Elektrárnou 3, Praha Telefon: , , Kapacita: 202 míst Možnost ubytování na jednu noc, Nabídka energeticky vydatných snídaní s minimem tuků, Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje, Uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování jízdních kol, Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Možnost zakoupení obědových balíčků, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Přístup na internet, Cizojazyčné informační materiály Hodnocení: Hotel Expo nabízí cenově výhodné ubytování nedaleko historického centra Prahy, snoubí se v něm moderní design interiérů, čtyřhvězdičková kvalita a mezinárodní kuchyně. Nabízí tyto služby: 106 pokojů, recepci s 24 hodinovou nepřetržitou službou, snídaně formou teplého a studeného bufetu, restauraci s provozem od d... Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: Botanická zahrada Arboretum 50 7'13.91"N 14 25'9.42"E Botanická zahrada Hlavního města Prahy byla založena v roce 1969 a pro veřejnost otevřena v roce V zahradě si návštěvníci mohou prohlédnout parkově upravené plochy s výstavnou kolekcí okrasných zahradních rostlin, jako např. kosatců, denivek, letniček, zahradních trvalek a skalniček. K prohlídce zve také Japonská zahrada, expozice Turecka a Středomoří a sbírka vřesovištních rostlin. Vyhlídka na Vinici sv. Kláry nabízí jeden z nejkrásnějších výhledů na historické centrum Prahy. Zahrada v současné době zažívá dynamický rozvoj a jsou připravovány nové expozice. Více na Autor článku: Jiří Šumbera Další informace najdete zde: Národní Divadlo, Praha Dům, budova 50 4'50.62"N 14 24'49.27"E Do roku 1852 zakoupen pozemek bývalé solnice u řetězového mostu, v roce 1862 tu bylo postaveno Prozatimní divadlo pro 990 diváků (V. I. Ullmann), v roce 1868 položen základní kámen k novostavbě podle novorenesančního návrhu J. Zítka, který zvítězil v soutěži r Rozřešil stavbu na nepravidelném pozemku sjednocenou hmotou vyvrcholenou kopulovitou střechou. Do Národní třídy se obrací vstupní portikus nesoucí lodžii, průčelí k Vltavě tvoří pět okenních oblouků mezi dvěma rizality, dole s podjezdem pro kočáry. Do Divadelní ulice jednoduché průčelí nese dole arkádovou galerii vyloženou na Kamenných krakorcích. Jeviště bylo pro 1700 diváků. V roce 1881 budova dokončena, ale v létě téhož roku vyhořela. Sbírkami národů obnovena r. 1883, menší změny J. Schulze, jimiž byla zlepšena viditelnost a zvýšen prostor hlediště. Umělecká výzdoba dílem?generace Národního divadla?: malířů M. Alše (foyer), Fr. Ženíška (strop, jeviště), J. Tulky (lodžie), V. Hynaise (opona), sochařů B. Schnircha (sochy na attice), A. Wagnera aj. V. Myslbeka (sochy na průčelích) aj. V letech celková rekonstrukce budovy s úpravami hlediště, využitím podzemí, přestavbou jeviště a technického provozu (Z. Vávra a F. Flašar) a přístavbou nových budov. Tip od Turistika.cz: Aktuální program Národního divadla a předprodej vstupenek Nová scéna Původní uvažovaný projekt společenské budovy s víceúčelovým sálem s výstavní galerií v r změněn na Novou scénu (K. Prager). Budova obložena zeleným kubánským mramorem, před který je představena stěna ze skleněných tvarovek. Jeviště má možnost variabilního uspořádání pro scénu kukátkovou? 401 míst, alžbětínskou -481 míst a arénu míst. Ve vstupní hale plastika Život rodné země? M.Axman, ve foyeru obraz Česká krajina? F.Jiroudek a reliéfy J. Simota. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 11

