ROZVOJOVÝ SVĚT A ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE V ČESKÝCH MÉDIÍCH Mediální studie společnosti Člověk v tísni mezi lety 2007 a 2008

Transkript

1 ROZVOJOVÝ SVĚT A ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE V ČESKÝCH MÉDIÍCH Mediální studie společnosti Člověk v tísni mezi lety 2007 a 2008

2 1 Studie byla vytvořena na základě týdenních monitoringů tisku sestavených společností Newton Media. Veškeré články pocházejí z předvýběru, který během uplynulých dvou let připravovaly mediální koordinátorky projektu Rozvojovka, financovaného MZV ČR a uskutečňovaného společností Člověk v tísni. Výběr článků není kompletním výčtem mediálních příspěvků na toto téma, obsahuje jen rozsáhlejší a relevantní články, zprávy a rozhovory z monitorovaných médií. Autor: Jana Krasney s přispěním Blanky Medkové, Sylvy Táborské a Marie Hokrové ze společnosti Člověk v tísni

3 2 OBSAH 1. Úvod - Jak, kolik a proč Média (typ média, periodicita, četnost) Zveřejněné články a jejich obsah Zpravodajské hodnoty a rozvojová tematika Rozvojoví novináři Závěr a doporučení Monitorovaná média... 17

4 3 1. Úvod Jak, kolik a proč Jedno přísloví říká, že moucha ve vlastním oku je horší než zemětřesení v Číně. O mouše ve vlastním oku se dozvíte sami od sebe, o zemětřesení v Číně vás ale ve většinou musejí informovat média. Stejně jako o rozvojových zemích a rozvojové spolupráci, se kterými většina českých občanů není v každodenním a přímém styku. Mediální studie, kterou o těchto dvou souvisejících tématech připravila společnost Člověk v tísni, hledá odpověď na několik otázek. Jak často česká média informují o rozvojovém světě? Která média přinášejí nejvíce informací? Jsou témata, kterým se novináři věnují více? Jsou zmínky o rozvojovém světě jen negativní? Kdo píše o rozvojovém světě? Je v českých médiích prostor pro více informací o české rozvojové spolupráci? Hlavním tématem první části analýzy, která sleduje 525 mediálních výstupů mezi a , jsou média, jež v uplynulém období přinesla informace o rozvojovém světě a rozvojové spolupráci. Analýza se podrobněji zaměřuje na druh a typ médií, která se tématu věnují, a mapuje jednotlivá česká média. Druhá část analýzy se pak zabývá samotnými články a zjišťuje, jestli publikované příspěvky o rozvojovém světě mají nějaké typické prvky. Tato obsahová část sleduje o několik měsíců kratší období mezi březnem 2007 a březnem Ve studii jsou podrobně rozebrána témata jednotlivých článků. Důležitým bodem jsou zpravodajské hodnoty a jejich role, kterou hrají při zpracování tohoto tématu. Studie se nevěnuje všem dvanácti zpravodajským hodnotám, vybrány byly jen tři nejrelevantnější: negativita, elita národy a elita osobnosti. Závěr studie nabízí shrnutí tohoto tématu a několik doporučení do budoucnosti, která by mohla být nápomocná těm, kdo usilují o zviditelnění rozvojového světa a rozvojové spolupráce v médiích. Studie Rozvojový svět a rozvojová spolupráce v českých mediích byla vytvořena na základě týdenních monitoringů tisku sestavených společností Newton Media. Veškeré články pocházejí z předvýběru, který během uplynulých dvou let připravovaly mediální koordinátorky projektu Rozvojovka, financovaného MZV ČR a uskutečňovaného společností Člověk v tísni. Výběr článků není kompletním výčtem mediálních příspěvků na toto téma, obsahuje jen rozsáhlejší a relevantní články, zprávy a rozhovory z monitorovaných médií. Seznam monitorovaných médií je uveden v závěru analýzy.

5 4 2. Média (typ média, periodicita, četnost zveřejněných článků) V této kvantitativní části mediální studie nabízí pohled na delší časový úsek než v obsahové části, a to na období mezi a V těchto patnácti měsících monitoring zachytil 525 mediálních příspěvků o rozvojovém světě a rozvojové spolupráci. Nejvíce příspěvků za rok 2007 přinesla MF Dnes, a to 52 článků a zpráv. Přitom je však třeba brát v úvahu, že tento počet byl zvýšen velkým množstvím zveřejněných regionálních a celostátních příloh o rozvojové spolupráci. Hospodářské noviny zveřejnily 43 článků, Lidové noviny 38 příspěvků. V prvním půlroce 2008 však byla situace odlišná: nejvíce článků zveřejnily regionální deníky vydavatelství Vltava Labe Press (22) a Hospodářské noviny (22). MF Dnes zveřejnila jen články čtyři. Množství výstupů na téma rozvojového světa v MF Dnes tak bylo v porovnání s rokem 2007 (sledované období devíti měsíců) dramaticky nižší. Zatímco v roce 2007 byla MF Dnes médiem, které zaznamenalo nejvíce výstupů - 52, v roce 2008 byly v monitoringu zaznamenány jen čtyři články. To je nejméně ze všech celostátních deníků. Možným řešením nedostatku článků v MF Dnes by mohlo být vyšší množství příloh a navázání bližší spolupráce se zahraniční redakcí tohoto deníku. Novým médiem, ve kterém se začalo objevovat více článků o rozvojovém světě, je deník E15. Dalším důležitým rozdílem mezi oběma sledovanými roky je fakt, že v roce 2008 podle monitoringu nevyšel v časopise Týden žádný článek na téma rozvojový svět a rozvojová spolupráce. ROK 2007 Jednotlivá média a počet výstupů (uvedena jen média s více než 5 výstupy a veřejnoprávní média) počet výstupů čtenost za 3. a 4. čtvrtletí 2007 podle průzkumu Median MF Dnes Lidové noviny Deníky Bohemia Právo Hospodářské noviny Reflex Respekt Týden A2 5 Neuvedeno Český rozhlas 12 Neuvedeno Česká televize 3 Neuvedeno

