BULLETIN 11/2013 AKTUÁLNÍ DĚNÍ V KNIHOVNĚ VÝSTAVA Milí přátelé a příznivci,

Transkript

1 BULLETIN 11/2013 AKTUÁLNÍ DĚNÍ V KNIHOVNĚ VÝSTAVA Milí přátelé a příznivci, srdečně vás zveme na výstavu fotografií Ivana Kožíška, která bude k vidění do 10. ledna 2014 v knihovně Libri prohibiti, Senovážné náměstí 2, Praha 1, 3. patro s výtahem. Těšíme se na vás.

2 NOVINKY V NAŠICH FONDECH Od Václava Hory (dříve knihkupectví Dialog) jsme dostali, nikoli poprvé, darem velké množství dokumentace a výstřižků. Jde o archiv knihkupectví, korespondenci, výstřižky k osobnostem čs. exilu, nakladatelské materiály, brožury a mnoho jiného, to vše v rozsahu několika banánovek a s dovozem až před vrata. Za dlouhých zimních večerů budeme mít co třídit. Šlechetnému dárci mockrát děkujeme, ve sběrně starého papíru mohl utržit nemalou částku. Další cenný dar pochází od PhDr. Ladislava Kurky, který zrušil sbírku tiskovin ze srpna Získali jsme kolekci více než sto letáků z období od 21. srpna 1968 do počátku září, dále nám přibylo více než 40 čísel letákových novin a časopisů z tohoto období včetně šesti slovenských titulů. Jsou mezi nimi takové kuriozity jako např. Dukla vpřed,

3 Lešaňáček, Nové Opavsko a Svobodné Opavsko, Posázavan, Sběratel či Voják a kultura. Také se velmi rozrostla naše kolekce duplikátů, které tímto nabízíme k výměně. Jejich seznam bude brzy vyvěšen na naší webové stránce. I za tento dar mnohokrát děkujeme. Třetím významným darem tohoto měsíce je kolekce exilových periodik a brožur z londýnského Velehradu, dar manželů Stáňových. Kromě jiných vzácností jsme dostali čtyřčíslo 9-12 časopisu Cyrilometodějské ligy Křesťanská obroda z dubna 1950, ostatní vydaná čísla nám bohužel dosud chybí. Dále časopis Naše jednota, který byl věstníkem katolických kněží sdružených v Cyrilometodějské lize (3 čísla 1. ročníku 1950, 2 čísla 2. ročníku 1951 a č ročníku 1952) a konečně velmi vzácný časopis Nuntii Provinciae Bohemiae Societatis Iesu, vydávaný v češtině českými jezuity v exilu. Dostali jsme devět čísel z první poloviny 70. let minulého století. Z publikací to jsou např. Pozdravy z Českého misijního domu v Kanadě, Montreal 1963, program návštěvy kard. Berana v New Yorku v dubnu 1966 s projevem kard. Berana, vydaný Společností pro vědy a umění, a Apoštolský list Magnifici ecenus papeže Jana XXIII., vydaný v r Tiskárnou českých benediktinů v Chicagu. Ještě jednou děkujeme! Děvaně Pavlíkové z Londýna vděčíme za cennou antologii Hundred Towers, kterou připravil F. C. Weiskopf pro nakladatelství L. B. Fischer v New Yorku, kde vyšla s obálkou Kolomana Sokola v r Není to samozřejmě její první dar, pamatuje na nás již dlouhá léta a velmi obohatila naše knižní i časopisecké fondy. Za všechno děkujeme a těšíme se na další! Jiří Gruntorád

4 KULTURNÍ AKCE, KONFERENCE V Topičově salonu probíhá do 31. ledna 2014 výstava Ludmila Seefried Matějková: Na pokraji / Am Rand.

