Výroční zpráva o hospodaření Univerzity Karlovy v Praze

Transkript

1 Výroční zpráva o hospodaření Univerzity Karlovy v Praze

2

3 Výroční zpráva o hospodaření Univerzity Karlovy v Praze za rok 2010 Univerzita Karlova v Praze 2011

4 Bez písemného svolení vydavatele a ostatních vlastníků autorských práv nesmí být tato publikace jako celek ani po částech rozmnožována a přenášena mechanicky, fotokopírováním a magnetickým záznamem. Univerzita Karlova v Praze, 2011 Design Karel a Petr Vilgusovi, 2011 ISBN

5 5 Výroční zpráva o hospodaření Univerzity Karlovy v Praze Obsah Textová část Úvod 7 1. kapitola Roční účetní závěrka Rozvaha Výkaz zisku a ztráty Příloha k účetní závěrce Rozbor hospodářského výsledku (součásti) kapitola Analýza výnosů a nákladů 11 Příjmy a výnosy Dotace a příspěvky z kapitol státního rozpočtu a dalších zdrojů mimo programové financování Vlastní výnosy Poplatky spojené se studiem 12 Náklady Přehled neinvestičních nákladů Pracovníci a mzdové prostředky kapitola Přehled o peněžních příjmech a výdajích kapitola Vývoj fondů kapitola Financování programů reprodukce majetku včetně vypořádání se státním rozpočtem kapitola Rekapitulace zúčtování se státním rozpočtem kapitola Stipendia a služby poskytované studentům kapitola Účelová podpora specifického výzkumu kapitola Stav a pohyb majetku a závazků Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Krátkodobý finanční majetek Zásoby Pohledávky Závazky krátkodobé a dlouhodobé Analýza pohledávek a závazků 26 Závěr 26

6 Univerzita Karlova v Praze 6 Obsah (pokračování) Tabulková část Tab. 1.1 Rozvaha 2010 aktiva/pasiva 29 Tab Výkaz zisku a ztráty sumář 37 Tab Výkaz zisku a ztráty výuka, věda a výzkum 42 Tab Výkaz zisku a ztráty ubytování a stravování 47 Tab. 4.4 Stipendijní fond 80 Tab. 4.5 Fond odměn 81 Tab. 4.6 Fond účelově určených prostředků 82 Tab. 4.7 Fond sociální 84 Tab. 4.8 Fond provozních prostředků 85 Tab. 1.3 Doplňující údaje pro veřejné vysoké školy 52 Tab. 5.1 Financování programů reprodukce majetku včetně vypořádání Tab. 1.4 Výsledek hospodaření včetně vnitroorganizačních se SR bilance prostředků k nákladů a výnosů 61 Tab Nerozdělený zisk, neuhrazená ztráta 65 Tab. 6.1 Finanční vypořádání se státním rozpočtem z kapitoly 333-MŠMT mimo programové financování příspěvek a dotace 92 Tab. 2.1 Výnosy z transferů z kapitoly MŠMT, z ostatních kapitol státního rozpočtu a další zdroje mimo programové financování a spoluúčast SR na financování projektů EU 66 Tab. 7.1 Stipendia 100 Tab. 7.2 Počty studentů 104 Tab. 7.3 Stravování 105 Tab. 2.2 Přehled vybraných vlastních výnosů 70 Tab. 2.3 Rozbor poplatků spojených se studiem 71 Tab. 2.4 Přehled vybraných neinvestičních nákladů 72 Tab. 7.4 Ubytování 107 Tab. 7.5 Počty ubytovaných 109 Tab. 7.6 Průměrné ceny ubytování 110 Tab. 2.5 Pracovníci a mzdové prostředky (sumář) 73 Tab. 3.1 Peněžní tok za rok Tab. 4.1 Fondy 76 Tab. 4.2 Rezervní fond 77 Tab. 8.1 Tab. 8.2 Dotace poskytnutá na specifický výzkum vysokých škol v roce Přehled o využití dotace na specifický vysokoškolský výzkum poskytnuté na rok Tab. 4.3 FRIM 78 Tab. 9.1 Pohledávky a závazky k

7 7 Výroční zpráva o hospodaření Univerzity Karlovy v Praze Úvod Výroční zpráva o hospodaření Univerzity Karlovy v Praze (dále jen univerzity) za rok 2010 je souhrnným materiálem, zpracovaným dle osnovy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Zdrojem výroční zprávy jsou dílčí zprávy o hospodaření fakult a dalších součástí a příslušné statistické a účetní výkazy univerzity. Výnosy i náklady univerzity v uplynulém roce překročily hranici 8 miliard Kč. Současně rostla aktiva i pasiva, která se přibližují hodnotě 12 miliard Kč. Podrobnější pohled na hospodaření univerzity je obsažen v dalších částech výroční zprávy.

8 Univerzita Karlova v Praze 8 1 Roční účetní závěrka 1.1 Rozvaha Rozvaha Univerzity vykazuje v souladu s účetními předpisy vyrovnaná aktiva (majetek) a pasiva (finanční zdroje) viz tabulka 1.1. Vývoj aktiv a pasiv v průběhu účetního období deklarují počáteční a konečné zůstatky skupin i jednotlivých účtů rozvahy. n Aktiva celkem vzrostla z původních tis. Kč na současných tis. Kč, nárůst činí v absolutní hodnotě tis. Kč. Na tomto nárůstu má největší podíl dlouhodobý majetek (stálá aktiva), který vzrostl o tis. Kč, přírůstek krátkodobého majetku (oběžných aktiv) činil tis. Kč. Tempo růstu obou položek aktiv je oproti předchozím obdobím rozdílné; růst stálých aktiv byl více než dvojnásobný, zatímco u aktiv oběžných se jedná o zpomalení růstu. Z detailního pohledu na jednotlivé položky stálých aktiv je patrné, že u samostatných movitých věcí a nehmotného majetku pokračuje trend z předchozího období. Zůstatkové hodnoty obou položek meziročně poklesly v souhrnné částce tis. Kč, rychlejší pokles vykazuje majetek nehmotný se snížením o tis. Kč. Základním důvodem snížení zůstatkových cen u obou druhů majetku je podstatně nižší aktivita univerzity v pořizování těchto typů majetku a krátká doba odpisování. Výrazná změna nastala u dlouhodobého majetku nemovitého charakteru. Zůstatková hodnota staveb se meziročně zvýšila o tis. Kč, hodnota pozemků vzrostla o tis. Kč. V souhrnné částce tak hodnota nemovitostí celkem vzrostla o tis. Kč. Téměř čtvrtina uvedeného růstu souvisí s realizací 1. fáze pořízení dvou objektů v Opletalově ulici, které by měly dořešit dislokační problémy ve výukové kapacitě Filozofické fakulty. Převažující část investiční aktivity v této oblasti ale představují výdaje na rekonstrukci a obnovu stávajících objektů zejména pražských lékařských fakult. Veškerý růst oběžných aktiv je dán pohybem krátkodobého finančního majetku, konkrétně růstem disponibilních prostředků univerzity na účtech v bankách o tis. Kč. K dalším pozitivním změnám lze zařadit i snížení hodnoty pohledávek o tis. Kč a snížení hodnoty zásob o tis. Kč. Celý okruh oběžných aktiv doplňují jiná aktiva celkem, jejichž meziroční pokles o tis. Kč je dán především snížením hodnoty nákladů příštích období. n Pasiva celkem se zvýšila především prostřednictvím vlastních zdrojů. Jejich růst činil tis. Kč, zdroje cizí se meziročně zvýšily o tis. Kč. n Zdroje vlastní rostly především zásluhou vlastního jmění, jehož hodnota se zvýšila o tis. Kč. Tato částka představuje rozdíl mezi hodnotou majetku nově pořizovaného a snížením hodnoty majetku formou odpisů nebo jeho prodejem, s výrazným vlivem pořízení objektů v Opletalově ulici. Druhou položkou jsou fondy univerzity, jejichž konečný zůstatek se meziročně zvýšil o tis. Kč. Zásadní podíl na tomto růstu má Fond provozních prostředků a zejména mimořádný příspěvek, který byl univerzitě z MŠMT poskytnut v souvislosti se zohledněním zúžených možností pražských vysokých škol čerpat prostředky strukturálních fondů EU. Druhý nejvyšší růst vykazuje Fond reprodukce investičního majetku s meziročním zvýšením o tis. Kč. Jediným fondem s poklesem zůstatkové hodnoty je Fond účelově určených prostředků. V závislosti na po-

