AKTUELLES AUS DER FORSCHUNG IN DEN NATIONALPARKEN BÖHMERWALD / BAYERISCHER WALD RESEARCH ACTUALITIES IN BOHEMIAN/BAVARIAN FOREST

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "AKTUELLES AUS DER FORSCHUNG IN DEN NATIONALPARKEN BÖHMERWALD / BAYERISCHER WALD RESEARCH ACTUALITIES IN BOHEMIAN/BAVARIAN FOREST"

Transkript

1 AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU III AKTUELLES AUS DER FORSCHUNG IN DEN NATIONALPARKEN BÖHMERWALD / BAYERISCHER WALD RESEARCH ACTUALITIES IN BOHEMIAN/BAVARIAN FOREST SBORNÍK Z KONFERENCE TAGUNGSBAND / ABSTRACT BOOK SRNÍ editoři / editors Libor Dvořák, Pavel Šustr, Václav Braun organizátor / organised by Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava

2

3 Podrobný program konference / Komplettes Programm der Konferenz Aktuality šumavského výzkumu III Aktualitäten der Forschung in Šumava III konané ve dnech v Hotelu Šumava, Srní Sie findet von in Hotel Šumava in Srní statt. Středa / Mittwoch :00 21:30 příjezd a registrace účastníků / Ankunft und Registrierung der Teilnehmer Čtvrtek / Donnerstag :00 8:20 registrace účastníků / Registrierung der Teilnehmer 7:30 8:20 snídaně / Frühstück 8:30 Zahájení konference / Einleitwort zur Konferenz Dr. Zdeňka Křenová Dr. František Pelc Ltd. FD Karl Friedrich Sinner Ing. František Krejčí 9:00 JAROSLAV VRBA Výzkumný potenciál Šumavy biosférické rezervace jako LTSER platforma Research potential of the Bohemian Forest Biosphere Reserves as an LTSER platform 9:20 JAN JENÍK Geografická integrita Západní Šumavy Geographical integrity of the Western Bohemian Forest 1. sekce Lesní společenstva a jejich management Aleš Kučera 1. Sektion Waldgemeinschaften und ihr Management 9:45 KAREL MATĚJKA & STANISLAV VACEK Cíle projektu Management biodiversity v Krkonoších a na Šumavě a principy jeho řešení Goals and principles of the project Biodiversity management in the Giant Mts. and the Bohemian Forest 10:00 MIROSLAV SVOBODA Efekt disturbancí na dynamiku horského lesa s převahou smrku The effects of disturbances on the dynamics of the mountain spruce forests 10:15 PAVEL CUDLÍN, MAGDA JONÁŠOVÁ, IVO MORAVEC & JIŘÍ KOPÁČEK Vliv environmentálních faktorů na stav korun smrku ztepilého v povodí Plešného a Čertova jezera Influence of environmental factors on Norway spruce crown status in catchments of the Plešné and Čertovo Lakes III

4 10:30 10:50 coffee break 10:50 ACHIM KLEIN Veränderungen in der Baumartendiversität nach Borkekäferbefall Changes in tree species diversity after bark beetle infestation 11:05 MAGDA JONÁŠOVÁ Přirozená obnova horských smrčin: 10 let po kůrovci Natural regeneration of mountain spruce forests: 10 years after a bark-beetle outbreak 11:20 MARTIN HAIS & TOMÁŠ KUČERA Teplotní změny smrkových porostů v důsledku přemnožení lýkožrouta smrkového v oblasti centrální Šumavy Surface temperature changes of spruce forest stands as a result of bark beetle outbreak in the central part of the Bohemian Forest 11:35 JIŘÍ ZELENÝ Predátoři a parazitoidi lýkožrouta smrkového (Ips typographus) na Šumavě Predators and parasitoids of spruce bark beetle (Ips typographus) in the Bohemian Forest 11:50 KAREL TAJOVSKÝ Fauna mnohonožek (Diplopoda) a stonožek (Chilopoda) smrkových porostů vrcholových částí Šumavy postižených kůrovcovou kalamitou Millipede (Diplopoda) and centipede (Chilopoda) faunas in the spruce forests of the Bohemian Forest affected by bark beetle outbreak 12:05 JOSEF RUSEK Vliv intensivního sešlapu na půdní živočichy v NPR Boubín, Česká Republika Impact of intensive trampling on soil animals in the Boubín National Natural Reserve, Czech Republic 12:20 14:00 oběd / Mittagessen 14:00 JIŘÍ SCHNEIDER, ALICE KOZUMPLÍKOVÁ, KATARÍNA DOMOKOŠOVÁ & KATEŘINA REBRO- ŠOVÁ Funkční analýza prostorové porostní struktury modelových lesních porostů na území LS Stožec Spatial structure functional analysis of model forest stands on forest management unit Stožec 14:15 MIROSLAV SVOBODA Efekt disturbance a hospodářských zásahů na stav lesního ekosystému případová studie z oblasti tzv. Kalamitní svážnice na Trojmezné Effects of disturbances and management on the forest ecosystem case study from the area of Trojmezná old-growth forest 14:30 PAVLA KOTÁSKOVÁ & PETR HRŮZA Vliv lesní dopravní sítě v lokalitě LS Stožec v NP Šumava na poškození půdy erozí Impact of the forest road network on the soil damage in the Šumava National park in Stožec location IV

5 2. sekce Monitoring velkých savců Tomáš Lorenc 2. Sektion Monitoring der großen Säugetiere 14:45 MARCO HEURICH, LUDĚK BUFKA, PAVEL ŠUSTR, PETRA LÖTTKER, ANJA STACHE, HANS JEHL & HANS KIENER Predator-prey-research in the Šumava and Bavarian Forest National Parks 15:00 PETRA LÖTTKER, ANNA RUMMEL, MIRIAM TRAUBE, ANJA STACHE & MARCO HEU- RICH New possibilities of observing animal behaviour from distance using activity sensors in GPS-collars 15:15 PAVEL ŠUSTR, PETRA LÖTTKER & MARCO HEURICH Co tam to zvíře dělá? Kombinace pozice a aktivity/chování z GPS obojků na příkladu jelena lesního, srnce obecného a rysa ostrovida. What is the animal doing there? Combination of position and activity/behavior data from GPS collars - case study on red deer, roe deer and lynx 15:30 15:50 coffee break 15:50 ANJA STACHE, PAVEL ŠUSTR, PETRA LÖTTKER & MARCO HEURICH Accuracy and Effectiveness of GPS-collars in dependency of forest canopy, season and time of day in a European Beech (Fagus sylvatica) and Norway Spruce (Picea abies) dominated Forest 16:05 MARCO HEURICH, ANJA STACHE & MARTIN HORN Entwicklung des Rothirschmanagements im Nationalpark Bayerischer Wald Adaptive red deer management in the Bavarian Forest National Park 16:20 MIROSLAVA BARANČEKOVÁ, JARMILA KROJEROVÁ-PROKEŠOVÁ & PAVEL ŠUSTR Složení potravy jelenovitých v české i německé části Šumavy předběžné výsledky Diet composition of deer in Czech and Bavarian part of the Bohemian Forest preliminary results 3. sekce Veřejné využívání NP Václav Braun 3. Sektion Öffentliches Nutzen des Nationalparks 16:45 VIKTOR TŘEBICKÝ & MARTIN ČIHAŘ Udržitelný turismus v Národním parku Šumava: mýtus nebo realita? Sustainable tourism in the Šumava National Park: myth or reality? 17:00 HUBERT JOB, MARIUS MAYER, MARTIN MÜLLER & MANUEL WOLTERING The regional economic impact of Bavarian Forest National Park: a work-in-progress report 17:15 DRAHOMÍRA KUŠOVÁ, JAN TĚŠITEL & MICHAEL BARTOŠ Možnosti využití konceptu biosférické rezervace na Šumavě Implementation possibilities of the Biosphere Reserve concept in the Bohemian Forest 17:30 18:15 Všeobecná diskuze / Allgemeine Diskussion 18:15 19:20 večeře / Abendmahl 19:30 21:00 Poster session V

6 Pátek / Freitag :15 8:00 snídaně / Frühstück 4. sekce Rašeliniště a ochrana mokřadů Eva Zelenková 3. Sektion Hochmoore und der Schutz der Sumpfgebiete 8:00 VLADIMÍR MAJER, JOSEF VESELÝ, JIŘÍ KOPÁČEK & JAKUB HRUŠKA Modelování dlouhodobých trendů ( ) chemismu vod šumavských jezer vrátí se někdy ryby? Modeling the long-term trends ( ) of Bohemian Forest lakes chemistry will fish return? 8:15 IVANA BUFKOVÁ, FRANTIŠEK STÍBAL & EVA LOSKOTOVÁ Ekologie a revitalizace odvodněných rašelinišť v NP Šumava Ecology and restoration of drained mires in the Šumava National Park 8:30 HELENA SVITAVSKÁ-SVOBODOVÁ Paleogeneze šumavských rašelinišť Paleogenesis of the raised bogs of the Bohemian Forest 8:45 EVA BŘÍZOVÁ Změny přírodního prostředí ve Staré jímce (rašeliniště jezero) v průběhu posledních let 9:00 JAKUB BROM & JAN PROCHÁZKA Rozdíly v mikroklimatu a energetických tocích mezi mokřadem a odvodněnou pastvinou The differences in microclimate and energy fluxes between wetland and drained pasture 9:15 LENKA PAVELCOVÁ & LUKÁŠ ŠMAHEL Návrh revitalizačního zásahu v Přírodní rezervaci Rašeliniště Kapličky The proposal of revitalization impact in Rašeliniště Kapličky Nature Reserve 9:30 TOMÁŠ SOLDÁN, SVĚTLANA ZAHRÁDKOVÁ & ROMAN J. GODUNKO Aktivita subimag a dospělců jepice Ecdyonurus silvaegabretae (Ephemeroptera, Heptageniidae) na typové lokalitě (Šumava, Česká Republika) Subimaginal and adult activity of a myfly, Ecdyonurus silvaegabretae (Ephemeroptera, Heptageniidae) at the type locality (Bohemian Forest, Czech Republic) 9:45 10:00 tea break 10:00 12:30 Seminář o dalším směrování společného výzkumu na Šumavě / Seminar über die weitere Richtung der gemeinsamen Forschung in Šumava řídí / leitet Dr. Zdeňka Křenová, Dr. Marco Heurich 12:30 14:00 oběd / Mittagessen 14:15 odjezd účastníků / Abkunft der Teilnehmer 14:15 18:00 tématické exkurze / Thematische Exkursionen Následky Kyrilla oblast Polomu / Folgen des Kyrill-Orkans Gebiet auf Fallbaum Revitalizace Cikánská slať / Revitalisierung des Hochmoores Cikánská slať Povydří pěší výlet / Vydra-Tal Wanderung VI

