KONCEPCE MAPY PRO OMEZENÍ RIZIK A ŘEŠENÍ NÁSLEDKŮ PŘÍRODNÍCH KATASTROF PRO SENIORY

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "KONCEPCE MAPY PRO OMEZENÍ RIZIK A ŘEŠENÍ NÁSLEDKŮ PŘÍRODNÍCH KATASTROF PRO SENIORY"

Transkript

1 KONCEPCE MAPY PRO OMEZENÍ RIZIK A ŘEŠENÍ NÁSLEDKŮ PŘÍRODNÍCH KATASTROF PRO SENIORY Bakalářská práce Adam Podhrázský Vedoucí práce: prof. RNDr. Milan Konečný, CSc. Brno 2015

2 Bibliografický záznam Jméno a příjmení autora: Název práce: Studijní program: Studijní obor: Vedoucí práce: Adam PODHRÁZSKÝ Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Geografický ústav Koncepce mapy pro omezení rizik a řešení následků přírodních katastrof pro seniory Geografie a kartografie Geografická kartografie a geoinformatika prof. RNDr. Milan Konečný, CSc. Akademický rok: 2014/2015 Počet stran: Klíčová slova: Krizový management, katastrofa, senior, průzkum, vizualizace, mimořádná událost, specifické potřeby, integrovaný záchranný systém

3 Bibliographic Entry Author: Title of Thesis: Degree programme: Field of Study: Supervisior: Adam PODHRÁZSKÝ Faculty os Science, Masaryk University Department of Geography Concept of map for reducing risks and managing the consequences of natural disasters for seniors Geography and Cartography Geographical Cartography and Geoinformatics prof. RNDr. Milan Konečný, CSc. Academic Year: 2014/2015 Number of Pages: Keywords: Crisis management, disaster, elder, research, visualization, incident, specific needs, integrated rescue system

4 Abstrakt Tato bakalářská práce se věnuje průzkumu mezi seniory o jejich případných potřebách v případě přírodní pohromy a případné reflexi těchto potřeb v kartografickém díle. Nejprve je zde vysvětlena terminologie a charakteristika zkoumané problematiky. V další části je analyzována dostupná literatura k danému tématu. Dále jsou zjišťovány skutečné potřeby seniorů pomocí analýzy příruček, konzultací s hasičským záchranným sborem a samotným průzkumem mezi cílovou skupinou. V poslední části je nastíněn samotný koncept mapy a její tvorba. Abstract This thesis is devoted to a survey among seniors about their potential needs in the event of natural disasters and a possible reflection of these needs in a cartographic work. Firstly the terminology and characteristics of the problem are explained. The next section analyzes literature available on the topic. There are also real needs of seniors surveyed by analyzing manuals, consultation with the fire brigade and the actual survey among the target group. The last section outlines the very concept maps and their creation.

5

6

7 Poděkování Na tomto místě bych chtěl poděkovat především prof. RNDr. Milanu Konečnému, CSc. za podporu a poskytnutí cenných kontaktů. Také bych chtěl poděkovat kpt. Bc. Pavlíně Pražákové z hasičského záchranného sboru za vstřícnost a poskytnuté informace. Prohlášení: Prohlašuji, že jsem svoji bakalářskou práci vypracoval samostatně s využitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány. Brno 3. května Adam Podhrázský

8 Obsah 1. ÚVOD TEORETICKÁ ČÁST Vymezení pojmů Druhy rizik Psychologie katastrofické události KRIZOVÝ MANAGEMENT A SENIOŘI VE SVĚTĚ ANALÝZA LITERATURY Základní literatura Dynamická geovizualizace v krizovém managementu Mapování rizik Průvodce krizovým plánováním pro veřejnou správu Datové infrastruktury pro prostorově informační společnost Doplňková literatura Závěrečné práce Závěry analýzy ANALÝZA METOD VIZUALIZACE V JINÝCH SPECIFICKÝCH SKUPINÁCH POTŘEBY SENIORŮ A JEJICH PRŮZKUM Cílová skupina Vymezení území Analýza příruček Červený kříž AgingCare Disabled-world The Red Guide To Recovery Ready.gov FEMA Pohled HZS Průzkum mezi seniory Metodologie Znalost okolí Určení konkrétních potřeb Připravené návrhy

9 6.6. Návrh znakové soustavy Teorie kartografických znaků Návrhy jednotlivých symbolů pro vizualizaci TVORBA MAPY Koncept Data a znaková soustava Koeficient nebezpečí VYPRACOVÁNÍ VÝSLEDNÉ MAPY ZÁVĚR ZDROJE SEZNAM PŘÍLOH Nevázané přílohy Vázané přílohy

10 1. ÚVOD Pro Bakalářskou práci bylo zvoleno téma: Koncepce mapy pro omezení rizik a řešení následků přírodních katastrof pro seniory. V kontextu nedávných událostí se toto téma stává stále více aktuálním a v neposlední řadě také velmi potřebným pro zajištění bezpečnosti cílové skupiny. Na téma řešení a omezení rizik přírodních katastrof bylo napsáno mnoho publikací a pro různé typy krizových situací existují také kartografické dokumenty, ať už se jedná o evakuační plány, anebo mapy pro krizové řízení. Téměř však neexistují práce, které by se zabývaly touto problematikou a zároveň byly určené právě pro seniory. Přitom tato skupina bývá nejčastěji jednou z nejvíce zasažených při katastrofické události. Nejprve je nutné si uvědomit, že jednotlivci v této skupině mohou být velmi rozdílní. Mnoho seniorů se nachází v dobré fyzické i psychické kondici a při vzniku určité krizové situace nevyžadují žádné speciální zacházení. Tato práce by se ovšem měla zaměřit právě na ty seniory, kteří jsou z velké části limitování svým zdravotním stavem, anebo v krajních případech zcela odkázáni na pomoc druhých. Zvláštní pozornost by pak měla být věnována například domům s pečovatelskou službou, kde se obvykle nachází nejvíce takto indisponovaných osob. Aktuální materiály zaměřující se na řešení těchto krizových situací v drtivé většině případů opomíjejí specifické požadavky seniorů, ať už se jedná o tematický obsah nebo samotnou grafickou úpravu mapového dokumentu. Cílem této práce by mělo být především vytvoření teoretického podkladu pro další práce s podobnou tématikou. Nejprve byly v teoretické části shrnuty poznatky z oblasti definice a řešení přírodních katastrof v obecné rovině. K tomu byla využita odborná literatura (např. Keith SMITH: Enviromental hazards assesing risk and reducing disasters). Zde byla přiblížena také samotná problematika přírodních katastrof, jejich základní typy a základní bezpečnostní poučky v jednotlivých případech. V teoretické části byl také rozebrán psychologický aspekt krizových situací, který je jedním z těch důležitějších. K tomu bude využito opět odborných publikací (např. Tomáš KOHOUTEK: Psychologie katastrofické události), které pomohou objasnit, co lidé v krizových situacích prožívají. Stěžejní částí celé této práce je její praktická část, která se zaměřla především na zjišťování reálných potřeb seniorů přímo v terénu. Senioři také vybírali z předem připravených návrhů mapových znaků a vybírali ty, které jim nejvíce vyhovovaly. Průzkum probíhal zejména v oblasti města Brna. 10

11 2. TEORETICKÁ ČÁST 2.1. Vymezení pojmů Nejprve je nutné vymezit jednotlivé pojmy, které se vážou k tématu této práce a s kterými bude v této práci dále pracováno. Terminologie byla primárně převzata ze serveru UNISDR (The United Nations Office for Disaster Risk Reduction). Jedná se o orgán organizace Spojených národů, která má, dle rezoluce valné hromady OSN 56/195, sloužit jako kontaktní místo v rámci struktury OSN pro omezení následků katastrof a zajistit součinnost mezi jednotlivými regionálními organizacemi, orgány OSN v sociálně-ekonomických a humanitárních oblastech [1]. Tento orgán vytvořil vlastní terminologii, která by měla být srozumitelná nejen odborníkům, pracujícím v krizovém managementu, ale také široké veřejnosti a vychází přitom z mnoha mezinárodních zdrojů. Snahou je sjednotit terminologii pro všechny členské státy. UNISDR vymezuje především tyto pojmy[1]: Hrozba (Hazard) Potenciálně škodlivá fyzická událost, fenomén, nebo lidská aktivita, která může způsobit ztrátu na lidských životech, zranění, poškození majetku, sociální a ekonomické narušení, nebo enviromentání degradaci. Tyto hrozby mohou vznikat z různých geologických, meteorologických, hydrologických, oceánských, biologických a technických zdrojů. Technicky jsou tyto hrozby popisovány kvantitativně dle pravděpodobnosti jejich výskytu jejich různých intenzit v různých oblastech. Tato data jsou získávány na základě studia historických dat, nebo vědecké analýzy. Katastrofa (Disaster) Vážné narušení fungování společnosti rozsáhlými lidskými, materiálními, ekonomickými, nebo enviromentálními ztrátami a dopady, které převyšují schopnost zasáhnuté společnosti ji zvládnout s využitím vlastních zdrojů. Katastrofa je často popisována jako výsledek kombinace třech faktorů: vystavení nebezpečí, podmínky zranitelnosti a nedostatečná schopnost, nebo dovednosti pro zvládnutí potenciálních negativních následků. Dopady katastrofy mohou zahrnovat ztráty na životech, zranění, nákazy a další negativní efekty na lidskou psychiku, mentalitu a sociální prospěch se škodou na majetku, zničením prostředků, ztrátu služeb, přerušení sociálních a ekonomických vazeb a enviromentální degradaci. 11

12 Krizový management ( Emergency management) Organizace, řízení zdrojů a odpovědnost za veškerou činnost spojenou s jakýmkoliv aspektem krize. Zvláště pak za připravenost, schopnost reagovat a obnovu. Krizový management zahrnuje plány, struktury a opatření, jejichž cílem je zapojení vlády, dobrovolných a soukromých organizací do koordinovaného systému, který bude schopný reagovat na celé spektrum potřeb v případě krize. V anglickém jazyce znám též jako Disaster management. Ohrožení (Risk) Kombinace pravděpodobnosti vzniku krizové situace a jejích negativních následků. Jde o následek interakcí mezi přírodními a antropogenně vyvolanými nebezpečími a podmínkami zranitelnosti. Ohrožení se běžně vyjadřuje rovnicí: ohrožení = hrozba x zranitelnost. Zranitelnost (Vulnerability) Vlastnosti a okolnosti komunity, systému, nebo majetku, které je činí citlivými na škodlivé účinky nebezpečí. Existuje mnoho aspektů zranitelnosti, které vyplývají z různých fyzikálních, sociálních, ekonomických a enviromentálních faktorů. Příkladem může být špatný návrh a výstavba budov, nedostatečná ochrana veřejného majetku, nedostatek povědomí a informací, nebo lhostejnost k životnímu prostředí. Zranitelnost je značně proměnlivá v čase i v rámci jednotlivých komunit. Tato definice označuje zranitelnost jako charakteristiku prvku zájmu (obec, systém, majetek), která je nezávislá na jeho expozici. Prevence (Prevention) Aktivity, které zajistí přímo vyhnutí se nepříznivým dopadům hrozeb a znamenají minimalizaci příbuzných enviromentálních, technických, a biologických katastrof. Prevence vyjadřuje koncept a záměr zcela se vyhnout potenciálním negativním dopadům katastrof prostřednictvím opatření, která jsou přijata v předstihu před samotnou událostí. Příkladem mohou být přehrady a hráze, které pomáhají eliminovat rizika a dopady povodní, kontrola využívání půdy, nebo seismické konstrukční návrhy, které zajistí přežití a funkčnost budovy v případě zemětřesení. Velmi často však není možné se ztrátám zcela vyhnout a opatření se zaměří pouze na jejich zmírnění. Systém včasného varování (Early warning system) Jedná se o soubor schopností, které jsou potřebné pro tvorbu a včasné šíření smysluplných varovných informací, které slouží k tomu, aby se jednotlivci, společenství, a organizace dokázali včas připravit na hrozící nebezpečí a aby se zvýšila jejich schopnost na toto nebezpečí reagovat. Tato definice zahrnuje řadu faktorů, které jsou potřebné pro správné fungování systému včasného 12

13 varování. Nejdůležitější jsou tyto 4 prvky: poznatky o hrozícím nebezpečí, které zahrnují monitoring, analýzu a prognózu nebezpečí. Dále šíření výstrah, varování a místní schopnost reagovat na přijatá varování. Výraz end-to-end varování se používá pro zdůraznění, že varovné systémy musí zahrnovat všechny kroky od identifikace nebezpečí až po reakci společnosti. Přírodní katastrofa V další fázi je nutné ujasnit si, co to vlastně je přírodní katastrofa. Přírodní katastrofou jsou myšleny nečekané přírodní procesy, které mají za následek velké množství úmrtí a velké škody na majetku. Je ovšem nutné si uvědomit, že slovo přírodní se v poslední době stává stále více relativním, jelikož velká část těchto katastrof má svůj původ v umělém přetváření krajiny člověkem Dle Smithe [2, s. 9] rozlišujeme čtyři základní druhy přírodních katastrof. a) Geologické: do této kategorie řadíme zemětřesení, sopečnou činnost, sesuvy půdy, nebo laviny. b) Atmosférické: sem patří tropické cyklony, tornáda, krupobití, nebo sníh a led c) Hydrologické: do této kategorie řadíme říční a pobřežní záplavy, nebo sucho d) Biologické: epidemie, nebo požáry 2.2 Druhy rizik Pro potřeby této práce bylo také nutné nejdříve vymezit ta rizika, pro která bude tato práce zpracována. Jak již bylo zmíněno výše, ne všechny katastofické události jsou přírodního původu. Každé území má nějaké charakteristické rysy, jako například reliéf, nebo klimatické podmínky, které do značné míry definují charakter potenciálních přírodních katastrof. Dále jsou popsány pouze ty katastrofické události, které se vyskytují (nebo mají potenciál se vyskytnou) na území České republiky s důrazem na Jihomoravský kraj. Podle Hrádka [3] sem můžeme zařadit: Zemětřesení Co se týče ztrát na životě a majetku, tak se jedná o nejzávažnější přírodní katastrofu. Příčinou 90% zemětřesení je uvolnění nahromaděného tektonického napětí. Nejvíce obětí v důsledku zemětřesení mají na svědomí sesuvy (kamení, bahna atd.). Na druhém místě jsou vlny tsunami, následované zřícením budov. Na území ČR se jedná spíše o sporadické projevy. Tyto poměrně výjimečné jevy jsou soustředěny především do oblastí, které jsou protnuty větším počtem aktivních poruchových struktur v Českém Masivu. Jedná se o oblast mezi městy Františkovy Lázně, Aš, Kraslice a Sokolov, kde se hluboký litoměřický zlom potkává se Západočeským hlubokým zlomem. Ovšem 13

14 i zde se jedná spíše o výjimky potvrzující pravidlo a zemětřesení na území ČR jsou většinou slabá (viz obr. 1) a nepředstavují významnou hrozbu pro obyvatelstvo, nebo infrastrukturu. [3, s. 12] Obr.1: oblasti ohrožené zemětřesením. (převzato z HRÁDEK [3, str.11]) Svahové pochody - Ke svahovým pochodům dochází zejména v situacích, kdy buď člověk, nebo jiné přírodní síly, naruší stabilitu svahu. Svahový pohyb může probíhat velmi malou rychlostí (plouživý nebo plíživý pohyb), ale také rychlostmi přesahujícími 100km/h. V rámci Jihomoravského kraje jsou nejvíce Ohroženy zejména okrajové oblasti kraje s členitým terénem jako podhůří Českomoravské vrchoviny (ORP Boskovice, Moravský Krumlov, Rosice, Tišnov) a Bílých Karpat (ORP Hodonín, Veselí nad Moravou). Dalšími ohroženými oblastmi jsou lokality, kde probíhá nebo v minulosti probíhala důlní činnost (např. Rosicko-oslavanská pánev v dotčených obcích ORP Rosice a Ivančice). [4] Na území ČR se nejčastěji projevují v těchto formách: Skalní řícení přestože je reliéf ČR poměrně členitý, příznivé podmínky pro vznik skalního řícení vznikají pouze na malé části našeho území (obr. 2) Laviny výskyt lavin je poměrně úzce vázán na reliéf horské krajiny a klimatické podmínky. Okrajová pohoří v ČR pouze v ojedinělých případech dosahují výšky přes 1000m a pouze malá část z nich zároveň dosahuje potřebného úhrnu sněhových srážek, který je nutný pro vznik lavin. (viz obr. 3) 14

15 Sesuvy půdy na rozdíl od předchozích dvou typů se jedná v ČR o poměrně častý jev. V průměru připadá jeden registrovaný sesuv na 7,5km 2. Sesuvy jsou nejčastější v oblastech s členitým reliéfem a obvykle po vydatných deštích. Lidská činnost poslední dobou také stále více negativně ovlivňuje vznik těchto sesuvů (obr. 4). Obr. 2: Oblasti skalního řícení v ČR a SR. (převzato z HRÁDEK [3, s. 15]) Obr. 3: oblasti s výskytem lavin v ČR a SR. (převzato z HRÁDEK [3, s. 17]) 15