9 9 Výroční zpráva o hospodaření Univerzity Karlovy v Praze stupném ukončování výzkumných záměrů se každoročně snižuje jeho tvorba a zároveň zvyšuje jeho čerpání. Konečný zůstatek tohoto fondu meziročně klesl o tis. Kč. Všechny zbývající fondy univerzity vykazují rovnoměrný meziroční růst a nedochází k výraznějším výkyvům. Celková hodnota fondů činí tis. Kč a jejich krytí vlastními prostředky univerzity je téměř dvojnásobné. n Celková hodnota cizích zdrojů se meziročně zvýšila o tis. Kč. K dílčím položkám, které se o uvedený růst zasloužily, patří zejména výnosy příštích období s růstem o tis. Kč, jiné závazky s růstem o tis. Kč a závazky ze vztahu ke státnímu rozpočtu s růstem tis. Kč. Posledně jmenovanou položku tvoří především nevyčerpané zálohy z projektů EU, výsledné saldo je také ovlivněno meziročním snížením hodnoty prostředků vracených do státního rozpočtu o tis. Kč. Naprosto dominantní postavení v této oblasti mají závazky vůči dodavatelům, které meziročně vzrostly o tis. Kč. Uvedená položka je významně ovlivněna evidencí splátky pořizovací ceny objektů v Opletalově ulici ve výši tis. Kč, která k datu byla závazkem před splatností. Ve smyslu běžné obchodní praxe činí nárůst tis. Kč, z toho tři čtvrtiny představují závazky do lhůty splatnosti. Převážnou část zbývajících závazků pak tvoří operace, ke kterým byly doklady doručeny až po lhůtě splatnosti. K položkám, které svým pohybem naopak snižovaly celkovou hodnotu cizích zdrojů, patří především dlouhodobý bankovní úvěr na pořízení ubytovacího areálu Vltava v Hostivaři. Každoroční splátkou ve výši tis. Kč je tento úvěr postupně umořován a v roce 2011 bude poslední splátkou ve výši tis. Kč splacen úplně. Meziroční pokles vykazují také závazky vůči zaměstnancům, které spolu s navazujícími závazky k institucím sociálního zabezpečení a veřejného zdravotního pojištění snížily celkové cizí zdroje o tis. Kč. Zbývající položky cizích zdrojů neměly výraznější vliv na celkovou hodnotu této kategorie pasiv. 1.2 Výkaz zisku a ztráty n Hlavní činnost, ve které univerzita realizuje 95,0 % svých celkových výnosů a 95,6 % svých celkových nákladů, vykázala za uplynulý rok ztrátu ve výši tis. Kč. Uvedené údaje jsou ve své podstatě analogií roku předchozího a svědčí o určité stabilitě v této oblasti. Na druhé straně je zřejmý pokles tempa růstu, meziroční indexy se vrátily na úroveň roku 2008, a to jak v oblasti výnosů, tak v oblasti nákladů. Celkové výnosy hlavní činnosti se zvýšily o tis. Kč, v relativním vyjádření o 1,8 %, a celkové náklady vzrostly o tis. Kč, tj. o 1,7 %. Při detailním pohledu na zastoupení jednotlivých skupin nákladů na celkových nákladech hlavní činnosti a zvláště pak při jejich meziročním porovnání jsou patrné určité změny. Dosavadní trend postupného snižování podílu takzvaných hmotných nákladů, tj. spotřeby materiálu a energie, odpisů a rezervy, byl v uplynulém roce ještě citelnější. V průběhu posledních tří let klesal podíl této skupiny nákladů postupně z 20,2 % na 20,0 % a v hodnoceném období činil již jen 19,4 %. Obdobný vývoj je zřejmý také u služeb a jiných ostatních nákladů, jejichž podíl na nákladech hlavní činnosti klesl z původních 29,3 % na současných 28,7 %. Jedinou položkou, která vykázala meziroční růst, jsou náklady osobní, jejichž podíl na nákladech celkem vzrostl z původních 50,7 % na současných 51,8 %. Zvýšená cena práce tak byla dostatečně kompenzována úsporami hmotných i nehmotných vstupů. n V doplňkové činnosti bylo v uplynulém období dosaženo zisku ve výši tis. Kč, což je o tis. Kč více než v roce předchozím. I v této činnosti