7 Přihlášené postery / registered posters: PETR BALDRIAN, PETRA POPELÁŘOVÁ, JAROSLAV ŠNAJDR & ŠÁRKA VESELÁ Extracelulární enzymy ve svrchních vrstvách půdy ve smrkových lesích Šumavy Extracellular enzymes in the topsoil layer of spruce (Picea excelsa) forests in the Bohemian Forest MIROSLAV TESAŘ, MILOSLAV ŠÍR & JIŘÍ POLÍVKA Synergie mezi rostlinami, půdou a klimatem na šumavském povodí Liz ve vegetačních sezónách Synergy under plants, soil and climate in the Liz catchment in the Bohemian Forest in vegetation seasons of MARTIN HAIS & TOMÁŠ KUČERA Surface temperature changes of spruce forest stands as a result of bark beetle outbreak in the central part of the Bohemian Forest BOHUMILA VOŽENÍLKOVÁ, FRANTIŠEK KLIMEŠ & MILAN KOBES Napadení Festuca rubra a Hollcus mollis houbami rodu Fusarium Attack of Fusarium fungi on Festuca rubra and Hollcus mollis VÁCLAV POUSKA, MIROSLAV SVOBODA & ANNA LEPŠOVÁ Diversita dřevokazných hub na Trojmezné hoře, Šumava, Česká republika Diversity of wood fungi at Trojmezná Mountain, Bohemian Forest, Czech Republic HELENA SVITAVSKÁ-SVOBODOVÁ, TOMÁŠ FRANTÍK, JAN WILD & VLADIMÍR MELICHAR Pylový monitoring Šumavy Pollen monitoring of the Bohemian Forest in the years HANA FLUKSOVÁ & LUKÁŠ ŠMAHEL Zhodnocení vlivu turismu na vegetační kryt NPR Čertova stěna Luč Evaluation of the turistics influence on the vegetation of Čertova stěna Luč National Nature Reserve JITKA FARSKÁ & KRISTÝNA JÍNOVÁ Dlouhodobý vliv různého lesního managementu na biodiverzitu půdní mesofauny (Oribatida, Colembolla) ve smrkových porostech NP Šumava Long-term impact of forestry management on soil mesofauna (Oribatida, Collembola) biodiversity in spruce forests in the Šumava National Park KAREL SPITZER, JOSEF JAROŠ & ALEŠ BEZDĚK Proč je paleorefugiální fauna motýlů rašelinišť prioritou ochrany přírody? Why are the palaeorefugial peatland Lepidoptera scientific priority of nature conservation? IVA ULBRICHOVÁ, JIŘÍ REMEŠ & JAN BEDNAŘÍK Vývoj přirozeného zmlazení smrku v horských polohách na vybraných trvalých plochách v NP Šumava VII

8 Development of the spruce natural regeneration on mountain sites on the particular permanent plots of the Šumava NP MIROSLAV SVOBODA Tlející dřevo jeho význam a funkce v horském smrkovém lese Dead wood its importance and function in the mountain spruce forest MARTINA ČTVRTLÍKOVÁ Toxicita hliníku, limitní faktor pro rozmnožování šídlatek (Isoëtes spp.) v acidifikovaných jezerech Aluminium toxicity, a limiting factor for quillwort s (Isoëtes spp.) reproduction in acidified lakes LIBOR DVOŘÁK První výsledky odchytu vos (Hymenoptera, Vespidae) na Šumavě a v Pošumaví s použitím přírodních atraktantů First results of wasp (Hymenoptera, Vespidae) trapping using natural attractants in the Bohemian Forest and its foothills JIŘÍ BABŮREK Základní geologická mapa NP Šumava 1: JAN PROCHÁZKA Ekologické funkce mokřadů v krajině na příkladu Horského potoka LUKÁŠ ŠMAHEL, OLGA DVOŘÁKOVÁ & ALENA DOSTÁLOVÁ Sekundární sukcese na opuštěném bezlesí Přírodního parku Vyšebrodsko The secondary succession at abandoned grasslands in Vyšebrodsko Nature Park LUCIE MĚSTKOVÁ, DUŠAN ROMPORTL & JAROSLAV ČERVENÝ Preference prostředí jeřábka lesního (Bonasa bonasia) na Šumavě Habitat preference of hazel grouse (Bonasa bonasia) in Šumava Mts. OLDŘICH VOJTĚCH Monitoring populační dynamiky lýkožroutů v plošných polomech po orkánu Kyrill. Monitoring of the bark-beetle population dynamics after the windstorm Kyrill BUFKOVÁ IVANA Vazby mezi vegetací a prostředím v horské říční nivě (Vltavský luh) Vegetation environment relationships within montane floodplain (Upper Vltava River) VIII

9 Srní Výzkumný potenciál Šumavy biosférické rezervace jako LTSER platforma Research potential of the Bohemian Forest Biosphere Reserves as an LTSER platform Jaroslav Vrba Přírodovědecká fakulta Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích a Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Branišovská 31, CZ České Budějovice, Česká republika Šumava reprezentuje ve střední Evropě nejrozsáhlejší území rozlehlých, přírodě blízkých horských ekosystémů a současně po staletí využívané horské krajiny. Cenné přírodní lokality odedávna přitahovaly pozornost badatelů. Zachovalost a biodiverzita původních habitatů vedla k vyhlášení celé řady maloplošných chráněných území, a především obou národních parků NP Bayerischer Wald a NP Šumava, nebo požívá jiné mezinárodní ochrany (např. Ramsarská úmluva o mokřadech, Natura 2000 aj.). Na mnoha lokalitách a trvalých plochách probíhá dlouhodobý ekologický monitoring. Oba NP (i CHKO Šumava) jsou součástí mezinárodní sítě LTER (Long-Term Ecosystem Research) lokalit na některých plochách po desetiletí probíhá dlouhodobý ekologický výzkum, příp. existují data již od 19. století (např. Boubínský prales, Trojmezná, Mrtvý luh, vrchovištní rašeliniště, ledovcová jezera, povodí Große Ohe). Dlouhodobé hospodářské využívání Šumavy zároveň bylo hlavním důvodem vyhlášení biosférických rezervací UNESCO na německé i české straně. Lidské osídlení a staleté hospodaření (pastva, sklářské hutě, těžba dřeva apod.) silně pozměnily horskou krajinu, rozsah a skladbu lesů. Výraznými politickými a společensko-ekonomickými proměnami prošla Šumava v průběhu 20. století (vysídlení vesnic, uzavřené vojenské a pohraniční pásmo, vyhlášení NP, rozvoj turismu atd.). Paralelně byly šumavské ekosystémy celoplošně zasaženy imisemi síry a dusíku díky citlivému geologickému podloží došlo k acidifikaci horských povodí (saturace dusíkem, změny chemismu půdních a povrchových vod, pokles biodiverzity aj.); po strmém poklesu imisního zatížení v 90. letech dochází k jejich částečnému zotavování. Existence dlouhodobých výzkumných ploch, rozšiřující se spolupráce mezi správami obou NP a různé změny hospodaření na německém a českém území (bezzásahový režim, spontánní sukcese, revitalizace rašelinišť apod.) nabízejí přírodovědcům ideální pokusnou laboratoř např. k pochopení přirozené obnovy lesa, důsledků acidifikace či klimatických změn, pro optimalizaci managementu ochrany přírody apod.; zároveň je potřeba dokončit základní přírodovědné poznávání rozlehlého, v minulosti často obtížně přístupného území. Dosud nedoceněný výzkumný potenciál Šumavy umocňuje právě nedávný odlišný politický a hospodářský vývoj na české a bavorsko-rakouské straně pohoří, jakož i bouřlivý rozvoj turistického průmyslu v regionu v poslední době. Cílené zapojení společenských věd do řešení regionálních problémů, konfliktů mezi ochranou přírody, obcemi a zájmovými skupinami i do hledání trvale 1

10 udržitelné strategie života na Šumavě jistě může významně přispět k naplnění Sevillské strategie i poslání obou biosférických rezervací. Jako optimální strategie pro splnění těchto komplexních výzkumných cílů na Šumavě se jeví integrace LTER lokalit a postupné vybudování platformy LTSER (Long-Term Socio-Ecological Research), v ideálním případě společného, bilaterálního (trilaterálního) LTSER regionu. LTER musí ovšem splňovat některé základní atributy. Kromě monitoringu základních abiotických a biotických parametrů musí na ploše probíhat dlouhodobý (periodický) ekologický výzkum (long-term site-based ecosystem research). Každá LTER lokalita by měla mít svého koordinátora, ten by měl garantovat kompatibilitu databází, údržbu internetové stránky a sdílení (meta)dat. Navíc koncepce LTSER platforem je podporována Evropskou unií i dalšími mezinárodními programy (7. RP, ESF, EUROMAB, LIFEWATCH, LIFE+ aj.), v jejichž rámci bude možno podávat projekty, a to i na vybudování LTER/LTSER infrastruktury. Das Forschungspotenzial des Böhmerwaldes Biosphärenreservate als eine LTSER Plattform Böhmerwald repräsentiert in Mitteleuropa das umfangreichste Gebiet der weitläufigen, naturnahen Bergökosysteme und gleichzeitig eine jahrhundertlang benutzte Berglandschaft. Wervolle Naturstandorte ziehen von jeher Aufmerksamkeit der Forscher an. Die Unversehrtheit und Biodiversität ursprünglicher Habitate führte zur Erklärung zahlenmäßiger kleinerer Schutzgebiete, und vor allem beider Nationalparks NP Bayerischer Wald und NP Šumava, oder genießt anderen internationalen Schutz (z.b. Ramsar Konvention, Natura 2000 u.a.). Auf vielen Standorten läuft ökologisches Langfristmonitoring. Beide NP nehmen am globalen LTER-Netzwerk (Long-Term Ecosystem Research) teil auf einigen Standorten läuft ökologisches Langfristmonitoring für Jahrzehnte, bzw. gibt es auch Daten seit 19. Jahrhundert (z.b. Urwälder Boubín und Trojmezná, Mrtvý luh, Hochmooren/Filze, Glazialseen, Einzugsgebiet Große Ohe). Die langdauernde Wirtschaftsausnutzung Böhmerwaldes war gleichzeitig ein Hauptgrund der Erklärung von UNESCO- Biosphärenreservaten an deutscher und tschechischer Seite. Menschbesiedlung und hundertjährige Bewirtschaftung (Triebrecht, Glasshütten, Holzwirtschaft u.ä.) modifizierte stark die Berglandschaft, Waldbestand und seine Struktur. Im Verlauf des 20. Jahrhunderts hat Böhmerwald beträchtliche politische und sozio-ökonomische Veränderungen durchgemacht (Aussiedlung der Dorfgemeinden, abgeschlossene Militär- und Grenzzonen, Erklärungen der NP, Tourismusentwicklung usw.). Die Ökosysteme Böhmerwaldes stellten gleichzeitig ein Schadesgebiet von Imissionen des Schwefel und Stickstoffs dar durch geologische Empfindlichkeit der Grundschicht kamen es zur Versauerung der Bergeinzugsgebiete (Stickstoffsaturation, Chemismusveränderungen des Boden- und Tagwassers, Biodiversität-Rückgang u.a.); nach scharfem Abstieg der Imission-Belastung in der 90. Jahren kommt es zu teilweiser Ökosystem-Erholung. Existenz der langfristig betriebenen Forschungsstandorte, erweiterte Zusammenarbeit zwischen beiden NP-Verwaltungen und verschiedene Landnutzung-Änderungen auf deutschem und tschechischem Gebiet (ungestörtes Regime, spontane Sukzession, Moor-Revitalisierung u.ä.) bieten den Naturwissenstchaftlern ein ideales Versuchslabor an, z.b. zum Verständnis der natürlichen Waldentwicklung, Versauerung- oder Klimawandel-Auswirkungen, für Optimisierung des Naturschutz-Managements u.ä.; hierbei erfodert es naturwissenschaftliche Untersuchung des umfangreichen, in Vergangenheit oft verschlossenen Gebietes fertigzustellen. Bisher unterschätztes Forschungspotenzial Böhmerwaldes ist eben verstärkt durch vorige ungleiche politische und wirtschaftliche Entwicklung an tschechischer und bayerisch-österreichischer Seite 2

