Povinné pojištění se zaměřením na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla

Transkript

1 Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta Šárka Pánová Povinné pojištění se zaměřením na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Katedra: Prof. JUDr. Marie Karfíková, CSc. Katedra finančního práva a finanční vědy Datum vypracování práce (uzavření rukopisu):

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou diplomovou práci vypracovala samostatně za použití zdrojů a literatury v ní uvedených. V Praze Šárka Pánová 2

3 Poděkování Děkuji paní prof. JUDr. Marii Karfíkové, CSc., vedoucí mé diplomové práce, za cenné připomínky a účinnou pomoc při zpracování. Zároveň děkuji za poskytnuté rady a praktické zkušenosti panu JUDr. Václavovi Voženílkovi. V Praze Šárka Pánová 3

4 Obsah Obsah... 4 Úvod Pojištění a jeho formy Smluvní pojištění Dobrovolné smluvní pojištění Povinné smluvní pojištění Zákonné pojištění Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v České republice Vztah povinně smluvního a dobrovolně smluvního pojištění vozidla Česká kancelář pojistitelů Odpovědnost za škodu způsobenou provozem vozidla Prevence vzniku škod Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu Porušení právní povinnosti (protiprávní úkon) a zákonem kvalifikovaná událost vyvolávající škodu (škodní událost) Škoda Příčinná souvislost (kauzální nexus) Zavinění Subjektivní a objektivní odpovědnost Subjektivní odpovědnost Objektivní odpovědnost Vzájemný vztah odpovědnosti řidiče a provozovatele vozidla Společná odpovědnost více škůdců Zavinění resp. spoluzavinění poškozeného Historický vývoj právní úpravy pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla Právní úprava zákonného pojištění odpovědnosti Zhodnocení právní úpravy zákonného pojištění odpovědnosti Platná právní úprava pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v České republice včetně její harmonizace s právními normami Evropské unie Vznik pojištění odpovědnosti Pojistná smlouva

5 5.2.1 Kontraktační povinnost pojistitele Povinnost vlastníka tuzemského vozidla či řidiče cizozemského vozidla uzavřít pojistnou smlouvu Výjimky z povinnosti uzavřít pojistnou smlouvu Obsah pojistné smlouvy Pojistné Rozsah pojištění odpovědnosti Osobní a věcný rozsah pojištění odpovědnosti Územní rozsah pojištění odpovědnosti Výluky z pojištění odpovědnosti Likvidace pojistných událostí Limity pojistného plnění Přímý nárok poškozeného na plnění vůči pojistiteli Šetření škodné události Plnění z garančního fondu Povinnosti pojištěného v případě vzniku škodné události Škodní zástupce Regresní právo pojistitele Zánik pojištění odpovědnosti Závěr Seznam zkratek Seznam použité literatury Seznam příloh Příloha č. 1 : Dohoda o jednorázovém odškodění ztížení společenského uplatnění podle 585 OZ a o jednorázovém odškodnění budoucích nároků na náhradu za ztrátu na výdělku při invaliditě podle 449a OZ Příloha č. 2 : Dohoda o náhradě nákladů právního zastoupení při mimosoudním vyřízení nároků poškozeného z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla Příloha č. 3 : Seznam pojišťoven oprávněných provozovat na území České republiky pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, resp. seznam členů České kanceláře pojistitelů ke dni Resumé / Summary Klíčová slova / Keywords

6 Úvod Na úvod této práce bych uvedla známý bonmot Bohatí si kupují rychlá auta, ostatní umírají jinak, který prohlásil francouzský filmový herec Fernandel. Jenže tento bonmot není tak docela pravdivý. Auta totiž přinášejí smrt nejen svým majitelům, ale i stovkám nevinných. Je to s nimi jako s nožem. V dobrých rukách je užitečným nástrojem, ve špatných se může změnit ve vražednou zbraň. Jenže statistiky říkají, že tohle není film. Silnice se stává zrcadlem, ve kterém se díváme do tváře vlastní nadutosti, agresivitě, ale i podceněné únavě a stresům. Všeho zmíněného v našem životě a potažmo i v dopravním provozu přibývá. Na našich silnicích zuří válka bez pravidel, válka uprostřed míru a automobil se mnohdy promění ve vražednou zbraň. 1 Aby bylo možné alespoň částečně eliminovat nepříznivé důsledky těchto nahodilých událostí ničících majetek, zdraví či životy osob, byl zaveden institut pojištění. Velký význam mezi formami pojištění má pojištění povinně smluvní, jehož funkce spočívá v ochraně proti následkům činností, které mohou být zdrojem zvýšeného rizika, s nímž je spojené zvýšené nebezpečí vzniku škody. Typicky se jedná právě o provoz motorových vozidel, provoz civilní letecké dopravy, drážní dopravy, výkon lovecké činnosti, výkon činnosti advokátů, notářů atp. Právě s ohledem na značný význam povinně smluvních pojištění, jsem si zvolila předmětné téma diplomové práce. Povinně smluvních pojištění existuje v současné době velké množství, přičemž jejich počet se neustále zvyšuje, a s ohledem na tuto skutečnost jsem se ve své práci zaměřila pouze na jeden druh povinně smluvního pojištění, a to na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, neboť problematika povinného pojištění v celé jeho šíři by přesahovala rozsah této práce. Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla považuji za téma velmi důležité a aktuální, a to zejména z důvodu stále rostoucího počtu vozidel a houstnoucího provozu na pozemních komunikacích, čímž se riziko dopravních nehod neustále zvyšuje, proto jsem se ve své práci rozhodla zaměřit právě na toto pojištění. Tento druh pojištění jsem si zvolila i s ohledem na své praktické zkušenosti, které jsem získala v rámci svého zaměstnání. 1 Voženílek, V., Chlaň, A. Pojišťovnictví. 1. vydání. Pardubice : Univerzita Pardubice, 2003, s

