Textile Geschichte entlang der Grenze Textilní historie podél hranic

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Textile Geschichte entlang der Grenze Textilní historie podél hranic"

Transkript

1 Textile Geschichte entlang der Grenze Textilní historie podél hranic Ein historischer Streifzug Durch die Textillandschaft der südlichen Oberlausitz und Nordböhmens Historický exkurs textilní krajinou jižní Horní Lužice a Severních Čech

2 Liebe InteressentInnen, mit dieser Publikation laden wir Sie herzlich zu unserem kleinen Exkurs in die Textilgeschichte entlang der deutsch-tschechischen Grenze ein. Mit der Erforschung textiler Geschichte und ihrer Traditionen wollen wir Gemeinsamkeiten, Unterschiede, Besonderheiten und Alleinstellungsmerkmerkmale herausfinden, die diese Region besonders in der Vergangenheit seit der Industrialisierung geprägt haben und die heute vielleicht noch da sind. Zu Beginn der Recherchen stellten wir uns die unterschiedlichsten Fragen, um uns in die Thematik einzuarbeiten und Wesentliches zu erkennen. Wir wollen vermitteln, dass wir bei der Erarbeitung dieses Projektes in der deutsch-tschechischen Arbeitsgruppe voneinander lernen und uns besser verstehen können. Das ist auch ein gemeinsamer Beitrag zu mehr Lebensqualität in der Euroregion Neisse. Die folgenden Seiten sollen zur textilen Thematik einfach nur neugierig machen und erheben keinen Anspruch auf Vollständigkeit. An den Stellen, wo Fragen offen bleiben, lassen wir sie auch so im Raum stehen. Wir sind auch gern bereit, Hinweise, Anregungen und Kritiken entgegen zu nehmen. Seifhennersdorf / Varnsdorf im November

3 Milí zájemci, milé zájemkyně, touto publikací Vás srdečně zveme k naší malé exkurzi textilní historií podél německo-české hranice. Zkoumáním textilní historie a tradic chceme vypátrat společné i rozdílné jevy, zvláštnosti a jedinečnosti, které tento region utvářely zvláště v minulosti od počátku industrializace a jsou zde snad do dnešní doby. Na počátku těchto rešerší jsme si kladli nejrůznější otázky, abychom se do uvedené tematiky zapracovali a rozpoznali to zásadní. Chtěli jsme informovat o tom, že jsme se v průběhu vypracovávání projektu v německo-české pracovní skupině vzájemně od sebe učili a lépe si porozuměli. Také to je společným příspěvkem ke zlepšení kvality života v Euroregionu Nisa. Následující stránky mají jednoduše vzbudit zvědavost, touhu dozvědět se něco o textilní výrobě, a nekladou si žádné nároky na ucelenost. Nezodpovězená místa necháváme prozatím nezodpovězena. Jsme také připraveni přijímat podněty a návrhy a čelit kritice. Seifhennersdorf / Varnsdorf v listopadu

4 Textile Geschichte entlang der deutsch-tschechischen Grenze... Bei unseren Recherchen interessierte uns folgendes: Welche politischen, technischen und gesellschaftlichen Einflüsse hatten Auswirkungen auf textile Entwicklungen in der Region um 1800 bis heute? Die Beantwortung dieser Fragen ist sehr komplex und kann hier nur angedeutet werden. Viele Jahrhunderte hat das textile Handwerk diese Region geprägt. Hier lebten und arbeiteten die Leineweber in der südlichen Oberlausitz und Nordböhmens überwiegend im Hausgewerbe in sehr ärmlichen Verhältnissen bis die ersten dampfbetriebenen Webstühle und damit Industriedorflandschaften entstanden... Während des 12. bis zu Beginn des 19. Jahrhunderts spielten die Besiedlungs- und Bewirtschaftungspolitik mit der Herausbildung von spezifischen Macht- und Arbeitsformen (bäuerliche Anwesen, Gutsherrschaften und Spezialisierungen im Handwerk) eine entscheidende Rolle. Außer der Robot wurden neben verschiedenen Natural- und Geldzinsen von Bauern und Häuslern ständig Zinse in Form von Gespinsten verlangt. So wurde in allen Familien sehr früh über den Hausbedarf hinaus gesponnen und gewebt, wozu der in dem feuchten Bergland gut gedeihende Flachs stets genügend Rohmaterial lieferte. 1 Zu Beginn des 19. Jahrhunderts kam es zu einer Vermehrung der nichtbäuerlichen ländlichen Bevölkerung, während sich die Zahl der Landbevölkerung nicht veränderte. Daraus entwickelten sich in der Folgezeit zunehmende Neuansiedlungen in den Städten und Neugründungen von Industriedörfern. Hier arbeiteten die Menschen überwiegend in den textilen Firmen. Während sich im 17. bis 19. Jahrhundert solche Alleinstellungsmerkmale wie die Damastweberei in Großschönau, die Leinenweberei in den Orten entlang der Grenze herauskristallisierten, wurde um 1777 im böhmischen Varnsdorf die Cordsamtweberei begründet, die dann im sächsischen Leutersdorf Fuß fasste und in beiden Orten heute noch vorhanden ist. Bei unseren Recherchen stießen wir auch auf weitere interessante Details: Die Textilfirmen mit mechanischen Maschinen gründeten sich in der Regel im 19./20. Jahrhundert meistens als Familienunternehmen und wurden so lange wie möglich in der Familie gehalten. Gesellschaftliche Ereignisse wie die Na- 4

