květen obsah vydání Editorial Úvodník (Zuzana Bornová)

Transkript

1 květen obsah vydání Editorial Úvodník (Zuzana Bornová) Aktuality z regionu LETNÍ KNIHOVNICKÁ ŠKOLA V OPAVĚ července 2006 Český den v Ratiboři (Nataša Šlosárková) Představuje se Místní knihovna Velká Polom (Marie Hablawetzová) Přestavba knihovny ve Vítkově. Pasování prvňáčků aneb "poprvé do školy - poprvé do knihovny" (Bc. Barbora Marková) Články o Opavě a Opavsku (Mgr. Eva Víchová, studovna KPBO) Jubilea v knihovně Jubileum paní Marie Křížové Literární osobnosti Jubilea osobností (Božena Klímová) Recenze - knihovníci doporučují Rozverný Muška (Božena Klímová) BŘEZINOVÁ, Ivona: Lentilka pro dědu Edu (Detské oddělení KPBO) 1

2 MORITZOVÁ, Silke: Golemovo zlato (Detské oddělení KPBO) LANCZOVÁ, Lenka: Šeptej do ticha (Detské oddělení KPBO) TOMEŠ, Pavel: Vyrábíme z kůže a jiných materiálů (Detské oddělení KPBO) Dusilová Lenka - Mezi světy (hudební oddelěni: Petr Zlámal) Rolling Stones - A digger Band (hudební oddelěni: Petr Zlámal) Clou - Postcards (hudební oddelěni: Petr Zlámal) Rammsstein - Rosenrot (hudební oddelěni: Petr Zlámal) VÁŇOVÁ, Magda - Když ptáčka lapají (pobočka Kylešovice: Zdena Olajcová, Martina Rýžová) SOMMEROVÁ, Olga - O čem sní muži (pobočka Olomoucká: Marie Šemorová, Marie Stanovská) Místecká Viola - oznámenka (Božena Klímová) pozvánka ke knize - Rošády pod Špilberkem (Božena Klímová) SOUČASNÁ POEZIE 2005 (SBORNÍK, KTERÝ MNE NEPOTĚŠIL.) (Božena Klímová) Videorecenze (videopůjčovna: Jana Langová) Burza nápadů Hurvínek slaví 80. narozeniny (pobočka Kateřinky: Naďa Špačková) Informační MIŠMAŠ (BaK) Inspiromat TOP 10 2

3 (kolektiv dospělého oddělení) Z dílny našich čtenářů Knihy trochu jinak... :) Zajímavé recepty pomazánky Editorial Krásný jarní den Vám všem! Jaro již se pomalu mění na léto a před Vámi je další, v pořadí třetí číslo občasníku OKKO. Jarní vydání bude, doufáme, po obsahové stránce rozmanitější a pestřejší. Kromě standardních rubrik, je pro Vás zdokumentovaná i přestavba Regionální knihovny ve Vítkově. V rubrice "Představuje se knihovna " tentokrát navštívíme Místní knihovnu ve Velké Polomi a popovídáme si o všem, co Vás zajímá s knihovnicí Marií Hablawetzovou. Naše vzácná přispěvatelka Božena Klímová pro nás připravila recenzi knihy a další literární lahůdky. Dospělé oddělení popustilo uzdu své fantazii a připravilo pro Vás prezentaci "Z dílny našich čtenářů". Kulinářské okénko bude na téma pomazánky a věříme, že budete čile hlasovat. Samozřejmě nebude chybět ani lyrická variace na Nanynku a žertík z webu, který nám poslala Jana Langová. Věříme, že Vás nové číslo OKKA přívětivě naladí a pomůže Vám s úsměvem zdolat hektickou dobu maturit, závěrečných zkoušek, exkurzí škol, vyhodnocování soutěží a dalších předprázdninových aktivit. 3 Zuzana Bornová

4 Aktuality z regionu LETNÍ KNIHOVNICKÁ ŠKOLA V OPAVĚ Slezská univerzita v Opavě, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav bohemistiky a knihovnictví, Masarykova tř. 37, OPAVA, srdečně zve na LETNÍ KNIHOVNICKOU ŠKOLU V OPAVĚ července 2006 Témata přednášek: 1) Současná česká literatura 2) Kapitoly ze světové literatury 3) Filozofie současného života 4) Psychologická traumata dnešního člověka 5) Aktuální problémy a trendy v knihovnictví 6) Feminismus v současné české literatuře 7) Boj o emancipaci v české literatuře 19. století 8) Trendy v české a světové dětské literatuře 9) Dětské čtenářství dříve a dnes 10) Specifika slovenské literatury 20. století 11) Doprovodný kulturní program PŘIHLÁŠKY, prosím, zasílejte na tuto adresu: milada.piskova@fpf.slu.cz, případně poštou na výše uvedenou adresu Ústavu bohemistiky a knihovnictví. Přihlášky zasílejte do 15. června Účastnický poplatek: 1200,- Kč ( číslo účtu ČSOB Ostrava /0300, VS 6201, KS 558, SS (specifický symbol)=rodné číslo účastníka kurzu, pokud si vložné hradí sám, nebo IČO organizace pokud vložné za něj hradí.) Poplatek uhraďte předem - po potvrzení přihlášky. Ubytování: zajistíme, hradí si účastnici sami Stravování: hradí si účastnici sami 4

