AKTUELLES AUS DER FORSCHUNG IN DEN NATIONALPARKEN BÖHMERWALD / BAYERISCHER WALD RESEARCH ACTUALITIES IN BOHEMIAN/BAVARIAN FOREST

Transkript

1 AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU III AKTUELLES AUS DER FORSCHUNG IN DEN NATIONALPARKEN BÖHMERWALD / BAYERISCHER WALD RESEARCH ACTUALITIES IN BOHEMIAN/BAVARIAN FOREST SBORNÍK Z KONFERENCE TAGUNGSBAND / ABSTRACT BOOK SRNÍ editoři / editors Libor Dvořák, Pavel Šustr, Václav Braun organizátor / organised by Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava

2

3 Podrobný program konference / Komplettes Programm der Konferenz Aktuality šumavského výzkumu III Aktualitäten der Forschung in Šumava III konané ve dnech v Hotelu Šumava, Srní Sie findet von in Hotel Šumava in Srní statt. Středa / Mittwoch :00 21:30 příjezd a registrace účastníků / Ankunft und Registrierung der Teilnehmer Čtvrtek / Donnerstag :00 8:20 registrace účastníků / Registrierung der Teilnehmer 7:30 8:20 snídaně / Frühstück 8:30 Zahájení konference / Einleitwort zur Konferenz Dr. Zdeňka Křenová Dr. František Pelc Ltd. FD Karl Friedrich Sinner Ing. František Krejčí 9:00 JAROSLAV VRBA Výzkumný potenciál Šumavy biosférické rezervace jako LTSER platforma Research potential of the Bohemian Forest Biosphere Reserves as an LTSER platform 9:20 JAN JENÍK Geografická integrita Západní Šumavy Geographical integrity of the Western Bohemian Forest 1. sekce Lesní společenstva a jejich management Aleš Kučera 1. Sektion Waldgemeinschaften und ihr Management 9:45 KAREL MATĚJKA & STANISLAV VACEK Cíle projektu Management biodiversity v Krkonoších a na Šumavě a principy jeho řešení Goals and principles of the project Biodiversity management in the Giant Mts. and the Bohemian Forest 10:00 MIROSLAV SVOBODA Efekt disturbancí na dynamiku horského lesa s převahou smrku The effects of disturbances on the dynamics of the mountain spruce forests 10:15 PAVEL CUDLÍN, MAGDA JONÁŠOVÁ, IVO MORAVEC & JIŘÍ KOPÁČEK Vliv environmentálních faktorů na stav korun smrku ztepilého v povodí Plešného a Čertova jezera Influence of environmental factors on Norway spruce crown status in catchments of the Plešné and Čertovo Lakes III

4 10:30 10:50 coffee break 10:50 ACHIM KLEIN Veränderungen in der Baumartendiversität nach Borkekäferbefall Changes in tree species diversity after bark beetle infestation 11:05 MAGDA JONÁŠOVÁ Přirozená obnova horských smrčin: 10 let po kůrovci Natural regeneration of mountain spruce forests: 10 years after a bark-beetle outbreak 11:20 MARTIN HAIS & TOMÁŠ KUČERA Teplotní změny smrkových porostů v důsledku přemnožení lýkožrouta smrkového v oblasti centrální Šumavy Surface temperature changes of spruce forest stands as a result of bark beetle outbreak in the central part of the Bohemian Forest 11:35 JIŘÍ ZELENÝ Predátoři a parazitoidi lýkožrouta smrkového (Ips typographus) na Šumavě Predators and parasitoids of spruce bark beetle (Ips typographus) in the Bohemian Forest 11:50 KAREL TAJOVSKÝ Fauna mnohonožek (Diplopoda) a stonožek (Chilopoda) smrkových porostů vrcholových částí Šumavy postižených kůrovcovou kalamitou Millipede (Diplopoda) and centipede (Chilopoda) faunas in the spruce forests of the Bohemian Forest affected by bark beetle outbreak 12:05 JOSEF RUSEK Vliv intensivního sešlapu na půdní živočichy v NPR Boubín, Česká Republika Impact of intensive trampling on soil animals in the Boubín National Natural Reserve, Czech Republic 12:20 14:00 oběd / Mittagessen 14:00 JIŘÍ SCHNEIDER, ALICE KOZUMPLÍKOVÁ, KATARÍNA DOMOKOŠOVÁ & KATEŘINA REBRO- ŠOVÁ Funkční analýza prostorové porostní struktury modelových lesních porostů na území LS Stožec Spatial structure functional analysis of model forest stands on forest management unit Stožec 14:15 MIROSLAV SVOBODA Efekt disturbance a hospodářských zásahů na stav lesního ekosystému případová studie z oblasti tzv. Kalamitní svážnice na Trojmezné Effects of disturbances and management on the forest ecosystem case study from the area of Trojmezná old-growth forest 14:30 PAVLA KOTÁSKOVÁ & PETR HRŮZA Vliv lesní dopravní sítě v lokalitě LS Stožec v NP Šumava na poškození půdy erozí Impact of the forest road network on the soil damage in the Šumava National park in Stožec location IV