12 Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: Muzeum Bertramka v Praze Muzeum 50 4'13.73"N 14 23'42.25"E Při jedné z návštěv Prahy jsem navštívil zajímavý objekt nacházející se v Praze na Smíchově. Jeho jméno zní Bertramka. Před vchodem do budovy se dočítám následující: Po desítkách let okupace Bertramky státními institucemi a jejich podnájemníky byla Bertramka v prosinci 2009 vrácena Mozartově obci. Vyrabovaná. České muzeum hudby, MČ Praha 5 a firma nájemníka K. Muzikáře Comenius odvezli z expozice i exponáty a zařízení patřící Mozartově obci. Té pak muzeum vzkázalo, ať si je vymáhá soudní cestou. Takový proces trvá léta. Naštěstí existují jiné instituce a spolky, které zapůjčením svých expozic umožňují oživit výstavní sály Bertramky už v sezóně Národní divadlo prokázalo k pražskému mozartovskému památníku jiný vztah než Národní muzeum. Německá Hasse- Gesellschaft, slavící v roce 2010 sto let své existence, jde ve stopách skladatele J. A. Hasseho: ten kdysi podpořil mladého Mozarta, ona nyní pomáhá pražské Mozartově společnosti. Vcházím tedy, platím vstupné, prohlížím si výstavy a také se vyptávám. V době mé návštěvy zde byly dvě expozice. První se jmenovala Mozartova Zahradnice a její osudy. Tuto výstavu o Mozartově opeře La finta giardiniera (Zahradnice z lásky) sem zapůjčilo Národní divadlo v Praze. Výstavu, věnovanou této málo uváděné opeře devatenáctiletého Mozarta, připravila muzikoložka Mgr. Milada Jonášová, Ph.D. (Kabinet hudební historie EÚ AVČR) ve spolupráci s Národním divadlem u příležitosti prvního uvedení opery La finta giardiniera v Národním divadle a návštěvníci ji mohli shlédnout na přelomu roku 2008 a Z vystavených materiálů se dozvídám, že Mozart operu psal během podzimu 1774 pro mnichovskou karnevalovou sezonu na objednávku tamního divadelního intendanta Josepha Antona von Seeau. Předlohou mu bylo libreto Giuseppa Petroselliniho, které už před ním použil italský skladatel Pasquale Anfossi (1774). La finta giardiniera byla Mozartovým již devátým jevištním dílem a teprve jeho druhou komickou operou. 13. ledna 1775 se v mnichovském Salvator-Theater konala její premiéra. Inscenace byla sice úspěšná, ale v Mnichově se hrála již jen dvakrát a bylo to také poslední představení původní italské verze této opery za autorova života. Jsou zde k vidění stránky z autografní partitury, Mozartův dopis otci s popisem příprav nastudování opery v mnichovském Salvatortheater nebo kopie nedávno objeveného fragmentu partitury z hudební sbírky Královské kanonie premonstrátů v Praze na Strahově. Mozart také vytvořil i německojazyčnou verzi této italské opery s názvem Die verstellte Gärtnerin. Expozice dále předvádí partituru a provozovací materiál ze soukromého provedení Gärtnerin v upravené verzi na zámku v Náměšti nad Oslavou. Zaujali mne také fotografie z nedávných inscenací Zahradnice v Bruselu, Kolíně n. R., Linci a v Salcburku. Druhá výstava s názvem Johann Adolf Hasse - Leben und Werk byla zapůjčena od J. A. Hasse-Gesellschaft Bergedorf (Hamburg). Johann Adolf Hasse není u nás známým skladatelem. Žil v letech 1699 až Jeho dílo překonalo hranice neapolské operní školy, ke které bývá řazen a stal jedním ze zakladatelů klasického hudebního období. Přestože řada originálů jeho děl byla zničena, dochovalo se víc než 60 oper, 12 oratorií, 60 mší a rekviem, 90 kantát a stovky dalších skladeb. Mezi nimi např. 80 flétnových koncertů psaných pro krále Fridricha II., který byl znamenitým amatérským hudebníkem. Soupis jeho děl zahrnuje na 1635 položek. Málokterý skladatel se za svého života těšil tak mimořádnému úspěchu jako Johann Adolf Hasse. Jeho umění nadšeně aplaudovalo měšťanské publikum i korunované hlavy Neapole, Vídně, Drážďan, Berlína, Londýna i Paříže. Během svého života se setkal s Johanem Sebasrianem Bachem i Wolfgangem Amadeem Mozartem a s oběma hudebními velikány ho pojila vzájemná úcta. Obě výstavy se mi líbily, i když nejsem hudební znalec. Zajímavý je také samotný objekt Betramky a okolní zahrada. Tak jsem si našel něco z historie: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 12