6 5 Ekonom Lidé a země Literární noviny 14 Neuvedeno Mezinárodní politika 14 Neuvedeno MF Plus ROK 2008 Jednotlivá média a počet výstupů (uvedena jen média s více než 5 výstupy a veřejnoprávní média) počet výstupů čtenost za 1. čtvrtletí 2008 podle průzkumu Median MF Dnes Lidové noviny Právo Deníky Bohemia Hospodářské noviny E15 10 Neuvedeno Český rozhlas 15 Neuvedeno Česká televize 9 Neuvedeno Týden Reflex Respekt A2 7 Neuvedeno Haló noviny 6 Neuvedeno Typ média Z monitoringu publikovaných mediálních výstupů je zřejmé, že nejvíce výstupů o rozvojovém světě a rozvojové spolupráci se objevilo v tiskových médiích (celkově 418 článků). Podle průzkumu agentury Median přitom 84,5 procent obyvatel čte deníky a 89,4 procent obyvatelstva sleduje časopisy. Přestože monitoring, na jehož základě byla studie sestavena, ukázal, že online byly zveřejněny jen dva články, je potřeba tento údaj vnímat s přihlédnutím k tomu, že monitoring s největší pravděpodobností nezachytil většinu online článků.

7 6 Typ média Celkem televize rozhlas tisk online agentura Druh média Přestože se nejvíce výstupů objevilo v běžných zpravodajských denících nebo pořadech, je důležité zdůraznit význam specializovaných periodik v pokrytí tohoto tématu. Z 525 výstupů jich 73 vyšlo ve specializovaných periodikách. I když čtenost hlavních deníků (například 1,58 milionu čtenářů MF Dnes za první pololetí 2008 podle Median) není srovnatelná se čteností specializovaných periodik (nejčtenější specializovaná periodika o několik tisíc překračují statisícovou hranici), zastoupení tématu rozvojového světa je podstatné už vzhledem k tomu, že v relaci k celkovému rozsahu zabírá rozvojová tematika poměrně více místa než v ostatních periodikách. Relativně malé zastoupení bylo zaznamenáno v čistě bulvárních médiích (jen čtyři výstupy). Druh média Celkem běžný zpravodajský deník nebo pořad společenský magazín nebo pořad specializované či odborné periodikum bulvár 4 3 7

8 7 3. Zveřejněné články a jejich obsah Mezi březnem 2007 a březnem 2008 bylo v českých médiích zveřejněno 455 článků, které tato studie rozdělila podle tří parametrů, aby nastínila společné rysy publikovaných sdělení o rozvojovém světě a zároveň ukázala, které články mají větší šanci na zveřejnění. Žánry publikovaných příspěvků Obsah zpravodajských a publicistických médií je tvořen několika různými žánry, z nichž každý podléhá vlastním formálním a obsahovým žánrovým pravidlům. Pro potřeby této studie autorka mediální příspěvky zjednodušeně rozdělila na zprávy, komentáře, analýzy, reportáže, portréty, rozhovory a ankety. Nejméně prostoru v českých médiích zaujímají ankety, portréty a rozhovory s rozvojovou tematikou, nejvíce potom zprávy (viz tabulka níže). Žánr zveřejněných příspěvků Březen 07 prosinec 07 Leden březen 08 Březen 07 březen 08 Zpráva Reportáž Analýza Komentář Rozhovor Portrét Anketa 2 2 I. Zprávy Většina zveřejněných příspěvků (191 ze 455 příspěvků celkem), které se věnovaly rozvojovému světu a rozvojové spolupráci, byly zprávy, informující o dění v rozvojovém světě a České republice. Osmdesát devět z celkem 191 zpráv bylo negativních zpráv. Sedm zpráv, což je zanedbatelný počet vzhledem k celkovému počtu 191 zpráv, se věnovalo aktivitám v ČR a českým projektům.vzhledem k tomu, že výběr z monitoringu, který měla autorka této studie k dispozici, není kompletní, však není možné z toho nízkého počtu vyvozovat žádné závěry kromě toho, že šanci na zveřejnění mají spíš pozitivní zprávy o českých projektech a aktivitách než ty negativní (všechny zprávy o českých projektech byly pozitivní). Většina zpráv se věnovala životu v rozvojových zemích a tamní politické a ekonomické situaci.

