Příloha časopisu Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Český svaz stavebních inženýrů

Transkript

1 Příloha časopisu Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě MK ČR Stavebnictví Český svaz stavebních inženýrů E /12 Svaz podnikatelů stavebnictví v ČR časopis Časopis stavebních inženýrů, techniků a podnikatelů Journal of civil engineers, technicians and entrepreneurs stavební firmy a situace na trhu aktuality: Nová zelená úsporám ankety: TOP STAV 100 a MID-TOP STAV

2 AKCE FASÁDA BAUMIT LIFE Fasáda Baumit Life: Nyní bez příplatku za barevný odstín. Fasádní barvy a pastózní omítky z nejrozsáhlejší kolekce na evropském trhu, vzorníku Baumit Life, mohou nyní investoři získat za jednotnou cenu bez příplatku. Uživatelé nyní pořídí i prémiové odstíny, za které by si jinak museli připlatit, pouze za základní cenu. Akce prodloužena do Více informací o akci Fasáda Baumit Life a jejich podmínkách naleznete na stránkách Nejrozsáhlejší nabídka fasádních barev a omítek na trhu! Nyní bez příplatku za barevný odstín! Dejte zelenou barvám!

3 editorial Vážení čtenáři, Editorial časopisu Stavebnictví prosincový speciál 2009: zkuste, prosím, přes všeobecnou skepsi hledat v uvedených statistických datech právě ta fakta, jež by Vám pomohla přežít nejen rok 2010 Editorial časopisu Stavebnictví prosincový speciál 2010: stavbaři už nemluví o světlých zítřcích a realita se vtělila do jednoho z vtipů rádia Jerevan: inzerce dosvědčují, že české stavebnictví je stiženo jevem, jež se velmi podobá slavné cimrmanovské frustrační kompozici, v níž se s nevyhnutelnou pravidelností střídají prvky očekávání a prvky zklamání. Odbory se ve vzácné shodě spojují s podnikatelskými organizacemi, vláda nedočerpává miliardy s evropských fondů (tudíž okrádá daňové poplatníky), ve výstavbě dopravní infrastruktury chybí jakýkoliv náznak konceptu, vyjma dlouhodobého výhledu dalšího snižování částek v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, projekty PPP jsou tabu to všechno už jsme psali a slyšeli stokrát a opakované vtipy časem přece jen ztrácejí na své třeskutosti a stávají se krutou pravdou. N e m á m o c smysl dál psát, protože jediné, co mám chuť udělat, je otevřít okno a podobně jako Jiří Kodet ve filmu Pelíšky zvolat: Vládo ČR, najmě ministerstvo financí a dopravy, vyližte si...! Redakce se omlouvá za poněkud neaktuální foto členů vlády ČR, ale při současné frekvenci jedné personální změny týdně by byl Úřad vlády zaměstnán jen organizováním nových skupinových fotografií. Zdroj: Dotaz: Rádio, kdy bude lépe? Odpověď: Lépe už bylo... Editorial časopisu Stavebnictví prosincový speciál 2011: jak daleko jsme od momentu, kdy se lopatami a krumpáči vyzbrojený dav frustrovaných stavbařů vydá směr Strakova akademie většina vládního top managementu totiž na stavebnictví kašle Přeji Vám krásné prožití vánočních svátků! Zakončujeme (již!) čtvrtý rok neustále se prohlubující recese stavebního průmyslu. Úvodníky k prosincovým speciálům časopisu Stavebnictví z minulých let Jan Táborský šéfredaktor taborsky@casopisstavebnictvi.cz prosincový speciál 3

4 Chytrá firma podporuje chytré filmy.. s., Lazaretní 13, Brno , rts.cz, t: , f: :25: :11:50 Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Český svaz stavebních inženýrů Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR MK ČR E vobsah text A grafické podklady a Stavba roku 2012: hotel Fabrika V centru města Humpolce byl postaven jednoduchý, ale architektonicky zdařilý hotel. Ostré hrany této budovy ocenila porota soutěže Stavba roku jedním z hlavních titulů Ankety TOP STAV 100 a MID-TOP STAV Tradičně nedílnou součástí prosincového speciálu časopisu Stavebnictví je uveřejnění ekonomických výsledků malých a středních stavebních firem i výrobců stavebních materiálů TOP-STAV 100TOP-STAV MID 100TOP-STAV MID TOP-STAV Interview: Ing. Martin Doksanský Stavební firma SMP CZ, a.s., patří k těm, které nejvíce postihla (ne)politika české vlády v oblasti dopravní infrastruktury. Její generální ředitel popisuje, jakým způsobem bylo třeba firmu transformovat, aby přežila. Nejlepší výrobce stavebnin roku 2012 Hlavním mediálním partnerem jediné tuzemské soutěže výrobců stavebních hmot a materiálů je časopis Stavebnictví. V rámci této soutěže uděluje také svoji cenu, kterou letos obdržela firma DITON s.r.o. stavebnictví Příloha časopisu Stavebnictví časopis Časopis stavebních /12 inženýrů, techniků a podnikatelů Journal of civil engineers, technicians and entrepreneurs y y w ar 13 pro všechny pravidelné odběratele časopisu Stavebnictví je prosincový speciál přístupný v elektronické formě na: stavební firmy a situace na trhu aktuality: Nová zelená úsporám ankety: TOP STAV 100 a MID-TOP STAV prosincový speciál

5 prosincový speciál inzerce 3 editorial 4 obsah aktuality 6 Program Zelená úsporám II stavba roku 8 Hotel Fabrika oživil centrum Humpolce interview 12 Stát potřebuje dlouhodobou a stabilní koncepci stavebnictví 14 Zárukou úspěchu projektu PPP je politická vůle 33 Inoutic / Deceuninck partnerům nabízí unikátní portfolio produktů 34 Je třeba projít tunelem 36 Potřeba dívat se dopředu 37 Chci udržovat kulturu českého podnikatele statistika 16 Stavebnictví v letech 2011 a Kraje České republiky ve vybraných ukazatelích v roce Slovenské stavebnictví v letech 2004 až 2010 dopravní stavby 20 Vláda hazarduje s dopravní infrastrukturou příloha 21 TOP STAV 28 MID-TOP STAV 47 infoservis nejlepší výrobce stavebnin 48 Kvalitní betonové výrobky na nejmodernějších linkách 50 v příštím čísle foto na titulní straně: hotel Fabrika v Humpolci, Tomáš Malý Nový pojišťovací makléř pro členy ČKAIT je GrECo JLT Czech Republic s.r.o. Od se stává GrECo JLT Czech Republic novým pojišťovacím makléřem pro členy ČKAIT. Tato společnost má dlouholetou tradici, mezinárodní dosah a velké zkušenosti s profesním pojištěním. GrECo uplatňuje v přístupu k pojištěným systém GrECo = Z 1. Zprostředkujeme jakékoli vaše pojištění 2. Zlepšíme vaši pojistnou ochranu 3. Zlevníme vaše pojistné 4. Zpracujeme analýzu vašich rizik 5. Změníme vaše pojištění tak, aby vám vyhovovalo 6. Zřídíme pro vás individuálního pojistného poradce 7. Zlikvidujeme všechny škody, na které se pojištění vztahuje 8. Zrychlíme vyplácení pojistného plnění 9. Zařídíme všechny administrativní úkony kolem vašeho pojištění 10. Zpracujeme statistiku a vyhodnocení škod + Zásada: individuální pojištění = individuální přístup prosincový speciál CKAIT_portrait_90x254_cmykII.indd :41:31 5

6 aktuality text Marie Báčová Program Zelená úsporám II Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa představil 27. listopadu 2012 další dotační program Nová zelená úsporám. Doba trvání programu je stanovena na roky Finanční zdroje programu jsou zajištěny z výnosů aukcí emisních povolenek EU ETS, jejichž úhrnná výše se má v letech pohybovat v rozmezí mld. Kč. Ministerstvo životního prostředí ČR počítá s očekávanou alokací 28 mld. Kč. V rámci programu bude podporována energeticky úsporná výstavba jak soukromých staveb pro bydlení, tak budov veřejné služby, včetně stavebních úprav stávajících budov. Finanční prostředky programu budou alokovány ve formě výzev ke stanoveným termínům, se stanovenou oblastí podpory a výší prostředků na vymezená technická opatření. Vyhlášení výzvy bude provedeno v dostatečném časovém předstihu před termínem příjmu žádostí. U jednotlivých opatření se stanoví maximální doba realizace. Příjem žádostí bude probíhat pouze elektronicky s pozdějším dodáním podkladů v listinné podobě. Administrace všech žádostí bude provádět výhradně Státní fond životního prostředí na svých čtrnácti krajských pracovištích; do administrace žádostí nebudou zapojeny banky. Vyhlášení podmínek programu začátkem roku 2013 a vypsání první výzvy v březnu 2013 je podmíněno vydáním nové vyhlášky o energetické náročnosti budov (prováděcí předpis k zákonu č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, navazující na poslední velkou novelu tohoto zákona provedenou zákonem č. 318/2012 Sb.). Formy a výše podpory Programová opatření budou financována formou přímé dotace, zvýhodněného úvěru a bonusu. Pokud oprávnění příjemci podpory nebudou mít pro spolufinancování vhodného projektu dostatek vlastních prostředků, budou moci získat výhodné bankovní úvěry s nízkou úrokovou sazbou a bezplatnou záruku k úvěru. S cílem dosáhnout potřebné motivace žadatelů se předpokládá 6 prosincový speciál poskytování dotace ve třech úrovních. Čím kvalitnější opatření, tím vyšší podpora. Podpora se bude týkat i přípravy příslušné dokumentace a zpracování průkazu energetické náročnosti budovy. O dotaci z programu Nová zelená úsporám bude možno žádat jak před realizací opatření, tak po ní; uznány budou náklady na opatření realizovaná po 1. lednu Podporována budou výhradně komplexní opatření snižující energetickou náročnost budovy; tj. zlepšení tepelných vlastností obálky budovy, instalace řízeného větrání s rekuperací tepla, instalace nového efektivního zdroje vytápění, regulace otopné soustavy. Další novostavby budov budou podporovány rovněž fixní částkou, stanovenou na bytovou jednotku u bytových domů nebo na budovu veřejné služby, za předpokladu instalace alespoň jednoho obnovitelného zdroje energie. Přesná výše podpory bude upřesněna. U pasivního domu se vychází z definice a požadavků stanovených v ČSN :2011 Tepelná ochrana budov Část 2: Požadavky. V návaznosti na očekávaný vývoj evropských právních předpisů je možné pozdější zpřísnění některých požadavků. U budov veřejné služby bude míra podpory až 90 % z celkových způsobilých výdajů. Pro stanovení celkových způsobilých výdajů budou platit stejná pravidla jako u Operačního programu Životní prostředí. Výše podpory bude omezena pravidly veřejné podpory podle příslušného režimu. Pravidla opatření a podpory pro budovy veřejných služeb budou vytvořena tak, aby podpora mohla být využita při plnění požadavků nové evropské směrnice o energetické účinnosti (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU z 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES, Úřední věstník EU L 315 ze 14. listopadu 2012). Je nutné notifikovat program Nová zelená úsporám u Evropské komise pro schválení možnosti poskytovat veřejnou podporu. U staveb pro bydlení budou sledovány následující parametry: průměrný součinitel prostupu tepla budovy U em v W/(m 2.K) a měrná roční potřeba tepla na vytápění EA v kwh/(m 2.rok). Hraniční hodnoty těchto parametrů budou určeny pro jednotlivé hladiny podpory. Dosažení parametrů se bude dokládat odborným posudkem, jehož podobu a obsah stanoví SFŽP. Součástí posudku bude průkaz energetické náročnosti budovy pro výchozí a nový stav. Postupovat se bude podle novely zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, a nové vyhlášky o energetické náročnosti budov. Rozdělení finančních prostředků programu Finanční prostředky budou rozděleny v poměru 70:30 ve prospěch staveb pro bydlení: 55 % změny dokončených staveb pro bydlení; 15 % novostavby pro bydlení (pasivní domy, domy s téměř nulovou spotřebou energie); 24 % změny dokončených budov veřejné služby; 6 % novostavby budov veřejné služby. Větší podpora staveb pro bydlení plyne ze skutečnosti, že zejména vlastníci rodinných domů nemohou čerpat prostředky z jiných dotačních programů. Oprávnění příjemci podpory Majitelé staveb pro bydlení: vlastníci rodinných a bytových domů fyzické a právnické osoby; bytová družstva, společenství vlastníků jednotek. Budovy veřejné služby: školy, školky, nemocnice, domovy s pečovatelskou službou, domovy pro seniory, léčebny dlouhodobě nemocných, dětské domovy, kulturní domy, sportovní a multifunkční zařízení, obce a města, příspěvkové organizace a organizační složky obcí a měst, svazky obcí, příspěvkové organizace a organizační složky krajů, kraje, organizační složky státu, veřejné a státní vysoké školy, obchodní společnosti vlastněné ze 100 % obcemi či jinými veřejnoprávními subjekty, občanská sdružení, církve a náboženské společnosti, obecně prospěšné společnosti. Žadatelům je k dispozici bezplatná informační linka (po pá; hod.) a stránky Autorka: Marie Báčová, odborná poradkyně předsedy ČKAIT Listopad 2012 Oficiální představení záměru programu. Prosinec 2012 Projednání záměru se zájmovými organizacemi a s odbornou veřejností, meziresortní připomínkové řízení, schválení programu vládou. Leden únor 2013 Vyhlášení podmínek programu Nová zelená úsporám. Březen 2013 Vypsání první výzvy pro příjem žádostí na stavební úpravy rodinných domů s předpokládanou alokací 1,4 mld. Kč. Srpen 2013 Zahájení příjmu žádostí v rámci první výzvy. Podzim 2013 Administrace žádostí v rámci první výzvy, vyplacení finanční podpory na první žádosti v rámci první výzvy. Rok 2014 Vyhlášení výzvy pro bytové domy a budovy veřejné služby. Tab. 1. Průběh administrace programu Nová zelená úsporám Úroveň Snížení potřeby opatření tepla na vytápění Podpora Hladina 1 alespoň o 40 % 25 % z uznatelných nákladů Hladina 2 alespoň o 50 % 35 % z uznatelných nákladů Hladina 3 alespoň o 60 % 50 % z uznatelných nákladů Tab. 2. Výše podpory u změn dokončených staveb pro bydlení Výstavba rodinného domu v pasivním standardu Kč Výstavba rodinného domu s téměř nulovou spotřebou energie Kč Tab. 3. Výše podpory u novostaveb pro bydlení (za předpokladu instalace minimálně jednoho obnovitelného zdroje energie na vytápění)

