Interpretace volební a stranické soutěže v zablokovaném systému: případ liberální Itálie ( )

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Interpretace volební a stranické soutěže v zablokovaném systému: případ liberální Itálie (1861 1913)"

Transkript

1 112 European Electoral Studies, Vol. 9 (2014), No. 2, pp Interpretace volební a stranické soutěže v zablokovaném systému: případ liberální Itálie ( ) Interpretations of Electoral and Party Competition in a Blockaded System: the Case of Liberal Italy ( ) Maxmilián Strmiska Abstract The paper comments upon some interesting challenges stemming from recent scholarly assessments of electoral and party developments in Italy in the post-risorgimento liberal era (since the early 1860s until 1913). It is fruitful to pay an a ention to the renewed accounts of the post-risorgimento Italian regime as a blockaded and/or weakly legitimized political system. The author argues that analytical implications of these accounts are important for an advanced understanding of the elite-based electoral and party competition and co-operation in the arrangements with a number of informal political groupings. Seen in this light, investigations of the peculiar case of post- Risorgimento Italy could help to enrich electoral studies and party research agendas. Keywords elections, parties, political science, historiography, Italy Profesor na FSS MU.

2 Strmiska, M. Interpretace volební a stranické soutěže v zablokovaném systému: případ liberální Itálie ( ) 113 Úvod Charakteristika italského politického systému v liberální éře od sjednocení Itálie v roce 1861 do ustavení fašistického režimu ( ) představuje komplexní kontroverzní téma dlouhodobě poskytující řadu podnětů a výzev pro historický i politologický výzkum (viz např. Salomone 1962; Mack Smith 1968; Ullrich 1978; Vivarelli 1981; Vallauri 1985; Romano 1986; Farneti 1989; Gherardi 1993; Davis 1994; Riall 1995, Rogari 1998; Mastropaolo 1980, 1986 a 2001; Carocci 2002; Sabbatucci 2003; Musella 2003; Salvadori 2007 a 2011; Carter 2011). Hlavním cílem tohoto článku je upozornit na soubor politologicky velmi zajímavých problémů spjatých s výkladem vývoje italského liberálně-monarchistického režimu například jako zablokovaného a/nebo slabě legitimizovaného politického systému. Největší pozornost zde bude věnována několika s konceptem zablokování přímo spjatým anebo s ním kompatibilním charakteristikám daného režimu, zahrnujícím interpretace italské volební soutěže a interakcí stranicko-politických uskupení se zvláštním zřetelem k období do parlamentních voleb v roce 1913.¹ Je třeba upozornit, že autory posuzovaných výkladů jsou převážně prominentní italští historikové (jako Massimo L. Salvadori, Fulvio Cammarano nebo Alberto M. Banti), nikoli politologové. S touto okolností úzce souvisí druhý, doprovodný cíl této stati: ukázat na zvoleném případě na možnosti analyticky produktivního a inspirativního propojování výzkumných agend politologické a historiografické provenience. Liberálně-monarchistická Itálie jako zablokovaný politický systém: Salvadoriho pojetí Ústřední roli při prosazování teze o liberálně-monarchistické Itálii jako zablokovaném politickém systému (sistema politico bloccato) přesněji řečeno, jako prvním ze série tří zablokovaných italských politických systémů (liberálně-monarchistického, fašistického a poválečného republikánského) sehrál turínský historik Massimo Luigi Salvadori (Salvadori 1994, 1996, 2001, 2011, 2013). V Salvadoriho pojetí je klíčovým rozlišujícím znakem zablokovaného mocensko-politického uspořádání nepřítomnost a nemožnost fyziologické alternace vládních sil (přičemž nejde nutně o alternaci dokonale strukturovaných politických stran), tedy takové alternace, která nevede zároveň ke změně celého režimu. S absencí alternace prorežimních formací pak úzce souvisí jednak specifický vztah mezi vládnoucí garniturou a opozicí a jejich systémově a situačně podmíněné vlastnosti a role, jednak sestava dostupných opcí pro nastavení a směřování celého politického systému. Geneticky nejdůležitější, výchozí moment zablokování politického systému je podle Salvadoriho dán tím, že vůdčí mocensko-politické uskupení, ovládající rozhodující státní instituce, nezískává uznání a souhlas hlavních opozičních sil disponujících silnou sociálně-politickou podporou (Salvadori 2001: 47). Jejich vztah následně nutně nabývá podoby vzájemné negace, permanentní oboustranné delegitimace. Stát je ztotožněn s privilegovanou vládní vrstvou (a v očích opozice a všech vyloučených aktérů se stává majetkem vládnoucích elit a ničím více), zatímco opozice ztělesňuje přinejmenším v oficiální prorežimní perspektivě anti-stát. Taková frontální kontrapozice provládních-prorežimních a protivládních-protirežimních sil podle M. L. Salvadoriho vede, mimo jiné, k ostrým ideologickým konfliktům, k neutuchající světonázorové válce připravující půdu pro organické krize politického systému. Takové krize přinášejí bez ohledu na jejich konkrétní institucionálně-politická vyústění neblahá, nežádoucí dědictví spočívající především v dlouhodobě působících kolektivních traumatech, která obvykle znesnadňují pokusy o ustavení normálního (v Salvadoriho pojetí) soutěživého pluralistického uspořádání. V takovém historickém kontextu je pochopitelné, že po kolapsu jednoho zablokovaného systému je nejpravděpodobnější variantou vývoje konstituování sice nového, ale opět zablokovaného mocensko-politického uspořádání. A v tom podle Salvadoriho spočívá nejpalčivější projev italské anomálie (Salvadori 1994, 2001, 2007, 2013, 2014). ¹Rok 1913 byl zvolen jako mezník především kvůli nezbytnému zúžení a zjednodušení posuzované problematiky. Parlamentními volbami v roce 1913 začala z více hledisek (včetně zřetele k důsledkům rozšíření volebního práva a k prosazování nových tendencí vývoje stranicko-politického pluralismu) nová etapa vývoje liberálně-monarchistické Itálie, vyznačující se pozměněnou konfigurací hlavních problémů pro historicko-politickou interpretaci, která vyžaduje samostatnou reflexi v rozsahu vymykajícím se možnostem tohoto příspěvku.