11 Böhmerwalds, sowie von intensiver Entwicklung der Regionaltouristik in letzten Jahren. Gezielter Einsatz der Gesellschaftswissenschaften in Lösungen der Regionalprobleme, Konflikte zwischen dem Naturschutz, Gemeinden und Einflussgruppen, sowie im Suchen einer dauerhaltbaren Strategie des Lebens im Böhmerwald, kann sicher zur Erfüllung der Strategie von Sevilla und der Mission beider Biosphärenreservaten bedeutend beitragen. Als optimale Strategie zur Erfüllung dieser komplexen Forschungsziele im Böhmerwald erscheint eine Integrierung der LTER-Standorte und schrittweise Errichtung einer LTSER- -Plattform (Long-Term Socio-Ecological Research), im Idealfall einer gemeinsamen, bilateralen (trilateralen) LTSER-Region. LTER muß freilich einige Grundattribute erfüllen: außer dem Monitoring der elementaren abiotischen und biotischen Parameter muß an der Fläche ökosystemare (periodische) Langzeitforschung (long-term site-based ecosystem research) verlaufen. Jeder LTER-Standort sollte seinen Koordinator haben, der sollte eine Datenbank-Kompatibilität, Internetsführung und (Meta)Datenteilung garantieren. Das LT- SER-Konzept ist sogar von Europäischer Union und anderen internationalen Programmen unterstüzt (7. RP, ESF, EUROMAB, LIFEWATCH, LIFE+ aj.), in deren Rahmen wird es möglich Projektvorschläge vorlegen, auch für LTER/LTSER-Infrastrukturerrichtung. 3

12 Srní Geografická integrita Západní Šumavy Geographical integrity of the Western Bohemian Forest Jan Jeník Přírodovědecká fakulta UK, Benátská 2, CZ Praha 2, Česká republika In terms of geomorphology and topoclimatology the highest range of the Moldanubikum, the Bohemian Forest, can be divided according to DEMEK (1987) or STALLHOFER (2000) into natural areal units. Lying astride the national boundaries of Austria, Germany and Czech Republic the same landscapes, necessarily, contains an array of overlapping or disconnected toponyms derived from numerous geopolitical, socio-cultural or conservational criteria (JENÍK 2002). The westernmost sector of the Bohemian Forest situated between the Cham- -Furth Depression (to the west) and Šumavské Pláně plateau (to the east) is a particular case of this geographical inconsistency. [In the presentation at the conference, relevant maps will illustrate the macro- and mesotopographical setting.] The western sector of the Bohemian Forest is clearly distinguished by prominent geological, geomorphological, topoclimatic, geo-ecological, limnological and biological features. Both the landforms and biodiversity of this particular landscape are well differentiated from other parts of the Bohemian Forest. At the western margin, two west-east stretching valleys (Lamer Winkel and Zeller Tal) and two west-east extending elevations (Hoher Bogen, Kaitersberg) streamline the western humid air masses toward the backbone ridge Osser/Ostrý Zwercheck/Svaroh Jezerní Hora Grosser Arber, thus enhancing the orographical precipitation and causing substantial accumulation of snow drifts and ice in sheltered areas. In geohistorical time scale, three prominent glacial corries with deep lakes and a number of periglacial landforms successively developed in the lee of these anemo-orographic systems. In the course of Holocene, outstandingly species-rich ecosystems with relict plant and animal populations developed on precipitous slopes of the head valleys (jezerní stěny, Seewände) and in the deep glacial lakes. [Reference to available scientific data and a tentative model of the two parallel A-O systems will be presented in the respective paper.] Exchange of ideas and transboundary cooperation in socio-cultural sphere were disturbed by the long-term geopolitical separation and infamous Iron Curtain established during the second half of the 20 th century. Even the historical choronym Künisches Gebirge/Královský Hvozd used in the past for the core area of this western district has been either ignored or vaguely applied in authorized maps. On both sides of the political boundary, the respective parts of the Bohemian Forest have been marginalised by their position outside the newly established national parks and by adoption of lower conservational status. Since 1990 multiple socio-cultural activities and integrated associations attempted to overcome this historical splitting and restore standard exchange of people, ideas and goods. Further scientific research should emphasize the integrity of the entire western sector of the Bohemian 4

13 Forest and stabilize some clear choronyms (allonyms, exonyms) in all languages concerned. The Czech choronym Západní Šumava and English exonym Western Bohemian Forest would best fit the physico-geographical reality and serve further scientific and/or public communication. [Examples and illustrations of earlier issues and current cooperation will be contained in the presentation at the conference.] Západní oblast Šumavy tvoří z hlediska geomorfologického a topoklimatického výrazný přírodní územní celek, jehož reálná existence je zastřena vzájemně nepropojenými nebo různě se překrývajícími zeměpisnými jmény. Staletá geopolitická hranice žel způsobuje, že v širokém obvodu tzv. Královského hvozdu málo spolu souvisejí minulé i současně probíhající přírodovědecké výzkumy. V mezo-topografickém pohledu je integrita západní oblasti Šumavy zvýrazněna dvěma souběžnými anemo-orografickými systémy, jejichž geohistorickým produktem jsou mimo jiné nejvýraznější ledovcové kary, nejhlubší glaciální jezera a biotopy s největší biodiverzitou. Také v socio-kulturní sféře a ochraně přírody by celistvé pojetí této šumavské oblasti prospělo stále narůstající bavorsko-české aktivitě. Zavedením integrujícího pojmu a příslušného choronymu Západní Šumava se otevírá cesta k přiléhajícímu fyzicko-geografickému členění celé Šumavy. REFERENCES DEMEK J. (ed.), 1987: Zeměpisný lexikon ČSR hory a nížiny. Academia, Praha, 584 pp. JENÍK J., 2002: Choronyms in the Bavarian-Bohemian-Upper Austrian borderland: contribution towards their standardization. Silva Gabreta, 8: STALLHOFER B., 2000: Grenzloser Böhmerwald? Landschaftsnamen, Regionen und regionale Identitäten...im geographisch-empirischen Vergleich. Regensburger Beiträge zur Regionalgeographie und Raumplanug, 7:

14 Srní Kvantifikace zásob uhlíku v lesních ekosystémech Národního parku Šumava Carbon stock assessment in forest ecosystems of the Šumava National Park Vladimír Zatloukal*, Emil Cienciala, Martin Černý, Jan Apltauer, Zuzana Exnerová, Fjodor Tatarinov & Sergej Nikolajev Kontaktní adresa: IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů., Areál 1. jílovské a.s. 1544, CZ Jílové u Prahy, Česká republika Abstract The project VAV/640/14/03 Inventory of ecosystem carbon stock was aimed at developing methods of ecosystem carbon stock inventory, which would to effectively utilize the data collected in statistical forest inventory. Individual components of ecosystem carbon stock were analyzed in terms of their quantitative importance and changes. Additional surveys to data on forest regeneration, ground vegetation and deadwood permitted construction of ecosystem carbon budget. Carbon stock changes were evaluated with respect to state of forest stands resulting from different management strategies. The average carbon stock in forest of the Šumava National Park is 204 t.ha -1. The living biomass (above and belowground) represents 65%, while deadwood and organic soil horizons (mineral soil horizons were not included in the analysis) represented 11 and 24%, respectively. The carbon held in forest regeneration represented only 0.1%. On the contrary, ground vegetation amounted to 5.3% of the total carbon stock. The average amount of carbon held in living stands, dead stands and clear-cut areas as of year 2000 was 205, 185 and 79.2 t.ha -1, respectively. ÚVOD Vzhledem ke stále výraznějším projevům nastupujících klimatických změn, se schopnost lesů vázat uhlík stává stále významnější, globálně sledovanou funkcí lesů. V letech probíhal v NP Šumava projekt VAV/640/14/03 Adjustace metod ekosystémové inventarizace zásob uhlíku v souladu s doporučením IPCC pro potřeby Národního sdělení na bázi existujících lesnických šetření a modelová analýza scénářů změn zásob uhlíku podle způsobu obhospodařování a využití dřevní hmoty. Hlavním cílem projektu bylo vytvoření metodiky ekosystémové inventarizace zásob uhlíku s využitím dat z inventarizace lesů, případně z jiných informačních zdrojů. Dalším cílem projektu bylo porovnat důsledky různých scénářů obhospodařování lesa a využití dřeva na uhlíkovou bilanci lesů v podmínkách NP Šumava. METODIKA Kvantifikace zásoby uhlíku a její vývoj pro lesy NP Šumava vycházela převážně z údajů inventarizace lesa ( ; ČERNÝ 2003, dále IL) o biomase živých stromů, o počtu jedinců a velikostní kategorii obnovy, o pokryvnosti vegetací, objemu odumřelého dřeva a 6

