Vypořádání zásadních připomínek k návrhu zákona o zdravotnické záchranné službě

Transkript

1 IV. Vypořádání zásadních připomínek k návrhu zákona o zdravotnické záchranné službě Připomínkové místo Připomínka Vypořádání připomínky Ministerstvo dopravy K 12 odst. 4, 14 a 19 odst. 1 Je třeba sjednotit terminologii se zákonem č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. Předkladatel se sice v důvodové zprávě snaţil zdůvodnit, proč místo nadřazeného obecného pojmu letadlo pouţil konkrétnější pojem vrtulník, který reprezentuje konstrukčně specifickou podskupinu letadel, avšak takovéto vysvětlení je pro MD neakceptovatelné a ve svém důsledku by mohlo zaloţit nezákonné zvýhodňování podnikatelských subjektů poskytujících specifické sluţby z hlediska jejich technického vybavení. Je sice pravdou, ţe tyto sluţby jsou v současné době poskytovány výhradně vrtulníky, nicméně uţ nyní existují transportní letouny slouţící k převozu pacientů, přičemţ nejsou ţádné objektivní důvody, které by provozovatelům letounů bránily účastnit se soutěţe vyhlašované Ministerstvem zdravotnictví jako zadavatelem dle zákona o veřejných zakázkách. Navíc příslušné ustanovení 54 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, na které odkazuje 19 odst. 1 předloţeného návrhu, upravuje odpovědnost pilota letadla, nikoli pilota vrtulníku. Vzhledem k tomu trvá odbor civilního letectví na nahrazení pojmu vrtulník ve shora uvedených ustanoveních pojmem letadlo. Případně je moţné v ustanovení 12 odst. 4 a 14 nahradit pojem vrtulník pojmem letecká technika. U ustanovení 19 odst. 1 to moţné není, v tomto ustanovení musí být výslovně uvedeno letadlo. Pojem vrtulník byl v návrhu zákona nahrazen pojmem letadlo. Po dohodě s Ministerstvem dopravy bylo ustanovení 14 odst. 1 upřesněno v tom smyslu, ţe Ministerstvo zdravotnictví můţe uzavřít smlouvu o zajištění letadel pro zdravotnickou záchrannou sluţbu pouze s provozovatelem letadla, který má licenci k provozování obchodní letecké dopravy podle zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. Pro splnění podmínky licence k provozování obchodní letecké dopravy těmi stávajícími provozovateli letadel, kteří zajišťují činnost leteckých výjezdových skupin a doposud tuto podmínku nesplňují, bude stanovena lhůta 3 let ode dne účinnosti zákona o zdravotnické záchranné sluţbě. 1

2 Ministerstvo dopravy navrhuje v souladu s výše uvedeným text ustanovení 14 zcela přeformulovat, a to například následujícím způsobem: 14 Zajištění letecké techniky pro činnost leteckých výjezdových skupin (1) Leteckou techniku pro činnost leteckých výjezdových skupin (dále jen letecká technika ) smluvně zajišťuje Ministerstvo zdravotnictví (dále jen ministerstvo ). Smlouvu pro činnost uvedenou ve větě první můţe ministerstvo uzavřít jen s provozovatelem letecké techniky (dále jen provozovatel ), který má platnou licenci k provozování obchodní letecké dopravy vydanou podle jiného právního předpisu. V případě, ţe ministerstvo s provozovatelem smlouvu neuzavře, zajistí leteckou techniku jiným vhodným způsobem. (2) Ministerstvo informuje kraje a poskytovatele záchranné zdravotní služby o podmínkách smlouvy uzavřené s provozovatelem, které se týkají spolupráce tohoto provozovatele s poskytovatelem zdravotní záchranné sluţby podle odstavce 3. (3) Poskytovatel zdravotní záchranné sluţby je povinen spolupracovat s provozovatelem při činnosti leteckých výjezdových skupin. (4) Poskytovatel zdravotní záchranné sluţby neodpovídá za škodu způsobenou při poskytování zdravotní záchranné sluţby provozem letecké techniky, pokud není sám jejím provozovatelem ) zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů 1) 427 aţ 431 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Z ustanovení tohoto musí výslovně vyplývat, ţe smlouva o zajištění letecké techniky formou podnikatelské činnosti můţe být sjednána pouze se subjektem, který je k této činnosti oprávněn a výkon této činnosti je 2

3 řádně dozorován státními orgány. Tímto řádným oprávněním je licence k provozování obchodní letecké dopravy vydaná Úřadem pro civilní letectví v souladu s ustanoveními 56 a násl. zákona č. 49/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dále musí být řešena situace, kdy se vhodného provozovatele letecké techniky pro konkrétní územní středisko poskytovatele zdravotní záchranné sluţby Ministerstvu zdravotnictví nalézt nepodaří. V tom případě tuto leteckou techniku musí zajistit Ministerstvo zdravotnictví samo jiným vhodným způsobem. Ministerstvo financí K 4 a 5 V 4 jsou rozděleny sluţby na hlavní a vedlejší. V návaznosti 5 taxativně vymezuje vedlejší sluţby jako dopravní zdravotní sluţby, prohlídky těl zemřelých, a dále sluţby poskytované v ambulancích akutního ošetření. Navrhujeme proto v 58 odst. 2 návrhu novely zákona o DPH vloţit ve větě páté slovo zdravotních. Připomínáme, ţe v době vymezené pro připomínky k předloţenému návrhu není moţné hlouběji překontrolovat změnu terminologie a návaznost na zákon o DPH. Poţadujeme osobní projednání návrhů. K 15 odst. 2 Ustanovení je neúplné, neboť sice striktně určuje dobu ve které musí výjezdová skupiny vyjet od převzetí pokynu k výjezdu, ale zcela opomíjí moţné časové ztráty mezi přijetím volání a vydáním pokynu k výjezdu. Poţadujeme do zákona zapracovat i tento čas. K 20 odst. 1, písm. a) Daná problematika je řešena zákonem č. 48/1997 Sb. Poţadujeme nahradit slova jiného právního předpisu konkrétním dnes platným zákonem. Tamtéţ - místo jiného pouţít slovo zvláštního s odvolávkou. K 20 odst. 1, písm. b) V bodě b) pak pouţít formulaci prostřednictvím rozpočtu kapitoly Ministerstva zdravotnictví - tj. pokud to bude součástí kapitoly 335-MZ. Připomínka byla vypořádána v rámci osobního jednání k vypořádání připomínek k návrhu na změnu zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, který je součástí návrhu doprovodného změnového zákona k návrhu zákona o zdravotních sluţbách, k návrhu zákona o zdravotnické záchranné sluţbě a k návrhu zákona o specifických zdravotních sluţbách. Nelze přesně stanovit dobu, po kterou je přijímána a vyhodnocována tísňová výzva, neboť tato doba je velmi individuální v závislosti na osobě, která volá na tísňovou linku. Tísňové výzvy se nahrávají a uchovávají 2 roky, takţe je moţno v případě stíţnosti zkontrolovat zda nedošlo ze strany poskytovatele zdravotnické záchranné sluţby k prodlení. Text byl doplněn o odkaz na zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Pojem zvláštní právní předpis nelze akceptovat (viz čl. 45 odst. 4 legislativních pravidel). Účast Ministerstva zdravotnictví na financování činností podle 20 odst. 1 písm. b) je upravena v 24 písm. f). 3