3 114 European Electoral Studies, Vol. 9 (2014), No. 2, pp V Salvadoriho historicko-politické perspektivě byla charakteristika liberálně-monarchistického režimu důležitá už z toho důvodu, že se jednalo o první ze série posuzovaných italských politických systémů (v éře sjednocené Itálie)², v němž se rovněž poprvé ozřejmilo, jaké opce pro rozvíjení a proměnu celého politického systému zevnitř jsou dostupné, respektive úměrné vlohám a schopnostem tehdejších vládnoucích elit. Podle Salvadoriho v dané epoše vyvstaly dvě základní opce: v úvahu přicházelo transformistické rozšíření politické základny režimu anebo podlehnutí autoritářskému pokušení (Salvadori 1994: 20 39; Salvadori 1996: 33 41). Autoritářská opce nepředstavovala žádné novum ani nějakou italskou zvláštnost, zatímco transformismus (trasformismo) byl pozoruhodnou inovací se specifickými italskými rysy. Za podstatu transformistické praxe většina autorů, specializujících se na tuto problematiku, považovala rozšiřování vládního tábora primárně provládní parlamentní většiny prostřednictvím povolební kooptace umírněných sektorů opozice, které se touto kooptací proměňují v legitimní součást vládní garnitury, respektive jsou za takovou součást veřejně uznány (srv. Rogari 1998; Musella 2003; Sabbatucci 2003). Podle Salvadoriho transformismus sloužil v liberálně-monarchistickém režimu potřebě rozšíření a dílčí obměny vládnoucích vrstev, které ale nemohly postačovat k odblokování politického systému a/nebo ke změně jeho základních vlastností (Salvadori 1994: zvl. 38; Salvadori 2001: 48). Důležitou roli zde hrála okolnost, že praxe transformistického rozšíření měla vyhraněně elitářský a převážně oportunistický charakter a nepřinášela žádné dlouhodobé systémově relevantní podněty pro širokou sociálně-politickou legitimaci liberálně-monarchistického režimu. Vedlejším důsledkem transformistické expanze vládních-prorežimních sil, bylo umocňování konfliktní plurality a nejednoty komponentů opozičního tábora a oslabování schopnosti opozice ztělesňovat na půdě institucionální politiky věrohodnou vládní alternativu (srv. Salvadori 1996: 44; Salvadori 2001: 47 49). Jednalo se tedy o vzorec jednání politických elit výrazně omezující možnost utvoření funkční institucionalizované opozice ztělesňující prorežimní vládní alternativu. V tomto smyslu transformismus účinně napomáhal reprodukci zablokování politického systému. K výše řečenému je třeba dodat, že Salvadoriho pojetí liberálně-monarchistické Itálie jako zablokovaného systému vykazuje řadu styčných bodů jak s politologickými schématy (včetně modelu polarizovaného pluralismu, vypracovaného G. Sartorim; srv. Sartori 1976 a 1982), tak s podrobnějšími a ucelenějšími historickými výklady vývoje italské politiky a společnosti v liberální éře (viz např. Mack Smith 1982; Romanelli 1990; Gherardi 1993; Banti 1996; Cammarano 1999). Salvadoriho interpretace ovšem nemůže tato schémata a výklady nahradit a M. L. Salvadori o něco takového ostatně ani seriózně neusiloval. Hlavní příspěvek Salvadoriho, alespoň z hlediska upřednostněného v této stati, spočívá v rozvinutí mezioborově použitelné historicko-politické analytické perspektivy, jež umožňuje nepředpojatou expozici několika klíčových problémů vztahujících se k roli voleb a k charakteru stranicko-politické soutěže v zablokovaných systémech. Pojetí volební a stranické soutěže a výklad italských zvláštností Salvadoriho historicko-politická perspektiva je zajímavá především tím, že umožňuje a do značné míry přímo vyžaduje nastolení otázky, k čemu slouží (a/nebo k čemu zjevně neslouží) volby a stranicko- -politická soutěž v zablokovaném oligarchickém systému přičemž poskytuje výchozí bod anebo přinejmenším užitečné dílčí podněty pro poměrně rozsáhlý okruh různorodých interpretací lišících se mírou kontextuální citlivosti i teoretickými ambicemi. V této souvislosti je třeba upozornit, že nejde o otázku, jež by v italské historiografii představovala úplnou novinku. M. L. Salvadorimu je však třeba přiznat, že se mu podařilo vnést do posuzování volebně-politických aspektů vývoje italského liberálně- ²Takto ohraničená perspektiva vykazovala zjevnou slabinu, spočívající v tendenci nebrat dostatečně v úvahu vazbu mezi vlastnostmi piemontského (piemontsko-sardinského) režimu před rokem 1860 a piemontizovaného politického systému sjednocené Itálie, zejména v rané fázi jeho vývoje. Význam této slabiny ovšem mohl vystoupit náležitě do popředí teprve po zdůraznění (a nikoli po pouhém připuštění) skutečnosti, že piemontský režim v Cavourově éře byl rovněž zablokovaným systémem a že se stranicko-politická soustava sjednocené Itálie zrodila v situaci, kdy převládaly vzorce zajišťování parlamentní většiny a vládnutelnosti cavourovské provenience (Ridolfi 2008: 20). Něco takového ovšem znamenalo neodvolatelně vstoupit do sporu o cavourovské dědictví, což představovalo a do značné míry stále představuje pro většinu italských historiků i politologů ožehavý problém (srv. Salomone 1962; Grew 1962; Mack Smith 1957, 1968, 1982; Romeo 1964 a 1994; Romano 1986; Ashley 2003; Salvadori 2011; Salvadori 2014).

4 Strmiska, M. Interpretace volební a stranické soutěže v zablokovaném systému: případ liberální Itálie ( ) 115 -monarchistického režimu novou dynamiku a rozšířit prostor pro analyticky prospěšnou konfrontaci různých stanovisek. Tento moment se pokusím ilustrovat na třech zajímavých příkladech tematicky různě orientovaných výkladů politického vývoje liberální Itálie, jejichž autory jsou historikové Alberto Mario Banti, Fulvio Cammarano a Gian Luca Fruci. Jestliže pro M. L. Salvadoriho bylo příznačné zdůraznění zablokovaného charakteru italského liberálně-monarchistického režimu, Alberto M. Banti vyzdvihl jeho nereprezentativnost, vztaženou v prvé řadě k italskému parlamentu, respektive k jeho volené dolní komoře (Banti 1996: 25). Banti, podobně jako další historikové, zdůraznil, že volebním právem na počátku šedesátých let disponovalo pouze 1,9 % celkové populace (a 7,9 % dospělého mužského obyvatelstva), což od počátku omezovalo spolu s jinými faktory možnost legitimace parlamentu jako skutečně celonárodní zastupitelské instituce. Neméně významná byla pro Bantiho okolnost, že celkový obraz italské parlamentní politiky byl dlouhodobě ovlivněn negativním dojmem z prosazování účelových koalic regionálních a lokálních zájmů vládnoucími skupinami notáblů-honorací (z tábora tzv. Pravice či Historické pravice, tj. rozšířené cavourovské vládní liberálně-konzervativní většiny; Banti 1996: 31 33). Do roku 1876, kdy během parlamentní revoluce (a mimovolební cestou) vystřídala liberálně-konzervativní Pravici v roli vládního uskupení liberálně-pokroková Levice (Leoni 2001: ), a do jisté míry ještě do počátku osmdesátých let ( ), vykazovalo stranicko-politické uspořádání jisté rysy bipolarity, která ale nebyla založena na dostatečně silných a trvalých ideově-programových rozdílech (Banti 1996: 41 45). Postupné stírání rozdílů mezi uskupeními Levice a Pravice přidalo na významu regionálním odlišnostem, na jejichž bázi se utvářely různé parlamentní skupiny s rozeznatelnou regionální bází (piemontskou, lombardskou, toskánskou atd.), udržované pohromadě převážně individuální osobní loajalitou jejich členů vůči politickým předákům. Výsledné konstelace politických skupin a na nich založené vládní většiny nebyly ovšem stabilní. Parlamentní politika byla charakterizována vysokou volatilitou a tomu odpovídala i nízká životnost vlád. Banti přitom netvrdil, že by v italské parlamentní politice před expanzí vlivu a volebního potenciálu socialistů, radikálů a republikánů (utvářejících oblast tehdy nazývanou Krajní levice) úplně chyběly dělící linie produkující ideologickou inkompatibilitu, ty však podle jeho názoru nehrály rozhodující formativní roli (Banti 1996: 45 46). Za daných podmínek představovala transformistická parlamentní praxe přirozené vyústění předcházejícího vývoje. Banti zdůraznil, že transformismus sice budil odpor, ale byl poměrně záhy akceptován většinou italského liberálního establishmentu, což vedlo k definitivní likvidaci zdání dvoustranické dynamiky provázející předchozí období politického soupeření a vytvoření podmínek příznivých pro apoteózu parlamentního taktizování (Banti 1996: 47). Bantiho pohled na roli parlamentních voleb v liberálně-monarchistické Itálii byl v hlavních ohledech kompatibilní s hlediskem uplatněným M. L. Salvadorim: italské parlamentní volby sloužily především k potvrzení pozic již vládnoucího uskupení, nikoli k alternaci vládních stran. S tím úzce souviselo zdůraznění charakteru voleb jako v podstatě elitami aranžované, mocensky-administrativně manipulované události. Banti přitom věnoval zvláštní pozornost popisu jižanských zvláštností, které z jeho hlediska představovaly organickou součást italských volebně-politických specifik. Volební modus operandi jižanské liberální honorace, založený na rozsáhlé manipulaci různého druhu, byl vskutku pozoruhodný.³ Banti poukázal mimo jiné ne bez jisté ironie na fenomén vyšší průměrné volební účasti v jižní Itálii, často spojené s drtivými vítězstvími představitelů místní honorace (Banti 1996: 39 40). Vyšší volební účast (od 53,1 % do 67,1 % v poloostrovní jižní Itálii, 62,4 % až 80,1 % na Sicílii) neměla podle jeho názoru nic společného s demokratickou participací, nýbrž ukazovala na funkčnost a vysokou mobilizační kapacitu klientelistických sítí (v některých kontextech vykazujících skutečně mimořádnou volebně-mobilizační efektivitu; viz například Amato 2001; Musella 1994). Zvláštní případ představovala Sicílie s četnými incidenty volebního násilí ukazujícími na propojení významné části místní honorace s organizovaným zločinem (Banti 1996: 39 40). ³A. M. Banti mohl v tomto ohledu navázat na závěry učiněné dalšími italskými historiky. Jak ukázal například Luciano Martone, na italském Jihu (ale nejen tam) byly volební podvody nikoli výjimečnou, nýbrž běžnou, systémovou záležitostí vyvolávající pouze neúčinnou represi, což poznamenalo fungování celého liberálního režimu (Martone 1988: 90; srv. Andreucci 1995). Luciano Martone zdůraznil, že rozsáhlé volební podvody vyplývaly z nutnosti zařídit volby, z potřeby zajištění, prekonstituování solidních širokých provládních a prorežimních většin. To nutilo vládní garnituru k intervenci v předvolebním období i v období utváření a legitimace parlamentní vládní většiny skrze rozsáhlou volební manipulaci, jejímž nejúčinnějším nástrojem byly periferní orgány výkonné moci (tedy především prefekti; Martone 1988: 76).

