Jakub Fišer DLANĚ -3-

Transkript

1

2 -2-

3 Jakub Fišer DLANĚ -3-

4 Jakub Fišer, 2013 Illustrations Oksana Rahalskaya, 2013 Epilogue Vladimír Novotný,

5 I kdyby na zemi pozbyli lásku a nebe nebylo v dlaních najdeš ji -5-

6 -6-

7 Neusiluj skálopevná nelpi možná uslyšíš let ptáka uvnitř sebe křídla sov ticho v oceánu možná uslyšíš Neusiluj skálopevná nelpi jinak nebudeš - 7 -

8 Vyhnali mě z ráje vzlétl jsem okradli mě oloupili rozdal jsem poslední na trůn mě posadili brousili nůž jazyk mi vyrvali psal jsem na kříž mě přibili milost jsem našel -8-

9 Šest nocí probděl jsem kde je tvé náručí? Šest dní propil jsem kde jsi? Šest lží spolknul jsem šest smutků krvácel kde jsi? Nepřicházíš Šest žen ztratil jsem šest dětí povil s démony zápasil Kde je tvé objetí? Kde jsi? Šest smrtí zahnal jsem šest životů nažil a sedmá rázem nehorázná Jsi tu -9-

10 Plujeme jako ryby mezi lvy zle v proudu krást múzám ledví matkám milost a otcům sny Plujeme jako ryby mezi lvy opilé skvrny na lahvi a Ty tu s námi jsi -10-

11 Na pažích dubů zlomené oblouky ran člověčí oči plné seker žilami kokrhá barbarská žluč v roztříštěných střepech listí vánek řeky N -Ti boží dlaně soustrasti -11-

12 Nejprve jazyku sebrali ústa ze slova zrubali zetlenou mleč a strach ulhali a z deště víno kaluže z mlčení a z potu hlad jen na smrt nezbývá Ve stromech chrání ji člověčí žal -12-

13 A co ta válka? zlomená zlem zlomikamenů svírající svinutým svazkem svinstev s falešnou suverenitou lžipravd i klamořečí humanitárních bomb jež ptákům kradou křídla a matkám prsy trhají Komu se zas zachtělo? -13-

14 Všechny zkoušky protrpím hrst strachu v očích sůl rány na předloktí chléb bez chuti Všechny zkoušky protrpím tebou protnut Nebeplnou až k oceánu z nahé tmy -14-

15 Kamení prožitého slepota zítřka Nejsi a nic není jen teď na napravení na lásku na tulipán Nejsi a nic nebylo jen teď Budeme? -15-

16 Slepé oči němé rty hluché uši a prsty bezmocné bezchutí Beztvará bezláska bez citu Doprovoď mě Jinam -16-

17 V pachu větru žízeň příslibu Nečekej! Nikdy na nic! Jen tma bude Jak svíci tě zažali jak pohár tě naplnili jak rty tě sevřeli Na co čekáš? Na zítřek? Na prázdno bez chuti? Nečekej! Napij se! -17 -

18 Dals ptákům z holé dlaně pít? Dals prostá zrna prosa maličkým? Dals ze svého a odlétají? Jako bys s nimi do nebe -18-

19 Břehy břehů bouře moří řev příboje křik rackův Neklesej! Utiš mne! Nesténej vichřicí zítřka mlhou pozítří v nádechu sluncesvitu Obzor -19-

20 Oheň praská ve švech voda se poddá kameni a bůh v nebi ze rtů odezírá Neslyšíš? Šepot olší bolest kalu zpěv kamene Neslyšíš? Odezírá -20-

21 Nejsi tu navěky nejsi tu do zítra nejsi tu Nač bráníš právo na strach? Nač čpíš ovčí močí? Koříš se orákulu satanášů démonu mamonu lhoucím harpyjím koříš se zítřku? Nač? Nejsi tu navěky nejsi tu do zítra nejsi tu -21-

22 Ne já se nebojím těch soudů křtů křivohubých křivd ne já se nebojím vřídel hněvu tříště závisti ne nebojím se křováckých křiků skřípění křídel křupanů Chráníš mě má něho -22-

23 Pohlédni do očí druhému nech ať se zaleskne ze čtvero zrcadel v růžové opuce pleti panenské utone ráno Usměj se do očí druhého rozpusť tu mlhu jež halí nás od nahoty Všechny ty strachy kříže i půlměsíce blednoucí pravdy ba dokonce smrt jsou proti tomu jen zrníčko soli na mořském dnu -23-

24 Ztrápená trapobolem dnů jež ukrývají tmu kobylky žáby světomor Smrt prvorozených Nepolykej! Netop se tmou! Sedm miliard otroků kráčí k jednomu Světlu sedm miliard nás Netop se tmou! -24-