4 K 20 odst. 1 písm. b) bod 1 Vzhledem k tomu, ţe se má jednat o finanční prostředky ze státního rozpočtu, postrádáme zdůvodnění k dikci ve výši 4 násobku měsíční průměrné mzdy. Tak vysokou částku odmítáme, neboť stát má z neznámého důvodu hradit i část provozních nákladů (mzdy operátorů) středisek vybraných sloţek záchranné zdravotnické sluţby, ačkoliv je toto dle platné právní úpravy v samostatné působnosti krajů. K 23 odst. 6 versus 25 odst. 2 Nerozumíme těmto ustanovením. Na jedné straně je zde mimořádná snaha výrazně zvýšit podíl veřejného zdravotního pojištění i státního rozpočtu na financování vybraných zdravotnických záchranných sluţeb. Na druhé straně se stát vzdává příjmů z pokut, i kdyţ rozhodování o správních deliktech je výkon krajů v přenesené působnosti. K 24 Poţadujeme doplnit výčet působností MZ i o financování činnosti ZZS. K 24, písm. d) Postrádáme objasnění dikce Ministerstvo.podílí se na jejím zabezpečování. Má se tím rozumět i finanční zabezpečení, kdyţ zdravotnická záchranná sluţba je v samostatné působnosti krajů? K důvodové zprávě obecně - str. 5, část 5 Ze strany MF bylo (v pracovním pořádku) opakovaně zdůrazňováno, ţe finanční moţnosti kapitoly MZ jsou dány schváleným rozpočtovým limitem, který je závazný (nyní aţ do roku 2011 včetně viz usnesení vlády č. 736 ze dne , kterým byly schváleny tyto limity pro kapitoly na léta ). I přesto předloţilo MZ návrh zákona, ve kterém se zvyšuje podíl státního rozpočtu na financování některých sloţek zdravotnických záchranných sluţeb, a to aniţ uvedlo, jaké kroky učiní v rámci kapitoly 335 k pokrytí těchto finančních potřeb nebo aniţ Důvodová zpráva byla doplněna o vysvětlení, proč byl zvolen 4 násobek měsíční průměrné mzdy. Činnost výjezdových skupin bude hrazena ze zdravotního pojištění, provoz zdravotnického operačního střediska a činnosti ke krizové připravenosti bude hradit Ministerstvo zdravotnictví vzhledem k nezbytnému zajištění interoperability zdravotnické záchranné sluţby v bezpečnostním systému státu, především v integrovaném záchranném systému. Další provozní náklady bude hradit kraj. Ustanovení 23 odst. 6 bylo jako nadbytečné vypuštěno na základě připomínky Ministerstva vnitra. Ustanovení 24 bylo doplněno v souladu s připomínkou Ministerstva financí k 20 odst. 1 písm. b). Důvodová zpráva byla doplněna o vysvětlení, ţe se bude jednat o zabezpečení lektorů, seminářů, spolupráce s odbornými společnostmi apod. V případě celostátních projektů se můţe Ministerstvo zdravotnictví projektů. podílet i na financování těchto Důvodová zpráva byla doplněna o poţadované údaje. 4

5 by uvedlo jiný zdroj (návrh krácení jiných výdajů státního rozpočtu). Konkrétně se má jednat ročně o částky na: - investice ve výši 93,3 aţ 96,7 mil. Kč. Postrádáme kvantifikaci zmíněného podílu, např. v % finančního krytí ze strany MZ, - na provoz (činnost) celkem 445 mil. Kč, rovněţ není uvedeno % podílu spolufinancování ze strany MZ, coţ reprezentuje ročně dohromady částku 538,3 aţ 541,7 mil. Kč. Je zřejmé, ţe provozní výdaje budou trvalého charakteru minimálně s meziročním inflačním nárůstem a budou rovněţ nutné další investice i po tzv. tříletém období. Postrádáme alespoň základní analýzu dopadu zákona na veřejné finance, zejména státní rozpočet a veřejné zdravotní pojištění v horizontu minimálně pěti let. S návrhem MZ souhlasíme pouze za předpokladu, ţe zmíněný dopad na státní rozpočet si pokryje MZ do roku 2011 včetně, z prostředků daných schváleným rozpočtovým rámcem kapitoly 335 MZ pro léta a v dalších letech s nimi bude počítat při tvorbě rozpočtu této kapitoly. Další připomínky k jednotlivým částem důvodové zprávy Str. 2, druhý (nečíslovaný) odstavec - věta Na základě citovaných zákonů došlo k přechodu územních a okresních středisek zdravotnické záchranné služby z majetku státu do majetku krajů, zřizování zařízení zdravotnické záchranné služby bylo svěřeno do samostatné působnosti krajů a rovněž byla stanovena odpovědnost krajů za organizaci a zajištění činnosti zdravotnické záchranné služby., a dále předposlední odstavec zdravotnická záchranná služba je organizována a zajišťována v rámci samostatné působnosti krajů v souladu s ustanovením 18b zákona č. 20/1966 Sb.. I přes uvedenou právní úpravu zajištění ZZS v ČR v samostatné působnosti krajů navrhuje MZ zřízení neuvedeného počtu nových sídel výjezdových skupin ZZS, a to z prostředku státního rozpočtu, aniţ je jednoznačně deklarováno, kdo bude majitelem těchto nových sídel ZZS, Důvodová zpráva byla doplněna o dopad zákona na státní rozpočet. Dopad na veřejné zdravotní pojištění je uveden v důvodové zprávě k návrhu novely zákona č. 48/1997 Sb. (návrh na změnu zákona č. 48/1997 Sb. je předkládán vládě současně s ostatními návrhy zákonů upravujícími zdravotní sluţby). Důvodová zpráva byla doplněna o vysvětlení. Důvodová zpráva byla doplněna. Nově vybudované výjezdové základny se stávají majetkem kraje. Činnost výjezdových skupin vysílaných z těchto základen je financována z veřejného zdravotního pojištění, ostatní provoz je financován krajem. Na nových výjezdových základnách se nepočítá se zřízením zdravotnického operačního střediska, ani pomocného. Současný stav bude navýšen o 44 aţ 48 nových výjezdových základen. Ministerstvo zdravotnictví na jednu výjezdovou základnu poskytne maximálně 5 mil Kč coţ činí podíl 80% z celkové částky zbytek uhradí kraj (tj.minimálně 20% z celkové částky). Výjezdové základny neposkytují činnost, jsou sídlem výjezdových skupin, které poskytují zdravotnickou záchrannou 5