10 Univerzita Karlova v Praze 10 je patrná určitá stabilizace a snížení dosavadního tempa růstu, meziroční růsty výnosů i nákladů jsou srovnatelné s činností hlavní. Obdobně to platí i pro zastoupení hmotných nákladů na celkových nákladech doplňkové činnosti, které meziročně kleslo z původních 26,4 % na současných 23,2 %. Rozdíl je patrný u nehmotných nakupovaných vstupů (služby a jiné ostatní náklady), jejichž podíl vzrostl z 30,8 % na 34 %. Podíl osobních nákladů zůstal téměř nezměněn a činí 43,2 %. Při porovnání obou činností jak z hlediska dynamiky růstu, tak z hlediska zastoupení v celkové činnosti nedošlo k téměř žádným změnám. Zastoupení činností na celkových výnosech je již druhým rokem stejné, 95 % hlavní a 5 % doplňková. U nákladů k určitému posunu došlo, ale rozdíl je zanedbatelný. Zastoupení hlavní činnosti na nákladech celkem se zvýšilo z 95,5 % na 95,6 % a zastoupení doplňkové činnosti kleslo z 4,5 % na 4,4 %. n Za uplynulý rok vykázala univerzita kladný celkový výsledek hospodaření ve výši tis. Kč. Zisku bylo dosaženo jak v činnosti školské (výuka a výzkum), tak v činnosti ubytovací a stravovací. V dalším členění uvedených činností bylo vždy dosaženo zisku v činnosti doplňkové a ztráty v činnosti hlavní. Z hlediska rentability, tj. podílu výsledku hospodaření na výnosech, bylo dosaženo nejlepšího výsledku u doplňkové činnosti kolejí a menz s výší 16,7 %, druhou nejvyšší rentabilitu vykazuje školská doplňková činnost s hodnotou 9,4 %. Nejvíce ztrátovou činností se v tomto ohledu jeví hlavní činnost kolejí a menz se zápornou rentabilitou 4,7 %, a to především vlivem výsledku hospodaření u menz. Školská hlavní činnost vykázala zápornou rentabilitu ve výši 0,12 %. Detaily k uvedeným činnostem jsou obsaženy v tabulkách a Stejně jako v minulých letech je účetnictví univerzity podrobeno auditu. 1.3 Příloha k účetní závěrce Příloha tabulka 1.3 obsahuje přehled přijatých a čerpaných dotací a příspěvků v členění dle zdroje poskytnutých prostředků, tedy ze zahraničí, ze státního rozpočtu a z územně samosprávních celků a obcí, vždy v rozdělení na běžné a kapitálové prostředky. V dalším členění jsou rozlišovány grantové prostředky, vyplacená stipendia a vlastní zdroje v členění na jednotlivé fondy univerzity. Zcela samostatně jsou uvedeny hodnoty tvorby a čerpání Fondu účelově určených prostředků dle 18 odst. 10 zákona o vysokých školách. Uvedený přehled je povinnou přílohou k roční účetní závěrce a jeho jednotlivé údaje, včetně vyčíslených vratek, resp. převodů do příslušných fondů, jsou detailně popsány v dalších částech výroční zprávy o hospodaření. 1.4 Rozbor hospodářského výsledku (součásti) Univerzita je vnitřně členěna na 23 účetních středisek, tvořených fakultami a dalšími součástmi. V tabulce 1.4 jsou uvedeny výsledky jednotlivých fakult a dalších součástí, vždy po zahrnutí vnitroorganizačních výnosů a nákladů tak, aby uvedený údaj dával komplexní informaci o hospodaření dílčího subjektu univerzity. Po rozdělení fakult univerzity na skupiny dle jejich zaměření jsou výsledky hospodaření následující: n počet ztrátových fakult a součástí se oproti předchozímu období snížil z původních 6 na současné 3 n již druhým rokem dochází k diferenciaci teologických fakult; Katolická teologická fakulta zvyšuje celkový zisk, ostatní teologické fakulty prohlubují svoji ztrátu

11 11 Výroční zpráva o hospodaření Univerzity Karlovy v Praze n k diferenciaci dochází i mezi zbývajícími humanitními fakultami; nejvyšší tempo růstu si udržuje Pedagogická fakulta, která úspěšně snižuje ztrátu z minulých let, ostatní fakulty buď stagnují, nebo dochází ke snižování výsledné hodnoty zisku n fakulty lékařské souhrnně vykázaly zisk ve výši tis. Kč a vrátily se tak na úroveň roku 2008 n fakulty přírodovědné pokračují v dalším snižování kladného výsledku hospodaření, celkový zisk ve výši 454 tis. Kč je o 838 tis. Kč nižší než v předchozím roce n pokračuje trend snižování celkové sumy ztrátově hospodařících dílčích subjektů univerzity, součtová hodnota klesla z původních tis. Kč na současných tis. Kč; obdobný vývoj je také u ziskových dílčích subjektů, kde souhrnná hodnota zisku klesla z tis. Kč na tis. Kč; vyrovnávání výsledků hospodaření dokládá i rozptyl mezi subjektem s nejvyšší ztrátou a subjektem s nejvyšším ziskem, který se snížil z původních tis. Kč na současných tis. Kč. Počínaje rokem 2008 má univerzita uhrazeny ztráty z minulých let a mohla přistoupit k rozdělování výsledku hospodaření. Doposud byly umožněny jednotlivým fakultám a součástem univerzity příděly do fondů v celkové výši tis. Kč. Tříleté používání vnitřního systému rozdělování výsledku hospodaření zároveň umožnilo snížit ztrátu z minulých let u nejvíce postižených fakult a součástí o celkovou částku tis. Kč. 2 Analýza výnosů a nákladů Příjmy a výnosy 2.1 Dotace a příspěvky z kapitol státního rozpočtu a dalších zdrojů mimo programové financování a spoluúčast SR na financování projektů EU byly univerzitě poskytnuty v celkové výši tis. Kč, z toho neinvestiční část činila tis. Kč a dotace na kapitálové výdaje tis. Kč. Dosavadní trend postupného snižování podílu prostředků z kapitoly MŠMT se v uplynulém roce zastavil. Výsledná hodnota 88,7 % dokonce převyšuje úroveň z roku 2008, která byla v předchozí časové řadě v tomto ohledu nejvyšší. Naopak výrazně poklesl podíl prostředků z ostatních ministerstev, který se snížil z původních 10,4 % na současných 8,9 %. Za zmínku stojí i další zvýšení podílu prostředků ze zahraničí, které sice zaujímají jen 2,3 % z celku, ale jejich dynamika růstu je nejvyšší. Podíl prostředků z ostatních veřejných zdrojů ve výši 0,2 % je i nadále zanedbatelný. Ve srovnání s předchozím obdobím vzrostla celková hodnota poskytnutých prostředků o tis. Kč, tj. o 1 %. Největším zdrojem růstu prostředků je i nadále kapitola 333 MŠMT, ze které bylo univerzitě přiděleno meziročně o tis. Kč více, relativní nárůst činil 2 %. K výraznému poklesu dochází u prostředků z ostatních rezortů, jejichž výše meziročně klesla o tis. Kč, tj. o 13,8 %. Celkovou růstovou bilanci kompletují prostředky ze zahraničí s růstem o tis. Kč, tj. o 36,4 %.