5 poleonischen Kriege, der 1. und 2. Weltkrieg hatten erheblichen Einfluss auf die wirtschaftliche und weitere Existenz nach 1945 mit den staatlichen Enteignungen und um 1990 mit dem Ende der sozialistischen Systeme bis in die heutige Zeit. So kam es mit der Wiedervereinigung Deutschlands und parallel dazu auf der tschechischen Seite mit den gesellschaftlichen Veränderungen zum massiven Rückgang der Textilproduktion und einem massenhaften Wegbrechen textiler Berufe. Weil wir das Letztere um uns herum miterlebt haben, wollten wir mit unserem Projekt auch der Frage nachgehen: Was ist heute von dem historisch gewachsenen textilen Hintergrund in unserer Heimat entlang der Grenze überhaupt noch da...? Ein Alleinstellungsmerkmal ist zum Beispiel, dass die Leinenherstellung in und um Jiřikov (Georgswalde) am intensivsten betrieben wurde. Was die Wenigsten wissen werden, ist, dass viele Weber auch während und nach der Napoleonischen Zeit bankrott gingen, denn bis dahin wurden die Waren sofort bezahlt oder Ware gegen Ware gehandelt. Dann setzte der Kauf auf Rechnung ein, unbezahlte Rechnungen häuften sich und führten letztendlich in den Ruin. In Altehrenberg (Staré Křečany) bei Rumburg wurde die sogenannte Holzweberei/Sparterie erfunden. Aus feinen Holzfäden wurden Gewebe erzeugt. Meistens wurde Es- Gesellenbrief der Rumburger Weberzunft Tovaryšský list rumburského cechu tkalců 5

6 penholz verarbeitet. Das kann man auch im weitesten Sinne als Bastweberei bezeichnen. Auf der entsprechenden Seite gehen wir darauf noch näher ein. Weiterhin bestanden z.b. in Seifhennersdorf von 1881 bis 1990 eine Webschule und in Varnsdorf eine Handels- und Gewerbeschule, in denen textile Berufe ausgebildet wurden. Entdeckt haben wir auch, dass es Menschen gab, die ihre Betriebe aus Sachsen nach Böhmen verlagerten. Auch gab es Unternehmer, die in Sachsen wohnten und ihre Firma auf der böhmischen Seite hatten. Die Menschen gingen dorthin zur Arbeit, wo sie ihren Lebensunterhalt verdienen konnten. Bis 1945 gab es eine deutschsprachige Grenze mit ihren Zöllen zwischen Sachsen und Böhmen. Die Grenze zwischen Tschechien und Deutschland, zwischen Nordböhmen und der Oberlausitz wurde erst wirklich zu einer geografischen, zweisprachigen und menschlichen Grenze infolge der Festlegungen des Potsdamer Abkommens der vier Besatzungsmächte von Seifhennersdorf Bereits seit frühester Geschichte war eine der Hauptbeschäftigung der Bewohner des Ortes die Herstellung von Garnen und Geweben. Verarbeitete man zunächst vor allem Flachs, so wurde dieser gegen Ende des 18. Jahrhunderts 6