7 Tato diplomová práce si klade za cíl vymezit jednotlivá povinně smluvní pojištění a popsat a zhodnotit právní úpravu pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v České republice, a to včetně její harmonizace s právními normami Evropské unie. V úvodní části diplomové práce vymezím jednotlivé formy pojištění a uvedu přehled povinně smluvních pojištění v současné době zakotvených v českém právním řádu. V následující části seznámím čtenáře se základní charakteristikou pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a vysvětlím vztah povinně smluvního a dobrovolně smluvního pojištění vozidla. Ve třetí kapitole této práce se zaměřím na právní úpravu občanskoprávní odpovědnosti za škodu, neboť její přiblížení považuji pro správné a úplné vymezení pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla za nezbytné. V další části nastíním historický vývoj právní úpravy předmětného pojištění. Stěžejní částí diplomové práce je pátá kapitola, ve které podrobně popíši a zhodnotím platnou právní úpravu pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v České republice včetně její harmonizace s právními normami Evropské unie. 7

8 1. Pojištění a jeho formy Nahodilé události jako živelné katastrofy, úrazy či ztráta živitele rodiny vedly odedávna k úvahám o různých způsobech vyrovnávání se s těmito událostmi ovlivňujícími životy lidí. První úvahy o pojištění jsou velice staré 2 a byly spojeny především se vzájemným krytím ztrát, zejména v souvislosti s krytím výdajů na pohřby a s krytím ztrát majitelů karavan v souvislosti s přepravou zboží. S všeobecným rozvojem výroby, obchodu a dopravy docházelo i k rozvoji pojištění jako samostatného podnikatelského odvětví. Jak rostla rizika v průmyslovém, obchodním a dopravním podnikání, rostla i potřeba pojišťování těchto zájmů a potřeba čím dále mohutnějších rezervních fondů, na něž prostředky jednotlivců již nedostačovaly. Pojištění tak vzniklo z potřeby pomoci a ochrany proti důsledkům nahodilých událostí ničících majetek, zdraví či životy osob. Ekonomický subjekt má dvě možnosti, jak se finančně vyrovnat s nahodilými událostmi. Může je krýt z vlastních zdrojů nebo může využít pojištění a přesunout rizika na instituce provozující pojištění. Z tohoto hlediska je pojištění nástroj finanční eliminace negativních důsledků nahodilosti. 3 Pojištění nemůže ovlivňovat výskyt náhodných událostí a vznik škod, ale dojde-li k nim, pak finančně eliminuje jejich dopad. Účelem pojištění je nahradit nebo alespoň zmírnit nepříznivé důsledky nahodilých událostí. Z pohledu finanční kategorie představuje pojištění efektivní způsob tvorby, rozdělování a užití pojistného fondu k úhradě peněžních potřeb ekonomických subjektů, 4 jež vznikají z nepříznivých nahodilých událostí. Pojištění je založeno na principech solidarity, podmíněné návratnosti a neekvivalentnosti vložených prostředků. 5 Princip solidarity spočívá v tom, že všichni pojištění přispívají pojistným na tvorbu pojistných rezerv, avšak pojistné plnění je poskytováno pouze těm, u nichž nastala pojistná událost. Princip podmíněné návratnosti znamená, že pojistné plnění bude poskytnuto pouze v případě, došlo-li k pojistné události předem definované v pojistné smlouvě, popř. v právním předpise Vyskytly se již kolem roku 2000 př. n. l. Ducháčková, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. 2. vydání. Praha : Ekopress, s.r.o., 2005, s. 19. Ibidem. Hora, J., Šulcová, J., Zuzaňák, A. Příručka pro zprostředkovatele pojištění. Praha : Linde Praha, a.s., 2004, s

9 Princip neekvivalentnosti vyjadřuje, že výše poskytnutého pojistného plnění neodpovídá výši zaplaceného pojistného. Z právního pohledu představuje pojištění právní vztah, při kterém pojistitel na sebe přebírá závazek, že pojištěnému poskytne pojistné plnění, nastane-li nahodilá, v pojistných podmínkách blíže označená, událost. 6 O pojištění tedy hovoříme jako o kategorii ekonomické i právní. Podle právního důvodu, tj. právní skutečnosti, na jejímž základě pojištění vzniklo a nadále existuje, se rozlišují následující formy pojištění: 7 I. smluvní pojištění, které se dále dělí na: dobrovolné pojištění povinné pojištění II. zákonné pojištění Smluvní pojištění Právním důvodem vzniku tohoto pojištění je smlouva, tzn. smluvní pojištění vzniká na základě souhlasného projevu vůle smluvních stran. Vztahy mezi účastníky pojištění vzniklého na základě pojistné smlouvy upravuje zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě), ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZPS ), pokud zvláštní právní předpis 9 tyto vztahy neupravuje jinak. 10 Subsidiárně se pak užije úprava občanského zákoníku. 11 Pojistná smlouva má povahu absolutní neobchodní smlouvy. 12 Závazkový vztah vzniklý na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi podnikateli v souvislosti s jejich podnikatelskou činností nemá povahu obchodního závazkového vztahu a v celém Ducháčková, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. 2. vydání. Praha : Ekopress, s.r.o., 2005, s. 20. Např. Škopová, V. Pojistné právo. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 1997, s Zákonné pojištění v dnešní době již není v tržních ekonomikách obvyklé, neboť zamezuje jakékoliv volbě na straně pojištěného a přímo v zákoně zavazuje určenou pojišťovnu nést riziko, proto současná legislativa směřuje k jeho odstranění z českého právního řádu. Např. zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů nebo zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Viz ust. 1 odst. 1 ZPS. Viz ust. 1 odst. 2 ZPS. Viz ust. 261 odst. 7 obchodního zákoníku. 9