9 8 Nejvíce zpráv bylo zveřejněno v servisu ČTK, v denících Hospodářské noviny a Lidové noviny, ve Vltava Labe Press tisku a týdeníku Ekonom. II. Reportáže V českých médiích se objevilo 93 reportáží, z nichž většina se věnovala životu a podmínkám v rozvojovém světě a jen pět jich reportovalo o českých rozvojových projektech, případně rozvojových aktivitách v České republice. Jedenáct reportáží se věnovalo chudobě, 21 ekonomické situaci, jedna reportáž byla o humanitární pomoci. Politice se věnovalo nejvíce reportáží - 31, o vzdělávání pojednávalo devět reportáží, o zdraví 11 a o životním prostředí osm. Nejvíce reportáží s rozvojovou tematikou bylo zveřejněno v deníku MF Dnes, a to 16. Větší množství reportáží zveřejnil také časopis A2 (5), Hospodářské noviny (6),Instinkt (3), Lidé a země (4), Lidové noviny (7), ČTK (8) a Týden (3). III. Analýzy Ze 75 analýz publikovaných v českých médiích se jich 27 věnovalo buď českým rozvojovým projektům nebo aktivitám souvisejícím s rozvojovými zeměmi v České republice, zbytek potom analyzoval situaci v rozvojových zemích. Porovnáme-li zastoupení příspěvků o českých aktivitách mezi zprávami a reportážemi se zastoupením v žánru analýz, dojdeme k závěru, že 27 ze 75 analýz je skutečně vysoký podíl. Nejvíce analýz se věnovalo ekonomickým otázkám (31), dále pak politice (18), zdraví (12) a chudobě (7). Polovina (38) analýz přitom měla negativní kontext. V českých médiích se za celý sledovaný rok neobjevila jediná analýza, která by neměla přímou návaznost na elitní národy nebo Českou republiku. Nejvíce analýz podle monitoringu ve sledovaném období přinesly Lidové noviny (10) a ČTK (10), dále potom MF Dnes (6) a Hospodářské noviny (6). IV. Komentáře Z 55 zveřejněných komentářů jich 23 bylo pozitivních a 32 negativních. Většina komentářů vyšla v Hospodářských novinách (16), vícero komentářů zveřejnila také MF Dnes (11). Komentáře v HN přitom měly až na tři výjimky stejného autora, v MF Dnes pocházeli od autorů různých, ale vyšly v rámci příloh, které připravuje společnost Člověk v tísni.

10 9 V. Rozhovory Osm ze 28 zveřejněných rozhovorů se věnovalo české zahraniční spolupráci a rozvojovým zemím obecně. Z těchto osmi rozhovorů se čtyři věnovaly otázce zdraví. Většina rozhovorů se objevila v České televizi a Českém rozhlase. Rozhovory byly vedeny především s českými odborníky nebo novináři, hlas z Globálního Jihu v nich nezazněl. VI. Portréty Z celkem 17 portrétů vyšly čtyři v HN, tři v MF Dnes a dva v Lidových novinách. Tři ze zveřejněných portrétů se věnovaly českým rozvojovým projektům nebo iniciativám v České republice, zbytek se zaměřoval na politické a ekonomické osobnosti rozvojového světa. Tematické okruhy Autorka rozdělila články podle jejich tematického okruhu (aktivity v ČR, české rozvojové projekty a rozvojové země), aby zjistila, kolik se jich věnuje českým iniciativám a kolik se jich zaměřuje na samotné rozvojové země. Téměř tři čtvrtiny článků se přitom zabývají rozvojovými zeměmi a zbývající jedna čtvrtina pokrývá české projekty, události v České republice i česká politická rozhodnutí a procesy. Tematické okruhy zveřejněných příspěvků Březen 07 prosinec 07 Leden březen 08 Březen 07 březen 08 Aktivity v ČR České rozvojové projekty Rozvojové země Celkem O rozvojových aktivitách v České republice nejvíce informovala agentura ČTK, deník MF Dnes a Lidové noviny. Nejvíce sledované české projekty se zaměřovaly na zdraví (15). O vzdělávacích projektech byly podle sledovaného průzkumu zveřejněny jen tři články, stejně jako o projektech souvisejících se životním prostředím.