15 z údajů o mocnosti a rozlohách fermentačního a humusového horizontu. Údaje IL o obnově, přízemní vegetaci a odumřelém dřevu byly doplněny dalším šetřením. Pro kvantifikaci zásob uhlíku ve stromech o výčetní tloušťce od 7 cm výše byla vybrána sada alometrických rovnic a expanzních koeficientů použitelných v podmínkách NP Šumava. Alometrické rovnice pro výpočet biomasy smrku vycházely z práce WIRTH et al. (2004), buku z CIENCIALA et. al. (2005), borovice z CHROUSTA (1985) a MARKLUNDA (1988). Nadzemní biomasa stromu byla přepočtena na celkovou biomasu zahrnující kořeny pomocí koeficientu R = 1,2 (PEN- MAN et al. 2003). Ke stanovení obsahu uhlíku v biomase (sušině) byl použit faktor 0,5 (PEN- MAN et al. 2003). U nadzemní biomasy stojících souší se provedla 20% srážka na hmotnost sušiny větví. Obsah uhlíku starých stojících souší se redukoval koeficientem 0,8 dle šetření NIKOLAJEVA (2005). Kvantifikace zásob uhlíku v obnově, tj. u stromů od 0,1 m výšky do 69 mm výčetní tloušťky, vycházela z počtu jedinců dle velikostních kategorií zjištěných inventarizací lesů. Doplňkovým šetřením podle velikostních kategorií se pro jedince obnovy smrku, buku a jeřábu zjistila hmotnost sušiny vytrvalé biomasy a v ní vázaného uhlíku. Celkem bylo analyzováno 122 jedinců obnovy. Pro stanovení zásoby uhlíku v pařezech se vycházelo z počtu pařezů a stupně jejich rozkladu zjištěného IL. Objem standardního pařezu se vypočetl podle alometrické rovnice pro výpočet biomasy kořenů smrku (WIRTH et al. 2004) a zahrnul se do podzemní biomasy. Biomasa částí pařezů přesahujících standardní výšku se vypočetla jako válec o tloušťce pařezu a přiřadila k nadzemnímu odumřelému dřevu. Obsah uhlíku v pařezech se redukoval podle stupně jejich rozkladu dle šetření NIKOLAJEVA (2005). Objem ležícího mrtvého dřeva z databáze IL se přepočetl na hmotnost sušiny podle konvenční objemové hmotnosti IPCC. Hmota mrtvého dřeva byla na základě stupně rozkladu redukována koeficientem zjištěným na základě empirických šetření (NIKOLAJEV 2005). Pro orientační stanovení podílu uhlíku, vázaného dlouhodobě ve vytrvalých složkách přízemní vegetace, na celkové zásobě uhlíku v lesních ekosystémech, se provedlo doplňkové šetření dvaceti nejvýznamnějších rostlinných druhů zaujímajících 88% z pokryvnosti 90 druhů rostlin šetřených IL v NP Šumava. Celkem se šetřilo 42 vzorků. Pro zjištění zásob uhlíku ve fermentačním a humusovém horizontu se z IL NPŠ použila rozloha a mocnost horizontů, zastoupení skupin dřevin (SM, BO, BK) a specifická objemová hmotnost sušiny horizontů F+H (CIENCIALA et al. 2006). Výpočet rychlosti uvolňování uhlíku z výrobků dle sortimentní výtěže vycházel z koeficientů poločasu rozpadu z metodiky IPCC pro řezivo (35 let), průmyslové dříví (30 let), papír a vlákninu (2 roky). Jako průměrná roční těžba v objemu a v sortimentech byl vzat údaj, který vychází z průměrných těžeb v NP Šumava za roky Pro posouzení vlivu managementu na stav lesa se data IL stratifikovala pro tři typy porostů: porosty živé s 80 % živých stromů, porosty odumřelé 80 % suchých a holiny, včetně ploch s obnovou do 1,3 m výšky stromů. Vychází se z předpokladu, že uvedený stav porostů je důsledkem managementových přístupů. VÝSLEDKY A DISKUSE Na území NP Šumava je průměrná zásoba uhlíku v živé biomase (nadzemní i podzemní) 133,0 t C.ha -1 porostní půdy, z toho: v nadzemní biomase stojících stromů je uhlíku vázáno 94,7 t C.ha -1, ve vytrvalých orgánech obnovy je to v průměru necelých 0,2 t C.ha -1, v přízemní vegetaci dlouhodobého charakteru 10,9 t C.ha -1 (2,8 t C.ha -1 ve vytrvalé nadzemí a 8,1 t C.ha -1 ve vytrvalé podzemní složce) a v podzemní biomase živých stromů 27,4 t C.ha - 7

16 1 Nižší zásoba uhlíku ve vytrvalé přízemní vegetaci (4,6 t C.ha -1 ) byla zjištěna na holinách čerstvého data. Prognóza počítá s rozvojem přízemní vegetace do doby zapojování následného lesního porostu (tj. po dobu 20 let), po té opět s jejím ústupem. Ve vztahu k průměrnému množství uhlíku vázanému v lesních ekosystémech NP Šumava jako celku tvoří podíl uhlíku vázaného v obnově (tj. stromech do výčetní tloušťky 7 cm) pouhých 0,1 % a v přízemní vegetaci (tj. bylinách, keřících a keřích) 5,3 %. Obě tyto složky hrají v celkové uhlíkové bilanci lesa méně významnou roli. Druhou nejvýznamnější složkou uhlíkové bilance v lesních ekosystémech jsou humusové horizonty. Zásoba uhlíku v organických horizontech F a H je v rámci celého NP Šumava v průměru 47,8 t C.ha -1, což představuje 23,4 % zásob uhlíku lesních ekosystémů. Další významnou složkou zásob uhlíku v NP Šumava je mrtvá biomasa. V mrtvé dendromase (nadzemní i podzemní) je v průměru vázáno 23,3 t C.ha -1, tj. 11,4 % z celkové zásoby uhlíku lesních ekosystémech NP Šumava. Jak vyplývá z porovnání objemu odumřelého dřeva zjištěného IL v NP Šumava (46 m 3.ha -1 ) a NIL v ČR (12 m 3.ha -1 ), je podíl uhlíku vázaného v mrtvé dendromase v NP Šumava podstatně vyšší než je průměr za ČR. K obdobným výsledkům za ČR dospěla i speciální šetření objemu odumřelého dřeva v letech 1987 a 1991 (uvedeno v NIL 2006; Za předpokladu stabilní výše těžeb 3,3 m 3.ha -1.rok -1 a neměnící se sortimentace (pilařské výřezy 67 %, vláknina 11 % ostatní průmyslové výřezy 16 %, palivo 6 %) se zásoba uhlíku vázaného ve výrobcích z vytěženého dřeva v NP Šumava, připadající na 1 ha lesa, postupně ustálí na hodnotě 25 t. Tato hodnota odpovídá plošnému podílu kategorií živý les, suchý les a holina, a předpokládanému vývoji zásob uhlíku v produktech ze dřeva. Tabulka 1. Zásoba uhlíku v jednotlivých složkách lesního ekosystému NP Šumava stav v roce 2000 a prognóza na rok Table 1. Carbon stock in individual parts of the forest ecosystem of the Šumava National Park stage in 2000 and prognoses for Kategorie Rok Nadzemní živ. biomasa (t C.ha -1 ) Po d z e m n í živ. biomasa (t C.ha -1 ) Nad zem ní mrtvá biom. (t C.ha -1 ) Podzemní mrtvá biomasa (t C.ha -1 ) F+ H horizont (t C.ha - 1 ) Celkem (t C.ha -1 ) živý les holina suchý les NP Šumava živý les holina suchý les NP Šumava ZÁVĚR Studie připravila základní postupy kvantifikace stavu a vývoje zásob uhlíku v lesních ekosystémech na příkladě NP Šumava, která může být využita pro obdobné šetření v jiných regionech, popř. na celorepublikové úrovni. LITERATURA CHROUST L., 1985: Above-ground biomass of young pine forests (Pinus sylvestris) and its determination. 8

17 Communicationes Instituti Forestalis Cechosloveniae, 14: CIENCIALA E., ČERNÝ M., APLTAUER J. & EXNEROVÁ Z., 2005: Biomass functions applicable for European beech. Journal of Forest Science, 51(4): CIENCIALA E., EXNEROVA Z., MACKŮ J. & HENŽLÍK V., 2006: Forest topsoil organic carbon content in Southwest Bohemia region. Journal of Forest Science, 52(9): ČERNÝ M., CIENCIALA E., ZATLOUKAL V., APLTAUER J., EXNEROVÁ Z. & TATARINOV F., 2006: Adjustace metod ekosystémové inventarizace zásob uhlíku v souladu s doporučením IPCC pro potřeby Národního sdělení na bázi existujících lesnických šetření a modelová analýza scénářů změn zásob uhlíku podle způsobu obhospodařování a využití dřevní hmoty. Ms., nepubl., závěrečná zpráva k projektu projektu MŽP VaV/ 640/14/03. ČERNÝ M. (ed.), 2003: Inventarizace lesních ekosystémů v NP Šumava. PENMAN J., GYTARSKY M., HIRAISHI T., KRUG T., KRUGER D., PIPATTI R., BUENDIA L., MIWA K., NGARA T., TANABE K. & WAGNER F. (eds), 2003: Good Practice Guidance for Land Use, Land-Use Change and Forestry. IPCC/OECD/IEA/IGES, Hayama, 585 pp. MARKLUND L.G., 1988: Biomassafunktioner för tall, gran och björk i Sverige. Sveriges lantbruksuniversitet, Rapporter - Skog, 45, 73 pp. (In Sweden). NIL, 2006: Národní inventarizace lesů ČR (www.uhul.cz) NIKOLAJEV S., 2005: Zásoba a dynamika uhlíku v odumřelém dřevě. Ms., nepubl., dílčí studie v rámci projektu VAV/640/14/0, 41 pp. WIRTH C., SCHUMACHER J. & SCHULZE E.-D., 2004: Generic biomass functions for Norway spruce in Central Europe - a-meta-analysis approach toward prediction and uncertainty estimation. Tree Physiology, 24:

18 Srní Extracelulární enzymy ve svrchních vrstvách půdy ve smrkových lesích Šumavy Extracellular enzymes in the topsoil layer of spruce (Picea excelsa) forests in the Bohemian Forest Petr Baldrian*, Petra Popelářová, Jaroslav Šnajdr & Šárka Veselá Laboratoř biochemie dřevokazných hub, Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i., Vídeňská 1083, CZ Praha 4, Česká republika Extracellular enzymes are responsible for the transformation of soil organic matter including dead plant biomass litter and humic substances. The aim of this work was to establish the methodology for the measurement of enzyme activities of enzymes contributing to the degradation of lignin, cellulose and hemicelluoses and participating in the biochemical cycles of C, P and S. Since fungi and especially saprotrophic basidiomycetes are often regarded responsible for the production of enzymes in soils we tried to link enzyme activity with the presence of fungal biomass. Litter (L) and organic (O) horizons of spruce (Picea excelsa) forest soil from the Bohemian Forest varied in thickness from 1 to 4 cm for L and 2 6 cm for O horizon. Compared to extraction of enzymes from soil followed by desalting, direct incubation of soil or soil homogenates gave more reliable results for the activities of hydrolytic enzymes. However, ligninolytic enzymes and endo-cleaving polysaccharide hydrolases were only detectable in soil extracts due to interference of small-molecular mass soil compounds. Activity of ligninolytic enzymes laccase and Mn-peroxidase, polysaccharide hydrolases endo-1,4-β-glucanase, endo-1,4-β-xylanase, cellobiohydrolase, 1,4-β-glucosidase and 1,4-β-xylosidase as well as of acid phosphatase and arylsulfatase was detected both in L and O layers of soil. Activity of all enzymes was higher in the L layer. However, the activity of enzymes exhibited high spatial variability with activities spanning one to two orders of magnitude and showing lognormal distribution. Correlations of enzyme activities with fungal biomass measured as ergosterol content were not statistically significant. Extracelulární enzymy se podílejí na transformaci organické hmoty v půdě včetně odumřelé rostlinné biomasy (opadu) a humusových látek (VALÁŠKOVÁ et al. 2007). Cílem práce bylo optimalizovat metodologii pro stanovení enzymatických aktivit enzymů, participujících v rozkladu ligninu, celulózy a hemicelulóz a podílejících se na biogeochemických cyklech uhlíku, fosforu a síry. Protože houby, a zejména saprotrofní basidiomycety jsou často považovány za organismy zodpovědné za produkci enzymů v půdách (DE BOER et al. 2005, BALDRIAN 2007), pokusili jsme se korelovat aktivity enzymů s množstvím biomasy hub v půdě. Opad (L) a humózní organický horizont (O) půdy smrkového lesa ze Šumavy měly u 10