5 KONFERENCE / I. M. JIROUS / POZVÁNÍ / PROGRAM Na poklepávání po ramenou by zahynula jakákoli kultura Any culture would perish from having its praises sung I. M. J., 1985 IVAN MARTIN JIROUS konference / / Praha conference / November, 2013 / Prague Pořádá Revolver Revue v prostorách FAMU (Smetanovo nábřeží 2, Praha 1, I. patro, místnost č. 107) organized by Revolver Revue in the FAMU Building (Smetanovo nábřeží 2, Prague 1, 1st floor, room No. 107) s mezinárodní účastí / ve spolupráci s Institutem pro studium literatury / za podpory Magistrátu hl. města Praha a Ministerstva kultury ČR international speakers / in cooperation with the Institute for Literary Studies / supported by Prague City Hall and the Ministry of Culture of the Czech Republic PROGRAM / SCHEDULE: čtvrtek / Thursday, 14 November Terezie Pokorná zahájení / opening (10.00) I. POEZIE, DOPISY, PŘEKLADY / POETRY, LETTERS, TRANSLATIONS ( , moderují / hosted by Marek Vajchr, Petr Onufer) Marek Vajchr: Soucit, starost a sentiment / Compassion, Concern and Sentiment Viktor Šlajchrt: Tradice prokletých básníků a Jirous / The Tradition of Cursed Poets and Jirous Petr Hruška: Komunikativnost Magorových básní z pozdních sbírek / Communicativeness of Magor s Late Poems Martin Hybler: Magorovy dopisy / Magor s Letters přestávka / Break ( ) Mike Baugh: Musel bys být Magor, abys zkusil překládat Jirouse / Translating Magor, You d Have to Be Mad Justin Quinn: Jirous mimo (k problematice překladu Jirousovy poezie) / Jirous Outside (on translating Jirous s poetry)

6 Paul Wilson: Jirous, Sontagová a nová citlivost (úvahy nad neznámou Magorovou překladatelskou činností) / Jirous, Sontag, and the New Sensibility (reflections on Magor s unknown translation activities) přestávka / Break ( ) II. SAMIZDAT A LIDSKÁ PRÁVA, POZŮSTALOST A DALŠÍ PRAMENY / SAMIZDAT AND HUMAN RIGHTS, ESTATE AND OTHER SOURCES ( , moderují / hosted by Michael Špirit, Adam Drda) Jiří Gruntorád: Magor v samizdatu / Magor in Samizdat František Stárek: IMJ jako spoluvydavatel časopisu Vokno / IMJ as a co-publisher of Vokno magazine Martin Machovec: Zpráva o stavu literární pozůstalosti IMJ / Report on the State of IMJ s Literary Estate přestávka + projekce / Break and screening. I. M. Jirous na fotografiích Ondřeje Němce ( ) / I. M. Jirous in Ondřej Němec s photographs Dana Němcová: I. M. Jirous a lidská práva / I. M. Jirous and the Human Rights Ivan Bierhanzl: IMJ v audiovizuálních médiích do roku 1989 (komentovaná projekce) / IMJ in audiovisual media until 1989 (commented screening) diskuse / discussion pátek / Friday 15 November III. POLEMIK, KRITIK, HISTORIK UMĚNÍ / POLEMIST, CRITIC, ART HISTORIAN ( , moderují / hosted by Terezie Pokorná & Viktor Karlík) Luboš Merhaut: Magor polemický / Magor Polemical Pavla Pečinková: Čas unáší krásu čas odhaluje pravdu (Magor jako výtvarný kritik) / Time Conveys Beauty Time Reveals the Truth (Magor as Art Critic) Petr Jindra: Sílící pocit utkvělé konkrétnosti (Osobnost I. M. Jirouse jako historika a kritika umění) / The Growing Feeling of Fixed Concreteness (I. M. Jirous as an Art Historian and Critic) Magdalena Juříková: Sochařské události šedesátých let pohledem IMJ / Sculpture Events of the 1960s as Observed by IMJ přestávka / Break ( )

7 IV. TEORETIK UNDERGROUNDU / THEORIST OF UNDERGROUND ( , moderuje / hosted by Marek Vajchr) Robert Krumphanzl: Ivan Martin Jirous jako teoretik hnutí undergroundu / Ivan Martin Jirous as the Theorist of the Underground Movement Veronika Tuckerová: Jirous o undergroundu: mýtus, kosmos, ghetto / Jirous on Underground: Myth, Cosmos, Ghetto Nicolas Maslowski: Underground jako (nové) sociální hnutí? / Underground as a (New) Social Movement David Bartoň: Běda člověku, skrze něhož přichází pohoršení. / Woe to the One by Whom the Temptation Comes. Miroslav Petříček: Nezvladatelnost není alternativa, nýbrž něco úplně jiného / Uncontrollability Is Not an Alternative, but Something Entirely Different přestávka / Break ( ) V. PŮSOBENÍ PO ROCE 1989, KOLEKTIVNÍ PAMĚŤ A MEDIÁLNÍ OBRAZ / AFTER 1989, COLLECTIVE MEMORY AND MEDIA IMAGE ( , moderuje / hosted by Terezie Pokorná) Michael Špirit: IMJ po roce 89 / IMJ after 1989 Michal Geisler: Magorova cesta do české kolektivní paměti / Magor s Journey to he Czech Collective Memory Adam Drda: Mediální obraz Ivana Martina Jirouse / The Media Image of I. M. Jirous diskuse / discussion + VEČER REVOLVER REVUE / REVOLVER REVUE AFTERPARTY od v Café V Lese / starting at 8 pm at Café V Lese Z básní I. M. Jirouse budou číst / I. M. Jirous s poetry read by Petr Hruška, Vít Kremlička, J. H. Krchovský, Luděk Marks a Petr Placák. K poslechu i tanci zahrají / starring All Tomorrow's Parties Band + Tea Jay Ivo. Program konference i Večera RR a další informace budou průběžně aktualizovány na a facebookových stránkách RR. Zdroj:

