Život o přestávce 9. A

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Život o přestávce 9. A"

Stanislav Doležal
před 3 lety
Počet zobrazení:

1 Občasník ZŠ Huberta Hráška Cena dohodou, ale nejméně 7,- Kč. Číslo 2/2017 Ahoj všichni! Je tu další číslo vašeho školního časopisu Hugo. Na co se můžete těšit tentokrát? Například na šokující sondu o tom, jak to vypadá o přestávce v 9. A! Chybět nebude ani tradiční rozhovor, tentokrát s panem učitelem Laudou. V čerstvém výtisku najdete i informace ze sportu, příběhy, básničky, pozvánky na chystané akce, pokračování komiksu Míši Zuzánkové, křížovky a vtipy. Život o přestávce 9. A Tak příjemnou zábavu! Za devatero horami, za devatero řekami, se nachází škola, kam to mají všichni daleko. Božstvem této školy je 9. A. Nevěřili byste, co dokáží zažít o přestávce. Hned po ukončení hodiny se rozlétnou dveře a z nich vyrazí nerozlučné duo v sestavě velkého Dana a minibusu Vojty. Nechtějte zažít střetnutí s touto dvojicí, myslím si totiž, že byste se nemuseli dožít další přestávky. Zavalení je celkem ošklivá smrt. Každý den se pořádá čajový dýchánek se seancí o třídních tričkách. Většinou to skončí tak, že se všichni začnou hádat, a v tom momentu se vloží do diskuze Iva a vítězoslavně vykřikne:,,pudl se dělí na tři velikosti! Najednou se ve třídě zjeví obávaný dozorce, je krutý, nelítostný a dříve vychovával drogově závislé. Jeho pronikavý hlas nás všechny zarazí do sedadel. Sedíme tiše jako myšky. V tento důležitý okamžik se zpoza zad dozorce vynoří opět ono nerozlučné duo. Nevnímaje okolí, vylétnou ze zatáčky, sráží ho k zemi. Počátek hodiny oznámí řinčivý zvuk zvonku doprovázený zápisem do žákovské Dana a Vojty --žáci 9.A-- Pepíček prosí tátu: "Tati, kup mi buben." "Nekoupím, budeš mě rušit při práci." Pepíček: "Neboj, budu bubnovat jenom, když budeš spát." Hugo 2/2017 Strana 1

Teď se Vás ptáme: Jaký je Váš nejoblíbenější sport? --N.

2 ANKETA Ptali jsme se Vás, který učitel nemá podle Vás doma televizi. Nejvíc jste tipovali pana učitele Řeháka nebo pana učitele Laudu. Správná odpověď zní: pan učitel Řehák. Teď se Vás ptáme: Jaký je Váš nejoblíbenější sport? --N. Šupová-- Vánoční poezie-eizeop ínčonáv U večeře se chlubí Pavlík tatínkovi: Tati, zbavil jsem babičku zlozvyku, už si nekouše nehty! To jsi hodný kluk, a jak se ti to povedlo? Zakopal jsem jí zuby na zahradě! Hugo 2/2017 Strana 2

3 Sportovní rubrika Jonáše Exnera Ahoj, mé jméno je Jonáš Exner a budu vás provázet touto sportovní rubrikou. V prvním díle si povíme o uplynulých sportovních akcích, kterých se naše škola zúčastnila. 21. září se odehrál atletický čtyřboj v Turnově, ve kterém se dařilo především st. žákyním. Ty obsadily 4. místo. Pochvala patří také mladším žákům, kteří skončili na pěkném 5. místě. Dobré výkony byly k vidění i na školních plaveckých závodech 14. listopadu. Krajské kolo se uskutečnilo až po uzávěrce a o tom, jak se tam našim dařilo, se dozvíte příště... Tajenka A G E D Á R A M A K D E N Í K P A A R A O D L Á S K A L E N R T S I Ř O K I C I Í N E Ř T Y Č N I D Ř E P A T A O A P O P O Č Í T A Č N O H Čočka, Deník, Hon, Hodina, Kamarád, Kořist, Láska, Malina, Opice, Pata, Počítač, Příroda, Řepa, Tření, Tyč Tajenka: Pepíček má zajít na poštu se složenkou (je vyplněná tužkou). Paní u přepážky se na složenku podívá a potom mu ji vrátí se slovem:,,perem!!" Když přijde Pepa domu, říká:,,oni dnes neúřadují. Oni prej perou." Hugo 2/2017 Strana 3