13 Původně na tomto místě stával starý dřevěný viniční domek. Prvním stavebníkem dnešní Bertramky se stal zámožný malostranský měšťan a sládek Jan František Pimskorn, který koupil pozemky roku Když je roku 1710 prodával, stálo na nich už obytné stavení z lomové opuky a stodola s vozy. V březnu 1743 koupila usedlost v dražbě choť vrchního revidenta berního úřadu Františka z Bertramu. Později byla usedlost upravena na letovisko po vzoru předměstských vil. V roce 1784 objekt koupila operní pěvkyně Josefína Dušková se svým chotěm Františkem Xaverem Duškem. V letech 1787 a 1791 zde měli vzácného hosta, Wolfgang Amadeus Mozart využíval zdejšího klidu i pro komponování a dokončoval tady například operu Don Giovanni před její pražskou premiérou. S Bertramkou je těsně spjata i historie Mozartovy obce. Tento spolek byl založen v roce 1927 a v lednu 1929 se stal majitelem této nejvýznamnější pražské mozartovské památky a započal s rekonstrukcí. V poválečném komunistickém období začala česká bolševická byrokracie normalizační éry vymýšlet způsob, jak převést Bertramku do státního majetku se zdáním legálního postupu. Po návratu demokratického režimu se Mozartova obec snažila o vrácení objektu zpět do svého vlastnictví. Soudní spor o Bertramku trval 18 let. Usedlost tvoří areál, jehož hlavním objektem je obytná budova obrácená Průčelím do dvora. Hlavními viditelnými prvky této stavby jsou předsunuté dvojramenné schodiště a lodžie. Jižní krátké čelo budovy se otevírá do prostoru stoupající zahrady. Naproti je stodola s třípatrovým špýcharem. Hned vedle domu stojí přízemní část bývalého viničného lisu se silným zdivem. V zahradě se nachází Pomník Wolfganga Amadea Mozarta. Celý objekt prošel rekonstrukcí v roce 1956 u příležitosti 200. výročí Mozartova narození. Další opravy proběhly v letech 1986 a Zajímavostí je část původního malovaného trámového stropu z počátku 18. století, který se zachoval. Návštěvníci si ho můžou prohlédnout v jedné z místností muzea. Usedlost, která je od roku 1964 památkově chráněna, se nachází v Mozartově ulici č. p. 2. Objekt pod označením Bertramka vstoupil do českých i zcela určitě i evropských kulturních dějin. Je proto škoda, že okolo něho probíhají takové nehezké věci. Musím říct, že se mi zde líbilo včetně přístupu k návštěvníkům a mohu tedy prohlídku pouze doporučit. V okolí tohoto objektu je mnoho zajímavých věcí. Zde uvádím několik odkazů na místa, která jsem navštívil, a líbilo se mi tam: - magický vrch Petřín: - Kampa: - Petřínská rozhledna: - kostel Panny Marie Vítězné a pražské jezulátko: www. turistika. cz/ mista/ kostel- panny- marie- vitezne- prazskejezulatko - hladová zeď: - Rotunda sv. Martina: - Vyšehradský hřbitov: - Chrám sv. Petra a Pavla na Vyšehradě: Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 13

14 Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: Prašná brána Praze Muzeum 50 5'14.14"N 14 25'40.15"E Prašná brána stojí na svém místě už od 13. Století. Říkalo se jí Horská (podle Kutné Hory) nebo Odraná, současné jméno má od 18 století, kdy byla využívána jako skladiště střelného prachu. V roce 1757 při pruském obléhání byla hodně poškozena, ale koncem 19. a začátkem 20. století byla opravena. Vnější výzdobu tvoří sochy panovníků, světců, Ježíše Krista, Panny Marie, Adama a Evy a znaky českých zemí. Na stěně přilehlé k Obecnímu domu je výklenek, který prý sloužil jako záchod. Výška věže je 65 metrů, ochoz je ve výšce 44 metrů, ve tam 186 schodů. Původně byla založena o 9 metrů hlouběji na dně příkopu, který byl součástí Městského opevnění a po kterém je pojmenována ulice Na Příkopech. K věži tehdy vedl