19 odebraných vzorků mocnost 1 4 cm (L), respektive 2 6 cm (O horizont). Přímá inkubace vzorků půdy nebo jejích homogenátů se ukázala jako efektivnější pro stanovení aktivity vybraných hydrolytických enzymů ve srovnání s extrakcí enzymů ze vzorků, následovanou odsolením. Pro ligninolytické enzymy a endo-štěpící hydrolázy polysacharidů však bylo nutno půdní extrakt zbavit nízkomolekulárních látek, obsažených v půdě, které interferovaly se stanovením. Ve vzorcích půdy obou horizontů byla zjištěna aktivita ligninolytických enzymů lakázy a Mn-peroxidázy, dále aktivita endo-1,4-β-glukanázy, endo-1,4-β-xylanázy, celobiohydrolázy, 1,4-β-glukosidázy a 1,4-β-xylosidázy, jakož i fosfatázy a arylsulfatázy. Aktivita všech sledovaných enzymů byla vyšší ve svrchním horizontu L, avšak byla vysoce variabilní mezi vzorky, takže rozdíly mezi vzorky dosahovaly jednoho až dvou řádů a vykazovaly lognormální rozdělení. Korelace enzymatických aktivit a množství biomasy hub, stanovené jako obsah ergosterolu ve vzorku, nebyly statisticky významné. LITERATURA BALDRIAN P., 2007: Enzymes of Saprotrophic Basidiomycetes. In: Ecology of Saprotrophic Basidiomycetes, BODDY L., FRANKLAND J. & VAN WEST P. (eds) Academic Press, New York, pp DE BOER W., FOLMANN L.B., SUMMERBELL R.C. & BODDY L., 2005: Living in a fungal world: impact of fungi on soil bacterial niche development. FEMS Microbiology Reviews, 29: VALÁŠKOVÁ V., ŠNAJDR J., BITTNER B., CAJTHAML T., MERHAUTOVÁ V., HOFRICHTER M. & BALDRIAN P., 2007: Production of lignocellulose-degrading enzymes and degradation of leaf litter by saprotrophic basidiomycetes isolated from a Quercus petraea forest. Soil Biology and Biochemistry, 39:

20 Srní Synergie mezi rostlinami, půdou a klimatem na šumavském povodí Liz ve vegetačních sezónách Synergy under plants, soil and climate in the Liz catchment in the Bohemian Forest in vegetation seasons of Miroslav Tesař*, Miloslav Šír & Jiří Polívka Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i., Pod Paťankou 30/5, CZ Praha 6, Česká republika Abstract The aim of this study is to quantify the synergy between the vegetation cover, solar radiation, air temperature and soil moisture. Heat balance, potential and actual transpitration, and net entropy exchange is studied in order to determine crucial factors limiting phytomass productivity in dry and warm seasons in the Bohemian Forest. Conclusions are (1) crucial factor limiting phytomass productivity in dry and warm seasons in cold climatic conditions is water retention capacity of the soil cover, (2) the phytomass productivity can be quantified by the entropy exchange associated with the latent heat flux. Key words: plant transpiration, phytomass productivity, heat balance, entropy exchange, Bohemian Forest ÚVOD Příspěvek se zabývá synergií vegetace, půdní vody a atmosféry při konverzi slunečního záření na teplo a produkci fytomasy na šumavském povodí Liz. Cílem bylo najít hlavní faktor, který rozhodoval o produktivitě fytomasy ve třech vegetačních sezónách Studované sezóny byly vzhledem ke klimatickému normálu let teplé a suché. METODY A EXPERIMENTÁLNÍ PLOCHA Procesy adsorpce slunečního záření vegetací a rozdělení pohlcené energie na latentní teplo výparu (transpirace) a zjevné teplo zpětně vyzářené z rostlinného krytu do atmosféry byly simulovány pomocí teorie popsané v pracích PRAŽÁK et al. (1994). Produkce entropie při těchto energetických konverzích byla vyhodnocena na základě práce TESAŘ et al. (in press). V denní době od 5 do 20 hodin lze uvažovat jednoduchý tvar (1) energetické bilance osvětleného povrchu vegetace, protože ostatní energetické toky jsou velice malé ve srovnání s uvažovanými. α G = H + L (1) V rovnici značí α ( ) albedo porostu, G (W.m 2 ) globální radiaci, H (W.m 2 ) zjevné 12

Soubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I.

Soubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I. Soubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I. Mapa struktury porostu na TVP 5 v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová

Více

Soubor map struktury porostů na TVP v oblasti Modravy v Národním parku Šumava

Soubor map struktury porostů na TVP v oblasti Modravy v Národním parku Šumava Soubor map struktury porostů na TVP v oblasti Modravy v Národním parku Šumava Vacek S., Remeš J., Bílek L., Vacek Z., Ulbrichová I. Soubor map: Mapa struktury porostu na TVP 1 v oblasti Modravy v Národním

Více

Vodní režim půd a jeho vliv na extrémní hydrologické jevy v měřítku malého povodí. Miroslav Tesař, Miloslav Šír, Václav Eliáš

Vodní režim půd a jeho vliv na extrémní hydrologické jevy v měřítku malého povodí. Miroslav Tesař, Miloslav Šír, Václav Eliáš Vodní režim půd a jeho vliv na extrémní hydrologické jevy v měřítku malého povodí Miroslav Tesař, Miloslav Šír, Václav Eliáš Ústav pro hydrodynamiku AVČR, Pod Paťankou 5, 166 12 Praha 6 Úvod Příspěvek

Více

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro

Více

SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM

SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM Bednářová, E. 1, Kučera, J. 2, Merklová, L. 3 1,3 Ústav ekologie lesa Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova

Více

Klimatická anomálie 1992 1996 na šumavském povodí Liz jako důsledek výbuchu sopky Pinatubo v roce 1991

Klimatická anomálie 1992 1996 na šumavském povodí Liz jako důsledek výbuchu sopky Pinatubo v roce 1991 AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 74 78 Srní 4. 7. října 2004 Klimatická anomálie 1992 1996 na šumavském povodí Liz jako důsledek výbuchu sopky Pinatubo v roce 1991 Climatic anomaly 1992 1996 in the

Více

Vliv rozdílného využívání lučního porostu na teplotu půdy

Vliv rozdílného využívání lučního porostu na teplotu půdy AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 251 255 Srní. 7. října 2 Vliv rozdílného využívání lučního porostu na teplotu půdy The influence of different grassland management on soil temperature Renata Duffková*,

Více

Distribuce sluneční energie. Jak navracet vodu do krajinynové vodní paradigma

Distribuce sluneční energie. Jak navracet vodu do krajinynové vodní paradigma Distribuce sluneční energie Jak navracet vodu do krajinynové vodní paradigma Jan Pokorný, David Pithart ENKI, o.p.s., Ústav systémové biologie a ekologie AVČR Třeboň Les Kulturní krajina s dostatkem vody

Více

Uhlík v biomase horské louky sečené, mulčované a ponechané ladem

Uhlík v biomase horské louky sečené, mulčované a ponechané ladem Uhlík v biomase horské louky sečené, mulčované a ponechané ladem Zuzana Mašková Správa NP a CHKO Šumava, Sušice Jan Květ Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Ústav systémové

Více

POTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU EROZÍ

POTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU EROZÍ ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LII 5 Číslo 2, 2004 POTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU

Více

ÚJMA NA ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ POŠKOZENÍM LESA

ÚJMA NA ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ POŠKOZENÍM LESA Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed.): XIV. Česko-slovenská bioklimatologická konference, Lednice na Moravě 2.-4. září 2002, ISBN 80-85813-99-8, s. 442-447 ÚJMA NA ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ POŠKOZENÍM LESA Filip

Více

POČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ. Needle year classes of Scots pine progenies. Jarmila Nárovcová. Abstract

POČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ. Needle year classes of Scots pine progenies. Jarmila Nárovcová. Abstract POČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ Needle year classes of Scots pine progenies Jarmila Nárovcová Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Výzkumná stanice Opočno Na Olivě 550

Více

Soubor map V ková struktura vybraných horských smrkových porost na Šumav

Soubor map V ková struktura vybraných horských smrkových porost na Šumav Soubor map V ková struktura vybraných horských smrkových porost na Šumav Auto i: Ing. Pavel Janda, Ph.D., Ing. Vojt ch ada, Doc., Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D. Tento soubor map je rozd len na ásti: 1. Soubor

Více

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v Národních parcích ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v Národních parcích ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v Národních parcích ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapa zonace ochrany přírody v Krkonošském NP Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek

Více

Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR

Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR Radek Bače, Vojtěch Čada, Miroslav Svoboda Znalosti o struktuře lesů představují potřebný zdroj informací pro správné a efektivní rozhodování

Více

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapa zonace ochrany přírody v CHKO Beskydy Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová

Více

Vliv vegetace na vodní a teplotní režim tří povodí ve vrcholovém pásmu Šumavy

Vliv vegetace na vodní a teplotní režim tří povodí ve vrcholovém pásmu Šumavy AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 84 88 Srní 4. 7. října 2004 Vliv vegetace na vodní a teplotní režim tří povodí ve vrcholovém pásmu Šumavy Influence of vegetation cover on water and thermal regime

Více

ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A PÉČE O LESNÍ REZERVACE UHERSKOHRADIŠŤSKA

ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A PÉČE O LESNÍ REZERVACE UHERSKOHRADIŠŤSKA ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A PÉČE O LESNÍ REZERVACE UHERSKOHRADIŠŤSKA EVALUATION OF PRESENT STATE AND MANEGEMENT OF FOREST PROTECTED AREAS OF UHERSKOHRADIŠŤSKO Kateřina Rebrošová, Jiří Schneider ABSTRAKT

Více

Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí)

Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Mapa současného rozšíření borovice kleče v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Mapa současného

Více

Voda a energie v klimatizačnom zariadení planéty Zem

Voda a energie v klimatizačnom zariadení planéty Zem Voda a energie v klimatizačnom zariadení planéty Zem Water and energy in airconditioning of planet Earth Jan Pokorný, ENKI,.p.s. Česká republika Česká zemědělská univerzita Praha Voda pre ozdravenie klímy

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra ekologie a životního prostředí. Obror Aplikovaná ekoligie.