6 kdo a z jakých prostředků bude finančně zajišťovat jejich činnost. V tomto směru shledáváme návrh za kontraproduktivní a poţadujeme materiál doplnit tak, aby následně mohlo být rozhodnuto vládou o finančním zajištění. Str. 5-6, bod 5 finanční dosah návrhu: Na investice má být za státního rozpočtu uvolněno mil. Kč na období tří let, aniţ je uvedeno co, kde, v jakém počtu a v jaké lhůtě má být pořízeno, a zda jde o záměr pořízení státního majetku nebo investiční dotaci. Poţadujeme doplnit. Roční provozní náklady hrazené za státního rozpočtu mají být 340 mil. Kč, a dále 105 mil. Kč na pracoviště krizové připravenosti, aniţ je uvedena specifikace (struktura) těchto nákladů. Poţadujeme doplnit. Str. 6, třetí (nečíslovaný) odst. Nově se navrhuje výrazně zvýšit finanční zajištění činnosti ZZS z prostředků veřejného zdravotního pojištění, a to s přihlédnutím k počtu pojištěnců na daném území, aniţ je uvedena analýza, dle které má být platba od zdravotních pojišťoven realizována a způsob (procesní stránka) platby při počtu existujících 10 zdravotních pojišťoven. Poţadujeme doplnit. Str. 6, třetí (nečíslovaný) odstavec Nově se navrhuje výrazně zvýšit finanční zajištění činnosti ZZS (téměř 2,3 x, z 1,1 mld. Kč na 2,75 mld. Kč) z prostředků veřejného zdravotního pojištění, aniţ byl doloţen výhled (predikce) moţného dopadu zvýšeného finančního zajištění činností ZZS v horizontu alespoň 5 let. Nutno respektovat fakt, ţe současné přebytky finančních prostředků u zdravotních pojišťoven byly ovlivněny především mimořádnými finančními prostředky ze státního rozpočtu v roce 2006 ve výši cca 10 mld. Kč. Poţadovaný výhled v horizontu alespoň 5 let by měl prokázat, ţe navrhované zvýšení financování činnosti ZZS z prostředků veřejného zdravotního pojištění nebude rizikem pro státní rozpočet v následujících letech. Poţadujeme doplnit. Str. 14, první (nečíslovaný) odst. Poţadujeme jednoznačně vymezit ty zdravotní výkony ZZS, které musí zdravotní pojišťovna vţdy zaplatit (na jedné straně je zde jiţ existující povinnost ZP tyto výkony uhradit viz 13 a 28 a na druhé straně se sluţbu. Činnosti výjezdových skupin budou financovány ze zdravotního pojištění. Provozní náklady výjezdových základen jsou hrazeny z rozpočtu krajů. Důvodová zpráva byla doplněna. částečně Důvodová zpráva byla doplněna. Způsob platby od zdravotních pojišťoven je upraven v zákoně č. 48/1997 Sb. (návrh na změnu zákona č. 48/1997 Sb. je předkládán vládě současně s ostatními návrhy zákonů upravujícími zdravotní sluţby). Novela zákona č. 48/1997 Sb. byla vypracována jako samostatný návrh zákona, který byl předmětem samostatného připomínkového řízení a je předloţen vládě a Legislativní radě vlády společně s ostatními návrhy zákonů připravovanými Ministerstvem zdravotnictví. Důvodová zpráva byla doplněna. Výkony poskytované zdravotnickou záchrannou sluţbou jsou v současné době vymezeny Seznamem zdravotních výkonů s bodovým 6

7 v nyní předkládaném návrhu zákona o ZZS uvádí zvýšení podílu financování ze současných 30% na uvaţovaných 70%). ohodnocením pod odborností 709 urgentní medicína. Reálné náklady na tyto výkony (z analýzy provedené Asociací zdravotnických záchranných sluţeb) byly transformovány do paušálu (kapitace) na obyvatele navrţeném v tomto návrhu zákona. Náklady na ujetý kilometr při poskytování zdravotnické záchranné sluţby jsou kalkulovány z reálných nákladů vyplývajících z kvalifikované analýzy Asociace zdravotnických záchranných sluţeb. V rámci souběţně navrhované změny zákona č. 48/1997 Sb. se stanovuje úhrada za činnost výjezdových skupin. Výkony odbornosti 709 budou propláceny při poskytování vedlejších sluţeb-poskytování dopravních zdravotních sluţeb. Ministerstvo průmyslu a obchodu V souvislosti s navrhovanou právní úpravou upozorňujeme, ţe vláda schválila 14. května 2008 věcný záměr zákona o volném pohybu sluţeb, návrh paragrafového znění zákona předloţí ministr průmyslu a obchodu vládě v září roku Z našeho pohledu je tedy zásadní koordinovat věcný obsah všech návrhů právních předpisů s touto tématikou s návrhem zákona o volném pohybu sluţeb, který implementuje směrnici 2006/123/ES o sluţbách na vnitřním trhu EU. Tento postup byl doporučen ve stanovisku Legislativní rady vlády k návrhu věcného záměru zákona o volném pohybu sluţeb. Ze směrnice o sluţbách jsou vyloučeny zdravotní sluţby, které jsou vyhrazeny regulovaným zdravotnickým povoláním v členském státě, v němţ je sluţba poskytována (kvalifikované zdravotní sluţby). Nicméně ostatní zdravotní sluţby (např. sluţby poskytované na základě ţivnostenského zákona) se budou zákonem o volném pohybu sluţeb řídit. Navíc se i pro případ kvalifikovaných zdravotních sluţeb navrhuje vyuţít struktury jednotných kontaktních míst. V tomto smyslu je třeba doplnit obecnou část důvodové zprávy k návrhu zákona o zdravotních sluţbách. Navrhovaná úprava bude mít dopad na podnikatelské prostředí, protoţe jiţ v současnosti například leteckou záchrannou sluţbu smluvně zajišťují dva soukromé subjekty. V souvislosti s tím ţádáme o doplnění hodnocení dopadů regulace, a nebo aby předkladatel postupoval podle Návrh zákona je v souladu se směrnicí 2006/123/ES o sluţbách na vnitřním trhu EU a s návrhem zákona o volném pohybu sluţeb, který implementuje tuto směrnici. Zákon o volném pohybu sluţeb se nebude vztahovat na zdravotní sluţby (s výjimkou ustanovení o jednotných kontaktních místech, jenţ budou poskytovat základní informace o podmínkách poskytování zdravotních sluţeb). Podle ţivnostenského zákona nebudou poskytovány ţádné zdravotní sluţby. V tomto smyslu byla důvodová zpráva doplněna. Důvodová zpráva byla doplněna. o počty provozovatelů zařízení zdravotnické záchranné sluţby, kteří podle nového zákona o zdravotnické záchranné sluţbě nebudou mít moţnost 7