10 rozsahu se neřídí obchodním zákoníkem, ale občanským zákoníkem či zvláštním právním předpisem upravujícím pojištění. 13 Uzavřením pojistné smlouvy 14 vzniká pojistný vztah mezi pojistitelem 15 a pojistníkem, 16 z něhož pro pojistitele plyne zejména právo na pojistné, 17 povinnost pojištění spravovat a povinnost poskytnout pojistné plnění v případě vzniku pojistné události. 18 Těmto právům a povinnostem pojistitele odpovídá povinnost pojistníka platit pojistné a právo pojištěného, 19 resp. oprávněné osoby 20 na pojistné plnění, dojde-li ke vzniku pojistné události Dobrovolné smluvní pojištění Uzavření pojistné smlouvy je ponecháno na vlastním rozhodnutí účastníků, je zde v plném rozsahu respektována smluvní volnost účastníků právního vztahu i jejich rovné postavení. Jedná se o nejrozšířenější a nejobvyklejší formu pojištění s možností vybrat si pojistitele, který je oprávněn požadované pojištění provozovat. Jako příklady v praxi nejčastěji uzavíraných dobrovolně smluvních pojištění uvádím následující druhy pojištění: pojištění budov a staveb předmětem jsou zejména obytné a hospodářské budovy, přístavky, garáže, kůlny, chaty a chalupy, zídky či ploty; pojištění obvykle kryje živelní rizika, vodovodní rizika a rizika odcizení součásti věci; pojištění domácnosti pojišťuje se soubor zařízení domácnosti sloužící členům domácnosti, a to živelním pojištěním, vodovodním pojištěním a pojištěním pro případ odcizení; Plíva, S. Obchodní závazkové vtahy. Praha : ASPI, a.s., 2006, s Ust. 2 ZPS: Pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Ust. 3 písm. f) ZPS: Pojistitelem se rozumí právnická osoba, která je oprávněna provozovat pojišťovací činnost podle zvláštního zákona. tj. zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. Ust. 3 písm. g) ZPS: Pojistníkem se rozumí osoba, která s pojistitelem uzavřela pojistnou smlouvu. Ust. 3 písm. p) ZPS: Pojistným se rozumí úplata za soukromé pojištění. Ust. 3 písm. b) ZPS: Pojistnou událostí se rozumí nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpisu, na který se pojistná smlouva odvolává, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění. Ust. 3 písm. h) ZPS: Pojištěným se rozumí osoba, na jejíž život, zdraví, majetek, odpovědnost za škodu nebo jiné hodnoty pojistného zájmu se soukromé pojištění vztahuje. Ust. 3 písm. i) ZPS: Oprávněnou osobou se rozumí osoba, které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění. 10

11 pojištění motorových vozidel (havarijní pojištění) jedná se o pojištění motorového vozidla pro případ poškození, zničení nebo odcizení krádeží či loupeží; poškození nebo zničení motorového vozidla může být zpravidla způsobeno jakoukoliv událostí, např. živelní pohromou či havárií, výjimky jsou specifikovány v pojistných podmínkách; havarijní pojištění se nabízí jako All Risk 21 nebo si jednotlivá rizika vybírá pojistník podle potřeb a uvážení; pojištění odpovědnosti za škody občanů z činnosti v běžném občanském životě rozsah pojištění závisí na pojistných podmínkách; pojištění obvykle zahrnuje škody při vedení domácnosti a provozem jejího zařízení, při rekreaci a zábavě, při chůzi, cyklistice, jízdě na koni, při rekreačních sportech, škody způsobené domácím a hospodářským zvířectvem pojištěného atp.; pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání pojištění se vztahuje na škody, které způsobí zaměstnanec svému zaměstnavateli v souvislosti s pracovní činností; pojištění pro případ úrazu pojištění zahrnuje výplatu pojistného plnění v případě, že v důsledku úrazu dojde k přechodnému nebo trvalému tělesnému poškození nebo ke smrti poškozeného; životní pojištění jedná se o pojištění pro případ smrti, pojištění pro případ dožití a pojištění pro případ smrti nebo dožití Povinné smluvní pojištění Povinné smluvní pojištění vzniká stejně jako dobrovolné smluvní pojištění uzavřením smlouvy, avšak na rozdíl od něho je zde zákonem uložená povinnost uzavřít pojistnou smlouvu. 22 Pojištění však uložením této povinnosti nevzniká, a pokud povinný subjekt povinnost sjednat pojištění nesplní, pojištění nevznikne. Povinné smluvní pojištění má obdobnou funkci jako pojištění zákonné, která spočívá zejména v ochraně proti následkům činností, které mohou být zdrojem Pojištění kryje všechna rizika. Ust. 5 odst. 1 ZPS.: Je-li zvláštním právním předpisem stanovena osobě povinnost uzavřít pojistnou smlouvu, lze se v pojistné smlouvě odchýlit od ustanovení tohoto zákona, jen pokud to tento zákon nebo zvláštní právní předpis připouští a nedojde-li tím ke snížení rozsahu soukromého pojištění stanoveného zvláštním právním předpisem. 11

