AKTUELLES AUS DER FORSCHUNG IN DEN NATIONALPARKEN BÖHMERWALD / BAYERISCHER WALD RESEARCH ACTUALITIES IN BOHEMIAN/BAVARIAN FOREST

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "AKTUELLES AUS DER FORSCHUNG IN DEN NATIONALPARKEN BÖHMERWALD / BAYERISCHER WALD RESEARCH ACTUALITIES IN BOHEMIAN/BAVARIAN FOREST"

Transkript

1 AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU III AKTUELLES AUS DER FORSCHUNG IN DEN NATIONALPARKEN BÖHMERWALD / BAYERISCHER WALD RESEARCH ACTUALITIES IN BOHEMIAN/BAVARIAN FOREST SBORNÍK Z KONFERENCE TAGUNGSBAND / ABSTRACT BOOK SRNÍ editoři / editors Libor Dvořák, Pavel Šustr, Václav Braun organizátor / organised by Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava

2

3 Podrobný program konference / Komplettes Programm der Konferenz Aktuality šumavského výzkumu III Aktualitäten der Forschung in Šumava III konané ve dnech v Hotelu Šumava, Srní Sie findet von in Hotel Šumava in Srní statt. Středa / Mittwoch :00 21:30 příjezd a registrace účastníků / Ankunft und Registrierung der Teilnehmer Čtvrtek / Donnerstag :00 8:20 registrace účastníků / Registrierung der Teilnehmer 7:30 8:20 snídaně / Frühstück 8:30 Zahájení konference / Einleitwort zur Konferenz Dr. Zdeňka Křenová Dr. František Pelc Ltd. FD Karl Friedrich Sinner Ing. František Krejčí 9:00 JAROSLAV VRBA Výzkumný potenciál Šumavy biosférické rezervace jako LTSER platforma Research potential of the Bohemian Forest Biosphere Reserves as an LTSER platform 9:20 JAN JENÍK Geografická integrita Západní Šumavy Geographical integrity of the Western Bohemian Forest 1. sekce Lesní společenstva a jejich management Aleš Kučera 1. Sektion Waldgemeinschaften und ihr Management 9:45 KAREL MATĚJKA & STANISLAV VACEK Cíle projektu Management biodiversity v Krkonoších a na Šumavě a principy jeho řešení Goals and principles of the project Biodiversity management in the Giant Mts. and the Bohemian Forest 10:00 MIROSLAV SVOBODA Efekt disturbancí na dynamiku horského lesa s převahou smrku The effects of disturbances on the dynamics of the mountain spruce forests 10:15 PAVEL CUDLÍN, MAGDA JONÁŠOVÁ, IVO MORAVEC & JIŘÍ KOPÁČEK Vliv environmentálních faktorů na stav korun smrku ztepilého v povodí Plešného a Čertova jezera Influence of environmental factors on Norway spruce crown status in catchments of the Plešné and Čertovo Lakes III

4 10:30 10:50 coffee break 10:50 ACHIM KLEIN Veränderungen in der Baumartendiversität nach Borkekäferbefall Changes in tree species diversity after bark beetle infestation 11:05 MAGDA JONÁŠOVÁ Přirozená obnova horských smrčin: 10 let po kůrovci Natural regeneration of mountain spruce forests: 10 years after a bark-beetle outbreak 11:20 MARTIN HAIS & TOMÁŠ KUČERA Teplotní změny smrkových porostů v důsledku přemnožení lýkožrouta smrkového v oblasti centrální Šumavy Surface temperature changes of spruce forest stands as a result of bark beetle outbreak in the central part of the Bohemian Forest 11:35 JIŘÍ ZELENÝ Predátoři a parazitoidi lýkožrouta smrkového (Ips typographus) na Šumavě Predators and parasitoids of spruce bark beetle (Ips typographus) in the Bohemian Forest 11:50 KAREL TAJOVSKÝ Fauna mnohonožek (Diplopoda) a stonožek (Chilopoda) smrkových porostů vrcholových částí Šumavy postižených kůrovcovou kalamitou Millipede (Diplopoda) and centipede (Chilopoda) faunas in the spruce forests of the Bohemian Forest affected by bark beetle outbreak 12:05 JOSEF RUSEK Vliv intensivního sešlapu na půdní živočichy v NPR Boubín, Česká Republika Impact of intensive trampling on soil animals in the Boubín National Natural Reserve, Czech Republic 12:20 14:00 oběd / Mittagessen 14:00 JIŘÍ SCHNEIDER, ALICE KOZUMPLÍKOVÁ, KATARÍNA DOMOKOŠOVÁ & KATEŘINA REBRO- ŠOVÁ Funkční analýza prostorové porostní struktury modelových lesních porostů na území LS Stožec Spatial structure functional analysis of model forest stands on forest management unit Stožec 14:15 MIROSLAV SVOBODA Efekt disturbance a hospodářských zásahů na stav lesního ekosystému případová studie z oblasti tzv. Kalamitní svážnice na Trojmezné Effects of disturbances and management on the forest ecosystem case study from the area of Trojmezná old-growth forest 14:30 PAVLA KOTÁSKOVÁ & PETR HRŮZA Vliv lesní dopravní sítě v lokalitě LS Stožec v NP Šumava na poškození půdy erozí Impact of the forest road network on the soil damage in the Šumava National park in Stožec location IV

5 2. sekce Monitoring velkých savců Tomáš Lorenc 2. Sektion Monitoring der großen Säugetiere 14:45 MARCO HEURICH, LUDĚK BUFKA, PAVEL ŠUSTR, PETRA LÖTTKER, ANJA STACHE, HANS JEHL & HANS KIENER Predator-prey-research in the Šumava and Bavarian Forest National Parks 15:00 PETRA LÖTTKER, ANNA RUMMEL, MIRIAM TRAUBE, ANJA STACHE & MARCO HEU- RICH New possibilities of observing animal behaviour from distance using activity sensors in GPS-collars 15:15 PAVEL ŠUSTR, PETRA LÖTTKER & MARCO HEURICH Co tam to zvíře dělá? Kombinace pozice a aktivity/chování z GPS obojků na příkladu jelena lesního, srnce obecného a rysa ostrovida. What is the animal doing there? Combination of position and activity/behavior data from GPS collars - case study on red deer, roe deer and lynx 15:30 15:50 coffee break 15:50 ANJA STACHE, PAVEL ŠUSTR, PETRA LÖTTKER & MARCO HEURICH Accuracy and Effectiveness of GPS-collars in dependency of forest canopy, season and time of day in a European Beech (Fagus sylvatica) and Norway Spruce (Picea abies) dominated Forest 16:05 MARCO HEURICH, ANJA STACHE & MARTIN HORN Entwicklung des Rothirschmanagements im Nationalpark Bayerischer Wald Adaptive red deer management in the Bavarian Forest National Park 16:20 MIROSLAVA BARANČEKOVÁ, JARMILA KROJEROVÁ-PROKEŠOVÁ & PAVEL ŠUSTR Složení potravy jelenovitých v české i německé části Šumavy předběžné výsledky Diet composition of deer in Czech and Bavarian part of the Bohemian Forest preliminary results 3. sekce Veřejné využívání NP Václav Braun 3. Sektion Öffentliches Nutzen des Nationalparks 16:45 VIKTOR TŘEBICKÝ & MARTIN ČIHAŘ Udržitelný turismus v Národním parku Šumava: mýtus nebo realita? Sustainable tourism in the Šumava National Park: myth or reality? 17:00 HUBERT JOB, MARIUS MAYER, MARTIN MÜLLER & MANUEL WOLTERING The regional economic impact of Bavarian Forest National Park: a work-in-progress report 17:15 DRAHOMÍRA KUŠOVÁ, JAN TĚŠITEL & MICHAEL BARTOŠ Možnosti využití konceptu biosférické rezervace na Šumavě Implementation possibilities of the Biosphere Reserve concept in the Bohemian Forest 17:30 18:15 Všeobecná diskuze / Allgemeine Diskussion 18:15 19:20 večeře / Abendmahl 19:30 21:00 Poster session V

6 Pátek / Freitag :15 8:00 snídaně / Frühstück 4. sekce Rašeliniště a ochrana mokřadů Eva Zelenková 3. Sektion Hochmoore und der Schutz der Sumpfgebiete 8:00 VLADIMÍR MAJER, JOSEF VESELÝ, JIŘÍ KOPÁČEK & JAKUB HRUŠKA Modelování dlouhodobých trendů ( ) chemismu vod šumavských jezer vrátí se někdy ryby? Modeling the long-term trends ( ) of Bohemian Forest lakes chemistry will fish return? 8:15 IVANA BUFKOVÁ, FRANTIŠEK STÍBAL & EVA LOSKOTOVÁ Ekologie a revitalizace odvodněných rašelinišť v NP Šumava Ecology and restoration of drained mires in the Šumava National Park 8:30 HELENA SVITAVSKÁ-SVOBODOVÁ Paleogeneze šumavských rašelinišť Paleogenesis of the raised bogs of the Bohemian Forest 8:45 EVA BŘÍZOVÁ Změny přírodního prostředí ve Staré jímce (rašeliniště jezero) v průběhu posledních let 9:00 JAKUB BROM & JAN PROCHÁZKA Rozdíly v mikroklimatu a energetických tocích mezi mokřadem a odvodněnou pastvinou The differences in microclimate and energy fluxes between wetland and drained pasture 9:15 LENKA PAVELCOVÁ & LUKÁŠ ŠMAHEL Návrh revitalizačního zásahu v Přírodní rezervaci Rašeliniště Kapličky The proposal of revitalization impact in Rašeliniště Kapličky Nature Reserve 9:30 TOMÁŠ SOLDÁN, SVĚTLANA ZAHRÁDKOVÁ & ROMAN J. GODUNKO Aktivita subimag a dospělců jepice Ecdyonurus silvaegabretae (Ephemeroptera, Heptageniidae) na typové lokalitě (Šumava, Česká Republika) Subimaginal and adult activity of a myfly, Ecdyonurus silvaegabretae (Ephemeroptera, Heptageniidae) at the type locality (Bohemian Forest, Czech Republic) 9:45 10:00 tea break 10:00 12:30 Seminář o dalším směrování společného výzkumu na Šumavě / Seminar über die weitere Richtung der gemeinsamen Forschung in Šumava řídí / leitet Dr. Zdeňka Křenová, Dr. Marco Heurich 12:30 14:00 oběd / Mittagessen 14:15 odjezd účastníků / Abkunft der Teilnehmer 14:15 18:00 tématické exkurze / Thematische Exkursionen Následky Kyrilla oblast Polomu / Folgen des Kyrill-Orkans Gebiet auf Fallbaum Revitalizace Cikánská slať / Revitalisierung des Hochmoores Cikánská slať Povydří pěší výlet / Vydra-Tal Wanderung VI