5 KONTAKTNÍ OSOBY: doc. PhDr. Milada Písková, CSc. Mgr. Libuše Foberová mobil: Lze přijít i na jednotlivé dny: přesný harmonogram přednášek (jména přednášejících) bude uveden po 15. červnu na adrese: Český den v Ratiboři 15. března 2006 proběhl další, v pořadí již III. Český den v Miejskiej i Powiatowej Biblioteke Publicznej w Raciborzu. Byl opět zaměřen na představení zajímavých aktivit opavských knihovníků i umělců či známých osobností regionu. Po krátkém přivítání byl program zahájen tradičním předáním knižních darů zástupkyněmi obou knihoven. Po tomto úvodu vystoupila Mgr. Zuzana Bornová s příspěvkem Literární Provence, ve kterém informovala o zájezdu českých knihovníků na jih Francie. Hlavním hostem Českého dne byl astrolog Milan Gelnar ( který polským kolegům přednesl poutavou přednášku na téma Astrologická předehra: praktický návod k nalezení sebe sama. Svým poutavým výkladem zaujal všechny posluchače, nevadila ani malá jazyková bariéra a společnými překladatelskými silami jsme zvládli obtíže našich jazyků. Na závěr setkání Milan Gelnar zahájil výstavu obrazů své ženy Zdenky Gelnarové, která se nemohla zahájení osobně zúčastnit. Její výstavu obrazů malovaných na hedvábí doplnila svými drobnými keramickými pracemi opavská výtvarnice a pedagožka Alena Zupková. Celá akce proběhla za velkého zájmu polských kolegyň i veřejnosti a ještě dlouho po otevření výstavy byl pan Gelnar v obležení zájemců o astrologii. Velké uznání a poděkování patří polským kolegyním za přípravu občerstvení i tradiční přátelskou atmosféru celého setkání. Již se všichni těšíme na III. Polský den, který se bude odehrávat v listopadu v opavské knihovně. Nataša Šlosárková 5

6 Místní knihovna Velká Polom Místní knihovna Velká Polom leží na spojnici mezi Ostravou a Opavou. Obec čítá kolem 1600 obyvatel. Knihovna je umístěna v kulturním středisku - v budově mimo jiné funguje lékárna, ordinace lékaře, klub důchodců, klubovny atd... V letošním roce probíhá v celé budově velká rekonstrukce - nová střecha, fasáda, rekonstrukce některých místností, sociálního zařízení. Za střediskem se upravuje terén pro nové parkoviště. Knihovní fond zahrnuje asi knihovních jednotek a v průběhu roku je průběžně obnovován. Obec dotuje nákup knih zhruba ,- Kč na rok a na nákup časopisů je určena částka ,- Kč. Knihovnu navštěvuje kolem 300 čtenářů, z toho je asi 80 čtenářů z okolních obcí. Z celkového počtu čtenářů tvoří tři čtvrtiny ženy a 30% děti do 15 let. Každým rokem jsou pořádány knihovnické lekce pro děti z MŠ a ZŠ. Knihovna je plně automatizovaná, používá se program Clavius ( od roku 2005 ), je vybavena dvěma počítači. Jeden z nich je určen pro čtenáře, k práci s internetem - je využíván poměrně často. Momentálně vzhledem k rekonstrukci budovy je celková návštěvnost menší. Půjčovní doba: Po. a čt. 13h 20h, Út. 9h 13h, Pá Po ukončení stavebních úprav by knihovně měly připadnou další asi dvě místnosti ( bohužel o patro výš ), které budou využity především jako sklady. Knihovní fond dosáhl již takového objemu, že knihy musí být řazeny ve dvou řadách. Marie Hablawetzová 6