12 zvýšeného rizika. 23 Na rozdíl od zákonného pojištění je však tato forma pojištění pružnější a variabilnější, neboť dává možnost výběru konkrétního pojistitele a umožňuje i využití některých stimulů, jako je např. bonus 24 či malus. 25 I přesto, že se povinný subjekt pro pojištění nerozhoduje zcela dobrovolně, zůstává vzniklé pojištění pojištěním smluvním. Povinnost uzavřít pojistnou smlouvu je zákonem stanovena zejména pro ty činnosti, které mohou být zdrojem zvýšeného rizika, s nímž je spojeno zvýšené nebezpečí vzniku škody. Právní předpisy stanoví činnosti, k jejichž výkonu je hospodářským subjektům nebo občanům uložena povinnost sjednat pojistnou smlouvu, jedná se např. o výkon lovecké činnosti, provoz motorových vozidel, provoz civilní letecké dopravy, provoz drážní dopravy, o činnost advokátů, notářů, soudních exekutorů, insolvenčních správců, daňových poradců, auditorů, lékařů atp. Pojištění je pak zaměřené na odpovědnost za škodu, která může touto činností vzniknout. Zabezpečuje se tak poškozeným možnost úhrady škod touto činností způsobených, a to i v případě, kdyby škůdce, tj. odpovědná osoba neměla dostatek prostředků k úhradě. Z výše uvedeného vyplývá, že v případě povinného smluvního pojištění jde zejména o pojištění odpovědnosti za škodu, jen výjimečně je koncipováno jako jiný druh pojištění. 26 Povinně smluvních pojištění existuje v současnosti velké množství, zejména v poslední době došlo k zvýšení jejich počtu, a to především v oblasti soukromého podnikání. Níže uvádím přehled povinně smluvních pojištění v současné době zakotvených v českém právním řádu včetně právních předpisů ukládajících povinnost uzavřít pojistnou smlouvu: pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou občanům v souvislosti s poskytováním zdravotní péče ( 39 odst. 3 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů); Ust. 3 písm. m) ZPS: Pojistným rizikem se rozumí míra pravděpodobnosti vzniku pojistné události vyvolané pojistným nebezpečím. Bonusem rozumíme slevu na pojistném nebo zvýhodnění při plnění pojišťovny při příznivém škodovém průběhu, může se jednat např. o slevu za nezaviněný škodový průběh, za kompletnost uzavřeného pojištění, apod. Malusem je opak bonusu, je jím přirážka ke stanovenému pojistnému, jestliže nejsou splněny určité podmínky průběhu pojištění nebo je realizace horší než kalkulované riziko, nejčastěji se jedná o přirážku za nepříznivý škodový průběh v předcházejícím období. Např. pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře. 12

13 pojištění odpovědnosti za škodu lékaře či lékárníka ( 9 odst. 2 písm. e) zákona č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění pozdějších předpisů); pojištění odpovědnosti za škodu veterinárního lékaře ( 6 odst. 2 písm. d) zákona č. 381/1991 Sb., o Komoře veterinárních lékařů České republiky, ve znění pozdějších předpisů); pojištění odpovědnosti za škodu provozovatele nestátního zdravotnického zařízení ( 15 a 16 zákona č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů); pojištění odpovědnosti za škodu notáře ( 9 odst. 1 písm. d), 15 odst. 2 a 28 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů); pojištění odpovědnosti za škodu autorizovaného architekta, autorizovaného inženýra a technika činného ve výstavbě ( 16 zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů); pojištění odpovědnosti za škodu daňového poradce ( 6 odst. 9 písm. a) zákona č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, ve znění pozdějších předpisů); pojištění nepřevedené jednotky v domě ( 26 odst. 2 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů); pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem drážní dopravy ( 27a odst. 4 a 35 odst. 2 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů); pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla ( 19 a 30 odst. 2 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů); 13

14 pojištění odpovědnosti za škodu advokáta ( 24a zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů); pojištění majetku a odpovědnosti za škodu koncesionáře ( 18e písm. h) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů); pojištění odpovědnosti za jadernou škodu ( 36 zákona č. 18/1997Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů); pojištění odpovědnosti za škodu autorizované osoby ( 11 odst. 3 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů); pojištění odpovědnosti za škodu z provozu letadla ( 12 odst. 2 písm. d) zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů); pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře ( 6, 7 a 8 zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů); pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů); pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem sociálně-právní ochrany dětí ( 49 odst. 7 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů); pojištění odpovědnosti za škodu dražebníka ( 6 odst. 2 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů); 14

15 pojištění odpovědnosti za škodu z provozu lodě ( 24 odst. 1 písm. l) zákona č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění pozdějších předpisů); pojištění odpovědnosti za škodu na zdraví způsobenou v rámci prováděných klinických zkoušek ( 11 odst. 1 písm. i) a 13 odst. 3 písm. h) zákona č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů); pojištění zemědělského veřejného skladu a zboží v něm uskladněné proti živelním pohromám a krádeži ( 23 zákona č. 307/2000 Sb., o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů); pojištění odpovědnosti za škodu energetického auditora ( 10 odst. 12 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů); pojištění odpovědnosti za škodu soudního exekutora ( 11 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů); pojištění finanční záruky ( 57 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů); pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při lovu zvěře ( 48 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů); pojištění odpovědnosti za škodu na zdraví vzniklou žijícímu dárci v souvislosti s odběrem ( 21 odst. 1 písm. h) zákona č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon), ve znění pozdějších předpisů); pojištění odpovědnosti za škodu pojišťovacího zprostředkovatele a samostatného likvidátora pojistných událostí ( 7 odst. 4, 8 odst. 5 a 10 odst. 4 zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí), ve znění pozdějších předpisů); 15

16 pojištění odpovědnosti za škodu patentového zástupce ( 42 zákona č. 417/2004 Sb., o patentových zástupcích a o změně zákona o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví, ve znění pozdějších předpisů); pojištění odpovědnosti za škodu na zdraví způsobenou při rekvalifikaci ( 108 odst. 7 písm. h) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů); pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu činnosti dítěte ( 122 odst. 4 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů); pojištění odpovědnosti za škodu vzniklou v důsledku závažné havárie ( 12 zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů); pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování sociálních služeb ( 80 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů); pojištění odpovědnosti za škodu insolvenčního správce ( 23 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů); pojištění odpovědnosti za škodu autorizovaného inspektora ( 146 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů); pojištění odpovědnosti za škodu vzniklou v důsledku provádění klinického hodnocení ( 52 odst. 3 písm. f) zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů); 16