12 Univerzita Karlova v Praze 12 Z hlediska druhů poskytnutých dotací a příspěvků jsou prostředky na vědu a výzkum jediným zásadním růstovým zdrojem. Meziročně vzrostly o tis. Kč a na celkovém růstu se tak podílejí z 99,5 %. Naopak prostředky na výukovou a ostatní činnost stagnovaly a meziroční růst o 272 tis. Kč příjmovou bilanci univerzity neovlivnil. Poskytnuté prostředky byly spotřebovány v celkové výši tis. Kč, do fondů bylo převedeno celkem tis. Kč a vráceno bylo tis. Kč. Poměr prostředků vracených a poskytnutých tak činil 0,2 %. Ve srovnání s předchozím obdobím je absolutní hodnota vratky téměř o polovinu nižší. Dílčími položkami s největší hodnotou vratek jsou nepřevoditelné prostředky z Interní grantové agentury Ministerstva zdravotnictví ve výši tis. Kč, Grantové agentuře České republiky bylo vraceno tis. Kč a třetím největším titulem vracených prostředků byla institucionální podpora mezinárodní spolupráce ve vědě a výzkumu v částce 859 tis. Kč. Souhrnný podíl těchto tří dotačních titulů činí 81,3 % vratky celkem. 2.2 Vlastní výnosy univerzity celkem dosáhly v uplynulém roce hodnoty tis. Kč, meziroční růst činil tis. Kč a v relativním vyjádření 5,7 %. Po odpočtu vnitroorganizačních výnosů ve výši tis. Kč a tzv. papírových výnosů, které jsou protipólem odpisů majetku pořízeného z dotace v celkové výši tis. Kč, činily skutečné příjmy, tedy fyzicky přijaté peněžní prostředky, tis. Kč. Srovnatelná hodnota takto očištěných příjmů vzrostla o tis. Kč a uvedený růst je v posledních letech téměř konstantní. Na tomto růstu se nejvíce podílely tržby z prodeje služeb částkou tis. Kč. Dalšími růstovými kategoriemi byly jiné ostatní výnosy s růstem o tis. Kč, převážně prostřednictvím zúčtování spoluřešitelské účasti fakult a dalších součástí na projektech mimo státní rozpočet, tržby z prodeje dlouhodobého majetku se zvýšením o tis. Kč a zúčtování fondů s meziročním růstem o tis. Kč. Ostatní výnosové položky buď stagnovaly, nebo došlo k jejich mírnému poklesu. Podíl celkových vlastních výnosů na výnosech univerzity celkem se zvýšil z původních 31,2 % na současných 32,4 %. 2.3 Poplatky spojené se studiem Souhrnná hodnota poplatků za studium dle 58 zákona o VŠ, zúčtovaných do výnosů nebo do Stipendijního fondu, činila celkem tis. Kč. Převážnou část tvoří poplatky za studium v cizím jazyce, které se na celkových poplatcích podílely z 81 %. Druhým největším zdrojem jsou poplatky za nadstandardní dobu studia s hodnotou tis. Kč a poplatky za přijímací řízení s výší tis. Kč. Poplatky zúčtované do výnosů tvoří téměř jednu pětinu vlastních výnosů univerzity. Jednotlivé sazby dílčích poplatků odpovídají směrným číslům na rok Náklady 2.4 Přehled neinvestičních nákladů Za rok 2010 vykázala univerzita celkové náklady ve výši tis. Kč, z toho tis. Kč v činnosti hlavní a tis. Kč v činnosti doplňkové. Meziroční pohyb nákladů členěných dle činností je vzácně vyrovnaný, obě činnosti vykazují růst nákladů ve výši 1,9 %. Na celkových nákladech univerzity se činnost hlavní podílí 95,6 % a činnost doplňková 4,4 %. Vzhledem k tomuto zastoupení je samozřejmě podstatnější, jak se vyvíjely náklady v činnosti hlavní. Největší položkou jsou náklady osobní ve výši tis. Kč, které meziročně vzrostly o tis. Kč, tj. o 4,2 %. Čisté mzdové náklady, tedy bez zdravotního a sociálního pojištění a ostatních so-

13 13 Výroční zpráva o hospodaření Univerzity Karlovy v Praze ciálních nákladů, činily tis. Kč s meziročním růstem o tis. Kč, tj. o 2,6 %. Rozpor mezi rychlejším růstem celkových osobních nákladů oproti růstu samotných mzdových prostředků spočívá v rozdílné struktuře obou kategorií. Zatímco v roce 2009 byla celková hodnota osobních nákladů silně ovlivněna slevami na sociálním pojištění ve výši tis. Kč, v roce 2010 již bylo sociální pojištění zúčtováno v plné výši. K dalším významnějším položkám patří nakoupené služby v hodnotě tis. Kč. V meziročním porovnání klesla tato položka nákladů o tis. Kč, v relativním vyjádření o 9,3 %. Další klesající položkou jsou odpisy dlouhodobého majetku, které za rok 2009 činily tis. Kč a v roce 2010 klesly na tis. Kč. Hodnota spotřebovaného materiálu a energií ve výši tis. Kč se udržela na srovnatelné úrovni, růst činil jen 0,3 %. U činnosti doplňkové jsou pohyby jednotlivých nákladových druhů analogické s činností hlavní. Kromě již zmíněných nákladů na služby a odpisy dlouhodobého majetku klesla i hodnota spotřebovaného materiálu a energií. Jedinou odlišnost od činnosti hlavní představují osobní náklady, které meziročně nerostly, a to jak svou absolutní výší, tak poměrným zastoupením na nákladech celkem. Celkové náklady doplňkové činnosti meziročně vzrostly o 0,7 % a v absolutní hodnotě o tis. Kč. Celkový průměrný přepočtený počet pracovníků univerzity se oproti předchozímu období téměř nezměnil. Univerzita vykazovala za uplynulý rok 7 852,785 pracovníka a zvýšení o 1,549 představuje v relativním vyjádření 0,02 %. Nejvíce rostl počet pedagogických pracovníků, který se meziročně zvýšil o 60,96 pracovníka, zvýšení vykazuje i počet nepedagogických pracovníků, v tomto případě o 18,697 pracovníka. Naopak ke snížení průměrného počtu došlo u vědeckých pracovníků, který se meziročně snížil o 78,108. Uvedené změny průměrného přepočteného počtu pracovníků v dílčích kategoriích nezměnily podíl produktivní části (tj. akademických a vědeckých pracovníků) a podpůrné části (nepedagogičtí pracovníci) na počtu celkovém. Prvně jmenovaná skupina i nadále představuje 58 % celkového přepočteného počtu pracovníků. Průměrná mzda pracovníka univerzity z celkových prostředků se meziročně zvýšila z původních Kč na současných Kč, v relativním vyjádření činí zvýšení 2,4 %. Z hlediska dílčích kategorií pracovníků hrazených z kapitoly 333 MŠMT je nejvyšší průměrná mzda u akademických pracovníků s hodnotou Kč, naopak nejnižšího průměrného výdělku dosahují ostatní pracovníci Kolejí a menz s částkou Kč. 2.5 Pracovníci a mzdové prostředky jsou na univerzitě vedeni především dle následujících kategorií: n n n akademičtí pracovníci vědečtí pracovníci ostatní pracovníci

14 Univerzita Karlova v Praze 14 3 Přehled o peněžních příjmech a výdajích Tok peněžních prostředků vyjadřuje pohyb příjmů a výdajů v průběhu roku 2010, souvisejících s financováním provozní a investiční činnosti a s finančními operacemi univerzity. Celkové finanční prostředky se oproti původnímu stavu k s hodnotou tis. Kč zvýšily o tis. Kč na současných tis. Kč, což představuje meziroční růst o 19 %. Po vyloučení dlouhodobého úvěru na pořízení ubytovacího areálu Vltava ve výši tis. Kč činil zůstatek disponibilních prostředků univerzity tis. Kč. Tempo růstu těchto prostředků je vyšší, meziroční růst činí 21,3 %. Celkové cash flow univerzity bylo pozitivně ovlivněno provozní a finanční činností se souhrnným vlivem tis. Kč, naopak investiční činností bylo cash flow sníženo o tis. Kč. Zásadní podíl na tomto snižujícím vlivu má dlouhodobý hmotný majetek s růstem zůstatkové ceny o tis. Kč a korekce vyloučením odpisů ve výši tis. Kč. Samotná provozní činnost zvyšovala cash flow o tis. Kč. Stěžejní zvyšující položkou jsou odpisy dlouhodobého majetku s hodnotou tis. Kč. Dalšími zvyšujícími položkami jsou krátkodobé závazky s růstem o tis. Kč a snížení hodnoty pohledávek o tis. Kč, které byly již popsány v kapitole 1.1 Rozvaha. Rozdílné hodnoty uvedených položek jsou dány odlišným zařazením přechodných účtů aktivních a pasivních v těchto kapitolách. Poslední položkou, která významněji ovlivnila provozní cash flow, je výsledek hospodaření běžného roku s výší tis. Kč. Návratnost prostředků, daná poměrem hodnoty pohledávek z obchodního styku a denního obratu univerzity v úrovni vlastních výnosů (bez vnitroobratu), činí 12 dnů a oproti předchozímu období se zkrátila o 6 dnů. Nejmenší meziroční změnu vykazuje samotná finanční činnost, která zvyšovala cash flow o tis. Kč. Přesto jde ve srovnání s předchozím obdobím o rostoucí vliv, protože tato položka vzrostla o 32,9 % a v absolutním vyjádření o tis. Kč. Hlavními růstovými položkami jsou fondy univerzity se zvýšením o 31,7 % a vlastní jmění s růstem o 6,6 %. Snižujícími položkami jsou roční splátka dlouhodobého bankovního úvěru (ubytovací areál Vltava) ve výši tis. Kč a korekce snížením disponibilního zisku běžného roku ve výši tis. Kč. Přehled o stavech jednotlivých činností a charakteru jejich vlivu na celkové cash flow univerzity poskytuje tabulka 3.1 Peněžní tok za rok 2010.