8 Legislativních pravidel vlády platných do a doplnil důvodovou zprávu o kvantifikaci dopadů na podnikatelské prostředí. V 5 odst. 2 se připouští, ţe poskytovatel zdravotnické záchranné sluţby můţe poskytovat téţ vedlejší sluţby a provozovat další činnosti podle jiného právního předpisu, kterým je např. ţivnostenský zákon. Z úpravy není zřejmé, zda vedlejší sluţby můţe samostatně vykonávat i jiná osoba, neţ poskytovatel zdravotnické záchranné sluţby. Uvedené ustanovení umoţňuje výklad, ţe poskytovatel zdravotnické záchranné sluţby můţe vykonávat veškeré činnosti, které jsou ţivnostmi ve smyslu ţivnostenského zákona. Poţadujeme proto tuto část z uvedeného ustanovení vypustit nebo jednoznačně specifikovat činnosti které bude moci poskytovatel zdravotnické záchranné sluţby provozovat. Pokud měl předkladatel na mysli, ţe se bude jednat o činnosti, které nespadají do činnosti poskytovatele záchranné sluţby, a chtěl pouze deklarovat, ţe i ten, kdo poskytuje zdravotnickou záchrannou sluţbu, můţe vykonávat další činnosti např. v reţimu ţivnostenského zákona, je třeba v ustanovení uvést, ţe tak můţe činit pouze za předpokladu, ţe pro činnosti vlastní příslušné ţivnostenské či jiné podnikatelské oprávnění. Vzhledem k tomu, ţe jednou z vedlejších sluţeb je i dopravní zdravotní sluţba, upozorňujeme, ţe z návrhu zákona není zcela zřejmé, zda tato dopravní zdravotní sluţba je činností vyloučenou z reţimu ţivnostenského zákona /viz současně předkládaný návrh zákona, kterým se mění zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních sluţbách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních sluţbách) část třetí Změna ţivnostenského zákona bod 1. a 2./, nebo zda se jedná o nově zaváděnou ţivnost Sanitní sluţby (viz bod 3. části třetí citovaného návrhu). V tomto smyslu je třeba jednoznačně definovat uvedené pojmy a jejich vzájemné vazby. Dále není z návrhu zřejmé, kdo posoudí, ţe nastaly okolnosti, kdy situace bude vyhodnocena tak, ţe vyţaduje poskytnutí zdravotnické záchranné sluţby jako hlavní sluţby podle 4, nebo zda se jedná o vedlejší dopravní sluţbu podle 5 nebo sanitní sluţbu upravenou v návrhu změny ţivnostenského zákona. Pokud sanitní sluţby budou činností provozovanou za účelem dosaţení zisku (viz 2 ţivnostenského zákona) a pokud o tom, o jakou sluţbu (záchrannou, poskytovat zdravotnickou záchrannou sluţbu, a o odhad, kolik z nich uzavře smlouvy s poskytovateli zdravotnické záchranné sluţby a kolik jich bude muset ukončit tuto činnost. Ustanovením 5 odst. 2 nejsou dotčeny podmínky stanovené pro výkon dalších činnosti jinými právními předpisy, např. ţivnostenským zákonem, včetně podmínky mít pro tyto činnosti oprávnění, pokud tak stanoví jiný právní předpis. Na konci 5 odst. 2 budou pro upřesnění doplněna slova a má-li k těmto činnostem oprávnění, je-li vyţadováno jiným právním předpisem. Dopravní zdravotní sluţba bude zdravotní sluţbou podle zákona o zdravotních sluţbách a podmínkách jejich poskytování a o jejím poskytnutí rozhoduje lékař. Potřebu poskytnutí zdravotnické záchranné sluţby posoudí zdravotnické operační středisko, které rozhoduje o vyslání výjezdové skupiny. 8

9 dopravní nebo sanitní) se jedná, bude rozhodovat sám poskytovatel sluţby, vzniká moţnost účelového nesprávného posouzení závaţnosti případu a snaha o dosaţení zisku z uvedené činnosti na úkor pacientů a v některých případech i na úkor jejich zdraví. K 24 písm. e) Vypustit slova, a je správcem radiových frekvencí v oblasti své působnosti ve vztahu k Českému telekomunikačnímu úřadu. Správcem rádiového spektra v České republice je podle 15 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích Český telekomunikační úřad, který podle 17 citovaného zákona uděluje individuální oprávnění k vyuţívání rádiových kmitočtů jednotlivým poskytovatelům zdravotnické záchranné sluţby. Ministerstvo zdravotnictví nemá ţádné oprávnění nakládat s rádiovými kmitočty. Návrh zákona zavádí nový legislativní pojem tísňová výzva, který neodpovídá zavedené terminologii. Ţádáme proto v 2 odst. 1, 3 písm. c), 7 odst. 1, 10 odst. 2 a 12 odst. 5 slova tísňová výzva nahradit slovy tísňové volání. Tento pojem je plně v souladu s 33 zákona o elektronických komunikacích, vyhláškou č. 117/2007 Sb., o číslovacích plánech sítí a sluţeb elektronických komunikacích, a vyhláškou č. 238/2007 Sb., o předávání údajů pro účely tísňových volání. K 4 odst. 3 písm. a) Slova přijímání tísňových výzev na tísňové lince 155 nahradit slovy příjímání tísňových volání na pracovišti pro příjem volání na číslo tísňového volání 155 tak, aby pouţité slovní spojení odpovídalo jiţ schválené terminologii zákona o elektronických komunikacích. Nové znění 24 písm. e): e) organizuje a koordinuje ve vztahu k poskytovatelům zdravotnické záchranné sluţby a Českému telekomunikačnímu úřadu jednotný systém rádiového spojení poskytovatelů zdravotnické záchranné sluţby, zejména k zajištění jejich úkolů v integrovaném záchranném systému a jejich napojení na kontaktní místa,. Tísňová výzva je vyhodnocené ohlášení události přijaté na číslo tísňového volání, kterým je číslo 155. Nové znění 3 písm. c): c) tísňovou výzvou vyhodnocené tísňové volání, které přijímá poskytovatel zdravotnické záchranné sluţby prostřednictvím zdravotnického operačního střediska na národní číslo tísňového volání 155; podmínky pro vyuţití jednotného evropského čísla tísňového volání 112 tím nejsou dotčeny 4),. Změny vyplývající z upřesněné definice pojmu tísňová výzva budou promítnuty do dotčených ustanovení návrhu zákona. Viz vypořádání předchozí připomínky. 4) Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů. 9