17 pojištění odpovědnosti za škodu auditora ( 22 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů. 1.2 Zákonné pojištění Na rozdíl od pojištění smluvního, jehož právním důvodem vzniku je smlouva uzavřená s pojistitelem, vzniká zákonné pojištění automaticky přímo ze zákona tím okamžikem, kdy nastanou skutečnosti, s nimiž právní předpis vznik tohoto pojištění spojuje. Pojištění pak trvá po celou dobu existence těchto skutečností bez pojistné smlouvy a bez ohledu na vůli účastníků. Právní předpis určuje všechny náležitosti pojistného vztahu včetně konkrétní pojišťovny, která pojištění provozuje, výši pojistného, pojistné podmínky apod. Tato forma pojištění byla zavedena v těch případech, kde je zájem na existenci pojištění, a to bez ohledu na vůli subjektů, s jejichž činností je spojeno zvýšené riziko vzniku škod a není jisté, zda by vždy byla zaručena náhrada škody z jejich prostředků. Jedná se o zvláštní formu pojištění, která je v našem právním řádu v současné době užita pouze pro jeden druh pojištění, 27 a to pro pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Náhrada škody při pracovních úrazech a nemocech z povolání je často dlouhodobého či dokonce trvalého charakteru, což by mohlo znamenat neúměrné finanční zatížení zaměstnavatele a ohrozit tak ekonomickou stabilitu zejména malých a středních podnikatelských subjektů. Vznik tohoto pojištění byl odůvodněn nutností respektovat mezinárodněprávní závazky České republiky vyplývající z úmluv Mezinárodní organizace práce a ukládající zajistit odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání i v případech zániku zaměstnavatele bez právního nástupce nebo v případech insolventnosti zaměstnavatele poskytovat náhradu škody z pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. 28 Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání bylo zavedeno do českého právního řádu novelou zákoníku Do bylo zákonným pojištěním i pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla. Karfíková, M., Přikryl, V., Čechová, J. Základy pojišťovacího práva. Praha : ORAC, s.r.o., 2001, s

18 práce provedenou zákonem č. 37/1993 Sb. 29 s účinností od Úmyslem zákonodárce bylo vyřešit danou problematiku ochrany zaměstnanců v případě vzniku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání na přechodnou dobu, než bude vytvořen systém úrazového pojištění, který je běžný v ostatních zemích Evropské unie. Dne byl přijat zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, jeho účinnost však byla již podruhé odložena, a to až na Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání tak v našem právním řádu bude nadále existovat až do Právní úprava tohoto zákonného pojištění je v současné době obsažena v ustanovení 205d zákoníku práce Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Podrobnější úpravu obsahuje vyhláška Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů. 30 Základním principem uvedeného pojištění je skutečnost, že zaměstnavatel neuzavírá s pojistitelem žádnou pojistnou smlouvu, ale je pojištěn přímo ze zákona. Každý zaměstnavatel, který zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, je pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání ze zákona pojištěn. Pojištění vzniká na základě právní skutečnosti, spočívající ve vzniku prvního pracovněprávního vztahu, tedy přijetím prvního zaměstnance zaměstnavatelem do pracovního poměru a trvá po celou dobu existence zaměstnavatele. Zaměstnavatelé se k pojištění u příslušné pojišťovny nijak nepřihlašují ani neregistrují. Toto pojištění jsou v současné době oprávněny provozovat pouze dvě pojišťovny, a to Česká pojišťovna, a.s. pro zaměstnavatele, kteří u této pojišťovny měli sjednáno smluvní pojištění své odpovědnosti ke dni , a Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group pro ostatní zaměstnavatele Touto novelou bylo vloženo do zákoníku práce ustanovení 205d Zákonné pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Srov. ust. 365 nového zákoníku práce, které stanoví právní předpisy, jimiž se řídí odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání ode dne nabytí účinnosti nového zákoníku práce (tj. ode dne ) do dne nabytí účinnosti právní úpravy úrazového pojištění zaměstnanců (tj. do dne ). 18

19 2. Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v České republice Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen pojištění odpovědnosti ) je v České republice dle mého názoru nejvýznamnějším povinně smluvním pojištěním a v praxi nejčastěji uzavíraným pojištěním této formy, a to zejména z důvodu stále rostoucího počtu vozidel a houstnoucího provozu na pozemních komunikacích, čímž se riziko dopravních nehod neustále zvyšuje. Vzhledem k velkému významu tohoto pojištění jsem se ve své práci rozhodla zaměřit právě na tento druh povinně smluvního pojištění. Pojištění odpovědnosti existuje i v ostatních zemích s vyspělou tržní ekonomikou, v nichž není, stejně jako v České republice, ponecháno jen na vůli majitele či provozovatele motorového vozidla, zda si toto pojištění uzavře či ne; tedy i v těchto zemích existuje uvedené pojištění ve formě povinně smluvního pojištění. Smyslem pojištění odpovědnosti je především chránit škůdce, tj. osobu odpovědnou za škodu před možným nepříznivým finančním dopadem nároků poškozeného v případě vzniku škody, která byla způsobena provozem jeho vozidla. Výše způsobené škody může přesahovat a často také přesahuje finanční možnosti odpovědné osoby. I majitel luxusního vozu by mohl mít problém vyplácet poškozenému s trvalým poškozením zdraví, které mu provozem svého vozidla způsobil, desítky let náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě. Pojištění odpovědnosti však chrání nejen škůdce, ale též poškozeného. Ten sice není přímo účasten pojistného vztahu mezi pojištěným a pojistitelem, avšak jeho postavení se existencí uvedeného pojištění značně zlepšuje. Při absenci tohoto pojištění by byl poškozený odkázán pouze na finanční situaci škůdce, tedy v případě vyšších škod a nedostatku finančních prostředků na straně škůdce by vymahatelnost oprávněného nároku poškozeného byla obtížná, zdlouhavá a závislá zejména na schopnostech a přístupu škůdce. Je-li však odpovědnost za škodu pojištěna, je poškozený uspokojen v přijatelném časovém horizontu z prostředků poskytnutých pojistitelem. 31 Vzhledem k výše uvedenému se ztotožňuji s názorem, že je nezbytné, aby odškodnění poškozených při dopravních nehodách prováděla bonitní finanční instituce, 31 Čejková, V., Nečas, S. Pojišťovnictví. 2., přepracované vydání. Brno : Masarykova univerzita, 2006, s