8 Terezie POKORNÁ Vážení a milí přítomní! (zahájení konference I. M. Jirous). Vítám Vás na konferenci o díle Ivana Martina Jirouse. Je to nejen historicky první konference věnovaná této osobnosti, ale také první konference pořádaná Revolver Revue, která tento žánr dosud ponechávala v rukách akademičtěji zaměřených podniků. Patří ovšem k tradici tohoto časopisu, resp. k tradici samizdatové a undergroundové kultury, z níž Revolver Revue vzešla, že se stává aktérem situací a rolí, které nemá takříkajíc v popisu práce, a které jí dokonce ani nepřijdou na mysl až do chvíle, kdy coby výzva vyplynou z nastalých okolností. Netřeba rozvádět, že právě I. M. Jirous patřil k těm, kteří o tomto způsobu cesty ve veřejném životě vědí své. Je to mimo jiné také způsob a přístup související s kriticismem ve smyslu, o němž jednou hovořil jiný výrazný muž tzv. druhé kultury, Jan Lopatka, skrze připomínku židovské anekdoty: Rodiče mají dítě, které nemluví. Když je mu deset let, usedne k obědu, nabere lžíci polévky a praví: Málo slaná. Radují se a ptají, proč nemluvilo dřív? Odpoví:,Až dosud bylo všechno v pořádku. Kritika se zabývá věcmi, které v pořádku nejsou, shrnuje Lopatka a tento úhel pohledu je podle mého názoru i klíčem k jedné podstatné rovině díla a veřejného působení I. M. Jirouse, jehož kriticismus v naznačeném významu dalece přesahoval běžné oblasti zájmu kritika výtvarného umění, jímž původní profesí byl. Pokud jde o I. M. Jirouse nikoli jako nositele kriticismu, ale jako objekt kritiky či obecněji reflexe, nedá se jistě říct, že by bylo za jeho života všechno v pořádku, zhusta právě naopak. Zásadní zlom pak přišel s jeho odchodem z tohoto světa. Když v listopadu před dvěma lety zemřel, vzbudila sice tato skutečnost mimořádný zájem a ohlas, ale to, co se o něm po smrti napsalo, veřejně řeklo či natočilo, jeho obraz paradoxně spíš rozostřovalo a banalizovalo, než zvýrazňovalo a prohlubovalo převažující vzpomínání na epizody ze života jakési svérázné hospodské figury či nespoutaného, avšak v jádru dobráckého bracha začalo rychle zastírat význam Jirousova básnického, kritického a teoretického díla neodmyslitelně provázaného s ostrým, nebývale statečným a důsledným občanským postojem, tedy odkaz, jakých v české kultuře a společnosti není mnoho. Namísto zájmu o tento odkaz nastoupila povrchnost ruku v ruce s mytizací, nad myšlením o pořád živoucích, protože dodnes inspirativních, nepohodlných a zneklidňujících stránkách Jirousova veřejného působení začalo vítězit zmrtvující a zneškodňující tlachání, odvádějící pozornost od podstatného. Tato skutečnost se může zdát paradoxní o to víc, že Jirous měl to štěstí, v Čechách nikoli obvyklé, že se dožil vydání valné části svého básnického a kritického díla i korespondence v příkladně připravených spisech, publikovaných v Torstu ediční péčí Martina Machovce, Michaela Špirita a Zuzany Jürgens v době Jirousovy smrti tedy byly tyto tři obsáhlé svazky všem, kdo se k jeho osobnosti měli potřebu veřejně vyjadřovat, k dispozici. Neradostná realita v jirousovské reflexi posledních let je ovšem stejně paradoxní jako pochopitelná a neměla by nás zřejmě už překvapovat: bezmála čtvrt století po listopadu 1989 je i nenapravitelným optimistům opět dostatečně zřejmé, že nežijeme v zemi, kde by bylo až na výjimky považováno za žádoucí se takovými životními díly a postoji, jaké reprezentuje I. M. Jirous, zabývat skutečně a důsledně. To jsou také zhruba důvody, proč se k tomuto životnímu dílu rozhodli obrátit pozornost pořadatelé této konference. Jako její motto jsme přitom zvolili Jirousův výrok podtrhující