5 2. sekce Monitoring velkých savců Tomáš Lorenc 2. Sektion Monitoring der großen Säugetiere 14:45 MARCO HEURICH, LUDĚK BUFKA, PAVEL ŠUSTR, PETRA LÖTTKER, ANJA STACHE, HANS JEHL & HANS KIENER Predator-prey-research in the Šumava and Bavarian Forest National Parks 15:00 PETRA LÖTTKER, ANNA RUMMEL, MIRIAM TRAUBE, ANJA STACHE & MARCO HEU- RICH New possibilities of observing animal behaviour from distance using activity sensors in GPS-collars 15:15 PAVEL ŠUSTR, PETRA LÖTTKER & MARCO HEURICH Co tam to zvíře dělá? Kombinace pozice a aktivity/chování z GPS obojků na příkladu jelena lesního, srnce obecného a rysa ostrovida. What is the animal doing there? Combination of position and activity/behavior data from GPS collars - case study on red deer, roe deer and lynx 15:30 15:50 coffee break 15:50 ANJA STACHE, PAVEL ŠUSTR, PETRA LÖTTKER & MARCO HEURICH Accuracy and Effectiveness of GPS-collars in dependency of forest canopy, season and time of day in a European Beech (Fagus sylvatica) and Norway Spruce (Picea abies) dominated Forest 16:05 MARCO HEURICH, ANJA STACHE & MARTIN HORN Entwicklung des Rothirschmanagements im Nationalpark Bayerischer Wald Adaptive red deer management in the Bavarian Forest National Park 16:20 MIROSLAVA BARANČEKOVÁ, JARMILA KROJEROVÁ-PROKEŠOVÁ & PAVEL ŠUSTR Složení potravy jelenovitých v české i německé části Šumavy předběžné výsledky Diet composition of deer in Czech and Bavarian part of the Bohemian Forest preliminary results 3. sekce Veřejné využívání NP Václav Braun 3. Sektion Öffentliches Nutzen des Nationalparks 16:45 VIKTOR TŘEBICKÝ & MARTIN ČIHAŘ Udržitelný turismus v Národním parku Šumava: mýtus nebo realita? Sustainable tourism in the Šumava National Park: myth or reality? 17:00 HUBERT JOB, MARIUS MAYER, MARTIN MÜLLER & MANUEL WOLTERING The regional economic impact of Bavarian Forest National Park: a work-in-progress report 17:15 DRAHOMÍRA KUŠOVÁ, JAN TĚŠITEL & MICHAEL BARTOŠ Možnosti využití konceptu biosférické rezervace na Šumavě Implementation possibilities of the Biosphere Reserve concept in the Bohemian Forest 17:30 18:15 Všeobecná diskuze / Allgemeine Diskussion 18:15 19:20 večeře / Abendmahl 19:30 21:00 Poster session V

6 Pátek / Freitag :15 8:00 snídaně / Frühstück 4. sekce Rašeliniště a ochrana mokřadů Eva Zelenková 3. Sektion Hochmoore und der Schutz der Sumpfgebiete 8:00 VLADIMÍR MAJER, JOSEF VESELÝ, JIŘÍ KOPÁČEK & JAKUB HRUŠKA Modelování dlouhodobých trendů ( ) chemismu vod šumavských jezer vrátí se někdy ryby? Modeling the long-term trends ( ) of Bohemian Forest lakes chemistry will fish return? 8:15 IVANA BUFKOVÁ, FRANTIŠEK STÍBAL & EVA LOSKOTOVÁ Ekologie a revitalizace odvodněných rašelinišť v NP Šumava Ecology and restoration of drained mires in the Šumava National Park 8:30 HELENA SVITAVSKÁ-SVOBODOVÁ Paleogeneze šumavských rašelinišť Paleogenesis of the raised bogs of the Bohemian Forest 8:45 EVA BŘÍZOVÁ Změny přírodního prostředí ve Staré jímce (rašeliniště jezero) v průběhu posledních let 9:00 JAKUB BROM & JAN PROCHÁZKA Rozdíly v mikroklimatu a energetických tocích mezi mokřadem a odvodněnou pastvinou The differences in microclimate and energy fluxes between wetland and drained pasture 9:15 LENKA PAVELCOVÁ & LUKÁŠ ŠMAHEL Návrh revitalizačního zásahu v Přírodní rezervaci Rašeliniště Kapličky The proposal of revitalization impact in Rašeliniště Kapličky Nature Reserve 9:30 TOMÁŠ SOLDÁN, SVĚTLANA ZAHRÁDKOVÁ & ROMAN J. GODUNKO Aktivita subimag a dospělců jepice Ecdyonurus silvaegabretae (Ephemeroptera, Heptageniidae) na typové lokalitě (Šumava, Česká Republika) Subimaginal and adult activity of a myfly, Ecdyonurus silvaegabretae (Ephemeroptera, Heptageniidae) at the type locality (Bohemian Forest, Czech Republic) 9:45 10:00 tea break 10:00 12:30 Seminář o dalším směrování společného výzkumu na Šumavě / Seminar über die weitere Richtung der gemeinsamen Forschung in Šumava řídí / leitet Dr. Zdeňka Křenová, Dr. Marco Heurich 12:30 14:00 oběd / Mittagessen 14:15 odjezd účastníků / Abkunft der Teilnehmer 14:15 18:00 tématické exkurze / Thematische Exkursionen Následky Kyrilla oblast Polomu / Folgen des Kyrill-Orkans Gebiet auf Fallbaum Revitalizace Cikánská slať / Revitalisierung des Hochmoores Cikánská slať Povydří pěší výlet / Vydra-Tal Wanderung VI

7 Přihlášené postery / registered posters: PETR BALDRIAN, PETRA POPELÁŘOVÁ, JAROSLAV ŠNAJDR & ŠÁRKA VESELÁ Extracelulární enzymy ve svrchních vrstvách půdy ve smrkových lesích Šumavy Extracellular enzymes in the topsoil layer of spruce (Picea excelsa) forests in the Bohemian Forest MIROSLAV TESAŘ, MILOSLAV ŠÍR & JIŘÍ POLÍVKA Synergie mezi rostlinami, půdou a klimatem na šumavském povodí Liz ve vegetačních sezónách Synergy under plants, soil and climate in the Liz catchment in the Bohemian Forest in vegetation seasons of MARTIN HAIS & TOMÁŠ KUČERA Surface temperature changes of spruce forest stands as a result of bark beetle outbreak in the central part of the Bohemian Forest BOHUMILA VOŽENÍLKOVÁ, FRANTIŠEK KLIMEŠ & MILAN KOBES Napadení Festuca rubra a Hollcus mollis houbami rodu Fusarium Attack of Fusarium fungi on Festuca rubra and Hollcus mollis VÁCLAV POUSKA, MIROSLAV SVOBODA & ANNA LEPŠOVÁ Diversita dřevokazných hub na Trojmezné hoře, Šumava, Česká republika Diversity of wood fungi at Trojmezná Mountain, Bohemian Forest, Czech Republic HELENA SVITAVSKÁ-SVOBODOVÁ, TOMÁŠ FRANTÍK, JAN WILD & VLADIMÍR MELICHAR Pylový monitoring Šumavy Pollen monitoring of the Bohemian Forest in the years HANA FLUKSOVÁ & LUKÁŠ ŠMAHEL Zhodnocení vlivu turismu na vegetační kryt NPR Čertova stěna Luč Evaluation of the turistics influence on the vegetation of Čertova stěna Luč National Nature Reserve JITKA FARSKÁ & KRISTÝNA JÍNOVÁ Dlouhodobý vliv různého lesního managementu na biodiverzitu půdní mesofauny (Oribatida, Colembolla) ve smrkových porostech NP Šumava Long-term impact of forestry management on soil mesofauna (Oribatida, Collembola) biodiversity in spruce forests in the Šumava National Park KAREL SPITZER, JOSEF JAROŠ & ALEŠ BEZDĚK Proč je paleorefugiální fauna motýlů rašelinišť prioritou ochrany přírody? Why are the palaeorefugial peatland Lepidoptera scientific priority of nature conservation? IVA ULBRICHOVÁ, JIŘÍ REMEŠ & JAN BEDNAŘÍK Vývoj přirozeného zmlazení smrku v horských polohách na vybraných trvalých plochách v NP Šumava VII