25 Soumrak narození život jako noc není hladiny není odpověď není cesta jen trní jako kamení hlas bere si až Svítání a bolest tiší až ptáci láskyplní krčí se v listech aby den neplašili -25-

26 Sceluješ rány malomocných dotykem soucitu hladíš je chtěl jsem vzít tvé ruce pro sebe ale ona to byla křídla chtěl jsem je přibít na kříž jako na vrata ale on to byl minaret dral jsem se vysoko až k Němu Jedinému a padal pokaždé do lidských dlaní -26-

27 -27 -

28 Ztracená ve tmě daleko ode mě ve světle plamenů stále blíž tak blízko až ke rtům v nádechu svítání Spoluspojení Ztracená ve tmě daleko ode mě -28-

29 Neprchej! Prchlivá Předstíráš Nepršíš Etna pod Vesuvem stéká k Jerichu Lepká to! Lepká to leporelem tepla Neprchej! Prchlivá Pln Tebe Poprchávám -29-

30 A kdyby tě psi z temnot kdyby tě démoni kdyby tě plameny pekelné temnoskřítci kdyby tě lžikněží žoldnéři žvanění klamproroci kdyby tě mžouraví vetešníci netvoři nestvoření kdyby tě Jsem tu -30-

31 Bez tebe za svítání krahujci pijí z bílých rtů jeleni splašení výkřikem samoty Bez tebe za svítání umírá hlady slunce tmy -31-

32 Mé zajetí tvá dlaň mé slané lži a tvoje moře tvé včera jako kámen má náruč tvé slzy na dně očí a má tvář má předtím tvé Budu má spása tichá tvůj džihád tvoje žízeň a mé rty mé kudy asi? kam? tvé Jsem tu můj kříž z olova a tvé vzkříšení -32-

33 Těla zakletá kamenem hroznu dvě syrské duše přibité na most jen srdce ještě bijí půl nahotou půl vírou v amnestii stoletou milost tvého doteku -33-

34 Jaro pohlaď rukama znovu prokřehlýma létu dej napít chryzantém podzim se tě dotkne a zimě rozčešeš bílé vlasy a to ještě bůh nebude doma to ještě slyším jak tiše potměchutnáš -34-

35 Zkameněly jeho oči jeho perský plášť zkameněla jeho slova od mečů myšlení uvnitř třásl se třpytem Golgoty až tebou roztál ten kámen Led mramorových slz -35-

36 Slíbila čtyřikrát méně ohně a pořád chlad Slíbila čtyřikrát méně noci a nerozbřesklo zalykám se topím se po prameni lnu Slíbila vodu jako den a beze snu -36-

37 Padal acidofilní déšť v šedivé inkontinenci nebe tu noc umřel jsem na třikrát v jezeře předsudků na poušti falše a v řezavé ráně tvého ne Ráno bylo poledne sladké jako v Nazaretu -37 -

38 Zatímco na zemi suchožraví psi nebe bylo plné varhan slepoty paprsků a hluchoněmých hromobití na pokrývce tvoje ruce pod tou klenbou tiše spím -38-

39 V mlčení mlčet ústy očima ve všech jazycích mlčet v hořícím keři v půlměsíci v přilbici trnové mlčet v mlčení ve světle tmy tichu navzdory -39-

40 Jednou jsem zabil ptáčka ukryl usušil zahřál a v dlani zmačkal Poslouchej! Nevěř tomu že nebylo to naschvál že nechtěl jsem že je mi to líto To jsem ho měl zavřít do klece a zpívej si můj žlutý ptáčku? Podívej jak letí -40-

41 Z Tichého náměstí ulicí Pokornou až k nábřeží řeky Něhy hostinec U dvou dlaní v ulici Polibků na rohu Nahé a Láskyplné slepá Bez milosti a zámostí Odpusť mi -41-

42 Na stěnu hospody kdosi napsal DNES NABÍZÍME: Liduprázdno matnou břitvou skla holí Magdaléna černý svůj Zeměklín Samotu zahání -42-

43 V oblečení oblačno na tváři zataženo po ránu z očí občas déšť na rtech pak přeháňky místy i bouřky nárazy větru rychlostí slov dvou dlaní za sekundu tlaková tendence mírný vzestup... setrvale proměnlivý stav přízemní mrazíky zejména v podhrudí na zbytku území jasno -43-

44 Propočetl s nepatrnou pravděpodobností odchylky neexistenci boha Prokázal nepotřebnost lyriky a nadbytečnost bytí Se zázraky se zásadně nepočítá prohlásil aby se vrátil ke své oslí matematice Ráno pak vyšlo slunce tam kde večer zapadlo -44-