7 Přihlášené postery / registered posters: PETR BALDRIAN, PETRA POPELÁŘOVÁ, JAROSLAV ŠNAJDR & ŠÁRKA VESELÁ Extracelulární enzymy ve svrchních vrstvách půdy ve smrkových lesích Šumavy Extracellular enzymes in the topsoil layer of spruce (Picea excelsa) forests in the Bohemian Forest MIROSLAV TESAŘ, MILOSLAV ŠÍR & JIŘÍ POLÍVKA Synergie mezi rostlinami, půdou a klimatem na šumavském povodí Liz ve vegetačních sezónách Synergy under plants, soil and climate in the Liz catchment in the Bohemian Forest in vegetation seasons of MARTIN HAIS & TOMÁŠ KUČERA Surface temperature changes of spruce forest stands as a result of bark beetle outbreak in the central part of the Bohemian Forest BOHUMILA VOŽENÍLKOVÁ, FRANTIŠEK KLIMEŠ & MILAN KOBES Napadení Festuca rubra a Hollcus mollis houbami rodu Fusarium Attack of Fusarium fungi on Festuca rubra and Hollcus mollis VÁCLAV POUSKA, MIROSLAV SVOBODA & ANNA LEPŠOVÁ Diversita dřevokazných hub na Trojmezné hoře, Šumava, Česká republika Diversity of wood fungi at Trojmezná Mountain, Bohemian Forest, Czech Republic HELENA SVITAVSKÁ-SVOBODOVÁ, TOMÁŠ FRANTÍK, JAN WILD & VLADIMÍR MELICHAR Pylový monitoring Šumavy Pollen monitoring of the Bohemian Forest in the years HANA FLUKSOVÁ & LUKÁŠ ŠMAHEL Zhodnocení vlivu turismu na vegetační kryt NPR Čertova stěna Luč Evaluation of the turistics influence on the vegetation of Čertova stěna Luč National Nature Reserve JITKA FARSKÁ & KRISTÝNA JÍNOVÁ Dlouhodobý vliv různého lesního managementu na biodiverzitu půdní mesofauny (Oribatida, Colembolla) ve smrkových porostech NP Šumava Long-term impact of forestry management on soil mesofauna (Oribatida, Collembola) biodiversity in spruce forests in the Šumava National Park KAREL SPITZER, JOSEF JAROŠ & ALEŠ BEZDĚK Proč je paleorefugiální fauna motýlů rašelinišť prioritou ochrany přírody? Why are the palaeorefugial peatland Lepidoptera scientific priority of nature conservation? IVA ULBRICHOVÁ, JIŘÍ REMEŠ & JAN BEDNAŘÍK Vývoj přirozeného zmlazení smrku v horských polohách na vybraných trvalých plochách v NP Šumava VII

8 Development of the spruce natural regeneration on mountain sites on the particular permanent plots of the Šumava NP MIROSLAV SVOBODA Tlející dřevo jeho význam a funkce v horském smrkovém lese Dead wood its importance and function in the mountain spruce forest MARTINA ČTVRTLÍKOVÁ Toxicita hliníku, limitní faktor pro rozmnožování šídlatek (Isoëtes spp.) v acidifikovaných jezerech Aluminium toxicity, a limiting factor for quillwort s (Isoëtes spp.) reproduction in acidified lakes LIBOR DVOŘÁK První výsledky odchytu vos (Hymenoptera, Vespidae) na Šumavě a v Pošumaví s použitím přírodních atraktantů First results of wasp (Hymenoptera, Vespidae) trapping using natural attractants in the Bohemian Forest and its foothills JIŘÍ BABŮREK Základní geologická mapa NP Šumava 1: JAN PROCHÁZKA Ekologické funkce mokřadů v krajině na příkladu Horského potoka LUKÁŠ ŠMAHEL, OLGA DVOŘÁKOVÁ & ALENA DOSTÁLOVÁ Sekundární sukcese na opuštěném bezlesí Přírodního parku Vyšebrodsko The secondary succession at abandoned grasslands in Vyšebrodsko Nature Park LUCIE MĚSTKOVÁ, DUŠAN ROMPORTL & JAROSLAV ČERVENÝ Preference prostředí jeřábka lesního (Bonasa bonasia) na Šumavě Habitat preference of hazel grouse (Bonasa bonasia) in Šumava Mts. OLDŘICH VOJTĚCH Monitoring populační dynamiky lýkožroutů v plošných polomech po orkánu Kyrill. Monitoring of the bark-beetle population dynamics after the windstorm Kyrill BUFKOVÁ IVANA Vazby mezi vegetací a prostředím v horské říční nivě (Vltavský luh) Vegetation environment relationships within montane floodplain (Upper Vltava River) VIII

9 Srní Výzkumný potenciál Šumavy biosférické rezervace jako LTSER platforma Research potential of the Bohemian Forest Biosphere Reserves as an LTSER platform Jaroslav Vrba Přírodovědecká fakulta Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích a Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Branišovská 31, CZ České Budějovice, Česká republika Šumava reprezentuje ve střední Evropě nejrozsáhlejší území rozlehlých, přírodě blízkých horských ekosystémů a současně po staletí využívané horské krajiny. Cenné přírodní lokality odedávna přitahovaly pozornost badatelů. Zachovalost a biodiverzita původních habitatů vedla k vyhlášení celé řady maloplošných chráněných území, a především obou národních parků NP Bayerischer Wald a NP Šumava, nebo požívá jiné mezinárodní ochrany (např. Ramsarská úmluva o mokřadech, Natura 2000 aj.). Na mnoha lokalitách a trvalých plochách probíhá dlouhodobý ekologický monitoring. Oba NP (i CHKO Šumava) jsou součástí mezinárodní sítě LTER (Long-Term Ecosystem Research) lokalit na některých plochách po desetiletí probíhá dlouhodobý ekologický výzkum, příp. existují data již od 19. století (např. Boubínský prales, Trojmezná, Mrtvý luh, vrchovištní rašeliniště, ledovcová jezera, povodí Große Ohe). Dlouhodobé hospodářské využívání Šumavy zároveň bylo hlavním důvodem vyhlášení biosférických rezervací UNESCO na německé i české straně. Lidské osídlení a staleté hospodaření (pastva, sklářské hutě, těžba dřeva apod.) silně pozměnily horskou krajinu, rozsah a skladbu lesů. Výraznými politickými a společensko-ekonomickými proměnami prošla Šumava v průběhu 20. století (vysídlení vesnic, uzavřené vojenské a pohraniční pásmo, vyhlášení NP, rozvoj turismu atd.). Paralelně byly šumavské ekosystémy celoplošně zasaženy imisemi síry a dusíku díky citlivému geologickému podloží došlo k acidifikaci horských povodí (saturace dusíkem, změny chemismu půdních a povrchových vod, pokles biodiverzity aj.); po strmém poklesu imisního zatížení v 90. letech dochází k jejich částečnému zotavování. Existence dlouhodobých výzkumných ploch, rozšiřující se spolupráce mezi správami obou NP a různé změny hospodaření na německém a českém území (bezzásahový režim, spontánní sukcese, revitalizace rašelinišť apod.) nabízejí přírodovědcům ideální pokusnou laboratoř např. k pochopení přirozené obnovy lesa, důsledků acidifikace či klimatických změn, pro optimalizaci managementu ochrany přírody apod.; zároveň je potřeba dokončit základní přírodovědné poznávání rozlehlého, v minulosti často obtížně přístupného území. Dosud nedoceněný výzkumný potenciál Šumavy umocňuje právě nedávný odlišný politický a hospodářský vývoj na české a bavorsko-rakouské straně pohoří, jakož i bouřlivý rozvoj turistického průmyslu v regionu v poslední době. Cílené zapojení společenských věd do řešení regionálních problémů, konfliktů mezi ochranou přírody, obcemi a zájmovými skupinami i do hledání trvale 1

10 udržitelné strategie života na Šumavě jistě může významně přispět k naplnění Sevillské strategie i poslání obou biosférických rezervací. Jako optimální strategie pro splnění těchto komplexních výzkumných cílů na Šumavě se jeví integrace LTER lokalit a postupné vybudování platformy LTSER (Long-Term Socio-Ecological Research), v ideálním případě společného, bilaterálního (trilaterálního) LTSER regionu. LTER musí ovšem splňovat některé základní atributy. Kromě monitoringu základních abiotických a biotických parametrů musí na ploše probíhat dlouhodobý (periodický) ekologický výzkum (long-term site-based ecosystem research). Každá LTER lokalita by měla mít svého koordinátora, ten by měl garantovat kompatibilitu databází, údržbu internetové stránky a sdílení (meta)dat. Navíc koncepce LTSER platforem je podporována Evropskou unií i dalšími mezinárodními programy (7. RP, ESF, EUROMAB, LIFEWATCH, LIFE+ aj.), v jejichž rámci bude možno podávat projekty, a to i na vybudování LTER/LTSER infrastruktury. Das Forschungspotenzial des Böhmerwaldes Biosphärenreservate als eine LTSER Plattform Böhmerwald repräsentiert in Mitteleuropa das umfangreichste Gebiet der weitläufigen, naturnahen Bergökosysteme und gleichzeitig eine jahrhundertlang benutzte Berglandschaft. Wervolle Naturstandorte ziehen von jeher Aufmerksamkeit der Forscher an. Die Unversehrtheit und Biodiversität ursprünglicher Habitate führte zur Erklärung zahlenmäßiger kleinerer Schutzgebiete, und vor allem beider Nationalparks NP Bayerischer Wald und NP Šumava, oder genießt anderen internationalen Schutz (z.b. Ramsar Konvention, Natura 2000 u.a.). Auf vielen Standorten läuft ökologisches Langfristmonitoring. Beide NP nehmen am globalen LTER-Netzwerk (Long-Term Ecosystem Research) teil auf einigen Standorten läuft ökologisches Langfristmonitoring für Jahrzehnte, bzw. gibt es auch Daten seit 19. Jahrhundert (z.b. Urwälder Boubín und Trojmezná, Mrtvý luh, Hochmooren/Filze, Glazialseen, Einzugsgebiet Große Ohe). Die langdauernde Wirtschaftsausnutzung Böhmerwaldes war gleichzeitig ein Hauptgrund der Erklärung von UNESCO- Biosphärenreservaten an deutscher und tschechischer Seite. Menschbesiedlung und hundertjährige Bewirtschaftung (Triebrecht, Glasshütten, Holzwirtschaft u.ä.) modifizierte stark die Berglandschaft, Waldbestand und seine Struktur. Im Verlauf des 20. Jahrhunderts hat Böhmerwald beträchtliche politische und sozio-ökonomische Veränderungen durchgemacht (Aussiedlung der Dorfgemeinden, abgeschlossene Militär- und Grenzzonen, Erklärungen der NP, Tourismusentwicklung usw.). Die Ökosysteme Böhmerwaldes stellten gleichzeitig ein Schadesgebiet von Imissionen des Schwefel und Stickstoffs dar durch geologische Empfindlichkeit der Grundschicht kamen es zur Versauerung der Bergeinzugsgebiete (Stickstoffsaturation, Chemismusveränderungen des Boden- und Tagwassers, Biodiversität-Rückgang u.a.); nach scharfem Abstieg der Imission-Belastung in der 90. Jahren kommt es zu teilweiser Ökosystem-Erholung. Existenz der langfristig betriebenen Forschungsstandorte, erweiterte Zusammenarbeit zwischen beiden NP-Verwaltungen und verschiedene Landnutzung-Änderungen auf deutschem und tschechischem Gebiet (ungestörtes Regime, spontane Sukzession, Moor-Revitalisierung u.ä.) bieten den Naturwissenstchaftlern ein ideales Versuchslabor an, z.b. zum Verständnis der natürlichen Waldentwicklung, Versauerung- oder Klimawandel-Auswirkungen, für Optimisierung des Naturschutz-Managements u.ä.; hierbei erfodert es naturwissenschaftliche Untersuchung des umfangreichen, in Vergangenheit oft verschlossenen Gebietes fertigzustellen. Bisher unterschätztes Forschungspotenzial Böhmerwaldes ist eben verstärkt durch vorige ungleiche politische und wirtschaftliche Entwicklung an tschechischer und bayerisch-österreichischer Seite 2