15 15 Výroční zpráva o hospodaření Univerzity Karlovy v Praze 4 Vývoj fondů Univerzita má, v souladu s ustanoveními zákona 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění, zřízeny a hospodaří s následujícími fondy: n rezervní n reprodukce investičního majetku n stipendijní n odměn n účelově určených prostředků n sociální n provozních prostředků Počáteční stavy vyjmenovaných fondů k činily celkem tis. Kč. V průběhu roku byly zdroje fondů zvýšeny o tis. Kč, čerpáním se fondy snížily o tis. Kč a konečné zůstatky k činily celkem tis. Kč. Na meziročním zvýšení zůstatku fondů o tis. Kč se v podstatě podílela jen vyšší tvorba fondů, čerpání zůstalo na úrovni předchozího období. Stěžejním fondem univerzity je i nadále Fond provozních prostředků, jehož zůstatek se meziročně zvýšil z původních tis. Kč na současných tis. Kč. Hlavní růstovou položkou je mimořádný příspěvek ve výši tis. Kč poskytnutý univerzitě rozpočtovým opatřením Ministerstva financí v souvislosti s omezenými možnostmi čerpat prostředky strukturálních fondů EU regionálního charakteru. Hodnota dalších nespotřebovaných příspěvků poskytnutých univerzitě prostřednictvím jiných ukazatelů činila tis. Kč, z toho částku tis. Kč představuje tzv. růstová rezerva univerzity, která byla následně využita k eliminaci vázání prostředků v závěru roku. Zbývající částka tis. Kč ovlivňuje obrat uvedeného fondu pouze z administrativního pohledu a představuje obrácený účetní zápis z důvodu návaznosti na čerpání fondu a sjednocení účetních analytik. Největší snižující položkou byl převod do Fondu reprodukce investičního majetku (dále jen FRIM ) ve výši tis. Kč a jedinou další položkou čerpání bylo užití Fondu na provozní náklady dle pravidel hospodaření univerzity s celkovou hodnotou tis. Kč. Stav historicky největšího fondu univerzity, tj. FRIM, se spolu s výše uvedeným převodem významně změnil. Čerpání fondu ve výši tis. Kč sice odpovídalo běžným hodnotám předchozích let a ani ve svých detailech nevybočilo z dosavadních zvyklostí. Na investiční oblast bylo vynaloženo tis. Kč a na neinvestiční tis. Kč. Tvorba fondu, která ve své klasické podobě, tj. prostřednictvím odpisů majetku pořízeného z vlastních zdrojů, příjmů z prodeje a zůstatkovou cenou dlouhodobého majetku, činila v souhrnné hodnotě tis. Kč, také nepředstavuje oproti minulým letům zásadnější rozdíl. Běžným způsobem by tak klesl fond o tis. Kč a vrátil by se tak na úroveň roku Na finálním růstu zůstatku o tis. Kč se podílel jak příděl z výsledku hospodaření ve výši tis. Kč, tak především zmíněný převod z Fondu provozních prostředků ve výši tis. Kč. Ve své podstatě tak byla dokončena eliminace vlivu pořízení Centra doktorských a manažerských studií Krystal z předchozího období a hodnota fondu se vrátila do téměř původního stavu. Třetím největším fondem je Fond účelově určených prostředků. Prvotním zdrojem fondu se poprvé staly účelově určené dary s hodnotou tis. Kč. Dosavadní nejvýznamnější zdroj fondu, tedy účelově určené finanční prostřed-

16 Univerzita Karlova v Praze 16 ky na VaV z kapitoly 333 MŠMT, meziročně klesly na polovinu předchozí hodnoty a na tvorbě fondu se podílely hodnotou tis. Kč. Vzhledem k poklesu i zbývajících položek, tj. prostředků ze zahraničí a jiných prostředků, došlo k meziročnímu snížení tvorby fondu o tis. Kč. Logický dopad postupného ukončování výzkumných záměrů se projevil i v oblasti čerpání fondu. Zde se naopak nejvýznamnější položkou staly prostředky na VaV z kapitoly 333 MŠMT s částkou tis. Kč. Celkové čerpání meziročně vzrostlo o tis. Kč a spolu s nižší tvorbou se podílelo na snížení konečného zůstatku fondu o tis. Kč. V pořadí čtvrtý nejvyšší zůstatek vykazuje Fond sociální (dále jen FSo ). Hodnota tvorby ve výši tis. Kč je ve srovnání s hodnotou tvorby v roce předchozím vyšší o tis. Kč. Vzhledem k tomu, že rok 2010 byl posledním rokem, kdy mohla univerzita bez dalších následků tvořit fond ve výši 2 % z příslušné základny, bylo této možnosti plně využito. Od roku 2011 vzniká rozpor mezi ustanoveními zákona o vysokých školách a zákona o dani z příjmů, protože daňově uznatelnou je tvorba fondu pouze do výše 1 %. Pokračoval trend stále se zvyšujícího čerpání fondu, v průběhu uplynulého roku bylo čerpáno celkem tis. Kč, tj. o tis. Kč více než v roce předchozím. Téměř dvě třetiny čerpání jsou směrovány na příspěvek k penzijnímu připojištění zaměstnance, čtvrtinu představuje ostatní čerpání zejména prostřednictvím příspěvku na stravování. Na příspěvky k životnímu pojištění bylo vynaloženo více než 5 % z celkového čerpání a na příspěvky k úrokům z úvěru na bytové potřeby 4 %. V meziročním porovnání se nejvíce zvýšila hodnota příspěvku k penzijnímu připojištění, nárůst činil tis. Kč, největší dynamiku růstu vykazuje příspěvek k životnímu pojištění se zvýšením o 78,9 %. Stipendijní fond sice vykazuje až čtvrtý nejvyšší zůstatek, ale hodnotou svých obratů již předčil Fond sociální. Tvorba fondu ve výši tis. Kč byla téměř výhradně zajištěna zúčtováním poplatků za nadstandardní dobu studia nebo další studium, částkou 95 tis. Kč se podílely i daňově uznatelné náklady. Čerpáno bylo tis. Kč, tedy 82,7 % získaných prostředků. Ve srovnání s předchozím obdobím tak tvorba vzrostla o 10,2 %, výrazný výkyv v čerpání z předchozího období zopakován nebyl a využití fondu kleslo o 7,4 %. Konečný zůstatek fondu vzrostl z původních tis. Kč na současných tis. Kč. V průměru na 1 rozpočtového studenta bylo ze Stipendijního fondu vynaloženo Kč. Postupné změny ve využívání Rezervního fondu pokračovaly i v roce uplynulém. Možného přídělu do fondu z titulu rozdělování výsledku hospodaření bylo využito ve výši tis. Kč, naopak použití fondu na krytí ztrát z minulých let činilo tis. Kč. Konečný zůstatek se zvýšil z tis. Kč na stávajících tis. Kč. Větší využití je zřejmé i u posledního fondu univerzity, tj. Fondu odměn. Celkový příděl z rozdělovaného výsledku hospodaření činil tis. Kč, čerpáno na mzdové náklady bylo 924 tis. Kč. Meziročně tak vzrostl konečný zůstatek o tis. Kč a k činil tis. Kč. Při bližším určení potřeb univerzity v zásadních oblastech, ke kterým zcela určitě patří postavení univerzity jako přední výzkumné univerzity, udržení priority zájmu uchazečů o studium doktorských a magisterských studijních programů, zvýšení renomé univerzity jako místa pro atraktivní akademickou dráhu a zvýšení mezinárodní prestiže, je bezpochyby nutné specifikovat i kroky v rozvoji infrastruktury univerzity. V tomto ohledu nejenže univerzita postrádá novou moderní infrastrukturu, ve které by mohla soustředit špičkovou vědu a výzkum a v níž by se vytvořily potřebné podmínky pro výuku zejména doktorských programů, ale zároveň je v mnoha případech nucena vyvíjet svou činnost v podmínkách spíše nedůstojných, což ostatně dokládají i analytické studie stavební infrastruktury zejmé-