11 10 Rozvojová témata Mediální příspěvky o rozvojovém světě a rozvojové spolupráci lze však dělit ještě jedním způsobem, a to podle rozvojových témat, kterými se zabývají. Pro tuto studii byly mediální výstupy rozděleny do deseti skupin (chudoba, ekonomika, politika, vzdělání, životní prostředí, zdraví, celebrity, humanitární pomoc, turismus, voda). Nejvíce článků přitom vyšlo o politice, ekonomice a také o zdraví. Problematika vody byla téměř opominuta, v monitoringu za téměř roční období se objevily jen tři články. Životní prostředí a vzdělání dostaly stejný prostor, věnovalo se jim 34 článků. Problematice chudoby se nejvíce věnovaly Hospodářské noviny a Literární noviny a MF Dnes. Ekonomickou situaci v rozvojovém světě sledovaly nejvíce týdeník Ekonom (4), Euro (2), Hospodářské noviny (14), Lidové noviny (8) a MF Dnes (7). Politickým otázkám se nejvíce věnovala MF Dnes (15). Nejvíce článků o zdraví vyšlo v Hospodářských novinách. Monitorované rozhlasové pořady se nejvíce věnovaly zdraví a vzdělání, o každém z těchto témat byly odvysílány tři příspěvky. Televizní pořady se zase soustředily na politiku. Co se rozhlasového a televizního vysílání týká, je třeba tyto závěry brát s rezervou, protože v monitoringu, který měla autorka k dispozici, se beze všech pochyb neobjevily všechny články. Témata zveřejněných příspěvků Březen 07 prosinec 07 Leden březen 08 Březen 07 březen 08 Chudoba Ekonomika Politika Vzdělání Životní prostředí Zdraví Celebrity 3 3 Humanitární pomoc Turismus 8 8 Voda 3 3

12 11 4. Zpravodajské hodnoty a rozvojová tematika Za rok od března 2007 do března 2008 bylo napříč českými médii zveřejněno a v monitoringu zachyceno 455 příspěvků o rozvojovém světě a rozvojové spolupráci. Platí v případě těchto zveřejněných příspěvků určité zákonitosti? Podobné otázce se v posledních desetiletích věnovaly týmy mediálních odborníků. Mediální teoretici J. Galtung a M. H. Rugeová ve své studii The Structure of Foreign News z roku 1965 zavedli dvanáct základních zpravodajských hodnot (frekvence, rozměr, jednoznačnost, blízkost, souznění, neočekávanost, kontinuita, kompozice, elita národy, elita osoby, personifikace, negativita). Jejich teorie o těchto dvanácti kvalitách, které zvyšují šanci určitého jevu nebo sdělení na zveřejnění, je většinou odborníků uznávána dodnes. Galtung a Rugeová ve svém výzkumu zahraničního zpravodajství, jemuž se věnuje také tato studie, došli k závěru, že čím více z těchto dvanácti kritérií událost splní, tím větší má šanci, že se stane zprávou. Studie se blíže soustředila na tři zpravodajské hodnoty: elita národy, elita osoby (v této studii s ohledem na roli celebrit) a negativita. Zkoumala, zda mediální sdělení zveřejněná mezi březnem 2007 a březnem 2008 splňují tato tři kriteria a tím odpovídají teorii zpravodajských hodnot. Tyto tři zkoumané zpravodajské hodnoty jsou podle Galtunga a Rutgeové narozdíl od osmi ostatních, jež platí bez kulturních nebo společenských rozdílů po celém světě, relevantní jen v severozápadním světě. Právě pro svou geografickou omezenost jsou velmi důležitá pro obraz tak kulturně zatíženého tématu rozvojového světa a rozvojové spolupráce v českých médiích. Elita-národy Autoři konceptu zpravodajských hodnot vycházejí z toho, že zpravodajství je elitářské. Určité ekonomicky a kulturně silné národy a národy blízké zemi, v níž média působí, jsou sdělovacími prostředky považovány za elitní, tedy důležitější pro běžného mediálního konzumenta a je jim tak věnováno více prostoru. Jiné státy, většinou vzdálené nebo ekonomicky slabé, jsou pak považovány za méně relevantní a není jim věnována taková pozornost, případně je jejich pokrytí úzce spjaté se zastoupením elitních států. Z této hypotézy vycházela tato studie, když se soustředila na zastoupení elitních národů v mediálních výstupech o rozvojovém světě a rozvojové spolupráci. K elitním státům kromě západoevropských zemí, Spojených států, Ruska a Číny zařadila také Českou republiku a její sousedy (kvůli geografické blízkosti, která zvyšuje elitnost určitého národa). Ze 455 sledovaných článků jich 390 mělo širší nebo užší spojitost s elitními národy, a pouhých 65 článků se věnovalo čistě jen rozvojovým zemím bez jakékoli návaznosti na elitní národy. V případě článků o rozvojové spolupráci je návaznost na rozvinutý (tedy elitní) svět nevyhnutelná a mezi