11 Böhmerwalds, sowie von intensiver Entwicklung der Regionaltouristik in letzten Jahren. Gezielter Einsatz der Gesellschaftswissenschaften in Lösungen der Regionalprobleme, Konflikte zwischen dem Naturschutz, Gemeinden und Einflussgruppen, sowie im Suchen einer dauerhaltbaren Strategie des Lebens im Böhmerwald, kann sicher zur Erfüllung der Strategie von Sevilla und der Mission beider Biosphärenreservaten bedeutend beitragen. Als optimale Strategie zur Erfüllung dieser komplexen Forschungsziele im Böhmerwald erscheint eine Integrierung der LTER-Standorte und schrittweise Errichtung einer LTSER- -Plattform (Long-Term Socio-Ecological Research), im Idealfall einer gemeinsamen, bilateralen (trilateralen) LTSER-Region. LTER muß freilich einige Grundattribute erfüllen: außer dem Monitoring der elementaren abiotischen und biotischen Parameter muß an der Fläche ökosystemare (periodische) Langzeitforschung (long-term site-based ecosystem research) verlaufen. Jeder LTER-Standort sollte seinen Koordinator haben, der sollte eine Datenbank-Kompatibilität, Internetsführung und (Meta)Datenteilung garantieren. Das LT- SER-Konzept ist sogar von Europäischer Union und anderen internationalen Programmen unterstüzt (7. RP, ESF, EUROMAB, LIFEWATCH, LIFE+ aj.), in deren Rahmen wird es möglich Projektvorschläge vorlegen, auch für LTER/LTSER-Infrastrukturerrichtung. 3

12 Srní Geografická integrita Západní Šumavy Geographical integrity of the Western Bohemian Forest Jan Jeník Přírodovědecká fakulta UK, Benátská 2, CZ Praha 2, Česká republika In terms of geomorphology and topoclimatology the highest range of the Moldanubikum, the Bohemian Forest, can be divided according to DEMEK (1987) or STALLHOFER (2000) into natural areal units. Lying astride the national boundaries of Austria, Germany and Czech Republic the same landscapes, necessarily, contains an array of overlapping or disconnected toponyms derived from numerous geopolitical, socio-cultural or conservational criteria (JENÍK 2002). The westernmost sector of the Bohemian Forest situated between the Cham- -Furth Depression (to the west) and Šumavské Pláně plateau (to the east) is a particular case of this geographical inconsistency. [In the presentation at the conference, relevant maps will illustrate the macro- and mesotopographical setting.] The western sector of the Bohemian Forest is clearly distinguished by prominent geological, geomorphological, topoclimatic, geo-ecological, limnological and biological features. Both the landforms and biodiversity of this particular landscape are well differentiated from other parts of the Bohemian Forest. At the western margin, two west-east stretching valleys (Lamer Winkel and Zeller Tal) and two west-east extending elevations (Hoher Bogen, Kaitersberg) streamline the western humid air masses toward the backbone ridge Osser/Ostrý Zwercheck/Svaroh Jezerní Hora Grosser Arber, thus enhancing the orographical precipitation and causing substantial accumulation of snow drifts and ice in sheltered areas. In geohistorical time scale, three prominent glacial corries with deep lakes and a number of periglacial landforms successively developed in the lee of these anemo-orographic systems. In the course of Holocene, outstandingly species-rich ecosystems with relict plant and animal populations developed on precipitous slopes of the head valleys (jezerní stěny, Seewände) and in the deep glacial lakes. [Reference to available scientific data and a tentative model of the two parallel A-O systems will be presented in the respective paper.] Exchange of ideas and transboundary cooperation in socio-cultural sphere were disturbed by the long-term geopolitical separation and infamous Iron Curtain established during the second half of the 20 th century. Even the historical choronym Künisches Gebirge/Královský Hvozd used in the past for the core area of this western district has been either ignored or vaguely applied in authorized maps. On both sides of the political boundary, the respective parts of the Bohemian Forest have been marginalised by their position outside the newly established national parks and by adoption of lower conservational status. Since 1990 multiple socio-cultural activities and integrated associations attempted to overcome this historical splitting and restore standard exchange of people, ideas and goods. Further scientific research should emphasize the integrity of the entire western sector of the Bohemian 4

13 Forest and stabilize some clear choronyms (allonyms, exonyms) in all languages concerned. The Czech choronym Západní Šumava and English exonym Western Bohemian Forest would best fit the physico-geographical reality and serve further scientific and/or public communication. [Examples and illustrations of earlier issues and current cooperation will be contained in the presentation at the conference.] Západní oblast Šumavy tvoří z hlediska geomorfologického a topoklimatického výrazný přírodní územní celek, jehož reálná existence je zastřena vzájemně nepropojenými nebo různě se překrývajícími zeměpisnými jmény. Staletá geopolitická hranice žel způsobuje, že v širokém obvodu tzv. Královského hvozdu málo spolu souvisejí minulé i současně probíhající přírodovědecké výzkumy. V mezo-topografickém pohledu je integrita západní oblasti Šumavy zvýrazněna dvěma souběžnými anemo-orografickými systémy, jejichž geohistorickým produktem jsou mimo jiné nejvýraznější ledovcové kary, nejhlubší glaciální jezera a biotopy s největší biodiverzitou. Také v socio-kulturní sféře a ochraně přírody by celistvé pojetí této šumavské oblasti prospělo stále narůstající bavorsko-české aktivitě. Zavedením integrujícího pojmu a příslušného choronymu Západní Šumava se otevírá cesta k přiléhajícímu fyzicko-geografickému členění celé Šumavy. REFERENCES DEMEK J. (ed.), 1987: Zeměpisný lexikon ČSR hory a nížiny. Academia, Praha, 584 pp. JENÍK J., 2002: Choronyms in the Bavarian-Bohemian-Upper Austrian borderland: contribution towards their standardization. Silva Gabreta, 8: STALLHOFER B., 2000: Grenzloser Böhmerwald? Landschaftsnamen, Regionen und regionale Identitäten...im geographisch-empirischen Vergleich. Regensburger Beiträge zur Regionalgeographie und Raumplanug, 7:

14 Srní Kvantifikace zásob uhlíku v lesních ekosystémech Národního parku Šumava Carbon stock assessment in forest ecosystems of the Šumava National Park Vladimír Zatloukal*, Emil Cienciala, Martin Černý, Jan Apltauer, Zuzana Exnerová, Fjodor Tatarinov & Sergej Nikolajev Kontaktní adresa: IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů., Areál 1. jílovské a.s. 1544, CZ Jílové u Prahy, Česká republika Abstract The project VAV/640/14/03 Inventory of ecosystem carbon stock was aimed at developing methods of ecosystem carbon stock inventory, which would to effectively utilize the data collected in statistical forest inventory. Individual components of ecosystem carbon stock were analyzed in terms of their quantitative importance and changes. Additional surveys to data on forest regeneration, ground vegetation and deadwood permitted construction of ecosystem carbon budget. Carbon stock changes were evaluated with respect to state of forest stands resulting from different management strategies. The average carbon stock in forest of the Šumava National Park is 204 t.ha -1. The living biomass (above and belowground) represents 65%, while deadwood and organic soil horizons (mineral soil horizons were not included in the analysis) represented 11 and 24%, respectively. The carbon held in forest regeneration represented only 0.1%. On the contrary, ground vegetation amounted to 5.3% of the total carbon stock. The average amount of carbon held in living stands, dead stands and clear-cut areas as of year 2000 was 205, 185 and 79.2 t.ha -1, respectively. ÚVOD Vzhledem ke stále výraznějším projevům nastupujících klimatických změn, se schopnost lesů vázat uhlík stává stále významnější, globálně sledovanou funkcí lesů. V letech probíhal v NP Šumava projekt VAV/640/14/03 Adjustace metod ekosystémové inventarizace zásob uhlíku v souladu s doporučením IPCC pro potřeby Národního sdělení na bázi existujících lesnických šetření a modelová analýza scénářů změn zásob uhlíku podle způsobu obhospodařování a využití dřevní hmoty. Hlavním cílem projektu bylo vytvoření metodiky ekosystémové inventarizace zásob uhlíku s využitím dat z inventarizace lesů, případně z jiných informačních zdrojů. Dalším cílem projektu bylo porovnat důsledky různých scénářů obhospodařování lesa a využití dřeva na uhlíkovou bilanci lesů v podmínkách NP Šumava. METODIKA Kvantifikace zásoby uhlíku a její vývoj pro lesy NP Šumava vycházela převážně z údajů inventarizace lesa ( ; ČERNÝ 2003, dále IL) o biomase živých stromů, o počtu jedinců a velikostní kategorii obnovy, o pokryvnosti vegetací, objemu odumřelého dřeva a 6