16 Obr. 4: Oblasti půdních sesuvů na území ČR a SR. (převzato z HRÁDEK, [3, s. 21]) Povodně povodně představují pro Českou republiku největší přímé nebezpečí v oblasti přírodních katastrof. Podle české legislativy (zákon o vodách) dělíme povodně na přirozené a zvláštní. Přirozené povodně jsou způsobeny přírodními jevy, zejména táním sněhu, dešťovými srážkami nebo také chodem ledu. Oproti tomu zvláštní povodně jsou zapříčiněny nejčastěji poruchami vodních děl, která může vést až k jeho protržení. Povodně ohrožují přibližně 75% zemského povrchu a dosud asi 40% ze všech nehod z celkového počtu přírodních katastrof představují povodně. Dle druhu povodňové vlny můžeme povodně rozdělit také na bleskové, jednoduché, sezónní a povodně s více vrcholy. Portál DIBAVOD [5] nabízí online mapovou prohlížecí službu, kde jsou vyznačena všechna záplavová území. [3] Atmosférické katastrofy - vznik větru je způsoben vyrovnáváním tlaků v atmosféře. Vítr proudí z místa vyššího tlaku na místo nižšího tlaku a jeho síla je závislá na tlakovém gradientu, tedy čím vyšší je rozdíl tlaku a čím blíže jsou tato rozdílná místa, tím vyšší je také rychlost větru. Nárazy větru mohou způsobit značné škody. Vichřice a orkány mohou zničit domy, shodit mosty nebo jiné konstrukce a také ohrožují lidi a působí polomy v lesích. Admirál Beaufort navrhl stupnici pro měření síly větru, kterou používáme dodnes. Vítr začíná působit škody přibližně od rychlosti 20 m/s. Nejrychlejší vítr v ČR byl zaznamenán na Skalnatém plese (78,6 m/s). Člověk se udrží na nohou do rychlosti 36 m/s, při vyšších rychlostech je již chůze velmi obtížná. [3] Dle Kukala [6] do této kategorie spadají: a) Extrémní sucho - forma přírodní katastrofy, která se projevuje nedostatkem srážkové vody, podzemní vody nebo jejich kombinací. Důsledkem toho dochází k odumírání rostlinstva v zasažené oblasti a k následnému vymírání živočichů, či ke zhroucení celého ekosystému. Ohrožena je značná část kraje, protože Jihomoravský kraj leží z hlediska 16

17 převládajícího proudění větru v místě působení závětrného efektu Českomoravské vrchoviny. Suchem a větrnou erozí jsou ohroženy zejména rozsáhlé zemědělsky využívané plochy v oblasti Dyjsko-svrateckého a Dolnomoravského úvalu a Vyškovské brány b) Sněhová kalamita může vzniknout zejména v důsledku dlouhodobého sněžení. Následkem toho může dojít ke znemožnění dopravní obsluhy zasaženého území. V rámci JMK jde o druh mimořádné události s nízkou pravděpodobností, a to i v okrajových hornatých částech kraje. [4] c) Bouřky jedná se o soubor elektrických optických a akustických jevů, vznikají mezi oblaky navzájem nebo mezi oblak a zemí. Největší riziko zde představují blesky. Výskyt bouřek je možný na celém území JMK, největší pravděpodobnost vzniku silných bouřek s rizikovými doprovodnými jevy je v období květen září.[4] d) Vichřice a tornáda - jde o dlouhodobější atmosférické jevy, které se vyskytují na rozsáhlém území, který je spojen se změnami tlaku a atmosférickými frontami. V JMK je Výskyt bouřek je možný na celém území kraje, největší pravděpodobnost vzniku silných bouřek s rizikovými doprovodnými jevy je v období květen září. [4] 2.3 Psychologie katastrofické události Jedním z nejdůležitějších faktorů při hodnocení způsobených škod při přírodních katastrofách je jejich dopad na psychiku zasažených osob. Je však důležité, abychom se nezaměřovali pouze na posttraumatické jevy, ale také na jevy peritraumatické (prožitky, které krizovou událost doprovázejí). Dle Kohoutka [7] je v souvislosti s posttraumatickými jevy v současné době nejvíce spojována posttraumatická stresová porucha (posttraumatický stress, PTSD). Jedná se vlastně o déletrvající reakci na významně traumatizující zážitek. Typické skupiny příznaků PTSD jsou [7, s.23]: Intruze neodbytná touha znovu prožívat krizovou událost ve formě snů, živých vzpomínek atp. Popření vyhýbání se lidem, situacím, nebo místům, které tuto událost připomínají. Kritéria pro diagnostiku PRSD jsou obsažena v MKN-10 (Mezinárodní klasifikace nemocí 10. Revize), která se rozvíjí v rámci Mezinárodní zdravotnické organizace (WHO). Kohoutek [7] ale tvrdí, že ve velkém množství krizových situací přichází naprosto automaticky. Jednou z nejčastějších reakcí je útěk nebo zmrznutí (flight-or-fright). Tato reakce může být v některých případech užitečná, např. při sesuvech půdy, nebo erupci sopky. Horší to je, pokud se člověk nachází v nepřirozeném, tedy umělém prostředí. Například pokud se osoba během zemětřesení nachází v budově, je útěk z budovy špatným řešením. Ideální je zůstat v budově a 17

18 pouze se přesunout do jejích statisticky nejspolehlivějších částí (rohy, nosné stěny, rámy dveří atp.). Dalším příkladem může být únik plynu, kdy je také lepší setrvat v místnosti a uzavřít všechny průduchy. Tyto nepodmíněné reflexy je možné systematickým výcvikem určitých skupin potlačit (například u vojáků, horníků atp.). V krizových situacích bývá obvyklé, že člověk ztrácí kontrolu nejen nad situací, ale také nad svými reakcemi na tuto situaci. V takovýchto případech často dochází k šoku, který může trvat jen několik vteřin, ale stejně tak může odeznít až po několika hodinách. K tělesným projevům šoku patří třes, pocení, nebo nevolnost. Dalším projevem mohou být disociativní požitky, kdy se lidé cítí jakoby za sklem a dění v reálném světě se jich vlastně netýkalo. Opakem tohoto stavu může být naopak zvýšená aktivace a neschopnost uvést se zpět do klidového stavu. Samotná reakce na neštěstí je také ovlivněna několika faktory: I. Vnější faktory: působí přímo a účinně, například samotná povaha krizové situace, nebo komplikující skutečnosti II. Psychologické faktory: jedná se o průběh reakce a způsob prožívání a zpracování situace zasaženým III. Mediátory a moderátory: faktory, které nemají přímý vliv, ale mohou výslednou reakci výrazně ovlivňovat (v pozitivním i negativním smyslu), například dostupnost pomoci, nebo naopak sociální vyloučení. IV. Prediktory: další charakteristiky, podle kterých lze předvídat pravděpodobnost psychických následků. [7, s.18-41] 18

19 3. KRIZOVÝ MANAGEMENT A SENIOŘI VE SVĚTĚ Jak již bylo zmíněno, prozatím žádná vědecká publikace, která by se zabývala seniory v kontextu krizového managementu, na našem území neexistuje. Nicméně jinde ve světě se tato problematika dostává stále více do popředí a začíná se jí věnovat stále větší pozornost. Přesto lze na tištěné publikace k tomuto tématu narazit v České republice velmi obtížně. Proto je potenciální uživatel, který se o danou problematiku zajímá odkázán zejména na elektronické zdroje. Zájem o tuto problematiku se zvedl zejména v USA a to především poté, co hurikán Katrina zasáhl jih spojených států, a vyžádal si přes tisíc mrtvých [8]. Z těchto ztrát tvořili 67% právě senioři [9]. Po této zkušenosti začaly především na akademické půdě vznikat články a postřehy, které začaly poukazovat na fakt, že spolu s dětmi jsou právě senioři tou nejvíce ohroženou skupinou v případě katastrofy. Například Georgetown Journal of International Affairs [9] vydal článek, ve kterém poukazuje nejen na horší fyzickou zdatnost seniorů, ale také naráží na nedostatek sociálního kapitálu, který výrazně zhoršuje jejich schopnost reagovat v případě katastrofy. Obyčejný člověk má ve většině případů rodinu a přátele, kteří s ním mohou sdílet důležité informace, popřípadě přístřeší nebo nutné zásoby. Senioři obvykle takové zázemí nemívají a jsou mnohem více odkázáni sami na sebe. Eric Klinenberg v knize Heat Wave: A Social Autopsy in Chicago[10], předvedl tento problém na příkladu vlny veder, která zasáhla Chicago v roce Klinberg zde došel k závěru, že starší muži, kteří žili o samotě umírali daleko častěji než členové ostatních sociálních skupin. Ke stejným závěrům jako Georgetown Journal of International Affairs dospěla také Elaine Welinghton z Cornell University, z jejíž přednášky byl na internetu publikován článek Natural disaster are especially hard on seniors [11]. Kde také poukazuje fakt zranitelnosti seniorů a potřebu jim věnovat více pozornosti. Server agingcare.com, který se zaměřuje především na pomoc tém, kteří se o seniory musí starat, vypracoval několik zásad a opatření, kterými by se tito lidé měli řídit při přípravě seniorů na katastrofu [12]. Zdá se, že v posledních letech se dostává seniorům a jejich potřebám v případě katastrofy stále více pozornosti. Důkazem mohou být například aktivity UNISDR, který v listopadu roku 2014, u příležitosti mezinárodního dne pro omezení katastrof, zorganizoval workshop pro seniory se zaměřením na včasné varování a připravenost [1]. Také americká agentura FEMA (Federal Emergency Managemetn Agency) ve zprávě z 26. Března 2013 upozorňuje na potřebu seniorů, kteří vyžadují specifické instrukce a plány pro zvládání krizových situací [13]. Také portál ready.gov, který se věnuje včasnému varování a prevenci, zveřejnil obecné zásady pro přípravu 19

20 na mimořádnou událost speciálně pro seniory, kde se věnuje například nutnosti zásobit se dostatečně nutnými léky a další užitečné tipy. Vznikly také publikace, věnující se přímo seniorům v případě přírodní katastrofy. Takovým příkladem může být článek: Perceptions of Older Adults Regarding Evacuation in the Event of a Natural Disaster [14] od Marlene M. Rosenkoette, která se zde věnuje především problematice evakuace seniorů z ohrožených oblastí v případě hrozící katastrofy. Knihu se bohužel nepodařilo sehnat v plném znění, nicméně její závěr hovoří jasně. Většina dotazovaných seniorů by v případě krizové události vyžadovala pomoc s přípravami i samotným převozem ze zasažené oblasti. Další takovou publikací je: Geriatric Mental Health Disaster and Emergency Preparedness [15], která se věnuje zejména vlivu katastrofických událostí a souvislostmi s mentálním zdravím. 20

21 4. ANALÝZA LITERATURY Jedním z cílů této práce je také analýza dostupné literatury, která se vztahuje k danému tématu. Hlavním cílem této analýzy je jednak poznání současného stavu řešení problematiky, tak i pomoc dalším pracovníkům, kteří by se chtěli podobnou problematikou zabývat v budoucnu. Měla by jim ulehčit orientaci v tematické literatuře a pomoci s výběrem publikací, které budou ke svým pracím využívat. Jednotlivé publikace byly hodnoceny zejména dle těchto hledisek: a) Vztah k tématu BP: Jak už bylo naznačeno výše, potřeby seniorů při krizových situacích mohou být velmi odlišné od potřeb zbytku obyvatelstva a proto by se měl lišit také přístup ke konstrukci map pro tuto skupinu. V rámci každé publikace tedy bylo zjišťováno, jestli poskytuje nějaké informace o požadavcích cílové skupiny na vizualizaci, nebo jejích zvláštních aspektech pro jiné specifické skupiny obyvatelstva. b) Z hlediska obsahu poskytovaných informací: I dvě publikace, které se mohou zdánlivě věnovat stejné problematice (např. dle názvu), mohou obsahovat trošku rozdílné informace, které mohou být také jiného charakteru. Cílem by měl být detailnější rozbor obsažených informací tak, aby bylo možné určit publikace nejvhodnější pro tuto práci. c) Z hlediska kvality poskytovaných informací: Vzhledem k tomu, že drtivá většina analyzovaných publikací spadá do odborné literatury, nepředpokládá se, že by se v nich vyskytovaly faktografické chyby. Kvalitu informací lze v tomto případě chápat spíše jako způsob, jak jsou informace zprostředkovávány. Hodnoceno bylo především to, jak jsou jednotlivé poskytované informace srozumitelné, a to nejen pro odborníky, ale také pro širší veřejnost. Je nutné podotknout, že některé postřehy mohou být čistě subjektivního charakteru a jiný hodnotitel by mohl mít na určité aspekty dané literatury odlišný názor, nicméně se nejedná o hlavní cíl této práce, ale pouze o doplňující část, jejíž kompletní a objektivní vypracování by vyžadovalo podrobnější analýzu. K tématu krizového řízení (managementu), potažmo k přímému řešení krizových situací, nebo zabývající se přírodními katastrofami existuje jen v českém jazyce celá řada prací. K dispozici jsou také desítky děl zahraničních autorů, většinou v anglickém jazyce. Informace o jednotlivých aspektech krizového řízení jsou poměrně snadno dostupné a velmi obsáhlé. Není problém sehnat publikaci o přírodních katastrofách jejich předcházení a řešení následků, nebo o samotných plánech krizového řízení. Také o mapování krizových jevů a kartografii v daném oboru lze dohledat velké množství užitečných informací. Žádná z publikací ovšem nepropojuje danou problematiku s jakýmkoliv konkrétním okruhem konečných uživatelů. 21

22 Výše zmíněnou literaturu lze rozdělit do několika základních proudů. Prvním jsou publikace určené především pro odbornou veřejnost. Tyto publikace jsou určeny zejména pro odborníky v daném oboru a slouží především k podpoře výzkumu a obeznámení s novými poznatky. Dalším typem jsou publikace pro státní správu, potažmo pro složky integrovaného záchranného systému (dále IZS). Zde jsou poznatky z odborné literatury uváděny do praxe. Tyto publikace jsou jakýmisi příručkami pro osoby odpovědné za řešení krizových situací. Ovšem i u těchto prací je nutné být vybaven alespoň základními znalostmi o dané problematice, aby byl uživatel schopen extrahovat požadované informace. Okruhem publikací, které se nejvíce blížily představám o zpracování tématu tak byly bakalářské a diplomové práce jiných studentů. Tyto práce, ikdyž mnohdy ne tak kvalitní po odborné stránce, často představovaly těsnější propojení mezi teorií a realitou. Dostupné publikace byly rozděleny na 3 kategorie: Základní literatura zde byly analyzovány nejzásadnější publikace, které se, v co největší míře, zabývají zadaným tématem a v zadání této práce byly uvedeny jako doporučená literatura Doplňková literatura publikace, které se danému tématu věnují pouze okrajově, nebo jen jeho úzké části. Byly využity spíše jen pro doplnění základních informací Závěrečné práce Práce, napsané především studenty Masarykovy Univerzity. 4.1 Základní literatura KONEČNÝ Milan a kol.: Dynamická geovizualizace v krizovém managementu. První a zřejmě také pro další průběh práce nejdůležitější publikací [16], která byla podrobena analýze je: Dynamická geovizualizace v krizovém manaegmentu. Jedná se o publikaci, která nabízí komplexní pohled na problematiku krizového managementu. Nejdříve je zde čtenář srozuměn s obecnými poznatky v krizovém managementu. Je zde nastíněn základní vývoj výzkumu v této oblasti (Konference OSN, Rio de Janeiro,1992, nebo Johannesburg 2002, následně také postoje a přístupy Evropské Unie). Autor (autoři) dále pokračují dalšími obecnými informacemi, především o orgánech veřejné správy, osobách a dalších institucích, které se podílejí na krizovém řízení a právech a povinnostech subjektů, které vyplývají z legislativy. Navazují informace o jednotlivých krizových situacích a katastrofách, které jsou ovšem spíše stručnějšího charakteru. V tomto směru neobsahuje publikace žádné informace a závěry, které by byly relevantní pro výzkum seniorů. Jedná se o obecné informace o situaci ve světě a některé z nich lze dohledat i z jiných zdrojů (např. legislativa ČR). 22

23 Publikace se dále zabývá technickými aspekty zkoumané problematiky (využívaný software a hardware), datovými zdroji, uplatněním geografických informací v krizovém řízení atp. Tato část (zvláště technická) je poměrně detailně popsána a obsahuje větší množství odborných pojmů, ve kterých se laik může hůře orientovat. Tato část je velmi užitečná v případě, že hledáte návod pro správu metadat, nebo jejich získávání. Lze si zde udělat také přehled o základním využívaném softwaru pro správu a vizualizaci dat. Informace v této části jsou celkem podrobné, ale v případě, že se uživatel více zajímá o technologickou stránku GIS, tak by bylo nejspíše lepší vyhledat odbornou publikaci s tímto zaměřením (např. Tuček Ján, Geografické informační systémy: principy a praxe[17]). Přibližně polovina publikace je věnována samotné vizualizaci a je stěžejní částí celé práce a obsahuje informace, které jsou relevantní k tématu této bakalářské práce (některé závěry budou využity v praktické části). Publikace nabízí obecný návod pro vizualizaci jevů, nebo objektů a nabízí také příklady znakových sad. Je ovšem nutné podotknout, že instrukce pro vizualizaci i samotné návrhy znakových sad jsou mířeny spíše na subjekty veřejné správy, IZS a organizační složky. Přesto lze velkou část informací využít také pro konstrukci map pro civilní obyvatelstvo. I přes některé odborné výrazy lze říci, že použitý jazyk je vcelku srozumitelný i pro laickou veřejnost, s minimem kartograficko/informačního vzdělání. V kontextu tématu této bakalářské práce, která je cílena na specifickou skupinu obyvatel (senioři), je také třeba zmínit, že publikace postrádá právě specifičtější zaměření na běžné uživatele, což ovšem vzhledem k jejímu charakteru rozhodně není závada. Obecně lze říci, že v rámci této problematiky patří tato publikace k tomu nejlepšímu, co lze v českém jazyce k této problematice najít, a to hlavně díky komplexnosti celého díla KRÖMER Antonín, Petr MUSIAL a Libor FOLWARCZNY: Mapování rizik Tato publikace [18]S byla vyvinuta u Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje a vychází z metodiky doporučené Evropskou Unií. Vzhledem k tomu, že byla vyvinuta prvotně pro Moravskoslezský kraj, tak obsahuje určitá specifika, která se týkají právě Moravskoslezského kraje. Přesto lze v této publikaci dohledat informace, které svým obsahem přesahují hranice tohoto kraje. Hned ze začátku se v této publikaci opět setkáme s tříděním mimořádných událostí, a jednoduchým popisem zkoumané problematiky. Tento popis je velmi stručný a slouží spíše pro úvodní zorientování se v tématu. Dále je zde čtenář seznámen s pojmy jako riziko, nebezpečí, nebo připravenost. Všechny tyto pojmy jsou zde vyjádřeny v kontextu k ostatním pojmům. Je zde poměrně přehledně a 23