7 Přestavba knihovny ve Vítkově. Projekt Rozšíření služeb celoživotního vzdělávání regionální knihovny ve Vítkově je spolufinancován Evropskou unií. Městská knihovna ve Vítkově od dubna letošního roku prochází celkovou rekonstrukcí, stane se plně bezbariérovou, v přízemí zůstanou zachovány půjčovny pro děti i dospělé, internet pro veřejnost. V podkroví vznikne multifunkční sál pro 30 osob. Před budovou bude nově vybudováno parkoviště pro návštěvníky knihovny a v zahradě vznikne altán, který bude sloužit jako letní čítárna. Po dobu rekonstrukce funguje knihovna v náhradních prostorách - v malém sále Kulturního domu. Rekonstrukce by měla být ukončena do konce října Poté bude knihovna nastěhována zpět do objektu a ke konci roku by měla opět zahájit provoz. Nachystali jsme pro Vás malou fotogalerii - najdete v ní fotografie z knihovny v původním stavu, z rekonstrukce i pohled do náhradních prostor. Pasování prvňáčků aneb "poprvé do školy - poprvé do knihovny" Zajímavý nápad uspořádat "pasování prvňáčků" byl poprvé realizován v Knihovně Jiřího Mahena v Brně v roce Poprvé do školy - poprvé do knihovny, tak zněla výzva, jež byla adresována rodičům, čerstvým prvňáčkům a v neposlední řadě i pedagogům, kterou vymyslela a uskutečnila kolegyně Mgr. Eva Sedláčková z Knihovny Jiřího Mahena v Brně. Přišla s nápadem využít slavnostního vstupu dětí do prvních tříd a přála si, aby i první krok dítěte 7

8 do knihovny měl obdobně slavnostní ráz. "Smyslem projektu je přilákat právě rodící se čtenáře ke čtení tím, že jim umožníme snadný vstup do míst, kde se soustřeďují knížky a navíc ten vstup náležitě oslavíme, aby si každé dítě uvědomilo, že se děje něco mimořádného, když ještě nečte, možná se "chytí drápek" a uvízne. Zároveň chce dát knihovna dětem pocit bezpečí a příznivě ovlivňující jejich vznikající vztah ke knihám a čtení.- Zněla slova Mgr. Evy Sedláčkové. O tom, že slavnostní předávání čtenářských průkazů dětem prvních tříd má úspěch, svědčí narůstající počet knihoven, které se rozhodly v této akci pokračovat a navázat na ni. Pasování řádem "Veselé abecedy" skřítka Knihomílka Čtivého na čtenáře se letos poprvé uskutečnilo i v naší knihovně na oddělení pro děti a mládež, na pobočkách v Kateřinkách a Kylešovicích. V průběhu celého školního roku jsou na pasování pozívány děti všech opavských základních škol, ovšem není to pasování ledajaké, děti musí prokázat notnou dávku odhodlání, statečnosti, znalosti světa pohádek, knižního království a plnění všelijakých úkolů, které jim připravil skřítek Knihomílek Čtivý. Jedná se o cyklus dvou na sebe navazujících besed, z nichž první beseda je uvítací, seznamovací a při druhé besedě děti Královstvím knížek doprovází zlomyslná a protivná čarodějka Hermína Rádoknížková, která budoucím čtenářům nic dobrého nepřeje a tropí jim naschvály. Společně hledají zatoulanou "veselou abecedu", luští začarovanou křížovku, léčí nemocné knížky a plní další skřítkovy úkoly. Když se dětem podaří splnit všechny tajuplné a náročné úkoly, chybí jim už jen krůček stát se oficiálním čtenářem naší knihovny - čarodějkou Hermínou jsou pasováni řádem "Veselé abecedy" skřítka Knihomílka Čtivého, získávají na rok čtenářský průkaz zdarma a pamětní listy, které jim první návštěvu knihovny budou navždy připomínat. Bc. Barbora Marková 8

9 Použítá literatura: STANÍKOVÁ, Marta; NOVOTNÁ, Iveta. Pasování prvňáčků na čtenáře knihovny. Knihovnicko-informační zpravodaj U nás [online]. 2006, č.3 [cit ]. Dostupný na WWW: Pasování prvňáčků v knihovně [online]. Rokycany : Město Rokycany, 2006 [cit ]. Dostupný na WWW: Články o Opavě a Opavsku V minulém čísle našeho občasníku jsem vám slíbila informace o zpracovávání článků z regionálních periodik, které se týkají Opavy a Opavska, resp. území okresu Opava. Touto činností se pravidelně zabývá jedna z pracovnic studovny. Ta sleduje regionální tiskoviny a tvoří záznamy článků, které jsou zpřístupněny v OPAC katalogu KPBO Katalogizační záznamy regionálních článků ovšem netvoří samostatnou databázi, ale jsou součástí katalogu článků. Ten obsahuje záznamy článků z mnoha různých titulů novin a časopisů. Katalog článků ovšem není katalogem v pravém slova smyslu, je spíše bibliografií. Obsahuje také záznamy, které už nejsou součástí fondu KPBO. Původní zdroje, tedy noviny a časopisy, byly v mnoha případech již vyřazeny. (Ale nezoufejte, zajistit plný text konkrétního článku je dnes již jednoduché i rychlé, existují např. meziknihovní služby či česká mediální databáze TamTam.) Zpracování Záznamy článků se zpracovávají v knihovním systému Clavius. Obsahují popis formální stránky dokumentu i jeho obsahu. Obsah článků je vyjádřen pomocí klíčových slov (dále jen KS) a znaků Mezinárodního desetinného třídění (dále MDT). V poznámkách některých záznamů se objevují i konkrétní informace, např. o názvu výstavy, konkrétním umístění v soutěži aj. Katalogizace je výběrová, nezpracovávají se všechny články týkající se Opavy a Opavska. Obecně lze říci, že jsou 9