5 116 European Electoral Studies, Vol. 9 (2014), No. 2, pp Fulvio Cammarano, další z prominentních historiků zabývajících se politikou liberálně-monarchistické Itálie, nabídl odlišný pohled, který je v některých důležitých bodech neslučitelný se stanovisky jak M. L. Salvadoriho, tak A. M. Bantiho. Cammarano například tvrdil, že v Itálii před rokem 1882 neexistovala žádná etablovaná, vrozená transformistická tradice. Historická pravice i Historická levice (tedy Pravice a většinový komponent Levice před rokem 1876) sice nepředstavovaly politické strany v pozdějším smyslu, ale přinejmenším do poloviny sedmdesátých let vystupovaly v nejdůležitějších ohledech víceméně kompaktně (Cammarano 2006: 41 42; srv. Cammarano 1999: 21 a n.). Cammarano otevřeně zpochybnil všechny interpretace, které podle jeho názoru přehnaně a tudíž neoprávněně zdůrazňovaly setrvale anomální charakter italského politického vývoje po roce To pro něj představovalo východisko k částečné rehabilitaci transformismu, přesněji řečeno transformistického centrismu, jako legitimní cesty k modernitě. Nejzajímavější součástí Cammaranovy argumentace byl poukaz na skutečnost, že ve britské stranické soustavě v klasické éře liberalismu (tedy v uspořádání představujícím referenční model bipartismu, na nějž se odvolávala žady italských politiků a intelektuálů) se rovněž poměrně dlouhodobě praktikovala izolace extrémních křídel prostřednictvím spolupráce umírněných toryů a whigů (Cammarano 2006: 42 43). Transformismus měl podle F. Cammarana původně chvályhodný strategický rozměr a ušlechtilý cíl (utváření široké vlastenecké proústavní, prorežimní většiny), který byl ovšem posléze překryt klientelistickým rozměrem (tedy v Cammaranově pojetí především nepatřičným používáním administrativy a veřejných financí; Cammarano 2006: zvl. 45; Cammarano 2008: 50 51). Tato transformistická deviace představovala nechtěné, nezamýšlené vyústění strategie vůdčích sektorů italské politické elity (nejprve Historické pravice a poté společně umírněných sektorů levice i pravice, splynuvších v tábor ústavních- -vládních liberálů) usilující o neutralizaci politických výzev vyplývajících z měnících se sociálních poměrů. V liberálně-monarchistické Itálii nedošlo, jak Cammarano připustil, k parlamentarizaci režimu ve smyslu přetavení sociálních konfliktů ve stranicky zprostředkované a usměrněné soupeření, vedoucí od konfliktu nazpět ke konsensu a parlament se tak stal výrazem politické impotence národní politické elity, místem vyjádření teritoriální fragmentace a prosazování množství zájmů privátní povahy, nikoli ústředním nástrojem kulturní a politické homogenizace země (Cammarano 2008: 55). Pokud jde o charakteristiku parlamentních voleb, která měla v Cammaranově výkladu pouze vedlejší, doplňkovou roli, Fulvio Cammarano se omezil na zdůraznění zjevné souvislosti mezi italskou honorací preferovaným přímým vztahem kandidáta (tj. nenahraditelné osobnosti se sociální autoritou) k voličům a indispozicí strukturovat volební soutěž podle jasně daných ideově-programových opcí. (Cammarano 2008: 48). Výsledkem byl oligarchický parlamentarismus a elitářský liberalismus (Cammarano 2008: 50). Cammaranova charakteristika politického systému liberálně-monarchistické Itálie jako oligarchického parlamentarismu či semiparlamentarismu (vzhledem k rozsáhlým ústavním prerogativám krále) se co do svého celkového vyznění příliš neodlišovala od závěrů učiněných M. L. Salvadorim a A. M. Bantim. Ve vztahu k Salvadoriho koncepci zablokovaného systému vystupuje ovšem do popředí jako klíčový rozdíl. Cammaranova dílčí rehabilitace transformismu (transformistického centrismu), který podle F. Cammarana nepředstavoval politické řešení jednoznačně podmíněné či diktované charakteristickými rysy či dispozicemi italského politického života a který nebyl ani vyjádřením etických limitů vládnoucích elit. Toto stanovisko je analyticky nesporně zajímavé, ale jeví se jako obtížně obhajitelné. V každém případě lze ovšem ocenit Cammaranovo připomenutí (navazující na přístup uplatněný například Paolem Pombenim; srv. Pombeni 1986), že téma transformismu nelze adekvátně pojednat a pochopit mino kontext posledních třech desetiletí vývoje liberálního konstitucionalismu v Evropě 19. století, včetně jeho ideových a politických rozporů a napětí. Do diskuse o výše zmíněných politických aspektech italského vývoje přispěl zajímavým způsobem Gian Luca Fruci, reprezentující mladší generaci italských historiků. Fruci se vyslovil pro překonání moralistického a antropologického přístupu k transformismu a v podobném duchu jako F. Cammarano zdůraznil, že konvergence ke středu je principiálně stejně legitimní alternativou jako kompetitivní bipartismus. Italský transformistický centrismus nebyl pro Fruciho a priori odsouzeníhodným, nelegitimním fenoménem, jako jimi nebyly příbuzné centristické politické modely orleanistické Francie (juste milieu), Palmerstonovy vlády v Británii, konjunkce středů ve francouzské Třetí republice atp. (Fruci 2008: 98).

6 Strmiska, M. Interpretace volební a stranické soutěže v zablokovaném systému: případ liberální Itálie ( ) 117 Hlavní inovace Fruciho ve zde uplatněné perspektivě spočívala ovšem v něčem jiném, v přenesení pozornosti jednak k roli, kterou v italské parlamentní politice liberální éry sehrávaly neformální skupiny, jednak k distinktivním vlastnostem těchto uskupení. Fruci zdůraznil, že neformální skupiny s politickou afinitou si na půdě italské institucionální politiky i po transformistickém přesměrování zachovaly některé prvky historických totožností Levice a Pravice, které ovšem neomezovaly praktikování mnohočetných kombinací (Fruci 2008: a n.). Zřejmá byla rovněž vazba těchto skupin s relativně dlouhým trváním k regionálním (eventuálně meziregionálním) entitám a k místním společenstvím zájmů. Podle Fruciho zde byla patrná tendence k překračování výchozích regionálních základen, což ale neznamenalo nacionalizaci parlamentní politiky ani volební soutěže, spíše šlo o extenzi a pokračování klientelistických forem politizace shora. Základní stavební jednotkou dlouhodobých skupin politických přátel přitom nebyly lokální organizace, nýbrž jednotliví poslanci, představující podle Fruciho jakési vojáky v parlamentních milicích jednotlivých vůdčích politiků (Fruci 2008: 112). Stranicko-politický systém, pokud lze o něčem takovém v liberálně-monarchistické Itálii hovořit (přinejmenším do devadesátých let 19. století), měl do značné míry podobu proměnlivých konstelací neformálních skupin což platilo především (ale nikoli výlučně) pro liberální prorežimní tábor či oblast. I když Fruciho argumentace vykazovala značné mezery, je třeba tomuto autorovi přiznat, že se mu podařilo obrátit pozornost k doposud velmi málo zpracovanému tématu značného významu: k postavení a roli neformálních skupin s politickou afinitou v elitářsky založeném politickém systému. Je otevřenou otázkou, v jakých konfiguracích posuzovaných problémů a v jakých argumentačních liniích může soustředění pozornosti na vlastnosti a roli neformálních skupin nabýt největšího významu, popřípadě přispět k něčemu, co by se dalo označit za metodologický průlom. Závěr Předcházející výklad nepředstavuje nic více než dílčí ilustraci rozsáhlého a rozrůzněného souboru témat, který je jak jsem se pokusil ukázat zajímavý jak pro historiky, tak pro politology. Domnívám se, že výše posuzované interpretace politiky v liberálně-monarchistické Itálii poskytují zajímavé podněty nejen pro obohacení jednotlivých sektorů agendy výzkumu volební soutěže a interakcí (volebních i nevolebních) různých politických aktérů, nýbrž rovněž pro promýšlení nových přístupů ke stranicko- -volební problematice a pro interpretace širšího historicko-politologického záběru. Otevírá se zde pohled na rozsáhlý okruh možností propojování charakteristik volební soutěže a interakcí politických aktérů různého charakteru (ne nutně pouze moderních stran) s přesnějším vymezením jejich funkce v daném režimu i jejich vztahu k systémovým vlastnostem daného mocensko-politického uspořádání. Využití těchto možností však vyžaduje sensibilitu, které není v politologii obvyklá, proto je možné a vhodné hledat inspiraci v historiografii a v dalších disciplínách (historické sociologii atp.). Seznam použité literatury A, A La classe politica napoletana e le elezioni del Napoli: La ci à del sole. A, F La norma e la prassi. Le elezioni irregolari nell Italia liberale, Passato e presente, roč. 13, č. 34, s A, S. A Making Liberalism Work: The Italian Experience, Westport: Praeger. B, A. M Storia della borghesia italiana. L età liberale. Roma: Donzelli. C, F Storia politica dell Italia liberale: l età del liberalismo classico, Roma: Laterza. C, F Un centrisme, le transformisme liberal en Italie et en Grande-Bretagne au XIX siècle. In G, S., G, J. (eds). Centre et centrisme en Europe aux XIXe et XXe siècles. Regards croisés. Bruxelles: Peter Lang, s C, F Las elites políticas y la construcción del estado liberal en Italia ( ). In Z, R., C, R. (eds). Las elites en Italia y en España ( ). Valencia: Universitat de València, s