24 jednoduše znázorněné matematické vyjádření všech důležitých veličin. Jedná se o jednoduché matematické modely, které je možné poměrně jednoduše aplikovat na konkrétní případy. Obsahuje také tabulky s jednotlivými koeficienty pro konkrétní situace, které jsou v našem geografickém prostředí nejběžnější. Publikace poskytuje kompletní instrukce pro konstrukci map nebezpečí, zranitelnosti, rizik, připravenosti i kumulovaného a korigovaného rizika. Ve své podstatě nabízí návod na konstrukci kompletní mapy, na které budou znázorněna nejvíce a nejméně ohrožená území jakoukoliv mimořádnou událostí. Potřebám této bakalářské však práce nejvíce vyhovují mapy nebezpečí, které se konstruují pro jednotlivé typy mimořádných událostí, a lze z nich tedy vyvodit konkrétní rizika. Pro podporu krizového řízení na úrovni specifických skupin, jako například senioři, je více než dostačující a v tomto ohledu je publikace také velmi podrobná a srozumitelná. Pro konstrukci konkrétních map pro civilní uživatele lze využit například také pouze jednotlivé koeficienty, které je možné použít v mapě jako doplňující informace. Konstrukce ucelené mapy rizik je pro potřeby civilního obyvatelstva poměrně zbytečná. Publikace je určena spíše pro potřeby IZS a veřejné správy, která se konstrukcí těchto map může lépe připravit na mimořádné události, a podniknou preventivní opatření na místech, která jsou nejvíce ohrožena HORÁK Rudolf, Petr MUSIAL a Libor FOLWARCZNY: Průvodce krizovým plánováním pro veřejnou správu. Tato obsáhlá publikace[19] je, jak už její název napovídá, určena především pro potřeby státní správy a orgánů činných v krizovém plánování. Publikace v úvodu opět nabízí vysvětlení a detailní popis jednotlivých pojmů jako krizové plánování, riziko atp. V tomto směru se nijak neliší od ostatních publikací, které byly popsány výše. Určitým specifikem je však podrobnější popis rizik, která jsou typická pro Českou republiku. V tomto ohledu může publikace čtenáři poskytnout o něco kvalitnější informace než předchozí díla. Je zde obsažen také podrobný rozbor krizových plánů, jejich členění atp. Následuje část o Obranném plánování. Zde jsou obsaženy informace o postupech a dílčích plánech v případě bezpečnostní krize, potažmo napadení České republiky. Je zde také uveden způsob bezpečnostního plánování na mezinárodní úrovni v rámci strategických partnerů ČR jako je Evropská Unie, nebo NATO. Nicméně tato část je pro řešenou bakalářskou práci zcela irelevantní. Dále je rozepsán charakter civilního nouzového plánování, opět s návazností na mezinárodní struktury EU a NATO. Další důležitou částí je ochrana obyvatelstva, kde lze nalézt informace o tom kdo je za ni zodpovědný, popřípadě jak by měl dále postupovat. 24

25 Dále lze zde vyčíst například zásady a způsoby evakuace, nebo poskytování informací. Zajímavou částí je kapitola o lidském faktoru, který má bezesporu vliv na vývoj každé krizové situace. Jsou zde však jen základní informace, které mají za cíl spíše jen zběžné seznámení s touto problematikou. V tomto směru je lepší vyhledat odbornější publikace (viz níže). Na konci je celý koncept této knihy značně zkrácen a aplikován na prostředí Slovenské republiky, což může být užitečné, například pokud bychom chtěli najít nějaké rozdíly v krizovém plánování těchto dvou států. Z pohledu civisty je tato publikace sice zajímavým prostředkem, jak porozumět dané problematice, nicméně pro potřeby této práce nepřináší žádné nové poznatky. Obsažené informace jsou kvalitní a podrobné, nicméně problematika krizového plánování je rozváděna spíše na veřejnosprávní rovinu a pro tvorbu a návrh kartografických děl se příliš nehodí. Slouží spíše jako velmi podrobná příručka pro tvorbu krizového plánování pro zaměstnance veřejné správy KONEČNÝ Milan, Petr KUBÍČEK, Petr DUDA, Lukáš HERMAN, Miroslav KOLÁŘ, Jiří KOZEL, Eva MULÍČKOVÁ, Tomáš ŘEZNÍK, Zdeněk STACHOŇ, Radim ŠTAMPACH a Zbyněk ŠTĚRBA: Datové infrastruktury pro prostorově informační společnost. Tato publikace [20] je zaměřena spíše na GIS problematiku a krizovému managementu se příliš nevěnuje. Na úvod je představen o propojení GIS a internetu, přičemž je možné zde zjistit něco o jejich historii a národní geoinformační infrastruktuře. Dalším velkým tématem je Infrastruktura pro prostorové informace v evropském společenství, zkráceně INSPIRE. Zde jsou stručné informace o historii, základních principech nebo o realizaci INSPIRE v České republice. Jsou zde také pokyny k vytváření a správě metadat dle požadavků INSPIRE. Dále se zde autoři zabývají dalšími globálními projekty podobného charakteru, jako například GMES, nebo GEOSS. Zajímavým tématem je 3D modelování, které je zde stručně představeno v kontextu jednotlivých geoinformačních standardů. V případě, že by v rámci této práce došlo ke konstrukci digitální mapy, daly by se tyto informace lépe využít, nicméně i s ohledem na cílovou skupinu je výsledná mapa papírová a 3D modelaci tudíž nevyužije. 25

26 Publikace se také zabývá daty ze senzorových sítí, jejich publikací a zpracováním. Pro účely této bakalářské práce je nejlépe využitelná část, která se věnuje vizualizaci těchto senzorových dat a obsahuje některé zásady při tvorbě mapových znaků. Publikace je poměrně stručná, a nabízí spíše jen nahlédnutí do komplexní problematiky GIS a 3D modelování, které je ovšem přístupné i laické veřejnosti. 4.2 Doplňková literatura KOHOUTEK Tomáš Psychologie katastrofické události.[7] Zajímavá publikace, která může pomoci lépe pochopit psychologické procesy, které probíhají v mysli zasažených lidí. Může pomoci při zkoumání toho, na které aspekty se při katastrofické události zaměřit. Na to vše se autor snaží nahlížet z pohledu psychologa. BREČKA Tibor: Psychologie katastrof: vybrané kapitoly. [21] Publikace orientována velmi podobně jako předchozí, nicméně nabízí pohled spíše ze strany členů a pracovníků IZS. SMITH Keith a David N PETLEY: Environmental hazards: assessing risk and reducing disaster.[2] Zajímavý a poměrně obsáhlý popis jednotlivých druhů katastrof a nástin toho, jak se s nimi vypořádat, včetně jejich predikce. V případě zájmu o přírodní katastrofy, jejich řešení a prevenci velmi užitečná publikace. 4.3 Závěrečné práce Jak už bylo zmíněno výše, bakalářské, diplomové, nebo disertační práce představují asi nejtěsnější spojení mezi odbornou teorií a praxí všedního dne. Tyto práce se většinou zaměřují na konkrétní aspekty problematiky krizového managementu, které nelze při konstrukci obecných konceptů postihnout. V některých případech jsou tyto práce krásným případem aplikace teoretických poznatků na konkrétní případ. Díky tomu se někdy podaří objevit skryté nedostatky a navrhnou jejich řešení.drtivá většina těchto prací je dostupná online pro každého, kdo by jejich studium projevil zájem a jedná se tedy o velmi lehce dostupný zdroj informací.. Hlavním cílem bylo zjistit, jestli se některá z předchozím prací nezabývala otázkou seniorů při krizových situacích, nebo alespoň konstrukcí map pro specifičtější případy a skupiny. Dále bude uveden pouze jednoduchý přehled těchto prací společně s jejich stručnou charakteristikou. Opět nebylo možné zahrnout úplně všechny práce, proto jsou níže uvedeny pouze ty, které se nejvíce dotýkají tématu této práce: Monika RUSNÁKOVÁ Mapy pre deti: potenciálne využitie v situáciach ohroženie [22]: Diplomová práce, která si klade za cíl zmapovat znalost dětí v oblasti kartografie a navrhnou vlastní znakovou sadu pro děti. Práce probíhala s velmi malými dětmi (4. až 6. 26

27 třída), proto nelze výstupy příliš aplikovat i na jiné skupiny, zejména na seniory. Práce je zaměřena spíše pedagogicky Jana KVAPILOVÁ Přehled používaných modelů pro krizový management a využití geografických informací [23]: Tato bakalářská práce slouží především jako stručný přehled jednotlivých modelů, které jsou zde popsány. Slouží spíše jen pro obecný přehled. Lukáš KLUČKA Mapování bezpečnostních rizik v Jihomoravském kraji [24]: Prostorově specifičtěji zaměřená práce, vzhledem k tomu, že se věnuje Jihomoravskému kraji lze využít některé závěry také v této práci. Nevěnuje se pouze přírodním katastrofám, ale všem druhům rizik. Popisuje jednotlivé kroky při vyhodnocování jednotlivých rizik a také jejich vizualizaci a tvorbu jednotlivých map. Radim STUCHLÍK Využití dat dálkového průzkumu země v krizovém managementu [25]: Bakalářská práce, nabízející jednoduchý přehled systémů zainteresovaných v krizovém managementu. Popisuje také jednotlivé fáze Krizového cyklu a uvádí konkrétní příklady. Miroslava KELLNEROVÁ Krizový management ohrožení místního regionu přírodními katastrofami [26]: Zabývá se především popisem jednotlivých druhů katastrof, a jejichž možným výskytem a následky na našem území. Pro tuto práci lze využít zde obsažené informace, zejména pro představu, které z přírodních katastrof se mohou nejpravděpodobněji vyskytnout na určitém území. 4.4 Závěry analýzy V této části nemohly být analyzovány všechny dostupné publikace. Existuje nepřeberné množství dalších děl, která se vážou s tématem této práce. Nicméně neobsahují něaký komplexnější pohled na danou problematiku a zabývají se pouze jejím úzkým výsekem. Mnohé z těchto publikací se také obsahově navzájem velmi překrývají, tudíž analýza každého z nich je poměrně zbytečná. Výše zmíněné a popsané publikace jsou ty, které se nejvíce dotýkají daného tématu a přinášejí pohled na krizový management v kontextu soudobé společnosti. Jedná se o publikace, jejíchž závěry byly ve velké míře využity při konstrukci výsledné mapy a některé z nich budou popsány níže. Obecně ovšem nelze říci, že by některá z těchto publikací přinesla nějaký nový pohled na problematiku kartografické vizualizace pro seniory, nebo jiné specifické skupiny. Při průzkumu dostupné literatury se tedy potvrdila dřívější domněnka, a to, že metody kartografické vizualizace, které by byly přizpůsobeny některým specifickým skupinám, zejména seniorům, stojí i nadále mimo hlavní zájmy kartografické vědecké obce. Tematické publikace se věnují zejména obecným 27

28 principům a zásadám krizového řízení a v rámci vizualizace jsou úzce zaměřené na potřeby především veřejného sektoru. Zjednodušeně lze říci, že v současné době převažuje snaha o zdokonalení kartografické podpory krizového managementu, nicméně tato snaha je zaměřena zejména na osoby a instituce, které jsou zodpovědné za řešení těchto mimořádných událostí a chybí nějaká výraznější podpora vizualizace nejen pro určité specifické skupiny, ale především pro civilní obyvatelstvo obecně. 28

29 5. ANALÝZA METOD VIZUALIZACE V JINÝCH SPECIFICKÝCH SKUPINÁCH Dalším cílem této práce je analýza výsledků metod vizualizace v jiných specifických skupinách. Geografický ústav Masarykovy Univerzity se již delší dobu věnuje krizovému managementu a jeho kartografické podpoře pro děti. Dá se předpokládat, že v některých aspektech mají tyto skupiny shodné vlastnosti, zejména pokud mluvíme o krizovém managementu (potřeba pomoci okolí, omezená pohyblivost atp.). V této skupině bylo provedeno několik průzkumů s ohledem na její specifické potřeby při kartografické vizualizaci. Jako stěžejní práce pro tuto analýzu byla vybrána diplomová práce: Kartografický jazyk dětí: analýza, tvorba legendy a její evaluace pro krizový management [27] od Mgr. Barbory Gajdošíkové. Ze závěrů práce vyplývá, že kartografické znaky mohou být pochopeny pouze v kontextu společnosti a celého systému. V tomto případě se schopnost dětí chápat tyto znaky rozvíjí teprve se vstupem do společenského života. Lze tedy předpokládat, že u seniorů je již tato schopnost plně rozvinuta. Symbolizací rozumíme Dalším poznatkem je také fakt, že děti mají často problémy také s lokalizací sebe samého v mapě a mají problém se v ní zorientovat, pokud není mapa vytvořená z pohledu jich samotných. Proto by bylo vhodné, zavést do výsledné mapy vizualizaci místa, kde se její čtenář právě nachází (pokud bude mapa umístěna na předem daném místě). Dle dostupných výsledků se také děti při tvorbě znakové soustavy často soustředí na nepodstatné detaily a princip měřítka chápou spíše jen na abstraktní úrovni. Nicméně tento problém se seniorů s největší pravděpodobností netýká, jelikož jejich rozumové schopnosti jsou plně rozvinuté a mohou navíc čerpat z empirických zkušeností nasbíraných v průběhu dosavadního života. Při rozpoznávání znaků děti bezpečně poznaly ty znaky, které znaly už z dřívější doby, zejména z televize nebo jiných sdělovacích prostředků. S ohledem na tento fakt by bylo vhodné při návrhu znakové soustavy pro výslednou mapu vycházet z již zavedených znaků pro jednotlivé jevy, nebo se snažit o jejich maximální vzájemnou podobu, jelikož lze předpokládat, že také senioři si budou lépe asociovat ty znaky, které již znají. 29

30 6. POTŘEBY SENIORŮ A JEJICH PRŮZKUM Nejdříve bylo nutné stanovit přesně cílovou skupinu, pro kterou bude průzkum prováděn a také jeho územní rozsah. Samotný průzkum mezi cílovou skupinou byl rozdělen do tří oddílů. V prvním oddíle byly analyzovány jednotlivé příručky pro seniory, z kterých byly extrahovány potenciální potřeby seniorů. Dále byla realizována spolupráce s Hasičským záchranným sborem ČR (dále HZS) s jehož pomocí byla provedena analýza seniorů, jako součásti krizového managementu právě z pohledu HZS. V dalším oddíle poté proběhl samotný průzkum mezi seniory, který měl za úkol potvrdit nebo vyvrátit domněnky získané v předchozím oddíle a případně je doplnit o další specifické požadavky, které senioři sami určí. Tento oddíl byl dále rozdělen na další 4 části. Posledním oddílem byl návrh znakové soustavy pro vznikající mapu. 6.1 Cílová skupina Senior je synonymum pro starého člověka, v tomto ohledu je tedy nutné nejprve definovat pojem stáří. V současné době nejčastěji rozlišujeme dva druhy stáří. První definicí stáří je ta lékařská, která uvádí jako přelomovou hranici 75. Rok života. V rámci demografie ovšem rozlišujeme také demografické stáří, které začíná po 60. roce života odchodem do důchodu (postproduktivní věk). Dle Muhlpachra [28] rozlišujeme 3 typy stáří: Biologické stáří Sociální stáří Kalendářní stáří Biologické stáří Jede o fyzické stárnutí těla a jeho součástí. Zjednodušeně lze říci, že se jedná o přirozené tělesné změny v průběhu času Sociální stáří Vyznačuje se například změnou životního stylu, nebo změnou sociální role, kterou jedinec ve společnosti zaujímá. 30

31 Kalendářní stáří Jedná se o faktický věk osoby, který je objektivně měřitelným časovým úsekem od narození po současnost. Tyto tři typy stáří ve své komplexnosti formují osobu, kterou bychom mohli označit jako seniora. V ideálním případě by měly být tyto typy ve vzájemné shodě, tzn. že biologický a sociální věk by měl odpovídat věku kalendářnímu. Nicméně není výjimkou, že například biologický věk osoby je daleko vyšší, než jeho věk kalendářní (např. v důsledku nezdravého životního stylu). Vzhledem k tomu, že k určení biologického a sociálního stáří je třeba podrobnější analýzy (v případě biologického také přístrojů), tak jako základní kritérium pro zařazení osoby mezi zkoumanou skupinu byl stanoven kalendářní věk 65 let, tedy zhruba věk, kdy se nyní odchází do penze. Ale i toto zařazení je ve své podstatě velmi nepřesné. Pokud pomineme pracující důchodce, tak lze i v této věkové skupině najít značnou nehomogenitu, co se týče fyzické a psychické zdatnosti. Dle Českého statistického úřadu (dále ČSÚ), bylo v roce 2014 na území České republiky [29] seniorů (lidé starší 65let). Z dalších dat ČSÚ vyplývá, že z tohoto počtu jich pouze využívalo některou formu pobytových služeb (azylové domy atp.) na delší dobu než jeden den [30]. Z toho bylo ubytováno v domovech pro osoby se zdravotním postižením a v domovech pro seniory. Dle Smutka [31, s.120] asi 5% starších občanů potřebuje vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, či věku sociální služby. Z tohoto lze vyvodit, že drtivá většina seniorů žije ve svých vlastních domovech nebo s rodinou, která by měla být schopná se v případě katastrofy o ně postarat. Počet seniorů odkázaných pouze na pomoc druhých je tedy v populaci České republiky minimum. Tito lidé vyžadují speciální péči a zacházení a jim se proto tento výzkum věnovat nebude. Výzkum se zaměří na seniory, kteří žijí sami, popřípadě s partnerem (také senior) a jsou nuceni si v případě krizové události pomoci sami. 6.2 Vymezení území Přestože by výsledkem této práce měl být jakýsi obecný přehled potřeb seniorů a koncept zobrazení těchto potřeb v mapách, tak bylo také nutné vymezit území, na které bude průzkum prováděn. Vzhledem k finančním, časovým a také personálním možnostem byla oblast provádění výzkumu omezena výhradně na území města Brna. Není příliš pravděpodobné, že by se potřeby seniorů v oblasti Brna měly nějak výrazně odlišovat od potřeb seniorů například v Olomouci. Nicméně zcela vyloučit to nelze a je tedy nutné na tento fakt při interpretaci výsledků brát zřetel. Tento poznatek je ovšem platný pouze pokud bereme v potaz města. V případě odlehlých sídel, 31