15 z údajů o mocnosti a rozlohách fermentačního a humusového horizontu. Údaje IL o obnově, přízemní vegetaci a odumřelém dřevu byly doplněny dalším šetřením. Pro kvantifikaci zásob uhlíku ve stromech o výčetní tloušťce od 7 cm výše byla vybrána sada alometrických rovnic a expanzních koeficientů použitelných v podmínkách NP Šumava. Alometrické rovnice pro výpočet biomasy smrku vycházely z práce WIRTH et al. (2004), buku z CIENCIALA et. al. (2005), borovice z CHROUSTA (1985) a MARKLUNDA (1988). Nadzemní biomasa stromu byla přepočtena na celkovou biomasu zahrnující kořeny pomocí koeficientu R = 1,2 (PEN- MAN et al. 2003). Ke stanovení obsahu uhlíku v biomase (sušině) byl použit faktor 0,5 (PEN- MAN et al. 2003). U nadzemní biomasy stojících souší se provedla 20% srážka na hmotnost sušiny větví. Obsah uhlíku starých stojících souší se redukoval koeficientem 0,8 dle šetření NIKOLAJEVA (2005). Kvantifikace zásob uhlíku v obnově, tj. u stromů od 0,1 m výšky do 69 mm výčetní tloušťky, vycházela z počtu jedinců dle velikostních kategorií zjištěných inventarizací lesů. Doplňkovým šetřením podle velikostních kategorií se pro jedince obnovy smrku, buku a jeřábu zjistila hmotnost sušiny vytrvalé biomasy a v ní vázaného uhlíku. Celkem bylo analyzováno 122 jedinců obnovy. Pro stanovení zásoby uhlíku v pařezech se vycházelo z počtu pařezů a stupně jejich rozkladu zjištěného IL. Objem standardního pařezu se vypočetl podle alometrické rovnice pro výpočet biomasy kořenů smrku (WIRTH et al. 2004) a zahrnul se do podzemní biomasy. Biomasa částí pařezů přesahujících standardní výšku se vypočetla jako válec o tloušťce pařezu a přiřadila k nadzemnímu odumřelému dřevu. Obsah uhlíku v pařezech se redukoval podle stupně jejich rozkladu dle šetření NIKOLAJEVA (2005). Objem ležícího mrtvého dřeva z databáze IL se přepočetl na hmotnost sušiny podle konvenční objemové hmotnosti IPCC. Hmota mrtvého dřeva byla na základě stupně rozkladu redukována koeficientem zjištěným na základě empirických šetření (NIKOLAJEV 2005). Pro orientační stanovení podílu uhlíku, vázaného dlouhodobě ve vytrvalých složkách přízemní vegetace, na celkové zásobě uhlíku v lesních ekosystémech, se provedlo doplňkové šetření dvaceti nejvýznamnějších rostlinných druhů zaujímajících 88% z pokryvnosti 90 druhů rostlin šetřených IL v NP Šumava. Celkem se šetřilo 42 vzorků. Pro zjištění zásob uhlíku ve fermentačním a humusovém horizontu se z IL NPŠ použila rozloha a mocnost horizontů, zastoupení skupin dřevin (SM, BO, BK) a specifická objemová hmotnost sušiny horizontů F+H (CIENCIALA et al. 2006). Výpočet rychlosti uvolňování uhlíku z výrobků dle sortimentní výtěže vycházel z koeficientů poločasu rozpadu z metodiky IPCC pro řezivo (35 let), průmyslové dříví (30 let), papír a vlákninu (2 roky). Jako průměrná roční těžba v objemu a v sortimentech byl vzat údaj, který vychází z průměrných těžeb v NP Šumava za roky Pro posouzení vlivu managementu na stav lesa se data IL stratifikovala pro tři typy porostů: porosty živé s 80 % živých stromů, porosty odumřelé 80 % suchých a holiny, včetně ploch s obnovou do 1,3 m výšky stromů. Vychází se z předpokladu, že uvedený stav porostů je důsledkem managementových přístupů. VÝSLEDKY A DISKUSE Na území NP Šumava je průměrná zásoba uhlíku v živé biomase (nadzemní i podzemní) 133,0 t C.ha -1 porostní půdy, z toho: v nadzemní biomase stojících stromů je uhlíku vázáno 94,7 t C.ha -1, ve vytrvalých orgánech obnovy je to v průměru necelých 0,2 t C.ha -1, v přízemní vegetaci dlouhodobého charakteru 10,9 t C.ha -1 (2,8 t C.ha -1 ve vytrvalé nadzemí a 8,1 t C.ha -1 ve vytrvalé podzemní složce) a v podzemní biomase živých stromů 27,4 t C.ha - 7

16 1 Nižší zásoba uhlíku ve vytrvalé přízemní vegetaci (4,6 t C.ha -1 ) byla zjištěna na holinách čerstvého data. Prognóza počítá s rozvojem přízemní vegetace do doby zapojování následného lesního porostu (tj. po dobu 20 let), po té opět s jejím ústupem. Ve vztahu k průměrnému množství uhlíku vázanému v lesních ekosystémech NP Šumava jako celku tvoří podíl uhlíku vázaného v obnově (tj. stromech do výčetní tloušťky 7 cm) pouhých 0,1 % a v přízemní vegetaci (tj. bylinách, keřících a keřích) 5,3 %. Obě tyto složky hrají v celkové uhlíkové bilanci lesa méně významnou roli. Druhou nejvýznamnější složkou uhlíkové bilance v lesních ekosystémech jsou humusové horizonty. Zásoba uhlíku v organických horizontech F a H je v rámci celého NP Šumava v průměru 47,8 t C.ha -1, což představuje 23,4 % zásob uhlíku lesních ekosystémů. Další významnou složkou zásob uhlíku v NP Šumava je mrtvá biomasa. V mrtvé dendromase (nadzemní i podzemní) je v průměru vázáno 23,3 t C.ha -1, tj. 11,4 % z celkové zásoby uhlíku lesních ekosystémech NP Šumava. Jak vyplývá z porovnání objemu odumřelého dřeva zjištěného IL v NP Šumava (46 m 3.ha -1 ) a NIL v ČR (12 m 3.ha -1 ), je podíl uhlíku vázaného v mrtvé dendromase v NP Šumava podstatně vyšší než je průměr za ČR. K obdobným výsledkům za ČR dospěla i speciální šetření objemu odumřelého dřeva v letech 1987 a 1991 (uvedeno v NIL 2006; Za předpokladu stabilní výše těžeb 3,3 m 3.ha -1.rok -1 a neměnící se sortimentace (pilařské výřezy 67 %, vláknina 11 % ostatní průmyslové výřezy 16 %, palivo 6 %) se zásoba uhlíku vázaného ve výrobcích z vytěženého dřeva v NP Šumava, připadající na 1 ha lesa, postupně ustálí na hodnotě 25 t. Tato hodnota odpovídá plošnému podílu kategorií živý les, suchý les a holina, a předpokládanému vývoji zásob uhlíku v produktech ze dřeva. Tabulka 1. Zásoba uhlíku v jednotlivých složkách lesního ekosystému NP Šumava stav v roce 2000 a prognóza na rok Table 1. Carbon stock in individual parts of the forest ecosystem of the Šumava National Park stage in 2000 and prognoses for Kategorie Rok Nadzemní živ. biomasa (t C.ha -1 ) Po d z e m n í živ. biomasa (t C.ha -1 ) Nad zem ní mrtvá biom. (t C.ha -1 ) Podzemní mrtvá biomasa (t C.ha -1 ) F+ H horizont (t C.ha - 1 ) Celkem (t C.ha -1 ) živý les holina suchý les NP Šumava živý les holina suchý les NP Šumava ZÁVĚR Studie připravila základní postupy kvantifikace stavu a vývoje zásob uhlíku v lesních ekosystémech na příkladě NP Šumava, která může být využita pro obdobné šetření v jiných regionech, popř. na celorepublikové úrovni. LITERATURA CHROUST L., 1985: Above-ground biomass of young pine forests (Pinus sylvestris) and its determination. 8

17 Communicationes Instituti Forestalis Cechosloveniae, 14: CIENCIALA E., ČERNÝ M., APLTAUER J. & EXNEROVÁ Z., 2005: Biomass functions applicable for European beech. Journal of Forest Science, 51(4): CIENCIALA E., EXNEROVA Z., MACKŮ J. & HENŽLÍK V., 2006: Forest topsoil organic carbon content in Southwest Bohemia region. Journal of Forest Science, 52(9): ČERNÝ M., CIENCIALA E., ZATLOUKAL V., APLTAUER J., EXNEROVÁ Z. & TATARINOV F., 2006: Adjustace metod ekosystémové inventarizace zásob uhlíku v souladu s doporučením IPCC pro potřeby Národního sdělení na bázi existujících lesnických šetření a modelová analýza scénářů změn zásob uhlíku podle způsobu obhospodařování a využití dřevní hmoty. Ms., nepubl., závěrečná zpráva k projektu projektu MŽP VaV/ 640/14/03. ČERNÝ M. (ed.), 2003: Inventarizace lesních ekosystémů v NP Šumava. PENMAN J., GYTARSKY M., HIRAISHI T., KRUG T., KRUGER D., PIPATTI R., BUENDIA L., MIWA K., NGARA T., TANABE K. & WAGNER F. (eds), 2003: Good Practice Guidance for Land Use, Land-Use Change and Forestry. IPCC/OECD/IEA/IGES, Hayama, 585 pp. MARKLUND L.G., 1988: Biomassafunktioner för tall, gran och björk i Sverige. Sveriges lantbruksuniversitet, Rapporter - Skog, 45, 73 pp. (In Sweden). NIL, 2006: Národní inventarizace lesů ČR (www.uhul.cz) NIKOLAJEV S., 2005: Zásoba a dynamika uhlíku v odumřelém dřevě. Ms., nepubl., dílčí studie v rámci projektu VAV/640/14/0, 41 pp. WIRTH C., SCHUMACHER J. & SCHULZE E.-D., 2004: Generic biomass functions for Norway spruce in Central Europe - a-meta-analysis approach toward prediction and uncertainty estimation. Tree Physiology, 24:

18 Srní Extracelulární enzymy ve svrchních vrstvách půdy ve smrkových lesích Šumavy Extracellular enzymes in the topsoil layer of spruce (Picea excelsa) forests in the Bohemian Forest Petr Baldrian*, Petra Popelářová, Jaroslav Šnajdr & Šárka Veselá Laboratoř biochemie dřevokazných hub, Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i., Vídeňská 1083, CZ Praha 4, Česká republika Extracellular enzymes are responsible for the transformation of soil organic matter including dead plant biomass litter and humic substances. The aim of this work was to establish the methodology for the measurement of enzyme activities of enzymes contributing to the degradation of lignin, cellulose and hemicelluoses and participating in the biochemical cycles of C, P and S. Since fungi and especially saprotrophic basidiomycetes are often regarded responsible for the production of enzymes in soils we tried to link enzyme activity with the presence of fungal biomass. Litter (L) and organic (O) horizons of spruce (Picea excelsa) forest soil from the Bohemian Forest varied in thickness from 1 to 4 cm for L and 2 6 cm for O horizon. Compared to extraction of enzymes from soil followed by desalting, direct incubation of soil or soil homogenates gave more reliable results for the activities of hydrolytic enzymes. However, ligninolytic enzymes and endo-cleaving polysaccharide hydrolases were only detectable in soil extracts due to interference of small-molecular mass soil compounds. Activity of ligninolytic enzymes laccase and Mn-peroxidase, polysaccharide hydrolases endo-1,4-β-glucanase, endo-1,4-β-xylanase, cellobiohydrolase, 1,4-β-glucosidase and 1,4-β-xylosidase as well as of acid phosphatase and arylsulfatase was detected both in L and O layers of soil. Activity of all enzymes was higher in the L layer. However, the activity of enzymes exhibited high spatial variability with activities spanning one to two orders of magnitude and showing lognormal distribution. Correlations of enzyme activities with fungal biomass measured as ergosterol content were not statistically significant. Extracelulární enzymy se podílejí na transformaci organické hmoty v půdě včetně odumřelé rostlinné biomasy (opadu) a humusových látek (VALÁŠKOVÁ et al. 2007). Cílem práce bylo optimalizovat metodologii pro stanovení enzymatických aktivit enzymů, participujících v rozkladu ligninu, celulózy a hemicelulóz a podílejících se na biogeochemických cyklech uhlíku, fosforu a síry. Protože houby, a zejména saprotrofní basidiomycety jsou často považovány za organismy zodpovědné za produkci enzymů v půdách (DE BOER et al. 2005, BALDRIAN 2007), pokusili jsme se korelovat aktivity enzymů s množstvím biomasy hub v půdě. Opad (L) a humózní organický horizont (O) půdy smrkového lesa ze Šumavy měly u 10

19 odebraných vzorků mocnost 1 4 cm (L), respektive 2 6 cm (O horizont). Přímá inkubace vzorků půdy nebo jejích homogenátů se ukázala jako efektivnější pro stanovení aktivity vybraných hydrolytických enzymů ve srovnání s extrakcí enzymů ze vzorků, následovanou odsolením. Pro ligninolytické enzymy a endo-štěpící hydrolázy polysacharidů však bylo nutno půdní extrakt zbavit nízkomolekulárních látek, obsažených v půdě, které interferovaly se stanovením. Ve vzorcích půdy obou horizontů byla zjištěna aktivita ligninolytických enzymů lakázy a Mn-peroxidázy, dále aktivita endo-1,4-β-glukanázy, endo-1,4-β-xylanázy, celobiohydrolázy, 1,4-β-glukosidázy a 1,4-β-xylosidázy, jakož i fosfatázy a arylsulfatázy. Aktivita všech sledovaných enzymů byla vyšší ve svrchním horizontu L, avšak byla vysoce variabilní mezi vzorky, takže rozdíly mezi vzorky dosahovaly jednoho až dvou řádů a vykazovaly lognormální rozdělení. Korelace enzymatických aktivit a množství biomasy hub, stanovené jako obsah ergosterolu ve vzorku, nebyly statisticky významné. LITERATURA BALDRIAN P., 2007: Enzymes of Saprotrophic Basidiomycetes. In: Ecology of Saprotrophic Basidiomycetes, BODDY L., FRANKLAND J. & VAN WEST P. (eds) Academic Press, New York, pp DE BOER W., FOLMANN L.B., SUMMERBELL R.C. & BODDY L., 2005: Living in a fungal world: impact of fungi on soil bacterial niche development. FEMS Microbiology Reviews, 29: VALÁŠKOVÁ V., ŠNAJDR J., BITTNER B., CAJTHAML T., MERHAUTOVÁ V., HOFRICHTER M. & BALDRIAN P., 2007: Production of lignocellulose-degrading enzymes and degradation of leaf litter by saprotrophic basidiomycetes isolated from a Quercus petraea forest. Soil Biology and Biochemistry, 39:

20 Srní Synergie mezi rostlinami, půdou a klimatem na šumavském povodí Liz ve vegetačních sezónách Synergy under plants, soil and climate in the Liz catchment in the Bohemian Forest in vegetation seasons of Miroslav Tesař*, Miloslav Šír & Jiří Polívka Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i., Pod Paťankou 30/5, CZ Praha 6, Česká republika Abstract The aim of this study is to quantify the synergy between the vegetation cover, solar radiation, air temperature and soil moisture. Heat balance, potential and actual transpitration, and net entropy exchange is studied in order to determine crucial factors limiting phytomass productivity in dry and warm seasons in the Bohemian Forest. Conclusions are (1) crucial factor limiting phytomass productivity in dry and warm seasons in cold climatic conditions is water retention capacity of the soil cover, (2) the phytomass productivity can be quantified by the entropy exchange associated with the latent heat flux. Key words: plant transpiration, phytomass productivity, heat balance, entropy exchange, Bohemian Forest ÚVOD Příspěvek se zabývá synergií vegetace, půdní vody a atmosféry při konverzi slunečního záření na teplo a produkci fytomasy na šumavském povodí Liz. Cílem bylo najít hlavní faktor, který rozhodoval o produktivitě fytomasy ve třech vegetačních sezónách Studované sezóny byly vzhledem ke klimatickému normálu let teplé a suché. METODY A EXPERIMENTÁLNÍ PLOCHA Procesy adsorpce slunečního záření vegetací a rozdělení pohlcené energie na latentní teplo výparu (transpirace) a zjevné teplo zpětně vyzářené z rostlinného krytu do atmosféry byly simulovány pomocí teorie popsané v pracích PRAŽÁK et al. (1994). Produkce entropie při těchto energetických konverzích byla vyhodnocena na základě práce TESAŘ et al. (in press). V denní době od 5 do 20 hodin lze uvažovat jednoduchý tvar (1) energetické bilance osvětleného povrchu vegetace, protože ostatní energetické toky jsou velice malé ve srovnání s uvažovanými. α G = H + L (1) V rovnici značí α ( ) albedo porostu, G (W.m 2 ) globální radiaci, H (W.m 2 ) zjevné 12

Vliv vegetace na vodní a teplotní režim tří povodí ve vrcholovém pásmu Šumavy

Vliv vegetace na vodní a teplotní režim tří povodí ve vrcholovém pásmu Šumavy AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 84 88 Srní 4. 7. října 2004 Vliv vegetace na vodní a teplotní režim tří povodí ve vrcholovém pásmu Šumavy Influence of vegetation cover on water and thermal regime

Více

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro

Více

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v Národních parcích ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v Národních parcích ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v Národních parcích ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapa zonace ochrany přírody v Krkonošském NP Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek

Více

Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR

Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR Radek Bače, Vojtěch Čada, Miroslav Svoboda Znalosti o struktuře lesů představují potřebný zdroj informací pro správné a efektivní rozhodování

Více

PROJEVY GLOBÁLNÍCH ZMĚN V BIOSFÉRICKÉ REZERVACI TŘEBOŇSKO

PROJEVY GLOBÁLNÍCH ZMĚN V BIOSFÉRICKÉ REZERVACI TŘEBOŇSKO ROBUST 2004 c JČMF 2004 PROJEVY GLOBÁLNÍCH ZMĚN V BIOSFÉRICKÉ REZERVACI TŘEBOŇSKO Milena Kovářová Klíčová slova: Mokré Louky, klimatologie, stanice meteorologická, ekosystém mokřadní, teplota vzduchu,

Více

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapa zonace ochrany přírody v CHKO Beskydy Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra ekologie a životního prostředí. Obror Aplikovaná ekoligie.

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra ekologie a životního prostředí. Obror Aplikovaná ekoligie. ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra ekologie a životního prostředí Obror Aplikovaná ekoligie Bakalářská práce Doupné stromy v lesích Den-trees in the forests Vedoucí

Více

Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí)

Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Mapa současného rozšíření borovice kleče v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Mapa současného

Více

Volitelný předmět Habituální diagnostika

Volitelný předmět Habituální diagnostika Tomáš Žid tomas.zid@mendelu.cz LDF MENDELU Volitelný předmět Habituální diagnostika Vývoj stavu lesních porostů v České republice a v Evropě Program ICP Forests Vývoj zdravotního stavu porostů strana 2

Více

Přehled grantů, projektů a dalších aktivit, relevantních k projektu Natura 2000

Přehled grantů, projektů a dalších aktivit, relevantních k projektu Natura 2000 Přehled grantů, projektů a dalších aktivit, relevantních k projektu Natura 2000 A.) Granty a projekty v demonstračních územích (DS15) NP České Švýcarsko VaV/610/7/01 (2001 2004) Zmapování a zhodnocení

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra vodního hospodářství a environmentálního modelování Projekt suché nádrže na toku MODLA v k.ú. Vlastislav (okres Litoměřice) DIPLOMOVÁ

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha. Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i.

Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha. Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Jak se měnily rozlohy využití pozemků Příklad pro povodí Labe v Děčíně Data byla převzata ze zdroje:

Více

Historická analýza vývoje vodních prvků v krajině na příkladu havarijní zóny JE Temelín

Historická analýza vývoje vodních prvků v krajině na příkladu havarijní zóny JE Temelín Historická analýza vývoje vodních prvků v krajině na příkladu havarijní zóny JE Temelín Soubor map se specializovaným obsahem Mgr. Silvie Semerádová RNDr. Ivana Kašparová, Ph.D. doc. Ing. Jan Skaloš, Ph.D.