7

8 8 prosincový speciál

9 stavba roku text architekt Luděk Rýzner foto Tomáš Malý Hotel Fabrika oživil centrum Humpolce Budova hotelu s konferenčním centrem, oceněná titulem Stavba roku 2012, je umístěna v centru města Humpolce, v zastavěné části poblíž Havlíčkova náměstí. Architektura hotelu se výraznou měrou podílí na oživení celého prostranství ulic Žižkova, Husova a Školní, odkud je řešen hlavní vstup. Novostavba hotelu Fabrika je postavena v místě, kde se původně nacházely budovy, které byly kompletně zbourány. Zároveň navazuje na stávající, již dříve zrekonstruované sousední budovy. Architektonické a dispoziční řešení Jedná se o stavbu, jejíž design je řešen s ohledem na typ okolní zástavby. Architektura hotelu působí svěže a přes svůj moderní vzhled nenarušuje ráz stávajících staveb. Budova je šestipodlažní, s jedním podzemním podlažím, které slouží jako hromadná garáž pro osobní vozidla. V 1.NP hotelu je umístěna restaurace s provozním zázemím a prostory pro centrální správu budovy. 2.NP je vyhrazeno pro pořádání konferencí. Tyto prostory lze rozdělit až na čtyři samostatné konferenční místnosti s kapacitou 120 osob. Ve 3. 5.NP jsou hotelové pokoje se zázemím a prostory wellness, v 6.NP vyúsťuje kryté schodiště na střešní terasu. Celková ubytovací kapacita hotelu je čtyřicet lůžek. dělicí příčky a dělicí stěny jsou z keramických příčkovek a vnitřních příčkovek. Vodorovné konstrukce Vodorovné konstrukce budovy jsou tvořeny litými železobetonovými stropy, které jsou místně zesíleny železobetonovými průvlaky. Většina prostor má sádrokartonový podhled, prostor nad podhledem se využívá pro vedení vzduchotechniky a ostatních médií. Vnitřní schodiště Hlavní trojramenné schodiště je železobetonové, v úpravě ᖀ34,"#$ÿ)-'.&& pohledového betonu se stupni s protiskluznou stěrkou. Ramena i stupně dvojramenného schodiště jsou prefabrikované, rovněž s povrchovou úpravou pohledového betonu. Střešní konstrukce Střecha nad celým hotelem je plochá, s inverzní skladbou vrstev. Hydroizolace z asfaltových modifikovaných pásů je přitížena kačírkem. Na části střech se nacházejí pochozí dřevěné terasy. Úpravy povrchů Vnitřní povrchy Povrch pohledových betonových konstrukcí je ošetřen čirým transparentním nátěrem. Na zděné stěny jsou použity štukové omítky s interiérovými malbami. Obklady stěn kombinují keramické obklady (v provozním zázemí), skleněné mozaiky (v koupelnách hotelu) nebo štípané břidlice (v části wellness). V restauraci a vstupních prostorách jsou stěny obloženy dřevěnými podlahovými prkny a částečně černým plechem. Podlaha v restauraci je dřevěná dubová třívrstvá, v konferenčním sále a v pokojích jsou položeny kobercové čtverce. Vnější povrchy Fasáda budovy kombinuje hliníkový tahokov (2. 5.NP) a černý plech (sokl obepínající budovu do výše 1.NP, arkýře, vstup na střechu, meziokenní vložky a lemování oken). V části zakryté tahokovem fasádu zatepluje vrstva minerální izolace o tloušťce 120 mm. Na ní je použita celoprobarvená omítka v šedém odstínu. Desky tahokovu jsou kotveny bodově pomocí nerezových kotev do podkladních nosných betonových zdí přes závitovou tyč s vyme- 1"#$ÿ)!.'-,& *"#$ÿ)!1'&!& +"#$ÿ)!('01& Konstrukční a materiálové řešení Hlavní nosnou konstrukci budovy tvoří železobetonová konstrukce sloupy, stěny, stropy a průvlaky. Konstrukce je zčásti vyzděna z cihelných bloků tloušťky 200, 300 a 400 mm po obvodových stranách (jde o parapety, zdivo vestavku, zdivo 1.NP). Vnitřní Pohled na nároží budovy ("#$ÿ)*'&+&!"#$ÿ%&'&&&!"$$ÿ/,'!&& Řez hlavním schodištěm prosincový speciál 9

10 Nárožní arkýře Detail fasády z tahokovu Restaurace Vstupní hala s recepcí 10 prosincový speciál

11 Systém vytápění Vytápění hotelu zajišťuje dvojice tepelných čerpadel, která čerpají teplo z pěti zemních vrtů z hloubky 150 m. Dvoukilometrový podzemní labyrint, v němž neustále proudí kapalina, v létě naopak slouží k ukládání tepla z hotelu do země. Klizovacími matkami a podložkou pro dotlačení s krycí matkou. Odsazení tahokovu činí 80 mm od vlastní fasády. Je použit hliníkový tahokov tloušťky 2 mm, velikosti základních desek činí cca 2500 x 1250 mm. Pro plechové fasádní desky na zbylé části pláště budovy byl použit materiál Saraybond (alucobond), lakovaný do černé barvy RAL 9005, s finálním matovým lakem. Vzhledem k požadavku na požární odolnost byly vybrány desky s nehořlavým jádrem (nehořlavost třídy A2). Jde o systémovou větranou fasádu pro tloušťku 120 mm izolantu (minerální izolace) se vzduchovou mezerou 40 mm. Fasádní desky jsou do podkladních hliníkových roštů kotveny nýty. Na arkýřích se vzduchová mezera snížila na 20 mm, na rozích jsou desky ohýbané do úhlu 90. Desky tvoří zároveň ostění oken. K fasádě byly lepeny. Spárořez obou typů desek byl pečlivě korigován a koordinován s dodavateli, aby bylo dosaženo optimálního výsledku, včetně eliminace zbytečných prořezů. Před vlastní montáží se vyzkoušely vzorky jednotlivých prvků fasády přímo na stavbě. Výplně otvorů Výplně otvorů jsou z hliníku, se zasklením izolačním dvojsklem. Vnitřní prosklené stěny jsou s otevíravými dveřmi z hliníkových profilů a z bezpečnostního skla. Vnitřní dveře jsou plechové s obložkovými zárubněmi, v provedení bílý lak. Dveře v restauraci mají dřevěný obklad podle okolních stěn. Pro osvětlení vnitřní chodby ve 3.NP jsou použity tubusové světlovody Lightway. matizaci při provozu restaurace a v průběhu konferencí nebo jiných společenských akcí zajišťuje výkonná vzduchotechnika řídící nejen teplotu, ale i kvalitu vzduchu. K udržování tepelného komfortu v hotelových pokojích je zvolena netypická kombinace podlahového topení a stropního chlazení bez použití ventilátorů. V budově sousedící s hotelem byla instalována plynová kogenerační jednotka, jež má v havarijních případech zajistit hotelu dodávku elektřiny. Kogenerační jednotka však i v normálním provozu zásobuje elektřinou budovu sousedící s hotelem a vyrobené teplo se využívá k vytápění jak této budovy, tak i hotelu. V létě se teplo z kogenerační jednotky používá k chlazení hotelu prostřednictvím absorpční chladicí jednotky. K teplotní regeneraci vrtů a předehřevu TV se využívá také teplo z odpadních vod hotelu. Složitý technologický systém je řízen pomocí systému B&R, který ovládá tepelná čerpadla, kogenerační jednotku, jednotky VZT, absorpční jednotku, vychlazování odpadních vod a klimatizaci ve všech prostorách hotelu. Základní údaje o stavbě Název stavby: Fabrika hotel, Humpolec Investor: MHA, s.r.o. Hlavní projektant: OK PLAN ARCHITECTS, s.r.o. Architekti: architekt Luděk Rýzner, Ing. arch. František Čekal, Ing. arch. Marcela Susedíková Stavební část: Ing. Pavel Hanzlíček Generální dodavatel: Podzimek a synové s.r.o. Hlavní stavbyvedoucí: Stanislav Man Realizace: 03/ /2011 inzerce Jsme zde pro Vá... KVALITA RYCHLOST ZÁRUKY CERTIFIKACE STABILITA SOLIDNOST Realizace staveb pro státní i soukromý sektor sportovní, průmyslové, zemědělské a ostatní halové stavby administrativní, provozní a skladové objekty rodinné domy, dvojdomy, řadové domy, bytové domy střešní konstrukce (krovy, vazníky, lepené prvky) ostatní stavby Sídlo firmy a výrobní závod Haas Fertigbau Chanovice s.r.o. Chanovice Horažďovice tel.: fax: Chanovice@Haas-Fertigbau.cz Obchodní centrum v Praze Černokostelecká Praha 10 tel.: fax: Praha@Haas-Fertigbau.cz prosincový speciál 11