32 nebo sídel v oblastech, které jsou pravidelně ohrožovány přírodními katastrofami, jsou jistě požadavky na zajištění bezpečnosti obyvatel poněkud odlišné.výběr zpracovávaného území má také samozřejmě vliv na informace, které je třeba zakomponovat do mapy. Každá mapa má pouze omezenou informační kapacitu a snažit se znázornit všechny aspekty a druhy nebezpečí by vedlo pouze ke snížení kvality a ztrátě čitelnosti mapy. Vzhledem k tomu, že tato mapa má sloužit pouze pro prevenci a omezení rizik při přírodních katastrofách, byly veškeré typy průmyslových, bezpečnostních a dalších hrozeb nepřírodního charakteru vyřazeny ze zpracování. Každé území má také své charakteristické vlastnosti, které do velké míry určují, jaké mimořádné události mohou na daném místě vzniknout. S využitím databáze HZS Jihomoravského kraje byl dále pracováno pouze s těmi, které se na území Brna vyskytly v posledních 10 letech. 6.3 Analýza příruček S ohledem na specifické potřeby seniorů při katastrofách vznikly také speciální příručky, které poskytují užitečné rady seniorům právě v oblasti krizového managementu. Vzhledem k tomu, že jsou tyto příručky vytvořeny tak, aby reflektovaly potřeby seniorů, lze jejich analýzou z těchto příruček extrahovat potřebné informace. Těchto příruček vzniklo velké množství. Na rozdíl od České republiky, kde zatím žádné nevznikly, jsou tyto příručky poměrně běžnou záležitostí například v USA nebo Kanadě. Tyto příručky jsou ovšem vytvářeny s ohledem na specifické přírodní podmínky daného území a nelze je tedy tak snadno aplikovat v širším kontextu. Pro tuto práci jsou tedy mnohem zajímavější příručky, které byly vytvořeny nadnárodními organizacemi či servery (nebo alespoň organizacemi s nadregionálním přesahem) jako například Červený kříž nebo ready.gov. Tyto příručky nabízejí pohled na krizový management seniorů v širším kontextu a lze z nich tedy snadněji vyvodit jejich specifické potřeby Červený kříž První analyzovanou a asi také nejzajímavější příručkou je ta, kterou vypracoval americký Červený kříž [32]. Její přínos spočívá především v tom, že byla vypracována samotnými seniory, pro seniory. Skupinou autorů jsou senioři, kteří již navíc mají za sebou traumatické prožití katastrofické události, tudíž si lze jen těžko představit někoho, kdo by mohl lépe vystihnout reálné potřeby seniorů. Velký důraz je v této příručce kladen především na připravenost. V tomto ohledu hraje hlavní roli nouzové zavazadlo, ve kterém by měly být všechny nezbytné věci. Obsah tohoto zavazadla se příliš neliší od obsahu obyčejných evakuačních zavazadel, snad s výjimkou potřeby léků, které mají být pravidelně měněny, a jejich zásoba by měla vydržet minimálně týden. Z kartografického 32

33 hlediska je mnohem zajímavější nutnost naplánovat si nejkratší a zároveň nejbezpečnější únikovou cestu z místa bydliště. Vzhledem k tomuto faktu by jistě bylo vhodné zaznamenat prudké, neudržované nebo jinak nevhodné cesty, které by mohly evakuaci ztížit. Dalším důležitým faktorem je uváděna potřeba být dobře informován o potenciálním nebo blížícím se nebezpečí s ohledem na to, které z těchto katastrofických událostí mají největší pravděpodobnost výskytu na daném území. I tento prvek lze kartograficky ošetřit. Pro dané území lze zkonstruovat mapy rizik, popřípadě je jednodušší míru rizika vyjádřit pouze pomocí koeficientu nebezpečí (viz níže). Je zde také doporučeno, aby senioři své specifické potřeby konzultovali s příslušným oddělením IZS a zjistili si informace o tom, jak by byly příslušné orgány schopny jejich potřeby uspokojit. Toto doporučení se ovšem týká zejména venkovských oblastí, kde fungují dobrovolné hasičské sbory, a vzhledem k menšímu počtu obyvatel lze každému seniorovi, alespoň částečně, věnovat individuální pozornost. Ve větších městech by to bylo ovšem dosti obtížné. Pokyny pro chování v průběhu samotné katastrofy se nijak neliší od obecných pokynů pro obyvatelstvo v obvyklých příručkách. Lze si ovšem všimnout většího důrazu na detail a na zdánlivě naprosto jasné záležitosti, jako např. nepoužívat v případě záplav elektrická zařízení. Pro případ požáru se také seniorům doporučuje, aby se nepokoušeli sami oheň hasit. Ve výsledné mapě by tudíž bylo zbytečné znázornit hydranty a hasící přístroje, nicméně tato domněnka byla ještě ověřena přímo v terénním průzkumu. Příručka také dále upozorňuje na možné psychické následky katastrofy, které mohou přerůst až ve skutečné fyzické zdravotní komplikace jako bolesti břicha atp. Pokud se na tuto příručku podíváme jako na celek, zjistíme, že až na výjimky neobsahuje mnoho informací, které by nebyly obsaženy v obvyklých příručkách pro obyvatelstvo, nicméně je zde patrný větší důraz na jednotlivé detaily a všechny aspekty krizového řízení jsou rozpracovány do větších podrobností, než tomu obvykle bývá a to i v případě zdánlivě automatických záležitostech. Pokud shrneme poznatky, které byly z této publikace získány, můžeme tvrdit, že senioři potřebují oproti zbytku populace především s dostatečným předstihem informováni o blížícím se nebezpečí, aby byli schopni se na něj náležitě připravit a také si připravit únikové trasy. Ostatní doporučení a požadavky se příliš neliší od požadavků zbytku populace, nicméně je zde patrné, že i základní kroky je nutné seniorům detailně vysvětlit a popsat [33] AgingCare Server agingcare.com [34], který je zaměřen na pracovníky, kteří se věnují seniorům, vypracoval dvanácti bodový plán, jak se připravit se seniory na katastrofu. Stejně jako v předchozím případě upozorňuje na nutnost zjistit, jaká konkrétní nebezpečí v oblasti hrozí a naplánovat si únikové trasy. Jako důležitý faktor je zde uváděna také nutnost zjistit si, odkud se 33

34 senioři o blížícím nebezpečí dozví (které televizní a rádiové stanice). Obsah evakuačního zavazadla je téměř totožný s doporučeními Červeného kříže, stejně tak jeho udržování v provozuschopném stavu včetně týdenní zásoby důležitých léků. Zajímavé je doporučení, aby alespoň jeden člen domácnosti uměl efektivně poskytnout první pomoc, případně se naučil pracovat s defibrilátorem. Pro tento případ by mohlo být vhodné znázornit ve výsledné mapě místa, kde se nachází věci potřebné pro poskytnutí první pomoci. Dle těchto doporučení je také nutné zajistit bezpečí pro domácí zvířata seniorů. V tomto případě se nabízí možnost vizualizace pets-friendly hotelů, či spíše veterinárních klinik, kde by bylo možné zvířata buďto uložit, nebo jim zde poskytnout odpovídající péči v případě katastrofy. Také je zde zmíněna nutnost postarat se o seniory s vážným zdravotním omezením (slepota, invalidita) a zajistit jejich bezpečnou evakuaci [12] Disabled-world Server disable-world.com zveřejnil příručku [35], která je zaměřená na seniory a lidi s různými druhy omezení a nabízí tipy na dodatečná opatření pro jednotlivé druhy omezení. Jedná se ale spíše o obecná doporučení. Jako příklad lze uvést nutnost poskytnou alternativní zdroje informací hluchým lidem, nebo poskytnout asistenci tělesně postiženým. Také je zde zdůrazňována nutnost informovat o svých omezeních své nejbližší okolí, aby bylo připraveno poskytnout nezbytnou podporu The Red Guide To Recovery Na tomto serveru [36] jsou umístěny odkazy na několik příruček pro seniory, včetně odkazu na příručku Červeného kříže (viz výše). Je zde také k dispozici příručka, která dává čtenářům návod, jak pomoci seniorů při vyrovnávání se s následky katastrofy. Jedná se především o seznam možných nežádoucích reakcí, které se mohou u zasažených seniorů vyskytnout. Je zde také nastíněn způsob, jak se s těmito situacemi vypořádat, jedná se především o komunikaci a pomoc při běžných aktivitách. V případě doporučení se neodlišuje nijak od ostatních příruček, jde především o zajištění únikových cest a přípravu evakuačního zavazadla Ready.gov Dalším významný serverem, který poskytuje informace o krizovém managementu s důrazem na seniory je ready.gov [37]. Podobně jako v ostatních příručkách je zde opět kladen důraz zejména na to, aby se senioři dostatečně zásobili léky, které nutně potřebují. Důležitou roli zde hraje také komunikace s okolím, kdy by měli senioři o svých specifických potřebách informovat své okolí. Bohužel se zde nic o konkrétní podobě těchto potřeb nedozvíme. Nutnost důkladného plánu pro případ katastrofy je samozřejmostí. V případě tohoto serveru ovšem nelze hovořit o nějaké ucelené 34

35 příručce. Jedná se spíše o soubor speciálních doporučení pro seniory v rámci komplexní přípravy na mimořádnou událost FEMA Poslední analyzovanou příručkou byla ta, kterou vydala FEMA [13]. Stěžejní část této publikace se věnuje nezbytným náležitostem evakuačního zavazadla. Tyto prvky jsou shodné s těmi, které již byly zmíněny v jiných příručkách. V případě evakuace je zde popsána nutnost naplánovat únikové trasy a věnovat pozornost případným překážkám, které by mohly evakuaci ztížit nebo znemožnit. Zde by opět mohla být řešením vizualizace těžko přístupných míst. Důležité je také zajištění domácích zvířat (veterináři) Pohled HZS Asi nejdůležitějším orgánem činným v krizovém managementu je hasičský záchranný sbor. HZS neprovádí pouze samotné záchranné práce, ale má na starosti také prevenci a především vzdělávání veřejnosti v oblasti krizového managementu. V rámci oddělení HZS pro ochranu obyvatelstva a krizového řízení funguje také sekce pro preventivně výchovnou činnost. Tato sekce pořádá různá školení veřejnosti a to také pro jisté specifické skupiny jako např. děti nebo senioři. Toto oddělení bylo tedy v rámci zjišťování specifických potřeb seniroů kontaktováno. Z informací, které členové HZS poskytli, vyplývá, že při všech preventivních a záchranných činnostech nerozlišují obecně mezi seniory a zbytkem populace. HZS nemá vypracovány žádné podklady pro specifické potřeby seniorů, ať už se jedná o evakuační či záchranné práce. Seniorům je sice věnována zvýšená pozornost při vzdělávání, nicméně dle tvrzení HZS se v tomto případě mění pouze forma sdělení a nikoli samotný obsah. Předávané informace musí být sděleny více podrobně, s důrazem na technické aspekty ( využití internetu atp.) a jiné detaily, které je třeba seniorům více vysvětlit. Samotný obsah je ale dle tohoto tvrzení stále stejný. Z toho vyplývá, že HZS nemá informace o tom, že má populace seniorů nějaké zvláštní požadavky odlišné od požadavků většiny obyvatel. Také v příručce, kterou HZS vydává, není rozlišováno mezi seniory a ostatní dospělou populací (s výjimkou prevence kriminality). HZS při vytváření své strategie rozlišuje pouze mezi zdravou populací a populací s vážnými zdravotními omezeními a i v tomto směru pracuje pouze s těmi, kteří jsou umístěni v různých léčebných centrech (LDN, Nemocnice, domovy důchodců atp.). Pro tyto případy je HZS vybaven podrobnými informacemi o těchto zařízeních a při případné evakuaci je jim věnována zvýšená pozornost. Nicméně s ohledem na fakt, že tato práce se věnuje seniorům ve vlastní domácnosti a s aktivním životem je tento poznatek irelevantní. 35

36 Vzhledem k výše zmíněným faktům bylo nutné ve spolupráci s příslušnými pracovníky HZS rozpracovat návrhy možných jevů, které by bylo vzhledem k zadanému tématu vhodné vizualizovat. Jako nejdůležitější faktor byla označena vizualizace stanovišť s první pomocí, případně s AED (automatizovaný externí defibrilátor). Jejich vizualizace by mohla v případě krizové události značně zjednodušit poskytování první pomoci. Jako další užitečný prvek bylo zvoleno znázornění obtížnosti terénu. Vizualizovány by mohla být schodiště, nebo prudké svahy. Tímto krokem by se mohl velmi usnadnit pohyb seniorů při mimořádné události. Dalším byl návrh na znázornění připravených nouzových úkrytů, kam se obyvatelstvo v případě mimořádné události evakuuje. Nicméně tato varianta se ukázala jako obtížně realizovatelná, jelikož pro každý specifický případ mimořádné události jsou zřízeny jiné nouzové úkryty (například při povodni jsou jiné než při požárech atp.). Tímto by značně stoupla informační zaplněnost mapy a ztížila by orientaci. Navíc seznam těchto míst podléhá jistému stupni utajení a je přístupný pouze orgánům veřejné správy, tudíž by jeho vizualizace byla problematická i z této stránky. Po konzultaci problematiky s HZS tedy vyplývá, že z pohledu této instituce neexistují žádné specifické požadavky seniorů pro mimořádné události a v rámci aktivit HZS je na ně nahlíženo stejně jako na zbytek dospělé populace. Bylo vybráno několik prvků, které by v případě mimořádné události mohly seniorům usnadnit vypořádání se s následky, nicméně nelze tvrdit, že by se jednalo o prvky, které by byly speciálně a pouze jen pro seniory. Tyto prvky by našly využití také v mapách pro širokou veřejnost Průzkum mezi seniory Metodologie Pro získání co nejpřesnějších dat s co největší vypovídací hodnotou byl zvolen kvalitativní průzkum. Po skončení tohoto kvalitativního průzkumu proběhla také snaha o kvantifikaci získaných údajů. Jako základní přístup pro tento průzkum byla zvolena tzv. zakotvená teorie. Dle Hendla [38] je tento přístup definován jako výzkum, jehož cílem je návrh teorie pro fenomény v určité situaci, na niž je zaměřena pozornost výzkumníka (v tomto případě na potřeby seniorů při přírodních katastrofách). Vznikající teorie je potom zakotvena v datech, která jsou získána během studie. Pozornost se věnuje především jednání a interakcím sledovaných jedinců a procesům v daném prostředí. Postup zakotvené teorie se vyznačuje těmito rysy [38, s ]: poskytuje explicitní procedury pro vytváření teorie poskytuje postupy pro provedení studie, jež bude pružná a zároveň systematicky koordinovaná 36

37 poskytuje explicitní procedury pro analýzu kvalitativních dat je užitečný především v aplikovaných oblastech výzkumu a v oblastech, které jsou málo teoreticky zpracované Jako metoda, pomocí které budou potřebná data získávána, byl zvolen rozhovor pomocí návodu. Hendl [38] jej definuje jako rozhovor, který je veden podle návodu. Návod k rozhovoru potom představuje seznam otázek nebo témat, jež je nutné v rámci interwiev probrat. Tento návod má sloužit k tomu, aby se zajistilo, že tazatel na žádné téma nezapomene a dostane tedy (čistě teoreticky) všechny požadované informace. Tento návod ovšem nemusí být úplně přesně dodržován. Je na tazateli, v jakém pořadí a jakým způsobem se rozhodne klást připravené otázku. Tazatel má také možnost upravovat formulaci otázek dle momentální situace. Rozhovor s návodem pomáhá čas určený na interwiev využít co nejkomplexněji a zároveň ulehčuje srovnávání odpovědí od jednotlivých respondentů. Pomáhá také udržet zaměření rozhovoru, nicméně však také dovoluje dotazovanému zároveň uplatnit vlastní perspektivy a zkušenosti. Tento průzkum by se dal také popsat jako problémově zaměřený rozhovor, který je příbuznou variantou rozhovoru pomocí návodu a soustřeďuje se na určitý problém. Ten tazatel nejprve uvede a pak se k němu neustále vrací. Nejdříve je však nutné celou problémovou oblast analyzovat a zpracovat ty aspekty, k nimž se bude rozhovor vztahovat. Problémově zaměřený rozhovor je vhodný právě pro hledání zakotvené teorie, protože nemá čistě explorativní charakter a odráží se v něm poznatky z předchozí analýzy. Z těchto důvodů se používá zejména v případech, kdy již k problému existují určité znalosti a specifické otázky.[38] Jak již bylo zmíněno výše, do průzkumu byli zařazeni občané starší 65 let. Bylo dotázáno celkem 30 subjektů, ve věkovém rozpětí let. Ve zkoumaném vzorku tvořily převahu ženy a to konkrétně ze 65%. 37