8 Development of the spruce natural regeneration on mountain sites on the particular permanent plots of the Šumava NP MIROSLAV SVOBODA Tlející dřevo jeho význam a funkce v horském smrkovém lese Dead wood its importance and function in the mountain spruce forest MARTINA ČTVRTLÍKOVÁ Toxicita hliníku, limitní faktor pro rozmnožování šídlatek (Isoëtes spp.) v acidifikovaných jezerech Aluminium toxicity, a limiting factor for quillwort s (Isoëtes spp.) reproduction in acidified lakes LIBOR DVOŘÁK První výsledky odchytu vos (Hymenoptera, Vespidae) na Šumavě a v Pošumaví s použitím přírodních atraktantů First results of wasp (Hymenoptera, Vespidae) trapping using natural attractants in the Bohemian Forest and its foothills JIŘÍ BABŮREK Základní geologická mapa NP Šumava 1: JAN PROCHÁZKA Ekologické funkce mokřadů v krajině na příkladu Horského potoka LUKÁŠ ŠMAHEL, OLGA DVOŘÁKOVÁ & ALENA DOSTÁLOVÁ Sekundární sukcese na opuštěném bezlesí Přírodního parku Vyšebrodsko The secondary succession at abandoned grasslands in Vyšebrodsko Nature Park LUCIE MĚSTKOVÁ, DUŠAN ROMPORTL & JAROSLAV ČERVENÝ Preference prostředí jeřábka lesního (Bonasa bonasia) na Šumavě Habitat preference of hazel grouse (Bonasa bonasia) in Šumava Mts. OLDŘICH VOJTĚCH Monitoring populační dynamiky lýkožroutů v plošných polomech po orkánu Kyrill. Monitoring of the bark-beetle population dynamics after the windstorm Kyrill BUFKOVÁ IVANA Vazby mezi vegetací a prostředím v horské říční nivě (Vltavský luh) Vegetation environment relationships within montane floodplain (Upper Vltava River) VIII

9 Srní Výzkumný potenciál Šumavy biosférické rezervace jako LTSER platforma Research potential of the Bohemian Forest Biosphere Reserves as an LTSER platform Jaroslav Vrba Přírodovědecká fakulta Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích a Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Branišovská 31, CZ České Budějovice, Česká republika vrba@hbu.cas.cz Šumava reprezentuje ve střední Evropě nejrozsáhlejší území rozlehlých, přírodě blízkých horských ekosystémů a současně po staletí využívané horské krajiny. Cenné přírodní lokality odedávna přitahovaly pozornost badatelů. Zachovalost a biodiverzita původních habitatů vedla k vyhlášení celé řady maloplošných chráněných území, a především obou národních parků NP Bayerischer Wald a NP Šumava, nebo požívá jiné mezinárodní ochrany (např. Ramsarská úmluva o mokřadech, Natura 2000 aj.). Na mnoha lokalitách a trvalých plochách probíhá dlouhodobý ekologický monitoring. Oba NP (i CHKO Šumava) jsou součástí mezinárodní sítě LTER (Long-Term Ecosystem Research) lokalit na některých plochách po desetiletí probíhá dlouhodobý ekologický výzkum, příp. existují data již od 19. století (např. Boubínský prales, Trojmezná, Mrtvý luh, vrchovištní rašeliniště, ledovcová jezera, povodí Große Ohe). Dlouhodobé hospodářské využívání Šumavy zároveň bylo hlavním důvodem vyhlášení biosférických rezervací UNESCO na německé i české straně. Lidské osídlení a staleté hospodaření (pastva, sklářské hutě, těžba dřeva apod.) silně pozměnily horskou krajinu, rozsah a skladbu lesů. Výraznými politickými a společensko-ekonomickými proměnami prošla Šumava v průběhu 20. století (vysídlení vesnic, uzavřené vojenské a pohraniční pásmo, vyhlášení NP, rozvoj turismu atd.). Paralelně byly šumavské ekosystémy celoplošně zasaženy imisemi síry a dusíku díky citlivému geologickému podloží došlo k acidifikaci horských povodí (saturace dusíkem, změny chemismu půdních a povrchových vod, pokles biodiverzity aj.); po strmém poklesu imisního zatížení v 90. letech dochází k jejich částečnému zotavování. Existence dlouhodobých výzkumných ploch, rozšiřující se spolupráce mezi správami obou NP a různé změny hospodaření na německém a českém území (bezzásahový režim, spontánní sukcese, revitalizace rašelinišť apod.) nabízejí přírodovědcům ideální pokusnou laboratoř např. k pochopení přirozené obnovy lesa, důsledků acidifikace či klimatických změn, pro optimalizaci managementu ochrany přírody apod.; zároveň je potřeba dokončit základní přírodovědné poznávání rozlehlého, v minulosti často obtížně přístupného území. Dosud nedoceněný výzkumný potenciál Šumavy umocňuje právě nedávný odlišný politický a hospodářský vývoj na české a bavorsko-rakouské straně pohoří, jakož i bouřlivý rozvoj turistického průmyslu v regionu v poslední době. Cílené zapojení společenských věd do řešení regionálních problémů, konfliktů mezi ochranou přírody, obcemi a zájmovými skupinami i do hledání trvale 1