7 118 European Electoral Studies, Vol. 9 (2014), No. 2, pp C, G Destra e sinistra nella storia d Italia. Bari: Laterza. C, N Rethinking the Italian Liberal State. Bulletin of Italian Politics, roč. 3, č. 2, s D, J. A Re-mapping Italy s Path to the Twentieth Century. Journal of Modern History, roč. 66, č. 2, s F, P La classe politica italiana dal liberalismo alla democrazia. Genova: ECIG. F, G. L Los grupos antes de los grupos. Apuntes pare el estudio de las constelaciones políticas en el parlamento de la Italia liberal. In Z, R., C, R. (eds). Las Elites en España e Italia ( ). Valencia: Universitat de València, s G, R How Success Spoiled the Risorgimento. The Journal of Modern History, roč. 34, č. 3, s G, R L arte del compromesso. La politica della mediazione nell Italia liberale. Bologna: Il Mulino. L, F Storia dei partiti politici italiani. Napoli: Alfredo Guida. M S, D Cavour and Parliament. Cambridge Historical Journal, roč. 13, č. 1, s M S, D Da Cavour a Mussolini. Catania: Bonanno. M S, D Storia d Italia. Dal 1861 al Bari: Laterza. M, A Storia dei partiti politici in Italia / I partiti politici dell Italia unita. Roma: Lucarini. M, L Le elezioni e i brogli. Sui ricorsi al Consiglio di Stato in età liberale. Meridiana, roč. 2, č. 4, č M, A Electoral Processes, Political Behaviour, and Social Forces in Italy from the Rise of the Le to the Fall of Gioli i In B, O. (ed.). Wahlerbewegung in der Europäischen Geschichte, Ergebnisse einer Konferenz. Berlin: Colloquium Verlag, s M, A Notabili, clientelismo, trasformismo, In V, L., P, F. (eds). Storia d Italia. Annali. XVII. Il parlamento. Torino: Einaudi, s M, A Sviluppo politico e parlamento nell Italia liberale. Un analisi a partire dai meccanismi della rappresentanza. Passato e presente, roč. 4, č. 12, s M, L Individui, amici, clienti. Relazioni personali e circuiti politici in Italia Meridionale tra O o e Novecento. Bologna: Il Mulino. M, L Il trasformismo. Bologna: Il Mulino. N, S Campagne ele orali e sistemi ele orali nell Italia liberale, In R, S. (red.). Rappresentanza e governo alla svolta del nuovo secolo. Firenze: Firenze University Press, s P, P Trasformismo e questione del partito: la politica italiana e il suo rapporto con la vicenda costituzionale europia. In P, P. (ed.). La trasformazione politica nell Europa liberale, Bologna: Il Mulino, s R, L Progress and Compromise in Liberal Italy. The Historical Journal, roč. 38, č. 1, s R, M Storia dei partiti politici. L Italia dal Risorgimento alla Repubblica. Milano: Mondadori. R, S Alle origini del trasformismo. Partiti e sistema politico nell Italia liberale, Bari: Laterza. R, R L Italia liberale, Bologna: Il Mulino. R, S Cavour and the Risorgimento. Journal of Modern History, roč. 58, s R, R Dal Piemonte sabaudo all Italia liberale. Torino: Einaudi. R, R Vita di Cavour. Bari: Laterza. S, G Il trasformismo come sistema. Saggio sulla storia politica dell Italia unita. Bari: Laterza. S, A. W The Risorgimento between Ideology and History: The Political Myth of rivoluzione mancata. The American Historical Review, roč. 68, č. 1, s

8 Strmiska, M. Interpretace volební a stranické soutěže v zablokovaném systému: případ liberální Itálie ( ) 119 S, M. L Storia d Italia e crisi di regime. Alle radici della politica italiana. Bologna: Il Mulino. S, M. L Storia d Italia e crisi di regime. Saggio sulla politica italiana, Bologna: Il Mulino, S, M. L Storia d Italia e crisi di regime. Saggio sulla politica italiana, Bologna: Il Mulino. S, M. L Italia divisa. La coscienza tormentata di una nazione. Roma: Donzelli. S, M. L L Italia e i suoi tre stati. Il cammino di una nazione. Bari: Laterza. S, M. L Storia d Italia. Crisi di regime e crisi di sistema Bologna: Il Mulino. S, M. L L eterno trasformismo italiano. La Repubblica, S, G The Parties and Party Systems. A Framework for Analysis. I. Cambridge: Cambridge University Press. S, G Teoria dei partiti e caso italiano. Milano: SugarCo. U, H Die italienischen Liberalen und die Probleme der Demokratisierung, Geschichte und Gesellscha, roč. 4, č. 1, s V, C Lineamenti di storia dei partiti italiani. Dal Risorgimento alla Repubblica. Roma: Bulzoni. V, R Il fallimento del liberalismo, Studi sulle origini del fascismo. Bologna: Il Mulino.

Systémy politických stran základní klasifikace a typologie

Systémy politických stran základní klasifikace a typologie Systémy politických stran základní klasifikace a typologie Obsah bloku Co to je systém politických stran vymezení a kritéria pro třídění Faktory ovlivňující podobu stranického systému Technické ústavní

Více

1. Úvod. (Petr Jurek a Pavel Hlaváček)

1. Úvod. (Petr Jurek a Pavel Hlaváček) 1. Úvod (Petr Jurek a Pavel Hlaváček) Kniha Politické systémy anglosaských zemí představuje pokus o nahlédnutí na ústavní a politické systémy vybraných anglosaských zemí Spojeného království Velké Británie

Více

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU)

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU) Škola Ročník 4. ročník (SOŠ, SOU) Název projektu Interaktivní metody zdokonalující proces edukace na ISŠP Číslo projektu Číslo a název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Autor

Více

Příklady evropských politických. systémů

Příklady evropských politických. systémů EPS III Příklady evropských politických Klasické demokracie Francie Velká Británie Itálie SRN Přechody k demokracii Španělsko Nové demokracie Polsko Slovensko Česká republika systémů Literatura a zdroje

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Veřejné politiky

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Veřejné politiky Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Veřejné politiky Název tématického celku: Trh, stát a neziskový sektor regulátory v životě společnosti Cíl: Seznámit studenty s problematikou

Více

Základy politologie 2

Základy politologie 2 Základy politologie 2 1. Cílem předmětu je seznámit studenty s podstatou a fungováním jednotlivých prvků politického systému a politického procesu. Osvojení si pojmového aparátu a znalost zákonitostí politického

Více

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14. Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského, Dubí 1 Politologie Etymologicky

Více

Liberálně-konzervativní akademie

Liberálně-konzervativní akademie Liberálně-konzervativní akademie Blok Mezinárodní vztahy PhDr. Vít Hloušek, Ph.D. Mezinárodní politologický ústav a Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně kontakt:

Více

POLITICKÉ STRANY. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová.