12 interview text Petr Zázvorka grafické podklady archiv SPS v ČR foto Tomáš Malý Stát potřebuje dlouhodobou a stabilní koncepci stavebnictví Stalo se dobrou tradicí, že v prosincovém speciálu časopisu Stavebnictví hodnotí prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Ing. Václav Matyáš situaci v českém stavebnictví právě končícího roku. Tentokrát se jeho analýza dotýká i nedostatku koncepce v řízení tohoto odvětví, důležitého pro stát a jeho ekonomiku. Ing. Václav Matyáš, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Můžete analyzovat současný stav stavebnictví v ČR a odhadnout trend dalšího vývoje tohoto odvětví v roce 2013? Stavebnictví v ČR je jako jediné odvětví již čtvrtým rokem v recesi. Pokles stavební produkce v roce 2012, při střízlivém odhadu ročního propadu 5 %, ve srovnání s obdobím na počátku ekonomické krize v roce 2008 dosáhne přibližně 100 mld. Kč. Kumulovaně za roky 2009 až 2012 to činí 277 mld. Kč. Trend dalšího vývoje v roce 2013 přitom nepřináší naději na zlepšení situace. Došlo k dramatickému poklesu zásoby práce. Příprava velkých staveb důležitých pro budování infrastruktury byla téměř zastavena. Není zajištěno spolufinancování staveb dotovaných z fondů Evropské unie a není jasná ani strategie vývoje v dalších letech. Na tuto situaci jsme, bohužel, nezaznamenali u politické reprezentace žádnou adekvátní reakci. Trhu veřejných investic dominuje jediný zákazník stát. Ten má reálnou možnost trh ovlivňovat tak, aby z toho měla celá společnost i ekonomika profit. Proto je ze strany státu nutná dlouhodobá politika v oblasti veřejných investic. Přístup státu k investicím by měl být pragmatický, s důrazem zejména na koncepčnost, proticykličnost a zachování kontinuity. Samozřejmostí by měl být přístup nesvázaný s politickým cyklem. Měl by směřovat k takovým opatřením, která povedou ke stabilizaci stavebnictví v krátkodobém horizontu a která by za stanovených podmínek vedla k dlouhodobě udržitelnému objemu stavební výroby. Jak hodnotíte situaci v ČR při porovnání s okolními státy Evropy? Vyspělá Evropa řeší ekonomickou situaci cestou stabilního rozvoje investic, aby nebrzdila ekonomiku. Rovněž situace v okolních státech sleduje tento trend. ČR jde bohužel opačným směrem, dochází k výraznému podcenění multiplikačního efektu stavebnictví na ekonomiku. Jednou ze základních funkcí státu by přitom měla být stabilizace ekonomiky, mimo jiné prostřednictvím řízených investic, především do infrastruktury. Právě na tento segment je však dopad nejhorší. Význam dopravní infrastruktury ČR je zřejmý, závisí na ní do značné míry dynamika rozvoje ekonomiky státu. Jaká je situace s financováním Státního fondu dopravní infrastruktury pro rok 2013? Na konci roku nás čeká tradiční proces schvalování rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) v Poslanecké sněmovně PČR. Předložený vládní návrh vyvolává vážné obavy, bilance zdrojů pro příští roky nás nemůže nechat v klidu. Málokdy byl návrh rozpočtu na daný rok pro všechny dostačující, ale až dosud se vždy současně dodávalo, že příští rok se situace zlepší. Tentokrát však vláda návrhem rozpočtu SFDI dává jasný signál, že bude v dalších letech ještě hůř. Pro dopravní infrastrukturu má být v příštím roce k dispozici 64,5 mld. Kč (letos je to podle schváleného rozpočtu 66,1 mld. Kč), v roce 2014 již jen 56,7 mld. Kč a v roce 2015 pouze 46,2 mld. Kč. V tomto ohledu stačí zmínit Programové prohlášení vlády z roku 2010 (jiné k dispozici není), ve kterém se dočteme o závazku zachovat výši investic do dopravní infrastruktury. Rozpočet SFDI v roce 2010 přitom činil 96 mld. Kč, vláda tedy plánuje v dalších letech pokles výdajů o více než 50 %. Podle průvodního materiálu k návrhu rozpočtu, který je předložen k projednání ve sněmovně, nebude možné za daných finančních parametrů zahájit žádnou novou výstavbu, nebude dostatek národních zdrojů na povinné spolufinancování projektů hrazených z EU, s velkou pravděpodobností nedojde k úplnému vyčerpání zdrojů Operačního programu Doprava. Bude také nutné krátit finanční prostředky na opravu a údržbu. Nic z toho, co má SFDI ze zákona zajišťovat, tedy nebude dostatečně financováno. Jestliže se připouští možnost, že nedojde k úplnému vyčerpání evropských fondů, jde o fatální selhání řízení resortu dopravy. Je otázkou, jsme-li dobrými hospodáři, když nejsme schopni využít dotací, kdy ke každým 30 Kč z národních zdrojů EU přidá ČR 70 Kč. V návrhu rozpočtu SFDI se dočteme, že podle správců dopravní infrastruktury by bylo potřeba pro příští rok zajistit částku 89 mld. Kč. chybí tedy téměř 25 mld. Kč. Vzhledem k plánovanému trvalému poklesu výdajů v dalších letech je evidentní, že deficit financování dopravní infrastruktury bude nadále prohlubován, hrozí zacyklení a dlouhodobá neudržitelnost systému. Místo dohánění Evropy se od ní systematicky a zdá se, že i řízeně, vzdalujeme. Jaké lze tuto obtížnou situaci řešit? Rád bych poznamenal, že za poslední čtyři roky se vystřídalo na postu ministra dopravy ČR již sedm osob. Při průměrně osmiměsíční frekvenci trvání ministra ve funkci je opravdu problém vytvořit byť i střednědobou koncepci rozvoje dopravní infrastruktury ČR. Zodpovědná vláda však musí mít vždy na prvním místě vizi budoucího směřování celé země, vědět, z čeho bude stát generovat své příjmy, jaké má konkurenční výhody a v čem je přidaná hodnota, kterou může a chce nabídnout v širším měřítku. Teprve pak mohou být zodpovědně rozvíjeny jednotlivé dílčí koncepce a činěna rozhodnutí, jaké investice jsou nut- 12 prosincový speciál

13 Index stavební produkce (vztaženo k počátečnímu roku 2008) né a potřebné k dosažení těchto příjmů, jak, kdy a z čeho budou financovány. ČR bohužel postrádá jasnou a jednoduše čitelnou vizi směřování ve většině oblastí a odvětví. Neexistuje tedy ani žádná dlouhodobá a stabilní koncepce státu v oblasti veřejných investic a stavebnictví. Je nezbytné, aby si politická reprezentace uvědomila nezbytnost stavebnictví pro národní hospodářství, pozici státu v tomto odvětví a stanovila jasnou a dlouhodobě platnou koncepci. Musí také pro stavebnictví určit partnera, který za její naplňování bude odpovídat, stejně jako za nastavení transparentního, pokud možno byrokraticky nenáročného, flexibilního a korupci nepřátelského prostředí. Mělo by to být ideálně jedno ministerstvo, spojující kompetence Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Ministerstva pro místní rozvoj ČR, Ministerstva dopravy ČR a Ministerstva životního prostředí ČR. Tento spolehlivý a racionálně fungující model existuje například v Německu, ale také na Slovensku. V okolních státech zřejmě povzbudila růst ekonomiky prorůstová opatření. Jaká je situace v ČR? Premiér Nečas po schválení daňového balíčku hovořil o ukončení éry škrtů a přechodu k prorůstovým opatřením. Skutečnost je však taková, že pro příští rok nebude v oblasti dopravní infrastruktury částka navýšena. Bylo pouze přislíbeno, že nedojde k ohlášeným výrazným škrtům v rozpočtu. Pokud bude vláda ochotna přehodnotit své priority a přidat peníze na investice do dopravní infrastruktury, projeví se výrazné multiplikační efekty, které se státu, zvláště v době ekonomické recese, mnohonásobně vyplatí. Stabilizace pracovních míst, podpora ekonomické aktivity firem a s ní spojené výnosy veřejných rozpočtů jsou přímým efektem takto realizované investice. Nutné je však především posílit národní zdroje v rozpočtu SFDI. Jen tak je možné systém stabilizovat a vytvořit předpoklady pro udržitelné financování do 110,0 105,0 100,0 95,0 90,0 85,0 80,0 75,0 70,0 65,0 60,0 I. II. Index stavební produkce srovnání let 2008, 2009 a 2012 III. budoucna. Odpověď, kde nalézt potřebné finanční prostředky, je nutné hledat především ve zdrojích, jež každoročně ve státním rozpočtu generují uživatelé dopravní infrastruktury. Na daních a poplatcích se vybere cca 100 mld. Kč, je však nutné správně nastavit priority veřejných výdajů pro adekvátní investování. Rozhodně je zapotřebí uvažovat i o možnosti využití úvěru EIB, kterému se Ministerstvo financí ČR brání. Deficit státního rozpočtu pod 3 % se stal mantrou i za cenu mnohem horších důsledků, než je rozvolnění tempa k dosažení vyrovnaného rozpočtu. Kritická situace se netýká pouze realizace staveb, ale i jejich přípravy, kdy se můžeme dostat do situace, že budeme chtít uplatnit prorůstová opatření, ale nebudeme pro ně mít připravené projekty. Pozornost je nutné zaměřit také na kontrolní mechanizmy a efektivitu výdajů. Pokud bychom měli shrnout charakteristiku současného stavu financování dopravní infrastruktury v ČR, pak platí, že máme málo peněz, budeme jich mít ještě méně, ty, které se nám nabízejí k čerpání z Operačního programu Doprava, asi nevyčerpáme, nedostatečně financujeme přípravu nových projektů a máme výrazné rezervy v kontrolních mechanizmech. Týká se tato situace i dalších segmentů stavební výroby? V bytové výstavbě například dochází, bohužel, ke kopírování situace, která je odrazem snižující se spotřebitelské poptávky. Jestliže v roce 2008 byla zahájena IV. V. VI. VII. VIII. výstavba cca bytů, v letošním roce bude zahájen stěží poloviční počet. Stimulem pro pozemní stavitelství byl do jisté míry program Panel a program Zelená úsporám. Současná náhrada těchto programů programem Panel II (Šetři), spolu s odklonem od dotační politiky, bude optimistická očekávání naplňovat jen těžko. Je to škoda, protože program Panel od roku 2001, kdy začal, do roku 2010, kdy skončil, generoval při investici cca 11 mld. nárůst stavebních prací cca o 66 mld. Kč a byl výhodný i pro stát. Propad výroby má a bude mít v budoucnu pro všechny segmenty stavebnictví negativní důsledky. Pokud to jde, firmy nechtějí propouštět své zaměstnance, protože jsou jejich největší hodnotou. V řadě firem však dochází k mnohdy hromadnému propouštění, řada firem také zmizela ze stavebního trhu. Přes tuto situaci existují firmy, které i v těchto podmínkách byly vyhodnoceny jako úspěšné stavební firmy roku 2012 v rámci soutěží TOP STAV, Dnů stavitelství a architektury, soutěže Stavba roku a dalších, na jejichž organizaci se SPS v ČR podílí. Managementu těchto firem i jejich pracovníkům nelze nevyslovit obdiv a dík. Jak reaguje SPS v ČR na současný stav? SPS v ČR je vrcholným představitelem českého stavebnictví a garantuje zastupování oboru na nejvyšší úrovni. Aktivně, tedy jako přímý účastník, se účastní všech jednání týkajících se situace ve stavebnictví. A to ať již jde o kontakty na úrovni ministrů vlády ČR, IX. X. XI. XII. Poradního sboru předsedy vlády pro sektor stavebního průmyslu, tripartity, při jednání ve výborech a podvýborech Parlamentu ČR nebo ve vládní komisi 3x5 (pět náměstků ministrů, pět ekonomických expertů rady vlády NERV, pět zástupců podnikatelských svazů), která vypracovala dokument Opatření vlády ČR pro zlepšení podmínek rozvoje hospodářství, podporu podnikání a zaměstnanosti. Dokumentem objektivně dokládajícím současnou situaci stavebnictví v ČR je Průzkum SPS aktuální situace stavebních firem Důležitým diskuzním odborným fórem, které SPS v ČR každoročně organizuje, je Fórum českého stavebnictví, na němž se setkávají klíčové osobnosti odvětví. SPS v ČR rovněž spolupracuje s profesními organizacemi, ať již na úrovni spolupráce SIA ČR Rady výstavby, nebo přímo, jako například s Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě a Českým svazem stavebních inženýrů. Přes všechny obtíže, jež v současné době firmy, podnikající ve stavebnictví, musí překonávat, však nelze pochybovat, že je potřeba nerezignovat a snažit se v praxi o vytvoření podmínek pro skutečný, trvale udržitelný rozvoj země. Všem kolegům, našim členům, firmám, organizacím i jejich pracovníkům bych rád poděkoval za spolupráci, požádal je, aby zůstali spolu s námi v konzistentním tlaku na vládu a politickou reprezentaci a pomohli tak překonat nelehké období českého stavebnictví. prosincový speciál 13