13 12 články o rozvojové spolupráci se nevyskytují žádné, které by opominuly elitní státy. V článcích o rozvojovém světě však elitní státy postradatelné jsou, a přesto se jen 65 z celkových 340 článků o rozvojových zemí (bez zmínky o rozvojové spolupráci) obešlo bez pasáží o rozvinutém světě. Prezentace elitních států v článcích o rozvojovém světě má dvojí účinek: ukazuje na spojitost mezi Globálním Jihem a elitními státy, ale zároveň vykresluje rozvojový svět jakožto závislý na Globálním Severu. Elitní národy v článcích o rozvojovém světě Články celkem 455 Články, v nichž důležitou roli hrají elitní národy 390 Články bez zmínky o elitních národech 65 Elita osoby (celebrity) Celebrity neslouží jen jako zajímavé téma, ale zároveň na nich může být postavena personifikace daného jevu, která je jednou ze zpravodajských hodnot, zvyšujících šanci tématu na zveřejnění. Článek o celebritě adoptující chudé africké dítě tak otázku adopcí a chudoby nejen činí více atraktivní z pohledu médií, ale také za ni dosazuje konkrétní a známé postavy. Studie při výběru této zpravodajské hodnoty vycházela z toho, že celebrity hrají důležitou roli v mediálním pokrytí rozvojového světa v západních médiích. V případě českých médií jsme však došli k překvapivým výsledkům. Ze 455 sledovaných článků se celebrita jakožto hlavní postava objevila jen ve třech případech. V této oblasti je tedy určitě prostor pro iniciativu těch hráčů na mediálním poli, kteří se snaží o zviditelnění rozvojového světa, případně jednotlivých neziskových organizací. Ve všech zmíněných článcích se přitom jednalo o zahraniční celebritu. Negativita Negativita je jednou z vlastností, které jsou nejvíce vytýkány zpravodajství a médiím obecně, a konkrétně pak pokrytí rozvojového světě. Mediální fascinace negativními informacemi podle Galtunga a Rutgeové mimo jiné souvisí s tím, že referovat o negativní situaci je snazší než referovat o pozitivním dění, už jen proto, že negativní události se většinou dějou v kratším časovém úseku, který média preferují a který se snadněji popisuje. Při bližším pohledu na články zveřejněné mezi březnem 2007 a březnem 2008 je patrné, že více než každý druhý článek o tomto tématu je pozitivní. Jako pozitivní autorka přitom označuje články, které přinášejí informace o pozitivní události či dění nebo kladně hodnotí určitý jev nebo iniciativu. Pozitivních článků bylo ve sledovaném období zveřejněno 264, negativních 189. Z výsledků tohoto

14 13 konkrétního monitoringu tak vyplývá, že se v českých médiích objevuje větší množství pozitivních článků o rozvojovém světě a rozvojové spolupráci než negativních, což odporuje zažitým očekáváním.

15 14 5. Rozvojoví novináři Tematika rozvojového světa od novináře vyžaduje znalosti a zaujetí, mnohdy navíc i investice z vlastního rozpočtu na cestování. Ze studie vyplývá, že v českých médiích je jen několik novinářů, kteří téma systematicky sledují a pokrývají a kterým podle monitoringu během sledovaného roku vyšly o této problematice více než dva články. Pro téměř všechny novináře s více než třemi články o tématu ročně platí, že měli možnost vícekráte navštívit země rozvojového světa a pracují buď přímo v redakci nebo na volné noze v tištěných médiích. Vycházíme-li z tohoto vzorce, je patrné, že osobní zkušenost novinářů s rozvojovým světem zvyšuje množství zveřejněných informací o tomto tématu. Nejvíce článků během sledovaného obdob zveřejnil Radek Nedvěd z Hospodářských novin, který však tento deník i svůj pravidelný sloupek Třetí svět opustil, a novinářka na volné noze Markéta Kutilová, která články i reportáže zveřejňuje napříč českými médii. Další novináři aktivně se věnující tomuto tématu jsou Lucie Beranová z HN (4 články), Květa Havlová ze Zdravotnických novin (3 články), Lenka Klicperová z Lidé a země (4 články), Luboš Lukasík z Ekonomu (3 články), Tomáš Lindner z Respektu (4 články), Luboš Palata z LN (4 články), Tomáš Nídr z MF Dnes (3 články) a Milan Vodička z MF Dnes (3 články). Všechny tyto údaje vycházejí z monitoringu, který nezahrnoval všechny zveřejněné články, a proto je třeba počet článků u jednotlivých autorů vnímat s ohledem na tuto skutečnost.