45 Rejnok zvaný manta protíná oceány sedmimetrovým rozpětím hladinu prosí o dech se sotva slyšitelným nárazem hledá dno Ukřižovaný a Znovuvzkříšený Básník soli Lidským okem povětšinou nespatřen -45-

46 Jedním provazem dotyku jednou konopnou smyčkou my černo žluto bílí připoutáni jednou dlaní Žádný člověk tu není sám od sebe Bolest druhého je i tvou Jedním jediným uzlem pevnějším než láska silnějším než smrt spoutáni k sobě -46-

47 Když jsme se ráno probudili nebyla válka nebylo zoufalství ani hlad nebylo utrpení nebyla bezmoc ani moc když jsme se ráno probudili nebyla krize nebyl strach ani zlo už nebylo bezpráví lež ani bezectnost když jsme se ráno probudili byla jen naděje -47 -

48 -48-

49 Poezie jak na dlani: vzývání něhy a naděje Jinak se básní po Kristových letech a jinak před Kristovými roky. To před se stále ještě týká píšícího plzeňského právníka Jakuba Fišera (nar. 1981): na jedné straně promlouvá jako impozantně celistvá básnická osobnost, na straně druhé je autorova poezie samé tvůrčí hledání, nalézající i nenalézající, hledání i hledačství zřící náš pobloudílý svět jasným zrakem a zároveň se záměrně nořící do všudypřítomných mlžin, pastí a léček nynějších společenských pocitů. Nořící se s gestem básníka, aby se s nimi porovnal i aby se s nimi potýkal. S tímto vědomím jsme mohli číst Fišerovu prvotinu S žízní neustaň, s tímž vědomím se nyní můžeme začíst do jeho druhotiny Dlaně. V té se ale široširý svět jako kdyby záměrně scvrkl či schoulil do mikrosvěta člověčí dlaně: utichá tu rovina občanského protestu, ztišuje se modlitební oslovování země, nedoléhá k nám příklad uměleckých person, všechna vzdálená místa jsou už v nedostupných dálavách. Zdá se, že jediné, co ještě zbývá, je cit, ano, citovost, ale i vůle a leckdy také kuráž, ba zmužilost dokázat veškerý všehomír našeho bytí vnímat prostřednictvím tohoto citového světa. Básník Fišer si právě takto počíná s vášnivým postojem romantického rozervance, který si nepřeje být romantickým rozervancem, nicméně i při vzpurném či pokorném mlčení hodlá mlčet tak, aby jeho poetický hlas mocně prostoupil nekonečné hrsti strachu ze samoty. Ve světě bezlásky, ve světě otázek bez odpovědí nikoli náhodou tvůrce nejvíce touží po sdílení, po spoluspojení, po věčně láskyplném sluncesvitu, po nebeplné pouti jinam: tam, kde nedochází k osamění ani v sobě, kde přebývá něha, kde nezmírá naděje, ba dokonce i ty tu jsi. Co se však především ve Fišerově post-postmoderní poezii změnilo? Motiv sevřených pěstí tu nahradil niterný motiv vztažených dlaní. Což vůbec není málo: vždyť to je mnohem víc než nic. Vladimír Novotný -49-

50 -50-

51 Obsah Neusiluj skálopevná... 7 Vyhnali mě z ráje... 8 Šest nocí probděl jsem... 9 Plujeme jako ryby Vánek řeky N -Ti Nejprve jazyku sebrali ústa Válka Všechny zkoušky protrpím Nejsi Jinam Nečekej Ptáci Neklesej Neslyšíš? Nejsi tu navěky Ne já se nebojím Pohlédni do očí druhému Netop se tmou Svítání Dlaně Ztracená ve tmě Neprchej A kdyby tě Bez tebe za svítání Mé zajetí Syřané Jaro léto podzim zima Zkameněly jeho oči Slíbila Padal acidofilní déšť Zatímco na zemi Mlčení Jednou jsem zabil ptáčka Z Tichého náměstí Magdaléna Předpověď počasí Propočetl Básník soli K sobě Naděje Poezie jak na dlani: vzývání něhy a naděje (Vladimír Novotný)

52 Edice Ulita Svazek 29 Jakub Fišer Dlaně Vydalo Pro libris, o. s. Edici řídí Vladimír Novotný Ilustrace Oksana Rahalskaya Doslov Vladimír Novotný Redakce: Vladimír Gardavský, Jana Horáková Tisk Vladimír Hanzar, Přeštice Plzeň 2013 Náklad 200 ks ISBN

53 Jakub Fišer Dlaně -53-