14 interview text Petr Zázvorka foto Tomáš Malý, archiv Eurovia CS, a.s. Zárukou úspěchu projektu PPP je politická vůle Redakce časopisu Stavebnictví poblahopřála generálnímu řediteli firmy Eurovia CS, a.s., Ing. Martinu Borovkovi k šedesátiletému výročí firmy a zároveň i k vyhodnocení této společnosti jako nejlepší stavební firmy roku 2012 v kategorii nad 200 zaměstnanců. Generální ředitel společnosti Eurovia CS, a.s., Ing. Martin Borovka Musím zdůraznit, že blahopřání k dosaženým výsledkům stavební skupiny Eurovia CS se týká celého období, kdy jsme se za několik desetiletí stali z regionálního dodavatele silnou stavební skupinou, lídrem oboru, který je podepsán pod řadou kvalitních projektů, uvádí Martin Borovka. Mohl byste se zmínit o hlavních stavbách a událostech, které ovlivnily vývoj firmy? Založení stavební skupiny Eurovia CS, a.s., se datuje k 1. březnu Tehdy vznikl z Dopravních staveb Havlíčkův Brod národní podnik Stavby silnic a železnic (SSŽ), jenž již přejmenovaný přesouvá své sídlo do Prahy. Kořeny podniku ovšem sahají do doby ještě starší. Některé stavební firmy, které se staly součástí skupiny, existovaly již v období první republiky. Od poloviny padesátých let minulého století se změnila specializace činností a začínaly dominovat stavby dopravní infrastruktury. V následujících letech pak proběhlo několik organizačních změn. Ta největší se odehrála v roce 1958, kdy začleněním podniků Baraba a Živičné vozovky vznikly tzv. velké SSŽ. Na počátku roku 1965 byla vytvořena v Bratislavě společnost VHJ Československé inženierske stavby, později přejmenovaná na Inženierske staviteľstvo, kam patřilo do roku 1988 i SSŽ. To se v tomto roce přetvořilo na státní podnik. V květnu 1992 se podnik změnil na akciovou společnost. Po privatizačním procesu se v červenci 1992 stala majoritním vlastníkem SSŽ francouzská společnost Entreprise Jean Lefebvre. V druhé polovině roku 2001 přebrala majoritu nad EJL a tím i nad SSŽ další francouzská firma Eurovia ze skupiny VINCI, jež v roce 2006 získala v SSŽ stoprocentní podíl. Úspěšný proces privatizace v devadesátých letech minulého století velmi pozitivně ovlivnil další vývoj firmy. Ze staveb důležitých mezníků rozvoje podniku musíme jmenovat například stavbu dálnice D1 nebo stavbu Nuselského mostu. Dalším důležitým hlediskem pro rozvoj stavební skupiny bylo získání firem, jež vhodně doplnily široké portfolio jejích činností. Ve stavební Skupině Eurovia tak našly své místo bývalé Silnice Nepomuk, Silba, a.s., SSŽ, Silnice Brno, Dopravní stavby Ostrava, Cestné stavby Košice, Severokámen, Západokámen a Stredoslovenské kameňolomy. V současné době představuje struktura skupiny Eurovia CS šest oblastí, geograficky pokrývajících Čechy, Moravu i Slovensko. Jedná se o Oblast Čechy západ, Oblast Čechy střed, Oblast Čechy východ, Oblast Morava, Oblast Slovensko Eurovia SK, a.s., a Oblast Obalovny a lomy. Důležitým mezníkem rozvoje byl návrat na slovenský trh. Kapacity firmy, která působí v obou regionech, lze vzájemně posilovat podle potřeby. Vyrovnávají se tak výkyvy v obou blízkých oblastech. I když zastáváme názor, že oblast dopravních staveb, ve které naše firma působí, je především regionálního charakteru, podařilo se Eurovii získat zakázky v oboru železničního stavitelství také na dalších trzích východní Evropy, konkrétně v Litvě. Za posledních dvacet let firma úspěšně dokončila řadu významných staveb v různých oblastech ČR. Nemohu se nezmínit o stavbě dálnice D8, kde byla naše firma hlavním dodavatelem v celé její délce od pražského sídliště Prosek až ke státním hranicím České republiky. Důležitou stavbou byly rovněž dokončené úseky rychlostní komunikace R6, dálnice D3 a D47, železniční koridory na Moravě i v západních Čechách. Široké portfolio činností doplnily další stavby a rekonstrukce, ať již se jednalo o čistírny odpadních vod, rekonstrukce plavebních komor, výstavbu protipovodňových opatření, ale také hloubené a ražené tunely, jako například nedávno dokončený Olbramovický tunel, který je součástí modernizace trati Votice Benešov u Prahy. K zajímavým stavbám patřila rekonstrukce stadionu pražské Sparty nebo Jiřského náměstí a Vikářské ulice v areálu Pražského hradu. Nelze vyjmenovat všechny stavby, celkem se však jedná přibližně o 1500 zakázek za rok v hodnotě od 1 mil. do 5 mld. Kč. Eurovia CS je první česká stavební firma, jež úspěšně dokončila projekt PPP. Můžete zhodnotit vaši účast? Jde o skutečně složitou problematiku, kterou nelze objasnit v několika větách. Podstatou projektu PPP je politická vůle, tj. rozhodnutí projekt touto formou uskutečnit. To by mělo přesahovat volební období, aby se zabránilo změnám podmínek při případné změně vládní garnitury. Přípravná fáze úseku dopravní stavby vyžaduje tým, jenž se soustřeďuje na její přípravu v období nejméně čtyř let. Je třeba, aby v tomto týmu pracovali odborníci, kteří se projektu PPP již zúčastnili a mají s jeho průběhem i možnými riziky zkušenosti. Výběrové řízení takového projektu PPP, ve kterém naše firma vyhrála v soutěži se čtyřmi zájemci, byla stavba rychlostní silnice R1 na Slovensku, v úseku Nitra Selenec Beladice Tekovské Nemce a obchvat Banské Bystrice. V historii firmy jde o největší stavbu, které se dosud zúčastnila a která prověřila mezní možnosti naší stavební skupiny. Pozitivně se projevila velikost a síla skupiny, rezervy z České republiky bylo možné přesunout na Slovensko. Předpokladem pro úspěšné zakončení projektu PPP bylo zajištění průběhu stavby souborem příslušných zákonných opatření, včetně včasného výkupu stavebních pozemků. Stabilní klima mělo vliv na nepřerušený tok investic, zajišťovaný úvěry světových bank. Projekt byl připraven v období vlády ministerského předsedy Roberta Fica a probíhal rovněž v průběhu působení vlády premiérky Ivety Radičové. Přes odlišné politické 14 prosincový speciál

15 názory však nedošlo v průběhu stavby k žádným změnám, které by negativně ovlivňovaly její průběh. Naopak, ministerstvo financí slovenské vlády, jež nebyla projektu PPP příliš nakloněna, konstatovalo, že stavba zvedla HDP Slovenska o 0,2 %. Díky stavebnímu růstu došlo rovněž ke zvýšení zaměstnanosti obyvatel, lepšímu spojení měst na trase dálnice, zvýšila se i bezpečnost dopravy v regionu. Pro Eurovii CS se ovšem stalo předpokladem k úspěšnému dokončení projektu splnění všech podmínek kontraktu, včetně náročných termínů stavby. Kromě kontroly kvality bylo nezbytné zajišťovat rovněž včasné nástupy dodavatelů, což znamenalo například organizovat pravidelné porady na nejvyšší úrovni přímo na stavbě po celé období od podpisu koncesní smlouvy v březnu 2007 do letošního podzimu, kdy byla dokončena poslední etapa stavby. Ani po jejím dokončení však naše práce nekončí, součástí kontraktu je rovněž pravidelná údržba komunikace, výměna svodidel po uplynutí třiceti let atd. inzerce Můžete porovnat situaci na Slovensku s přípravou projektů PPP v Čechách? Podmínky pro úspěšnou realizaci projektů PPP se v České republice dosud bohužel nepodařilo vytvořit. Zdá se, že politická vůle i potřebné zákonodárství dosud chybí. Přesto jsou zcela jistě projekty PPP jednou z cest, jak vytvořit potřebnou dopravní infrastrukturu, nezbytnou pro další rozvoj hospodářství České republiky. Stále větším problémem se obecně stává doplňování odborných profesí řadu odborností postihuje generační obměna. jak řešíte tento problém? Dosti dlouhou dobu jsme doplňovali specialisty ze strojních oborů absolventy SOU v Ohradní ulici v Praze, bývalého učebního závodu SSŽ. Po jeho zrušení bohužel docházelo k problémům s výchovou nových pracovníků těchto profesí. Proto jsme byli nuceni si vytvořit nové tréninkové centrum, vzniklé rekonstrukcí bývalé obalovny ve Dvoře Králové. Vlastní tréninkové centrum Rychlostní silnice R1 na Slovensku je prvním projektem PPP, který dokončila firma z České republiky je zařízení, určené pro vzdělávání zaměstnanců skupiny. Toto interní vzdělávání se vhodně doplňuje spoluprací s vybranými odbornými středními školami, s nimiž jsme uzavřeli příslušné smlouvy. Přestože se nám takto daří vznikající problémy eliminovat, je pokles v úrovni odborné výchovy nových potřebných učebních oborů zřejmý. Osobně se domnívám, že by situaci řešilo školství dotované firmami, při zavedení zvýhodněných odčitatelných položek z odvodu daní. Jde o problém komplexní, dotýkající se celého odborného školství. Jak hodnotíte současný stav českého stavebnictví? Situace v českém stavebnictví je katastrofální. Na rozdíl od soukromého vlastníka stát bohužel problémy neřeší, ale doslova valí před sebou. Obávám se, že nastává období, kdy se desítky stavebních firem z trhu ztratí, se všemi představitelnými důsledky pro ekonomiku tohoto státu. Přes toto konstatování bych chtěl poděkovat pracovníkům v naší firmě i obchodním partnerům za spolupráci a věřit, že krizové období překonáme. Vidíme věci jinak. Unikátní ocelové konstrukce navrhujeme kreativně a ekonomicky. Naše myšlenky, znalosti a zkušenosti v oboru ocelových konstrukcí umožňují k Vašim přáním přistupovat kreativně a zároveň ekonomicky. Disponujeme rozsáhlým technickým zázemím, vlastním výrobním závodem a technickou kontrolou na nejvyšší úrovni. Spoléhejte na profesionály v oboru. NÁVRH DODÁVKA A MONTÁŽ ŘÍZENÍ STAVEB DIAGNOSTIKA Konstrukce rozhledny Velký Kamýk, Písek Zimní stadion, Chomutov Protihluková stěna - II. etapa, Hradec Králové Stanice metra Střížkov, Praha Hangár, letiště Ostrava - Mošnov ELENZ - zauhlování, Ledvice SPOLEČNOST JE ŘÁDNÝM ČLENEM ČAOK EXCON, a.s. Sokolovská 187/203, Praha 9 Tel.: Fax: excon@excon.cz prosincový speciál 15