10 zachycovány články o významných událostech a akcích, architektuře, památkách, kultuře, osobnostech, dějinách, institucích, sportu, firmách, podnikání, sociální oblasti apod. Nezpracovávají se články krátkého rozsahu, oznámení, zprávy o jednotlivých sportovních utkáních či kulturních akcích. Konkrétně např. nenaleznete článek o koncertu Divokého Billa v Opavě, ale o soutěži Beethovenův Hradec či o konání pravidelného varhanního festivalu ano. Denně se katalogizují články z Opavského a hlučínského deníku (dříve Moravskoslezský deník), pravidelně také z týdeníku Region - opavský a hlučínský, měsíčníku Hláska a také časopisů Vlastivědné listy a Slezský sborník, velmi výběrově pak i z jiných periodik. Kromě článků z periodik lze v oddíle analytického popisu, resp. katalogu článků KPBO nalézt rovněž záznamy kapitol knih či statí ze sborníků, které se týkají regionu Opavska. Články ze Slezského sborníku jsou retrospektivně zpracovány od roku 1990, z Vlastivědných listů od roku Zbývající periodika jsou výběrově zpracovávána od roku 1996, ve větší úplnosti od roku Velká většina záznamů článků o Opavsku je po uložení do lokální báze následně importována do známého českého souborného katalogu SKAT. V roce 2005 bylo zpracováno 829 záznamů tohoto druhu, v letošním roce zatím 300 záznamů. KPBO v návaznosti na zpracovávání článků o Opavsku uchovává některé noviny a časopisy. Např. Hlásku od roku 1999, Opavský a hlučínský deník (Moravskoslezský deník) od roku 2003, Vlastivědné listy od roku 1988, Region - opavský a hlučínský od roku Vyhledávání Články lze v OPAC hledat podle různých selekčních údajů. Vedle klasických, jakými jsou autor a název, lze vyhledávat podle názvu zdrojového periodika, ročníku, čísla a roku časopisu, podle klíčových slov, znaků MDT. Využití kombinovaného hledání se zadáním více selekčních údajů umožňuje z velkého množství zpracovaných záznamů rychle vyhledat články na požadované téma. Snadnějšímu odlišení záznamů článků, kapitol a statí od záznamů ostatních druhů dokumentů napomáhá v OPAC označení "AN" (ve výsledcích vyhledávání první sloupec). Pokud chcete vyhledávat jen články, zvolte v horní liště katalogu možnost "vyhledávat pouze články periodik." 10

11 Tipy pro vyhledávání Jestliže vás zajímají články pouze o Opavě, zvolte kombinované vyhledávání, z horního menu možnost "vyhledávat pouze články periodik" a do řádku KS rovno Opava. Pokud chcete články jen o Opavsku, vepište KS rovno Opavsko, pokud o Opavě i Opavsku, vepište KS začíná Opav. Dále už připisujte libovolná KS či jiné selekční údaje tak, jak to dotaz vyžaduje. Tímto omezíte a zrychlíte vyhledávání a hlavně zpřesníte výslednou množinu vyhledaných záznamů, která bude obsahovat nemnoho redundantních záznamů. Jako profesionálové nezapomínejte ani na možnost vyhledávání podle znaků MDT, obzvlášť v případech obecnějších dotazů. Jestliže např. budete chtít získat přehled článků týkajících se sportu na Opavsku, zadejte do kombinovaného hledaní článků do pole KS slovo Opavsko a do třídníku MDT začíná 79. Pokud chcete vyhledat články týkající se basketbalu v Opavě, zadejte do kombinovaného hledání článků KS rovno Opava a zároveň KS rovno basketbal. Příští číslo vám nabídne informace o poslání veřejných knihoven v informační společnosti. Mgr. Eva Víchová, studovna KPBO 11

12 Jubilea v knihovně Jubileum paní Marie Křížové 5. května oslavila 60 let naše kolegyně Maruška Křížová Pracovala v naší knihovně plných 37 let, od roku Nejdelší část svého knihovnického života prožila na dětském oddělení hlavní budovy, vychovala spoustu dětských čtenářů, mnozí z nich se do knihovny rádi v dospělosti vraceli a stále vracejí, i právě díky ní. Maruška je od července 2003 důchodkyní, přejeme jí do dalších let hodně, hodně zdraví, ať ji neopouští její dobrá nálada a životní optimismus. Samozřejmě se těšíme, že se s ní budeme i nadále setkávat na společných knihovnických akcích. 12