10 K 10 odst. 4 písm. c) Slova spojový řád a spojové prostředky nahradit slovy komunikační řád a komunikační prostředky. Pojmy uvedené v návrhu jsou anachronismy. Ustanovení 12 odst. 5 předpokládá výhradně telefonické oznámení zásahu. Pro moţnost vyuţití i rádiové sítě ţádáme slova na tísňovou linku 155 nahradit slovy na operační středisko. K 24 písm. e) Slova radiofonního nahradit slovy rádiového. Text byl upraven v souladu s připomínkou a slova na tísňovou linku 155 byla nahrazena slovy na zdravotnické operační středisko. Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo vnitra K 12 odst. 1 Výjezdovou skupinou je skupina zdravotnických pracovníků zajišťující rychlou lékařskou pomoc, jejímţ členem je vţdy lékař, nebo rychlou zdravotnickou pomoc, jejímţ členem je vţdy zdravotnický záchranář. Poţadujeme upřesnit, kdy se vysílá výjezdová skupina s lékařem a kdy se záchranářem. Upozorňujeme, ţe podle 4 odst. 3 písm. f) návrhu zdravotnická záchranná sluţba provádí vyšetření pacienta s cílem stanovení diagnózy a navazující léčebné zdravotní sluţby, včetně případných neodkladných výkonů k záchraně ţivota, provedené na místě události, které směřují k obnovení nebo stabilizaci základních ţivotních funkcí pacienta; to zřejmě můţe provádět pouze lékař. K 17 Poţadujeme doplnit odst. 5 tohoto znění: Povinnosti podle odstavce 1 aţ 3 se nevztahují na poskytovatele, kterým je Vězeňská sluţba ČR.. Pokud je potřeba neodkladná péče, realizuje se zdravotní péče v mimovězeňských zdravotnických zařízeních, neboť není efektivní, aby VS byla v tomto ohledu vybavena. Doporučujeme zváţit, zda by neměla být zrušena vyhláška č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné sluţbě. Návrh zákona trpí zásadními věcnými a legislativně-technickými nedostatky (k některým se vyjadřujeme v jednotlivých připomínkách), proto se domníváme, ţe by bylo vhodné návrh zákona přepracovat a O vyslání výjezdové skupiny zajišťující rychlou lékařskou pomoc nebo výjezdové skupiny zajišťující rychlou zdravotnickou pomoc rozhoduje zdravotnické operační středisko na základě tísňové výzvy podle konkrétní situace. Návrh byl upraven ve smyslu připomínky. Vyhláška č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné sluţbě, bude zrušena zákonem o zdravotních sluţbách. Neakceptováno Návrh zákona byl upraven v souladu s poţadavky legislativních pravidel vlády. 10

11 předloţit znovu do mezirezortního připomínkového řízení. Za velmi nevyhovující povaţujeme části návrhu zákona, které se zabývají státní správou v oblasti ZZS. Není jasné, které úkoly jsou výkonem státní správy v přenesené působnosti. Rozhodně odmítáme ustanovení 25, podle kterého by bylo moţné odvodit, ţe v přenesené působnosti krajů je pouze rozhodování o správních deliktech. To vede k mnoha nejasnostem, např. v návrhu zákona chybí očekávaná zmínka o tom, ţe zdravotnický záchranář je při výkonu svých činností veřejným činitelem a poţívá příslušné ochrany atd. K 2 odst. 3 Poţadujeme vypustit slova jsou v rámci připravenosti na řešení krizových situací a nahradit je slovy je podle zvláštního zákona 2). Poskytovatel ZZS je základní sloţkou IZS především podle zákona č. 239/2000 Sb. Na základě výše uvedeného tedy poţadujeme 2 odst. 3 uvést ve znění: (3) Poskytovatel zdravotnické záchranné služby je podle jiného zákona 2) základní složkou integrovaného záchranného systému a je záchranným sborem podle právního předpisu upravujícího bezpečnost České republiky 3).. K 3 písm. c) Poţadujeme za slova (dále jen tísňová linka 155 ) doplnit slova nebo výzva předaná operačním střediskem jiné složky integrovaného záchranného systému nebo žádost o pomoc předaná jiným způsobem. Jiná operační střediska IZS obvykle nekomunikují s poskytovatelem ZZS prostřednictvím čísla 155; mimo to za tísňovou výzvu lze nepochybně povaţovat i osobní výzvu občana vůči členům výjezdové skupiny apod. Zajištění poskytování zdravotnické záchranné sluţby bude podle návrhu zákona v samostatné působnosti krajů. Rovněţ tak ani na poskytovatele zdravotnické záchranné sluţby není přenesen výkon státní správy. Návrh zákona však stanoví, které činnosti poskytovatele zdravotnické záchranné sluţby budou financovány ze státního rozpočtu (jedná se o činnost zdravotnického operačního střediska, činnosti k připravenosti ne řešení krizových situací a náklady na provoz letadel pro činnost leteckých výjezdových skupin). Úprava statutu veřejného činitele pro zdravotnické pracovníky zařazené do výjezdových skupin není záměrem předkladatele návrhu zákona a nebyla ani ve věcném záměru zákona. Ustanovení 25 odst. 2 bylo vypuštěno. Text byl upraven. částečně Budou doplněna slova nebo výzva předaná operačním střediskem jiné sloţky integrovaného záchranného systému. Povinnost poskytnout zdravotnickou záchrannou sluţbu na osobní výzvu občana učiněnou vůči členům výjezdové skupiny je upravena v povinnosti výjezdové skupiny poskytnout první 11