17 17 Výroční zpráva o hospodaření Univerzity Karlovy v Praze na u humanitních oborů. V nejbližším časovém horizontu stojí před univerzitou konkrétní úkoly při výstavbě minikampusů v Praze, Plzni a Hradci Králové, při dalších úpravách a rekonstrukcích budov v Opletalově ulici pro Filozofickou fakultu, ale hlavně řešení dislokačních problémů u mnoha jiných subjektů univerzity. K dalším prioritám patří realizace projektu Biocentra a Globcentra na Albertově, přestavba bývalé menzy 17. listopadu v Troji pro potřeby Fakulty humanitních studií, následného projektu efektivního využití budovy v Jinonicích pro Fakultu sociálních věd, rekonstrukce objektu Větrník pro potřeby Právnické fakulty, zajištění podpory nových stavebních akcí zejména pražských lékařských fakult, Pedagogické fakulty a Fakulty tělesné výchovy a sportu. Souhrnná hodnota zůstatků všech fondů univerzity sice představuje nejvyšší úroveň v její dosavadní historii, ale v porovnání s budoucími potřebami nelze hovořit o prostředcích vytvořených v dostatečné výši. Prostředky použitelné k naplnění cílů Dlouhodobého záměru univerzity se tak omezují na potřeby s nejvyšší prioritou, a nelze tak hovořit o rozvoji univerzity, ale spíše o udržování stavu. Bilance výše uvedených potřeb a zdrojů není vyrovnaná ani v tom případě, že byly použity prostředky ze všech fondů univerzity, což není z principu možné nejen u Fondu účelově určených prostředků, ale i fondu Stipendijního a Sociálního, které ostatně plní svoji úlohu v dalších, pro univerzitu stejně důležitých oblastech. 5 Financování programů reprodukce majetku včetně vypořádání se státním rozpočtem Na financování programů reprodukce majetku se podílejí prostředky ze tří základních zdrojů: n n n individuální dotace z kapitoly MŠMT systémové dotace z kapitoly MŠMT ostatní zdroje z jiných kapitol státního rozpočtu a vlastní prostředky univerzity (FRIM) Individuální dotace byla poskytnuta na Nákup objektů Opletalova 47 a 49 ve výši tis. Kč, na projekt Kompletní rekonstrukce prostor Kateřinská 32 v celkové výši tis. Kč a na projekt Rekonstrukce fasády katedrového objektu v Troji v celkové výši tis. Kč. Poskytnuté prostředky byly beze zbytku vyčerpány u prvních dvou projektů. Prostředky na projekt Rekonstrukce fasády katedrového objektu v Troji byly čerpány až do celkové výše tis. Kč, nevyčerpaných zůstalo celkem 61 tis. Kč. Na nevyčerpaných prostředcích se investiční část podílela částkou 38 tis. Kč a neinvestiční část hodnotou 23 tis. Kč. Celková systémová dotace poskytnutá z kapitoly 333 činila v investiční části tis. Kč, čerpáno bylo tis. Kč, vráceno bylo 413 tis. Kč. Neinvestiční část systémové dotace ve výši tis. Kč byla beze zbytku vyčerpána.

18 Univerzita Karlova v Praze 18 Bez ohledu na druhy dotací byly u hlavního programu Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny UK vystaveny limitky v celkové výši tis. Kč, z toho tis. Kč jako dotace investiční a tis. Kč jako dotace neinvestiční. Z celkového počtu 18 projektů tohoto programu byla u 9 z nich čerpána dotace v plné výši, u 8 projektů nepřesáhly dílčí vratky 1 tis. Kč a jediný projekt vykázal hodnotu vratky vyšší. U projektu Půdní nástavba J. Palacha 2 Filozofické fakulty nebylo z předpokládané dotace vyčerpáno celkem 400 tis. Kč. Hlavním důvodem byla časová tíseň v závěru roku, kdy původně deklarovaný partner z mandátní smlouvy přestal řádně plnit své povinnosti, ale jeho změna by odporovala podmínkám v rozhodnutí. V daném časovém prostoru nezbývalo jiné řešení než předmětnou část projektu nenaplnit a přesunout do roku V rámci druhého hlavního programu Přístrojové a technické vybavení byl předpoklad čerpání prostřednictvím 6 projektů v souhrnné výši tis. Kč, skutečně bylo čerpáno tis. Kč, nevyužité prostředky činily 2 tis. Kč, vždy v řádech necelého tisíce Kč 4 dílčích projektů. V rámci programového financování bylo univerzitě celkově poskytnuto tis. Kč, vyčerpáno bylo tis. Kč, nevyužité a vrácené prostředky činily 474 tis. Kč, což představuje 0,09 % původně předpokládané dotace. Zároveň bylo využito tis. Kč vlastních zdrojů, prostředky z jiných kapitol státního rozpočtu se na programovém financování nepodílely. Třetí hlavní program Racionalizace spotřeby a využití obnovitelných zdrojů obsahoval celkem 15 projektů s limitkami v celkové výši tis. Kč. Jediným zásadněji nečerpaným projektem byla již zmíněná Rekonstrukce fasády katedrového objektu v Troji s nevyužitými prostředky ve výši 61 tis. Kč. Finální vysoutěžená cena byla o uvedenou částku nižší, než bylo předpokládáno v investičním záměru i rozhodnutí. Vzhledem k objemu prací, který překračoval hodnotu 130 mil. Kč, si Matematicko-fyzikální fakulta ponechávala určitou rezervu na případné vícepráce, ale tento předpoklad nebyl nakonec naplněn. U zbývajících 11 projektů byly vracené prostředky vždy nižší než 1 tis. Kč, 3 projekty se podařilo vyčerpat v plné výši.