most. V těsném sousedství je secesní Obecní dům. Obě budovy vedle sebe působí jako zajímavý slohový kontrast. Autor článku: Ivana Michalova Další informace najdete zde: Břevnovský klášter v Praze Klášter 50 5'0.82"N 14 21'23.11"E Pokaždé, když jedu přes Vypich po Bělohorské ulici směrem do centra Prahy, upoutá mne na levé straně jedna dominantní stavba. Břevnovský klášter je klášter řádu benediktinů. Benediktini se řídí jakousi ústavou, které se říká Řehole. Tu pro ně sepsal v 6. století sv. Benedikt z italské Nursie. Benediktinští mniši jsou křesťané, kteří se společně v komunitě modlí a pracují, přičemž za jistý druh modlitby považují benediktini i práci. Život tohoto řádu vystihuje nejlépe tradiční benediktinské heslo modli se a pracuj. Klášter byl založen v roce 993 pražským biskupem sv. Vojtěchem a knížetem Boleslavem II. Pobožným. Jednalo se o vůbec první mužský klášter na českém území. V 11. století byl v Břevnově (opat Menhard) postaven první kamenný kostel. Jeho krypta se zachovala pod dnešní bazilikou (v nedávné době byla odkryta). Později byl na stejném místě, kde stál starší románský kostel, postaven prostornější kostel gotický. Břevnovský klášter utrpěl velké škody za husitských válek. Obnovou a barokní přestavbou prošel po třicetileté válce za opata Tomáše Sartoria a pak zvláště v první půli 18. století za opata Otmara Zinka. Ten najal přední stavitele a umělce své doby, jakými byli Kryštof Dientzenhofer, Petr Brandl, Karel Josef Hiernle a další. Jejich prací v letech vznikl umělecky cenný a dodnes obdivovaný komplex budov se zahradou. Kostel byl vysvěcen roku Vnitřní zařízení a výzdobu kostela navrhoval syn slavného stavitele, Kilián Ignác Dientzenhofer. Na bočních oltářích je umístěno šest obrazů Petra Brandla nebo fresky od Jana Jakuba Stevense. Na kůru jsou cenné barokní vahany. Na jižní stěně kostela se nachází zajímavý gotický náhrobek blahoslaveného šumavského poustevníka Vintíře. V době po druhé světové válce nepřály dějiny ani tomuto klášteru. V roce 1950 byl Břevnovský klášter stejně jako ostatní kláštery komunistickou vládou zabrán. Opat Anastáz Opasek byl nespravedlivě obviněn a strávil 50. léta ve věznicích. Objekt kláštera během komunistické éry značně zchátral. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 14

15 Po sametové revoluci se obnovené benediktinské komunitě za pomoci státu i zahraničních klášterů podařilo klášterní budovy opravit a důstojně oslavit 1000 let trvání kláštera v roce Při této příležitosti bylo papežem Břevnovské opatství obdařeno čestným titulem»arciopatství«. Papež Jan Pavel II. pak také osobně v roce 1997 břevnovské mnichy při své návštěvě v České republice navštívil. S opravami celého komplexu se průběžně pokračuje. Návštěvníci Břevnovského kláštera si mohou prohlédnout barokní baziliku sv. Markéty, románskou kryptu z 11. století a barokní prelaturu s Tereziánským sálem. Prohlídková trasa trvá přibližně 90 minut. Pravidelných prohlídek s průvodcem v českém jazyce se konají v sobotu a v neděli (za letního času: ; 14.00; 16.00, v zimním čase: 10.00; ). Kontakt pro případné objednání v jinou dobu: tel: ; klaster@brevnov. cz. Vstupné by mělo v letošním roce činit pro dospělé 80 Kč, studenti, důchodci zaplatí 50 Kč. Kromě zajímavých budov se v areálu Břevnovského kláštera nachází i krásná klášterní zahrada. Její stávající podoba je výsledkem celkové barokní úpravy areálu K. a K. I. Dietzenhofery a dílčích úprav pozdějších. Klauzurní (dolní část), v níž stojí samotný objekt kláštera je veřejnosti přístupná v sobotu a v neděli od 5:30 do 20:30, ve všední dny od 5:30 do 8:00 a od 17:00 do 20:30, v ostatní době pouze v rámci prohlídky s průvodcem. Její součástí je i barokní pavilon zvaný