13 Literární osobnosti Jubilea osobností V dubnu se stal jubilantem spisovatel (básník, dramatik, překladatel, editor, atd.) Wilhelm Przeczek z Bystřice nad Olší (*1936). Jeho sedmdesátiny ho zastihly ale ve velmi neutěšeném zdravotním stavu. Připomeňme si jeho obsáhlou a jedinečnou literární tvorbu ukázkou z veršů: Jak se jmenuješ člověče Bydlíš ve mně? hledači slov obecných do podrobností gurmáne vlčího zelí a zaječí kapusty pestrých temnot a zářících mrákot Jak se jmenuješ dobývači protikladů zkoprnělý vlku - zvlčilý beránku Wilhelm Przeczek (Z básnické sbírky Příliš pozdní milenec , překlad. J. Zogata) Jubilantem, řádově o deset let starším se v červnu stává i velmi osobitý krnovský básník - MUDr. Dušan Cvek (*1926). O trvale vysoké kvalitě veršů nelze u tohoto autora vůbec pochybovat. Jak se nám doneslo, vitalita mu nechybí. Na webových stránkách literárního časopisu TÉMA ( můžete občasně nacházet prezentaci z jeho tvorby - básně, fejetony, črty, eseje. Nakladatelství Žár na své www stránky ( také chystá medailonek tohoto autora. 13

14 Houpačka kraje kde žiji Od plic tu život vychází a nakazuje nám ne pozpátku jít travičko kolem kotníků Jen proto máme oči vpředu Nezradit je Věřím všemu kolem bezelstně trpělivě nadosmrti jako květ na který nikdo nešlápl Dušan Cvek (Ze sbírky Krajina v přízemí ) Jubilantem by byl i Vladimír Sainer, spisovatel (nakladatel, výtvarník, novinář, atd.) z Prahy (*1921). Příznivec moravskoslezské literatury a autorů. Výrazná osobnost. V červnu 2006 by se dožil 85. let. Na webových stránkách Knihovny Petra Bezruče v Opavě se brzy objeví minimedailon této osobnosti, jehož jádrem se stala svérázná fejetonová povídka Mé pražské toulky Boženy Klímové, vše doplněno fotografiemi, skeny, a předmluvou. Webdesign: Dušan Žárský. Ukázka z připravovaného projektu (bez graf. úpravy): To jenom on mi mohl jeden z osobních dopisů nadepsat žertovným: Milá Boženko, má lásko, můj cukrkandle, stokrát děkuji za oba dopisy, které mi sem došly v pořádku. Já tu tentokrát makám sám a honím kostru, až se mi kouří od zadku, a večer, lépe o půlnoci sebou švihnu do postele a za chvíli chrním jako rochně... Ačkoliv datum prozrazuje, že je to dobře deset let od vzniku listu, při přečtení prvních řádek mřu smíchy, až se natřásám a nadnáším. Nejradši bych radostí předváděla kotouly Když jsem byla malá a kotoul se povedl, vykřikla jsem prý - udělala jsem koprduc!. Škoda, že jsem tuhle průpovídku Sainýrkovi, (jak ho nazývala Ljuba Hermanová), nevyzradila. Zato on mi klidně do opatrování svěřil i to, že jel z Hředlí (nebo z Hředel?, co já vím.) na Žatecku, kde míval chalupu - teď na 14

15 zdejším vesnickém hřbitůvku odpočívá, vedle své milé ženy Jožinky a svých rodičů už napořád - do blízkého městečka. Vypověděla mu službu stará sekačka na trávu. Koupil novou, zapojí vše, jak má být, a zase neseká. Vezme obě sekačky, jede znovu do města, a co byste řekli? Ona to byla přívodní šňůra, potvora!!! No, a ten vlak mi ujel. Vladimír totiž, při spěšném ( a bezpochyby už pozdním) přesunu metrem, vystoupil, s mou taškou, noblesně na dlouhém uchu přehozenou přes vlastní pravé rameno, v úplně jiné stanici a já jela (správně) dál!!! Pan Sainer vysílal za vozem zděšené pohledy. Když dorazil další soupravou, uběhlo nejméně několik minut. Potom si kupoval nekonečně dlouho vstupenku na perón. Ne, ona mu byla nekonečně dlouho prodávána! A když jsme našli ty správné koleje, byly prázdné. Horizont se modral nekonečnem. Z toho maceškového konce světa, kdesi daleko předaleko, trčel tmavomodrý vykřičník. To jako můj muž, kterému říkáme se synem - hodný cholerik a já už namouduši slyšela, jak křičí: Jak se teď dostaneš domů, no? Já toho Sainera asi zabiju. Vladimír Sainer vyděšeně zíral, jako by slyšel mou hrůzostrašnou myšlenku. Šeptal - kde ten vlak je, kde je ten vlak? Chtělo se mi vykřiknout cosi šťavnatého. Avšak k věku kamaráda a z úcty k němu, jsem jadrnost polkla. Bylo přesně sedm minut po odjezdu spoje Praha-Ostrava. Vydali jsme se na Florenc. Najít autobus. Jel za hodinu. A jenom do Brna. V té hodině - čekatelce mi kolega nakoupil něco k snědku (banány, čokoládu a pitíčko), abych nezhubla z toho stresu. Pořád mu to bylo málo, že nehlídal čas, když říkal, že ano. Víte co, Boženko -... (konec ukázky) Pro OKOO připravila: Božena Klímová 15