19 19 Výroční zpráva o hospodaření Univerzity Karlovy v Praze 6 Rekapitulace zúčtování se státním rozpočtem Finanční vypořádání se státním rozpočtem z kapitoly 333 MŠMT mimo programové financování bylo provedeno k celkové hodnotě poskytnutých dotací a příspěvků ve výši tis. Kč. Čerpáno bylo v souhrnné hodnotě tis. Kč, do Fondu účelově určených prostředků (FÚUP) bylo převedeno tis. Kč a do Fondu provozních prostředků (FPP) tis. Kč. Zbývající hodnota poskytnutých dotací a příspěvků ve výši tis. Kč byla vrácena poskytovateli, z toho 28 tis. Kč ještě před zúčtováním státního rozpočtu. Neinvestiční příspěvky a dotace mimo výzkum a vývoj byly univerzitě poskytnuty v celkové výši tis. Kč, vyčerpáno tis. Kč, do FÚUP bylo převedeno 5 tis. Kč, do FPP tis. Kč a do státního rozpočtu bylo vráceno 854 tis. Kč, z toho 28 tis. v průběhu roku. Bilance jednotlivých druhů neinvestičních příspěvků a dotací mimo VaV je následující: n n na studijní programy a s nimi spojenou tvůrčí činnost včetně stipendií studentů doktorských studijních programů byl poskytnut příspěvek v celkové výši tis. Kč, spotřebováno bylo tis. Kč a do FPP byla převedena zbývající částka tis. Kč, z toho tis. Kč činila růstová rezerva univerzity pro zahraniční studenty a na mezinárodní spolupráci bylo formou příspěvků i dotací přijato tis. Kč, vyčerpáno bylo tis. Kč, do FÚUP bylo převedeno 5 tis. Kč, vratka činila 599 tis. Kč, z toho 28 tis. Kč bylo vráceno v průběhu roku. Na zbývající vratce ve výši 571 tis. Kč se podílela dotace na studenty, kteří nejsou občany ČR, částkou 216 tis. Kč, zahraniční studenti v anglickém jazyce 179 tis. Kč, program AKTION částkou 44 tis. Kč, program CEEPUS částkou 27 tis. Kč, program Jean Monnet částkou 36 tis. Kč, krajané 32 tis. Kč a cestovní náhrady v rámci mezinárodních smluv 37 tis. Kč n na fond vzdělávací politiky byl poskytnut příspěvek v celkové výši tis. Kč, který byl beze zbytku vyčerpán n na fond rozvoje vysokých škol byla přijata dotace v celkové hodnotě tis. Kč, čerpání činilo tis. Kč, vráceno bylo 120 tis. Kč n na dílčí projekty Rozvojových programů byla poskytnuta celková neinvestiční dotace ve výši tis. Kč, vyčerpáno bylo tis. Kč, vratka činila 90 tis. Kč n na mimořádné aktivity byl poskytnut příspěvek ve výši tis. Kč, který byl beze zbytku vyčerpán n příspěvek na sociální stipendia ve výši tis. Kč byl čerpán až do výše tis. Kč, zbývající částka tis. Kč byla převedena do FPP n příspěvek na ubytovací stipendia byl univerzitě poskytnut v částce tis. Kč a byl beze zbytku vyčerpán n dotace na ubytování a stravování studentů poskytnutá ve výši tis. Kč byla vyčerpána do výše tis. Kč, 46 tis. Kč bylo vráceno n z příspěvku a dotace z poslanecké iniciativy v souhrnné výši tis. Kč byla vyčerpána dotace ve výši tis. Kč, zbývající částka poskytnutá univerzitě v souvislosti s omezenými možnostmi čerpat prostředky strukturálních fondů EU regionálního charakteru ve výši tis. Kč byla celá převedena do FPP.

20 Univerzita Karlova v Praze 20 Neinvestiční dotace na výzkum a vývoj, poskytnutá univerzitě v celkové výši tis. Kč, byla čerpána do hodnoty tis. Kč, do FÚUP bylo převedeno tis. Kč, zbývající hodnota ve výši tis. Kč byla vrácena. Výsledky u jednotlivých druhů této dotace byly následující: n na výzkumné záměry byly poskytnuty institucionální prostředky ve výši tis. Kč, použito bylo tis. Kč, do FÚUP bylo převedeno tis. Kč a zbývající hodnota ve výši 464 tis. Kč byla vrácena n podle dosažených výsledků ve vědě a výzkumu byly univerzitě poskytnuty institucionální prostředky ve výši tis. Kč, vyčerpáno bylo tis. Kč, zbývající částka 738 tis. Kč byla převedena do FÚUP n na mezinárodní spolupráci byly poskytnuty institucionální prostředky ve výši tis. Kč, vyčerpáno bylo tis. Kč, do FÚUP bylo převedeno 26 tis. Kč, zbývající částka 859 tis. Kč byla poskytovateli vrácena n na programy aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací byly poskytnuty účelové prostředky v celkové výši tis. Kč, vyčerpáno bylo tis. Kč, tis. Kč bylo převedeno do FÚUP a zbývající částka 63 tis. Kč byla vrácena poskytovateli n na specifický výzkum byla poskytnuta účelová podpora v celkové výši tis. Kč, vyčerpáno bylo tis. Kč, zbývající hodnota tis. Kč byla převedena do FÚUP n na velké infrastruktury pro výzkum byla poskytnuta účelová podpora ve výši tis. Kč, celá hodnota dotace byla beze zbytku vyčerpána Kapitálové příspěvky a dotace mimo výzkum a vývoj byly univerzitě poskytnuty v souhrnné výši tis. Kč, vyčerpáno bylo tis. Kč a 27 tis. Kč bylo vráceno poskytovateli. Do této skupiny příspěvků a dotací patří: n příspěvek z ukazatele A+B studijní programy, u kterého univerzita zažádala o převedení na kapitálové výdaje ve výši tis. Kč a který byl řádově vyčerpán n fond rozvoje vysokých škol, na který byla poskytnuta kapitálová dotace ve výši tis. Kč a celá částka byla také řádově vyčerpána n rozvojové programy, ke kterým byla poskytnuta celková kapitálová dotace ve výši tis. Kč, využito bylo tis. Kč, nevyčerpaných 27 tis. Kč bylo vráceno poskytovateli Kapitálové dotace na výzkum a vývoj byly poskytnuty v celkové hodnotě tis. Kč, univerzita čerpala prostředky ve výši tis. Kč, do FÚUP bylo převedeno 800 tis. Kč a vratka činila 36 tis. Kč. K dílčím kapitálovým dotacím patří: n institucionální prostředky na výzkumné záměry, které byly poskytnuty ve výši tis. Kč, čerpány byly ve výši tis. Kč, do FÚUP bylo převedeno 794 tis. Kč a zbývající hodnota 36 tis. Kč byla vrácena n část institucionálních prostředků poskytnutých univerzitě na základě výsledků ve vědě a výzkumu ve výši tis. Kč, u kterých byl poskytovatel požádán o převedení na kapitálové výdaje a které byly beze zbytku vyčerpány n účelová podpora velkých infrastruktur pro výzkum ve výši tis. Kč byla čerpána až do výše tis. Kč, nespotřebovaná hodnota 6 tis. Kč byla převedena do FÚUP Dotace z ostatních odborů MŠMT, poskytnuté univerzitě v celkové výši tis. Kč, byly vyčerpány v hodnotě tis. Kč, zbývající částka 513 tis. Kč byla vrácena poskytovateli.