Vojtěška s pramenem potoka Brusnice. Nad pramenem nacházející se gotická křížová klenba je jediným pozůstatek gotického kláštera. Podle legendy se na tomto místě setkali sv. Vojtěch a kníže Boleslav při založení kláštera. V zahradě se dále nalézají terasy, pozůstatky skleníků a soustava barokních štol, jimiž byla voda zaváděna do kláštera. Tzv. horní sad (severně od kláštera, nad klauzurní částí) je otevřen stále. Zajímavá je také sochařská výzdoba areálu. Například vstupní bráně dominuje socha sv. Benedikta nebo v severozápadním rohu nádvoří se nachází Socha sv. Jana Nepomuckého. V Praze jsem navštívil mnoho zajímavých míst, asi nejblíže se nacházejí tato: - bitva na Bílé hoře: - magický vrch Petřín: - bitva na Bílé hoře: - muzeum Bertramka: - hladová zeď: - kostel Panny Marie Vítězné a pražské jezulátko: www. turistika. cz/ mista/ kostel- panny- marie- vitezne- prazskejezulatko - kříž Kalvárie v Praze Motole: - letohrádek Hvězda: Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: Emauzy Klášter 50 4'20.24"N 14 25'3.18"E Objekt kláštera s kostelem - perlou českého gotického stavitelství - byl postaven v blízkosti starého farního podskalského kostelíka sv. Kosmy a Damiána, vystavěného prý sv. Václavem. Klášter založil roku 1347 Karel IV. poté, co mu k tomu dal souhlas papež Kliment VI. pro mnichy benediktiny východního obřadu povolané z Dalmacie a Chorvatska, kteří používali jako liturgického jazyka staroslověnštinu. Karel IV. Měl v úmyslu upevnit slovanské vztahy a přispět tak k odstranění rozkolu mezi západní a Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 15

16 východní církví. Klášter fungoval rovněž v době husitské. Husité jej totiž v roce 1419 převzali, obsadili, a jako v jediném českém klášteře zde bylo praktikováno přijímání podobojí, a to až do roku Ke klášteru Karel IV. založil roku 1371 kostel zasvěcený Panně Marii, svatému Jeronýmovi, slovanským věrozvěstům Cyrilu a Metodějovi a českým světcům Vojtěchovi a Prokopovi. Císař prosadil, aby klášter vysvětil pražský arcibiskup, a nikoli papežský nuncius, zdůraznil specifičnost nové instituce. Stavba chrámu trvala čtyřiadvacet let. V levém rohu se za oltářem nachází socha sedící Matky Boží montserratské. Dvoupatrová budova staré kvadratury ze 14. století byla ničivě zasažena náletem a jako původní se zachovalo pouze přízemí a zdivo prvního patra, které je u východního křídla zčásti opukové a zčásti cihlové. Tato Černá Madona při bombardování kostela roku 1945 jako zázrakem nebyla poškozena. Po rekonstrukci v Kostele sv. Ignáce na Karlově náměstí byla vrácena na své původní místo. Nástěnné malby v chrámu řadíme mezi nejvzácnější památky české gotiky. Křížová chodba (ambit) je zdobena párovou malbou, tedy obrazy zobrazujícími výjevy z obou biblických zákonů. Vnější fasády vynikají svou strohostí, na západním průčelí se nachází mozaika sv. Josefa od Viktora Foerstera z roku Dvorním průčelím dominují po obvodu přízemi trojdílná lomená okna křížové chodby a opěrné pilíře. V 50. letech 20. století byly fresky restaurovány tzv. pekováním. Metrem stanice Karlovo náměstí, výstup směrem Karlovo náměstí Tramvají linky 3, 4, 10, 14, 16, 18, 24, stanice Moráň nebo Karlovo náměstí Hlavní vstup do areálu je z Vyšehradské ulice, cca 50m dolů směrem z Karlova náměstí Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: Pomník mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí v Praze Památník Pomník mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí v Praze 50 5'15.86"N 14 25'16.03"E Pomník mistra Jana Husa stojí na Staroměstském náměstí v Praze. Byl odhalen v roce 1915 k pětistému výročí jeho upálení. Autorem je sochař Ladislav Jan Šaloun, který zvítězil ve veřejné soutěži. Stavba