7 weitestgehend durch Baumwolle ersetzt. Um 1729 zählte man im Ort 359 Handwebstühle. Neben den Webern gab es mehrere Bleichen, zahlreiche Färbereien sowie Handwerker, die Webstühle und Webzubehör herstellten. Seit 1761 wurde in Seifhennersdorf Wachsleinwand hergestellt entstanden die ersten Industriewebereien gründeten Seifhennersdorfer Textilfabrikanten eine Webschule zur Ausbildung von Textilfachleuten. Die zwei wichtigsten Seifhennersdorfer Fabrikanten jener Zeit waren: Heinrich Robert Marx und Peter Rentsch gründete Heinrich Robert Marx seine Firma Aufstellung der ersten mechanischen Webstühle auf dem neuen Firmengelände an der Nordstraße 40 (jetzt SPEKON); 1865 Einrichtung einer Fabrikkrankenkasse zur sozialen Absicherung seiner Arbeiter und Angestellten; 1899 starb Marx - danach wirtschaftlicher Niedergang der Firma und 1911 Insolvenz; von wurden durch die Orientalische Zigarettenfabrik Yenidse in der ehemals Marx schen Fabrik Zigaretten produziert; ab 1938 Produktion von Fallschirmen durch die Firma Siegfried Henking bis zum Ende des 2. Weltkrieges; 1945 Übernahme des Betriebes durch die Sowjetische Militäradministration, Herstellung von Bettwäsche und Bekleidung; Ab 1948 firmierte der Betrieb als VEB Bekleidungswerke Seifhennersdorf (BEWES) mit der Herstellung von Dienstkleidung, Bettwäsche sowie Fallschirmen. Zu Beginn der 90iger Jahre wurde der Betrieb privatisiert. Heute werden am angestammten Standort wieder Sport- und Fallschirme unter dem Firmennamen SPEKON produziert. Peter Rentsch baute 1846/47 ein Wohnhaus, in dem er Handweberei mit allen Verarbeitungsabteilungen betrieb Aufstellung mechanischer Webstühle sowie Erweiterung des Betriebes auf dem neuen Fabrikgelände am Mühlgraben Bau einer größeren Färberei; 1945 Enteignung des Betriebes; 7

8 ab 1946 VEB Buntweberei Seifhennersdorf und Schirgiswalde; ab 1952 Produktion von Glattsamt und ab 1953 produziert der Betrieb unter der Bezeichnung VEB Bunt- und Samtweberei Seifhennersdorf. Von 1969 bis 1991 gehört der Betrieb zum VEB Oberlausitzer Textilbetriebe Neugersdorf (Lautex) Stilllegung des Betriebes und Verkauf an die Firma Birkenstock (Schuhproduktion) durch die Treuhand. Infolge der Gewebeproduktion in Seifhennersdorf enstanden im Ort mehrere Bekleidungsfirmen, die bis 1990 einer Vielzahl Menschen Beschäftigung boten. Warnsdorf / Varnsdorf Warnsdorfs Bedeutung liegt in seiner Textilindustrie, dessen Anfänge mit dem Flachsanbau schon im 13. Jahrhundert liegen. Als Kaiser Josef II. die Einfuhr von Baumwolle gestattete, gehörte Warnsdorf zu den ersten Städten, die Baumwolle zu verarbeiten begannen gab es 35 Textilhändler und Fabrikanten, 1840 schon 189 Manufakturisten. Weltberühmt wurde die Stadt durch baumwollene Barchente, Inlette, Manchester, Piquets, Samte, Hosenstoffe, Mischwaren aus Leinen und Baumwolle, Schafwolle und Seide. Die Stadt wurde auch Klein Manchester oder Nordböhmisches Manchester genannt. Anfang des 20. Jahrhunderts waren in Warnsdorf 160 Textilfabriken. In dieser Zeit hatte die Stadt fast Einwohner, davon haben sich zu tschechischer Nationalität weniger als 2000 bekannt. Mit dem Aufschwung der Textilindustrie gewannen auch Nebenindustrien, besonders die Maschinenbauindustrie, immer größere Bedeutung wurde die Webereifachschule durch Zusammenlegung der Webereifachschulen Warns- 8

9 dorf, Rumburg und Schluckenau als Staatsfachschule für Weberei für das ganze Niederland gebildet und erhielt dadurch einen besonderen Wert.Die meisten Firmen wechselten oft ihre Namen, bestanden aber bis in die neueste Zeit der erste nachgewiesene Warnsdorfer Damastweber Hans Christof Reinisch Zu den wichtigsten Leinen- und Damastherstellern gehörten Josef Stolle, Hanisch, Fröhlich Johann Georg Fröhlich, Josef Hanisch, Ignaz Michel, Franz Stolle waren die größten Baumwollunternehmer. Um 1860 wurden die ersten mechanischen Webstühle eingeführt wurde die Firma G. A. Fröhlich AG gegründet, 1927 hatte sie schon 1200 Arbeiter - seinerzeit eine der modernsten Firmen, welche vor allem Samt und Manchester hergestellt hat - Baumwollsamte (Velvets), bedruckte Samte, Waschsamte (Corde) hat die Firma Kunert und Söhne die Damenstrumpfproduktion eingeführt. Aus einem mittelgroßen Familienbetrieb mit 20 Arbeitern und einer Tagesproduktion von 300 Paar Strümpfen wurde 1939 ein weltbekannter Betrieb mit 4500 Arbeitern und einer Produktion von Paar Strümpfen täglich. Die Firma lieferte in fast alle europäischen Staaten und nach Übersee. Nach der Enteignung entstanden neue Kunert-Werke in Deutschland und Österreich. In Warnsdorf wurde aus der Firma Kunert die staatliche Firma ELITE - das größte tschechoslowakische Unternehmen für Damenstrümpfe. Dieser Betrieb arbeitet heute noch, wenn auch mit viel weniger Beschäftigten. Alte Webschule in Varnsdorf Stará tkalcovská škola ve Varnsdorfu 9