Více

VLÁHOVÁ BILANCE SMRKOVÉ MONOKULTURY VYŠŠÍCH POLOH DRAHANSKÉ VRCHOVINY

VLÁHOVÁ BILANCE SMRKOVÉ MONOKULTURY VYŠŠÍCH POLOH DRAHANSKÉ VRCHOVINY VLÁHOVÁ BILANCE SMRKOVÉ MONOKULTURY VYŠŠÍCH POLOH DRAHANSKÉ VRCHOVINY Pavel Hadaš Summary: Water balance of Norway spruce monoculture at higher altitudes of the Drahanská vysočina Upland The most vulnerable

Více

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Vodní provoz polních plodin Ing. Jana Klimešová Ing. Tomáš Středa, Ph.D. Mendelova

Více

MEZINÁRODNÍ PROJEKTY 3.14 SALVERE

MEZINÁRODNÍ PROJEKTY 3.14 SALVERE Informační zpravodaj č. 40, 2011 MEZINÁRODNÍ PROJEKTY 3.14 SALVERE (Semi-natural grassland as a source of biodiversity improvement) Polopřirozené travní porosty zdroj pro zlepšení biodiverzity ERDF, OPNS

Více

Soubor map: Mapa souborů lesních typů ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS Správa KRNAP Vrchlabí)

Soubor map: Mapa souborů lesních typů ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Soubor map: Mapa souborů lesních typů ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Mapa souborů lesních typů v Krkonošském národním parku (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Mapa souborů lesních

Více

Der Einfluss von Überkonzentrationen bodennahen Ozons auf die Gesundheit der Waldbaumarten im Osterzgebirge sowie Möglichkeiten der Vorhersage.

Der Einfluss von Überkonzentrationen bodennahen Ozons auf die Gesundheit der Waldbaumarten im Osterzgebirge sowie Möglichkeiten der Vorhersage. Vliv nadlimitních koncentrací přízemního ozónu na zdravotní stav asimilačního aparátu lesních dřevin ve východním Krušnohoří a možnosti jeho prognózování. Der Einfluss von Überkonzentrationen bodennahen

Více

Historie výzkumu přirozených lesů. Libor Hort

Historie výzkumu přirozených lesů. Libor Hort Historie výzkumu přirozených lesů Libor Hort Osnova: historie výzkumu v ČR a metodické přístupy v minulosti historie výzkumu v Evropě stručný přehled projektů Proč vůbec zkoumat přirozené lesy? Pro hodnocení

Více

Posouzení vhodnosti měřící techniky a využití dat pro pozemní kalibraci dat dálkového průzkumu Země

Posouzení vhodnosti měřící techniky a využití dat pro pozemní kalibraci dat dálkového průzkumu Země Posouzení vhodnosti měřící techniky a využití dat pro pozemní kalibraci dat dálkového průzkumu Země The evaluation of convenience of measurement apparatures and the usage of data for remote sensing Jakub

Více

Jiří LUKEŠ 1 KAROTÁŅNÍ MĚŖENÍ VE VRTECH TESTOVACÍ LOKALITY MELECHOV WELL LOGGING MEASUREMENT ON TESTING LOCALITY MELECHOV

Jiří LUKEŠ 1 KAROTÁŅNÍ MĚŖENÍ VE VRTECH TESTOVACÍ LOKALITY MELECHOV WELL LOGGING MEASUREMENT ON TESTING LOCALITY MELECHOV Jiří LUKEŠ 1 KAROTÁŅNÍ MĚŖENÍ VE VRTECH TESTOVACÍ LOKALITY MELECHOV WELL LOGGING MEASUREMENT ON TESTING LOCALITY MELECHOV Abstract In the year 2007 research program on test locality Melechov continued

Více

Voda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta

Voda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta Voda v krajině Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Eva Boucníková, 2005 Funkce vody v biosféře: Biologická Zdravotní Kulturní Estetická Hospodářská Politická

Více

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima viz Úvod Příjem sluneční energie a další cykly Sopečná činnost

Více

Soubor map edafických kategorií ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS FLD CZU v Praze)

Soubor map edafických kategorií ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS FLD CZU v Praze) Soubor map edafických kategorií ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS FLD CZU v Praze) Mapa edafických kategorií v CHKO Jizerské hory (GIS FLD CZU v Praze) Edafické kategorie v Krkonošském národním parku

Více

Soubor map: Mapy lesních vegetačních stupňů v Chráněných krajinných oblastech ČR (FLD ČZU v Praze) Vacek S., Mikeska M., Vacek Z., Bílek L., Štícha V.

Soubor map: Mapy lesních vegetačních stupňů v Chráněných krajinných oblastech ČR (FLD ČZU v Praze) Vacek S., Mikeska M., Vacek Z., Bílek L., Štícha V. Soubor map: Mapy lesních vegetačních stupňů v Chráněných krajinných oblastech ČR (FLD ČZU v Praze) Vacek S., Mikeska M., Vacek Z., Bílek L., Štícha V. Soubor map: Mapa lesních vegetačních stupňů v Chráněné

Více

Vliv svahu na energetické a exploatační parametry zemědělské dopravy

Vliv svahu na energetické a exploatační parametry zemědělské dopravy Vliv svahu na energetické a exploatační parametry zemědělské dopravy Shrnutí Článek se zabývá vyhodnocením provozních měření traktorových dopravních souprav s cílem stanovit vliv svahu na energetické a

Více

krajiny povodí Autoři:

krajiny povodí Autoři: Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Soubor účelovýchh map k Metodice stanovení vybraných faktorů tvorby povrchového odtoku v podmínkách malých povodí Případová studie povodí

Více

DYNAMIKA PROMĚNLIVOSTI KONVERZNÍHO FAKTORU ZA TYPICKÝCH DNŮ

DYNAMIKA PROMĚNLIVOSTI KONVERZNÍHO FAKTORU ZA TYPICKÝCH DNŮ DYNAMIKA PROMĚNLIVOSTI KONVERZNÍHO FAKTORU ZA TYPICKÝCH DNŮ Marcela Mašková, Jaroslav Rožnovský Ústav krajinné ekologie, Vysoká škola zemědělská Brno ÚVOD Základem existence a produkční aktivity rostlin

Více

Analýza vstupů pro stanovení zón odstupňované ochrany přírody v prostředí GIS CHKO Poodří Soubor map se specializovaným obsahem

Analýza vstupů pro stanovení zón odstupňované ochrany přírody v prostředí GIS CHKO Poodří Soubor map se specializovaným obsahem Analýza vstupů pro stanovení zón odstupňované ochrany přírody v prostředí GIS CHKO Poodří Soubor map se specializovaným obsahem Vratislava Janovská, Petra Šímová Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta

Více

Měření mikroklimatu v Kateřinské jeskyni v roce 2009 a 2010

Měření mikroklimatu v Kateřinské jeskyni v roce 2009 a 2010 Měření mikroklimatu v Kateřinské jeskyni v roce 2009 a 2010 Monitoring of microclimate in Kateřinská cave in 2009 and 2010 Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita H. Středová,

Více

CZECH REPUBLIC. Dřevěné obrázkové kostky Wooden picture blocks. www.topatoys.cz

CZECH REPUBLIC. Dřevěné obrázkové kostky Wooden picture blocks. www.topatoys.cz T O P A Dřevěné obrázkové kostky Wooden picture blocks www.topatoys.cz Popelka Cinderella Product number 302 11 Snehurka ˇ Snow White Product number 302 04 Dřevěné obrázkové kostky pro děti 2 Wooden picture

Více

2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů

2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů Největší hydrologická sucha 20. století The largest hydrological droughts in 20th century Příspěvek vymezuje a porovnává největší hydrologická sucha 20. století. Pro jejich vymezení byla použita metoda

Více

VY_32_INOVACE_018. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_018. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_018 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Biosféra - prezentace Vyučovací předmět:

Více

Specifics of the urban climate on the example of medium-sized city

Specifics of the urban climate on the example of medium-sized city Specifika městského klimatu na příkladu středně velkého města Specifics of the urban climate on the example of medium-sized city Jaroslav Rožnovský, Hana Pokladníková, Tomáš Středa Český hydrometeorologický

Více

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu 1. výzva k předkládání žádostí o grant v programových oblastech

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) Žáky 8. a 9. ročníků

Více

Vašepřánířídínašecesty. Yourwishesguideouroutes. IhreWünschelenkenunsereWege.

Vašepřánířídínašecesty. Yourwishesguideouroutes. IhreWünschelenkenunsereWege. Vašepřánířídínašecesty. Yourwishesguideouroutes. IhreWünschelenkenunsereWege. Vašepřánířídínašecesty. Yourwishesguideouroutes. IhreWünschelenkenunsereWege. Dopravní a logistické služby Transportation

Více

Ekologie obnovy Restoration ecology. J. Frouz frouz@natur.cuni.cz konz. hodiny po. 13-15

Ekologie obnovy Restoration ecology. J. Frouz frouz@natur.cuni.cz konz. hodiny po. 13-15 Ekologie obnovy Restoration ecology J. Frouz frouz@natur.cuni.cz konz. hodiny po. 13-15 Co to je Obor aplikované ekologie, který se zabývá obnovou ekosystémů do původního stavu (ale do kterého?). Stav

Více

Vážený pan ministr Mgr. Richard Brabec Ministerstvo životního prostředí ČR Vršovická 65 100 10 Praha 10 Vršovice

Vážený pan ministr Mgr. Richard Brabec Ministerstvo životního prostředí ČR Vršovická 65 100 10 Praha 10 Vršovice Vážený pan ministr Mgr. Richard Brabec Ministerstvo životního prostředí ČR Vršovická 65 100 10 Praha 10 Vršovice V Českých Budějovicích dne 10. 6. 2014 Věc: Otevřený dopis se žádostí o informace Vážený

Více

Tvorba dešťového odtoku z malého horského povodí

Tvorba dešťového odtoku z malého horského povodí AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 56 62 Srní 4. 7. října 2004 Tvorba dešťového odtoku z malého horského povodí Runoff formation in a small mountaineous watershed Tomáš Bayer 1, Miroslav Tesař 2 & Miloslav

Více

Obnova biodiverzity a stability lesních ekosystémů v pásmu přirozeného výskytu smrku na území NP Šumava

Obnova biodiverzity a stability lesních ekosystémů v pásmu přirozeného výskytu smrku na území NP Šumava AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 119 123 Srní 2. 4. dubna 2001 Obnova biodiverzity a stability lesních ekosystémů v pásmu přirozeného výskytu smrku na území NP Šumava Vilém Podrázský & Iva Ulbrichová Lesnická