12 K 4 a 5 Navrhujeme přehodnotit vymezení hlavních a vedlejších sluţeb. Mezi hlavní sluţby by měly být zahrnuty pouze sluţby související s výzvou na tísňovou linku ZZS, tedy výkon urgentní medicíny. Mezi vedlejší sluţby by měly být zahrnuty sekundární transporty, které nesouvisí s výzvou na tísňovou linku ZZS, čímţ jsou myšleny plánované zajištěné transporty z lůţkových zařízení k různým výkonům dle poţadavku ošetřujícího lékaře a na základě zdravotního stavu pacienta; transporty nedonošených novorozenců v inkubátoru; transporty krve, krevních derivátů a speciálních léčiv, včetně orgánů určených k transplantaci a odběrových týmů, lékařů k nezbytnému výkonu a to vše v přímém ohroţení ţivota pacienta; prohlídky těl zemřelých podle jiného právního předpisu; sluţby zajišťující výkon zdravotní sluţby při různých společenských a sportovních akcích; repatriační zajištěné transporty pacientů, jejichţ zdravotní stav neumoţňuje transport jiným způsobem, apod. Vzhledem k tomu, ţe v České republice existují subjekty, které tuto činnost na základě výběrových řízení a následného udělení licence pro odbornost 709 v omezené míře provádějí, měl by návrh zákona obsahovat i tuto alternativu a rozdělit poskytovatele ZZS podle činností, které skutečně mohou provádět a dosud prováděli. K 4 odst. 3 písm. a) Poţadujeme vypustit slova na tísňové lince 155 operátorem zdravotnického operačního střediska 5) v souvislosti s připomínkou č. 2 k 3 písm. c). K 4 odst. 5 Poţadujeme blíţe definovat slovní spojení předem dohodnutých postupů. Ze stávajícího znění není srozumitelné kdo, s kým a na základě jakého předpisu by měl mít dohodnuty postupy. pomoc ( 12 odst. 5). Součástí dopravní zdravotní sluţby podle zákona o zdravotních sluţbách jsou i sekundární transporty. Rozhodnutí o vyslání typu výjezdové skupiny či poskytnutí vedlejších sluţeb (dopravních zdravotních sluţeb) je plně v kompetenci zdravotnického operačního střediska. Text 5 odst. 1 byl upraven následovně: Vedlejšími sluţbami se rozumí zdravotní sluţby poskytované poskytovatelem zdravotnické záchranné sluţby podle jiného právního předpisu. 1)., Vyhodnocovat tísňové výzvy je oprávněna pouze osoba se specializovanou způsobilostí a určitou dobou praxe. I v případě přímé výzvy občana je povinností výjezdové skupiny nahlásit tuto skutečnost na zdravotnické operační středisko, které rozhodne o dalším postupu. Byla vypuštěna legislativní zkratka tísňová linka 155 a nadále je pouţíván pojem tísňová výzva. Slovní spojení předem dohodnutých postupů bylo nahrazeno slovním spojením předem stanovených postupů ; jedná se o postupy stanovené např. v rámci plánovacích dokumentů orgánů krizového řízení. 12

13 K 4 odst. 5 Poţadujeme blíţe specifikovat ustanovení plánovacích dokumentů orgánů krizového řízení, havarijního plánování. Není jasné, kterých konkrétních plánovacích dokumentů se toto ustanovení týká. Tato připomínka platí pro 13 písm. a) obdobně. K 6 V návětí 6 poţadujeme nahradit slovo pouze slovním spojením na území kraje jen jedna. Z důvodové zprávy tato úprava jediné krajské ZZS sice vyplývá, ale v návrhu zákona to není na ţádném místě explicitně řečeno, i kdyţ v 9 a 10 se hovoří o jednom územním středisku a jednom operačním středisku. Středočeský kraj by tak ale mohl například zřídit dvě právnické osoby poskytující ZZS - kaţdou s jedním územním a jedním operačním střediskem, např. pro spodní a horní část kraje, a snadno by pro to našel geografické, demografické nebo jiné věcné důvody. Dikci zákona by to neodporovalo, z hlediska IZS, krizového řízení a související dokumentace by to však znamenalo problém. K 7 odst. 3 Poţadujeme následující text ustanovení: (3) Poskytovatel zdravotnické záchranné služby je povinen zpracovat vlastní traumatologický plán 1) a poskytnout součinnost a podklady krajskému úřadu a hasičskému záchrannému sboru kraje při zpracování územní dokumentace integrovaného záchranného systému 2), aktualizovat je nejméně jednou za 2 roky a poskytnout je na žádost krajskému úřadu, který mu udělil oprávnění k poskytování zdravotnické záchranné služby. V poznámce pod čarou č. 2 pak poţadujeme doplnit i vyhlášku č. 328/2001 Sb. tak, aby bylo jasné, co to je dokumentace IZS. Z aplikační praxe krizové legislativy a zákona o IZS je známo, ţe značná část zdravotnické veřejnosti nerozlišuje mezi traumatologickým plánem vlastního zdravotnického zařízení a traumatologickým plánem území, který je součástí havarijních, resp. krizových plánů. Stále se tak vedou Jedná se o dokumentaci stanovenou zákonem č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizová zákon), zákonem č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, a zákonem č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, (tj. krizové plány, plány krizové připravenosti, dílčí plán obrany, havarijní plány apod.). částečně Nové znění 7 odst. 3: (3) Poskytovatel zdravotnické záchranné sluţby je povinen zpracovat vlastní traumatologický plán 1) a dokumentaci integrovaného záchranného systému 2), aktualizovat je nejméně jednou za 2 roky a poskytnout je krajskému úřadu, který mu udělil oprávnění k poskytování zdravotnické záchranné sluţby.. Do poznámky pod čarou byla doplněna vyhlášku č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému. 13

14 nedůstojné spory o tom, kdo je vlastně za zpracování traumatologického plánu kraje zodpovědný a kdo a na základě jakých podkladů ho zpracovává. Dále není moţné určit, o které konkrétní traumatologické plány se bude v tomto odstavci jednat. Poţadujeme úpravu tohoto odstavce tak, aby byl zřejmý jeho záměr (např. úprava a doplnění odkazu na právní předpisy popisující jednotlivé plánovací dokumenty atp.). K 10 odst. 3 Poţadujeme za slovo pomoc doplnit slova na vyžádání a také odkaz na 21 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, který hovoří o poskytnutí pomoci jako plánované pomoci na vyţádání. Zároveň je nutné odstranit předposlední slovo odstavce plánované a také odkaz, který byl touto připomínkou přesunut na jiné místo tohoto odstavce. K 12 odst. 3 Na konec odstavce poţadujeme doplnit věty: Jejich činnost na místě události řídí vedoucí skupiny rychlé lékařské pomoci, který se stává vedoucím lékařem zásahu. Pokud je na místě zásahu více posádek rychlé lékařské pomoci, je vedoucím lékařem zásahu lékař té posádky, která dojela na místo zásahu jako první, pokud místně příslušné zdravotnické operační středisko nestanoví jinak. Viz připomínky k 12 odst. 2; stanovení vedoucího lékaře zásahu sloţek IZS má navíc velmi důleţitou vazbu na dokumentaci IZS. Ze zkušeností HZS ČR se jedná o velmi potřebné a uţitečné ustanovení. K 12 odst. 5 Doporučujeme slova na tísňovou linku 155 nahradit slovy zdravotnickému operačnímu středisku. Ohlášení bude provedeno pravděpodobně radiostanicí, případně také na jiné telefonní číslo neţ na číslo 155. Změna je potřebná i z hlediska statistiky, ve které se zaznamenává přesný počet volání na tísňová čísla. K 12 odst. 6 Upozorňujeme, ţe jiný poskytovatel zdravotních sluţeb, vyjma ZZS jiného kraje, nebude oprávněn provozovat ZZS, a zřizovat tedy výjezdové skupiny, které navíc nelze zřídit samostatně, neboť jsou součástí minimálně systému zdravotnické operační středisko a příjem tísňové Odstavec 3 upravuje práci výjezdových skupin v setkávacím systému, coţ není ale činnost sloţek integrovaného záchranného systému ve smyslu zákona č. 239/2000 Sb. Bliţší podmínky pro činnost výjezdových skupin, včetně jejich činnosti při řešení mimořádné události v rámci zásahu sloţek integrovaného záchranného systému, budou stanoveny prováděcím právním předpisem podle 12 odst. 2). Nejedná se o zřizování výjezdových skupin, ale o poskytnutí dopravních prostředků a zdravotnických pracovníků. 14