20 která vedle běžných příjmů z pojistného disponuje i adekvátními rezervami na výkyvy ve škodním průběhu. 32 Pojištění odpovědnosti patří mezi neživotní pojištění 33 a lze ho sjednat pouze jako pojištění škodové, 34 tzn. v případě vzniku pojistné události je pojistitel povinen poskytnout náhradu škody v rozsahu stanoveném pojistnou smlouvou nebo zákonem Vztah povinně smluvního a dobrovolně smluvního pojištění vozidla Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla vychází ze zásady, že bez uzavřeného pojištění nemůže být vozidlo provozováno na pozemní komunikaci, přičemž tato povinnost mít uzavřené pojištění odpovědnosti platí s účinností od i pro vozidla ponechaná na pozemní komunikaci. 36 Naproti tomu rozhodnutí o uzavření havarijního pojištění je plně ponecháno na vůli vlastníka vozidla. Považuji za důležité zmínit se o vztahu mezi povinně smluvním pojištěním odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a dobrovolně smluvním havarijním pojištěním. 37 Tato pojištění se od sebe liší událostmi, na které se vztahují. Pojištění odpovědnosti chrání ty účastníky provozu na pozemních komunikacích, kteří způsobili dopravní nehodu, za kterou jsou odpovědní a při neexistenci tohoto pojištění by museli vzniklou škodu sami nahradit. Naopak havarijní pojištění slouží ke krytí škod, které si na vlastním vozidle neúmyslně způsobil sám vlastník, popř. byly vlastníku způsobeny při krádeži vozidla či živelní události Daňhel, J. a kol. Pojistná teorie. 2. vydání. Praha : Professional Publishing, 2006, s Viz Příloha č. 1 k zákonu č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. Viz ust. 43 odst. 1 ZPS. Viz ust. 26 ZPS. Viz ust. 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů. Viz kapitola Čejková, V., Nečas, S. Pojišťovnictví. 2., přepracované vydání. Brno : Masarykova univerzita, 2006, s

21 Pojištění vozidla, které zavinilo dopravní nehodu Havarijní pojištění (dobrovolné smluvní pojištění) Pojištění odpovědnosti (povinné smluvní pojištění) Pojištění poškozeného vozidla Pojištění odpovědnosti (povinné smluvní pojištění) Havarijní pojištění (dobrovolné smluvní pojištění) Vztah povinného smluvního a dobrovolného smluvního pojištění vozidla 39 Jestliže v důsledku dopravní nehody zaviněné jiným vozidlem dojde k poškození vozidla se sjednaným havarijním pojištěním, pak má vlastník tohoto vozidla (tj. poškozený) obvykle na výběr, zda nárok na náhradu škody na svém vozidle uplatní u svého smluvního pojistitele, u něhož má sjednáno havarijní pojištění, či zda tento nárok uplatní u pojistitele, u něhož má škůdce (tj. osoba odpovědná za způsobenou škodu) sjednáno pojištění odpovědnosti. Obě pojištění lze sjednat pouze jako pojištění škodová, která směřují k náhradě škody a nesmí směřovat k obohacení poškozeného. Z toho vyplývá, že z téže škodné události může poškozená osoba získat pojistné plnění maximálně do výše škody, která jí byla způsobena. Proto v případě, že by poškozený uplatnil nárok na náhradu škody u obou pojistitelů, pak by pojistným plněním jednoho pojistitele do výše způsobené škody závazek druhého pojistitele poskytnout pojistné plnění zanikl. Naproti tomu dojde-li též k poškození vozidla, které dopravní nehodu způsobilo, pak má vlastník tohoto vozidla možnost uplatnit nárok na pojistné plnění pouze u svého smluvního pojistitele, u něhož má sjednáno havarijní pojištění. 39 Čejková, V., Nečas, S. Pojišťovnictví. 2., přepracované vydání. Brno : Masarykova univerzita, 2006, s

22 2.2 Česká kancelář pojistitelů Platná právní úprava pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla je obsažena v zákoně č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZPOV ), který nabyl plné účinnosti dne Do nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. do mělo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla v našem právním řádu formu pojištění zákonného, avšak uvedeným zákonem došlo ke změně zákonné formy pojištění na formu pojištění povinně smluvního a od tím přibyla další podmínka nutná k provozu vozidla na pozemní komunikaci, a to uzavření pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Platné právní úpravě i historickému vývoji právní úpravy tohoto pojištění se budu věnovat v následujících kapitolách. Na tomto místě bych však chtěla zmínit, že přechod na povinně smluvní systém pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve kterém je licencováno pro provozování pojištění odpovědnosti více pojistitelů, vyvolal nutnost existence zastřešující organizace sdružující tyto pojistitele. Proto byla souběžně se zavedením nové úpravy pojištění odpovědnosti obdobně jako v jiných tržních ekonomikách zřízena Česká kancelář pojistitelů (dále jen Kancelář ). 40 Kancelář byla zřízena ZPOV s účinností ode dne jako profesní organizace pojistitelů, přičemž pro účely ZPOV se považuje za tuzemskou pojišťovnu. 41 Členy Kanceláře jsou pojistitelé, kterým bylo Českou národní bankou uděleno povolení k provozování pojištění odpovědnosti, nabylo-li právní moci, a dále pojistitelé z jiného členského státu, pokud zahájili činnost v tomto pojistném odvětví na území České republiky. 42 Všichni členové jsou povinni platit Kanceláři příspěvky, které lze použít jen k zabezpečení působnosti Kanceláře. 43 Průměrný roční příspěvek stanovený Daňhel, J. a kol. Pojistná teorie. 2. vydání. Praha : Professional Publishing, 2006, s Viz ust. 18 odst. 1 ZPOV. Viz ust. 18 odst. 3 ZPOV. Viz ust. 18 odst. 5 a 20 odst. 3 a 4 ZPOV. 22