16 15 6. Závěr a doporučení Monitoring během patnácti měsíců mezi březnem 2007 a červnem 2008 v českých médiích zachytil 525 relevantních a rozsáhlejších mediálních výstupů o rozvojovém světě a rozvojové spolupráci. To je více než jeden výstup za den. Vzhledem k tomu, kolik výstupů denně však média produkují, se jedná o zanedbatelné zastoupení této větší části světa. Pojďme se společně zamyslet nad tím, jaké závěry plynou z těchto sledovaných patnácti měsíců. Média Soustředit se na nejčtenější celostátní deník Nejvíce informací o rozvojovém světě v roce 2007 přinesla podle monitoringu tisku MF Dnes (včetně příloh o rozvojové spolupráci, které v tomto deníku vydal Člověk v tísni). V roce 2008 nejvíce příspěvků o tomto tématu zveřejnily regionální deníky vydavatelství Vltava Labe Press a Hospodářské noviny. MF Dnes v prvním pololetí 2008 zveřejnila nejméně článků o rozvojovém světě ze všech českých deníků, a z prvního místa tak spadla na poslední. Vzhledem k tomu, že MF Dnes je stále nejčtenějším českým deníkem, bylo by dobré se v budoucí práci s médii soustředit právě na tento deník. MF Dnes ve sledovaném období zveřejňovala spíše rozhovory, reportáže a analýzy a menší počet zpráv, v budoucnu by bylo dobré se zaměřit právě na tyto žánry. Využít prostor ve specializovaných médiích Dalším důležitým poznatkem, který vyplynul z rozboru monitoringu za patnáct měsíců minulých dvou let, je množství mediálních výstupů ve specializovaných periodikách, které se věnují rozvojovému světu a rozvojové spolupráci. Tato periodika, ať už ekonomicky nebo třeba zdravotně zaměřená, se rozvojové spolupráci a rozvojovému světu mohou věnovat více do hloubky a je pro ně snadnější svůj výstup přímo zaměřit na konkrétního příjemce. Více než polovina zveřejněných výstupů v těchto médiích byly analýzy. I když čtenost hlavních deníků (například 1,58 milionu čtenářů MF Dnes za první pololetí 2008 podle Median) není srovnatelná se čteností specializovaných periodik (nejčtenější specializovaná periodika o několik tisíc překračují statisícovou hranici), zastoupení tématu rozvojového světa je podstatné už vzhledem k tomu, že v relaci k celkovému rozsahu zabírá rozvojová tematika poměrně více místa než v ostatních periodikách. Do budoucna by bylo dobré prozkoumat možnosti v dalších specializovaných periodikách kromě následujících médií, které již byly zastoupeny v tomto monitoringu: Ekonom, Euro, Evropské noviny, Marketing & Média, Mezinárodní politika, Parlamentní zpravodaj, PC World, Rodina a škola, Sestra, Technik, TREND Marketing, Veřejná správa a Zdravotnické noviny. Navázat spolupráci s bulvárními médii, přitáhnout celebrity Relativně malé zastoupení bylo zaznamenáno v čistě bulvárních médiích (jen čtyři výstupy za patnáct měsíců). Zveřejněn byl podobně malý počet článků o celebritách, v nichž byl zmíněn rozvojový svět. Navíc se ve všech případech jednalo o celebrity zahraniční. Právě celebrity, pro lepší propojení

17 16 s českých konzumentem by bylo užitečné přilákat české celebrity, jsou jednou z mála cest, jak téma rozvojového světa a rozvojové spolupráce dostat do bulvárních médií. Obsah článků Zvýšit počet mediálních výstupů o rozvojové spolupráci Většina reportáží a zpráv se věnovala rozvojovému světu, nikoli rozvojové spolupráci či českým projektům. Výjimkou v tomto směru byl žánr analýz, v němž se 27 z celkem 75 výstupů věnovalo českým projektům a českým aktivitám, a převaha výstupů o rozvojovém světě nebyla tak znatelná. Nejméně se tématu českých projektů věnovaly reportáže, jen pět z celkem 93 monitorovaných reportáží pojednávalo o tomto podtématu. Prosadit vodu, vzdělání a životní prostředí O rozvojových aktivitách v České republice nejvíce informovala agentura ČTK, deník MF Dnes a Lidové noviny. Nejvíce sledované české projekty se zaměřovaly na zdraví (15). O vzdělávacích projektech byly podle sledovaného průzkumu zveřejněny jen tři články, stejně jako o projektech souvisejících se životním prostředím. Nejvíce článků přitom vyšlo o politice, ekonomice a také o zdraví. Problematika vody byla téměř opominuta, v monitoringu za téměř roční období se objevily jen tři články. Životní prostředí a vzdělání dostaly stejný prostor, věnovalo se jim 34 článků. Jak vyplývá z tohoto monitoringu, je potřeba více prosazovat důležitá témata otázku vody, kterou česká média téměř ignorovala, a následně otázku vzdělání a životního prostředí. Bez elitních národů se neobejdeme Ze 455 sledovaných článků jich 390 mělo širší nebo užší spojitost s elitními národy, a pouhých 65 článků se věnovalo čistě jen rozvojovým zemím bez jakékoli návaznosti na elitní národy. Překvapivě pozitivní bilance Negativita je jednou z vlastností, které jsou nejvíce vytýkány zpravodajství a médiím obecně, a konkrétně pak pokrytí rozvojového světě. Jak však vyplynulo ze sledovaného vzorku mediálních výstupů, za patnáct měsíců bylo publikováno více pozitivních než negativních výstupů. Vícero článků, vícero cest do rozvojového světa Pro téměř všechny novináře s více než třemi články o tématu ročně platí, že měli možnost vícekráte navštívit země rozvojového světa a pracují buď přímo v redakci nebo na volné noze v tištěných médiích