15 linky 155 výjezdová základna - a její spojové a mobilní prostředky. Navrhované ustanovení je tedy nutné přepracovat. K 14 odst. 1 Nesouhlas s novým zněním 14 odst. 1 po akceptování připomínky Ministerstva dopravy. Nové znění citovaného ustanovení vylučuje moţnost, aby Policie ČR zajišťovala leteckou záchrannou sluţbu. Ministerstvo vnitra poţaduje uvést 14 odst. 1 návrhu zákona do souladu s 116 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky; v této souvislosti poţaduje v návrhu zákona doplnit v 14 na konci odstavce 1 větu Podmínky pro pouţití policejní letecké techniky stanoví zvláštní zákon xx) xx) 116 odst. 4 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky. K 15 odst. 3 Poţadujeme slova konkrétní oblast nahradit slovy jednotlivé obce a jejich katastrální území. Pojem konkrétní oblast je nevhodný, není zřejmé, jak budou konkrétní oblasti vymezeny. K 18 odst. 1 Navrhujeme zváţit moţnost doplnění odstavce o povinnost zajistit, aby vedoucí výjezdové skupiny neprodleně vyrozuměl orgány Policie České republiky o tomto vstupu. Při vstupu do objektu totiţ můţe dojít např. k rozbití dveří, a tím k porušení ochrany objektu před vniknutím neoprávněných osob. K 19 Velitel zásahu (obvykle hasič) má k dispozici měřící přístroje (např. dozimetry) a je, na rozdíl od vedoucího výjezdové skupiny, vyškolen pro posouzení nebezpečí a nutnosti pouţívání ochranných prostředků. Poţadujeme proto do textu doplnit další odstavec, který včetně poznámek pod čarou zní: (3) V případě součinnosti výjezdové skupiny s jinými složkami integrovaného záchranného systému při společném zásahu provádí posouzení ohrožení životů a zdraví zasahujících osob s přihlédnutím k podmínkám a okolnostem zásahu velitel zásahu, x) který rovněž stanoví potřebu a vhodnost osobních ochranných prostředků a Neakceptováno rozpor Připomínce nelze vyhovět s ohledem na akceptovanou připomínku Ministerstva dopravy, jak je uvedeno výše. Slova konkrétní oblast budou nahrazena slovy území jednotlivých obcí. Stávající návrh nebrání tomu, aby i bez výslovné právní úpravy vedoucí výjezdové skupiny v případě potřeby vyrozuměl Policii ČR. Poţadovaná úprava je jiţ obecně obsaţena v jiných právních předpisech (viz např. zákon č. 239/2000 Sb.) anebo v předem stanovených postupech podle dokumentace integrovaného záchranného systému. 15

16 rozhodne o případném neprovedení zásahu. Velitel zásahu v případě potřeby rovněž stanovuje nebezpečnou zónu podle jiného právního předpisu y) se stanoveným režimem pohybu zasahujících osob, včetně úplného vyloučení členů výjezdové skupiny z činností v nebezpečné zóně. x) 19 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů y) 5 vyhlášky č. 328/2001 Sb., kterou se stanoví některé podrobnosti integrovaného záchranného systému, ve znění vyhlášky č. 429/2003 Sb. K 19 odst. 2 Navrhované znění je nejasné, umoţňuje nejednotný výklad a podmínky v něm nejsou vhodně stanoveny. Navrhujeme proto následující znění tohoto odstavce: (2) Vedoucí výjezdové skupiny je oprávněn rozhodnout o neprovedení zásahu v místě události v případě, že a) provedením zásahu by byly bezprostředně ohroženy životy nebo zdraví členů výjezdové skupiny, nebo b) zásah má být prováděn za podmínek, pro jejichž zvládnutí nebyli členové výjezdové skupiny vycvičeni, vyškoleni nebo vybaveni vhodnými technickými či osobními ochrannými prostředky a povaha zásahu toto vyžaduje. K části deváté. Připomínky jsou zapracovány přímo do návrhu normativního textu části deváté návrhu zákona, která v námi provedené úpravě zní: ČÁST DEVÁTÁ SPRÁVNÍ DELIKTY 21 Přestupky (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, ţe úmyslně neoprávněně uţije na objektu, dopravním prostředku nebo oděvu v místě veřejnosti přístupném slovní spojení zdravotnická záchranná sluţba včetně tvarů z něho odvozených nebo znak zdravotnické záchranné sluţby. 16

17 Kč. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uloţit pokutu do Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, ţe a) neoprávněně uţije na objektu, dopravním prostředku nebo oděvu v místě veřejnosti přístupném slovní spojení zdravotnická záchranná sluţba včetně tvarů z něho odvozených nebo znak zdravotnické záchranné sluţby, nebo b) neoprávněně uţije pro svůj název nebo svoji obchodní firmu slovní spojení zdravotnická záchranná sluţba včetně tvarů z něho odvozených. (2) Poskytovatel lůţkových zdravotních sluţeb se dopustí správního deliktu tím, ţe nesplní některou z povinností podle 17 odst. 1. (3) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloţí pokuta do Kč a za správní delikt podle odstavce 2 pokuta do Kč. 23 (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliţe prokáţe, ţe vynaloţila veškeré úsilí, které bylo moţno oprávněně poţadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závaţnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání, jeho následkům a k okolnostem, za nichţ byl spáchán. (3) Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliţe správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. 17