byla financována z veřejné sbírky. Mistr Jan Hus se dívá směrem k Týnskému chrámu, který byl centrem kališníků. Obklopují ho postavy husitů a pobělohorských emigrantů. Po obvodu jsou vytesány čtyři nápisy, mezi nimi i Věřím že vláda věcí Tvých k Tobě se zase navrátí, ó lide český, který byl doplněn až v roce 1926 v době, kdy už existovalo samostatné Československo. Okolo památníku jsou lavičky. Mezi lavičkami a památníkem je pruh květin, možná i proto, aby se neuctiví turisté neusazovali na stupních památníku. Žádnou úctu nemají ani holubi, kteří se na sochách usazují v hojném počtu. Zvláště mají v oblibě hlavu mistra Jana, protože je nejvyšším bodem celého sousoší. Autor článku: Ivana Michalova Další informace najdete zde: 27 křížů na Staroměstském náměstí v Praze Drobné památky 50 5'13.88"N 14 25'14.95"E U stěny Staroměstské radnice na Staroměstském náměstí v Praze najdeme v dlažbě dvacet sedm bílých křížů. Je to památka na popravu 27 českých pánů, která se konala právě na tomto místě dne 21. Června Na stěně radnice je pamětní deska se jmény popravených. Popravení byli významnými osobnostmi stavovského povstání v letech , kdy se české stavy (privilegované společenské vrstvy) bouřili proti vládnoucím Habsburkům. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 16

17 Autor článku: Ivana Michalova Další informace najdete zde: Národní technická knihovna Ostatní 50 6'13.61"N 14 23'26.74"E Národní technická knihovna v Dejvicích je jednou z největších polistopadových veřejných staveb na našem území. Autoři projektu Roman Brychta, Adam Halíř, Ondřej Hofmeister a Petr Lešek. Stavba vznikla v letech 2000 až Nacházejí se tu soustředěné fondy Státní technické knihovny, Ústřední knihovny ČVUT, VŠCHT a pobočky Městské knihovny pro Prahu 6. Polootevřený parter, jako pokračování venkovního prostoru, poskytuje různorodé, bohaté společenské kontakty a veřejné služby s doplňujícími funkcemi. Najdete tu i restauraci s barem i dětským koutkem či obchod s výpočetní technikou. Technická 6, čp. 2710, Praha 6-Dejvice Web Národní technické knihovny: Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: Toulcův Dvůr Ostatní 50 2'54.20"N 14 31'12.50"E Na 8 hektarech plochy se nachází komplex památkově chráněných budov (gotický špýchar, barokní stáje), přírodně zajímavá společenstva (mokřad, lužní les, skalní výchoz, javorový les, květnatá louka.) a zelené plochy obhospodařované člověkem (sad, pole, ekozahrada, školka lesních dřevin.). Součástí areálu je hospodářský dvůr s huculskými koňmi, ovcemi, kozami a dalšími domácími zvířaty. Areál je volně přístupný veřejnosti každý den od 8.00 do hodin. Pravidelné akce nejen pro děti (třeba jak zvládat hyperaktivní děti, školení apod. ), více najdete na stránce www. toulcuvdvur.cz/kalendar-akci. Na Toulcově dvoře se nachází farma s domácími zvířaty. Farma je využívána pro ekologickou výchovu v rámci výukových programů, seminářů a kroužků. Své nezastupitelné místo má při pracovních terapiích našich klientů osob s postižením. Více najdete na Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: Křižíkova fontána v Praze Ostatní 50 6'23.80"N 14 26'8.88"E Křižíkova fontána na Výstavišti v Praze je nádherný zážitek! Je to evropský unikát s 49 čerpadly a téměř 3000 tryskami. Barevné efekty vytváří 1248 podvodních reflektorů spousty barev. Jedna zajímavost: rozvod vody nerezovým potrubím měří přes dva kilometry. Světelná fontána se stala již před 100 lety každovečerní atrakcí tehdejší výstavy. Dnes amfiteátr pojme asi 6000 diváků. Pokud sem zavítáte v létě, doporučuji jít na představení až později, ve tmě je to mnohem větší zážitek. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 17