16 statistika text a grafické podklady Ing. Petra Cuřínová Stavebnictví v letech 2011 a 2012 Stavebnictví v ČR dosáhlo své konjunktury v roce 2008 a od té doby klesá. Index stavební produkce (ISP) zaznamenal v roce 2011 meziroční pokles o 3,5 %. Tab. 1. Index stavební produkce pro rok 2011 a 2012 Také v prvních třech čtvrtletích roku 2012 zlepšení nenastalo a výkon českého stavebnictví je stále pod úrovní předchozích let (viz tabulka 1). Produkce v pozemním stavitelství klesá již od roku 2008, zatímco v inženýrském stavitelství pokles nastal o dva roky později. Stavební produkce klesla v lednu až září 2012 meziročně o 6,2 %. Ve srovnání s konjunkturním rokem 2008 se jedná dokonce o pokles o 20,7 %. Přestože se stavebnictví potýká s úbytkem stavebních zakázek a nedostatečnou poptávkou, byl vývoj v jednotlivých kategoriích rozdílný. Za propady aktuálně stojí zejména nepříznivý vývoj v inženýrském stavitelství. To v lednu až září 2012 pokleslo o 14,2 % a pokles byl zaznamenán ve všech čtvrtletích. O něco lépe si stojí pozemní stavitelství, jeho produkce klesla v 1. až 3. čtvrtletí roku 2012 meziročně o 2,6 % a výkon ve 2. čtvrtletí se pohyboval dokonce nepatrně nad úrovní stejného období minulého roku (+0,1), a to především v důsledku vývoje v kategorii malých stavebních společností. Příspěvky jednotlivých kategorií na celkový index stavební produkce jsou vidět v tabulce 2. Pro lepší srovnatelnost údajů o stavební produkci se každý měsíc provádí sezonní očištění celé časové řady metodou TRA- MO/SEATS implementovanou v programovém produktu DE- METRA. Časová řada použitá pro toto sezonní očišťování začíná údaji od ledna Po sezonním očištění lze porovnávat stavební produkci za jednotlivá čtvrtletí, jdoucí po sobě. Pokud se časová řada měsíčních údajů očistí o sezonní vlivy a náhodné faktory, výsledkem je trend indexu stavební produkce. Jeho křivka směřuje poměrně prudce dolů a v současné době se již nachází pod úrovní roku 2005, jak ukazuje graf 1. Stavební podniky s padesáti a více zaměstnanci Mnoho optimizmu neposkytuje ani statistika stavebních zakázek (tabulka 3), které jsou zjišťovány za stavební podniky s padesáti a více zaměstnanci. Tyto podniky v prvních devíti měsících roku 2012 v tuzemsku získaly 30,5 tisíc stavebních zakázek a tento počet meziročně klesl o 14,7 %. Celková hodnota těchto zakázek meziročně klesla o 25,1 % a činila 105,6 mld. Kč. Na pozemním stavitelství uzavřely podniky nové 1. čtvrtletí 2. čtvrtletí 3. čtvrtletí čtvrtletí Změna indexu stavební produkce 9,4 4,9 5,7 6,2 V tom (rozklad v procentních bodech): Pozemní stavitelství Inženýrské stavitelství 3,8 5,6 +0,1 5,0 Tab. 2. Rozklad meziročního přírůstku indexu stavební produkce v roce 2012 Graf 1. Trend indexu stavební produkce, bazický index ze stálých cen 2,5 3,2 1,8 4,4 zakázky v hodnotě 55,9 mld. Kč, což v meziročním srovnání představuje pokles o 10,1 %. Hodnota nových zakázek na inženýrském stavitelství činila 49,7 mld. Kč a ve srovnání se stejným obdobím minulého roku klesla o 36,9 %. Z výše uvedených dat je zřejmé, že průměrná hodnota jedné stavební zakázky klesá, což souvisí s úbytkem velkých veřejných zakázek, zejména na dopravní infrastrukturu. Průměrná hodnota jedné stavební zakázky činila v 1. až 3. čtvrtletí tohoto roku 3,5 mil. Kč, což znamená v meziročním srovnání pokles o 12,2 %. Ke konci 3. čtvrtletí roku 2012 měly stavební podniky s padesáti a více zaměstnanci celkem smluvně uzavřeno 12,1 tisíc zakázek, což představuje meziroční pokles o 9,7 %. Tyto zakázky představovaly zásobu dosud neprovedených stavebních prací v celkové hodnotě 144,3 mld. Kč a tento objem uzavřených zakázek se ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku snížil o 13,1 %. Hodnota nasmlouvaných stavebních zakázek se snižuje již od počátku roku 2009 a v současnosti se jejich objem ve finančním vyjádření pohybuje na úrovni roku Uvedený trend se týká jak soukromých, tak i veřejných zakázek, i když vývoj v jednotlivých kategoriích nebyl zcela totožný. Odlišnosti vycházejí z ochoty stá- 16 prosincový speciál

17 Tab. 3. Nové stavební zakázky u podniků s padesáti a více zaměstnanci 1. čtvrtletí 2. čtvrtletí 3. čtvrtletí čtvrtletí Změna indexu nových zakázek 46,1 13,8 13,3 25,1 V tom (rozklad v procentních bodech): Pozemní stavitelství Inženýrské stavitelství tu financovat stavební akce a také z objemu prostředků, které jsou čerpány z Evropské unie. Z celkového stavu tuzemských zakázek 37,3 53,1 Graf 2. Trend celkového objemu stavebních zakázek ke konci 3. čtvrtletí roku 2012 u podniků s padesáti a více zaměstnanci Graf 3. Stavební práce v roce 2011 podle výstavby (všechny stavební firmy) +6,9 29,5 Tab. 4. Rozklad meziročního přírůstku nových stavebních zakázek v roce 2012 uzavřených ke konci 3. čtvrtletí roku 2012 připadalo na veřejné zakázky 74,6 mld. Kč a jejich objem se meziročně snížil o 18,6 %. +3,0 26,6 10,1 36,9 Hodnota soukromých zakázek ve srovnání s minulým rokem klesla o 13,5 % na 53,8 mld. Kč. Relace mezi soukromými a veřejnými zakázkami je ovlivněna tím, že ve statistickém zjišťování jsou zahrnuty především větší stavební podniky, jež mají výrazně vyšší podíl veřejných zakázek. Více informací o struktuře stavební produkce podle kategorií výstavby a také o jejím územním rozmístění poskytují data zjišťovaná v roční periodě. Pro publikování strukturálních dat je nejvhodnější použít stavební práce podle dodavatelských smluv (S), které se svým pojetím blíží tržbám a lze je publikovat ve finančním vyjádření. Objem skutečně provedených prací se uvádí ve fakturovaných hodnotách v běžných cenách. V roce 2011 provedly stavební společnosti stavební práce v hodnotě 464 mld. Kč, z toho více než polovina (255 mld. Kč) připadala na větší stavební firmy s více než dvaceti zaměstnanci. Většina stavebních prací se týká nové výstavby, rekonstrukcí a modernizací, přibližně čtvrtina prací připadla na opravy a údržbu. Podíl prací provedených v zahraničí byl zanedbatelný, ale najdou se i firmy, kde práce v zahraničí tvoří významnou součást jejich celkového obratu. Výše uvedená struktura stavebních prací se v průběhu jednotlivých let významným způsobem nemění. Rozdělení v roce 2011 ukazuje graf 3. Za větší podniky s dvaceti a více zaměstnanci jsou dostupné podrobnější údaje o struktuře stavebních prací, které fakturují konečnému odběrateli. Stavební práce na nové výstavbě i opravách a údržbě se třídí podle klasifikace stavebních děl a v průběhu minulých let jsou v této struktuře patrné změny. Zcela zřetelně je vidět pokles podílu výstavby budov, především pak budov vícebytových. V období boomu bytové výstavby činil tento podíl až 13 % z celkových stavebních prací podniků s dvaceti a více zaměstnanci, v roce 2011 to bylo pouze 9 %. Podobnou situaci lze pozorovat v kategorii dálnic a silnic, kde byl propad ještě razantnější (z 22 % na 16 % v roce 2011). Pokud porovnáme strukturu stavebních prací pouze na opravách a údržbě, tvoří plnou čtvrtinu oprava místních a účelových komunikací. Na nové výstavbě mají největší podíl průmyslové budovy a dálnice. Stavební práce v regionech Vzhledem k tomu, že stavebnictví je narozdíl od dalších odvětví průmyslu pevně spjato s místem výsledné produkce (tedy výstavby), je zajímavé porovnat stavební práce v jednotlivých regionech. Informace jsou opět pouze za podniky s dvaceti a více zaměstnanci. Z celkových fakturovaných dodávek těchto podniků ve výši 255 mld. Kč se nejvíce prostavělo v Praze (celkem 54 mld. Kč, tedy 21 %). S větším odstupem pak následují kraje Moravskoslezský (31 mld. Kč, 12 %) a Jihomoravský (26 mld. Kč, 10 %). V těchto regionech však probíhají velké investiční akce: v Praze například výstavba tunelu Blanka a dopravní obchvaty metropole, na severu Moravy se stavěly železniční koridor, dálnice nebo největší nákupní a zábavní centrum v ČR Forum Nová Karolina. Na opačném konci řady se nachází kraje prosincový speciál 17

18 0 10 mld. Kč mld. Kč mld. Kč mld. Kč 50 mld. Kč a více Liberecký Ústecký Královéhradecký Karlovarský Praha Moravskoslezský Pardubický Středočeský Plzeňský Olomoucký Vysočina Zlínský Jihočeský Jihomoravský Obr. 1. Stavební práce v roce 2011 podle místa stavby (firmy s dvaceti a více zaměstnanci) Rumburk Varnsdorf Děčín N. Bor Frýdlant 0 17 % Liberec Teplice Ústí n.l. Jablonec n.n % Litvínov Tanvald Česká Lípa % Ž. Brod Jilemnice Chomutov Most Bílina Litoměřice Turnov Lovosice Kraslice Ostrov Kadaň Vrchlabí % Semily M. Hradiště Trutnov Broumov Aš Louny Roudnice n.l. Žatec N. Paka % Mělník Ml. Boleslav Jičín Sokolov D.Králové n.l. K. Vary Podbořany Náchod Slaný Kralupy n.v. Cheb HořiceJaroměř Neratovice N.Město n.m. Br.n.L.-St.B. Nymburk N. Bydžov Rakovník Kladno M. Lázně Dobruška Lysá n.l. Hradec K. Poděbrady Kralovice Jeseník Praha Rychnov n.k. Č. Brod Beroun Kostelec n.o. Kolín Pardubice Krnov Přelouč Tachov Stříbro Nýřany Rokycany Holice Černošice Říčany ŽamberkKrálíky Hořovice Šumperk V. MýtoÚstí n.o. Plzeň K. Hora Čáslav Chrudim Dobříš Bruntál Benešov Lanškroun Stod Č. Třebová Rýmařov Příbram Kravaře Zábřeh H. Týn Litomyšl Přeštice Blovice Opava Hlučín Bohumín Hlinsko Vlašim Světlá n.s. Chotěboř Sedlčany Votice Mohelnice Orlová Uničov PoličkaSvitavy Nepomuk Domažlice Vítkov Karviná Ostrava Šternberk M. Třebová Blatná Havířov Klatovy Humpolec H. Brod Bílovec Litovel Milevsko N. Město na M. Odry Pacov Č. Těšín Horažďovice Žďár n.s. Tábor Konice N. Jičín Frýdek-Místek Olomouc Písek Bystřice n.p. Boskovice Kopřivnice Hranice Třinec Pelhřimov Strakonice Jihlava Frenštát p.r. Lipník n.b. Sušice Prostějov Přerov Vel. Meziříčí Frýdlant n.o.jablunkov Soběslav Týn n.v. Tišnov Blansko Val. Meziříčí Vodňany Bystřice p.h. Rožnov p.r. Kuřim Vyškov J. Hradec Telč Vimperk Holešov Třebíč Rosice BrnoŠlapanice Vsetín Náměšť n.o. Kroměříž Prachatice Č. Budějovice Zlín Vizovice Dačice Šlapanice Bučovice Otrokovice Třeboň Ivančice Slavkov M. Budějovice Val. Klobouky M. KrumlovŽidlochovice U. Hradiště Luhačovice Kyjov T. Sviny Pohořelice Č. Krumlov Znojmo Hustopeče U. Brod Kaplice Hodonín Mikulov Veselí n.m. Břeclav Obr. 2. Stavební práce v roce 2011 pro veřejné zadavatele (firmy s dvaceti a více zaměstnanci), podíl na celkových stavebních pracích v OPR místa stavby 18 prosincový speciál