9 právě nezastupitelnou roli kriticismu, o kterém jsem mluvila a jehož nedostatek lze silně pociťovat nejen v jirousovské reflexi, ale v současném uměleckém a kulturním provozu vůbec, kde je nadále v nepořádku kdeco, ale většina to přijímá jako normu, nad níž se není třeba znepokojovat. Názor, že na poklepávání po ramenou by zahynula jakákoli kultura, vyslovil Ivan Martin Jirous v polovině osmdesátých let, krátce předtím, než se stal laureátem Ceny Revolver Revue, v rozhovoru publikovaném v Kritickém sborníku, příznačně samizdatovém, tedy výrazně menšinovém časopise, který vznikl v prostředí druhé kultury za tuhé normalizace jako periodikum zaměřené výhradně na kritiku a reflexi ze sebezáchovné potřeby, jejíž podstatu vyjadřuje zmíněný citát. Příznačné rovněž je, že právě menšinová kultura v oné době pokládala otázky a vytvářela hodnoty, o nichž drtivá převaha kultury většinové, oficiální neměla ani ponětí, a že právě ona menšinová kultura představuje dnes zdroje, k nimž má smysl se vracet. V duchu citovaného výroku jsme jako řečníky pro tuto konferenci oslovili literární kritiky a teoretiky, historiky umění, sociology, filosofy i další osobnosti, které mají předpoklady pro to, aby o Jirousově díle přemýšlely nejen na základě jeho znalosti, ale také analyticky a kriticky, nikoli předpojatě a sentimentálně. Není náhoda, že jejich část tvoří lidé, kteří nepatřili k Jirousovým přátelům, mnozí z těch, kdo na konferenci vystoupí, se s Jirousem ani osobně neznali. Dalším kritériem pro výběr řečníků byla schopnost spojit erudici se srozumitelností, protože i nechuť k samoúčelnému odbornictví a rádobyvědecké hantýrce patří k inspirativním rysům Jirousova působení, stejně jako otevřenost, protikladná intelektuálské nepřístupnosti. Ne všichni, které jsme oslovili, chtěli nebo mohli pozvání přijmout, v rámci dvoudenního programu se také zdaleka nedostane na všechna témata a oblasti Jirousova veřejného působení, které bezpochyby stojí za pozornost. Tato konference si ovšem nečiní nároky přinést vyčerpávající zprávu o Jirousově díle, natož jeho sumarizující hodnocení, její ctižádostí je otevřít alespoň některé z podstatných otázek s ním spojených a být impulsem k dalšímu přemýšlení o něm stejně jako k dalším jirousovským průzkumům. Zbývá zdůraznit, že koncepce a příprava konference byla prací celého redakčního týmu Revolver Revue, vznikala ve spolupráci s kolegyní Editou Beníškovou a kolegy Viktorem Karlíkem a Markem Vajchrem. Za propůjčení prostor patří dík FAMU, za finanční podporu Magistrátu hl. města Prahy a Ministerstvu kultury, za konzultaci zástupcům Institutu pro studium literatury. Děkuji Vám za pozornost. Zdroj:

10 Výstava SAMIZDAT A EDICE EXPEDICE v pasáži Paláce Lucerna potrvá do 10. prosince 2013.

11 Café Lajka vás zve na výstavu fotografií Jan Vodňanský: Sametová revoluce objektivem básníka. U příležitosti výročí Sametové revoluce vás zveme na výstavu dosud nepublikovaných fotografií básníka a zpěváka Jana Vodňanského. Negativy objevil autor šťastnou náhodou při úklidu svého archivu, jedná se o dokumentární záběry, které pořídil v průběhu sametového převratu v listopadu roku Fotografie zachycují především zákulisí disidentského štábu, atmosféru Prahy tehdejších dní, ale i neotřelé portréty známých osobností. Vernisáž v pražské kavárně a galerii Café Lajka proběhne 14. listopadu od 18:00 hodin za účasti autora, který zazpívá několik svých písní a bude k dispozici pro případné dotazy k expozici. Výstava potrvá od 15. listopadu do 3. prosince 2013.