4 Humorný zážitek z prázdnin Přišel čas dovolené, po minulém roce, kdy taťka cestou na Moravu kousl do salámu a vypadla mu korunka z předního zubu, očekávám, co se stane letos. Pár dní před dovolenou taťka hledá brýle. Jednou večer se vrátí ze zahrady se slovy:,,tak jsem je našel. Svírá v ruce šrot něčeho, co ani jako brýle nevypadá.,,no, sekal jsem zahradu, říká smutně. Když si uvědomím, že rodiče cestou do Itálie musí odřídit devět set kilometrů, naskakuje mi husí kůže. Další obavy jsou z našeho auta. Ovšem taťka nás uklidňuje slovy:,,děti, nebojte, kdyby se nám cestou něco porouchalo, v Itálii mají na našeho Fiata hromadu náhradních dílů. To mně jako pasažérovi na uklidnění stačí, a tak můžeme vyrazit! Sedím zmáčknutá na zadním sedadle a připadám si jako automat na jídlo, protože pořád slyším: Podej mi jablko! A sendviče! A ještě pití! Slyším to pořád a pořád dokola, až tak nějak automaticky jen házím jídlo po sestrách. Konečně po třiadvaceti hodinách dojíždíme do Caorle. Znaveni se vrháme do postelí v našem apartmánu. Když tu najednou se ozývá rána, já i moje sestry vybíháme vpřed zjistit, co se děje. Vcházíme do kuchyně, kde je rozkládací přistýlka. Leží tam mamka skřípnutá uprostřed pofidérní postele. Další den ráno vstáváme a posloucháme dohady rodičů, jak se baví o tom, že v noci řádil venku doslova hurikán. Přijde mi to divné, protože my ve vedlejší místnosti nic neslyšely. Docházím k závěru, že rodiče si neuvědomili, že mají zapnutou klimatizaci. Odjíždíme na výlet do Benátek. Kus cesty se musí jet vlakem a my tápeme už při kupování jízdenek. Vyhledáváme tedy mladou praktikantku. Taťka umí dobře italsky, takže s ní komunikuje on, když tu najednou je jeho slovní zásoba v koncích. Mamka začíná mluvit německy, já anglicky, až je z nás najednou skupinka lidí, kteří máchají kolem sebe rukama a každý mluví jinou řečí. Nakonec však vše zvládáme a už si můžeme vychutnávat Benátky. Všude spousta lidí, já mám na sobě pět kilo techniky a stativ, který nesmí chybět. Při jednom z přestupů z lodi na loď se k nám v tlačenici tisknou další lidé, když vtom slyšíme:,,jé, Míro, jseš to ty?! Kdo by čekal, že tam potkáme taťkova kolegu. Jsme zpět v Caorle, chodíme na pláž a užíváme dovolené. Jsem zvědavá a těším se, co přinesou příští prázdniny. -- K. Ryšavá-- Poradna Jirky Fejta aneb Jiříkovo vidění Ahoj Jirko! Chtěl bych se zeptat, jak se řekne samici od hada a kraba. Ahoj, sám tedy nevím, taky by mě to zajímalo. Ale tipoval bych hadici a krabici! Hugo 2/2017 Strana 4

Škola Ráno slyším budík, Hned Vypínám. Rodiče mě musí budit, Do všedního dnu se dostávám. V sedm busem do školy, a at' dělám cokoliv. Stejně tam musím, i když simulaci zkusím.

5 Škola Ráno slyším budík, Hned Vypínám. Rodiče mě musí budit, Do všedního dnu se dostávám. V sedm busem do školy, a at' dělám cokoliv. Stejně tam musím, i když simulaci zkusím. Nepomohla simulace, to je zase situace. přežít celý den, to je zlý sen. Všechny ty písemky a testy, samá poznámka, všude jen tresty. No nevím jak vy, ale já v tý škole už nechci být. Hnedka z rána matika, Na to je třeba logika. x se rovná dva, ale zkouška zase nevyšla. Besídka 9. tříd Naší deváťáci už pilně nacvičují na vánoční besídku. Ta se uskuteční od 16 hodin v tělocvičně ZŠ Jana Harracha. Přijďte se odreagovat od předvánočních shonů a stresů. Žáci si pro Vás připravují pestrý repertoár: hudební čísla, scénky, tance, mluvené slovo Těšíme se! Následuje dějepis, na obrázku vzácný list. O češtině dlouhé psaní, nové látky vysvětlení. Na řadě je němčina, Třída mimo, znuděná. a poslední hudebka, poslouchali jsme song Depka. Ve škole jen sedíme, do blba furt hledíme. Škola je pohoda, život jde lehce, Upřímně? Do práce se mi nechce. --K. Faistaverová-- Hugo 2/2017 Strana 5

Děsivý zážitek z Halloweenu "Hele, zrovna jsem u hřbitova, to byla poslední slova kamaráda, když hovor náhle skončil. Bylo 31.10. a já doma, jako každý rok, oslavoval Halloween.