10 udržitelné strategie života na Šumavě jistě může významně přispět k naplnění Sevillské strategie i poslání obou biosférických rezervací. Jako optimální strategie pro splnění těchto komplexních výzkumných cílů na Šumavě se jeví integrace LTER lokalit a postupné vybudování platformy LTSER (Long-Term Socio-Ecological Research), v ideálním případě společného, bilaterálního (trilaterálního) LTSER regionu. LTER musí ovšem splňovat některé základní atributy. Kromě monitoringu základních abiotických a biotických parametrů musí na ploše probíhat dlouhodobý (periodický) ekologický výzkum (long-term site-based ecosystem research). Každá LTER lokalita by měla mít svého koordinátora, ten by měl garantovat kompatibilitu databází, údržbu internetové stránky a sdílení (meta)dat. Navíc koncepce LTSER platforem je podporována Evropskou unií i dalšími mezinárodními programy (7. RP, ESF, EUROMAB, LIFEWATCH, LIFE+ aj.), v jejichž rámci bude možno podávat projekty, a to i na vybudování LTER/LTSER infrastruktury. Das Forschungspotenzial des Böhmerwaldes Biosphärenreservate als eine LTSER Plattform Böhmerwald repräsentiert in Mitteleuropa das umfangreichste Gebiet der weitläufigen, naturnahen Bergökosysteme und gleichzeitig eine jahrhundertlang benutzte Berglandschaft. Wervolle Naturstandorte ziehen von jeher Aufmerksamkeit der Forscher an. Die Unversehrtheit und Biodiversität ursprünglicher Habitate führte zur Erklärung zahlenmäßiger kleinerer Schutzgebiete, und vor allem beider Nationalparks NP Bayerischer Wald und NP Šumava, oder genießt anderen internationalen Schutz (z.b. Ramsar Konvention, Natura 2000 u.a.). Auf vielen Standorten läuft ökologisches Langfristmonitoring. Beide NP nehmen am globalen LTER-Netzwerk (Long-Term Ecosystem Research) teil auf einigen Standorten läuft ökologisches Langfristmonitoring für Jahrzehnte, bzw. gibt es auch Daten seit 19. Jahrhundert (z.b. Urwälder Boubín und Trojmezná, Mrtvý luh, Hochmooren/Filze, Glazialseen, Einzugsgebiet Große Ohe). Die langdauernde Wirtschaftsausnutzung Böhmerwaldes war gleichzeitig ein Hauptgrund der Erklärung von UNESCO- Biosphärenreservaten an deutscher und tschechischer Seite. Menschbesiedlung und hundertjährige Bewirtschaftung (Triebrecht, Glasshütten, Holzwirtschaft u.ä.) modifizierte stark die Berglandschaft, Waldbestand und seine Struktur. Im Verlauf des 20. Jahrhunderts hat Böhmerwald beträchtliche politische und sozio-ökonomische Veränderungen durchgemacht (Aussiedlung der Dorfgemeinden, abgeschlossene Militär- und Grenzzonen, Erklärungen der NP, Tourismusentwicklung usw.). Die Ökosysteme Böhmerwaldes stellten gleichzeitig ein Schadesgebiet von Imissionen des Schwefel und Stickstoffs dar durch geologische Empfindlichkeit der Grundschicht kamen es zur Versauerung der Bergeinzugsgebiete (Stickstoffsaturation, Chemismusveränderungen des Boden- und Tagwassers, Biodiversität-Rückgang u.a.); nach scharfem Abstieg der Imission-Belastung in der 90. Jahren kommt es zu teilweiser Ökosystem-Erholung. Existenz der langfristig betriebenen Forschungsstandorte, erweiterte Zusammenarbeit zwischen beiden NP-Verwaltungen und verschiedene Landnutzung-Änderungen auf deutschem und tschechischem Gebiet (ungestörtes Regime, spontane Sukzession, Moor-Revitalisierung u.ä.) bieten den Naturwissenstchaftlern ein ideales Versuchslabor an, z.b. zum Verständnis der natürlichen Waldentwicklung, Versauerung- oder Klimawandel-Auswirkungen, für Optimisierung des Naturschutz-Managements u.ä.; hierbei erfodert es naturwissenschaftliche Untersuchung des umfangreichen, in Vergangenheit oft verschlossenen Gebietes fertigzustellen. Bisher unterschätztes Forschungspotenzial Böhmerwaldes ist eben verstärkt durch vorige ungleiche politische und wirtschaftliche Entwicklung an tschechischer und bayerisch-österreichischer Seite 2

11 Böhmerwalds, sowie von intensiver Entwicklung der Regionaltouristik in letzten Jahren. Gezielter Einsatz der Gesellschaftswissenschaften in Lösungen der Regionalprobleme, Konflikte zwischen dem Naturschutz, Gemeinden und Einflussgruppen, sowie im Suchen einer dauerhaltbaren Strategie des Lebens im Böhmerwald, kann sicher zur Erfüllung der Strategie von Sevilla und der Mission beider Biosphärenreservaten bedeutend beitragen. Als optimale Strategie zur Erfüllung dieser komplexen Forschungsziele im Böhmerwald erscheint eine Integrierung der LTER-Standorte und schrittweise Errichtung einer LTSER- -Plattform (Long-Term Socio-Ecological Research), im Idealfall einer gemeinsamen, bilateralen (trilateralen) LTSER-Region. LTER muß freilich einige Grundattribute erfüllen: außer dem Monitoring der elementaren abiotischen und biotischen Parameter muß an der Fläche ökosystemare (periodische) Langzeitforschung (long-term site-based ecosystem research) verlaufen. Jeder LTER-Standort sollte seinen Koordinator haben, der sollte eine Datenbank-Kompatibilität, Internetsführung und (Meta)Datenteilung garantieren. Das LT- SER-Konzept ist sogar von Europäischer Union und anderen internationalen Programmen unterstüzt (7. RP, ESF, EUROMAB, LIFEWATCH, LIFE+ aj.), in deren Rahmen wird es möglich Projektvorschläge vorlegen, auch für LTER/LTSER-Infrastrukturerrichtung. 3