19 Sídlo firmy (=100 %) Místo stavby (podle krajů) Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Tab. 5. Stavební práce v roce 2011 podle místa stavby a sídla firmy (firmy s dvaceti a více zaměstnanci) Karlovarský, Liberecký, Královéhradecký a Pardubický, jež jsou ovšem menší svou rozlohou (obr. 1). Stavební práce podle sídla podniku Stavební práce lze porovnávat nejen podle místa stavby, ale také podle sídla stavebního podniku, který zakázku fakturuje jako hlavní dodavatel konečnému odběrateli. V tabulce 5 vidíme, kolik stavební společnosti se sídlem ve vybraném kraji prostavěly v ostatních regionech. Všechny firmy staví nejvíce v kraji svého sídla (v tabulce 5 vyznačeno zeleně) a často také směřují své stavební aktivity do sousedních regionů. To je vidět zejména na firmách se sídlem v Olomouckém kraji, které 24 % svých stavebních prací provedly na území Moravskoslezského kraje (v tabulce 5 oranžově). V Moravskoslezském kraji staví často také firmy z krajů Zlínského a Jihomoravského (v tabulce 5 žlutě). Naopak společnosti z Karlovarského kraje na východ republiky za prací vůbec necestují (v tabulce 5 fialově) a řadí se k největším stavebním patriotům, když 86 % zakázek provedly v roce 2011 na území vlastního kraje. Nejvíce stavebních příležitostí je v Praze, proto do ní za prací přichází také stavební společnosti ze všech částí České republiky. Některé firmy v hlavním městě odpracují poměrně značnou část svých zakázek, jedná se například o firmy se sídlem ve Středočeském kraji nebo na Vysočině, ale také ve krajích Ústeckém, Libereckém a Královéhradeckém (v tabulce 5 modře). Výše popsané struktury se samozřejmě s prováděním jednotlivých akcí mohou měnit, ale základní principy a vazby v průběhu let zůstávají stejné. Veřejné zakázky Stavební firmy s dvaceti a více zaměstnanci také poskytují data o tom, kolik stavebních prací provádějí pro veřejné zadavatele (obr. 2). V roce 2011 provedly firmy stavební práce pro veřejné zadavatele ve výši 99 mld. Kč a z tohoto objemu se nejvíce prostavělo v Praze (23 mld. Kč), dále následoval Moravskoslezský kraj (11 mld. Kč) a Jihomoravský kraj (10 mld. Kč), což jsou kraje s celkově vysokým objemem stavebních prací. V jednotlivých regionech je proto zajímavé zjistit také podíl stavebních prací pro veřejné dodavatele na celkovém objemu fakturovaných dodávek všem konečným odběratelům. Průměr za celou Českou republiku se pohybuje okolo 39 % dodávek pro veřejné zadavatele z celkového objemu stavebních prací. V tomto ohledu je na tom nejlépe Karlovarský kraj (58 %) a také kraje Plzeňský (48 %) a Liberecký (47 %). Mezi jednotlivými kraji však nepanují patrné výrazné rozdíly. Pokud bychom se podívali na jemnější členění, rozdíly v jednotlivých regionech jsou ještě větší. Je to způsobeno především většími investičními akcemi financovanými z veřejných zdrojů, takže tato struktura se v průběhu let může značně měnit. Svůj vliv může v jednotlivých oblastech sehrát i nedostatek zakázek ze soukromých zdrojů, takže podíl stavebních prací pro veřejné dodavatele je logicky větší než v oblastech s celkově vyšší investiční aktivitou všech subjektů. Autorka: Ing. Petra Cuřínová, Český statistický úřad prosincový speciál 19

20 dopravní stavby text SPS v ČR Vláda hazarduje s dopravní infrastrukturou Konec roku se v Poslanecké sněmovně PČR nese ve znamení procesu schvalování rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). V roce 2013 má být z rozpočtu SFDI k dispozici 64,5 mld. Kč (letos je to 66,1 mld. Kč), v roce 2014 jen 56,7 mld. Kč a v roce 2015 pouhých 46,2 mld. Kč. Vláda už svůj návrh předložila, drobné zakolísání s daňovým balíčkem a vládou samotnou projednávání zpomalilo, nicméně vládní návrh nakonec zůstal beze změny. Ne, že by tomu v minulých letech bývalo jinak, ale tentokrát se zdá, že vláda překvapila i ty největší pesimisty. Málokdy byl návrh rozpočtu na daný rok pro všechny dostačující, ale hned druhým dechem se dodávalo, že v dalším roce se situace určitě zlepší. Vláda však tentokrát návrhem rozpočtu SFDI dává jasný signál: Peněz je málo a bude ještě hůř! Podle uvedených částek v rozpočtu na roky 2013 až 2015 zůstává záhadou Programové prohlášení vlády z roku 2010 (jiné k dispozici není), ve kterém se lze dočíst o závazku zachovat výši investic do dopravní infrastruktury. Rozpočet SFDI v roce 2010 činil 96 mld. Kč! Jak je možné, že vláda plánuje v dalších letech pokles výdajů o více než 50 %? Že je rozpočet SFDI na příští rok nedostatečný, a tudíž špatný, není jen subjektivním názorem. Kdo si přečte průvodní materiál k návrhu rozpočtu, který v současnosti leží v Poslanecké sněmovně PČR, dojde ke stejnému závěru. Píše se v něm, že za daných finančních parametrů nebude možné zahájit žádnou novou výstavbu, že nebude dostatek národních zdrojů na povinné spolufinancování projektů hrazených z EU, že s velkou pravděpodobností nedojde k úplnému vyčerpání zdrojů Operačního programu Doprava a že z důvodu nedostatku finančních prostředků je nezbytné krátit finanční prostředky na opravy a údržbu. Znamená to, že nic z toho, co má SFDI ze zákona zajišťovat, nebude dostatečně financováno! Jestliže se v této situaci připouští možnost, že nedojde k úplnému vyčerpání evropských fondů, jde o fatální selhání řízení resortu dopravy. Na jedné straně nemáme dostatek vlastních peněz a na druhé straně klidně riskujeme, že nevyužijeme ty, které nám Evropská unie nabízí. Stačí jen řádně připravit projekty a ty realizovat. Ke každým 30 Kč z národních zdrojů nám Evropa přidá 70 Kč. Jsme opravdu dobrými hospodáři, když takovou možnost nedokážeme využít na 100 %? Nebo nabízené nechceme? Vláda hazarduje s dopravní infrastrukturou. V návrhu rozpočtu SFDI se dočteme, že pro příští rok by podle správců dopravní infrastruktury bylo potřeba 89 mld. Kč, chybí tedy téměř 25 mld. Kč. Ani výhled na další roky nedává naději na zlepšení, naopak se plánuje trvalý pokles výdajů. Je evidentní, že deficit financování dopravní infrastruktury se nadále prohloubí. Hrozí zacyklení a dlouhodobá neudržitelnost systému. Na novou výstavbu není a stále ustupujeme z požadavků na opravy a údržby. Premiér Nečas sice po schválení daňového balíčku hovořil o ukončení éry škrtů a přechodu k prorůstovým opatřením, je však otázka, kde na to vláda vezme peníze. Pokud bude ochotna upravit své priority a přidat peníze dopravní infrastruktuře, bude to jen dobře. Investice do dopravní infrastruktury mají výrazné multiplikační efekty a tak se státu, obzvlášť v době ekonomické recese, do jejího rozvoje určitě investovat vyplatí. Stabilizace pracovních míst, podpora ekonomické aktivity firem a s ní spojené výnosy veřejných rozpočtů jsou přímým efektem realizované investice. Neprodleně je nutné posílit národní zdroje v rozpočtu SFDI. Jen tak je možné systém stabilizovat a vytvořit předpoklady pro udržitelné financování do budoucna. Samozřejmě je na místě otázka, kde vzít peníze. Odpověď hledejme ve zdrojích, které každoročně ve státním rozpočtu generují uživatelé dopravní infrastruktury. Na daních a poplatcích se vybere cca 100 mld. Kč. Prostor pro adekvátní investování tady bezesporu je, jen je nutné správně nastavit priority veřejných výdajů. Rozhodně je zapotřebí uvažovat i o možnosti využití úvěru EIB, na který nám EIB přidělila rámec, ale Ministerstvo financí ČR se jeho využití brání. Deficit státního rozpočtu pod 3 % se stal mantrou i za cenu mnohem horších důsledků, než je rozvolnění tempa k dosažení vyrovnaného rozpočtu. Hazardování však nesouvisí jen s penězi na realizaci staveb. Zcela kritická situace panuje také v projektové přípravě. To se ukázalo v případě Operačního programu Doprava. Diskvalifikace daných projektů a výdajů pro jejich nezpůsobilost pro financování z evropských fondů ukázaly na absenci tzv. náhradních projektů. Tedy těch, které by měly být připravené k neprodlenému zahájení. Zcela neprofesionálně si tak zahráváme se situací, kdy budeme možná chtít uplatnit prorůstová opatření v dopravní infrastruktuře, ale nebudeme na to mít připravené projekty. Pozornost je nutné zaměřit také na kontrolní mechanizmy a efektivitu výdajů. Pokud se podíváme do oficiální zprávy o stavu a činnosti Ředitelství silnic a dálnic z října 2012 (na stránkách ŘSD je zpráva volně ke stažení), dočteme se, že ŘSD v uplynulých letech prakticky rezignovalo na vlastní systematickou a odpovědnou kontrolu. To je docela vážné sdělení, které vyžaduje okamžitou nápravu. A shrnutí současného stavu financování dopravní infrastruktury v ČR? Máme málo peněz, budeme jich mít ještě méně. Ty, které se nám nabízí k čerpání z Operačního programu Doprava, asi nevyčerpáme. Nedostatečně financujeme přípravu nových projektů a máme výrazné rezervy v kontrolních mechanizmech. Oznámení o chystaném odchodu Pavla Dobeše z funkce ministra dopravy je další znepokojivou zprávou v bohaté mozaice negativ. Bude to na tomto velmi důležitém postu již sedmá výměna v průběhu posledních čtyř let a třetí za doby Nečasovy vlády. Neuvěřitelně rychlá rotace na nejvyšším postu v resortu vede samozřejmě k dalším personálním změnám na vrcholných funkcích nejen na ministerstvu, ale i ve výkonných orgánech, bezprostředně zodpovědných za mnohamiliardové investice v dopravní infrastruktuře (SFDI, ŘSD, SŽDC, ŘVC). Vytrácí se tím kontinuita v práci na přípravě, ale hlavně na realizaci strategických plánů v oblasti, která je důležitá především z důvodu stabilizace a koordinace pokračování v rozvoji všech druhů dopravy. Dochází tím samozřejmě i ke snižování dynamiky infastrukturálních investic. Nelze pak předpokládat, že by v dohledné době mohlo dojít k rozvoji dopravní infrastruktury, přiblížení k západní Evropě a konkurenceschopnosti České republiky. Autoři: Ing. Václav Matyáš, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Mgr. Alena Čechová, tisková mluvčí Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR 20 prosincový speciál

21 2012 Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Český svaz stavebních inženýrů stavebnictví časopis Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR speciál Příloha časopisu Stavebnictví TOP-STAV 100