12 17. listopadu budou na Žofíně představeni hrdinové Paměti národa. Hrdinové Paměti národa je slavnostní večer spojený s udílením cen Paměti národa osobnostem, které měly odvahu postavit se zlu. Letos udělíme ceny již počtvrté od roku 2010 a to v neděli 17. listopadu od v paláci Žofín v Praze a zároveň v přímém přenosu na ČT1. Zdroj: Příběhy letošních laureátů ztvární mladí filmoví tvůrci pod vedením respektované režisérky Agnieszky Holland a na Žofíně budou uvedeny ve světové premiéře. Pořadatelem večera je neziskové sdružení Post Bellum ve spolupráci s Českým rozhlasem, Českou televizí a Ústavem pro studium totalitních režimů. A kdo patří mezi letošní oceněné? Je to bývalý osvětimský vězeň a po válce průkopník elektrotechniky v Československu Felix Kolmer, protikomunistický odbojář z Klatovska František Wiendl, politický vězeň a známý spisovatel Jiří Stránský a také Dana Němcová, disidentka. Proč právě oni? Dozvíte se 17. listopadu. Více informací naleznete zde:

13

14 Co jsme udělali se svobodou? Polsko-česká konference o vítězstvích a prohrách disentu po roce Černínský palác, Loretánské náměstí, Praha 1 Hradčany.

15 Konference ke 120. výročí vzniku deníku Lidové noviny bude největší polsko-českou intelektuální událostí posledních let! Kolem dvaceti předních představitelů světa politiky a médií se bude v sídle a pod záštitou Ministerstva zahraničních věcí pokoušet shrnout roli protikomunistické opozice v budování demokratického řádu, jak z politické, tak z ekonomické, mediální a kulturní perspektivy. Nebude chybět ani diskuse o budoucnosti polsko-českých vztahů. Mezi hosty budou mj. Petr Fiala, Petr Pithart, Pavel Rychetský či Alexandr Vondra, na polské straně pak Ryszard Legutko, Jan Rulewski nebo Aleksander Kaczorowski. Konferenci zahájí polský ministr zahraničních věcí Radosław Sikorski. Podrobný program a registraci najdete zed: Knihovna kardinála Berana o.s. ve spolupráci s Filozofickou fakultou Západočeské univerzity v Plzni pořádá v sále bývalého kláštera františkánů, Františkánská 11, Plzeň v pátek 6. prosince 2013 konferenci Od Josefa Floriana k Rio Preisnerovi inspirativní katolické osobnosti mimo hlavní proud registrace, káva Miroslav Svoboda: Zahájení Josef Štogr: Úvod do tématu nemainstreamové katolické osobnosti Jaroslav Šebek: Vliv sociálních encyklik Rerum Novarum a Quadragesimo Anno na katolické intelektuály 30. let 20. století Josef Štogr: Stavovská myšlenka Ivo Budil: Pojetí totalitarismu v díle Rio Preisnera diskuse k dopolednímu bloku přestávka na oběd Josef Mlejnek: Iniciace Josefem Florianem Miloš Doležal: Jan Franz Jarmila Štogrová: Jan Hertl a revue Řád Josef Mlejnek: Rudolf Voříšek: Filosofie českých dějin Jan Cholínský: Sarkasmus jako politická a filosofická zbroj - Simeon Ghelfand a Ladislav Jehlička ve studené válce