12 Srní Geografická integrita Západní Šumavy Geographical integrity of the Western Bohemian Forest Jan Jeník Přírodovědecká fakulta UK, Benátská 2, CZ Praha 2, Česká republika In terms of geomorphology and topoclimatology the highest range of the Moldanubikum, the Bohemian Forest, can be divided according to DEMEK (1987) or STALLHOFER (2000) into natural areal units. Lying astride the national boundaries of Austria, Germany and Czech Republic the same landscapes, necessarily, contains an array of overlapping or disconnected toponyms derived from numerous geopolitical, socio-cultural or conservational criteria (JENÍK 2002). The westernmost sector of the Bohemian Forest situated between the Cham- -Furth Depression (to the west) and Šumavské Pláně plateau (to the east) is a particular case of this geographical inconsistency. [In the presentation at the conference, relevant maps will illustrate the macro- and mesotopographical setting.] The western sector of the Bohemian Forest is clearly distinguished by prominent geological, geomorphological, topoclimatic, geo-ecological, limnological and biological features. Both the landforms and biodiversity of this particular landscape are well differentiated from other parts of the Bohemian Forest. At the western margin, two west-east stretching valleys (Lamer Winkel and Zeller Tal) and two west-east extending elevations (Hoher Bogen, Kaitersberg) streamline the western humid air masses toward the backbone ridge Osser/Ostrý Zwercheck/Svaroh Jezerní Hora Grosser Arber, thus enhancing the orographical precipitation and causing substantial accumulation of snow drifts and ice in sheltered areas. In geohistorical time scale, three prominent glacial corries with deep lakes and a number of periglacial landforms successively developed in the lee of these anemo-orographic systems. In the course of Holocene, outstandingly species-rich ecosystems with relict plant and animal populations developed on precipitous slopes of the head valleys (jezerní stěny, Seewände) and in the deep glacial lakes. [Reference to available scientific data and a tentative model of the two parallel A-O systems will be presented in the respective paper.] Exchange of ideas and transboundary cooperation in socio-cultural sphere were disturbed by the long-term geopolitical separation and infamous Iron Curtain established during the second half of the 20 th century. Even the historical choronym Künisches Gebirge/Královský Hvozd used in the past for the core area of this western district has been either ignored or vaguely applied in authorized maps. On both sides of the political boundary, the respective parts of the Bohemian Forest have been marginalised by their position outside the newly established national parks and by adoption of lower conservational status. Since 1990 multiple socio-cultural activities and integrated associations attempted to overcome this historical splitting and restore standard exchange of people, ideas and goods. Further scientific research should emphasize the integrity of the entire western sector of the Bohemian 4

13 Forest and stabilize some clear choronyms (allonyms, exonyms) in all languages concerned. The Czech choronym Západní Šumava and English exonym Western Bohemian Forest would best fit the physico-geographical reality and serve further scientific and/or public communication. [Examples and illustrations of earlier issues and current cooperation will be contained in the presentation at the conference.] Západní oblast Šumavy tvoří z hlediska geomorfologického a topoklimatického výrazný přírodní územní celek, jehož reálná existence je zastřena vzájemně nepropojenými nebo různě se překrývajícími zeměpisnými jmény. Staletá geopolitická hranice žel způsobuje, že v širokém obvodu tzv. Královského hvozdu málo spolu souvisejí minulé i současně probíhající přírodovědecké výzkumy. V mezo-topografickém pohledu je integrita západní oblasti Šumavy zvýrazněna dvěma souběžnými anemo-orografickými systémy, jejichž geohistorickým produktem jsou mimo jiné nejvýraznější ledovcové kary, nejhlubší glaciální jezera a biotopy s největší biodiverzitou. Také v socio-kulturní sféře a ochraně přírody by celistvé pojetí této šumavské oblasti prospělo stále narůstající bavorsko-české aktivitě. Zavedením integrujícího pojmu a příslušného choronymu Západní Šumava se otevírá cesta k přiléhajícímu fyzicko-geografickému členění celé Šumavy. REFERENCES DEMEK J. (ed.), 1987: Zeměpisný lexikon ČSR hory a nížiny. Academia, Praha, 584 pp. JENÍK J., 2002: Choronyms in the Bavarian-Bohemian-Upper Austrian borderland: contribution towards their standardization. Silva Gabreta, 8: STALLHOFER B., 2000: Grenzloser Böhmerwald? Landschaftsnamen, Regionen und regionale Identitäten...im geographisch-empirischen Vergleich. Regensburger Beiträge zur Regionalgeographie und Raumplanug, 7:

14 Srní Kvantifikace zásob uhlíku v lesních ekosystémech Národního parku Šumava Carbon stock assessment in forest ecosystems of the Šumava National Park Vladimír Zatloukal*, Emil Cienciala, Martin Černý, Jan Apltauer, Zuzana Exnerová, Fjodor Tatarinov & Sergej Nikolajev Kontaktní adresa: IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů., Areál 1. jílovské a.s. 1544, CZ Jílové u Prahy, Česká republika *vladimir.zatloukal@quick.cz Abstract The project VAV/640/14/03 Inventory of ecosystem carbon stock was aimed at developing methods of ecosystem carbon stock inventory, which would to effectively utilize the data collected in statistical forest inventory. Individual components of ecosystem carbon stock were analyzed in terms of their quantitative importance and changes. Additional surveys to data on forest regeneration, ground vegetation and deadwood permitted construction of ecosystem carbon budget. Carbon stock changes were evaluated with respect to state of forest stands resulting from different management strategies. The average carbon stock in forest of the Šumava National Park is 204 t.ha -1. The living biomass (above and belowground) represents 65%, while deadwood and organic soil horizons (mineral soil horizons were not included in the analysis) represented 11 and 24%, respectively. The carbon held in forest regeneration represented only 0.1%. On the contrary, ground vegetation amounted to 5.3% of the total carbon stock. The average amount of carbon held in living stands, dead stands and clear-cut areas as of year 2000 was 205, 185 and 79.2 t.ha -1, respectively. ÚVOD Vzhledem ke stále výraznějším projevům nastupujících klimatických změn, se schopnost lesů vázat uhlík stává stále významnější, globálně sledovanou funkcí lesů. V letech probíhal v NP Šumava projekt VAV/640/14/03 Adjustace metod ekosystémové inventarizace zásob uhlíku v souladu s doporučením IPCC pro potřeby Národního sdělení na bázi existujících lesnických šetření a modelová analýza scénářů změn zásob uhlíku podle způsobu obhospodařování a využití dřevní hmoty. Hlavním cílem projektu bylo vytvoření metodiky ekosystémové inventarizace zásob uhlíku s využitím dat z inventarizace lesů, případně z jiných informačních zdrojů. Dalším cílem projektu bylo porovnat důsledky různých scénářů obhospodařování lesa a využití dřeva na uhlíkovou bilanci lesů v podmínkách NP Šumava. METODIKA Kvantifikace zásoby uhlíku a její vývoj pro lesy NP Šumava vycházela převážně z údajů inventarizace lesa ( ; ČERNÝ 2003, dále IL) o biomase živých stromů, o počtu jedinců a velikostní kategorii obnovy, o pokryvnosti vegetací, objemu odumřelého dřeva a 6