22 TOP-STAV 100 TOP STAV 2011 Rok 2011 nebyl pro stavebnictví příznivý pokračoval pokles poptávky po produkci stavebnictví. Klesá rentabilita podnikání, zvyšuje se převis nabídky nad poptávkou. I přes tento nepříznivý trend stavebnictví patří i nadále k významným odvětvím ekonomiky, které se podílí na zaměstnanosti v ekonomice v úrovni 9 % a na tvorbě HDP cca 6,5 %. V roce 2011 ve srovnání s rokem 2010 činil pokles stavební produkce v ČR 3,1 %. Za inženýrské stavitelství pak pokles činil téměř 8,3 % a za pozemní stavitelství 0,3 %. V průběhu 1. pololetí roku 2012 došlo k dalšímu poklesu poptávky po produkci stavebnictví. Hodnota zakázek uzavřených stavebními podniky klesla. Veřejné stavební zakázky, které tvoří cca % poptávky po stavební produkci, dále klesaly. Stavební produkce v lednu červnu roku 2012 meziročně reálně klesla o 6,7 %, produkce pozemního stavitelství o 2,0 % a inženýrské stavitelství zaznamenalo meziroční pokles stavební produkce o 17,7 %. Stavební produkce od počátku roku do konce června roku 2012 klesla ve srovnání se stejným obdobím konjunkturního roku 2008 o 23,7 %. Počet zahájených bytů v roce 2011 (27,5 tisíc bytů) poklesl o 2,1 % a počet dokončených bytů (28,6 tisíc bytů) poklesl meziročně o 21,4 %. Orientační hodnota staveb, na něž stavební úřady vydaly v roce 2011 stavební povolení, činila 339,9 mld. Kč. V porovnání s rokem 2010 tato hodnota znamená pokles o 14,8 % V letech v souvislosti s vývojem cen stavebních prací sehrál svoji roli krizový vývoj ekonomiky, pokles poptávky po produkci stavebnictví. Nejcitlivěji reagovaly na tyto trendy směry pozemního stavitelství. Trend poklesu cen stavebních prací pokračoval i v roce Index cen stavebních prací za rok 2011 v porovnání s rokem 2010 činí 99,6. Stavebnictví doplácí na nedostatek investičních prostředků jak ve státní, tak i v soukromé sféře. Výrazným signálem je vývoj veřejných zakázek, které se podílejí na stavební produkci v úrovni 45 %. Veřejné zakázky V roce 2011 bylo zadáno celkem 3590 veřejných zakázek na stavební práce v úhrnné hodnotě mil. Kč (včetně DPH). Z toho na pozemní stavby 1629 zakázek (45,4 % z celkového počtu zadaných zakázek) v hodnotě mil. Kč (30,4 % z celkové hodnoty zadaných zakázek) a na inženýrské stavby 1961 zakázek (54,6 %) v hodnotě mil. Kč (69,6 % z celkové hodnoty zadaných zakázek). Meziroční srovnání V meziročním srovnání s rokem 2010, kdy již došlo k výraznému omezení v zadávání veřejných zakázek, klesla celková hodnota zadaných zakázek v roce 2011 o 2,9 %, přičemž hodnota zakázek na pozemní stavby zaznamenala pokles o 22,5 %. Hodnota zakázek na inženýrské stavby stoupla o 9,1 %, a to především díky růstu zakázek na vodohospodářské stavby spolufinancované z Operačního programu Životní prostředí. Tento negativní trend v oblasti veřejných zakázek pokračoval i v roce V meziročním srovnání s 1. pololetím roku 2011 klesla celková hodnota zadaných veřejných zakázek v 1. pololetí roku 2012 o 4,3 %,přičemž hodnota zakázek na pozemní stavby o 5,8 % a zakázek na inženýrské stavby o 3,4 %. Zakázky stavebních firem Ke konci roku 2011 měly stavební podniky s padesáti a více zaměstnanci celkem smluvně uzavřeno 10,2 tisíc zakázek. Tyto zakázky představovaly zásobu dosud neprovedených stavebních prací v celkové hodnotě 124,2 mld. Kč. Z tohoto objemu připadlo na práce v tuzemsku 119,4 mld. Kč a na práce v zahraničí 4,7 mld. Kč. V porovnání se 4. čtvrtletím roku 2010 klesla hodnota uzavřených zakázek ke konci 4. čtvrtletí roku 2011 cca o 16,8 %. Pokračuje tak trend minulého roku, kdy stavební firmy ztrácely zásobu práce. Z celkového objemu tuzemských zakázek ke konci 4. čtvrtletí roku 2011 připadalo na veřejné zakázky 72,9 mld. Kč a na soukromé 46,5 mld. Kč. Relace mezi soukromými a veřejnými zakázkami je ovlivněna i tím, že ve statistickém zjišťování jsou zahrnuty především větší stavební podniky, jež mají výrazně vyšší podíl veřejných zakázek. MID TOP-STAV duben 2012 p) Index (stejné období předchozího roku = 100) květen 2012 p) červen 2012 p) březen až květen 2012 p) leden až červen 2012 p) červenec 2011 až červen 2012 p) Index stavební produkce 97,3 96,5 91,6 96,0 93,3 94,5 V něm: pozemní stavitelství 99,4 102,1 98,6 100,4 98,0 97,9 inženýrské stavitelství 92,2 85,4 77,9 86,1 82,3 87,1 Tab. 1. Index stavební produkce (zdroj: ČSÚ) Směr výstavby Rok 2011 Rok 2010 Rok 2009 Rok 2008 Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Pozemní stavby Z toho: občanská infrastruktura bytové stavby Inženýrské stavby Z toho: dopravní infrastruktura technická infrastruktura CELKEM Tab. 2. Směr výstavby v letech 2008 až prosincový speciál

23 TOP-STAV 100 V 4. čtvrtletí roku 2011 uzavřely sledované stavební podniky v tuzemsku 11,3 tisíc nových stavebních zakázek, což představuje meziroční pokles počtu zakázek o 15,0 %. Celková hodnota těchto zakázek meziročně poklesla o 19,0 % a činila 32 mld. Kč, na pozemním stavitelství 12,1 mld. Kč (pokles o 15,2 %) a na inženýrském stavitelství 20,0 mld. Kč (pokles o 30,1 %). Pokles nových zakázek byl ovlivněn poklesem zakázek jak inženýrského, tak pozemního stavitelství. Pokles poptávky na stavebním trhu zřejmě ještě nedosáhl svého dna. Aktuálně diskutovaná úroveň financování staveb dopravní infrastruktury (dálnice, železnice) může celou situaci zkomplikovat. Rovněž se v nejbližší době nedá očekávat výrazný nárůst poptávky soukromého sektoru a obyvatelstva po produkci pozemního stavitelství. Negativně se pokles poptávky projevil i u výrobců stavebních hmot. Objem tržeb v průmyslu výroby stavebních hmot za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2011 ve výši cca 67,5 mld. Kč byl sice proti předchozímu roku vyšší o 4,5 % (respektive o mil. Kč), ale oproti roku Metodika 120,0 mld. mld. Kč Kč 200,0 180,0 100,0 100,0 80,0 TOP STAV 60,0 80,0 100 představuje pro domácí 40,0 60,0 i zahraniční investory, ale i pro 20,0 40,0 další účastníky stavebního procesu 20,0 cennou informací o firmách 0,0 působících ve výrazně konkurenčním prostředí stavebního trhu. Zveřejněné údaje o jednotlivých firmách uvedené v anketě TOP STAV byly získány přímo od podniků. Údaje jsou v tomto ročníku poprvé převzaty jak z nekonsolidovaných účetních závěrek jednotlivých podniků, tak z konsolidovaných závěrek. Možnosti publikovat i konsolidované údaje, jež komplexněji zobrazují ekonomický potenciál kapitálově provázaných skupin firem, byl dán prostor na základě iniciativy některých firem, které se ankety pravidelně účastní. Tržby podniků uvedené v jednotlivých tabulkách jsou tržby za prodej stav zakázek stavebních podniků ke konci čtvrtletí v mld. Kč (b.c.) inženýrské stavit inženýrské elstvítuzemsko elství- stavit tuzemsko 160,0 pozemní stavitelství 140,0 -tuzemsko 120,0 stav zakázek stavebních podniků ke konci čtvrtletí stav 100,0 zakázek stavebních 2007 roku s nejvyšším v mld. podniků stavebním boomem 60,0 je to stále zatím celkem Zakázky pozemní ke stavitelství tuzemsko Kč (b.c.) ke konci čtvrtletí 80,0 v mld. Kč (b.c.) Zakázky zakázky celkem ke konci čtvrtletí výrazný propad 40,0 (cca 30 mld. Kč). konci celkem inženýrské ke stavitelství tuzemsko Zatím proto 20,0 nelze s určitostí tvrdit, že stavebnictví 0,0 a průmysl čtrtletí stavit čtrtletí konci inženýrské 200,0 180,0 stavebních 200,0hmot 4Q mají 09 již krizi 4 Q10 plně 4Q 11 elstvítuzemsko 180,0 200,0 za sebou. 160,0 160,0 180,0 pozemní 140,0 160,0 140,0 stavitelství pozemní -tuzemsko stavitelství 120,0 140,0 120,0 -tuzemsko mld. Kč mld. Kč 4Q 09 4 Q10 4Q 11 4Q 09 4 Q10 4Q ,0 80, , , ,0 20 0,0 0 4Q 09 4Q 4Q 11 4 Q10 4Q Graf 1. Stav zakázek stavebních podniků ke konci čtvrtletí v letech 2009 až 2011 vlastního zboží, výrobků a služeb. Spolu s tržbami za stavební činnost vyjadřují uplatnění podniku na stavebním trhu. Zisk se uvádí čistý, po zdanění. Aktiva představují hodnotu celkových aktiv. Pro širší odbornou veřejnost jsou doplněny ekonomické parametry podniků (rentabilita tržeb, rentabilita aktiv, tržby/aktiva), což umožňuje komplexněji hodnotit pozici podniků na stavebním trhu i porovnání ekonomické výkonnosti podniků. V letošním ročníku jsou v jednotlivých TOP žebříčcích hodnoceny stavební podniky i výrobci stavebních hmot, materiálů. Výsledky soutěže jsou kromě časopisu Stavebnictví publikovány na webových stránkách Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR i ÚRS PRAHA, a.s. Autor: Ing. Zdeněk Kunc, CSc., ÚRS PRAHA, a.s. MID TOP-STAV Zaká celk konc čtrtl p stav -tuze inže stav elstv tuze MID-TOP STAV 2011 Za situace, kdy dochází k dlouhodobému poklesu poptávky po stavební produkci a tím i ke zostření konkurence na stavebním trhu, patří střední a malé firmy k jedněm z prvních, které pocítí tento pokles nejintenzivněji. Na pokles poptávky musí urychleně reagovat. To se projevilo i v 1. pololetí roku Střední a malé stavební firmy jsou významným účastníkem stavebního trhu a faktorem konkurenceschopnosti celého českého stavebnictví. Jsou jednak významnými dodavateli stavební produkce v regionech své působnosti, ale také efektivně dotvářejí komplexnost nabídky spolu s velkými stavebními dodavateli stavebních prací. Finalizují zejména velké stavební zakázky. Počet těchto podnikatelských subjektů přesahuje ve stavebnictví 99 %, z toho jejich počet do devatenácti zaměstnanců představuje téměř 98 %. Na celkové zaměstnanosti ve stavebnictví se podle posledních dostupných údajů podílejí 89 %. Produkce této skupiny se blíží jedné třetině. Údaje o jednotlivých firmách uvedené v anketě MID-TOP STAV 2011 byly získány přímo od podniků, které byly osloveny formou ankety. V anketě MID- -TOP STAV jsou podniky řazeny zejména podle velikosti tržeb, aktiv a počtu zaměstnanců. Kromě absolutních hodnot ukazatelů se uvádějí i poměrové ukazatele charakterizující např. rentabilitu podnikání ve stavebnictví či produktivitu práce. Tržby podniků v tabulkách představují tržby za prodej vlastního zboží, výrobků a služeb (součet řádků 01 a 05 výkazu zisků a ztrát). Zisk je uváděn jako čistý zisk po zdanění. Aktiva představují hodnotu celkových aktiv (řádek 001 rozvahy). Pro širší odbornou veřejnost jsou doplněny ekonomické parametry podniků (rentabilita tržeb, rentabilita aktiv, tržby/aktiva), což umožňuje komplexnější hodnocení pozice podniků na stavebním trhu a jejich vzájemné porovnání. Zveřejnění ankety MID-TOP STAV 2011 přispěje k větší informovanosti odborné veřejnosti o situaci na stavebním trhu a konkurenčním prostředí ve stavebnictví. Výsledky ankety budou kromě časopisu Stavebnictví zveřejněny na webových stránkách ÚRS PRAHA, a.s., Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR a v zahraničí prostřednictvím organizací EURO- CONSTRUCT a FIEC, jež mají působnost v zemích EU. Autor: Ing. Zdeněk Kunc, CSc., ÚRS PRAHA, a.s. prosincový speciál 23