16 diskuse k odpolednímu bloku závěr konference, shrnutí Registrujte se prosím na konferenci do 25. listopadu 2013 na stojar@gmail.com nebo písemně na adrese: Miroslav Svoboda-Exodus, U Zvonu 51, Třemošná O přednášejících: prof. RNDr. Ivo Budil, Ph.D., DSc. politolog, antropolog, profesor katedry historických věd Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni Miloš Doležal básník, publicista, redaktor Mgr. Jan Cholínský historik, publicista, vydavatel Josef Mlejnek filosof, básník, překladatel Mgr. Miroslav Svoboda ředitel Knihovny kardinála Berana, teolog, sociální pracovník doc. Mgr. Jaroslav Šebek Ph.D.- vědecký pracovník oddělení dějin 20. století Historického ústavu Akademie věd Josef Štogr filosof, publicista, konzultant Jarmila Štogrová historička umění, knihovnice, editorka Místo konání: Konference se koná v centru města u hlavního náměstí, v bývalém klášteře františkánů (u "kamenných" františkánů), kde je zároveň diecézní muzeum, kostel Nanebevzetí Panny Marie a knihkupectví Karmelitánského nakladatelství, v blízkosti Západočeského muzea. VSTUP VOLNÝ ČLÁNKY, PUBLIKACE Tesilová verbež Miroslav Skalický Praha, Pulchra, 2013

17 Svazek Tesilová verbež obsahuje veškerou známou literární tvorbu Miroslava Skaláka Skalického z uvedeného období. Jádro ovšem tvoří Skalákova tvorba ze 70. let, tedy před jeho odchodem do rakouského exilu. Jde o sbírky The Hever and vazelína (1977; 1979), Básně žvásty moudrosti and jiný blbosti (1977), Sněhurka and trpaslíků (1977) a dále o soubor textů z let 1976 až 1979, které sice vyšly v různých samizdatech v různém uspořádání, ale nebyly nikdy součástí žádné z výše jmenovaných sbírek. Druhý oddíl svazku tvoří tři Skalického texty z 80. let, které nebyly dříve publikovány a byly sepsány k jednorázovému využití u příležitosti různých performancí a koncertů. Třetí oddíl svazku tvoří soubor nikdy nevydaných textů napsaných u příležitosti revivalu Skalického skupiny Hever and Vazelína Band z let 2002 až Tento textový konvolut, pocházející z autorova archivu, nese nadpis Polízanice. O autorovi Narodil se v roce 1952 v Plzni, kde se vyučil tesařem. V roce 1968 se přestěhoval do Chomutova a rychle se zapojil do života severočeské undergroundové komunity. Začal psát texty a založil vlastní kapelu The Hever and Vazelína Band (nejpopulárnější písní se stala Tesilová verbež). V roce 1977 podepsal Chartu 77 a podílel se také na vydání prvních dvou čísel časopisu VOKNO. Po listopadovém převratu koupil na Vysočině rozbořený mlýn, který je dnes místem, kde se každoročně setkávají příznivci undergroundu. Zdroj:

18 Estébáckou Prahou Průvodce po pražských sídlech Státní bezpečnosti Prokop Tomek Praha, Academia, 2013 Kniha seznámí čtenáře s autentickými budovami a místy, na nichž působila před rokem 1989 Státní bezpečnost a některé jiné složky represivního aparátu totalitního režimu. Zároveň přináší i širší a přehledný souhrn informací o různých složkách StB, jejich struktuře a funkcích a dodává těmto údajům nový význam a atraktivitu zasazením do rámce města změněného během uplynulých více než dvaceti let. Svým zaměřením je tento průvodce zatím unikátní. Stanovit místa působení StB je totiž poměrně obtížné, protože jedním z atributů StB bylo přísné utajení. To se důsledně týkalo i objektů, v nichž StB působila. Kromě budov úřadů a věznic užívala StB ke schůzkám s agenty i byty a další prostory. Protože se jedná rovněž o místa spojená s činností StB, je toto téma přiblíženo informativním textem a přílohou s výběrem adres těchto bytů. Od nedávné doby má veřejnost možnost seznamovat se s fotografiemi, které StB tajně pořizovala při sledování osob, některé z nich přináší i tato publikace. Hlavní část knihy tvoří hesla věnovaná jednotlivým budovám, která obsahují identifikační údaje a reflektují historický, stavební a uživatelský vývoj místa včetně snímků zachycujících současný stav těchto domů. Fotografování v době působení StB bylo prakticky vyloučené, takže existuje jen velmi málo autentických fotografií. Zdroj:

19 Zelinář a jeho televize Kultura po Pražském jaru 1968 Paulina Brenová Praha, Academia, 2013 Jak se stalo, že se z nadšených stoupenců reforem Pražského jara 1968 a socialismu s lidskou tváří stali poslušní stoupenci normalizace, která nastoupila po srpnové invazi pěti armád? Kdo byli hlavní nositelé normalizace a jak přiměli rozjitřenou společnost, aby se ukáznila a projevovala podporu komunistické straně? A jakou roli v tom sehrála Československá televize, která v době Pražského jara reformy poháněla? Po roce 1968 si komunistická strana začala s televizí intimní, leč tendenční milostný poměr, píše Paulina Bren, a prvotním prostředkem komunikace s diváky se stala mýdlová opera v podobě televizních seriálů o soudobém běžném životě. A právě o proměně lidí prostřednictvím televizních seriálů pojednává Zelinář a jeho televize. Přeložila Petruška Šustrová. Zdroj:

20 From Rowboats to Sailboats The Troubled, Active and Happy Life of a Czech Anti-Communist Peter Hruby Parker, OutskirtsPress, 2013 Peter was born in During the German occupation, Czech universities were closed and he had to work 12-hour long shifts in a factory. In his memoir he devotes more time to his skirmishes with the Communist Party before it seized total power by a putsch in February With help from several of his Professors at Charles University he launched a Children's Week of Joy devoted to their needs; in order to bring the two nations closer together, he created a society of Czech and Slovak students and initiated vacation exchanges of children between families of both nations; and he established

21 a Youth Club, affiliated with the association of the country's top cultural elite. A cultural-political journal he was preparing with the cooperation of 100 young intellectuals could not appear due to the Coup. In order to facilitate the escape of endangered anti-communists, he then organized a peat brigade on the border with Austria. He himself managed to leave his country legally, and in Geneva founded and led an important journal, Skutecnost (Reality) that promoted a new European and democratic program for his exiled compatriots. He obtained a Ph.D. in International Studies at the University of Geneva. His dissertation was published by the University of Geneva and, shortened by 1/3, by Oxford's Pergamon Press. Two books in English and three in Czech followed. From 1965 until 1970 he taught for the University of Maryland on American military bases in Thule (Greenland), Izmir (Turkey), West Berlin, Heidelberg, other German towns, and Peshavar (Pakistan). From 1971 to 2001 he taught in Perth, Western Australia. During semester breaks he traveled with his American wife to the Middle East, Afghanistan, India, Thailand and New Zealand. He was able to return to Prague to teach at his alma mater between 2001 and Then he retired to Annapolis, Maryland, to enjoy his daughter's family with two gorgeous grandsons. The memoir also narrates his personal life and profesional activities. The original tragedy of exile was turned into a fascinating and culturally adventurous life. Zdroj: Communist/dp/ /ref=sr_1_1?s=books&ie=UTF8&qid= &sr=1-1 Vyšlo třiadvacáté číslo Securitas Imperii. Třiadvacáté číslo Securitas Imperii obsahuje tři rozsáhlé studie. Text Miroslava Nováka se věnuje pojmu totalitarismus a jeho aplikaci na komunistické systémy jak obecně, tak s důrazem na česká specifika. Petr Placák se zabývá povahou ideologických režimů s ohledem na poválečný vývoj v Československu a Kamil Nedvědický právním řádem po roce 1989 a historickou pamětí. Rubrika dokumenty je věnovaná Platformě evropské paměti a svědomí, především chronologii jejího vzniku. Číslo obsahuje rovněž množství diskuzních příspěvků, recenzí, anotací a zpráv. Zdroj:

22 V novém echu Institutu pro studium literatury píše Michal Kosák o výstavě, která připomíná ruského spisovatele Varlama Šalamovova. (Výstava skončila 31. října pozn. red.) Na uzlové momenty vskutku strastné životní pouti a (ve vlasti takřka mizivé) literární působení ruského spisovatele Varlama Šalamova ( ) se zaměřuje výstava v Klementinu a nové echo Michala Kosáka. Sledováno je dále Šalamovovo dějstvování v blízkosti okruhu avantgardy, a to opět v širokém panoramatu (kontext doplňují také dobové filmové ukázky jak od Dzigy Vertova, tak ze soudobé propagandy), literární přátelství s N. Mandelštamovou, vztah k B. Pasternakovi a především k Solženicynovi. Proti tvorbě Alexandra Solženicyna staví kurátoři výstavy tvůrčí postup Šalamovův, který se pohybuje kdesi na pomezí literatury a vzpomínkové prózy. Text naleznete zde: Evropský projekt Europeana ÚSD se podílí na evropském projektu Europeana 1989, jehož cílem je zapojit širší laickou i odbornou veřejnost do formování kolektivní paměti na rok Veřejnost může přispět do virtuálního muzea roku 1989 svými vzpomínkami, plakáty či fotografiemi buď na internetových stránkách nebo během sbírkových dní: Praha (Nová budova Národního muzea); Olomouc (Vlastivědné muzeum v Olomouci); Opava (Slezské zemské muzeum). Vedle České republiky se do projektu zapojilo dalších šest zemí bývalého východního bloku: Německo, Maďarsko, Polsko a Pobaltí. Zpřístupnění obsahu časopisu Soudobé dějiny. ÚSD zpřístupňuje kompletní obsah starších čísel časopisu Soudobé dějiny (s odstupem dvou let od roku vydání) v Archivu Soudobých dějin. Ročníky 2004 a starší budou postupně doplněny.