15 z údajů o mocnosti a rozlohách fermentačního a humusového horizontu. Údaje IL o obnově, přízemní vegetaci a odumřelém dřevu byly doplněny dalším šetřením. Pro kvantifikaci zásob uhlíku ve stromech o výčetní tloušťce od 7 cm výše byla vybrána sada alometrických rovnic a expanzních koeficientů použitelných v podmínkách NP Šumava. Alometrické rovnice pro výpočet biomasy smrku vycházely z práce WIRTH et al. (2004), buku z CIENCIALA et. al. (2005), borovice z CHROUSTA (1985) a MARKLUNDA (1988). Nadzemní biomasa stromu byla přepočtena na celkovou biomasu zahrnující kořeny pomocí koeficientu R = 1,2 (PEN- MAN et al. 2003). Ke stanovení obsahu uhlíku v biomase (sušině) byl použit faktor 0,5 (PEN- MAN et al. 2003). U nadzemní biomasy stojících souší se provedla 20% srážka na hmotnost sušiny větví. Obsah uhlíku starých stojících souší se redukoval koeficientem 0,8 dle šetření NIKOLAJEVA (2005). Kvantifikace zásob uhlíku v obnově, tj. u stromů od 0,1 m výšky do 69 mm výčetní tloušťky, vycházela z počtu jedinců dle velikostních kategorií zjištěných inventarizací lesů. Doplňkovým šetřením podle velikostních kategorií se pro jedince obnovy smrku, buku a jeřábu zjistila hmotnost sušiny vytrvalé biomasy a v ní vázaného uhlíku. Celkem bylo analyzováno 122 jedinců obnovy. Pro stanovení zásoby uhlíku v pařezech se vycházelo z počtu pařezů a stupně jejich rozkladu zjištěného IL. Objem standardního pařezu se vypočetl podle alometrické rovnice pro výpočet biomasy kořenů smrku (WIRTH et al. 2004) a zahrnul se do podzemní biomasy. Biomasa částí pařezů přesahujících standardní výšku se vypočetla jako válec o tloušťce pařezu a přiřadila k nadzemnímu odumřelému dřevu. Obsah uhlíku v pařezech se redukoval podle stupně jejich rozkladu dle šetření NIKOLAJEVA (2005). Objem ležícího mrtvého dřeva z databáze IL se přepočetl na hmotnost sušiny podle konvenční objemové hmotnosti IPCC. Hmota mrtvého dřeva byla na základě stupně rozkladu redukována koeficientem zjištěným na základě empirických šetření (NIKOLAJEV 2005). Pro orientační stanovení podílu uhlíku, vázaného dlouhodobě ve vytrvalých složkách přízemní vegetace, na celkové zásobě uhlíku v lesních ekosystémech, se provedlo doplňkové šetření dvaceti nejvýznamnějších rostlinných druhů zaujímajících 88% z pokryvnosti 90 druhů rostlin šetřených IL v NP Šumava. Celkem se šetřilo 42 vzorků. Pro zjištění zásob uhlíku ve fermentačním a humusovém horizontu se z IL NPŠ použila rozloha a mocnost horizontů, zastoupení skupin dřevin (SM, BO, BK) a specifická objemová hmotnost sušiny horizontů F+H (CIENCIALA et al. 2006). Výpočet rychlosti uvolňování uhlíku z výrobků dle sortimentní výtěže vycházel z koeficientů poločasu rozpadu z metodiky IPCC pro řezivo (35 let), průmyslové dříví (30 let), papír a vlákninu (2 roky). Jako průměrná roční těžba v objemu a v sortimentech byl vzat údaj, který vychází z průměrných těžeb v NP Šumava za roky Pro posouzení vlivu managementu na stav lesa se data IL stratifikovala pro tři typy porostů: porosty živé s 80 % živých stromů, porosty odumřelé 80 % suchých a holiny, včetně ploch s obnovou do 1,3 m výšky stromů. Vychází se z předpokladu, že uvedený stav porostů je důsledkem managementových přístupů. VÝSLEDKY A DISKUSE Na území NP Šumava je průměrná zásoba uhlíku v živé biomase (nadzemní i podzemní) 133,0 t C.ha -1 porostní půdy, z toho: v nadzemní biomase stojících stromů je uhlíku vázáno 94,7 t C.ha -1, ve vytrvalých orgánech obnovy je to v průměru necelých 0,2 t C.ha -1, v přízemní vegetaci dlouhodobého charakteru 10,9 t C.ha -1 (2,8 t C.ha -1 ve vytrvalé nadzemí a 8,1 t C.ha -1 ve vytrvalé podzemní složce) a v podzemní biomase živých stromů 27,4 t C.ha - 7