POLITICKÉ STRANY. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. POLITICKÉ STRANY Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. POLITICKÝ PLURALISMUS = existence mnoha politických stran a zájmových skupin působí ve společnosti

Více

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE Cílem předmětu je seznámit studenty s pojmem demokracie. V průběhu kurzu bude sledován obsahový vývoj pojmu demokracie. Posluchačům

Více

Základy Politologie. Prerekvizity: žádné

Základy Politologie. Prerekvizity: žádné Základy Politologie Cílem je získat znalosti z oboru politologie, týkající se základních pojmů a klíčových oblastí veřejného a politického života. Charakteristika získaných vědomostí a dovedností: Kurz

Více

Aleš Binar, Ph.D. MODERNÍ OBČANSKÁ SPOLEČNOST. Rozšiřující studijní text k předmětu Vybrané kapitoly světových a českých dějin (VKD)

Aleš Binar, Ph.D. MODERNÍ OBČANSKÁ SPOLEČNOST. Rozšiřující studijní text k předmětu Vybrané kapitoly světových a českých dějin (VKD) Aleš Binar, Ph.D. MODERNÍ OBČANSKÁ SPOLEČNOST Rozšiřující studijní text k předmětu Vybrané kapitoly světových a českých dějin (VKD) Vznik moderní občanské společnosti Předmětem zájmu VKD je vývoj moderní

Více

Základní charakteristiky polit. stran:

Základní charakteristiky polit. stran: Základní charakteristiky polit. stran: a) Dobrovolné, trvalé, otevřené útvary s formálním a exkluzivním členstvím, přičemž členové sdílejí společné principy či zájmy. b) Usilují o politickou moc (buď pro

Více

Liberálně-konzervativní akademie

Liberálně-konzervativní akademie Liberálně-konzervativní akademie Blok Mezinárodní vztahy doc. PhDr. Vít Hloušek, Ph.D. Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně kontakt: hlousek@fss.muni.cz Přednáška

Více

Lidský potenciál české společnosti a veřejná politika

Lidský potenciál české společnosti a veřejná politika a veřejná politika Slavnostní a pracovní zasedání Vědecké rady Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích 9.10. 2006 Martin Potůček, Karlova Univerzita v Praze a veřejná politika

Více

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu Vícezdrojové financování - magisterské studium Přednášející: Doc. Radim Valenčík, CSc. Název tematického celku: Úvod do studia problematiky

Více

Polis= městský stát, logos= věda -> starost o věci veřejné Název politologie se používá především v Evropě V USA politické vědy (political science)

Polis= městský stát, logos= věda -> starost o věci veřejné Název politologie se používá především v Evropě V USA politické vědy (political science) Otázka: Politologie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Mel 1. Název, vznik, předmět, rozdělení VZNIK: Má svůj původ ve starověkém Řecku (součástí filozofie) Jako samostatná věda konec 19. stol.

Více

Politický systém Francie. Seminární práce

Politický systém Francie. Seminární práce Politický systém Francie Seminární práce Obsah: Úvod do problematiky... 2 Teoretické vymezení dané problematiky... 2 Závěr... 9 Seznam použitých zdrojů... 10 1 Úvod do problematiky Zvoleným tématem mé

Více

Volební inženýrství v praxi

Volební inženýrství v praxi Volební inženýrství v praxi Struktura tématického bloku Význam volebních systémů Duvergerovy zákony Účinky volebních systémů - diskuse Praktické příklady Výběr volebního systému Charakter společnosti Struktura

Více

4) smluvní mezi lidmi vznikla smlouva o dohodnutí pravidel, původ moderních států

4) smluvní mezi lidmi vznikla smlouva o dohodnutí pravidel, původ moderních států Otázka: Stát Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Martas (vznik a podstata státu, funkce státu, typy státu; demokracie, typy demokracií, státní moc, politické strany, volební systémy) Stát = forma

Více

Evropské politické systémy II

Evropské politické systémy II Evropské politické systémy II Struktura Modely demokracie Komparace ústavních a politických institucí Literatura a zdroje Dvořáková V. a kol.: Komparace politických systémů I., 4. vydání, Praha 2005 Dvořáková,

Více

Aplikace výsledků European Social Survey a Schwartzových hodnotových orientací v oblasti reklamy

Aplikace výsledků European Social Survey a Schwartzových hodnotových orientací v oblasti reklamy Aplikace výsledků European Social Survey a Schwartzových hodnotových orientací v oblasti reklamy Ing. Ludmila Navrátilová Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, Kolejní 4, 612 00 Brno, Česká

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Č. j. USTR 486/2015. KONCEPCE VĚDECKÉHO ZAMĚŘENÍ Ústavu pro studium totalitních režimů

Č. j. USTR 486/2015. KONCEPCE VĚDECKÉHO ZAMĚŘENÍ Ústavu pro studium totalitních režimů Č. j. USTR 486/2015 KONCEPCE VĚDECKÉHO ZAMĚŘENÍ Ústavu pro studium totalitních režimů Schválena Radou ÚSTR dne 26. června 2015 Úvod Následující koncepce dlouhodobého vědeckého rozvoje Ústavu pro studium

Více

Závěrečná konference Politiky péče o děti a seniory v měnící se společnosti: zkušenosti z České republiky a Norska

Závěrečná konference Politiky péče o děti a seniory v měnící se společnosti: zkušenosti z České republiky a Norska Závěrečná konference Politiky péče o děti a seniory v měnící se společnosti: zkušenosti z České republiky a Norska Blanka Plasová Kateřina Kubalčíková Strategie rodin i jednotlivců s potřebou zajištění

Více

Spor českých parlamentních stran o evropskou integraci

Spor českých parlamentních stran o evropskou integraci Spor českých parlamentních stran o evropskou integraci Jaroslav Čmejrek KHV PEF ČZU Politická integrace Evropy vyvolává řadu otázek: mezivládní princip / nadnárodní princip? společenství suverénních států

Více

Politické systémy anglosaských zemí

Politické systémy anglosaských zemí Pavel Hlaváček, Petr Jurek a kol. Politické systémy anglosaských zemí Západočeská univerzita v Plzni, 2014 Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být rozmnožována a rozšiřována jakýmkoli

Více

Systémy zdravotní péče

Systémy zdravotní péče Systémy zdravotní péče Doc. PhDr. Kateřina Ivanová, Ph.D. Zdravotnické systémy 1 Systémové pojetí 1 Obecná teorie systémů všechny předměty, jevy a procesy reálného světa si lze představit jako systémy:

Více

Zahrady představují jednu z nejvýznamnějších. forem soustavy sídelních i krajinných vegetačních. útvarů. Otázka výtvarných přístupů k jejich řešení je

Zahrady představují jednu z nejvýznamnějších. forem soustavy sídelních i krajinných vegetačních. útvarů. Otázka výtvarných přístupů k jejich řešení je Funkce a formy zahrad jako inspirativní zdroj zahradní a krajinné tvorby Zahrady představují jednu z nejvýznamnějších forem soustavy sídelních i krajinných vegetačních útvarů. Otázka výtvarných přístupů

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu Evropské politické systémy

Metodické listy pro kombinované studium předmětu Evropské politické systémy Metodické listy pro kombinované studium předmětu Evropské politické systémy Tématické bloky: 1. Politická komparace a její místo v politické vědě, cíle, metody 2. Politické systémy, druhy demokracie 3.