16 Recenze - knihovníci doporučují Rozverný Muška - fejetonová recenze Ne, neobávejte se, název je správně. Muška v tomto případně není rodu ženského, nejde o mouchu, nýbrž jde o kolegu spisovatele Ladislava M. z Ústí nad Labem, který bezpochyby mužského rodu (už dlouho ) je. Proto může být ROZVERNÝ. Občas mi do dopisu vepíše k datu - "v Oustí". S tímto samorostlým člověkem si tykám od časů, kdy mi poslal fejeton, nad jehož řádky jsem doslova řvala smíchy, zvlhly mi naštěstí jen oči. a můj syn v záchvatu chichotání spadl z válendy. Na korespondenční lístek jsem ztvárnila proto tato slova: Po přečtení fejetonu už Ti nemohu vykat. Jdu si koupit "pemprs", pošli další texty. Božena. No. A od onoho času (více jak před deseti léty) jsem zásobována tvorbou kolegy. Nyní též dorazila zásilka: Ve věku náhradních dílů. S půvabem sobě vlastním ilustrovala Jana Wienerová, navrhla také obálku (žlutozelený akvarelový podklad a bílé písmo, karton). Podlouhlý tvar drobnotisku avizuje i útlost, co do rozsahu. Celkově 28 stran. Vydala: Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem, spolu se Severočeským klubem spisovatelů. Tisk: Jiří Bartoš - SLON, spol. s.r.o. Náklad neuveden. Názvy povídek (v mini) dávají tušit zážitek více než zvláštní, zalomím je pro zpestření ukázkovými střípky... Infarkt / Hlava se zadečkem mne odvezla zpátky na jednotku, zpacifikovala mne razítky s drátky a hadičkami. Za slavíky v Českém středohoří / Ležel jsem, krvácel a hlasitě nadával. Slavíkovi to nevadilo. Na Labi si nadlabem / "Na silnici k Vilemínu leží hovno plný kmínu," radostně jí oznámil Vašek. Zavinil to Wolfgang Amadeus / Básník Hule nesolidárně zařval. 16

17 Případ oslích uší / Za mnohem lepší proto pokládám objímat osobu opačného pohlaví a svěřovat jí... Evropská unie je vůl / Na souvislost se přišlo, až když v holičově sklepě bylo kostí tolik... Nojo, ale kam? / Přiznám se, že již jistou dobu se zanáším myšlenkou pobíjet škůdce české kultury. Přelet nad zubařským křeslem / Nebyla příliš významnou umělkyní, zato měla obrovské zásluhy. Oko blbec / Mám oko degene, čili blbý. Zato ucho zázrak / Nevím sice, co je zblo, ale slyším prostě akorát, že bzučíte jako větší moucha. Slovo o doslovu / Doslovu se také říká Slovo o autorovi, v prvním případě si je nafoukne autor sám. Všechny moje kameny / Za chvíli jsem přišel na to, že hekám já. Spisovatel ve svých příbězích (které je možno řadit k typu vyprávění, fejetonová povídka, apod.) laškuje s osudem i se slovy. Infarkt v jeho podání vypadá jako úsměvná záležitost, i jiné neduhy valící se na člověka - mají podobu šotka. Své pověsti nezůstává autor nic dlužen, tu tam probleskne typická MUŠKOVSKÁ jízlivost, dokonce narazíte na trochu "krimi", trochu nostalgie, či lehounkého smutku. Čtivé texty, okořeněné "ne-spisovnou" mluvou, živočišně šťavnaté, způsobí, že je přímo "vyžahnete", mnohdy si spokojeně nad řádky zamručíte. To znám, to je přesné. Ale takové by knihy přece měly být. S ohledem na minirozsah, vhodné i pro ty, kdo jsou se čtením na štíru kvůli nedostatku času. "Kam čumíš, mý blbý voko?" ptám se. "Jsem blbý, tak čumím do blba," odpovídá. "Kdybych bylo chytrý." "Tak co?" Oko se chvíli cítilo zaskočeno, pak se vilně zakořenilo, neboť v něm převládl mužský element. V tomto vydání také korektorům utekly nějaké chybičky, zvláště v prvních třech povídečkách. Pak grafikovi či tiskařům zmizel pod rukama jeden titulek. Ladislav M. mi v průvodním dopisu k zásilce uvedl: Vypadl jeden název, ale to bych nebyl ani já, že? Vcelku je to škoda, 17