Více

JUNIOR RANGER PROJECT

JUNIOR RANGER PROJECT JUNIOR RANGER PROJECT pro chráněné krajinné oblasti nízkonákladová verze projektu Mladých strážců Květa Černohlávková, Praha 2007 Vydalo Ministerstvo životního prostředí JUNIOR RANGER PROJECT pro chráněné

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

Ekologie tropických lesů a jejich obyvatel

Ekologie tropických lesů a jejich obyvatel Ekologie tropických lesů a jejich obyvatel Vojtěch Novotný Biologické centrum AV ČR a Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity Ekologický problém č. 1: Jaký je mechanismus koexistence tisíců druhů

Více

Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny

Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Soubor účelových map k Metodice hospodářského využití pozemků s agrárními valy pro vytváření vhodného vodního režimu a pro snižování povodňového

Více

VODA V KRAJINĚ. ENKI, o.p.s. - Třeboň. Jan POKORNÝ CENTRUM PRO PÉČI O MOKŘADY A VODU V KRAJINĚ

VODA V KRAJINĚ. ENKI, o.p.s. - Třeboň. Jan POKORNÝ CENTRUM PRO PÉČI O MOKŘADY A VODU V KRAJINĚ CENTRUM PRO PÉČI O MOKŘADY A VODU V KRAJINĚ VODA V KRAJINĚ Jan POKORNÝ ENKI, o.p.s. - Třeboň TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Domestikace

Více

Rožnovský, J., Litschmann, T., (eds): Závlahy a jejich perspektiva. Mikulov, 18. 19. 3. 2015, ISBN 978-80-87577-47-9

Rožnovský, J., Litschmann, T., (eds): Závlahy a jejich perspektiva. Mikulov, 18. 19. 3. 2015, ISBN 978-80-87577-47-9 Rožnovský, J., Litschmann, T., (eds): Závlahy a jejich perspektiva. Mikulov, 18. 19. 3. 2015, ISBN 978-80-87577-47-9 Agroklimatické mapy pro vymezení oblastí se zvýšeným rizikem nedostatku vody v kořenové

Více

Základní škola Marjánka

Základní škola Marjánka Základní škola Marjánka Historie školy The school history Roku 1910 začíná v budově na Marjánce vyučování v pěti postupných ročnících s pěti paralelními třídami. The Marjanka elementary school was established

Více

Klepnutím lze upravit styl předlohy. nadpisů. nadpisů.

Klepnutím lze upravit styl předlohy. nadpisů. nadpisů. 1/ 13 Klepnutím lze upravit styl předlohy Klepnutím lze upravit styl předlohy www.splab.cz Soft biometric traits in de identification process Hair Jiri Prinosil Jiri Mekyska Zdenek Smekal 2/ 13 Klepnutím

Více

Posouzení aktuální situace v oblasti Ptačího potoka v NP Šumava

Posouzení aktuální situace v oblasti Ptačího potoka v NP Šumava Posouzení aktuální situace v oblasti Ptačího potoka v NP Šumava Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4 Zájmové území zabírá oddělení 44 a 45 v lesním hospodářském celku Modrava v centru

Více

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Mokřady aneb zadržování vody v krajině Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu

Více

T T. Think Together 2011. Martina Urbanová THINK TOGETHER. Jak měřit spolupráci obcí How to measure inter-municipality cooperation

T T. Think Together 2011. Martina Urbanová THINK TOGETHER. Jak měřit spolupráci obcí How to measure inter-municipality cooperation Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta Doktorská vědecká konference 7. února 2011 T T THINK TOGETHER Jak měřit spolupráci obcí How to measure inter-municipality cooperation Martina

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 255 Jméno autora Jana Malečová Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 11. 5. 2012 Ročník, pro který je DUM určen 9. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Člověk a příroda

Více

1, Žáci dostanou 5 klíčových slov a snaží se na jejich základě odhadnout, o čem bude následující cvičení.

1, Žáci dostanou 5 klíčových slov a snaží se na jejich základě odhadnout, o čem bude následující cvičení. Moje hlavní město Londýn řešení: 1, Žáci dostanou 5 klíčových slov a snaží se na jejich základě odhadnout, o čem bude následující cvičení. Klíčová slova: capital, double decker bus, the River Thames, driving

Více

Geoinformatická podpora výzkumu ekologie lesa

Geoinformatická podpora výzkumu ekologie lesa Geoinformatická podpora výzkumu ekologie lesa Tomáš Pelc Česká zemědělská univerzita, Fakulta životního prostředí, Katedra geoinformatiky a územního plánování, Aplikovaná ekologie e-mail: tompelcik@seznam.cz

Více

ZALOŽENÍ ČESKÉ VĚTVE SVĚTOVÉ PODNIKATELSKÉ RADY PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ. Petr J. Kalaš Česká Manažérská Asociace Golem Club 19.1.

ZALOŽENÍ ČESKÉ VĚTVE SVĚTOVÉ PODNIKATELSKÉ RADY PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ. Petr J. Kalaš Česká Manažérská Asociace Golem Club 19.1. ZALOŽENÍ ČESKÉ VĚTVE SVĚTOVÉ PODNIKATELSKÉ RADY PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ Petr J. Kalaš Česká Manažérská Asociace Golem Club 19.1.2012 INICIATIVA ČMA: ZÁMĚR, CÍLE Záměr: Cíl: Znovuobnovit činnost české pobočky

Více

Vyhodnocení podílu odumřelého dřeva v lesních porostech bilaterální Biosférické rezervace Krkonoše/Karkonosze

Vyhodnocení podílu odumřelého dřeva v lesních porostech bilaterální Biosférické rezervace Krkonoše/Karkonosze SCHWARZ O., VACEK S., KUś J. & MATěJKA K. 2007: Vyhodnocení podílu odumřelého dřeva v lesních porostech bilaterální Biosférické rezervace Krkonoše/Karkonosze. In: ŠTURSA J. & KNAPIK R. (eds), Geoekologické

Více

Cíle LH: produkce ekologicky cenné suroviny (dřevní hmoty) péče o přírodu a její ekologickou rozmanitost zajišťování ochrany půdy v krajině vázání

Cíle LH: produkce ekologicky cenné suroviny (dřevní hmoty) péče o přírodu a její ekologickou rozmanitost zajišťování ochrany půdy v krajině vázání LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Cíle LH: produkce ekologicky cenné suroviny (dřevní hmoty) péče o přírodu a její ekologickou rozmanitost zajišťování ochrany půdy v krajině vázání CO2 s cílem snížení negativních účinků

Více

Karta předmětu prezenční studium

Karta předmětu prezenční studium Karta předmětu prezenční studium Název předmětu: Číslo předmětu: 545-0206 Garantující institut: Garant předmětu: Investice a investiční rozhodování Institut ekonomiky a systémů řízení RNDr. Radmila Sousedíková,

Více

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín 3) Mezinárodní spolupráce v ochraně životního prostředí 2 Ochrana ŽP vyžaduje

Více

VÝVOJ VĚKOVÉ STRUKTURY OBYVATEL KRAJŮ ČESKÉ REPUBLIKY JAKO PŘÍLEŽITOST I HROZBA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE

VÝVOJ VĚKOVÉ STRUKTURY OBYVATEL KRAJŮ ČESKÉ REPUBLIKY JAKO PŘÍLEŽITOST I HROZBA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE VÝVOJ VĚKOVÉ STRUKTURY OBYVATEL KRAJŮ ČESKÉ REPUBLIKY JAKO PŘÍLEŽITOST I HROZBA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE THE DEVELOPMENT OF THE AGE STRUCTURE OF THE POPULATION REGIONS OF THE CZECH REPUBLIC AS AN OPPORTUNITY

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 8. 2009 40 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví European

Více

Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz

Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz 25. 10. 2012, Praha Ing. Petr Vahalík Ústav geoinformačních technologií Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz 21. konference GIS Esri v ČR Lesní vegetační stupně

Více

Kroková hodnocení kombinovaného namáhání systémů s tenkými vrstvami. Roman Reindl, Ivo Štěpánek, Radek Poskočil, Jiří Hána

Kroková hodnocení kombinovaného namáhání systémů s tenkými vrstvami. Roman Reindl, Ivo Štěpánek, Radek Poskočil, Jiří Hána Kroková hodnocení kombinovaného namáhání systémů s tenkými vrstvami Step by Step Analysis of Combination Stress of Systems with Thin Films Roman Reindl, Ivo Štěpánek, Radek Poskočil, Jiří Hána Západočeská

Více

Analysis of the personal average tax rate evolution at the selected taxpayers in the Czech Republic during the years of 1993-2011

Analysis of the personal average tax rate evolution at the selected taxpayers in the Czech Republic during the years of 1993-2011 VŠB-TU Ostrava, faculty of economics,finance department 6 th 7 th September 11 Abstract Analysis of the personal average tax rate evolution at the selected taxpayers in the Czech Republic during the years

Více

Digitální učební materiály www.skolalipa.cz

Digitální učební materiály www.skolalipa.cz Název školy Číslo projektu Název projektu Klíčová aktivita Dostupné z: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: Tematická oblast: Téma: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ,

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 39 Lesy v ČR Pro potřeby projektu

Více

EEA and Norway Grants. Norské fondy a fondy EHP

EEA and Norway Grants. Norské fondy a fondy EHP EEA Scholarship Programme & Bilateral Scholarship Programme The programme offers various options for scholarship funding of international institutional cooperation projects and mobilities among the Czech

Více

60 let dlouhodobých pokusů v České republice

60 let dlouhodobých pokusů v České republice Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Vás srdečně zve na mezinárodní konferenci 60 let dlouhodobých pokusů v České republice 22. 24. červen 2015 Praha, Česká republika 1. cirkulář Dovolujeme si Vás pozvat

Více

Kontinuální sledování návštěvnosti Národní přírodní rezervace Děvín-Kotel-Soutěska v roce 2006

Kontinuální sledování návštěvnosti Národní přírodní rezervace Děvín-Kotel-Soutěska v roce 2006 Jiří Kmet Kontinuální sledování návštěvnosti Národní přírodní rezervace Děvín-Kotel-Soutěska v roce 2006 Děvín je jedním z nejnavštěvovanějších míst Pavlovských vrchů. (foto Petr Macháček, Regionální muzeum

Více

Logging and forest decline effects on the surface humus horizons in the Šumava Mts.