21 21 Výroční zpráva o hospodaření Univerzity Karlovy v Praze 7 Stipendia a služby poskytované studentům Od roku 2005 jsou ve výročních zprávách univerzity sledovány počty studentů ve smyslu počtu studií, tedy ve stejném principu, jak tyto počty vstupují do financování veřejných vysokých škol. Z tohoto pohledu univerzita evidovala k datu celkem studentů. Maximální zastoupení mají rozpočtoví studenti, kteří vstupují do výpočtu neinvestičního příspěvku na provoz univerzity. Skutečný počet těchto studentů činil a ve srovnání se stejným datem předchozího roku jde o zvýšení počtu o 344. Druhou nejpočetnější skupinou jsou studenti zvláštní, jejichž počet meziročně vzrostl z původních na současných Další skupinou studentů jsou cizinci studující v cizím jazyce, u kterých se počet zvýšil o 364 a k činil Počet studentů studujících na základě usnesení vlády a mezinárodních smluv se oproti stejnému období roku 2009 zvýšil o 2 a k rozhodnému datu činil 142. Studenty, jejichž studium je hrazeno z jiné rozpočtové kapitoly, univerzita nevykazuje. V souladu se Stipendijním řádem univerzity byla studentům přiznána stipendia v celkové částce tis. Kč. Největší podíl z uvedené částky připadá na stipendia studentů doktorských studijních programů, a to tis. Kč (z toho z ukazatele C bylo čerpáno tis. Kč). Největším zdrojem stipendií zůstává dotace nebo příspěvek MŠMT s částkou tis. Kč, druhým největším zdrojem je Stipendijní fond univerzity s částkou tis. Kč. Detailní přehled stipendií je uveden v tabulce 7.1 Stipendia. Stravování a ubytování studentů zajišťuje především specializovaná součást univerzity Koleje a menzy, a to ve třech hlavních lokalitách, kde je největší soustředění studentů, tj. Praha, Plzeň a Hradec Králové. Dílčími stravovacími a ubytovacími kapacitami disponují i další součásti univerzity, tedy Fakulta tělesné výchovy a sportu, Ústav jazykové odborné přípravy a Arcibiskupský seminář. Dosavadní trend postupného snižování objemu nákladů i výnosů stravovací činnosti se ani v roce 2010 nezměnil. Výsledné údaje sice svádějí k závěru, že meziroční pokles byl vykázán již jen v nákladové oblasti, ale výnosová oblast byla silně ovlivněna nestandardní majetkovou operací, která opticky výsledný pokles výnosů zakrývá. Na základě směnné smlouvy s restituentem byla do majetku univerzity převedena část koleje Houštka (Brandýs) a naopak z majetku byla vyvedena zbývající část menzy Brandýs. Uvedenou operací vzrostly výnosy spojené s menzami o výjimečných tis. Kč. Po odpočtu uvedené operace klesly výnosy stravovací činnosti z původních tis. Kč na současných tis. Kč. Uvedený pokles byl sice eliminován dílčím růstem výnosů u menzy Kajetánka o tis. Kč a menzy Arnošta z Pardubic o 796 tis. Kč, ale u většiny dalších menz je zřejmý meziroční pokles. Nejvyšší hodnotu snížení vykazuje menza Sport, jejíž výnosy klesly z původních tis. Kč na současných tis. Kč, tj. o tis. Kč. Uvedená menza vykazuje zároveň i největší snížení nákladů, meziročně zde klesly náklady o tis. Kč. Celý pohyb je dán přesunutím zásobování výdejny Jinonice z této menzy na menzu Kajetánka. Uvedeným postupem ale nelze eliminovat dílčí ztráty jednotlivých stravovacích zařízení, protože to nic nemění na celkově nevýhodném poměru nutných vstupů a možných výstupů této činnosti obecně. Skutečná celková ztráta stravovací činnosti činila tis. Kč a oproti předchozímu období se zvýšila o dalších 227 tis. Kč. I přes uvedený stav hospodářských ukazatelů lze hodnotit meziroční vývoj pozitivně v tom směru, že se zvýšil celkový přepočtený počet hlavních jídel

22 Univerzita Karlova v Praze 22 vydaných studentům. Za porovnávané období, tj. vždy od předchozího do následujícího roku, sice klesl počet teplých jídel vydaných v menzách univerzity z původních jídel na současných , zároveň ale vzrostl počet studených hlavních jídel z původních na současných a současně se zvýšil i počet teplých hlavních jídel podaných v jiných stravovacích zařízeních z na Celkový přepočtený počet jídel se zvýšil z původních na současných Uvedený vývoj se promítl i do dílčích výnosů, kde tržby od studentů meziročně vzrostly o 8,1 %. Všechny ostatní kategorie výnosů meziročně klesly, výjimku tvoří ostatní výnosy, které byly ovlivněny výše uvedenou majetkovou operací. Obdobně se zhoršila situace také u samostatné ubytovací činnosti, kde se původní zisk ve výši tis. Kč snížil na současných 280 tis. Kč. Celkové neinvestiční náklady na provoz všech ubytovacích zařízení vzrostly o tis. Kč, tj. o 0,4 %, a zároveň se snížily i celkové výnosy o tis. Kč, tj. o 0,7 %. Analogie se stravovací činností je dána i růstem jediné výnosové položky, tedy u příjmů od studentů (kolejného) a poklesem nebo stagnací všech ostatních kategorií výnosů. Detailní pohled na ubytovací kapacitu a její využití je obsažen v tabulce 7.5. Univerzita v současné chvíli disponuje celkem lůžky v celkem 27 ubytovacích objektech, které jsou převážně spravovány součástí Koleje a menzy. V porovnání s předchozím obdobím klesla lůžková kapacita o 273 lůžek, z toho na koleji Hvězda o 128 lůžek a na koleji Větrník o 102 lůžek. Využití kapacity v hlavních měsících akademického roku, tj. leden duben a říjen prosinec, je ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku totožné a činí 88 %. K mírnému snížení došlo jak v období květen červen, tak v období červenec září, vždy o 1 %. O stejnou hodnotu kleslo i celoroční využití počtu všech lůžek, zásadnější zvýšení je patrné u využití lůžkodnů studenty, které vzrostlo z původních 90,0 % na současných 92,7 %. Detail úrovně a průměrné ceny ubytování v jednotlivých objektech Kolejí a menz poskytuje tabulka 7.6.