23 pevnou částkou za vozidlo uvedené v pojistné smlouvě nebo procentuálním podílem z předepsaného pojistného činí v současné době zhruba 11,5 milionů Kč. 44 Základní organizační strukturu Kanceláře upravují ustanovení 19 až 23 ZPOV, které vymezují orgány Kanceláře a jejich působnost. Dle ustanovení 19 ZPOV jsou orgány Kanceláře: Shromáždění členů, 45 které je nejvyšším orgánem Kanceláře; Správní rada, 46 která je statutárním orgánem Kanceláře; Kontrolní komise, 47 která je kontrolním orgánem Kanceláře; Výkonný ředitel, 48 který zabezpečuje působnost Kanceláře v době mezi zasedáními správní rady. Působnost Kanceláře vymezuje taxativně ustanovení 18 odst. 2 ZPOV, dle kterého Kancelář spravuje garanční fond, provozuje hraniční pojištění a informační středisko, zabezpečuje plnění úkolů souvisejících s jejím členstvím v Radě kanceláří, uzavírá dohody s kancelářemi pojistitelů cizích států, informačními středisky a orgány pověřenými v jiných členských státech vyřizováním žádostí o náhradní plnění a zabezpečuje úkoly vyplývající z těchto dohod, spolupracuje se státními orgány ve věcech týkajících se pojištění odpovědnosti, vede evidence a statistiky pro účely pojištění odpovědnosti, podílí se na předcházení škodám v provozu na pozemních komunikacích a na předcházení pojistným podvodům v pojištění souvisejícím s provozem vozidel a zpracovává pro potřeby své, svých členů nebo kanceláří pojistitelů cizích států a jejich členských pojišťoven údaje o dopravních nehodách od Policie České republiky způsobem umožňujícím dálkový přístup k údajům. O jednotlivých působnostech Kanceláře budu průběžně pojednávat v následujících kapitolách Důvodová zpráva k zákonu č. 137/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů. Viz ust. 20 ZPOV. Viz ust. 21 ZPOV. Viz ust. 22 ZPOV. Viz ust. 23 ZPOV. 23

24 3. Odpovědnost za škodu způsobenou provozem vozidla Pro správné a úplné vymezení pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla považuji za nezbytné nejprve přiblížit právní úpravu občanskoprávní odpovědnosti za škodu. Při odškodňování pojistných událostí z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla je důležité, jaká koncepce odpovědnosti za škodu je v daném státě deklarována. Na jednom okraji možných variant je koncepce odpovědnosti za zavinění (subjektivní odpovědnost), kdy jsou třetí osoby odškodňovány pouze v případě, že řidič nebo provozovatel vozidla porušil povinnost, stanovenou mu zákonnou normou a toto porušení mělo za následek poškození třetích osob. Na opačném konci stojí koncepce odpovědnosti za výsledek (objektivní odpovědnost), kdy se odškodňují všechny škody vzniklé v souvislosti s provozem vozidla, aniž se zkoumá vina toho, kdo škodu způsobil. 49 Odpovědnost za škodu způsobenou provozem vozidla řadíme do kategorie občanskoprávní odpovědnosti. V českém právním řádu je občanskoprávní odpovědnost za škodu zásadně upravena v občanském zákoníku v části šesté Odpovědnost za škodu a za bezdůvodné obohacení. ZPOV neobsahuje vlastní úpravu odpovědnosti za škodu, a proto se v případech posuzování odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla vychází z úpravy obsažené v občanském zákoníku, a to zejména z ustanovení 420, a OZ. Způsob a rozsah náhrady škody pak upravují ustanovení OZ. 3.1 Prevence vzniku škod Ztotožňuji se s obecně uznávaným názorem, že je vždy lepší a jednodušší škodám předcházet než je následně složitým způsobem nahrazovat. 50 Je tedy nezbytné klást důraz na předcházení každému ohrožení či porušení právních povinností v občanskoprávních vztazích, tedy na občanskoprávní prevenci. Zásada prevence je jednou ze stěžejních zásad, které ovládají nejen právo občanské, ale celé právo soukromé Hradec, M., Deutschmann, K. Likvidace pojistných událostí silničních vozidel. 1. vydání. Praha : IBS expert, s.r.o., 2004, s. 26. Knappová, M., Švestka, J., Dvořák, J. a kolektiv. Občanské právo hmotné. 4., aktualizované a doplněné vydání. Svazek 2. Praha : ASPI, a.s., 2005, s

25 Občanský zákoník v ustanovení 415 zakotvuje princip generální prevence: Každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí., přičemž zakotvení této povinnosti je současně vyjádřením principu neminem leadere. 51 Smyslem tohoto ustanovení je odvrátit všechny fyzické i právnické osoby od porušování právních povinností, které zpravidla vedou ke vzniku škod. Nedodržení prevenční povinnosti stanovené v ustanovení 415 OZ je protiprávním jednáním. Je však potřeba zdůraznit, že aplikace tohoto ustanovení přichází v úvahu jen tehdy, neexistuje-li konkrétní právní úprava vztahující se na jednání, jehož protiprávnost se posuzuje. Pokud postup stanovený právní normou byl dodržen, je aplikace ustanovení 415 OZ vyloučena. Porušení prevenční povinnosti, jež znamená zároveň porušení právní povinnosti ve smyslu ustanovení 420 OZ, je tedy jedním ze základních předpokladů vzniku obecné odpovědnosti za škodu. 52 Zásadu prevence v českém právním řádu zdůrazňují i některé zvláštní právní předpisy. Pokud se jedná o předcházení škodám způsobeným provozem vozidla, pak je to zejména zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, který reguluje chování účastníků provozu na pozemních komunikacích tak, aby nedocházelo ke škodám na životě, zdraví, majetku a životním prostředí. 53 Důraz na prevenci vzniku škod klade i soudní praxe Nejvyššího soudu ČR, když stanovil, že každý je podle 415 OZ povinen zachovávat vždy takový stupeň bedlivosti (pozornosti), který lze po něm vzhledem ke konkrétní časové a místní situaci rozumně požadovat a který - objektivně posuzováno - je způsobilý zabránit či alespoň co nejvíce omezit riziko vzniku škod na životě, zdraví či majetku; uvedené ustanovení však neukládá povinnost předvídat každý v budoucnu možný vznik škody. 54 Na závěr uvádím, že i sebedokonaleji formulovaná právní úprava nepostačuje k účinné ochraně osobních a majetkových vztahů, a proto moderní právní úprava musí Nikomu neškodit. Švestka, J., Spáčil, J., Škárová, M., Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník I. 1 až 459. Komentář. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2009, s Např. ust. 4 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne pod sp. zn. 25 Cdo 618/