Logging and forest decline effects on the surface humus horizons in the Šumava Mts. JOURNAL OF FOREST SCIENCE, 52, 2006 (10): 439 445 Logging and forest decline effects on the surface humus horizons in the Šumava Mts. V. Podrázský Faculty of Forestry and Environment, Czech University

Více

12. Magdeburský seminář Český Krumlov 2006. ES (2000/60/ES) a vodohospodářsk. RNDr. Pavel Punčoch. Ministerstvo zemědělství

12. Magdeburský seminář Český Krumlov 2006. ES (2000/60/ES) a vodohospodářsk. RNDr. Pavel Punčoch. Ministerstvo zemědělství 12. Magdeburský seminář Český Krumlov 2006 Rámcová směrnice vodní politiky ES (2000/60/ES) a vodohospodářsk ské služby RNDr. Pavel Punčoch ochář,, CSc. Ministerstvo zemědělství 12 th Magdeburger seminar

Více

Database systems. Normal forms

Database systems. Normal forms Database systems Normal forms An example of a bad model SSN Surnam OfficeNo City Street No ZIP Region President_of_ Region 1001 Novák 238 Liteň Hlavní 10 26727 Středočeský Rath 1001 Novák 238 Bystřice

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

HODNOCENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE Z HLEDISKA CEN NEMOVITOSTÍ URČENÝCH PRO BYDLENÍ V NÁVAZNOSTI NA EKONOMICKÝ RŮST REGIONU 1

HODNOCENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE Z HLEDISKA CEN NEMOVITOSTÍ URČENÝCH PRO BYDLENÍ V NÁVAZNOSTI NA EKONOMICKÝ RŮST REGIONU 1 HODNOCENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE Z HLEDISKA CEN NEMOVITOSTÍ URČENÝCH PRO BYDLENÍ V NÁVAZNOSTI NA EKONOMICKÝ RŮST REGIONU 1 Ivana Staňková, Tomáš Volek Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská

Více

Životní prostředí. ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013

Životní prostředí. ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013 Učební osnova předmětu Životní prostředí Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 192 3. ročník: 33 týdnů

Více

Životní prostředí. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření:

Životní prostředí. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření: Učební osnova předmětu Životní prostředí Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 225 3. ročník: 33 týdnů

Více

Návrh ideální struktury a funkce krajské knihovny Bakalářská práce

Návrh ideální struktury a funkce krajské knihovny Bakalářská práce Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta Ústav českého jazyka a literatury Návrh ideální struktury a funkce krajské knihovny Bakalářská práce Autor: Michal Mulač Studijní program: B7202 Mediální a

Více

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství Dostupnost primárních zdrojů biomasy a priority jejich rozvoje Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020 Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. Cíle v rozvoji OZE do roku 2020 2.

Více

PODROBNÝ HYDROLOGICKÝ PRŮZKUM A MONITORING

PODROBNÝ HYDROLOGICKÝ PRŮZKUM A MONITORING HYDROPROJEKT CZ a.s. Revitalizace rašelinišť mezi Horou Sv. Šebestiána a Satzung 1. etapa PODROBNÝ HYDROLOGICKÝ PRŮZKUM A MONITORING Martin Stehlík, Pavel Marták, Martin Pavel, Jiří Guziur, Petr Kožant

Více

dokumentu: Proceedings of 27th International Conference Mathematical Methods in

dokumentu: Proceedings of 27th International Conference Mathematical Methods in 1. Empirical Estimates in Stochastic Optimization via Distribution Tails Druh výsledku: J - Článek v odborném periodiku, Předkladatel výsledku: Ústav teorie informace a automatizace AV ČR, v. v. i., Dodavatel

Více

Jezera a mokřady ve zbytkových jamách po těžbě nerostů

Jezera a mokřady ve zbytkových jamách po těžbě nerostů Konference Jezera a mokřady ve zbytkových jamách 16. 18. dubna 2013, Hotel Cascade, Most Partneři konference: Cíl konference: Jedním ze způsobů rekultivace těžebních jam je jejich zaplavení a vytvoření

Více

VZÁJEMNÉ VZTAHY FAKTORŮ A SLOŽEK HORSKÝCH SMRKOVÝCH EKOSYSTÉMŮ V KRKONOŠÍCH ANALYZOVANÉ METODOU MINI GIS

VZÁJEMNÉ VZTAHY FAKTORŮ A SLOŽEK HORSKÝCH SMRKOVÝCH EKOSYSTÉMŮ V KRKONOŠÍCH ANALYZOVANÉ METODOU MINI GIS OPERA CORCONTICA 37: 492 498, 2000 VZÁJEMNÉ VZTAHY FAKTORŮ A SLOŽEK HORSKÝCH SMRKOVÝCH EKOSYSTÉMŮ V KRKONOŠÍCH ANALYZOVANÉ METODOU MINI GIS Relationships of the mountain spruce ecosystems factors and components

Více

Seznam použité literatury. Zdroje z internetu

Seznam použité literatury. Zdroje z internetu Seznam použité literatury [1] Interní dokumenty KODIS [2] MILETÍN, J. Autodoprava. PRAHA: Verlag Dashöfer, 2001. [3] HÓTOVÁ, R a kol. Účetnictví. OSTRAVA: VŠB-TU, 2005. ISBN 80-248-0837-4. [4] Úplné znění

Více

HODNOCENÍ POVRCHOVÝCH ZMEN MECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ PO ELEKTROCHEMICKÝCH ZKOUŠKÁCH. Klára Jacková, Ivo Štepánek

HODNOCENÍ POVRCHOVÝCH ZMEN MECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ PO ELEKTROCHEMICKÝCH ZKOUŠKÁCH. Klára Jacková, Ivo Štepánek HODNOCENÍ POVRCHOVÝCH ZMEN MECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ PO ELEKTROCHEMICKÝCH ZKOUŠKÁCH Klára Jacková, Ivo Štepánek Západoceská univerzita v Plzni, Univerzitní 22, 306 14 Plzen, CR, ivo.stepanek@volny.cz Abstrakt

Více

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Česká

Více

Vliv hnojení na zdravotní stav porostů

Vliv hnojení na zdravotní stav porostů AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 275 279 Srní 4. 7. října 2004 Vliv hnojení na zdravotní stav porostů Effect of fertilizing on the healthy state of forest stands Vilém Podrázský 1, * & Stanislav Vacek

Více

ochrany přírody Lesy zvláštního určení s prioritou MENDELU, LDF, ÚZPL Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa

ochrany přírody Lesy zvláštního určení s prioritou MENDELU, LDF, ÚZPL Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa Lesy zvláštního určení s prioritou ochrany přírody Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa & MENDELU, LDF, ÚZPL Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR

Více

Hodnocení investice do terciárního vzdělání z pohledu jednotlivce: teoretické a praktické otázky odhadu vnitřního výnosového procenta 1

Hodnocení investice do terciárního vzdělání z pohledu jednotlivce: teoretické a praktické otázky odhadu vnitřního výnosového procenta 1 Hodnocení investice do terciárního vzdělání z pohledu jednotlivce: teoretické a praktické otázky odhadu vnitřního výnosového procenta 1 Jakub Fischer, Petr Mazouch, Savina Finardi Abstrakt V současné době

Více

ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ

ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ E M ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu OPVK Modernizace výuky technických a přírodovědných oborů na UJEP se zaměřením na

Více

Reálie anglicky mluvících zemí

Reálie anglicky mluvících zemí Reálie anglicky mluvících zemí Zpracováno v rámci projektu : EU Peníze SŠ, reg. číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0053 EU OPVK VY_32_INOVACE_277 Datum vytvoření: 2012/2013 Autor: Mgr. Hana Svrčková Škola: Střední

Více

EKOLOGICKÉ PRINCIPY A ZÁKONITOSTI

EKOLOGICKÉ PRINCIPY A ZÁKONITOSTI EKOLOGICKÉ PRINCIPY A ZÁKONITOSTI Alena Ševců Centrum pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace, alena.sevcu@tul.cz, tel. 485 353 786 Obsah: Ekologie jako věda. Základní ekologické pojmy a principy.

Více

Současné poznatky o stavu lesních půd v ČR

Současné poznatky o stavu lesních půd v ČR 2-3. září 2013, Letní škola ochrany půdy, Hotel Milovy, Českomoravská vrchovina Prof. Ing. Jiří Kulhavý, CSc. Ing. Ladislav Menšík, Ph.D. Současné poznatky o stavu lesních půd v ČR Vítejte v lese Ústav

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu:

Více

Kompetice a mortalita

Kompetice a mortalita Kompetice a mortalita Nauka o růstu lesa Michal Kneifl Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Úvod vnitrodruhové a mezidruhové

Více

ŘEŠENÉ DIPLOMOVÉ A BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 2008/2009 KATEDRA EKOLOGIE KRAJINY

ŘEŠENÉ DIPLOMOVÉ A BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 2008/2009 KATEDRA EKOLOGIE KRAJINY ŘEŠENÉ DIPLOMOVÉ A BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 2008/2009 KATEDRA EKOLOGIE KRAJINY Název práce a školitel Šíření a regenerace vybraných lesních dřevin doc. Ing. Kateřina Berchová, Ph.D. Analýza historického využití

Více

Mapy obsahu 137 Cs v humusu lesního ekosystému České republiky v roce 2005

Mapy obsahu 137 Cs v humusu lesního ekosystému České republiky v roce 2005 Státní ústav radiační ochrany, v.v.i. 140 00 Praha 4, Bartoškova 28 Mapy obsahu 137 Cs v humusu lesního ekosystému České republiky v roce 2005 Zpráva SÚRO č. 26 / 2011 Autoři Helena Pilátová SÚRO Ivan

Více

II/2 Inovace a zkvalitnění výuky cizích jazyků na středních školách

II/2 Inovace a zkvalitnění výuky cizích jazyků na středních školách Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 Šablona Označení materiálu II/2 Inovace a zkvalitnění výuky cizích jazyků na středních školách VY_22_INOVACE_Mrh16 Vypracoval(a),

Více

Komunikační plán projektu ReStEP pro cílové skupiny (mimo veřejnou správu)

Komunikační plán projektu ReStEP pro cílové skupiny (mimo veřejnou správu) Komunikační plán projektu ReStEP pro cílové skupiny (mimo veřejnou správu) Regional Sustainable Energy Policy based on the Interactive Map of Sources (ReStEP) (LIFE10 ENV/CZ/000649) Praha, červen 2013

Více