18 17 7. Monitorovaná média Celostátní deníky Aha!; Blesk (Blesk magazín); E15; Haló noviny (Haló magazín Pro Vás); Hospodářské noviny (BoutIQue, Exportér, ICT revue, IN magazín, Kariéra speciál, Proč ne?, Reality, Víkend HN, Zdraví - HN); Lidové noviny (Pátek Lidových novin); Mladá fronta DNES (Magazín Mladé fronty DNES, Ona DNES); Právo (Dům a bydlení, Magazín Práva, STYL); Sport (Sport magazín); ŠÍP České regionální tituly 24 hodin; Benešovský deník; Berounský deník; Boleslavský deník; Bulvár; CV týden; Českobudějovický deník; Českokrumlovský deník; Českolipský deník; Děčínský deník; Domažlický deník; Homér; Hornopočernický zpravodaj; Hradecký deník; Chebský deník; Chomutovský deník; Chrudimský deník; Jablonecký deník; Jičínský deník; Jihlavské listy; Jindřichohradecký deník; Karlovarský deník; Kladenský deník; Klatovský deník; Kolínský deník; Krkonošský deník; Kutnohorský deník; Liberecký deník; Listy hlavního města Prahy; Listy Prahy 1; Litoměřický deník; MECCA; Mělnický deník; Metro; Mostecký deník; Náchodský deník; Nymburský deník; Orlický deník; Pardubický deník; Písecký deník; Plzeňský deník; Plzeňský deník - Plzeň-jih; Plzeňský deník - Plzeň-sever; Prachatický deník; Pražský deník; Příbramský deník; Rakovnický deník; Rokycanský deník; Rychnovský deník; Slánské listy; Sokolovský deník; Strakonický deník; Svitavský deník; Svobodný hlas; Táborský deník; Tachovská jiskra; Tachovský deník; Teplický deník; Turnovský a semilský deník; Týdeník Domažlicko; Týdeník Chebsko; Týdeník Karlovarska; Týdeník Klatovska; Týdeník Nymbursko; Týdeník Sokolovska; Ústecký deník; Zoom; Žatecký a lounský deník; ŽURNÁL pro karlovarský kraj Moravské regionální tituly Blanenský deník; Brněnský deník; Brno Business; Bruntálský a krnovský deník; Břeclavský deník; Dobrý den s kurýrem; Frýdecko-místecký a třinecký deník; Havířovský deník; Havlíčkobrodský deník; Hodonínský deník; Horizont; Hranický deník; Hranický týden; Jihlavský deník; Karvinský deník; Kroměřížský deník; Moravskoslezský deník; Moravskoslezský deník - Region Krnovské noviny; Moravský sever; NEW express; Nové Přerovsko; Novojičínský deník; Nový život - zpravodajský týdeník; Olomoucký deník; Opavský a hlučínský deník; Pelhřimovský deník; Prostějovský deník; Prostějovský týden; Prostějovský večerník; Přerovský deník; Slovácké noviny - regionální týdeník; Slovácko - regionální týdeník; Slovácký deník; Šumperský a jesenický deník; Třebíčský deník; Týden u nás, okresní noviny; Týdeník Bruntálský Region; Týdeník Frýdecko-Místecko; Týdeník Havířovsko; Týdeník Karvinsko; Týdeník Krnovské noviny; Týdeník okresu Nový Jičín; Týdeník Opavský a Hlučínský Region; Valašský deník; Vysočina - regionální týdeník; Vyškovské noviny; Vyškovský deník; Zlínský deník; Znojemské noviny; Znojemsko; Znojemský deník; Žďárský deník Oborové tituly