Už jsem si začal dělat obavy, tak jsem se oblékl, na pásek jsem si připnul svoji mačetu a šel jsem ke hřbitovu. Mezitím jsem vytáčel kamarádovo číslo, bohužel tentokrát se neozvalo už vůbec nic.

6 Děsivý zážitek z Halloweenu "Hele, zrovna jsem u hřbitova, to byla poslední slova kamaráda, když hovor náhle skončil. Bylo a já doma, jako každý rok, oslavoval Halloween. Nejdřív jsem to bral s klidem, že si ze mně zase dělá legraci, nebylo by to totiž poprvé, ale když jsem mu volal, tak tam "mrtvým" hlasem zaznělo: "Toto číslo již neexistuje". Už jsem si začal dělat obavy, tak jsem se oblékl, na pásek jsem si připnul svoji mačetu a šel jsem ke hřbitovu. Mezitím jsem vytáčel kamarádovo číslo, bohužel tentokrát se neozvalo už vůbec nic... Když jsem po chvíli cesty došel k hřbitovu, nikdo zde nebyl. Proto jsem se začal rozhlížet kolem sebe a volat kamarádovo jméno, ale opět se nikdo neozval. Na zemi jsem viděl kapky krve, které vedly směrem do hřbitova. Neváhal jsem, okamžitě jsem si vzal mačetu do ruky a šel jsem za stopou krve Náhle stopa skončila a já stál před hrobem. Podíval jsem se na náhrobní kámen, kde bylo napsáno moje jméno. Náhle jsem za sebou slyšel podivné zvuky, tak jsem se otočil. Hned mi bylo jasné, že se z toho už zřejmě nedostanu, protože přede mnou stál můj kamarád. Tedy teď už to nebyl kamarád Přede mnou totiž stál zombie. Že to byl zrovna můj kamarád jsem poznal podle toho, že měl hodinky, které jsem mu daroval. No, jelikož jsem poměrně rychlý, tak jsem mu utekl. Běžel jsem až domů, kde jsem se zamknul v pokoji a celou noc jsem stál u dveří se sekerou a čekal jsem, jestli nepřijde až ke mně. Naštěstí se ani k mému domu nedostal, ale i tak on zůstal nezvěstný, a tak je možné, že se třeba zase objeví příští rok o Halloweenu. Tak si dávejte pozor! --T.Schilling-- Rozhovor s panem učitelem LAUDOU Pro toto číslo Huga jsme se rozhodli udělat rozhovor s panem učitelem Laudou. Proč právě s ním? Především proto, že měl v říjnu a listopadu v KD Jilm úžasnou výstavu svých obrazů. Na naší škole učí hlavně výtvarnou výchovu nebo také český jazyk. Naše otázky se spíše týkaly výtvarné výchovy. Co vás přivedlo ke kreslení?,,no především rodina.u nás to bylo takové tradiční.'' Jak dlouho už kreslíte?,,od dětství.'' Který umělecký směr se vám zamlouvá nejvíce?,,noo, mně se líbí postmoderna. '' Podporovali Vás rodiče při kreslení? Trochu ano, ale upozorňovali mě na nebezpečí takového povolání. '' Když jste byl malý, chtěl jste se stát malířem?,,ano.'' Koho napadlo, abyste měl v Jilemnici výstavu?,,hlavně město, ale ta úplně první myšlenka, ta byla samozřejmě moje.'' Děkujeme za rozhovor. --N. Šupová a K. Faistaverová-- Hugo 2/2017 Strana 6

Podobné dokumenty

Píšete dětem černé puntíky, když něco zapomenou? Nebo jim dáváte jiný trest?

Píšete dětem černé puntíky, když něco zapomenou? Nebo jim dáváte jiný trest? Rozhovor s... Zajímá nás i to, co se děje na prvním stupni. Proto jsme vyzpovídali paní učitelku Janásovou a paní učitelku Drštičkovou. Chtěli jsme hlavně vědět, jak se daří jim a jejich prvňáčkům. PANÍ