23 Milé čtenářky, milí čtenáři, naši pravidelnou rubriku výročí nahradí kalendárium, které naleznete zde: ÚMRTÍ 15. října 2013 zemřel ve věku 86 let Ing. Pavel Holý, celoživotní Skaut, politický vězeň a člen Společnosti Libri prohibiti. 28. října 2013 zemřel Tadeusz Mazowiecki, polský katolický intelektuál, novinář a politik, jeden z vůdců hnutí polské Solidarity a od roku 1989 první nekomunistický předseda vlády Polské republiky. Zdroj:

24 31. října 2013 zemřel Jaroslav Putík, novinář, publicista, spisovatel a překladatel, držitel dvou cen Egona Hostovského, v 70. a 80. letech jeho knihy vycházely v samizdatu, zejména v Edici Petlice, přispíval do samizdatových sborníků, jeho překlady z francouzštiny vycházely většinou pod cizími jmény. 9. listopadu 2013 odešel náš přítel, Muž s velkým M., Oldřich Černý. Hranice vlasti překročil v roce 1948 na druhý pokus s rozhodnutím bojovat s totalitním režimem z exilu. Byl agentem chodcem, později dál podvracel režim v Československu ve službách Američanů. V exilu usilovně pracoval pro svou zemi. V lednu roku 1995 se stal členem Společnosti Libri prohibiti, byl dlouholetým členem jejího výboru a jejím místopředsedou od roku 2005 dodnes, až do té nesmyslné zprávy. Nesmírně skromný, přátelský, galantní, vždy ochotný pomoci radou i penězi. Přes zdravotní problémy stále činný, vymýšlel další a další aktivity. Oldřichu, budeš nám moc chybět! S naším přítelem Oldřichem se rozloučíme v pondělí 18. listopadu 2013 ve hodin v obřadní síni krematoria v Praze-Motole, kde promluví evangelický duchovní Miloš Rejchrt. V Praze 13. listopadu Za knihovnu a Společnost Libri prohibiti Jiří Gruntorád a Kateřina Volková.

25 Nekrology naleznete zde: listopadu 2013 zemřel Jan Brychta, výtvarník, malíř a exulant. Graficky upravoval vydání exilové literatury, pro exilové vydavatelství Rozmluvy navrhoval knižní grafiku a obálky. Zdroj:

26 * VÝROČÍ NAROZENÍ * 2. prosince 2013 oslaví 75 narozeniny Julius Tomin. Vystudoval na pražské Filosofické fakultě (doktorát z filosofie), kde pak od roku 1966 působil. V letech hostoval na univerzitě na Havaji, s nástupem normalizace je však zbaven možnosti pracovat v oboru a živí se manuálně. Mezi prvními podepsal Chartu 77, jeho tehdejší žena Zdena zastávala později funkci jednoho z mluvčích. Ve svém bytě pořádal Julius Tomin neoficiální filosofické semináře navštěvované zahraničními akademiky i početným domácím publikem. V rámci akce StB Asanace přinucen i s rodinou emigrovat. Od roku 1980 žije a přednáší na různých místech ve Velké Británii. Osobní stránky: Bulletin Libri prohibiti připravují Vít Krobot a Dorota Müller ve spolupráci s Viktorem A. Debnárem. Nihil obstat Jiří Gruntorád. Uvítáme Vaši případnou finanční pomoc: Číslo bankovního účtu je /0300 u ČSOB a.s. Pro zahraniční platby IBAN: CZ , BIC (SWIFT): BACXCZPP IČO je Děkujeme! Také jsme připraveni přijmout knižní dary všeho druhu, samizdatovou a exilovou literaturu, noviny a časopisy, letáky, plakáty, drobné tisky, fotografie, nahrávky, filmy, dokumenty a písemné pozůstalosti. Děkujeme!