Více

- ŠIROKÝ předmětem je stát, polit.instituce a i politická teorie (systémy, historie)

- ŠIROKÝ předmětem je stát, polit.instituce a i politická teorie (systémy, historie) Otázka: Základní problematika politických stran Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Kateřina Novotná význam, systém, dělení; teorie vstupu člověka do politiky, politické zájmy; liberalismus x

Více

VÝVOJ DŮVĚRYHODNOSTI VÁCLAVA KLAUSE CELKOVÝ PŘEHLED

VÝVOJ DŮVĚRYHODNOSTI VÁCLAVA KLAUSE CELKOVÝ PŘEHLED Informace STEM ze dne 5. 3. 13 CESTA VÁCLAVA KLAUSE ČESKOU POLITIKOU I. VÝVOJ DŮVĚRYHODNOSTI VÁCLAVA KLAUSE CELKOVÝ PŘEHLED První část seriálu věnovaného osobnosti Václava Klause sleduje důvěru veřejnosti

Více

POLITICKÉ POMĚRY ročník oboru ZA, ročník oboru SC D/CJL/ZA+SC/ /01/6-20

POLITICKÉ POMĚRY ročník oboru ZA, ročník oboru SC D/CJL/ZA+SC/ /01/6-20 POLITICKÉ POMĚRY Předmět Ročník a obor Kód sady Kód DUM Autor Dějepis, CJL 1. - 4. ročník oboru ZA, 1. 4. ročník oboru SC D/CJL/ZA+SC/01+02+03+04/01 D/CJL/ZA+SC/01+02+03+04/01/6-20 Mgr. Marcela Domalípová

Více

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Základy pedagogiky a sociální pedagogiky 1. Předmět pedagogiky. Systém pedagogických

Více

Cesta MU k institucionální akreditaci. Hodnocení kvality vysokých škol, Telč

Cesta MU k institucionální akreditaci. Hodnocení kvality vysokých škol, Telč Cesta MU k institucionální akreditaci Hodnocení kvality vysokých škol, Telč 5. 5. 2016 1 Leitmotivy Strategickým cílem je globální konkurenceschopnost univerzity. Kvalita vzdělávání je v této soutěži slabinou

Více

Politická socializace

Politická socializace Politická socializace Charakteristika politické socializace Teorie politické socializace Psychologické teorie Stádia morálního usuzování Vzdělávání a politická socializace Charakteristika politické socializace

Více

Spojené království Velké Británie a Severního Irska

Spojené království Velké Británie a Severního Irska Spojené království Velké Británie a Severního Irska Britský politický systém VB je konstituční parlamentní monarchie, tento systém je považován za nejstarší demokracii světa. Jedná se o příklad země, která

Více

Český sociální stát v postkomunistickém kontextu

Český sociální stát v postkomunistickém kontextu Český sociální stát v postkomunistickém kontextu Martin Potůček Centrum pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze Specifické sociální podmínky a možnosti sociální

Více

ZPRÁVY. Centrum základního výzkumu školního vzdělávání zpráva o řešení projektu LC 06046 za rok 2006

ZPRÁVY. Centrum základního výzkumu školního vzdělávání zpráva o řešení projektu LC 06046 za rok 2006 131 ZPRÁVY Centrum základního výzkumu školního vzdělávání zpráva o řešení projektu LC 06046 za rok 2006 Následující zpráva stručně informuje čtenáře o řešení projektu v roce 2006. Připomínáme, že v rámci

Více

OBSAH. Část první POLITIKA POHLEDEM RŮZNÝCH DISCIPLíN 1 25. Politika a politologie: úvod do politické vědy 1 26

OBSAH. Část první POLITIKA POHLEDEM RŮZNÝCH DISCIPLíN 1 25. Politika a politologie: úvod do politické vědy 1 26 OBSAH Tři cesty české politické vědy 1 15 Editorův úvod 1 20 15 Část první POLITIKA POHLEDEM RŮZNÝCH DISCIPLíN 1 25 Politika a politologie: úvod do politické vědy 1 26 MIROSLAV NOVÁK 1. Politická věda,

Více

Lucia Pastirčíková 1

Lucia Pastirčíková 1 Kopeček, Lubomír: Politické strany na Slovensku 1989 až 2006. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2007, 628 stran, ISBN 978-80-7325-113-0. Lucia Pastirčíková 1 Docent Lubomír Kopeček, působící

Více

VEŘEJNÉ POLITIKY 2. Veřejná správa a veřejná politika

VEŘEJNÉ POLITIKY 2. Veřejná správa a veřejná politika 1 VEŘEJNÉ POLITIKY 2 Veřejná správa a veřejná politika STÁT, VEŘEJNÁ SPRÁVA Různé pohledy na stát, pojetí státu, VS Výklad a chápání se liší: právo, sociologie, historické vědy, teorie byrokracie, politické

Více

PC, dataprojektor, filmové dokumenty, aktuální zpravodajství, denní tisk

PC, dataprojektor, filmové dokumenty, aktuální zpravodajství, denní tisk Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Politologie, právo 3. ročník a septima 1 hodina týdně PC, dataprojektor, filmové dokumenty, aktuální zpravodajství, denní tisk

Více

Aktéři a instituce. Čtvrtá lekce kursu Veřejná politika. Martin Potůček

Aktéři a instituce. Čtvrtá lekce kursu Veřejná politika. Martin Potůček Aktéři a instituce Čtvrtá lekce kursu Veřejná politika Martin Potůček Aktéři Instituce O čem bude tato přednáška? Vztah aktérů a institucí Stát jako instituce a aktér Teorie institucionalismu zaměřeného

Více

Český politický systém Liberálně-konzervativní akademie 26/27 Struktura přednášky Moderní česká politika několik úvodních poznámek Ústavní předpoklady Politické strany a stranický systém Volební systémy

Více

METODICKÉ LISTY PRO SOUSTŘEDĚNÍ PRO KOMBINOVANÁ MAGISTERSKÉ STUDIUM PŘEDMĚTU. Veřejná správa evropských zemí

METODICKÉ LISTY PRO SOUSTŘEDĚNÍ PRO KOMBINOVANÁ MAGISTERSKÉ STUDIUM PŘEDMĚTU. Veřejná správa evropských zemí 1 Vysoká škola finanční a správní o. p. s. Praha METODICKÉ LISTY PRO SOUSTŘEDĚNÍ PRO KOMBINOVANÁ MAGISTERSKÉ STUDIUM PŘEDMĚTU Veřejná správa evropských zemí 1 2 Metodický list pro soustředění kombinovaného

Více

Vysoká Škola Finanční a Správní, o.p.s.

Vysoká Škola Finanční a Správní, o.p.s. Metodické listy pro kombinované studium předmětu Ústavní vývoj a ústavní systém ČR 2 Cílem tohoto jednosemestrálního kursu je seznámení s ústavním systémem České republiky a jeho komparaci s některými

Více

EKONOMIKA BLOKU SPOLEČENSKÝCH POTŘEB EKONOMIKA VNĚJŠÍ BEZPEČNOSTI

EKONOMIKA BLOKU SPOLEČENSKÝCH POTŘEB EKONOMIKA VNĚJŠÍ BEZPEČNOSTI VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU SPOLEČENSKÝCH POTŘEB EKONOMIKA VNĚJŠÍ BEZPEČNOSTI Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty

Více

Kapitoly z dějin filmu 1 výukové okruhy, studijní literatura, výkladové metody

Kapitoly z dějin filmu 1 výukové okruhy, studijní literatura, výkladové metody Kapitoly z dějin filmu 1 výukové okruhy, studijní literatura, výkladové metody Doporučená literatura BARTOŠEK, Luboš: Náš film. Kapitoly z dějin (1896-1945). Mladá fronta, 1985. BORDWELL, David THOMPSONOVÁ,

Více

Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19

Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19 Obsah Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19 KAPITOLA I: Pojem, předmět a úkoly kriminologie... 21 1 Pojem a předmět kriminologie... 21 2 Základní

Více

Zpracování digitálního učebního materiálu bylo financováno z projektu OPVK, Výzva 1.5.

Zpracování digitálního učebního materiálu bylo financováno z projektu OPVK, Výzva 1.5. Autor: Ladislava Městková Datum: 20. 3. 2013 Ročník: 7. ročník osmiletého gymnázia Vzdělávací oblast: Dějepis; Člověk a společnost Tematický okruh: Novověk Téma: Sjednocení Itálie a Německa Klíčová slova:

Více

Obecné informace Irsko přistoupilo k Evropskému společenství v roce 1973 společně s Velkou Británií a Dánskem. Patří ke státům, které vstupem velmi zí

Obecné informace Irsko přistoupilo k Evropskému společenství v roce 1973 společně s Velkou Británií a Dánskem. Patří ke státům, které vstupem velmi zí Irsko Obecné informace Irsko přistoupilo k Evropskému společenství v roce 1973 společně s Velkou Británií a Dánskem. Patří ke státům, které vstupem velmi získali, zejména díky štědré regionální politice.