38 6.5.2 Znalost okolí V této části byly subjekty dotazovány na obecné požadavky, a informace o svém okolí. Bylo zjišťováno, jak dlouho na daném území žijí a s tím související znalost jejich bezprostředního okolí a znalost jeho nástrah a potencionálních hrozeb. Jak dlouho žijete v místě své stávajícího trvalého pobytu? Tab. 1: Délka pobytu v místě bydliště Více jak 10 let Méně jak 10 let 70% 30% V návaznosti na další otázky v této části, bylo nejprve nutné zjistit, jak dlouho respondenti žijí v místě svého momentálního bydliště. Délka pobytu totiž logicky velmi ovlivňuje znalost okolního prostředí. Výsledky ukazují, že 80% respondentů žije na stejném místě více než 10 let. Z toho vyplývá, že prostorová mobilita seniorů je mnohem nižší než mobilita ostatních věkových skupin, což také dokládají data zprostředkována Českým statistickým úřadem (tab. č.2.) [39]. Přestože v posledních 2 letech se počet seniorů, kteří změnili místo svého bydliště, mírně navýšil, je jasně patrné, že k tomuto kroku se odhodlalo pouze malé procento z nich a celkově jejich počet od roku 2007 vykazuje sestupnou tendenci. Tento faktor se silně projevuje právě ve znalosti svého okolí. Všichni respondenti, kteří tvrdili, že ve svém okolí žijí přes 10 let, uvedli, že své prostředí znají naprosto dokonale. Z těch respondentů, kteří uvedli dobu pobytu pod 10 let, polovina označila, že své okolí znají poměrně dobře a nemají problém se v něm orientovat. Druhá polovina těchto respondentů uvedla, že se ve svém okolí příliš neorientují. Jednalo se především o seniory, kteří ve svém stávajícím bydlišti žijí méně než 5 let. Přes 85% z těchto respondentů tvořili ti, kteří byli přemístěni do domů s pečovatelskou službou, nebo jiných sociálních zařízení. Zajímavé je, že ani jeden z respondentů neuvedl, že by své okolí neznal vůbec, i když se jednalo o poměrně čerstvě nastěhované. Otázkou je, do jaké míry odpovídali respondenti pravdivě, je docela možné, že se pouze nechtěli ke své neznalosti přiznat. 38

39 Migrační saldo Tab. 2: Stěhování obyvatel, dle věkových skupin, na území České republiky Počet přistěhovalých 0 až 14 let v tom ve věku 15 až 64 let 65 a více let Počet vystěhovalých 0 až 14 let v tom ve věku 15 až 64 let 65 a více let Zdroj: vdb.czso.cz [39] Jak dobře znáte své okolí? Případně jeho nástrahy? Tab. 3: Znalost okolí bydliště Velmi dobře Dobře Příliš neznám vůbec neznám 70% 15% 15% 0% 39

40 Myslíte si, že znáte všechna rizika ve vašem okolí a to jak se jim bránit? Tab. 4: Znalost potenciálních rizik v okolí bydliště Velmi dobře Dobře Příliš neznám Vůbec neznám 60% 15% 25% 0% O něco zajímavější je znalost seniorů o rizicích v jejich okolí. Zde uvedlo naprostou znalost pouze asi 70% dotazovaných. Opět se jednalo o ty seniory, kteří se na daném území pohybují převážnou část svého života. K mírné znalosti nástrah okolního prostředí se přiznalo 15% dotazovaných. Celých 25% respondentů však uvedlo, že se příliš neorientují v nástrahách svého prostředí. Zajímavé je, že do této skupiny patří také část těch respondentů, která na daném území žije již delší dobu. Nejčastěji jako důvod neznalosti uvedli, že se nikdy o toto téma příliš nezajímali a že znají pouze ty rizikové oblasti a nástrahy, které se bezprostředně dotýkají jejich všedního života (například kluzké schody atp.). O nástrahy, které bezprostředně nesouvisely s jejich obvyklým denním režimem, neprojevovali zájem. Úroveň zájmu o okolí byla tak u všech respondentů poměrně nízká, odtud pramení také poměrně nízká znalost potencionálních hrozeb a to i u starousedlíků. Naprostou neznalost ale opět neuvedl žádný z respondentů, což ukazuje alespoň na minimální zájem o okolí a jeho bezprostřední nástrahy. Existuje něco, co byste požadoval/a při vzniku katastrofické události? Tab.5: požadavky a jejich pořadí v případě přírodní katastrofy Pořadí Evakuace 30% 40% 30% Včasné varování 65% 25% 10% Vhodné zázemí. 5% 35% 60% Když byli respondenti dotázáni na jejich potřeby při hrozící, nebo probíhající přírodní katastrofě, nebyli z počátku příliš schopni exaktně určit konkrétní potřeby. Rozhodně se nedá tvrdit, že by si respondenti při otázce na přírodní pohromu bezprostředně asociovali nějaké konkrétní požadavky na zajištění jejich bezpečí. Téměř polovina respondentů nedokázala určit nějaké konkrétní potřeby. Je ovšem zajímavé, že drtivá většina těchto respondentů byli senioři, kteří dosud nemuseli ve svém životě žádné krizové situaci čelit. Ti respondenti, kteří uvedli, že se již s přírodní katastrofou setkali (nejčastěji se jednalo o povodně) byly ve svých požadavcích více konkrétní. Tím asi nejvíce zdůrazňovaným byl požadavek na včasné varování. Dle těchto názorů je nutné, aby byli o přicházejícím nebezpečí informováni s dostatečným předstihem, a tím pádem byli 40

41 schopni se na něj náležitě připravit. Tito respondenti totiž zdůrazňovali fakt, že příprava evakuačních zavazadel a dalších náležitostí jim zabere delší čas, než jejich spoluobčanům. Je však nutné předpokládat, že o veškerých hrozících nebezpečích jsou obyvatelé informováni okamžitě, jak hrozba nastane a zaregistrují ji příslušné orgány, tudíž neexistuje nic jako předběžné varování. Tento požadavek lze tedy chápat spíše jako potřebu být informován o potenciálních rizicích, které se mohou v budoucnu na daném území vyskytnout. Dalším zdůrazňovaným prvkem byl požadavek na zajištění bezpečného a rychlého odvozu z ohrožené oblasti, a to včetně zavazadel, popřípadě domácích mazlíčků. Pouze malá část seniorů vlastní vůz a stále aktivně řídí. V případě hrozící pohromy, je velmi pravděpodobné, že veřejné dopravní prostředky by byly zahlceny a opuštění ohrožené oblasti by se stalo velmi obtížným. Požadavky cílové skupiny se v tomto případě ubíraly směrem, který by znamenal vytvoření infrastruktury, která by v případě katastrofy sloužila pouze seniorům a zajistila by jejich bezpečné opuštění oblasti. Tato činnost by také měla dle přání respondentů probíhat v co nejmenší vzdálenosti od jejich domova, aby k evakuačním shromaždištím nemuseli podstupovat dlouhou a náročnou cestu. Senioři v tomto průzkumu kladli také důraz na kvalitní zajištění provizorních ubytoven, kde by byli nuceni po dobu trvání katastrofy přebývat. Tento fakt uváděli na prvním místě především ti respondenti, kteří již nemají žádnou rodinu nebo přátele, kteří by se o ně dokázali postarat. Jako nezbytné považují senioři dostatečné zásobení těchto ubytoven důležitými léky a jiným nezbytným zdravotnickým materiálem. V tomto případě je ovšem těžké tomuto požadavku vyhovět. Na různé nemoci existují desítky druhů léků a ne každý jedinec může všechny tyto druhy snášet, navíc je nutné počítat také s interakcí mezi jednotlivými léky. Vytvořit a udržovat (zejména v krizových situacích) zásobu léků tak rozsáhlou, aby byla schopna pokrýt všechny potenciální druhy léků, které by mohli jednotlivý senioři vyžadovat je značně obtížný úkol. Z tohoto důvodu je také ve všech příručkách pro seniory zdůrazňována nutnost zabalit si důležité léky do evakuačního zavazadla a vytvořit si také jejich dostatečnou zásobu. Požadavek na další zdravotnické pomůcky, jako například francouzské hole, běžné léky (paralen) nebo třeba obvazový materiál je poměrně standartní a neliší se nijak od požadavků zbytku obyvatelstva. Při pohledu na uvedené požadavky seniorů je zřejmé, že se příliš neodlišují od obecných očekávání, která by měl v případě katastrofy každý obyvatel. Nicméně je také vidět, že při formulaci svých požadavků byli senioři daleko důslednější a vyžadovali více konkrétních věcí (léky). Pokud se podíváme na jednotlivé požadavky z hlediska kartografické vizualizace, jeví se uspokojení požadavků seniorů poměrně obtížně. V případě požadavku na včasné varování může 41

42 být jistým řešením vypracování mapy rizik, a určení jednotlivých koeficientů nebezpečí, díky kterým by mohli mít senioři lepší přehled o nebezpečích, které jim na daném území hrozí. Podobně by mohly na obecních webových stránkách popřípadě na jiných veřejných prostranstvích umístěny informace o tom, že dané území náleží do příslušné záplavové zóny (s využitím databáze DIBAVOD [5]). Toto ovšem nejspíše není záležitost vypracování nějakého komplexního kartografického díla, ale spíše jen uvedení a zdůraznění dílčích informací. V případě evakuace se také nedá hovořit o nějakém komplexním mapovém řešení. Evakuační trasy a plány jsou již vypracovány a jsou součástí plánů krizového řízení v jednotlivých obcích nebo městech. Tyto trasy jsou již s největší pravděpodobností optimalizovány tak, aby byli všichni obyvatelé evakuováni v co možná nejkratším čase. Zřízení speciálních skupin, které by měly na starost pouze evakuaci seniorů je otázkou spíše na orgány veřejné správy. Zajištění uspokojivého zázemí pro seniory v případě katastrofy také není úkol, jehož řešení by bylo možno usnadnit kartografickými prostředky. V případě potřebných léků a jejich dostupnosti v dočasných azylech se nabízí řešení vytvoření elektronického registru, kde by byli evidováni senioři spolu s databází léků, které užívají. Každopádně zřízení takového registru, nejlépe pod správou ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky) je rozhodně konceptem, který má potenciál a bylo by určitě dobré toto téma podrobněji rozpracovat Určení konkrétních potřeb Zde byly subjekty dotázány na konkrétní úpravy, související s kartografickou vizualizací, tedy jestli by požadovali vizualizaci konkrétního objektu, nebo jevu, který sami označí, v mapě. Uvítali byste vytvořeni mapy vašeho okolí, která by Vám mohla posloužit právě v nebezpečných situacích? Tab.6: názor na potřebu vytvoření mapy Ano Spíše ano spíše ne ne 35% 10% 40% 15% Při otázce, do jaké míry by senioři uvítali vytvoření výsledné mapy, popřípadě jak moc si myslí, že by ji dokázali využit, se respondenti rozdělili přibližně do dvou skupin. První skupina, která tvořila zhruba 35% respondentů, tvrdila, že by mapu zcela jistě v krizových situacích využila. Do této skupiny patřili všichni respondenti, kteří se do místa svého bydliště přistěhovali teprve nedávno a ještě se v něm příliš neorientují. Zbytek tvořili starousedlíci, kteří ale připomínali, že spíše než pro ně, by tato mapa měla právě sloužit někomu, kdo se v daném prostředí příliš nevyzná. 42

43 Připomínali však, že oni sami by mapu příliš nevyužili, jelikož okolí dobře znají, nicméně v obecném měřítku převládal názor, že by mapa mohla být prospěšná právě pro ty seniory, kteří žijí na daném území pouze krátce. Na opačné straně stála přibližně stejně velká skupina respondentů, kteří se vyjádřili tak, že by mapu nevyužili a myslí si, že by nebyla ani velkým přínosem pro ostatní seniory. Tvorbu této mapy považují za víceméně zbytečnou věc, nicméně nemají ani nic proti její tvorbě. Nejčastějším argumentem byla právě znalost prostředí, ve kterém se senioři pohybují. Při doplňující otázce na ty seniory, kteří se přistěhovali před nedávnou dobou, bylo nejčastější odpovědí připomenutí, že své nejbližší okolí znají velmi dobře například z cest do obchodů nebo k lékaři. Absolutně proti tvorbě této mapy se vyslovilo pouze 15% dotazovaných, kteří jako důvod uváděli především ekonomické důvody. Prostředky vynaložené do tvorby této mapy by, dle jejich názoru, mohly být využity ve prospěch seniorů jiným způsobem. Existuje nějaký objekt, nebo jev, který byste chtěl/a vyznačit v potenciální mapě? Máte představu o tom, co by dle Vašeho názoru, měla tato mapa bezpodmínečně obsahovat? Při otázce na to, jaké konkrétní jevy, či objekty by si přáli respondenti v mapě zobrazit, nebyli v drtivé většině případů schopni jednoznačně odpovědět. Nikdo z respondentů si nedokázal přímo vybavit konkrétní objekt, který by dle jeho názoru měla mapa obsahovat. Respondenti opět hromadně tvrdili, že nad těmito věcmi nikdy příliš nepřemýšleli a nemají tedy žádnou konkrétní představu. Ani při přímém dotazu na konkrétní místa, která by mohla být potenciálně v případě katastrofy nebezpečná, nebyli schopni tato místa bezpečně určit. Pokud už nějaká místa označili, většinou se nedokázali držet tématu otázky a označovali místa, která jsou nebezpečná z úplně jiných důvodů. Jednalo se především o oblasti nevhodné spíše z estetického hlediska a místa se zvýšenou kriminalitou. Z velké části se jedná o problém, který byl již zmíněný výše, velká většina seniorů nebyla nikdy konfrontována s podmínkami, které doprovázejí rozsáhlejší přírodní katastrofy, tudíž pro ně bylo velmi obtížné přesně určit, na které objekty a jevy by bylo v tomto případě vhodné v mapě upozornit Připravené návrhy V této části byly subjektům předkládány konkrétní návrhy různých objektů a jevů, které by bylo možné v mapě zobrazit. Senioři měli za úkol označit ty, které jsou dle jejich názoru důležité. Jednotlivé prvky, které byly respondentům navrhovány, byly odvozeny z analýzy potřeb seniorů prostřednictvím studia příruček, popřípadě konzultací s HZS. Ostatní prvky byly přejaty z jiných map, především evakuačních plánů, které jsou konstruovány pro mnohem menší území, nejčastěji 43

44 pro jednotlivé objekty. Tyto informace, které jsou důležité právě při evakuaci, např. budov, by mohly být využitelné také při konstrukci map menšího měřítka. Především proto, že evakuační plány jsou konstruovány právě s ohledem na občany, kteří mohou mít nějaká pohybová omezení. 1) První pomoc V případě mimořádné události často dochází ke zraněním, které vyžadují neodkladné lékařské ošetření. Nelze ovšem předpokládat, že každá domácnost je vybavena nezbytnými potřebami pro poskytnutí první pomoci. Vizualizace těchto míst by mohla pomoci zrychlit a zjednodušit poskytování první pomoci. Nelze ovšem také s jistotou říci, do jaké míry by senioři byli schopni první pomoc poskytnout. Je tedy třeba zjistit, do jaké míry by byla tato informace pro cílovou skupinu využitelná. Tab.7: Přejete si vyznačit v mapě stanoviště s první pomocí? Ano Spíše ano spíše ne ne 55% 15% 25% 5% Zde dopadla anketa poměrně přesvědčivě ve prospěch zobrazení míst, kde jsou dostupné prostředky pro poskytnutí první pomoci. Zde se 55% respondentů vyjádřilo jasně pro zanesení těchto míst do výsledné mapy a uvedli, že také oni sami by jejich zobrazení aktivně využili při poskytování první pomoci. Dalších 15% respondentů uvedlo, že by vizualizaci těchto míst využili, ale pouze v případě naprosté krajní nouze, např. když by nebyla dostupná rychlá záchranná služba. Naopak 25% respondentů tvrdilo, že by tuto informaci příliš nevyužili, jelikož by sami nebyli schopni první pomoc poskytnout, nicméně většinou dodávali, že by tento prvek mohl být využit třetími osobami, které by byly schopné první pomoc poskytnout. Pouze 5% respondentů vyslovilo naprostý nesouhlas s vizualizací tohoto prvku. Dle jejich názoru se jedná o zbytečnost, jelikož by první pomoc sami nedokázali poskytnout a nevidí velký potenciál ani při využití třetími osobami. V tomto ohledu plně spoléhají na rychlou záchrannou službu a uváděli, že nevěří tomu, že by byli i ostatní senioři byli schopni poskytnout kvalitní a dostatečnou první pomoc. 2) Telefon Všichni z dotazovaných seniorů již vlastní mobilní telefon. Přesto zbylý počet těch, co žádný telefon nevlastní není zanedbatelný. Navíc mobilní sítě mohou být v případě mimořádné události přetíženy a komunikace prostřednictvím těchto zařízení tak může být znemožněna. Pevné telefonní linky mají vlastní komunikační infrastrukturu a právě v těchto situacích mohou být velmi nápomocny. Problémem může ovšem být fakt, že zřizovatelé telefonních budek začali postupně většinu z nich rušit, a míst s veřejným přístupem k telefonní lince dramaticky ubylo. Do tohoto výzkumu byly zařazeny pouze veřejné instituce, u kterých je jisté, že mají přístup k pevné telefonní lince. 44