18 jinak by byla tahle drobotina bez poskvrn. Já ovšem si neodpustím píchnout kamaráda do žeber pomyslným ukazovátkem! Ladislav v povídce Evropská unie je vůl o Anglii uvádí pár skutečností, které mne rozlaďují, neb jsem zatvrzelý anglofil!!!!! Povznesu se nad to, co říkáte? Stačí nakouknout na níže uvedené věty a kritizování mne přejde... Pohříchu teprv pak jsem se začal věcí zabývat zevrubně. V knížce Léčíme se s přírodou jsem prostudoval na obrázku sluchové ústrojí. Podle této moudré knihy jsem dospěl k tomu, co by mi řekl odborný lékař: stárnu, bubínek nebubnuje, kladívko nemlátí do kovadlinky a Eustachova trubice se asi modlí k mučedníku svatému Eustachovi. A třmínek? Do třmenu se vkládá noha, když chcete vsednout na kůň. Vsedl jsem v životě dvakrát, poprvé jsme to přežili oba, podruhé jsem spad a zmodřil si kyčel, koňovi to bylo jedno. A kdybyste chtěli vědět, co můžete čekat od téhož literáta příště, tak ještě ukázka ze vznikajícího rukopisu: Přešel jsem po přechodu na zastávku trolejbusu na druhé straně ulice. Na chodníku jsem uviděl první letošní žížalu. Už byla trochu placatá, ale pořád se plazila. "Co tu děláš, ty krávo?" oslovil jsem ji něžně, jak oslovují současní chlapci současné dívky. "Vždyť tě někdo zašlápne docela." Zvedl jsem žížalu a hodil ji na trávník za chodníkem. Hřálo mě vědomí, že jsem jí zachránil život. Přiletěl však kos a žížalu sebral. Božena Klímová, Ostrava, květen 2006 (psáno pro OKOO) Poznámka: informace o autorovi L.M. na www-zar.cz a jinde na webu. BŘEZINOVÁ, Ivona: Lentilka pro dědu Edu Všechno začalo tím, že dědu Edu přivedla domů městská policie. Honzík byl tehdy ještě docela malý, ale mohly mu vypadnout oči, aby mu nic neušlo. Jen nechápal, proč ani jeden z těch policistů na dědu Edu nemíří pistolí. Dokonce ani pouta na ruce mu nedali. To Honzíka rozladilo. V televizi tedy viděl lepší policajty. Tak začíná kniha spisovatelky Ivony Březinové: Lentilka pro dědu Edu. 18

19 Tento příběh velice citlivě zachycuje problematiku stárnutí (Alzheimerovy demence). V propojení osudů dědy a pravnuka nenásilnou formou upozorňuje na nebezpečí zanedbání příznaků nemoci a zároveň působivě zachycuje sociální problematiku celé rodiny, kde se vyskytuje toto onemocnění. Sama autorka napsala:" Toto téma jsem si vybrala proto, aby už i ti malí věděli, co tahle nemoc znamená, a hlavně aby se nebáli mít své dědečky a babičky dál rádi." MORITZOVÁ, Silke: Golemovo zlato Dětské oddělení KPBO Honzík a Vendula jedou s tetou Lenkou do Prahy. Hned první noc v hotelu děti probudí podezřelé zvuky. Během další noci se děti pokusí přijít záhadě na kloub a dostanou se doslova a do písmene do temnot. Najdou desky se starými novinovými články, ve kterých se dočtou o Golemově zlatu a získají fotografii s tajnou zprávou. Honzík s Vendulou se ocitají ve víru událostí a najednou jsou podezřelí téměř všichni hoteloví hosté. Dětská detektivka, která Vás pohltí a vy sami se stanete detektivy. Jestli jste na správné stopě, se dozvíte z řešení, které je psané tajným písmem a můžete si je přečíst pomocí zrcátka. Dětské oddělení KPBO LANCZOVÁ, Lenka: Šeptej do ticha Spousta dívek si myslí, že hezké holky to mají v životě lehčí než ty ostatní. Osmnáctiletá Monika, hlavní hrdinka nové knihy, je přesvědčena o opaku. Přestože jí kamarádky závidí její úspěchy v modelingu, poslední dobou se jí nedaří. Rodiče se rozvádějí, Monika se s maminkou stěhuje z Brna do malé vesnice, kde nikoho nezná, do školy musí dojíždět, zvykat si na nové učitele i spolužáky... A jak to všechno dopadne? To už po přečtení zjistíte sami. Dětské oddělení KPBO 19