Více

Jiřího Paroubka považuje za důvěryhodného po jeho odchodu do čela nové strany pouze pětina veřejnosti

Jiřího Paroubka považuje za důvěryhodného po jeho odchodu do čela nové strany pouze pětina veřejnosti Jiřího Paroubka považuje za důvěryhodného po jeho odchodu do čela nové strany pouze pětina veřejnosti Za důvěryhodného považuje bývalého premiéra Jiřího Paroubka, který po odchodu z ČSSD stanul v čele

Více

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje 2014-2020 Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014 2020 (SRR) je základním koncepčním dokumentem v oblasti regionálního rozvoje. Dle

Více

Fáze 3: Implementace veřejných politik

Fáze 3: Implementace veřejných politik Fáze 3: Implementace veřejných politik Osmá lekce kursu Veřejná politika Martin Potůček O čem bude tato přednáška? Pojem implementace Teoretické modely implementace Aktéři implementace Problémy implementace

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 10 VY 32 INOVACE 0114 0310

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 10 VY 32 INOVACE 0114 0310 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 10 VY 32 INOVACE 0114 0310 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace

Více

Kde se bere ošklivost architektury z období státního socialismu?

Kde se bere ošklivost architektury z období státního socialismu? Kde se bere ošklivost architektury z období státního socialismu? Slavomíra Ferenčuhová Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií Příspěvek vznikl díky podpoře GAČR, projekt P404/12/2531 Kolektivní

Více

Fáze 2: Formulace veřejných politik a rozhodování

Fáze 2: Formulace veřejných politik a rozhodování Fáze 2: Formulace veřejných politik a rozhodování Sedmá lekce kursu Veřejná politika Martin Potůček O čem bude tato přednáška? Rozhodování: model racionální nebo inkrementální? Možnosti změn veřejné politiky

Více

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku 1. Psychologie jako věda: předmět, vývoj, směry Počátky psychologie, základní psychologické

Více

Nejvýznamnější teorie vzniku

Nejvýznamnější teorie vzniku Společnost a stát Stát stát politická forma organizace společnosti. Specifické znaky, kterými se stát liší od ostatních, nestátních politických organizací jsou: organizace podle území; státní moc, tj.

Více

Sociologie 2 Otázka číslo: 1 Otázka číslo: 2 Otázka číslo: 3 Otázka číslo: 4

Sociologie 2 Otázka číslo: 1 Otázka číslo: 2 Otázka číslo: 3 Otázka číslo: 4 Sociologie 2 Otázka číslo: 1 Zakladatelem sociologie byl: Wilhelm Wundt I. P. Pavlov Karl Marx August Comte Otázka číslo: 2 Významnými představiteli sociologie byli: David Hume Emile Durkheim Tomáš Akvinský

Více

Inovující podnik a podnikatelské prostředí Situace ČR v komparativní perspektivě

Inovující podnik a podnikatelské prostředí Situace ČR v komparativní perspektivě Inovující podnik a podnikatelské prostředí Situace ČR v komparativní perspektivě Karel Müller, Michal Beneš CES VŠEM www.cesvsem.cz Finance a výkonnost firem ve vědě, výuce a praxi 26. -27. dubna 2007,

Více

Možnosti využití konceptu subkultur v sociologii sportu

Možnosti využití konceptu subkultur v sociologii sportu Možnosti využití konceptu subkultur v sociologii sportu Arnošt Svoboda Univerzita Palackého v Olomouci Sociologické rozhledy, rozvahy, rozpravy, FF UK v Olomouci, 21.10.2016 Subkultury a sport Subkultury

Více

Pravidla pro zpracování bakalářských a diplomových prací na oboru EVS. Bakalářské práce: Definice jednotlivých typů prací

Pravidla pro zpracování bakalářských a diplomových prací na oboru EVS. Bakalářské práce: Definice jednotlivých typů prací Pravidla pro zpracování bakalářských a diplomových prací na oboru EVS Bakalářské práce: Definice jednotlivých typů prací Pozn. Tato pravidla platí pro práce zadávané na jaře 2016 a v následujících semestrech.

Více

Perspektivy přeshraniční spolupráce v Evropě: Manipulační prostor v oblastech střetů mezi regionální politikou a evropskou integrací

Perspektivy přeshraniční spolupráce v Evropě: Manipulační prostor v oblastech střetů mezi regionální politikou a evropskou integrací Odborná akce ERDV - Evropského regionu Dunaj-Vltava: Smart Specialisation Strategien Synergie pro regionální kooperaci Perspektivy přeshraniční spolupráce v Evropě: Manipulační prostor v oblastech střetů

Více

NEFORMÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI (návrh koncepce)

NEFORMÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI (návrh koncepce) NEFORMÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI (návrh koncepce) Červen 2016 1 Jaké neformální vzdělávání chceme realizovat/podporovat v JmK? 1. Vymezení subjektů poskytujících neformální vzdělávání Definice

Více

K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje

K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje Úvod: Stanovisko Asociace knihoven vysokých škol ČR Předkládaný materiál shrnuje zkušenosti, poznatky a

Více

MEZINÁRODNÍ VZTAHY BRITSKÁ A AMERICKÁ STUDIA Otázky ke státním závěrečným zkouškám

MEZINÁRODNÍ VZTAHY BRITSKÁ A AMERICKÁ STUDIA Otázky ke státním závěrečným zkouškám Okruhy k bakalářské státní závěrečné zkoušce v oboru Mezinárodní vztahy britská a americká studia (Průměrná doba prezentace a diskuze bude 20 minut/blok) Mezinárodní vztahy 1. Vývoj vestfálského mezinárodního

Více

SPRÁVA, POJMOVÁ VÝCHODISKA vedení, řízení, (ekonomická) péče o něco regulace, udržování v chodu záměrná činnost, sledující dosažení určitého cíle (úče

SPRÁVA, POJMOVÁ VÝCHODISKA vedení, řízení, (ekonomická) péče o něco regulace, udržování v chodu záměrná činnost, sledující dosažení určitého cíle (úče ÚVOD DO VEŘEJNÉ SPRÁVY Přednáška č. 1 VEŘEJNÁ SPRÁVA,, POJEM, CHARAKTERISTIKA PrF MU, září 2012 petr průcha, 2012 SPRÁVA, POJMOVÁ VÝCHODISKA vedení, řízení, (ekonomická) péče o něco regulace, udržování

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Veřejná správa a regionální rozvoj Metodický list číslo 1

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Veřejná správa a regionální rozvoj Metodický list číslo 1 Metodické listy pro kombinované studium předmětu Veřejná správa a regionální rozvoj Metodický list číslo 1 Cíl:Seznámení se s charakteristickými rysy soudobé evropské veřejné správy a jejím podílem na

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - porovná vývoj v jednotlivých částech Evropy Žák: - na příkladech evropských dějin konkretizuje

Více

Evropské a národní strategie sociálního začleňování teorie a praxe

Evropské a národní strategie sociálního začleňování teorie a praxe Evropské a národní strategie sociálního začleňování teorie a praxe Příspěvek na konferenci Sociální vyloučení a sociální politika, FSS MU Brno 26.5. 2006 Martin Potůček, CESES FSV UK Praha http://martinpotucek.cz

Více

MINKSOVÁ, L.: Vysokoškoláci přehled hlavních sociologických výzkumů realizovaných v ČR. Data a výzkum SDA info, 4, 2010, č.1, s. 39 60.

MINKSOVÁ, L.: Vysokoškoláci přehled hlavních sociologických výzkumů realizovaných v ČR. Data a výzkum SDA info, 4, 2010, č.1, s. 39 60. Vysokoškoláci v ČR Přehled základních sociologických výzkumů vysokoškoláků Přehled zkoumaných tematických oblastí ve výzkumech vysokoškoláků Lenka Minksová Centrum pro studium vysokého školství, v.v.i.

Více

Konzumace piva v České republice v roce 2007

Konzumace piva v České republice v roce 2007 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 26 40 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Konzumace piva v České republice v roce 2007 Technické

Více

Sociální skupiny. Sociální kategorie a sociální agregáty. Sociální skupiny. Socializace ze sociologického hlediska. Hodnoty a normy.