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra ekologie a životního prostředí. Obror Aplikovaná ekoligie. ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra ekologie a životního prostředí Obror Aplikovaná ekoligie Bakalářská práce Doupné stromy v lesích Den-trees in the forests Vedoucí

Více

DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy

Více

Význam intercepce v hydrologickém cyklu povodí pramenných oblastí

Význam intercepce v hydrologickém cyklu povodí pramenných oblastí 110 stavební obzor 5 6/2014 Význam intercepce v hydrologickém cyklu povodí pramenných oblastí Tomáš ČERNÝ Ing. Michal DOHNAL, Ph.D. ČVUT v Praze Fakulta stavební Ing. Miroslav TESAŘ, CSc. AV ČR Ústav pro

Více

KLIMATICKÁ ÚČINNOST POROSTŮ RYCHLE ROSTOUCÍCH DŘEVIN V KRAJINĚ CLIMATIC EFFICIENCY OF SHORT ROTATION COPPICES IN THE LANDSCAPE

KLIMATICKÁ ÚČINNOST POROSTŮ RYCHLE ROSTOUCÍCH DŘEVIN V KRAJINĚ CLIMATIC EFFICIENCY OF SHORT ROTATION COPPICES IN THE LANDSCAPE Acta Pruhoniciana 92: 45 49, Průhonice, 2009 KLIMATICKÁ ÚČINNOST POROSTŮ RYCHLE ROSTOUCÍCH DŘEVIN V KRAJINĚ CLIMATIC EFFICIENCY OF SHORT ROTATION COPPICES IN THE LANDSCAPE Miloslav Šír 1, Jan Weger 2,

Více

Co umí strom aneb o zeleni s trochou fyziky. Jan Pokorný ENKI, o.p.s. Ústav systémové biologie a ekologie AVČR

Co umí strom aneb o zeleni s trochou fyziky. Jan Pokorný ENKI, o.p.s. Ústav systémové biologie a ekologie AVČR Co umí strom aneb o zeleni s trochou fyziky Jan Pokorný ENKI, o.p.s. Ústav systémové biologie a ekologie AVČR SLUNCE Stáří 5 mld. let Uvolňovaná energie 3,8 x 10 26 J / sec. 180 000 TW 10 TW SOLÁRNÍ KONSTANTA

Více

Kantor P., Vaněk P.: Komparace produkčního potenciálu douglasky tisolisté... A KYSELÝCH STANOVIŠTÍCH PAHORKATIN

Kantor P., Vaněk P.: Komparace produkčního potenciálu douglasky tisolisté... A KYSELÝCH STANOVIŠTÍCH PAHORKATIN KOMPARACE PRODUKČNÍHO POTENCIÁLU DOUGLASKY TISOLISTÉ NA ŽIVNÝCH A KYSELÝCH STANOVIŠTÍCH PAHORKATIN COMPARISON OF THE PRODUCTION POTENTIAL OF DOUGLAS FIR ON MESOTROPHIC AND ACIDIC SITES OF UPLANDS PETR

Více

Metody inventarizace a hodnocení biodiverzity stromové složky

Metody inventarizace a hodnocení biodiverzity stromové složky ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta lesnická a dřevařská Metody inventarizace a hodnocení biodiverzity stromové složky Methods for inventory and biodiversity evaluation of tree layer SBORNÍK ZE

Více

TĚŽBY NAHODILÉ, NEZDARY KULTUR A EXTRÉMY POČASÍ NA VYBRANÝCH LESNÍCH SPRÁVÁCH LESŮ ČESKÉ REPUBLIKY A JEJICH VLIV NA SMRK

TĚŽBY NAHODILÉ, NEZDARY KULTUR A EXTRÉMY POČASÍ NA VYBRANÝCH LESNÍCH SPRÁVÁCH LESŮ ČESKÉ REPUBLIKY A JEJICH VLIV NA SMRK Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed): Seminář Extrémy počasí a podnebí, Brno, 11. března 2004, ISBN 80-86690-12-1 TĚŽBY NAHODILÉ, NEZDARY KULTUR A EXTRÉMY POČASÍ NA VYBRANÝCH LESNÍCH SPRÁVÁCH LESŮ ČESKÉ

Více

fytopatogenů a modelování

fytopatogenů a modelování Mapování výskytu fytopatogenů a modelování škod na dřevinách v lesích ČR Dušan Romportl, Eva Chumanová & Karel Černý VÚKOZ, v.v.i. Mapování výskytu vybraných fytopatogenů Introdukce nepůvodních patogenů

Více

Zimní sčítání vydry říční ve vybraných oblastech České republiky v letech 2008-2012

Zimní sčítání vydry říční ve vybraných oblastech České republiky v letech 2008-2012 Bulletin VYDRA, 15: 29-38 (2012) Sekce: Odborné články Zimní sčítání vydry říční ve vybraných oblastech České republiky v letech 2008-2012 Winter census of Eurasian otter (Lutra lutra L.) in selected areas

Více

Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.

Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys. Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.cz Po roce 19 došlo k výrazné změně hospodářských poměrů v

Více

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v nižších a středních polohách ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v nižších a středních polohách ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v nižších a středních polohách ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapa zonace ochrany přírody v CHKO Blaník Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová

Více

Management lesů význam pro hydrologický cyklus a klima

Management lesů význam pro hydrologický cyklus a klima Doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc., zakladatel společnosti ENKI, o.p.s. která provádí aplikovaný výzkum hospodaření s vodou v krajině a krajinné energetiky, přednáší na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Management

Více

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu 1. výzva k předkládání žádostí o grant v programových oblastech

Více

Jak se pečuje o zemědělskou půdu v České republice? Bořivoj ŠARAPATKA Univerzita Palackého v Olomouci e-mail: borivoj.sarapatka@upol.

Jak se pečuje o zemědělskou půdu v České republice? Bořivoj ŠARAPATKA Univerzita Palackého v Olomouci e-mail: borivoj.sarapatka@upol. Jak se pečuje o zemědělskou půdu v České republice? Bořivoj ŠARAPATKA Univerzita Palackého v Olomouci e-mail: borivoj.sarapatka@upol.cz 54 % of arable land - problems with water erosion velikost pozemků

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra vodního hospodářství a environmentálního modelování Projekt suché nádrže na toku MODLA v k.ú. Vlastislav (okres Litoměřice) DIPLOMOVÁ

Více

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 7:

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 7: 27.1.2014 EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 7: Koloběh vody v lesních ekosystémech Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Více

Role ekosystémových služeb v ochraně a managementu NP

Role ekosystémových služeb v ochraně a managementu NP Role ekosystémových služeb v ochraně a managementu NP Zuzana Harmáčková, Eliška Krkoška Lorencová, David Vačkář Management a udržitelný rozvoj národních parku, Kvilda, 3.10.2015 Projekt BASE Koncepční

Více

Vliv managementu na obnovu šumavských lesů

Vliv managementu na obnovu šumavských lesů AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 270 274 Srní 4. 7. října 2004 Vliv managementu na obnovu šumavských lesů Impact of management on forests regeneration in the Bohemian Forest Ivona Matějková* & Magda

Více

KVANTIFIKACE OBSAHU ŽIVIN V MLADÝCH POROSTECH BŘÍZY KARPATSKÉ A DISTRIBUCE BIOMASY V JEDNOTLIVÝCH STROMOVÝCH ČÁSTECH

KVANTIFIKACE OBSAHU ŽIVIN V MLADÝCH POROSTECH BŘÍZY KARPATSKÉ A DISTRIBUCE BIOMASY V JEDNOTLIVÝCH STROMOVÝCH ČÁSTECH KVANTIFIKACE OBSAHU ŽIVIN V MLADÝCH POROSTECH BŘÍZY KARPATSKÉ A DISTRIBUCE BIOMASY V JEDNOTLIVÝCH STROMOVÝCH ČÁSTECH QVANTIFICATION OF A NUTRIENT CONTENT IN YOUNG CARPATHIAN BIRCH STANDS AND THE DISTRIBUTION

Více

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Návrh konceptu konkurenceschopného hotelu v době ekonomické krize Diplomová práce 2013 Návrh konceptu konkurenceschopného hotelu v době ekonomické krize Diplomová

Více

Revitalizace jako investice

Revitalizace jako investice Revitalizace jako investice D. Pithart 1, T. Dostál 2, J. Valentová 2, P. Valenta 2, J. Weyskrabová 2 K. Křováková 3, J. Žaloudík 4, J.Hejzlar 4, & J. Dušek 5, 1 Daphne ČR, Institut aplikované ekologie,

Více

obsah / table of content

obsah / table of content obsah / table of content Předmluva / Foreword................................................. Jaromír Vašíček Claude Vidal Obsah / Table of content............................................... 1. Historické

Více

VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. www.mzp.cz OBSAH

VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. www.mzp.cz OBSAH VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ www.mzp.cz OBSAH METODICKÉ POKYNY A DOKUMENTY Metodika managementu tlejícího dříví v lesích zvláště chráněných územ 1 Aktualizace metodického dokumentu k problematice

Více

TVORBA VÝNOSŮ PŠENICE OZIMÉ A SILÁŽNÍ KUKUŘICE PŘI RŮZNÉM ZPRACOVÁNÍ PŮDY Forming of winter wheat and silage maize yields by different soil tillage

TVORBA VÝNOSŮ PŠENICE OZIMÉ A SILÁŽNÍ KUKUŘICE PŘI RŮZNÉM ZPRACOVÁNÍ PŮDY Forming of winter wheat and silage maize yields by different soil tillage TVORBA VÝNOSŮ PŠENICE OZIMÉ A SILÁŽNÍ KUKUŘICE PŘI RŮZNÉM ZPRACOVÁNÍ PŮDY Forming of winter wheat and silage maize yields by different soil tillage Badalíková B., Bartlová J. Zemědělský výzkum, spol. s

Více

Soubor map: Mapa souborů lesních typů ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS Správa KRNAP Vrchlabí)

Soubor map: Mapa souborů lesních typů ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Soubor map: Mapa souborů lesních typů ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Mapa souborů lesních typů v Krkonošském národním parku (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Mapa souborů lesních

Více

Proč chránit ekosystémy horských smrčin?