45 Tab. 8: Přejete si v mapě vyznačit telefonní ústředny (budky)? Ano Spíše ano spíše ne ne 0% 0% 20% 80% Jak již bylo zmíněno výše, drtivá většina seniorů již vlastní mobilní telefon, což se také projevilo na výsledcích ankety. Drtivá většina respondentů uvedla, že svůj mobilní telefon využívá denně a pevnou linku již vůbec nepoužívá. Pouze 20% dotazovaných seniorů odpovědělo, že v krajních případech by za jistých okolností bylo možné využít pevné telefonní linky (např. při výpadku mobilní sítě). Nicméně šanci, že tyto situace nastanou, považují respondenti za tak malou, že vizualizace těchto míst jim přijde bezpředmětná. 3) Znázornění potenciálního nebezpečí Pro každou oblast lze s využitím dostupných dat vypočítat koeficient nebezpečí. Vypočítaný koeficient, vyjádřený jako doplňující informace v podobě alfanumerického znaku pro stupeň nebezpečí, by mohl být dobrým nástrojem prevence a mohl by také pomoci cílové skupině se lépe připravit na mimořádné události, které mají největší potenciál vzniku na daném území. Tab. 9: přejete si znázornění potenciálních přírodních rizik? Ano Spíše ano spíše ne ne 35% 35% 30% 0% Před tím, než byli respondenti dotázáni na tento mapový prvek, bylo jim třeba vysvětlit jeho podstatu a to, o co se vlastně jedná. Z toho mohla pramenit mírná zmatenost a ne úplně jasné představy o tom, co to vlastně mapy rizik jsou. To by mohlo být také důvodem poměrně nejasného výsledku ankety. Lze se jen dohadovat, do jaké míry neznalost ovlivnila výsledky, přesto z výsledků vyplývá, že většina respondentů by vizualizaci míry potenciálního nebezpečí uvítala. Pouze 30% respondentů uvedlo, že znázornění tohoto faktoru považují za zbytečné a nikdo se nepostavil výrazně proti. Ovšem i zde je nutné uvažovat faktor neznalosti problematiky. 4) Sklony cest a chodníků (udržované, neudržované) se stářím se také často pojí různá pohybová omezení. Přestože pro naprosto zdravého člověka je sklon cesty v naprosté většině případů nepodstatný, tak pro člověka, který trpí nějakými pohybovými obtížemi, může pohyb, zejména v zimním období, kdy mohou být cesty namrzlé, po cestách s prudkým sklonem závažným problémem. Ze stejného důvodu by mohly být zvýrazněny také neudržované cesty (chodníky). 45

46 Tab. 10: Je relevantní zobrazení sklonu a neudržovaných komunikací Ano Spíše ano spíše ne ne 50% 35% 0% 15% I v tomto případě dopadla anketa poměrně jednoznačně. Celé polovina respondentů se jasně vyjádřila pro zobrazení tohoto prvku v mapě. Jednalo se především o ty osoby, které trpí problémy spojenými s chůzí, ale také někteří respondenti, kteří žádné problémy neuvedly, se vyslovili k tématu kladně. V této skupině převládal názor, že v období letních měsíců se nejedná o příliš závažný problém, nicméně s příchodem mrazů a v případě náhlých přívalů sněhu, kdy není technická služba schopna všechny chodníky udržovat, dochází ke značným problémům. Tento problém se však netýká pouze seniorů a namrzlými a neupravenými chodníky trpí také zbytek populace. Pro seniory se ovšem jedná o závažný problém, zvláště pokud se jejich bydliště nachází ve zvlněném terénu. V případě nutnosti evakuace, nebo v případě, že by museli rychle vyhledat úkryt, tato skupina shodně tvrdila, že by tuto informaci uvítala, aby se mohli, pokud je to možné, prudším svahům vyhnout. Dalších 35% respondentů potvrdilo tuto domněnku, nicméně uvedli, že oni sami by na tuto informaci nebrali zřetel, jelikož s pohybem nemají problém, označili však nápad jako užitečný. Zbylých 15% respondentů, nevidělo v této vizualizaci žádný velký přínos. Z těchto 15% se pouze 5% vyjádřilo zásadně proti vizualizaci, ovšem bez udání nějakého důvodu. 5) Schodiště Stejně tak jako cesty, mohou také schodiště, i když třeba jen malá, značně ztížit, nebo v některých případech dokonce znemožnit, pohyb osob, které mají nějaká pohybová omezení. Vizualizace těchto mís ve výsledné mapě by mohla pomoci se těmto místům v případě potřeby vyhnout. Tab. 11: Je relevantní zobrazení schodišť (schodů) v mapě? Ano Spíše ano spíše ne ne 75% 15% 10% 0% Tady podobně jako v předchozím případě dopadla anketa jednoznačně. Vzhledem k podobnému charakteru rizika, které představují schody, nebo prudké svahy (jako v předchozím případě), byly také skupiny, a důvody pro kladné odpovědi podobné jako v předchozí otázce. Nicméně můžeme pozorovat mírný příklon části respondentů ke kladným odpovědím a to zejména proto, že schody a schodiště jako takové, představují mnohem reálnější hrozbu, jejíž vizualizace je poměrně obvyklá i v jiných mapových dílech. Respondentům tudíž přišlo jejich zobrazení jako mnohem logičtější krok, který navíc dobře znají i z jiných životních situací. 46

47 6) Hasící přístroje (hydranty) Velmi častý prvek, který je zobrazován ve všech možných druzích map. Ať už se jedná o plány krizového řízení, evakuační plány, nebo jen obyčejné plány budov. V případě mimořádné události, u které lze předpokládat vznik požárů, je určitě žádoucí, aby civilní obyvatelstvo pomohlo IZS s řešením zárodků dalších potenciálních požárů. Tab. 12: Je relevantní zobrazení hasících přístrojů a hydrantů v mapě? Ano Spíše ano spíše ne ne 0% 0% 15% 85% Zde dopadla anketa velmi jednoznačně. Přesto, že v případě plánů krizového řízení, nebo různých evakuačních plánů, se jedná o velmi častý prvek, který je poměrně důležitý, senioři v podstatě jednohlasně jejich zobrazení v mapě odmítli. Hlavním důvodem této reakce byly hromadně uváděny fyzické dispozice seniorů, kteří nemají dostatek fyzické síly na to, aby prováděli jednoduché hasičské práce. V tomto případě by dle názoru většiny respondentů reálně hrozilo seniorům nebezpečí úrazu, kdyby se pokoušeli o využití těchto prvků. Tento závěr tedy potvrdil předpoklady. 7) Plastická mapa Při vzniku mimořádné situace může dojít k dramatickému snížení viditelnosti, ať už se jedná o hustý kouř v případě požárů, nebo sněhové vánice. Toto dramatické zhoršení viditelnosti spolu s případnými, byť jen lehkými, zrakovými vadami, může zapříčinit, že by se mapa mohla stát nečitelnou a tudíž také nepoužitelnou. Plastické znázornění jednotlivých cest by mělo usnadnit orientaci i v případě snížené viditelnosti. Tab. 13: Bylo by dobré vytvořit mapu jako plastickou? Ano Spíše ano spíše ne ne 60% 10% 30% 0% Celých 90% všech respondentů se vyslovilo pro to, aby výsledná mapa byla zpracována jako plastická. Plastické by měly být znázorněny především právě jednotlivé pěší cesty a ostatní pozemní komunikace. Nadpoloviční většina respondentů (60%) uvedla, že by tyto vlastnost mapy velmi uvítali, jelikož sami mají problémy se zrakem. Většina z těchto 60% respondentů (80%) potvrdila, že trpí především stařeckou dalekozrakostí, a mají tedy problémy se čtením, ke kterému musejí využívat dioptrické brýle. Také potvrdili, že tyto brýle nenosí stále u sebe, ale po dobu, kdy je nevyužívají, jsou uloženy u nich doma. Tudíž v případě, že by je zastihla mimořádná událost mimo domov, mohli by mít problémy se čtením mapy, respektive i se čtením jejích základních prvků, jako jsou například právě komunikace atp. Zbytek respondentů v této skupině se zrakovou 47

48 disfunkcí uvedl, že využívá multifokální brýle, které přes den neustále nosí, tudíž se jich tento problém netýká. Nicméně v případě ztráty, nebo poškození těchto brýlí, v průběhu mimořádné události, se mohou dostat do stejné situace. Dalších 30% respondentů zdůraznilo, že sami žádnou zrakovou vadou netrpí a se čtením mapy tudíž nemají nejmenší problém, nicméně zdůraznili právě vnější vlivy, které mohou viditelnost značně ovlivnit, meteorologické jevy, nebo zranění, a plastickou mapu by také uvítali. Pouze 10% dotazovaných subjektů se vyjádřilo v tom smyslu, že tvorbu plastické mapy považují za zbytečnou a nedokáží si představit její funkční využití. 8) Telefonní čísla Přestože by znalost základních telefonních čísel, na složky integrovaného záchranného systému měla být samozřejmostí. Může se stát, že ve vypjatých situacích a v důsledku šoku může dojít k výpadku paměti. Tato důležitá čísla by mohla být uvedena jako doplňující informace v mapě a pomoci právě při akutním výpadku paměti. Tab. 14: Uvítali byste zobrazení důležitých telefonních čísel v mapě? Ano Spíše ano spíše ne ne 35% 30% 20% 15% Zde nebyl výsledek ankety opět tak jednoznačný. Nicméně největší část respondentů (35%) uvedla, že by jejich zobrazení rozhodně uvítala. Přestože všechny dotazované subjekty shodně tvrdily, že jednotlivá čísla znají, považují jejich absenci za nepřípustnou. Zjednodušeně se dá říci, že informace o základních telefonních číslech považují za elementární prvek, který by rozhodně neměl ve výsledné mapě chybět. Stejné důvody uváděla také druhá skupina (30%), která ovšem také přiznala, že absenci těchto čísel by nepovažovala za nějaký vážný nedostatek. Skupina respondentů, která se vyjádřila proti zobrazení telefonních čísel, se rozdělila na dvě poměrně vyrovnané skupiny. První skupina (20%) uvedla, že zobrazení telefonních čísel je víceméně zbytečným prvkem, který nenajde příliš velké praktické využití, jelikož tato čísla jsou obecně známá. Nicméně jejich zobrazení nevnímala tato skupina jako překážku. To poslední skupina respondentů (15%) uváděla stejné argumenty proti zobrazení těchto čísel, navíc však poukazovala na to, že jejich zobrazení by mělo také rušivý efekt, který by mohl přebít některé důležitější informace. Zajímavý byl také poznatek, že v případě pečovatelského domu pro seniory, jsou tato čísla uvedena na informační desce přímo v budově Návrh znakové soustavy V této poslední části byly subjektů předkládány jednotlivé návrhy vizualizace objektů a jevů, přičemž dotazovaní měli označit ty, které jsou dle jejich názoru nejvhodnější, v závislosti na tom, které z nich označily jako relevantní. 48

49 6.6.1 Teorie kartografických znaků Kartografický znak je podle Pravdy [40] základní prostředek jazyk mapy, kterým se sděluje informace o vlastnostech znázorňovaného jevu. Představuje grafickou jednotku, která reprezentuje určitý význam a je lokalizována v mapě. Tento kartografický znak je základní jednotkou jazyka mapy, která má formu (vzhled), obsah (význam), a polohu (lokalizaci) v mapě. K obecným aspektům kartografického znaku patří podle Drápely [41, s ] syntaktický, sémantický, sigmatický a pragmatický aspekt. Syntaktický aspekt odlišuje od sebe jednotlivé znaky na základě odlišností znázorňovaných jevů. Sémantický aspekt vyjadřuje vztah znaku k obsahu, která znázorňuje Sigmatický aspekt znamená, že se znak významem nebo svými grafickými proměnnými na určité úrovni podobnosti přibližuje znázorňovanému jevu (např. značka vlaku pro nádraží). Pragmatický aspekt odráží užitnou stránku znaku. Znak by měl u uživatele co nejvýstižněji a nejnázoněji vybavovat znázorňovaný jev na základě osobních zkušeností Podle Voženílka [42, s.39-50] rozlišujeme 3 základní typy kartografických znaků: A) Bodové jedná se o nejběžnější vyjadřovací prostředek jazyka mapy. Pomocí parametrrů znaku se vyjadřují kvalitativní i kvantitativní informace. Bodový kartografický znak má pět parametrů tvar, velikost, strukturu, výplň a orientaci. Obr. 5: Parametry bodového znaku. (Převzato z Voženílek [42, s.43]) 49

50 Tvar je daný obrysovou čárou znaku. Jedná se o vizuálně nejvýraznější parametr, jelikož čtenář vnímá nejrychleji právě tvar znaku. Tvarem jsou vyjadřovány především kvalitativní vlastnosti znázorňovaných jevů. Podle charakteru tvaru znaku rozlišujeme 4 druhy bodových znaků geometrické, symbolické, obrázkové a alfanumerické. Obr. 6: Druhy bodových znaků (Převzato z Voženílek[42, s. 43]) Velikost lze chápat jako rozsah kresby v jednotkách mapového listu. Je nejvhodnějším parametrem pro vyjádření kvantitativních vlastností znázorňovaného jevu. Velikost bodového znaku se určuje podle vztahu, kdy velikost znaku je úměrná kvantitě znázorňovaného jevu. Struktura je chápána jako vnitřní struktura znaku. Slouží především ke snadnému rozlišování jednotlivých kartografických znaků v mapě. Je nezbytná při vyjadřování vnitřní struktury objektů nebo jevů, např. národnostního složení obyvatelstva. Výplň představuje barevné, nebo rastrové provedení dílčích částí znaku v rámci jeho struktury. Pomocí barev nebo rastru se vyjadřují kvalitativní vlastnosti jevu nebo jeho dílčích složek. B) Liniové znaky Velmi často používaný vyjadřovací prostředek, především z důvodu velkého množství liniových jevů. Liniový znak může být použit jako samostatný vyjadřovací prostředek v metodě liniových znaků, nebo také jako součást složitějších plošných a jiných vyjadřovacích prostředků v různých metodách (metoda plošných znaků, kartogramu atp.). Podobně jako u bodových znaků rozlišujeme několik základních parametrů liniových znaků. Struktura je tvořena souborem grafických elementů (úseček, bodů ploch) uskupených do liniového komplexu. Jedná se o základní rozlišovací parametr liniových znaků. Používají se k vyjádření kvalitativních vlastností jevů. Tloušťka e vzdálenost okrajů kresby linie v jednotkách mapového listu. Je nejvhodnějším parametrem pro vyjádření kvantitativních vlastností znázorňovaného jevu. Obdobně jak u velikosti bodových znaků je tloušťka určena podle vztahu uměrnosti tloušťky znaku ke kvantitě znázorňovaného jevu. 50

51 Barva je parametrem, pomocí kterého se vyjadřují jak kvantitativní, tak kvalitativní vlastnosti liniového jevu nebo jeho dílčích složek. U rozlišování kvality jevu platí obecná zásada jiný jev jiný tón barvy. Orientace je nesouměrnost znaku podél a napříč osy znaku. Existují dvě orientace liniového znaku, podélná a příčná. Nutno zdůraznit, že orientace nesouvisí s průběhem liniového znak, který jednoznačně závisí na průběhu jevu ve skutečnosti. C) plošné znaky Výplň představuje barevné nebo rastrové zaplnění plochy znaku ohraničené obrysem. Pomocí barev nebo rastru se vyjadřují jak kvalitativní, tak také kvantitativní vlastnosti zobrazovaného jevu či jeho dílčích složek. Obrys tvoří linie ohraničující výplň znaku. Obrysová linie poskytuje k vyjádření vlastností znázorňovaného plošného jevu všechny parametry liniového znaku (viz výše). Ovšem díky menšímu vizuálnímu projevu oproti výplni se parametry obrysové linie používají k vyjádření sekundárních vlastností znázorňovaného jevu Návrhy jednotlivých symbolů pro vizualizaci Respondenti byli požádáni, aby z jednotlivých návrhů vybrali ten, který se dle jejich názoru nejvíce hodí pro vizualizaci vybraného jevu v mapě. Pro návrhy znaků byl využit software Inkscape pro tvorbu vektorové grafiky. Návrh znaku pro první pomoc: Tab. 15:Jaký znak je nejvhodnější pro vizualizaci stanoviště první pomoci? Číslo návrhu podíl hlasů 15% 35% 25% 25% 51

52 Návrh znaku pro schodiště Tab. 16: Jaký znak je nejvhodnější pro vizualizaci schodiště (schodů)? Číslo návrhu Podíl hlasů 15% 35% 50% Návrh znaku pro neudržované a nebezpečné cesty Tab. 17: Jaký znak je nejvhodnější pro vizualizaci neudržovaných a nebezpečných cest? Číslo návrhu Podíl hlasů 45% 25% 30% 52

TEORETICKÉ OTÁZKY BEZPEČNOSTI

TEORETICKÉ OTÁZKY BEZPEČNOSTI TEORETICKÉ OTÁZKY STAV v konkrétních podmínkách umožňuje plnění stanovených funkcí a jejich rozvoj v zájmu člověka a společnosti párové termíny STAV NEBEZPEČÍ protikladný stav SYSTÉM společenský, přírodní,

Více

Test pro přijímací zkoušky do magisterského navazujícího studia (prezenční i kombinované) studijní modul Ochrana obyvatelstva.