18 Představení začíná v 20.00, 21.00, Stojí to za to!!! Vstupné na představení činí 200 kč. Autor článku: Jarus Další informace najdete zde: Obchodní dům Kotva Ostatní Obchodní dům Kotva 50 5'20.47"N 14 25'37.92"E Obchodní dům Kotva na Náměstí Republiky v Praze byl postaven mezi lety 1970 a 1975 a měl být jakousi výkladní skříni rozvinutého socialismu. Nejbližší stanicí metra je stanice Náměstí Republiky. Při pohledu shora je vidět, že budova je jakoby poskládána ze šestiúhelníků. V podzemí je placené parkoviště a supermarket. Oddělení jsou hlavně oblečení, bydlení, kosmetika, v přízemí je i papírnictví (to už je na stejném místě hodně dlouho, nakupovala jsem tam už možná někdy před patnácti lety). V horním patře je restaurace s terasou, ze které je neobvyklý pohled na Prahu. Cenová hladina v restauraci je trochu vyšší, zákusek stojí cca 59 Kč (údaj ze září 2012). V obchodním domě je dětský koutek, kde si vaše dítě může pohrát, ale není to zadarmo, platí se 80 nebo 120 Kč za celý den. Otevírací doba: po - pá 9-20 so ne Supermarket Albert v podzemním podlaží je odevřen každý den od sedmi ráno do deseti hodin večer. V okolí obchodního domu najdeme obchodní centrum Palladium, obecní dům nebo divadlo Hybernia. Autor článku: Ivana Michalova Další informace najdete zde: Strahovský pivovar Ostatní 50 5'9.64"N 14 23'20.00"E Strahovský pivovar sa nachádza v objekte Strahovského kláštora. Prvé zmienky o pivovare pochádzajú zo začiatku 14. storočia. Rozhodnutím opáta Kašpara Questenberga roku 1628 bol postavený nový pivovar na mieste, kde je dnešná reštaurácia. Roku 1907 bol pivovar uzavretý, po rekonštrukcii je od roku 2000 zasa otvorený. Dnes má reštaurácia a vonkajšia terasa kapacitu až 350 miest. Pochutnať si tu môžeme na pive Sv. Norbert - špeciálne tmavé pivo alebo špeciálne polotmavé pivo jantár. K Strahovskému pivovaru sa dostaneme od Pražského Hradu alebo môžeme zísť dole po prechádzke na Petříne. Špeciálne polotmavé pivo jantár, nefiltrované. Stupňovitosť 13%, obsah alk. 5,3% obj. Zloženie: jačmenný slad, upravený chmel, voda, pivovarské kvasnice. Spodne kvasené, stredne plné a stredne horké celosladové pivo. Inšpiráciou pre zostavenie tejto receptúry bol Vienna lager a bavorský Märzen. Farbou má bližšie k Märzenu a horkosťou k Vienna lager. Märzen, česky březňák, je pivo, ktoré sa prv varilo v březnu, keď je ešte relativne chladno. Dnes je v pivovare strojné chladenie a tak sa varí jantár celoročne. Špeciálne tmavé pivo, nefiltrované. Stupňovitosť 14%, obsah alk. 5,5% obj. Zloženie: jačmenný slad, upravený chmel, Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 18

19 voda, pivovarské kvasnice. Prvé pivo, ktoré sa tu po dlhoročnej prestávke opäť začalo variť. Pôvodom z Mníchova z prvej polovice 19. stor.. Sv. Norbert je v chuti viac suchší a horkejší než mníchovské tmavé. Celosladové dobre chmelené pivo, v chuti sa prejavujúce mníchovským, karamelizovaným a praženým sladom. Varí sa celoročne. Autor článku: Rudolf Minarčík Další informace najdete zde: Dejvické divadlo Ostatní 50 6'24.88"N 14 23'36.13"E Dejvické divadlo je jedno z nejvýznamnějších současných českých divadel. Vzniklo v roce 1992 a od roku 1993 má status profesionální scény. Sídlí v Zelené ulici v Pražských Dejvicích, asi 700 m severním směrem od stanice metra Dejvická. Divadlo je provozováno městskou částí Praha 6. Původní herecký soubor působil v Dejvickém divadle celkem čtyři sezony. V této době zde vznikly inscenace Jakuba Krofty (Spoonriverská antologie), Arnošta Goldflama (koláž z textů Daniila Charmse, romanticko-tragicko-heroická opera Kvas krále Vondry XXVI. a adaptace textů Richarda Weinera Rovnováha), Jana Borny (Dobrodružství dona Quijota, Mrožkovo Tango a dvě Pohádky To je nápad! a