20 TOMEŠ, Pavel: Vyrábíme z kůže a jiných materiálů Kniha nabízí velmi názorně propracované návody, jak vytvářet ozdobné předměty především z kůže, ale i z provázků, kamenů a jiných materiálů. Postup práce je podrobně vysvětlen a jednotlivé techniky jsou názorně rozkresleny, přičemž se postupuje od jednoduchých výtvorů ke složitějším. Každý si může vlastnoručně vyrobit originální ozdoby, jako jsou například náramky různých vzorů,prstýnky, šmodrchlový náhrdelník, závěs pro hezký kamínek. Dusilová Lenka - Mezi světy Dětské oddělení KPBO Interpret: Lenka Dusilová Album: Mezi světy Vydavatelství: Universal Music Rok vydání: 2005 Jedna z nejosobitějších zpěvaček a osobností domácí hudební scény, vydává album, které není svázané žádnými hranicemi, a to doslova. Jak už název napovídá, vzniklo takřka symbolicky, oscilací mezi světy, takže těžko album zařazovat žánrově i stylově. Na svých objevných koncertních poutích po Americe, které Lenka Dusilová absolvovala spolu s kytaristou Martinem Ledvinou (ex-druhá Tráva), se spřátelila s pianistou a producentem Benem Yonasem, v jehož studiu v San Franciscu nakonec převážná část alba i vznikla. V Praze potom album společně dokončili.toto album je výrazným důkazem toho, že dobrá hudba skutečně nezná hranic, neb velká část umělecké komunikace probíhala přes oceán prostřednictvím internetu. A výsledkem je výjimečné album, plné hudebních barev, nálad a emocí, které člověka doslova uhranou a vtáhnou do jiné dimenze. Do finální podoby byla deska dokončena na Floridě Davem Greenbergem a výraznou ozdobou alba je nepochybně i americká rytmika v podání Jona Evanse a Scotta Amendoly, čímž výčet zahraničních hostů zdaleka nekončí. Album Mezi světy mapuje Lenčiny zážitky z posledních let, dalekých cest, ale sahá až do dětství. Autorsky je album z velké části 20

21 dílem Lenky samotné, ale nezpochybnitelný je zejména přínos Martina Ledviny. Rolling Stones - A digger Band hudební oddelěni: Petr Zlámal Interpret: Rolling Stones Album: A digger Band Vydavatelství: EMI Rok vydání: 2005 Nejlepší deska Stounů za poslední čtvrtstoletí. To je pravda, o které můžete diskutovat, můžete proti ní protestovat, ale to je asi tak vše, co s tím naděláte. Dlouhých osm let po experimentálním a svým způsobem hodně zajímavém CD "Bridges To Babylon" se konečně hlásí s novinkou, která je jeden velký návrat ke kořenům. Dalo by se říct, že "A Bigger Bang" je nejlepší album Rolling Stones z 80. let, protože zvuk nahrávky jim odpovídá. Jako by se kapela probudila z hibernace a navázala přetrženou nit. Přitom uměla natočit velmi slušné desky, tak třeba "Tattoo You", "Steel Wheels" nebo již zmíněná "Bridges To Babylon" se dají poslouchat celé i po letech, jen prostě "Větší třesk" holt potvrzuje správnost svého názvu. Takhle výtečnou a vyrovnanou kolekci písní měli naposledy v první polovině 70. let. Po dlouhé době nemají na desce píseň, která by se stala jejím synonymem, identifikační značkou. Rozhodně však neplatí, že by tu nebyly hity. Přelepka na albu zmiňuje odpíchnutý otvírák "Rough Justice", který nejspíš dostane příležitost jako druhý v pořadí, třetí zmíněná "Back Of My Hand" je sice zajímavým a notně syrovým blues. Tady se totiž nabízí jiné lahůdky. Nejžhavější kandidát je dokonalá a svižná "Let Me Down Slow" nebo pro Stones typická halekačka "She Saw Me Coming". A najít by se daly i další. Abych se přiznal, při poslechu čtyř nových skladeb pro bilanční výběr "Forty Licks" jsem byl hodně na rozpacích. Stones zněli utahaně, naprosto bez šťávy. Staříci si prostě jen dali oddech, nabrali síly a za osm týdnů (takovou rychlost ve studiu prý nepamatují od 60. let) natočili vyjímečnou kolekci 16 písní, která vám nedá šanci začít se nudit, přestože celková stopáž jde za jednu 21