Test pro přijímací zkoušky do magisterského navazujícího studia (prezenční i kombinované) studijní modul Ochrana obyvatelstva. Test pro přijímací zkoušky do magisterského navazujícího studia (prezenční i kombinované) studijní modul Ochrana obyvatelstva Varianta B 1. Mezi rozsáhlé živelní pohromy nepatří: (2) a) sesuvy půdy vyvolané

Více

Opatření děkana č. 1/2012 Pokyny pro vypracování bakalářských, diplomových a rigorózních prací na Přírodovědecké fakultě MU

Opatření děkana č. 1/2012 Pokyny pro vypracování bakalářských, diplomových a rigorózních prací na Přírodovědecké fakultě MU Opatření děkana č. 1/2012 Pokyny pro vypracování bakalářských, diplomových a rigorózních prací na Přírodovědecké fakultě MU Bakalářské, diplomové a rigorózní práce odevzdávané k obhajobě na Přírodovědecké

Více

Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe

Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe Obsah: Podnebí Podnebné pásy Podnebí v České republice Počasí Předpověď počasí Co meteorologové sledují a používají Meteorologické přístroje Meteorologická stanice

Více

SIMPROKIM METODIKA PRO ŠKOLENÍ PRACOVNÍKŮ K IZOVÉHO MANAGEMENTU

SIMPROKIM METODIKA PRO ŠKOLENÍ PRACOVNÍKŮ K IZOVÉHO MANAGEMENTU SIMPROKIM METODIKA PRO ŠKOLENÍ PRACOVNÍKŮ K IZOVÉHO MANAGEMENTU SIMPROKIM Metodika pro školení pracovníků krizového managementu Kolektiv autorů Ostrava, 2014 Autorský kolektiv: doc. Ing. Vilém Adamec,

Více

Zaměření a formy přípravy obyvatelstva k sebeochraně a vzájemné pomoci při vzniku mimořádných událostí

Zaměření a formy přípravy obyvatelstva k sebeochraně a vzájemné pomoci při vzniku mimořádných událostí Zaměření a formy přípravy obyvatelstva k sebeochraně a vzájemné pomoci při vzniku mimořádných událostí Zaměření a formy přípravy obyvatelstva k sebeochraně a vzájemné pomoci při vzniku mimořádných událostí

Více

Společné minimum pro potřeby vzdělávání odborníků v oblasti bezpečnosti. (schváleno usnesením BRS ze dne 3. července 2007 č. 32)

Společné minimum pro potřeby vzdělávání odborníků v oblasti bezpečnosti. (schváleno usnesením BRS ze dne 3. července 2007 č. 32) Společné minimum pro potřeby vzdělávání odborníků v oblasti bezpečnosti (schváleno usnesením BRS ze dne 3. července 2007 č. 32) 1 Minimum pro akreditaci výuky bezpečnosti na vysokých školách pro bakalářské

Více

1.3 Podstata, předmět a cíle krizového managementu

1.3 Podstata, předmět a cíle krizového managementu KAPITOLA 1: MANAGEMENT A KRIZOVÝ MANAGEMENT 1.3 Podstata, předmět a cíle krizového managementu Krizový management patří do skupiny prediktivního projektového managementu 4. Je to soubor specifických přístupů,

Více

Obsah. ÚVOD 1 Poděkování 3

Obsah. ÚVOD 1 Poděkování 3 ÚVOD 1 Poděkování 3 Kapitola 1 CO JE TO PROCES? 5 Co všechno musíme vědět o procesním řízení, abychom ho mohli zavést 6 Různá důležitost procesů 13 Strategické plánování 16 Provedení strategické analýzy

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D.

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Studijní texty Název předmětu: Krizové řízení Téma: Krizové řízení v České republice Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace

Více

Poučení z japonského zemětřesení a tsunami v roce 2011

Poučení z japonského zemětřesení a tsunami v roce 2011 Poučení z japonského zemětřesení a tsunami v roce 2011 Abstrakt Dne 11. března 2011 zasáhlo východní pobřeží japonského ostrova Honšú zemětřesení následované mohutnou vlnou tsunami, která způsobila rozsáhlé

Více

POVODŇOVÝCH RIZIK. Ing. Iva Jelínková Povodí Moravy, s.p. Brno. říjen, listopad 2013

POVODŇOVÝCH RIZIK. Ing. Iva Jelínková Povodí Moravy, s.p. Brno. říjen, listopad 2013 MAPY POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ A MAPY POVODŇOVÝCH RIZIK Ing. Iva Jelínková Povodí Moravy, s.p. Brno říjen, listopad 2013 Obsah prezentace: 1. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES 2. Předběž ěžné

Více

MAPY POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ, DOKUMENTACE OBLASTÍ S VÝZNAMNÝM

MAPY POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ, DOKUMENTACE OBLASTÍ S VÝZNAMNÝM MAPY POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ, DOKUMENTACE OBLASTÍ S VÝZNAMNÝM POVODŇOVÝM RIZIKEM, PLÁN PRO ZVLÁDÁNÍ POVODŇOVÝCH RIZIK ZKUŠENOSTI ZE ZPRACOVÁNÍ ÚKOLŮ SMĚRNICE 2007/60/ES V ČESKÉ REPUBLICE J. Cihlář, M. Tomek,

Více

Monitoring eroze zemědělské půdy

Monitoring eroze zemědělské půdy Monitoring eroze zemědělské půdy Ing. Jiří Kapička, Mgr. Daniel Žížala, Ing. Ivan Novotný Monitoring eroze zemědělské půdy (http://me.vumop.cz) vznikl jako společný projekt Státního pozemkového úřadu (SPÚ),

Více

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Požární prevence, ochrana obyvatelstva a plánování II A (POP II A)

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Požární prevence, ochrana obyvatelstva a plánování II A (POP II A) MINISERSVO VNIRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č E B N Í O S N O V Y Požární prevence, ochrana obyvatelstva a plánování II A (POP II A) Platnost od.. 2006 2005 MINISERSVO VNIRA

Více

Ochrana obyvatelstva

Ochrana obyvatelstva Ochrana obyvatelstva Název opory - ÚVOD DO STUDIA PŘEDMĚTU, CÍLE VÝUKY, ZÁKLADNÍ POJMY, ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ NORMY mjr. Ing. Jan KYSELÁK, Ph.D., tel.: +420 973 44 3918, e-mail: jan.kyselak@unob.cz Operační

Více

Ekologická zranitelnost v povodí horní Nisy Ökologische Vulnerabilität im Einzugsgebiet der Oberen Neiße

Ekologická zranitelnost v povodí horní Nisy Ökologische Vulnerabilität im Einzugsgebiet der Oberen Neiße Ekologická zranitelnost v povodí horní Nisy Ökologische Vulnerabilität im Einzugsgebiet der Oberen Neiße ČVUT v Praze, Fakulta stavební Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Zranitelnost vulnerabilita.

Více

Současný přístup měst kadaptaci příklad Statutárního města Hradce Králové. PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D. náměstek primátora pro rozvoj města

Současný přístup měst kadaptaci příklad Statutárního města Hradce Králové. PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D. náměstek primátora pro rozvoj města Současný přístup měst kadaptaci příklad Statutárního města Hradce Králové PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D. náměstek primátora pro rozvoj města Rizika v HK Bezpečnostní rizika se vyskytují v sociální, ekonomické,

Více

Aktuální otázky bezpečnosti, kriminality a prevence kriminality v 21. století

Aktuální otázky bezpečnosti, kriminality a prevence kriminality v 21. století Aktuální otázky bezpečnosti, kriminality a prevence kriminality v 21. století Sborník abstraktů z diskusního setkání Consulte, o. s. pořádá pod záštitou místostarosty Města Horní bříza 8. 11. 2012 od 13.00

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 9. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Neživá příroda objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání popíše planetu jako zemské těleso, stavbu,

Více

MAPOVÁNÍ RIZIK. Antonín Krömer, Petr Musial, Libor Folwarczny

MAPOVÁNÍ RIZIK. Antonín Krömer, Petr Musial, Libor Folwarczny MAPOVÁNÍ RIZIK Antonín Krömer, Petr Musial, Libor Folwarczny Abstrakt: Příspěvek popisuje metodu mapování rizik, která byla vyvinuta u Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje na základě metodiky

Více

Hodnocení oponenta bakalářské práce

Hodnocení oponenta bakalářské práce Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Fakulta multimediálních komunikací Hodnocení oponenta bakalářské práce Jméno a příjmení studenta Nike Silná Vedoucí práce MgA. Václav Ondroušek Obor/ateliér Multimedia a

Více

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Č.j. : MV-23710-1/PO-2008 Praha 12. března 2008 Počet listů: 6

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Č.j. : MV-23710-1/PO-2008 Praha 12. března 2008 Počet listů: 6 MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č.j. : MV-23710-1/PO-2008 Praha 12. března 2008 Počet listů: 6 S c h v a l u j e: genmjr. Ing. Miroslav Štěpán v.r. generální ředitel

Více

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Požární prevence, ochrana obyvatelstva a plánování II B (POP II B)

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Požární prevence, ochrana obyvatelstva a plánování II B (POP II B) MINISERSVO VNIRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č E B N Í O S N O V Y Požární prevence, ochrana obyvatelstva a plánování II B (POP II B) Platnost od.. 006 005 MINISERSVO VNIRA generální

Více

PROBLEMATIKA ZAJIŠŤOVÁNÍ FYZICKÉ BEZPEČNOSTI NEMOCNIC, SOUČÁST PREVENCE KRIMINALITY VE MĚSTĚ A KRAJI

PROBLEMATIKA ZAJIŠŤOVÁNÍ FYZICKÉ BEZPEČNOSTI NEMOCNIC, SOUČÁST PREVENCE KRIMINALITY VE MĚSTĚ A KRAJI Upravené pojetí příspěvku vzhledem k rozsahu a závažnosti problematiky Ing. Petr Hartmann PROBLEMATIKA ZAJIŠŤOVÁNÍ FYZICKÉ BEZPEČNOSTI NEMOCNIC, SOUČÁST PREVENCE KRIMINALITY VE MĚSTĚ A KRAJI Jestliže si

Více

Příloha č. 1 k Vyhláška rektora č. 01/2011 o bakalářských pracích

Příloha č. 1 k Vyhláška rektora č. 01/2011 o bakalářských pracích Příloha č. 1 k Vyhláška rektora č. 01/2011 o bakalářských pracích Struktura písemné práce Z formálního hlediska by bakalářská práce měla splňovat požadavky kladené na psaní odborných publikací, tzn. přehlednost,

Více

Sjednocení terminologie Ing. Vilém ADAMEC, Ph.D.

Sjednocení terminologie Ing. Vilém ADAMEC, Ph.D. --- Základy bezpečnostní politiky --- Základy bezpečnostní politiky --- Sjednocení terminologie Ing. Vilém ADAMEC, Ph.D. Sjednocení terminologie 1) Nebezpečí 2) Ohrožení x hrozba 3) Riziko Nebezpečí Nebezpečí

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

Zásady ochrany obyvatelstva před hrozícím nebezpečím v zařízeních poskytujících sociální služby

Zásady ochrany obyvatelstva před hrozícím nebezpečím v zařízeních poskytujících sociální služby Zásady ochrany obyvatelstva před hrozícím nebezpečím v zařízeních poskytujících sociální služby Kateřina Blažková 1 Zásady ochrany obyvatelstva před Z hrozícím nebezpečím v zařízeních poskytujících sociální

Více

Přehled zdrojů a pravděpodobných mimořádných událostí, včetně možnosti jejich vzniku, rozsahu a ohrožení pro

Přehled zdrojů a pravděpodobných mimořádných událostí, včetně možnosti jejich vzniku, rozsahu a ohrožení pro PŘÍLOHA 13 Počet listů : 4 Přehled zdrojů a pravděpodobných mimořádných událostí, včetně možnosti jejich vzniku, rozsahu a ohrožení pro ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ STŘÍBRO Obec / město Zdroj mimořádné

Více

Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje Oddělení ochrany obyvatelstva a plánování Přílucká 213, 760 01 Zlín

Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje Oddělení ochrany obyvatelstva a plánování Přílucká 213, 760 01 Zlín Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje Oddělení ochrany obyvatelstva a plánování Přílucká 213, 760 01 Zlín Úloha starosty obce při řešení mimořádných událostí a krizových situací METODICKÁ POMŮCKA pro

Více

Krizové řízení ve zdravotnictví Chemické, biologické a radiační ohrožení - CBRN. Bc. Martin Šamaj Fakultní nemocnice Olomouc

Krizové řízení ve zdravotnictví Chemické, biologické a radiační ohrožení - CBRN. Bc. Martin Šamaj Fakultní nemocnice Olomouc Krizové řízení ve zdravotnictví Chemické, biologické a radiační ohrožení - CBRN Bc. Martin Šamaj Fakultní nemocnice Olomouc Základní terminologie Mimořádná událost Je škodlivé působení sil a jevů vyvolaných

Více

OCHRANA OBYVATELSTVA. Jánské Koupele 20.5.2011. Plk. Ing. Václav Hrubý HZS Olomouckého kraje

OCHRANA OBYVATELSTVA. Jánské Koupele 20.5.2011. Plk. Ing. Václav Hrubý HZS Olomouckého kraje OCHRANA OBYVATELSTVA Jánské Koupele 20.5.2011 Plk. Ing. Václav Hrubý HZS Olomouckého kraje Zákon č.239/2000 Sb., o IZS, zákon č.133/1985 Sb., o PO a problematika ochrany obyvatelstva Zákon o IZS: Stanoví

Více

TRENDY V KARTOGRAFII A VIZUALIZACI PROSTOROVÉ INFORMACE

TRENDY V KARTOGRAFII A VIZUALIZACI PROSTOROVÉ INFORMACE TRENDY V KARTOGRAFII A VIZUALIZACI PROSTOROVÉ INFORMACE Václav TALHOFER 1, Vít VOŽENÍLEK 2 Kartografická společnost České republiky 1 Univerzita obrany, katedra vojenské geografie a meteorologie, Brno

Více

Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Ústav regionálních a bezpečnostních věd Hasičský záchranný sbor Pardubického kraje

Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Ústav regionálních a bezpečnostních věd Hasičský záchranný sbor Pardubického kraje Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Ústav regionálních a bezpečnostních věd Hasičský záchranný sbor Pardubického kraje Bc. Renáta Židková Diplomová práce 2014 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Dotazník pro absolventy bakalářských a magisterských studijních programů Geodézie a kartografie na VUT v Brně 2012/2013

Dotazník pro absolventy bakalářských a magisterských studijních programů Geodézie a kartografie na VUT v Brně 2012/2013 Dotazník pro absolventy bakalářských a magisterských studijních programů Geodézie a kartografie na VUT v Brně 0/0 V rámci projektu OPVK byl realizován průzkum názorů absolventů studijních programů GaK,

Více

Přehled zdrojů a pravděpodobných mimořádných událostí, včetně možnosti jejich vzniku, rozsahu a ohrožení pro

Přehled zdrojů a pravděpodobných mimořádných událostí, včetně možnosti jejich vzniku, rozsahu a ohrožení pro PŘÍLOHA 7 Počet listů : 4 Přehled zdrojů a pravděpodobných mimořádných událostí, včetně možnosti jejich vzniku, rozsahu a ohrožení pro ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ NEPOK Čísl o Obec / město Zdroj

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které

Více

Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a přiřazení datových modelů

Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a přiřazení datových modelů Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a datových modelů Obsah Seznam tabulek... 1 Seznam obrázků... 1 1 Úvod... 2 2 Metody sémantické harmonizace... 2 3 Dvojjazyčné katalogy objektů

Více

Prezentace na konferenci Ochrana obyvatelstva 2012. Zabezpečení vzdělávání členů sborů dobrovolných hasičů SHČMS v oblasti ochrany obyvatelstva

Prezentace na konferenci Ochrana obyvatelstva 2012. Zabezpečení vzdělávání členů sborů dobrovolných hasičů SHČMS v oblasti ochrany obyvatelstva Prezentace na konferenci Ochrana obyvatelstva 2012 Téma: Zabezpečení vzdělávání členů sborů dobrovolných hasičů SHČMS v oblasti ochrany obyvatelstva Mgr.Bohumír Martínek, Ph.D. Vedoucí Ústřední odborné

Více

Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta managementu v Jindřichově Hradci. Diplomová práce. Bc. Natalija Lichnovská

Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta managementu v Jindřichově Hradci. Diplomová práce. Bc. Natalija Lichnovská Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindřichově Hradci Diplomová práce Bc. Natalija Lichnovská 2008 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindřichově Hradci Vyhodnocení

Více

RNDr. Jaroslav BURIAN Mgr. Vít PÁSZTO. Katedra geoinformatiky Univerzita Palackého v Olomouci

RNDr. Jaroslav BURIAN Mgr. Vít PÁSZTO. Katedra geoinformatiky Univerzita Palackého v Olomouci GEOGRAFIE A MAPOVÁNÍ PROSTORU MOŽNOSTI SPOLUPRÁCE SE SEKTOREM VENKOVA RNDr. Jaroslav BURIAN Mgr. Vít PÁSZTO Katedra geoinformatiky Univerzita Palackého v Olomouci Katedra geoinformatiky http://www.geoinformatics.upol.cz

Více

Sucho a nedostatek vody - evropské požadavky a jejich uplatnění v ČR

Sucho a nedostatek vody - evropské požadavky a jejich uplatnění v ČR Sucho a nedostatek vody - evropské požadavky a jejich uplatnění v ČR RNDr. Hana Prchalová Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, Praha Podzemní vody ve vodárenské praxi Dolní Morava, 1. 2. dubna

Více

Praktická stránka přípravy města na adaptaci. (příklad -Hradec Králové)

Praktická stránka přípravy města na adaptaci. (příklad -Hradec Králové) Praktická stránka přípravy města na adaptaci a Evropské fondy (příklad -Hradec Králové) doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D., Mgr. Michael Pondělíček, Ph.D. Vysoká škola regionálního rozvoje Typy

Více

PROMĚNA STŘEDNÍCH ŠKOL V CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ Stručný výtah z projektové žádosti projektu UNIV 2 KRAJE

PROMĚNA STŘEDNÍCH ŠKOL V CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ Stručný výtah z projektové žádosti projektu UNIV 2 KRAJE PROMĚNA STŘEDNÍCH ŠKOL V CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ Stručný výtah z projektové žádosti projektu UNIV 2 KRAJE Cílem projektu je proměna SŠ (především odborných) v centra celoživotního učení, tzn. otevřené

Více

Západočeská univerzita v Plzni Fakulta aplikovaných věd

Západočeská univerzita v Plzni Fakulta aplikovaných věd Západočeská univerzita v Plzni Fakulta aplikovaných věd Úvod do Geografických Informačních Systémů 3.seminární práce Představení organizace Jana Bittnerová Plzeň, 2004 Osnova: 1. vznik asociace 2. organizační

Více

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č.j. PO-3 790/GŘ-VZ-2003 Praha 28. listopadu 2003 S c h v a l u j e : Generální ředitel HZS ČR a náměstek ministra vnitra genmjr.