26 zároveň zabezpečovat, aby škoda, k níž vzdor veškeré prevenci došlo, byla spravedlivě, co nejúplněji a bez průtahů reparována Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu Ke vzniku občanskoprávní odpovědnosti za škodu dochází za splnění následujících předpokladů: I. porušení právní povinnosti (protiprávní úkon) anebo zákonem kvalifikovaná událost vyvolávající škodu (škodní událost); II. III. vznik škody; příčinná souvislost mezi bodem I. a II.; IV. zavinění (u odpovědnosti subjektivní). 56 Splnění těchto předpokladů má za následek vznik odpovědnostního právního vztahu k náhradě škody s jeho právy a povinnostmi jako zvláštního druhu závazkového právního vztahu. 57 Zdůrazňuji však, že odpovědnostní právní vztah vznikne jen za podmínky, že výše uvedené předpoklady jsou splněny kumulativně, neboť není-li splněn jeden z předpokladů, není potřeba dokazovat splnění ostatních. První tři uvedené odpovědnostní předpoklady jsou objektivní povahy, čtvrtý z nich subjektivní povahy. Z toho vyplývá, že odpovědnost za škodu může být koncipována jako tzv. subjektivní odpovědnost založená na principu zavinění nebo tzv. objektivní odpovědnost, označovaná také jako odpovědnost za výsledek či odpovědnost bez zřetele na zavinění, o kterou se jedná v těch případech, kdy je vznik odpovědnosti za škodu spojen pouze s existencí předpokladů objektivní povahy. Poškozený musí odpovědně prokázat protiprávnost úkonu škůdce nebo právně relevantní událost, s níž zákon spojuje odpovědnost za škodu (škoda způsobená provozem vozidla), dále musí prokázat vznik škody, její rozsah a výši a příčinnou souvislost. 58 Z výše uvedeného vyplývá, že důkazní břemeno nese poškozený Knappová, M., Švestka, J., Dvořák, J. a kolektiv. Občanské právo hmotné. 4., aktualizované a doplněné vydání. Svazek 2. Praha : ASPI, a.s., 2005, s Ibidem, s Viz ust. 488 občanského zákoníku. Hradec, M., Deutschmann, K. Likvidace pojistných událostí silničních vozidel. 1. vydání. Praha : IBS expert, s.r.o., 2004, s

27 Škůdce se naopak zprostí odpovědnosti, jestliže prokáže, že právní povinnost neporušil a pokud ano, že porušení právní povinnosti nezavinil (subjektivní odpovědnost), že škoda nevznikla působením právně relevantní události (objektivní odpovědnost) a že neexistuje příčinná souvislost mezi škodu a protiprávním úkonem, popř. právně relevantní událostí Porušení právní povinnosti (protiprávní úkon) a zákonem kvalifikovaná událost vyvolávající škodu (škodní událost) Protiprávní úkon je objektivní kategorií, je dán již samotným porušením právní povinnosti bez ohledu na to, zda zaviněně či nezaviněně. Musí být pouze v rozporu s objektivním právem (nexus protiprávnosti) a nezáleží na tom, zda se váže na úkon subjektu k zavinění způsobilého či nezpůsobilého. 60 Dle názoru prof. JUDr. Jiřího Švestky, DrSc. je třeba s ohledem na zakotvení obecné prevenční povinnosti v ustanovení 415 OZ soudit, že protiprávním je každý úkon, resp. každá činnost, při které si dotyčné fyzické či právnické osoby nepočínaly natolik bedlivě a pozorně, kterou po nich lze rozumně požadovat, aby ke škodě na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí nedošlo. 61 Z výše uvedeného je patrno, že protiprávnost a zavinění jsou dvě samostatné kategorie. Protiprávnost se nepředpokládá a musí být poškozeným vždy prokázána. Naproti tomu zavinění, konkrétně nevědomá nedbalost, se presumuje. 62 Zákonem kvalifikovanou událostí je právně relevantní událost, která vyvolala pojistné následky, jež jsou v rozporu s objektivním právem. Tato událost vyvolávající škodu se stává při určité objektivně nebezpečné činnosti dostatečným důvodem pro vznik odpovědnosti v občanském právu. Existence a zjištění zaviněného protiprávního úkonu se v těchto případech nevyžaduje, i když tento působení takovéto kvalifikované události často předchází (např. zaviněné porušení dopravních předpisů, které vede k události vyvolané zvláštní povahou dopravního prostředku) Hradec, M., Deutschmann, K. Likvidace pojistných událostí silničních vozidel. 1. vydání. Praha : IBS expert, s.r.o., 2004, s. 30. Ibidem. Knappová, M., Švestka, J., Dvořák, J. a kolektiv. Občanské právo hmotné. 4., aktualizované a doplněné vydání. Svazek 2. Praha : ASPI, a.s., 2005, s Ibidem, s Hradec, M., Deutschmann, K. Likvidace pojistných událostí silničních vozidel. 1. vydání. Praha : IBS expert, s.r.o., 2004, s