18 (4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává krajský úřad. (5) Na odpovědnost za jednání, k němuţ došlo při podnikání fyzické osoby x) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. x) 2 odst. 2 obchodního zákoníku. Odůvodnění: K 21 odst. 1, 22 odst. 1 a 3 a 23 odst. 1 Jedná se pouze o formulační změny. Pokud jde o správní delikt podle 22 odst. 1 písm. a), upozorňujeme, ţe ve znaku objektivní stránky nemůţe být uvedeno slovo úmyslně, neboť vyjadřuje zavinění, přičemţ právnická i podnikající fyzická osoba odpovídá za správní delikt bez ohledu na zavinění (viz 23 odst. 1). K 22 odst. 2 Ve znění tohoto ustanovení předloţeného navrhovatelem jsou pod písmeny a) aţ d) obsaţeny skutkové podstaty správních deliktů postihujících porušení povinností obsaţených v 17 odst. 1 písm. a), c), d) a e). Pokud by navrhovatel akceptoval i postih za porušení povinnosti obsaţené v 17 odst. 1 písm. b), jeví se nám jako vhodnější úprava 22 odst. 2 ve znění našeho návrhu. K 23 odst. 4 Místní příslušnost správního orgánu k projednávání správních deliktů vyplývá z 11 odst. 1 písm. a) správního řádu. V případě místní příslušnosti správního orgánu k projednání přestupku podle 21 odst. 1 tato koresponduje s dikcí 55 odst. 1 přestupkového zákona. K 23 odst. 5 Za slova fyzické osoby je třeba vloţit odkaz na poznámku pod čarou poukazující na 2 odst. 2 obchodního zákoníku, a to v souladu s instruktáţním materiálem Zásady. 18

19 K 23 odst. 6 Ustanovení tohoto odstavce je třeba zrušit, a to jednak pro duplicitní znění jeho věty první s 106 odst. 1 správního řádu, jednak pro nadbytečnost jeho věty druhé, jejíţ obsah jiţ vyplývá ze zákonů upravujících rozpočtové určení výnosů z daní územním samosprávným celkům. K 24 Poţadujeme doplnit do tohoto ustanovení nová písmena ve znění: g) koordinuje součinnost poskytovatelů zdravotnické záchranné služby při přípravě na mimořádné události s ostatními ministerstvy a krajskými úřady, h) financuje a usměrňuje realizaci celostátních projektů pro sjednocování a zkvalitňování poskytování zdravotnické záchranné služby. Text písmene g) vychází z doslovného znění uvedeného v části šesté návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotnické záchranné sluţbě, podle našeho názoru však patří do zákona o ZZS. Text písmene h) vychází ze špatných zkušeností získaných např. při realizaci finančně a technologicky náročných projektů radiofonního systému PEGAS nebo při zapojování do příjmu datových vět z jednotného evropského čísla 112, při kterých nedostatek finančních prostředků, ale i vůle v krajích ke sjednocení způsobily zdrţení těchto projektů. K 24 Poţadujeme text 24 označit jako odstavec 1 a doplnit nový odstavec 2, který bude zajišťovat, aby Ministerstvo zdravotnictví kontrolovalo ryze věcné a odborné povinnosti krajů vyplývající ze zákona. (2) Ministerstvo kontroluje výkon samostatné působnosti nad plněním úkolů krajů stanovených tímto zákonem; pro výkon kontroly se použijí obdobně ustanovení krajského zřízení a zákona o hlavním městě Praze o kontrole výkonu samostatné působnosti. Dále poţadujeme vloţit nové odstavce 3 a 4 obsahující další působnosti, dosud obsaţené v zákoně č. 239/2000 Sb. Text obou odstavců vychází ze znění uvedeného v části šesté návrhu zákona, kterým se mění některé Poţadovaná úprava písmene g) byla zapracována do 24. Poţadovaná úprava písmene h) je obecná a nad rámec věcného záměru zákona. Toto ustanovení by si rovněţ vyţádalo další nároky na státní rozpočet. Nový odstavec 2 byl doplněn v tomto znění: Ministerstvo je nadřízeným správním orgánem orgánu kraje v řízení vedeném krajem v samostatné působnosti podle tohoto zákona a kontroluje výkon samostatné působnosti svěřené kraji tímto zákonem; pro výkon kontroly se pouţijí obdobně ustanovení krajského zřízení a zákona o hlavním městě Praze o kontrole výkonu samostatné působnosti.. K novým odstavcům 3 a 4: poţadovaná úprava patří do zákona č. 239/2000 Sb. Ministerstvo zdravotnictví proto nepovaţuje za 19

20 zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotnické záchranné sluţbě, podle našeho názoru však patří do návrhu zákona o ZZS. (3) Přesahuje-li mimořádná událost územní obvod kraje, který poskytovatele zdravotnické záchranné služby zřídil nebo založil, nebo jeli to nutné z odborných nebo kapacitních důvodů, a nedohodnou-li se kraje na řešení situace, koordinuje činnost poskytovatelů zdravotnické záchranné služby na vyžádání kraje ministerstvo. (4) Při koordinaci podle odstavce 1 písmeno g) a podle odstavce 2 je poskytovatel zdravotnické záchranné služby povinen uposlechnout pokynů ministerstva. K 25 odst. 1 Z formulace tohoto ustanovení nevyplývá krajům povinnost naplňovat Plán pokrytí. Ustanovení je tak nejen nepouţitelné, ale také nevymahatelné. K důvodové zprávě Nesouhlasíme s tvrzením, ţe práce na návrhu zákona byly zahájeny před 1. listopadem 2007, a proto se na tento návrh nevztahuje bod IV usnesení vlády č. 927 ze dne 22. srpna Z tohoto důvodu poţadujeme doplnit důvodovou zprávu o vyhodnocení dopadů podle Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace, které byly schváleny usnesením vlády č. 877/2007 (viz také zápis z 1. řádného jednání Grémia pro regulační reformu a efektivní správu ze 13. listopadu 2007). Poţadujeme především doplnit návrhy moţných variant řešení jednotlivých problémů, identifikaci dotčených subjektů a dopadů na ně a vyhodnocení nákladů a přínosů jednotlivých variant. V případech změn technického charakteru, u kterých je aplikována výjimka z RIA, je třeba tyto změny jako technické označit. vhodné, aby právní úprava působnosti ministerstva byla z citovaného zákona nesystémově přesunuta do zákona o zdravotnické záchranné sluţbě; zachování stávající úpravy je v souladu s věcným záměrem zákona. Ustanovení bylo upřesněno ve smyslu připomínky. Neakceptováno - rozpor Legislativní proces přípravy návrhu právní úpravy zdravotnické záchranné sluţby byl zahájen přípravou věcného záměru zákona před 1. listopadem Návrh zákona byl vypracován v rámci vládou schváleného věcného záměru zákona. Zhodnocení nezbytnosti změny právního stavu regulace zdravotnické záchranné sluţby včetně zhodnocení hospodářského a finančního dosahu navrhované právní úpravy na státní rozpočet,ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí a sociální dopady jsou součástí důvodové zprávy. Ministerstvo pro místní rozvoj K 3 písm. b) Poţadujeme za slova k náhlé zástavě vloţit slova nebo k náhlému selhání. Základní vitální funkcí je i vědomí. K 5 odst. 2 Poţadujeme za slova provozovat další činnosti podle jiného právního předpisu 8) vloţit slova, s výjimkou činností podle zákona č. 256/2001 částečně Slova k náhlé zástavě budou nahrazena slovy k náhlému selhání. Případná změna podmínek pro provozování pohřební sluţby by 20