Proč chránit ekosystémy horských smrčin? Proč chránit ekosystémy horských smrčin? Jaroslav Vrba a kol. Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Biologické centrum AV ČR, v.v.i Protože jsou jedinečné! Zelená střecha,

Více

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Libor Pechar a kolektiv Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta, Laboratoř aplikované ekologie a ENKI o.p.s., Třeboň

Více

CHANGES OF SPECIES COMPOSITION IN GRASS VEGETATION ASSOCIATION SANGUISORBA-FESTUCETUM COMUTATAE

CHANGES OF SPECIES COMPOSITION IN GRASS VEGETATION ASSOCIATION SANGUISORBA-FESTUCETUM COMUTATAE CHANGES OF SPECIES COMPOSITION IN GRASS VEGETATION ASSOCIATION SANGUISORBA-FESTUCETUM COMUTATAE ZMĚNY DRUHOVÉ SKLADBY TRAVNÍHO POROSTU ASOCIACE SANGUISORBA-FESTUCETUM COMUTATAE Heger P., Skládanka J.,

Více

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8:

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8: EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8: Ekologická stabilita v lesních ekosystémech Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Více

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Vodní provoz polních plodin Ing. Jana Klimešová Ing. Tomáš Středa, Ph.D. Mendelova

Více

Soubor map edafických kategorií ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS FLD CZU v Praze)

Soubor map edafických kategorií ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS FLD CZU v Praze) Soubor map edafických kategorií ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS FLD CZU v Praze) Mapa edafických kategorií v CHKO Jizerské hory (GIS FLD CZU v Praze) Edafické kategorie v Krkonošském národním parku

Více

Historická analýza vývoje vodních prvků v krajině na příkladu havarijní zóny JE Temelín

Historická analýza vývoje vodních prvků v krajině na příkladu havarijní zóny JE Temelín Historická analýza vývoje vodních prvků v krajině na příkladu havarijní zóny JE Temelín Soubor map se specializovaným obsahem Mgr. Silvie Semerádová RNDr. Ivana Kašparová, Ph.D. doc. Ing. Jan Skaloš, Ph.D.

Více

KULOVÝ STEREOTEPLOMĚR NOVÝ přístroj pro měření a hodnocení NEROVNOMĚRNÉ TEPELNÉ ZÁTĚŽE

KULOVÝ STEREOTEPLOMĚR NOVÝ přístroj pro měření a hodnocení NEROVNOMĚRNÉ TEPELNÉ ZÁTĚŽE české pracovní lékařství číslo 1 28 Původní práce SUMMARy KULOVÝ STEREOTEPLOMĚR NOVÝ přístroj pro měření a hodnocení NEROVNOMĚRNÉ TEPELNÉ ZÁTĚŽE globe STEREOTHERMOMETER A NEW DEVICE FOR measurement and

Více

DYNAMIKA PROMĚNLIVOSTI KONVERZNÍHO FAKTORU ZA TYPICKÝCH DNŮ

DYNAMIKA PROMĚNLIVOSTI KONVERZNÍHO FAKTORU ZA TYPICKÝCH DNŮ DYNAMIKA PROMĚNLIVOSTI KONVERZNÍHO FAKTORU ZA TYPICKÝCH DNŮ Marcela Mašková, Jaroslav Rožnovský Ústav krajinné ekologie, Vysoká škola zemědělská Brno ÚVOD Základem existence a produkční aktivity rostlin

Více

THE ISSUE OF TERRITORIAL SYSTEMS OF ECOLOGICAL STABILITY IN THE PROTECTED LANDSCAPE AREA

THE ISSUE OF TERRITORIAL SYSTEMS OF ECOLOGICAL STABILITY IN THE PROTECTED LANDSCAPE AREA THE ISSUE OF TERRITORIAL SYSTEMS OF ECOLOGICAL STABILITY IN THE PROTECTED LANDSCAPE AREA PROBLEMATIKA ÚZEMNÍCH SYSTÉMŮ EKOLOGICKÉ STABILITY V CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI Hálek V., Hanuš L. Ústav krajinné

Více

Upřesnění metodiky pro stanovení ekologické stability, zranitelnosti a únosnosti lesního biomu na území Biosférické rezervace Krkonoše

Upřesnění metodiky pro stanovení ekologické stability, zranitelnosti a únosnosti lesního biomu na území Biosférické rezervace Krkonoše SCHWARZ O. 2007: Upřesnění metodiky pro stanovení ekologické stability, zranitelnosti a únosnosti lesního biomu na území Biosférické rezervace Krkonoše. In: ŠTURSA J. & KNAPIK R. (eds), Geoekologické problémy

Více

S t u d y P l a n W M TS

S t u d y P l a n W M TS Czech University of Life Sciences in Prague (CULS Prague) S t u d y P l a n W M TS Credits: Every student needs at least 120 ECTS for the whole study (about 0 ECTS in every year). Student has 66 ECTS for

Více

Soubor map: Mapy lesních vegetačních stupňů v Chráněných krajinných oblastech ČR (FLD ČZU v Praze) Vacek S., Mikeska M., Vacek Z., Bílek L., Štícha V.

Soubor map: Mapy lesních vegetačních stupňů v Chráněných krajinných oblastech ČR (FLD ČZU v Praze) Vacek S., Mikeska M., Vacek Z., Bílek L., Štícha V. Soubor map: Mapy lesních vegetačních stupňů v Chráněných krajinných oblastech ČR (FLD ČZU v Praze) Vacek S., Mikeska M., Vacek Z., Bílek L., Štícha V. Soubor map: Mapa lesních vegetačních stupňů v Chráněné

Více

PERSPEKTIVES OF WEGETABLE WASTE COMPOSTING PERSPEKTIVY KOMPOSTOVÁNÍ ZELENINOVÉHO ODPADU

PERSPEKTIVES OF WEGETABLE WASTE COMPOSTING PERSPEKTIVY KOMPOSTOVÁNÍ ZELENINOVÉHO ODPADU PERSPEKTIVES OF WEGETABLE WASTE COMPOSTING PERSPEKTIVY KOMPOSTOVÁNÍ ZELENINOVÉHO ODPADU Mach P., Tesařová M., Mareček J. Department of Agriculture, Food and Environmental Engineering, Faculty of Agronomy,

Více

CARBONACEOUS PARTICLES IN THE AIR MORAVIAN-SILESIAN REGION

CARBONACEOUS PARTICLES IN THE AIR MORAVIAN-SILESIAN REGION UHLÍKATÉ ČÁSTICE V OVZDUŠÍ MORAVSKO- SLEZSKÉHO KRAJE CARBONACEOUS PARTICLES IN THE AIR MORAVIAN-SILESIAN REGION Ing. MAREK KUCBEL Ing. Barbora SÝKOROVÁ, prof. Ing. Helena RACLAVSKÁ, CSc. Aim of this work

Více

Ekologická zranitelnost v povodí horní Nisy Ökologische Vulnerabilität im Einzugsgebiet der Oberen Neiße

Ekologická zranitelnost v povodí horní Nisy Ökologische Vulnerabilität im Einzugsgebiet der Oberen Neiße Ekologická zranitelnost v povodí horní Nisy Ökologische Vulnerabilität im Einzugsgebiet der Oberen Neiße ČVUT v Praze, Fakulta stavební Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Zranitelnost vulnerabilita.

Více

Jiří LUKEŠ 1 KAROTÁŅNÍ MĚŖENÍ VE VRTECH TESTOVACÍ LOKALITY MELECHOV WELL LOGGING MEASUREMENT ON TESTING LOCALITY MELECHOV

Jiří LUKEŠ 1 KAROTÁŅNÍ MĚŖENÍ VE VRTECH TESTOVACÍ LOKALITY MELECHOV WELL LOGGING MEASUREMENT ON TESTING LOCALITY MELECHOV Jiří LUKEŠ 1 KAROTÁŅNÍ MĚŖENÍ VE VRTECH TESTOVACÍ LOKALITY MELECHOV WELL LOGGING MEASUREMENT ON TESTING LOCALITY MELECHOV Abstract In the year 2007 research program on test locality Melechov continued

Více

Der Einfluss von Überkonzentrationen bodennahen Ozons auf die Gesundheit der Waldbaumarten im Osterzgebirge sowie Möglichkeiten der Vorhersage.

Der Einfluss von Überkonzentrationen bodennahen Ozons auf die Gesundheit der Waldbaumarten im Osterzgebirge sowie Möglichkeiten der Vorhersage. Vliv nadlimitních koncentrací přízemního ozónu na zdravotní stav asimilačního aparátu lesních dřevin ve východním Krušnohoří a možnosti jeho prognózování. Der Einfluss von Überkonzentrationen bodennahen

Více

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení bezpečnosti půdy a lesnictví Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Průběžná zpráva Zpracoval : Dr.Ing. Přemysl Fiala Ing. Dušan

Více

(EFRR) Operačního programu Životní prostředí 2014 2020

(EFRR) Operačního programu Životní prostředí 2014 2020 (ESIF) Česká verze x=7a Česká verze - zkrácený text x=7a B A Česká Anglická verze verze - zkrácený x=7a text x=7a Česká verze x=7a EVROPSKÁ UNIE Evropské strukturální a investiční fondy OP Operační Životní

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

TERMOKINETIKA PŮDNÍ POVRCHOVÉ VRSTVY Thermokinetics of Surface Soil Layer

TERMOKINETIKA PŮDNÍ POVRCHOVÉ VRSTVY Thermokinetics of Surface Soil Layer TERMOKINETIKA PŮDNÍ POVRCHOVÉ VRSTVY Thermokinetics of Surface Soil Layer Růžena Petrová Abstrakt: Článek se zabývá možnostmi výzkumu a použití modelu termokinetiky povrchové půdní vrstvy, jež úzce souvisí

Více

Infiltration ability of soil in fast-growing species plantation

Infiltration ability of soil in fast-growing species plantation INFILTRAČNÍ SCHOPNOST PŮDY V POROSTECH RYCHLE ROSTOUCÍCH DŘEVIN Infiltration ability of soil in fast-growing species plantation Mašíček T., Toman F., Vičanová M. Mendelova univerzita v Brně, Agronomická

Více

Přehled grantů, projektů a dalších aktivit, relevantních k projektu Natura 2000

Přehled grantů, projektů a dalších aktivit, relevantních k projektu Natura 2000 Přehled grantů, projektů a dalších aktivit, relevantních k projektu Natura 2000 A.) Granty a projekty v demonstračních územích (DS15) NP České Švýcarsko VaV/610/7/01 (2001 2004) Zmapování a zhodnocení

Více

Voda ve městě a v krajině ve čtvrtek, 29. ledna 2015 od 9:00 hod v Městské hale Roháč, v kavárně v II. patře, Na Sadech 349/II, Třeboň Bez

Voda ve městě a v krajině ve čtvrtek, 29. ledna 2015 od 9:00 hod v Městské hale Roháč, v kavárně v II. patře, Na Sadech 349/II, Třeboň Bez Voda ve městě a v krajině ve čtvrtek, 29. ledna 2015 od 9:00 hod v Městské hale Roháč, v kavárně v II. patře, Na Sadech 349/II, Třeboň Bez Doc. RNDr. Jan Pokorný CSc., ředitel ENKI o.p.s., člen komise

Více

Mezinárodní konference Mikroklima a mezoklima krajinných struktur a antropogenních prostředí Skalní mlýn, Moravský kras, 2. 4. 2.