Sociální skupiny. Sociální kategorie a sociální agregáty. Sociální skupiny. Socializace ze sociologického hlediska. Hodnoty a normy. Sociální skupiny Sociální kategorie a sociální agregáty. Sociální skupiny. Socializace ze sociologického hlediska. Hodnoty a normy. PSS9új 1 Sociální kategorie seskupení většího počtu osob, které mají

Více

Historie evropské integrace

Historie evropské integrace Historie evropské integrace Myšlenka společné Evropy Zabránit opakování tragédie dvou světových válek Zajištění evropského míru Regenerace zpustošené a zchudlé Evropy po světových válkách Vzájemná spolupráce

Více

Metodologie výzkumu mezigeneračního učení: od otázek k výsledkům

Metodologie výzkumu mezigeneračního učení: od otázek k výsledkům Metodologie výzkumu mezigeneračního učení: od otázek k výsledkům Milada Rabušicová Lenka Kamanová Kateřina Pevná Ústav pedagogických věd, Filozofická fakulta Masarykovy university, Brno Výzkumný projekt

Více

Příloha 4 Autorita pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR (podrobněji viz podkladové materiály pro 5. kulatý stůl příloha 3 B)

Příloha 4 Autorita pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR (podrobněji viz podkladové materiály pro 5. kulatý stůl příloha 3 B) Příloha 4 Autorita pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR (podrobněji viz podkladové materiály pro 5. kulatý stůl příloha 3 B) Instituce zodpovědná za oblast VaVaI (ať již ministerstvo s centrální

Více

Další řešitelé: Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D. FSS MU, katedra MVES Tel: Fax:

Další řešitelé: Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D. FSS MU, katedra MVES Tel: Fax: Číslo projektu Název 1J 002/04-DP1 Političtí aktéři v procesu evropeizace a internacionalizace politického prostoru ČR Doba řešení 1.7. 2004 30.6. 2009 Řešitel (spoluřešitelé) Řešitel: Prof. PhDr. Petr

Více

RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ. Ekonomická situace v ČR se v porovnání se situací před 12 měsíci:

RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ. Ekonomická situace v ČR se v porovnání se situací před 12 měsíci: INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 03/2005 RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ Uváděné výsledky vycházejí z rozsáhlého reprezentativních výzkumu STEM uskutečněného ve dnech. 7. března 2005. Na otázky

Více

VYBRANÁ TÉMATA. Maďarsko volby 2006 (9/2007) Sandra Hrachová. Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut

VYBRANÁ TÉMATA. Maďarsko volby 2006 (9/2007) Sandra Hrachová. Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut VYBRANÁ TÉMATA Maďarsko volby 2006 (9/2007) Sandra Hrachová Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut Vybraná témata 9/2007 červenec 2007 2 Obsah: POLITICKÝ SYSTÉM...

Více

Stará a nová média, participace a česká společnost

Stará a nová média, participace a česká společnost MASARYKOVA UNIVERZITA MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta Fakulta sociálních studiísociálních studií Stará a nová média, participace a česká společnost Výzkumná zpráva, 2015 Alena Macková Jakub Macek Tato výzkumná

Více

Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Úloha participace a spolupráce v rozvoji lokálním rozvoji Sociální faktory rozvoje regionů

Více

Ing. Jan Matějka ECO trend Research centre s.r.o.

Ing. Jan Matějka ECO trend Research centre s.r.o. R E G I O N A L S U S T A I N A B L E E N E R G Y P O L I C Y Regionální mapa obnovitelných zdroju energie Tvorba strategických, koncepčních a závazných dokumentů optimálního využití území z hlediska obnovitelných

Více

Poznámky k praktické aplikaci požadavků Aarhuské úmluvy v ČR (zejména v soudní praxi) Seminář o českém předsednictví EU Praha, 21.11.2008 Pavel Černý, EPS Hlavní body zkušenosti (problémy) s využíváním

Více

Základní pojmy politologie

Základní pojmy politologie Základní pojmy politologie 10.3.2011 Politika Společenský nástroj k: Vytváření Ochraně Změně obecně platných pravidel Vše co se týká státu (Platí i dnes??) Studium zabývající se vládnutím Umění vládnou

Více

POLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI

POLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI POLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI Úskalí zkoumání lokálního a regionálního politického života mechanické přenášení poznatků z národní úrovně na úroveň regionální a lokální předčasné zobecňování

Více

Ekonomická diplomacie České republiky

Ekonomická diplomacie České republiky Systém řízení ekonomické diplomacie v České republice Analýza zpracovaná v rámci projektu Posilování sociálního dialogu s důrazem na modernizaci institucí, rozvoj lidských zdrojů a rozvoj kvality služeb

Více

Jak hodnotit změnu přístupu místních aktérů k otázkám sociálního začleňování aneb potíže s kvalitativní evaluací

Jak hodnotit změnu přístupu místních aktérů k otázkám sociálního začleňování aneb potíže s kvalitativní evaluací Jak hodnotit změnu přístupu místních aktérů k otázkám sociálního začleňování aneb potíže s kvalitativní evaluací Hana Synková (Agentura pro sociální začleňování) Jakob Hurrle (Centrum pro společenské otázky

Více

Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ

Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského s.r.o., 1 Politické strany

Více

Kulturní zamyšlení nad místem a lidmi o čem je rozmanitost. Lia Ghilardi Ostrava, 13. - 14. květen 2010

Kulturní zamyšlení nad místem a lidmi o čem je rozmanitost. Lia Ghilardi Ostrava, 13. - 14. květen 2010 Kulturní zamyšlení nad místem a lidmi o čem je rozmanitost Lia Ghilardi Ostrava, 13. - 14. květen 2010 Výzvy Obecná obava západní společnosti, je že kulturní politika jako projekt národního státu je na

Více

SOCIÁLNÍ DIMENZE EVROPSKÉ INTEGRACE A POLITICKÁ LEGITIMITA EU

SOCIÁLNÍ DIMENZE EVROPSKÉ INTEGRACE A POLITICKÁ LEGITIMITA EU SOCIÁLNÍ DIMENZE EVROPSKÉ INTEGRACE A POLITICKÁ LEGITIMITA EU Martin Potůček http://www.martinpotucek.cz Centrum pro sociální a ekonomické strategie FSV UK Praha http://www.ceses.cuni.cz Dva politické

Více

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Teoretické základy pedagogických věd 1. Teorie výchovy a vzdělávání, vzdělanost a školství v antice.

Více

NOVÉ TRENDY VE VZDĚLAVÁNÍ VOJENSKÝCH PROFESIONÁLŮ MANAŽERŮ V ARMÁDĚ ČESKÉ REPUBLIKY

NOVÉ TRENDY VE VZDĚLAVÁNÍ VOJENSKÝCH PROFESIONÁLŮ MANAŽERŮ V ARMÁDĚ ČESKÉ REPUBLIKY NOVÉ TRENDY VE VZDĚLAVÁNÍ VOJENSKÝCH PROFESIONÁLŮ MANAŽERŮ V ARMÁDĚ ČESKÉ REPUBLIKY New Trends in Education of the Military Professional Managers in the Army of the Czech Republic pplk. Mgr. Janusz Mika,

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Mgr. Michal Kalman, Ph.D. 30.4.2015 Cíle programu přispět ke strukturálnímu posunu C R směrem k ekonomice založené: na vzdělané, motivované a kreativní pracovní

Více

ADAPTIVITA INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ INFORMATION SYSTEM ADAPTIVITY

ADAPTIVITA INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ INFORMATION SYSTEM ADAPTIVITY ADAPTIVITA INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ INFORMATION SYSTEM ADAPTIVITY Roman Malo Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta, Ústav informatiky, malo@pef.mendelu.cz Abstrakt Problematika

Více

Datum : červen 2012 Určení : dějepis, žáci 8. ročníku

Datum : červen 2012 Určení : dějepis, žáci 8. ročníku SJEDNOCENÍ ITÁLIE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_05 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger

Více

Světové šetření o zdraví (13. díl) Cíle zdravotnictví a sociální kapitál

Světové šetření o zdraví (13. díl) Cíle zdravotnictví a sociální kapitál Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 28.6.2004 41 Světové šetření o zdraví (13. díl) Cíle zdravotnictví a sociální kapitál Tato aktuální informace se zabývá

Více

Průmysl 4.0 revoluceprobíhá

Průmysl 4.0 revoluceprobíhá Průmysl 4.0 revoluceprobíhá IX. Hospodářská diskuze k tématu roku ČNOPK Mandarin Oriental hotel 16. listopadu 2015 Průmyslová revoluce Fenoménem dneška je propojování internetu, věcí, služeb a lidí a obrovský

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více