19 18 Ekonomické a politické Auditor; Bankovnictví; Bezpečnost a hygiena práce; BIZ; Business World; Czech business weekly (CZ); Daně a právo v praxi; Daňový expert; Direkt; Dotace; Ekonom; Euro; Eurokurýr; Finanční management; FP-finanční poradce; Fresh magazine; In-Store Marketing; Konkursní noviny; Lobby; Marketing & Media; Marketing magazine; Mezinárodní politika; Moderní řízení; Moje peníze; Obec & finance (Veřejná správa online); Osobní finance; Otázky & odpovědi z praxe; Parlament, vláda, samospráva; Parlamentní zpravodaj; Podnikatel; Práce a mzda; Právní fórum; Právní rádce; Profit; Prosperita (Madam business); Revue Sondy; Scientia et Societas; Sign; Strategie; TREND marketing; Účetnictví v praxi; UNES; Výběr Průmysl a podnikání ASB; Bar Life; Czech Defence Industry and Security REVIEW; Czech Industry; České stavebnictví; Domo; Doprava a silnice; Dopravák; Dopravní noviny; Ekolist; ERA 21; EuroFirma; Fasády; Hlásí se policie; Horeka; Hotel & Spa Management; HR Forum; HR Management; Interiér; Kadeřnická a kosmetická praxe; Komora.cz; Konstrukce; Lastauto omnibus; Logistika; Materiály pro stavbu; Noviny pro grafický průmysl; Obchodní týdeník; Odpady; Polygrafie revue; PRO-ENERGY; Projekt; Realit; Realizace staveb; Regal; Reklamní produkce; Rescue Report; Reseller Magazine CE; SALES POWER; Silnice a železnice; Spektra; Stavba; Stavitel; Střechy, fasády, izolace; Svět tisku; Systémy logistiky; T+T Technika a trh; Technický týdeník; Technologies & prosperity; Travel digest; Travel in the Czech Republic; Truck & business; ZBOŽÍ & PRODEJ; Zemědělec; Železničář IT a telekomunikace Automa; Click!; Computer; Computer business; Computer design; Computerworld; Connect!; Elektro; Extra PC; Chief Information Officer Magazine; Chip; INSIDE REPORT; IT CAD; IT SYSTEMS; Jak na počítač; Mobilhry; Mobility; PC World; Počítač pro každého; Professional Computing; Reseller Magazine IT; Sdělovací technika; Security World; Svět mobilů; Světlo; Technik; VTM Science; Yop! Auto-moto Auto 7; Auto Data & News; Auto diesel; Auto motor a sport; auto OJETINY; Auto TIP; Auto TIP Extra; AutoBusiness; AutoEXPERT; AUTOforum; Autohit; Automobil revue; Auto-moto speciál; AutoProfi; AUTOSTYL; ČMN - České motocyklové noviny; Evropou za volantem; FLEET; Formule; LeasePlan Magazín; Motocykl; Motorsport magazín; Pneu revue; Supermoto; Svět motorů; Trucker Společenské zahraniční zajímavost; A2 kulturní týdeník; ABC; AD speciál; AGORA - studentské noviny; Aha! neděle; Babylon; Blesk Hobby; Blesk pro ženy; Blesk zdraví; Bravo; Bravo Girl!; Claudia; Dáma; Dieta; Dívka; Evropské noviny; Fajn život; ForMen; GEO; Glanc; Host; Chvilka pro tebe; Ikarie; Instinkt; Juicy; Krajské noviny; Květy; LINDA; Literární noviny; LOOK magazine; MF plus; Nedělní Blesk; Pestrý svět; Playboy; Praktická moderní žena; Překvapení; Puls; Reflex; Respekt; Rodina & zdraví; Romano voďi; Rytmus života; S tebou mě baví život; Sedm; Sport&Wellness Management; Story; Student IN; Svět; Sweet17; Šťastný JIM; The Spiritor; Tina; TV Duel; TV max; Tv Plus; Tv Pohoda; TV Revue; Tvar; Týden; Týdeník Rozhlas; Týdeník Televize; Universum; Vlasta; Xantypa; Zdraví; Žena a život Hobby

20 19 Bydlení; Bydlení, stavby, reality; Design & Home digest; DIGIfoto; Domov; DVDMAG HD+; Filmový přehled; Foto video; Fotografie magazín; Golf Digest; Home; Chatař & chalupář; Living; Living koupelna; Living kuchyně; Moderní byt; Můj dům; Nedělní Sport; Panel plus; Pěkné bydlení; Rodinný dům; Stavíme domov; STEREO & VIDEO; Svět kuchyní; Udělej si sám Veřejná sféra a ostatní Betynka; Bulletin GRAND ADVISOR; Děti a MY; GeoBusiness (GEOinformace); Informatorium 3-8; Lidé a země; Maminka; Medical Tribune; Moderní obec; Moderní vyučování; Moje psychologie; Moje zdraví; Postgraduální medicína; Practicus; Psychologie dnes; Rodina a škola; Řízení školy; Sestra; Sociální péče; TEMPUS Medicorum; Týdeník školství; Učitelské listy; Zdravotnické noviny (Lékařské listy); Zeměměřič Speciální tituly Obchodní věstník Cizojazyčné tituly Czech business weekly; Prager Zeitung; The Prague Post Celostátní televizní stanice ČT 1 Dobré ráno s Českou televizí (Zprávy 6:00, Zprávy 6:30, Zprávy 7:00, Zprávy 7:30, Zprávy 8:00); Dobré ráno z Moravy a Slezska - Brno (Zprávy - Brno 6:00, Zprávy - Brno 6:30, Zprávy - Brno 7:00, Zprávy - Brno 7:30, Zprávy - Brno 8:00); Dobré ráno z Moravy a Slezska - Ostrava (Zprávy - Ostrava 6:00, Regiony - Ostrava 6:30, Zprávy - Ostrava 7:00, Regiony - Ostrava 7:30, Zprávy - Ostrava 8:00); Zprávy 12:00; Otázky Václava Moravce; Týden v regionech - Praha; Týden v regionech - JM; Týden v regionech - OS; Auto Moto Revue; Auto Moto Styl; Stop; Report; Večerník z Čech; Jihomoravský večerník; Zprávy 18:00; Události; Události v regionech - Praha; Události v regionech - Brno; Události v regionech - Ostrava; Branky, body, vteřiny; Reportéři ČT; 168 hodin; POKR; Zprávy 23:00 v regionech - Ostrava; Branky, body, vteřiny; Reportéři ČT; 168 hodin; POKR; Zprávy 23:00 ČT 2 Události, komentáře ČT 24 Zprávy 6:00; Zprávy 6:30; Zprávy 7:00; Zprávy 7:30; Zprávy 8:00; Zprávy 08:30; Otázky Václava Moravce; Zprávy 12:00; Otázky Václava Moravce II.; Investorský magazín; Evropské události; Média a svět; Večerník z Čech; Zprávy 18:00; Interview ČT24; Události; Události v regionech; Branky, body, vteřiny; Ekonomika 20:04; Regiony; Zprávy 22:00; Události, komentáře