Zpívej, klaune?). K nejvýznamnějším počinům této doby jistě patří i inscenace J. A. Pitínského Sestra Úzkost, která v roce 1995 získala Radokovu cenu jako Inscenace roku a Dejvické divadlo se stalo poprvé Divadlem roku. V současné době v divadle působí řada silných hereckých osobností. Mezi nejznámější patří: Tatiana Vilhelmová, Ivan Trojan, Martin Myšička, Martha Issová, David Novotný, Pavel Šimčík, Zdeňka Žádníková-Volencová. Jako hosté zde vystupovali také: Lilian Malkina, Alois Švehlík, Radek Holub, Jitka Smutná, Jiří Macháček, Jiří Bartoška, Nina Divíšková. O mnohé inscenace Dejvického divadla je velký zájem, při předprodeji nutno stát i několik hodin. Nejdříve cca 2-3 hod. na pořadové číslo (rozdávají se od 8 hod.), vlastní předprodej začíná v 10 hod. Jen s nízkým pořadovým číslem máte šanci na získání vstupenek na žádané tituly, resp. kvalitní místa. Pozor na důchodcovské překupnické gangy! Web Dejvického divadla: Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: Mariánské náměstí Náměstí 50 5'12.61"N 14 25'4.65"E Dominantní budovou celého prostoru je Nová radnice - Magistrát hl. města Prahy (čp. 2/ 2), od roku 1945 sídlo primátora a sídlo úřadů, které sem byly přestěhovány po zničení hlavního křídla Staroměstské radnice v květnu Budova byla postavena v letech a je dílem architekta Osvalada Polívky. Na výzdobě se podíleli sochaři Stanislav Sucharda, Josef Mařatka a Ladislav Šaloun. Protější stranu náměstí zdobí východní křídlo Klementina (čp. 190/5). Klementinum je po Pražském hradu druhá největší budova v Praze. Jde však o celý komplex budov, které se rozkládají mezi Mariánským a Křižovnickým náměstím. Je ohraničeno ulicemi Křižovnickou, Platnéřskou, Seminářskou a Karlovou. Od roku 1232 bylo sídlem dominikánů, roku 1556, po svém příchodu do Prahy usadili se zde jezuité, jejichž zásluhou začala rozsáhlá výstavba Klementina. Areál začal vznikat na místě několika desítek domů, tří kostelů, kláštera a zahrad. Dnes Národní a univerzitní knihovna, čítárny, studovny, přenáškové síně, výstavní prostory, vědecké ústavy, prostory pro sbírky a úřední místnosti. Ještě po 1. světové válce bylo zde i sídlo teologické a filozofické fakulty. Severní stranu náměstí zaujímá průčelí Městské knihovny (čp. 98/1), která byla vystavěna v letech podle plánů architekta Františka Roitha. Budova knihovny je vyzdobena sochami Ladislava Kofránka. Městská knihovna v Praze byla otevřena, tehdy ještě bez důstojné budovy, v roce Její knižní fond činil 1802 svazky. Knihovníkem obce byl jmenován básník Antonín Sova. Autor článku: Vladimíra Mašínová Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 19

20 Dobrá čajovna v Praze na Václavském náměstí Ostatní 50 4'59.41"N 14 25'26.90"E Dobrá čajovna v Praze na Václavském náměstí je nejspíš první čajovnou tohoto druhu, která vznikla v Čechách po roce Najdeme ji ve dvoře domu čp. 14. Když půjdete od Můstku nahoru směrem k Národnímu muzeu po pravé straně, narazíte na její vývěsní štít. Míst k sezení je tu cca 50, dá se sedět buď v křesílkách nebo jsou k dispozici dva stupínky s koberci, kde se (po doložení bot) můžete povalovat a udělat si pohodlí. Když je hezky, můžete využít i posezení venku na dvorku mezi bambusy. Nabízejí tu samozřejmě čaje, ale také literaturu o čaji a krásnou čajovou keramiku. Otevírací doba je ve všechní dny od 10 hodin, v sobotu a v neděli od 14 hodin, každý den končí ve 21, 30. Konec provozní doby tady ohlašují hlasitým gongem, aby se náhodou ctění zákazníci nezapomněli. Dobrá čajovna je síť čajoven, takže se s nimi můžete setkat i v jiných městech v České republice. Spojuje je například stejný čajový lístek. Autor článku: Ivana Michalova Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 20