16 1 Nižší zásoba uhlíku ve vytrvalé přízemní vegetaci (4,6 t C.ha -1 ) byla zjištěna na holinách čerstvého data. Prognóza počítá s rozvojem přízemní vegetace do doby zapojování následného lesního porostu (tj. po dobu 20 let), po té opět s jejím ústupem. Ve vztahu k průměrnému množství uhlíku vázanému v lesních ekosystémech NP Šumava jako celku tvoří podíl uhlíku vázaného v obnově (tj. stromech do výčetní tloušťky 7 cm) pouhých 0,1 % a v přízemní vegetaci (tj. bylinách, keřících a keřích) 5,3 %. Obě tyto složky hrají v celkové uhlíkové bilanci lesa méně významnou roli. Druhou nejvýznamnější složkou uhlíkové bilance v lesních ekosystémech jsou humusové horizonty. Zásoba uhlíku v organických horizontech F a H je v rámci celého NP Šumava v průměru 47,8 t C.ha -1, což představuje 23,4 % zásob uhlíku lesních ekosystémů. Další významnou složkou zásob uhlíku v NP Šumava je mrtvá biomasa. V mrtvé dendromase (nadzemní i podzemní) je v průměru vázáno 23,3 t C.ha -1, tj. 11,4 % z celkové zásoby uhlíku lesních ekosystémech NP Šumava. Jak vyplývá z porovnání objemu odumřelého dřeva zjištěného IL v NP Šumava (46 m 3.ha -1 ) a NIL v ČR (12 m 3.ha -1 ), je podíl uhlíku vázaného v mrtvé dendromase v NP Šumava podstatně vyšší než je průměr za ČR. K obdobným výsledkům za ČR dospěla i speciální šetření objemu odumřelého dřeva v letech 1987 a 1991 (uvedeno v NIL 2006; Za předpokladu stabilní výše těžeb 3,3 m 3.ha -1.rok -1 a neměnící se sortimentace (pilařské výřezy 67 %, vláknina 11 % ostatní průmyslové výřezy 16 %, palivo 6 %) se zásoba uhlíku vázaného ve výrobcích z vytěženého dřeva v NP Šumava, připadající na 1 ha lesa, postupně ustálí na hodnotě 25 t. Tato hodnota odpovídá plošnému podílu kategorií živý les, suchý les a holina, a předpokládanému vývoji zásob uhlíku v produktech ze dřeva. Tabulka 1. Zásoba uhlíku v jednotlivých složkách lesního ekosystému NP Šumava stav v roce 2000 a prognóza na rok Table 1. Carbon stock in individual parts of the forest ecosystem of the Šumava National Park stage in 2000 and prognoses for Kategorie Rok Nadzemní živ. biomasa (t C.ha -1 ) Po d z e m n í živ. biomasa (t C.ha -1 ) Nad zem ní mrtvá biom. (t C.ha -1 ) Podzemní mrtvá biomasa (t C.ha -1 ) F+ H horizont (t C.ha - 1 ) Celkem (t C.ha -1 ) živý les holina suchý les NP Šumava živý les holina suchý les NP Šumava ZÁVĚR Studie připravila základní postupy kvantifikace stavu a vývoje zásob uhlíku v lesních ekosystémech na příkladě NP Šumava, která může být využita pro obdobné šetření v jiných regionech, popř. na celorepublikové úrovni. LITERATURA CHROUST L., 1985: Above-ground biomass of young pine forests (Pinus sylvestris) and its determination. 8

17 Communicationes Instituti Forestalis Cechosloveniae, 14: CIENCIALA E., ČERNÝ M., APLTAUER J. & EXNEROVÁ Z., 2005: Biomass functions applicable for European beech. Journal of Forest Science, 51(4): CIENCIALA E., EXNEROVA Z., MACKŮ J. & HENŽLÍK V., 2006: Forest topsoil organic carbon content in Southwest Bohemia region. Journal of Forest Science, 52(9): ČERNÝ M., CIENCIALA E., ZATLOUKAL V., APLTAUER J., EXNEROVÁ Z. & TATARINOV F., 2006: Adjustace metod ekosystémové inventarizace zásob uhlíku v souladu s doporučením IPCC pro potřeby Národního sdělení na bázi existujících lesnických šetření a modelová analýza scénářů změn zásob uhlíku podle způsobu obhospodařování a využití dřevní hmoty. Ms., nepubl., závěrečná zpráva k projektu projektu MŽP VaV/ 640/14/03. ČERNÝ M. (ed.), 2003: Inventarizace lesních ekosystémů v NP Šumava. PENMAN J., GYTARSKY M., HIRAISHI T., KRUG T., KRUGER D., PIPATTI R., BUENDIA L., MIWA K., NGARA T., TANABE K. & WAGNER F. (eds), 2003: Good Practice Guidance for Land Use, Land-Use Change and Forestry. IPCC/OECD/IEA/IGES, Hayama, 585 pp. MARKLUND L.G., 1988: Biomassafunktioner för tall, gran och björk i Sverige. Sveriges lantbruksuniversitet, Rapporter - Skog, 45, 73 pp. (In Sweden). NIL, 2006: Národní inventarizace lesů ČR ( NIKOLAJEV S., 2005: Zásoba a dynamika uhlíku v odumřelém dřevě. Ms., nepubl., dílčí studie v rámci projektu VAV/640/14/0, 41 pp. WIRTH C., SCHUMACHER J. & SCHULZE E.-D., 2004: Generic biomass functions for Norway spruce in Central Europe - a-meta-analysis approach toward prediction and uncertainty estimation. Tree Physiology, 24:

18 Srní Extracelulární enzymy ve svrchních vrstvách půdy ve smrkových lesích Šumavy Extracellular enzymes in the topsoil layer of spruce (Picea excelsa) forests in the Bohemian Forest Petr Baldrian*, Petra Popelářová, Jaroslav Šnajdr & Šárka Veselá Laboratoř biochemie dřevokazných hub, Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i., Vídeňská 1083, CZ Praha 4, Česká republika Extracellular enzymes are responsible for the transformation of soil organic matter including dead plant biomass litter and humic substances. The aim of this work was to establish the methodology for the measurement of enzyme activities of enzymes contributing to the degradation of lignin, cellulose and hemicelluoses and participating in the biochemical cycles of C, P and S. Since fungi and especially saprotrophic basidiomycetes are often regarded responsible for the production of enzymes in soils we tried to link enzyme activity with the presence of fungal biomass. Litter (L) and organic (O) horizons of spruce (Picea excelsa) forest soil from the Bohemian Forest varied in thickness from 1 to 4 cm for L and 2 6 cm for O horizon. Compared to extraction of enzymes from soil followed by desalting, direct incubation of soil or soil homogenates gave more reliable results for the activities of hydrolytic enzymes. However, ligninolytic enzymes and endo-cleaving polysaccharide hydrolases were only detectable in soil extracts due to interference of small-molecular mass soil compounds. Activity of ligninolytic enzymes laccase and Mn-peroxidase, polysaccharide hydrolases endo-1,4-β-glucanase, endo-1,4-β-xylanase, cellobiohydrolase, 1,4-β-glucosidase and 1,4-β-xylosidase as well as of acid phosphatase and arylsulfatase was detected both in L and O layers of soil. Activity of all enzymes was higher in the L layer. However, the activity of enzymes exhibited high spatial variability with activities spanning one to two orders of magnitude and showing lognormal distribution. Correlations of enzyme activities with fungal biomass measured as ergosterol content were not statistically significant. Extracelulární enzymy se podílejí na transformaci organické hmoty v půdě včetně odumřelé rostlinné biomasy (opadu) a humusových látek (VALÁŠKOVÁ et al. 2007). Cílem práce bylo optimalizovat metodologii pro stanovení enzymatických aktivit enzymů, participujících v rozkladu ligninu, celulózy a hemicelulóz a podílejících se na biogeochemických cyklech uhlíku, fosforu a síry. Protože houby, a zejména saprotrofní basidiomycety jsou často považovány za organismy zodpovědné za produkci enzymů v půdách (DE BOER et al. 2005, BALDRIAN 2007), pokusili jsme se korelovat aktivity enzymů s množstvím biomasy hub v půdě. Opad (L) a humózní organický horizont (O) půdy smrkového lesa ze Šumavy měly u 10

19 odebraných vzorků mocnost 1 4 cm (L), respektive 2 6 cm (O horizont). Přímá inkubace vzorků půdy nebo jejích homogenátů se ukázala jako efektivnější pro stanovení aktivity vybraných hydrolytických enzymů ve srovnání s extrakcí enzymů ze vzorků, následovanou odsolením. Pro ligninolytické enzymy a endo-štěpící hydrolázy polysacharidů však bylo nutno půdní extrakt zbavit nízkomolekulárních látek, obsažených v půdě, které interferovaly se stanovením. Ve vzorcích půdy obou horizontů byla zjištěna aktivita ligninolytických enzymů lakázy a Mn-peroxidázy, dále aktivita endo-1,4-β-glukanázy, endo-1,4-β-xylanázy, celobiohydrolázy, 1,4-β-glukosidázy a 1,4-β-xylosidázy, jakož i fosfatázy a arylsulfatázy. Aktivita všech sledovaných enzymů byla vyšší ve svrchním horizontu L, avšak byla vysoce variabilní mezi vzorky, takže rozdíly mezi vzorky dosahovaly jednoho až dvou řádů a vykazovaly lognormální rozdělení. Korelace enzymatických aktivit a množství biomasy hub, stanovené jako obsah ergosterolu ve vzorku, nebyly statisticky významné. LITERATURA BALDRIAN P., 2007: Enzymes of Saprotrophic Basidiomycetes. In: Ecology of Saprotrophic Basidiomycetes, BODDY L., FRANKLAND J. & VAN WEST P. (eds) Academic Press, New York, pp DE BOER W., FOLMANN L.B., SUMMERBELL R.C. & BODDY L., 2005: Living in a fungal world: impact of fungi on soil bacterial niche development. FEMS Microbiology Reviews, 29: VALÁŠKOVÁ V., ŠNAJDR J., BITTNER B., CAJTHAML T., MERHAUTOVÁ V., HOFRICHTER M. & BALDRIAN P., 2007: Production of lignocellulose-degrading enzymes and degradation of leaf litter by saprotrophic basidiomycetes isolated from a Quercus petraea forest. Soil Biology and Biochemistry, 39:

20 Srní Synergie mezi rostlinami, půdou a klimatem na šumavském povodí Liz ve vegetačních sezónách Synergy under plants, soil and climate in the Liz catchment in the Bohemian Forest in vegetation seasons of Miroslav Tesař*, Miloslav Šír & Jiří Polívka Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i., Pod Paťankou 30/5, CZ Praha 6, Česká republika *miroslav.tesar@iol.cz Abstract The aim of this study is to quantify the synergy between the vegetation cover, solar radiation, air temperature and soil moisture. Heat balance, potential and actual transpitration, and net entropy exchange is studied in order to determine crucial factors limiting phytomass productivity in dry and warm seasons in the Bohemian Forest. Conclusions are (1) crucial factor limiting phytomass productivity in dry and warm seasons in cold climatic conditions is water retention capacity of the soil cover, (2) the phytomass productivity can be quantified by the entropy exchange associated with the latent heat flux. Key words: plant transpiration, phytomass productivity, heat balance, entropy exchange, Bohemian Forest ÚVOD Příspěvek se zabývá synergií vegetace, půdní vody a atmosféry při konverzi slunečního záření na teplo a produkci fytomasy na šumavském povodí Liz. Cílem bylo najít hlavní faktor, který rozhodoval o produktivitě fytomasy ve třech vegetačních sezónách Studované sezóny byly vzhledem ke klimatickému normálu let teplé a suché. METODY A EXPERIMENTÁLNÍ PLOCHA Procesy adsorpce slunečního záření vegetací a rozdělení pohlcené energie na latentní teplo výparu (transpirace) a zjevné teplo zpětně vyzářené z rostlinného krytu do atmosféry byly simulovány pomocí teorie popsané v pracích PRAŽÁK et al. (1994). Produkce entropie při těchto energetických konverzích byla vyhodnocena na základě práce TESAŘ et al. (in press). V denní době od 5 do 20 hodin lze uvažovat jednoduchý tvar (1) energetické bilance osvětleného povrchu vegetace, protože ostatní energetické toky jsou velice malé ve srovnání s uvažovanými. α G = H + L (1) V rovnici značí α ( ) albedo porostu, G (W.m 2 ) globální radiaci, H (W.m 2 ) zjevné 12