24 TOP-STAV 100 MID TOP-STAV Anketa TOP STAV : výsledky poř. č. podnik tržby (v tis. Kč) rentabilita tržeb % 1 Metrostav a.s.* ,4 2 EUROVIA CS, a.s.* ,4 3 STRABAG a.s ,8 4 OHL ŽS, a.s.* ,1 5 PSJ, a.s.* ,3 6 Subterra a.s ,5 7 SWIETELSKY stavební s.r.o ,0 8 SYNER, s.r.o ,1 9 PSG-International a.s ,6 10 SMP CZ, a.s ,6 11 GEMO OLOMOUC, spol. s r.o ,9 12 COLAS CZ, a.s ,0 13 GEOSAN GROUP a.s ,7 14 ZAPA beton a.s ,2 15 VCES a.s ,3 16 Saint-Gobain Construction Products CZ a.s.** ,7 17 Dálniční stavby Praha, a.s ,8 18 Elektrizace železnic Praha a.s.* ,1 19 TENZA, a.s ,2 20 KLEMENT a.s ,3 21 HELUZ cihlářský průmysl v.o.s ,2 22 Vodohospodářské stavby, společnost s ručením omezeným*** ,1 23 PKS HOLDING, a.s.* ,6 24 RD Rýmařov s.r.o ,4 25 ROSS Holding a. s.* ,7 26 P-D Refractories CZ a.s ,2 27 GOLDBECK Prefabeton s.r.o ,5 28 Trigema a.s.* ,5 29 REKO a.s.* ,7 30 Schiedel, s.r.o ,1 31 SULKO s.r.o.* ,1 32 PSK Průmyslové stavby a konstrukce, a.s ,0 33 EDIKT a.s ,4 34 Pozemní stavitelství Zlín a.s ,9 35 POHL cz, a.s ,5 36 STREICHER, spol. s r.o. Plzeň ,0 37 SaM silnice a mosty a.s.* ,7 38 CL-EVANS s.r.o ,5 39 INSTALACE Praha, spol. s r.o ,9 40 BAU-STAV a.s ,2 41 Speciální stavby Most spol. s r.o ,4 42 KOMFORT, a.s ,4 43 STAEG, spol. s r.o ,8 44 SMO a.s ,9 45 Podzimek a synové s.r.o ,1 46 S.O.K. stavební, s.r.o ,6 47 Beton Brož s.r.o ,4 48 KASTEN spol. s r.o ,3 49 KALÁB-stavební firma, spol. s r.o ,0 50 ESOX, spol. s r.o ,6 51 PŘEMYSL VESELÝ stavební a inženýrská činnost s.r.o ,1 52 TRASKO, a.s ,9 53 PS MSI, a.s ,4 54 DAV, a.s ,6 Podniky stavební výroby a výroby stavebních hmot podle objemu tržeb, *konsolidováná závěrka, **aktiva neuvedena, ***hospodářský rok 07/ / prosincový speciál

25 TOP-STAV 100 MID TOP-STAV poř. č. podnik aktiva (v tis. Kč) rentabilita aktiv % 1 Metrostav a.s.* ,7 2 EUROVIA CS, a.s.* ,5 3 STRABAG a.s ,8 4 OHL ŽS, a.s.* ,1 5 PSJ, a.s.* ,0 6 GEOSAN GROUP a.s ,0 7 Subterra a.s ,0 8 PSG-International a.s ,4 9 GEMO OLOMOUC, spol. s r.o ,9 10 HELUZ cihlářský průmysl v.o.s ,7 11 Dálniční stavby Praha, a.s ,5 12 SMP CZ, a.s ,2 13 SYNER, s.r.o ,7 14 Elektrizace železnic Praha a.s.* ,7 15 VCES a.s ,5 16 ZAPA beton a.s ,4 17 COLAS CZ, a.s ,5 18 P-D Refractories CZ a.s ,8 19 SWIETELSKY stavební s.r.o ,9 20 Trigema a.s.* ,6 21 KLEMENT a.s ,8 22 PKS HOLDING, a.s.* ,6 23 REKO a.s.* ,6 24 TENZA, a.s ,8 25 GOLDBECK Prefabeton s.r.o ,6 26 ROSS Holding a. s.* ,9 27 Schiedel, s.r.o ,6 28 RD Rýmařov s.r.o ,0 29 Vodohospodářské stavby, společnost s ručením omezeným*** ,2 30 STREICHER, spol. s r.o. Plzeň ,1 31 Pozemní stavitelství Zlín a.s ,2 32 EDIKT a.s ,3 33 BAU-STAV a.s ,4 34 PSK Průmyslové stavby a konstrukce, a.s ,9 35 SMO a.s ,6 36 SULKO s.r.o.* ,2 37 Beton Brož s.r.o ,8 38 SaM silnice a mosty a.s.* ,4 39 KOMFORT, a.s ,6 40 Speciální stavby Most spol. s r.o ,0 41 TRASKO, a.s ,9 42 INSTALACE Praha, spol. s r.o ,3 43 S.O.K. stavební, s.r.o ,4 44 Podzimek a synové s.r.o ,4 45 POHL cz, a.s ,7 46 KASTEN spol. s r.o ,3 47 KALÁB-stavební firma, spol. s r.o ,0 48 STAEG, spol. s r.o ,5 49 PS MSI, a.s ,6 50 CL-EVANS s.r.o ,6 51 PŘEMYSL VESELÝ stavební a inženýrská činnost s.r.o ,2 52 ESOX, spol. s r.o ,2 53 DAV, a.s ,1 54 Saint-Gobain Construction Products CZ a.s.** Podniky stavební výroby a výroby stavebních hmot podle velikosti aktiv, *konsolidováná závěrka, **aktiva neuvedena, ***hospodářský rok 07/ /2012 prosincový speciál 25

26 TOP-STAV 100 poř. č. podnik počet zaměstnanců tržby/zaměstnanci (v tis. Kč) 1 Metrostav a.s.* EUROVIA CS, a.s.* STRABAG a.s OHL ŽS, a.s.* SWIETELSKY stavební s.r.o Elektrizace železnic Praha a.s.* Subterra a.s PSJ, a.s.* SMP CZ, a.s COLAS CZ, a.s P-D Refractories CZ a.s PKS HOLDING, a.s.* VCES a.s ZAPA beton a.s GEMO OLOMOUC, spol. s r.o RD Rýmařov s.r.o Vodohospodářské stavby, společnost s ručením omezeným*** STAEG, spol. s r.o ROSS Holding a. s.* HELUZ cihlářský průmysl v.o.s GOLDBECK Prefabeton s.r.o SaM silnice a mosty a.s.* Schiedel, s.r.o SULKO s.r.o.* Saint-Gobain Construction Products CZ a.s.** SYNER, s.r.o Dálniční stavby Praha, a.s poř. č. podnik počet zaměstnanců tržby/zaměstnanci (v tis. Kč) 28 Pozemní stavitelství Zlín a.s KLEMENT a.s PSG-International a.s POHL cz, a.s TENZA, a.s STREICHER, spol. s r.o. Plzeň INSTALACE Praha, spol. s r.o S.O.K. stavební, s.r.o EDIKT a.s PŘEMYSL VESELÝ stavební a inženýrská činnost s.r.o SMO a.s Speciální stavby Most spol. s r.o GEOSAN GROUP a.s Beton Brož s.r.o KOMFORT, a.s Podzimek a synové s.r.o BAU-STAV a.s ESOX, spol. s r.o PS MSI, a.s TRASKO, a.s CL-EVANS s.r.o PSK Průmyslové stavby a konstrukce, a.s KASTEN spol. s r.o DAV, a.s REKO a.s.* KALÁB-stavební firma, spol. s r.o Trigema a.s.* Podniky stavební výroby a výroby stavebních hmot podle počtu zaměstnanců, *konsolidováná závěrka, **aktiva neuvedena, ***hospodářský rok 07/ /2012 MID TOP-STAV poř. rentabilita rentabilita HV/poč. zam. podnik HV (v tis. Kč) č. tržeb % aktiv % (v tis. Kč) 1 EUROVIA CS, a.s.* ,4 6,5 366,1 2 Metrostav a.s.* ,4 3,7 195,9 3 STRABAG a.s ,8 3,8 174,3 4 OHL ŽS, a.s.* ,1 4,1 174,1 5 Saint-Gobain Construction Products CZ a.s.** ,7 859,2 6 SMP CZ, a.s ,6 10,2 264,6 7 Elektrizace železnic Praha a.s.* ,1 9,7 199,3 8 Dálniční stavby Praha, a.s ,8 7,5 594,7 9 Subterra a.s ,5 4,0 173,6 10 ZAPA beton a.s ,2 7,4 233,5 11 KLEMENT a.s ,3 12,8 503,3 12 SYNER, s.r.o ,1 5,7 398,9 13 PSJ, a.s.* ,3 2,0 120,6 14 Trigema a.s.* ,5 9, ,5 15 PSG-International a.s ,6 2,4 377,7 16 GOLDBECK Prefabeton s.r.o ,5 10,6 235,8 17 P-D Refractories CZ a.s ,2 4,8 117,4 18 REKO a.s.* ,7 8, ,9 19 STREICHER, spol. s r.o. Plzeň ,0 12,1 350,1 20 TENZA, a.s ,2 7,8 286,9 TOP 20 podniků podle zisku, *údaje z konsolidované účetní závěrky, **aktiva neuvedena 26 prosincový speciál

27 TOP-STAV 100 poř. č. podnik rentabilita tržeb % tržby ( v tis. Kč) HV/poč. zam. (v tis. Kč) 1 Saint-Gobain Construction Products CZ a.s.** 14, KASTEN spol. s r.o. 11, Elektrizace železnic Praha a.s.* 11, STREICHER, spol. s r.o. Plzeň 11, Trigema a.s.* 9, Dálniční stavby Praha, a.s. 8, GOLDBECK Prefabeton s.r.o. 8, Beton Brož s.r.o. 8, KLEMENT a.s. 8, TRASKO, a.s. 7, REKO a.s.* 7, P-D Refractories CZ a.s. 7, SMP CZ, a.s. 6, Speciální stavby Most spol. s r.o. 6, S.O.K. stavební, s.r.o. 5, EUROVIA CS, a.s.* 5, ZAPA beton a.s. 5, Schiedel, s.r.o. 5, SMO a.s. 4, TENZA, a.s. 4, TOP 20 podniků podle rentability tržeb, *údaje z konsolidované účetní závěrky, **aktiva neuvedena poř. č. podnik rentabilita aktiv % aktiva (v tis. Kč) tržby/aktiva % 1 KASTEN spol. s r.o. 19, ,7 2 KLEMENT a.s. 12, ,5 3 STREICHER, spol. s r.o. Plzeň 12, ,1 4 Speciální stavby Most spol. s r.o. 11, ,7 5 GOLDBECK Prefabeton s.r.o. 10, ,2 6 SMP CZ, a.s. 10, ,5 7 Elektrizace železnic Praha a.s.* 9, ,9 8 Trigema a.s.* 9, ,0 9 REKO a.s.* 8, ,1 10 TRASKO, a.s. 7, ,0 11 Beton Brož s.r.o. 7, ,9 12 TENZA, a.s. 7, ,9 13 POHL cz, a.s. 7, ,1 14 Dálniční stavby Praha, a.s. 7, ,9 15 S.O.K. stavební, s.r.o. 7, ,3 16 ZAPA beton a.s. 7, ,4 17 KALÁB-stavební firma, spol. s r.o. 7, ,7 18 EUROVIA CS, a.s.* 6, ,2 19 SaM silnice a mosty a.s.* 6, ,7 20 SYNER, s.r.o. 5, ,8 TOP 20 podniků podle rentability aktiv, *konsolidovaná závěrka poř. č. podnik tržby/zaměstnanci (tis. Kč) zaměstnanci HV/poč. zam. (tis. Kč) 1 Trigema a.s.* GEOSAN GROUP a.s PSG-International a.s REKO a.s.* SYNER, s.r.o PSK Průmyslové stavby a konstrukce, a.s PSJ, a.s.* TENZA, a.s EUROVIA CS, a.s.* Dálniční stavby Praha, a.s CL-EVANS s.r.o STRABAG a.s GEMO OLOMOUC, spol. s r.o KLEMENT a.s Saint-Gobain Construction Products CZ a.s.** Metrostav a.s.* OHL ŽS, a.s.* KALÁB-stavební firma, spol. s r.o KASTEN spol. s r.o Subterra a.s TOP 20 podniků podle produktivity z tržeb, *konsolidovaná závěrka, **aktiva neuvedena MID TOP-STAV prosincový speciál 27

28 2012 Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Český svaz stavebních inženýrů stavebnictví časopis Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR speciál Příloha časopisu Stavebnictví MID TOP-STAV