Více

RiJ ŘÍZENÍ JAKOSTI L 4 4-1

RiJ ŘÍZENÍ JAKOSTI L 4 4-1 RiJ ŘÍZENÍ JAKOSTI ML 4-1 CÍL TÉMATICKÉHO CELKU Název tematického celku: Nástroje pro měření, analýzu a zlepšování systému jakosti v podniku Hlavním cílem tematického celku je nastínit význam interních

Více

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č.j. MV-123427-1/PO-PVP-2014 Kódové označení: OOB a KŘ-P Praha 23. září 2014 listů: 13 Schvaluje: brig. gen. Ing. Drahoslav Ryba,

Více

Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy

Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy Jaroslav Rožnovský, Mojmír

Více

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2015/2016)

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2015/2016) PŘEDMĚT TŘÍDA VYUČUJÍCÍ ČASOVÁ DOTACE 64 MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2015/2016) Zeměpis kvinta Mgr. Martin Kulhánek UČEBNICE (UČEB. MATERIÁLY) - ZÁKLADNÍ POZN. (UČEBNÍ MATERIÁLY DOPLŇKOVÉ

Více

Rozhodovací procesy 11

Rozhodovací procesy 11 Rozhodovací procesy 11 Management rizik Příprava předmětu byla podpořena projektem OPPA č. CZ.2.17/3.1.00/33253 XI rozhodování 1 Management rizik Cíl přednášky 11: a přístup k řízení rizik : Ohrožení,

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

OCHRANA OSOB ZA MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ VY_32_INOVACE_S3_RZV_6

OCHRANA OSOB ZA MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ VY_32_INOVACE_S3_RZV_6 Název materiálu: OCHRANA OSOB ZA MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ VY_32_INOVACE_S3_RZV_6 Anotace Pracovní listy slouží k procvičení, upevnění či ověření znalosti učiva o ochraně osob při mimořádných událostech. Tento

Více

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T 3 LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 1 Proces strategického managementu LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 2 Strategický management

Více

JEDNOTKY PO. 1.1 Druhy jednotek požární ochrany

JEDNOTKY PO. 1.1 Druhy jednotek požární ochrany JEDNOTKY PO Jednotkou požární ochrany (dále jen jednotka PO ) se rozumí organizovaný systém tvořený odborně vyškolenými osobami (hasiči), požární technikou (automobily) a věcnými prostředky požární ochrany

Více

Metodická pomůcka pro specifikaci dočasných opatření. doc. Ing. Pavel Šenovský, Ph.D. Ing. Pavlína Ježková

Metodická pomůcka pro specifikaci dočasných opatření. doc. Ing. Pavel Šenovský, Ph.D. Ing. Pavlína Ježková Metodická pomůcka pro specifikaci dočasných opatření doc. Ing. Pavel Šenovský, Ph.D. Ing. Pavlína Ježková Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství Ostrava 2013

Více

1. české uživatelské fórum GMES 29.-30.5.2012 Praha Zbyněk Stein. Představení aktivit CENIA v projektu EnviSec

1. české uživatelské fórum GMES 29.-30.5.2012 Praha Zbyněk Stein. Představení aktivit CENIA v projektu EnviSec Zbyněk Stein Představení aktivit CENIA v projektu EnviSec O projektu Integrované hodnocení dopadů globálních změn na environmentální bezpečnost České republiky Identifikační údaje: Program bezpečnostního

Více

nedostatku vody v kontextu ení Ing. Václav Dvořák, PhD. odbor ochrany vod

nedostatku vody v kontextu ení Ing. Václav Dvořák, PhD. odbor ochrany vod Možnosti zvládání sucha a nedostatku vody v kontextu adaptačních opatřen ení Ing. Václav Dvořák, PhD. odbor ochrany vod Sucho & Nedostatek vody Sucho -dočasné snížení dostupného množství je způsobené například

Více

Národní konzultační dialog o vodě 2014 Medlov 10. 11. 6. 2014 Co nám dělá větší starosti sucho nebo povodně?

Národní konzultační dialog o vodě 2014 Medlov 10. 11. 6. 2014 Co nám dělá větší starosti sucho nebo povodně? Národní konzultační dialog o vodě 2014 Medlov 10. 11. 6. 2014 Co nám dělá větší starosti sucho nebo povodně? Mgr. Michaela Vojtěchovská Šrámková, odbor ochrany vod, Michaela.vojtechovska@mzp.cz Obnovitelný

Více

Základní dělení mimořádných událostí

Základní dělení mimořádných událostí Základní dělení mimořádných událostí Mimořádná událost Krizová situace Základní dělení mimořádných událostí Základní dělení přírodních mimořádných událostí Základní dělení antropogenních mimořádných události

Více

GEOINFORMATIKA. -základní pojmy a principy -ukázky aplikací GIS v praxi. Lukáš MAREK a Vít PÁSZTO

GEOINFORMATIKA. -základní pojmy a principy -ukázky aplikací GIS v praxi. Lukáš MAREK a Vít PÁSZTO GEOINFORMATIKA -základní pojmy a principy -ukázky aplikací GIS v praxi Lukáš MAREK a Vít PÁSZTO GEOINFORMATIKA JE... spojením informatiky a geografie uplatnění geografie v počítačovém prostředí je obor,

Více

., Vzdělávání v oblasti ochrany obyvatel (zaměstnanců) u právnických a podnikajících fyzických osob

., Vzdělávání v oblasti ochrany obyvatel (zaměstnanců) u právnických a podnikajících fyzických osob Kratochvílová D., Kratochvílová D., Kukuczková S., Vzdělávání v oblasti ochrany obyvatel (zaměstnanců) u právnických a podnikajících fyzických osob - sborník přednášek z mezinárodní konference Ochrana

Více

Standardní operační postup (SOP) ČNRDD/M06/verze 01. Řešení mimořádných událostí

Standardní operační postup (SOP) ČNRDD/M06/verze 01. Řešení mimořádných událostí Standardní operační postup (SOP) ČNRDD/M06/verze 01 Řešení mimořádných událostí 1. Cíl 1. Cílem vnitřního havarijního plánu je zabezpečit prevenci a stanovit základní opatření havarijních stavů způsobených

Více

ABC s.r.o. Výtisk číslo: PŘÍRUČKA ENVIRONMENTU. Zpracoval: Ověřil: Schválil: Č.revize: Počet příloh: Účinnost od:

ABC s.r.o. Výtisk číslo: PŘÍRUČKA ENVIRONMENTU. Zpracoval: Ověřil: Schválil: Č.revize: Počet příloh: Účinnost od: ABC s.r.o. PŘÍRUČKA EMS Výtisk číslo: Zpracoval: Ověřil: Schválil: Tento dokument je duševním vlastnictvím společnosti ABC s.r.o. Rozmnožování a předávání třetí straně bez souhlasu jejího jednatele není

Více

Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu

Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast Výchova ke zdraví umožňuje prohloubit vztah studentů ke zdravému způsobu života, posílit rozumové i citové vazby k problematice

Více

OBEC STAŠOV ÚZEMNÍ PLÁN SAMOSTATNÁ PŘÍLOHA CO

OBEC STAŠOV ÚZEMNÍ PLÁN SAMOSTATNÁ PŘÍLOHA CO OBEC STAŠOV ÚZEMNÍ PLÁN SAMOSTATNÁ PŘÍLOHA CO Asseco Central Europe, a.s., říjen 2010 Asseco Central Europe, a.s. STAŠOV ÚZEMNÍ PLÁN OBCE SAMOSTATNÁ PŘÍLOHA CO Mgr. Ing. Jan Majer odpovědný projektant

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s.

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Šablona potisku na vrchní straně knihařské vázby desek ZP Stránka není součástí textového souboru závěrečné práce ve formátu MS Word! VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Jméno a příjmení Český název

Více

0% 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011. Základní Odborné bez maturity Úplné středoškolské s maturitou Vysokoškolské Bez vzdělání Nezjištěno

0% 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011. Základní Odborné bez maturity Úplné středoškolské s maturitou Vysokoškolské Bez vzdělání Nezjištěno 4.1 VZDĚLANOST V ČESKU Petra Špačková Vzdělanostní úroveň je důležitým ukazatelem při hodnocení vertikální diferenciace struktury obyvatelstva (Machonin a kol. 2000), zejména jeho sociálního statusu. Úroveň

Více

ANALÝZA VÝSKYTU SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ NA ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH v obcích a městech spadajících pod rozšířenou působnost města Bruntál

ANALÝZA VÝSKYTU SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ NA ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH v obcích a městech spadajících pod rozšířenou působnost města Bruntál ANALÝZA VÝSKYTU SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ NA ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH v obcích a městech spadajících pod rozšířenou působnost města Bruntál spolufinancováno Městem Bruntál a Moravskoslezským krajem

Více

Projekt Geotým nové možnosti vzdělávání v oblasti směrnice INSPIRE. Zdeněk STACHOŇ Geografický ústav, PřF, MU zstachon@geogr.muni.

Projekt Geotým nové možnosti vzdělávání v oblasti směrnice INSPIRE. Zdeněk STACHOŇ Geografický ústav, PřF, MU zstachon@geogr.muni. Projekt Geotým nové možnosti vzdělávání v oblasti směrnice INSPIRE Zdeněk STACHOŇ Geografický ústav, PřF, MU zstachon@geogr.muni.cz OBSAH Povědomí o INSPIRE INSPIRE a vzdělávání Příklady Projekt GEOTÝM

Více

Doktorské studium 2013-2014

Doktorské studium 2013-2014 Doktorské studium 2013-2014 Proč a jak studovat v doktorském studiu? Doktorské studium 3. a nejvyšší stupeň VŠ vzdělání Bakalářské (Bc.) Magisterské (Mgr., Ing.) Doktorské (Ph.D. za jménem) Doktorské studium

Více

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut sociologických studií Katedra sociologie PŘEDPOKLÁDANÝ NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE: PODNIKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO VZTAH K MOBILITĚ

Více

PŘEDSTAVENÍ VÝSTUPŮ PROJEKTU OP LZZ STRATEGIE AGE MANAGEMENTU V ČR

PŘEDSTAVENÍ VÝSTUPŮ PROJEKTU OP LZZ STRATEGIE AGE MANAGEMENTU V ČR PŘEDSTAVENÍ VÝSTUPŮ PROJEKTU OP LZZ STRATEGIE AGE MANAGEMENTU V ČR Mgr. Ilona Štorová 16.11.2012 OBSAH Identifikace projektu Klíčové aktivity Výstupy projektu Pilíře Age Managementu Pracovní schopnost

Více

Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová

Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová ZZS kraje Vysočina Pelhřimov 29.10.2010 Úzkost - subjektivní zážitek doprovázený neblahým tušením, pocitem bezmocnosti, které se váží

Více

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE Název dokumentu: Změna situace Druh dokumentu: Základní dokument revidovaný Identifikační znak: PPR/SQ12 Datum vypracování: Vypracoval: 31. 12. 2014, revize:

Více

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Program pro pěstounské rodiny Slezské diakonie jako Pověřená osoba v oblasti náhradní rodinné péče má zpracovanou METODIKU - funkční systém vnitřních

Více

Požární zabezpečení sbírek muzejní povahy z pohledu HZS ČR. Rudolf Kaiser

Požární zabezpečení sbírek muzejní povahy z pohledu HZS ČR. Rudolf Kaiser Požární zabezpečení sbírek muzejní povahy z pohledu HZS ČR Rudolf Kaiser Úvod Požár může způsobit úplné zničení budovy a její obsah může shořet jen za pár hodin; oblasti, které nejsou přímo poškozeny plamenem

Více

Procesy, procesní řízení organizace. Výklad procesů pro vedoucí odborů krajského úřadu Karlovarského kraje

Procesy, procesní řízení organizace. Výklad procesů pro vedoucí odborů krajského úřadu Karlovarského kraje Procesy, procesní řízení organizace Výklad procesů pro vedoucí odborů krajského úřadu Karlovarského kraje Co nového přináší ISO 9001:2008? Vnímání jednotlivých procesů organizace jako prostředku a nástroje

Více

Využití znalostních systémů v péči o nemovité památky

Využití znalostních systémů v péči o nemovité památky Využití znalostních systémů v péči o nemovité památky specifika evidence, diagnostiky a návrhu oprav poruch z pohledu památkáře Petr Kuneš Péče o stavební památky V praktické památkové péči neexistuje

Více

Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci

Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci Ing. Martin Kloz, CSc. konference Globální a lokální přístupy k ochraně klimatu 8. 12. 2014 Strana 1 Skleníkový efekt a změna klimatu 1 Struktura

Více

I. část představení projektu - úvod - eroze v ČR - cíle a předmět monitoringu - představení aplikace - fáze monitoringu - Návrh pracovního postupu

I. část představení projektu - úvod - eroze v ČR - cíle a předmět monitoringu - představení aplikace - fáze monitoringu - Návrh pracovního postupu I. část představení projektu - úvod - eroze v ČR - cíle a předmět monitoringu - představení aplikace - fáze monitoringu - Návrh pracovního postupu II. Část webová aplikace - základní seznámení s webovou

Více

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Studijní texty Název předmětu: Řízení bezpečnosti Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

dne 9. listopadu 2015 v Brně

dne 9. listopadu 2015 v Brně POZVÁNKA NA TÉMATICKÝ SEMINÁŘ K DOPADŮM KLIMATICKÝCH ZMĚN POVODNĚ/SUCHO a připravenost zdravotnických zařízení na poskytování služeb při mimořádných událostech v součinnosti se samosprávou dne 9. listopadu

Více

VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE V OBLASTI VAROVÁNÍ OBYVATELSTVA RESEARCH, DEVELOPMENT AND INNOVATION IN WARNING THE POPULATION

VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE V OBLASTI VAROVÁNÍ OBYVATELSTVA RESEARCH, DEVELOPMENT AND INNOVATION IN WARNING THE POPULATION VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE V OBLASTI VAROVÁNÍ OBYVATELSTVA RESEARCH, DEVELOPMENT AND INNOVATION IN WARNING THE POPULATION Tomáš ŠIMEK Dostupné na http://www.population-protection.eu/attachments/042_vol4special_simek.pdf.

Více

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č.j. MV-3270-11/PO-OV-2014 Praha 8. ledna 2014 Počet listů: 6 S c h v a l u j i : Generální ředitel HZS ČR brig. gen. Ing. Drahoslav

Více

FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV VODNÍCH STAVEB STUDIE PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ V LOKALITE DOLNÍ LOUČKY

FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV VODNÍCH STAVEB STUDIE PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ V LOKALITE DOLNÍ LOUČKY VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERZITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV VODNÍCH STAVEB FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF WATER STRUCTURES STUDIE PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ V LOKALITE

Více

Modul 1 - Úvod do problematiky krizového řízení se zaměřením na oblast ve zdravotnictví

Modul 1 - Úvod do problematiky krizového řízení se zaměřením na oblast ve zdravotnictví Celostátní konference - Krizová připravenost zdravotnických zařízení Modul 1 - Úvod do problematiky krizového řízení se zaměřením na oblast ve zdravotnictví Mgr. Tomáš Fröhlich prosinec 2014 Základní struktura

Více

Příspěvek je věnován základním informacím o způsobu volby vhodné strategie řízení kontinuity činností v organizaci.

Příspěvek je věnován základním informacím o způsobu volby vhodné strategie řízení kontinuity činností v organizaci. Mgr. Monika Johaníková Ochrana & Bezpečnost 2013, ročník II., č. 3 (podzim), ISSN 1805-5656 Stanovení strategie řízení kontinuity činností Anotace Příspěvek je věnován základním informacím o způsobu volby

Více

Obyvatelstvo a bydlení

Obyvatelstvo a bydlení Strategický plán města Plzně Tematická analýza Obyvatelstvo a bydlení (pracovní verze k 6. 5. 2016) Plzeň, květen 2016 1 Zpracovatelský kolektiv Členové pracovní skupiny: RNDr. Miroslav Kopecký Ing. Zdeněk

Více

Psychologická první pomoc při mimořádných událostech Mgr. Petr Kaňka

Psychologická první pomoc při mimořádných událostech Mgr. Petr Kaňka Project ipu Psychologická první pomoc při mimořádných událostech Mgr. Petr Kaňka Projekt ipu > Po 10 letech spolupráce v RWE v Německu byl do ČR rozšířen projekt pomoci po závažných incidentech ve spolupráci

Více

Přehled zdrojů a pravděpodobných mimořádných událostí, včetně možnosti jejich vzniku, rozsahu a ohrožení pro ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SUŠICE

Přehled zdrojů a pravděpodobných mimořádných událostí, včetně možnosti jejich vzniku, rozsahu a ohrožení pro ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SUŠICE PŘÍLOHA 14 Počet listů : 5 Přehled zdrojů a pravděpodobných mimořádných událostí, včetně možnosti jejich vzniku, rozsahu a ohrožení pro ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SUŠICE Obec / město Zdroj mimořádné

Více

CZ.1.07/1.3.49/01.0002

CZ.1.07/1.3.49/01.0002 Název projektu: Rozvoj klíčových kompetencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních Reg. č. projektu: Modul : Uplatnění řízení týmů a projektů v praxi Pro vyžití ve školních projektech Jde

Více