Mezinárodní konference Mikroklima a mezoklima krajinných struktur a antropogenních prostředí Skalní mlýn, Moravský kras, 2. 4. 2. Mezinárodní konference Mikroklima a mezoklima krajinných struktur a antropogenních prostředí Skalní mlýn, Moravský kras, 2. 4. 2. 2011 International Conference Microclimate and mesoclimate of landscape

Více

Režim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice. Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2

Režim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice. Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2 Režim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2 AMET, Velké Bílovice 1 Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno 2 Úvod: V našich podmínkách

Více

půdy v trvalém travním porostu a v porostu rychle rostoucích dřevin během vegetačního období roku 2011

půdy v trvalém travním porostu a v porostu rychle rostoucích dřevin během vegetačního období roku 2011 Sledování průběhu infiltrační schopnosti půdy v trvalém travním porostu a v porostu rychle rostoucích dřevin během vegetačního období roku 2011 Tomáš Mašíček, František Toman, Martina Vičanová Mendelova

Více

Změny trofického potenciálu a koncentrace chlorofylu a v řece Jihlavě a v nádržích Dalešice a Mohelno od jejich napuštění

Změny trofického potenciálu a koncentrace chlorofylu a v řece Jihlavě a v nádržích Dalešice a Mohelno od jejich napuštění Czech Phycology, Olomouc, 2: 115-124, 22 115 Změny trofického potenciálu a koncentrace chlorofylu a v řece Jihlavě a v nádržích Dalešice a Mohelno od jejich napuštění Changes of the trophic potential and

Více

IS THERE NECESSARY TO RECALCULATE VLTAVA CASCADE PURPOSES??

IS THERE NECESSARY TO RECALCULATE VLTAVA CASCADE PURPOSES?? IS THERE NECESSARY TO RECALCULATE VLTAVA CASCADE PURPOSES?? Petr Kubala Povodí Vltavy, státní podnik www.pvl.cz 8/9/12 Mezinárodní Labské fórum 2015 Ústí nad Labem, 21. 22. April 2015 Elbe River Basin

Více

Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny

Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Soubor účelových map k Metodice hospodářského využití pozemků s agrárními valy pro vytváření vhodného vodního režimu a pro snižování povodňového

Více

Soubor map: Typy porostů a typy vývoje lesa v CHKO Jizerské hory (GIS Správa KRNAP Vrchlabí)

Soubor map: Typy porostů a typy vývoje lesa v CHKO Jizerské hory (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Soubor map: Typy porostů a typy vývoje lesa v CHKO Jizerské hory (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Mapa vývojových fází lesa pro TP1 cílový v CHKO Jizerské hory (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Mapa vývojových fází

Více

TEPELNÁ ZÁTĚŽ, TEPLOTNÍ REKORDY A SDĚLOVACÍ PROSTŘEDKY

TEPELNÁ ZÁTĚŽ, TEPLOTNÍ REKORDY A SDĚLOVACÍ PROSTŘEDKY Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed.): XIV. Česko-slovenská bioklimatologická konference, Lednice na Moravě 2.-4. září 2002, ISBN 80-85813-99-8, s. 242-253 TEPELNÁ ZÁTĚŽ, TEPLOTNÍ REKORDY A SDĚLOVACÍ PROSTŘEDKY

Více

Autoři: S. Vacek, M. Mikeska, Z. Vacek, L. Bílek, V. Štícha

Autoři: S. Vacek, M. Mikeska, Z. Vacek, L. Bílek, V. Štícha Soubor map: Hodnoty biodiverzity jednotlivých SLT podle výskytu prioritních přírodních stanovišť soustavy Natura 2000 ve vybraných VZCHÚ (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Autoři: S. Vacek, M. Mikeska, Z. Vacek,

Více

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení půdy a lesnictví Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Průběžná zpráva Zpracoval: Ing. Dušan Reininger, Ph.D Dr.Ing. Přemysl Fiala

Více

VÝNOSOVÝ POTENCIÁL TRAV VHODNÝCH K ENERGETICKÉMU VYUŽITÍ

VÝNOSOVÝ POTENCIÁL TRAV VHODNÝCH K ENERGETICKÉMU VYUŽITÍ VÝNOSOVÝ POTENCIÁL TRAV VHODNÝCH K ENERGETICKÉMU VYUŽITÍ GRAS PRODUCTION RATE FOR ENERGY UTILIZATION J. Frydrych -,D.Andert -2, D.Juchelková ) OSEVA PRO s.r.o. Výzkumná stanice travinářská Rožnov Zubří

Více

EFFECT OF MALTING BARLEY STEEPING TECHNOLOGY ON WATER CONTENT

EFFECT OF MALTING BARLEY STEEPING TECHNOLOGY ON WATER CONTENT EFFECT OF MALTING BARLEY STEEPING TECHNOLOGY ON WATER CONTENT Homola L., Hřivna L. Department of Food Technology, Faculty of Agronomy, Mendel University of Agriculture and Forestry in Brno, Zemedelska

Více

RESEARCH OF ANAEROBIC FERMENTATION OF ORGANIC MATERIALS IN SMALL VOLUME BIOREACTORS

RESEARCH OF ANAEROBIC FERMENTATION OF ORGANIC MATERIALS IN SMALL VOLUME BIOREACTORS RESEARCH OF ANAEROBIC FERMENTATION OF ORGANIC MATERIALS IN SMALL VOLUME BIOREACTORS Trávníček P., Vítěz T., Dundálková P., Karafiát Z. Department of Agriculture, Food and Environmental Engineering, Faculty

Více

Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy

Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy Jaroslav Rožnovský, Mojmír

Více

Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva

Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva Mgr. Libuše Vlasáková národní zástupkyně pro Ramsarskou úmluvu Ministerstvo životního prostředí Co je to Ramsarská

Více

Volitelný předmět Habituální diagnostika

Volitelný předmět Habituální diagnostika Tomáš Žid tomas.zid@mendelu.cz LDF MENDELU Volitelný předmět Habituální diagnostika Vývoj stavu lesních porostů v České republice a v Evropě Program ICP Forests Vývoj zdravotního stavu porostů strana 2

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Příčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change)

Příčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change) Příčiny krajinného uspořádání abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change) 65 KRAJINA - podoba dnešní krajiny je výsledkem působení abiotických podmínek (např.

Více

Ekologie obnovy Restoration ecology. J. Frouz frouz@natur.cuni.cz konz. hodiny po. 13-15

Ekologie obnovy Restoration ecology. J. Frouz frouz@natur.cuni.cz konz. hodiny po. 13-15 Ekologie obnovy Restoration ecology J. Frouz frouz@natur.cuni.cz konz. hodiny po. 13-15 Co to je Obor aplikované ekologie, který se zabývá obnovou ekosystémů do původního stavu (ale do kterého?). Stav

Více

ZMĚNA KLIMATU A JEJÍ DOPADY NA RŮST A VÝVOJ POLNÍCH PLODIN

ZMĚNA KLIMATU A JEJÍ DOPADY NA RŮST A VÝVOJ POLNÍCH PLODIN ZMĚNA KLIMATU A JEJÍ DOPADY NA RŮST A VÝVOJ POLNÍCH PLODIN Zdeněk Žalud 1, Miroslav Trnka 1, Daniela Semerádová 1, Martin Dubrovský 1,2 1 Ústav agrosystémů a bioklimatologie, Mendelova zemědělská a lesnická

Více

EFFECT OF DIFFERENT HOUSING SYSTEMS ON INTERNAL ENVIRONMENT PARAMETERS IN LAYING HENS

EFFECT OF DIFFERENT HOUSING SYSTEMS ON INTERNAL ENVIRONMENT PARAMETERS IN LAYING HENS EFFECT OF DIFFERENT HOUSING SYSTEMS ON INTERNAL ENVIRONMENT PARAMETERS IN LAYING HENS VLIV RŮZNÝCH TECHNOLOGICKÝCH SYSTÉMŮ CHOVU NA VYBRANÉ UKAZATELE VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ NOSNIC Pavlík A. Ústav morfologie,

Více

PROJEVY GLOBÁLNÍCH ZMĚN V BIOSFÉRICKÉ REZERVACI TŘEBOŇSKO

PROJEVY GLOBÁLNÍCH ZMĚN V BIOSFÉRICKÉ REZERVACI TŘEBOŇSKO ROBUST 2004 c JČMF 2004 PROJEVY GLOBÁLNÍCH ZMĚN V BIOSFÉRICKÉ REZERVACI TŘEBOŇSKO Milena Kovářová Klíčová slova: Mokré Louky, klimatologie, stanice meteorologická, ekosystém mokřadní, teplota vzduchu,

Více

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Prima - 2 hod. týdně, 66 hod. ročně Planeta Země Vesmír Slunce a sluneční soustava Země jako vesmírné těleso Glóbus a mapa. Glóbus, měřítko globusu, poledníky a rovnoběžky,

Více

Analýza vstupů pro stanovení zón odstupňované ochrany přírody v prostředí GIS CHKO Poodří Soubor map se specializovaným obsahem

Analýza vstupů pro stanovení zón odstupňované ochrany přírody v prostředí GIS CHKO Poodří Soubor map se specializovaným obsahem Analýza vstupů pro stanovení zón odstupňované ochrany přírody v prostředí GIS CHKO Poodří Soubor map se specializovaným obsahem Vratislava Janovská, Petra Šímová Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta

Více

Simulace letního a zimního provozu dvojité fasády

Simulace letního a zimního provozu dvojité fasády Simulace letního a zimního provozu dvojité fasády Miloš Kalousek, Jiří Kala Anotace česky: Příspěvek se snaží srovnat vliv dvojité a jednoduché fasády na energetickou náročnost a vnitřní prostředí budovy.

Více

Vliv disturbance lesa na teplotu a vlhkost půdy

Vliv disturbance lesa na teplotu a vlhkost půdy Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Přírodovědecká fakulta Vliv disturbance lesa na teplotu a vlhkost půdy Diplomová práce Bc. Jiří Pavlas Školitel: RNDr. Martin Hais, Ph.D. České Budějovice 2014

Více

Rožnovský, J., Litschmann, T., (eds): Závlahy a jejich perspektiva. Mikulov, 18. 19. 3. 2015, ISBN 978-80-87577-47-9

Rožnovský, J., Litschmann, T., (eds): Závlahy a jejich perspektiva. Mikulov, 18. 19. 3. 2015, ISBN 978-80-87577-47-9 Rožnovský, J., Litschmann, T., (eds): Závlahy a jejich perspektiva. Mikulov, 18. 19. 3. 2015, ISBN 978-80-87577-47-9 Tvorba kořenového systému a výnos zrna ječmene jarního v odlišných vláhových podmínkách

Více

ÚSES, NATURA A VÝZNAMNÉ LOKALITY SUBREGIONU VELKÉ DÁŘKO

ÚSES, NATURA A VÝZNAMNÉ LOKALITY SUBREGIONU VELKÉ DÁŘKO ÚSES, NATURA A VÝZNAMNÉ LOKALITY SUBREGIONU VELKÉ DÁŘKO Ing. Monika HAMANOVÁ Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova zemědělská a lesnická universita,

Více