10 Leutersdorf Leutersdorf entwickelte sich im 16./17. Jahrhundert zu einem der wichtigsten Südlausitzer Weberdörfer. Der Ort hatte den Vorteil, dass er kein Ratsdorf von Zittau war und somit keine Konzessionsgebühr an Zittau leisten musste. Niederleutersdorf gehörte zu der Zeit zu Rumburg (Böhmische Enklave) und brauchte nur ein geringes Stuhlgeld entrichten. Deshalb handelten die Weber mit ihren Waren direkt vor Ort wurden hier die ersten mechanischen Webstühle und Spinnmaschinen aufgestellt. Benjamin Hüttig gründet 1835 ein Fabrikationsgeschäft für Handweberei; 1874 Aufstellung erster mechanischer Webstühle, 1883 Konkurs der Firma 1885 Kauf der Konkursmasse durch Johann Heinrich Knöpfel. Kreutziger und Gottlieb Henke gründeten 1859 den Betrieb Kreutziger & Henke zur Herstellung von Hosenstoffen. Ab 1880 erfolgte die Produktion auf mechanischen Webstühlen. Die Firma besaß eine eigene Färberei. Anfang des 2. Weltkrieges wurde der Betrieb stillgelegt Übernahme eines Teiles der Immobilie durch die Firma Ernst Berndt. Ernst Berndt Einrichtung eines kleinen Veredlungsbetriebes, 1875 Beginn der Buntweberei und Druckerei in Leutersdorf unter der Bezeichnung Fa. Ernst Berndt. Sein Enkel Felix Berndt führte 1907 die Produktion von Cordsamt ein. Ab 1914 Herstellung von Velveton und ab 1924 vorwiegend Produktion von Genua- und Trenkercord Erwerb der Firma Kreutziger & Henke und Gründung einer OHG durch Felix, Alfred und Friedrich Berndt. 10

11 1946 Enteignung und Weiterführung der Produktion unter der Bezeichnung Samtcord- und Velvetonwerk Leutersdorf; 1948 VEB Samtcord- und Velvetonwerk Leutersdorf; 1952 Umbenennung in VEB Bunt- und Samtweberei Seifhennersdorf; 1969 VEB Buntspecht Neugersdorf, Werk III Leutersdorf; 1971 VEB Oberlausitzer Textilbetriebe Neugersdorf (Lautex), Werk Leutersdorf ; 1990 Einstellung der Cordproduktion; 1991 Gründung der Lautex AG; 1992 Umbenennung in Lautex GmbH; 1997/ 98 Privatisierung und Umbenennung des Betriebes in Erba Lautex und später in Neue Erba-Lautex; 2006 Insolvenz der Neue Erba-Lautex. Johann Heinrich Knöpfel erwarb 1885 die erste mechanische Weberei in Leutersdorf, (vormals Benjamin Hüttig) und stellte den Betrieb vollständig auf mechanische Antriebe um. Johann Kaspar Knöpfel und Fritz Knöpfel erweiterten und modernisierten den Betrieb. Herstellung von Kleider-, Inlett- und Wäschestoffen; 1908/09 Errichtung des Werkes in Spitzkunnersdorf zur Produktion von Schürzen- und Panamagewebe; 1945 Enteignung der Gebrüder Knöpfel; ab 1952 fast ausschließlich Produktion von Inlettstoffen; 1953 Zuordnung zum VEB Damast- und Inlettweberei Oberoderwitz; 1963 Angliederung an VEB Bunt- und Samtweberei Seifhennersdorf (später Lautex), von da an ausschließlich Herstellung von Cord und Velveton; 1991 Produktion unter dem Namen Cord & Velveton in der Oberlausitzer Textil- GmbH; 1992 Privatisierung als Cord- & Velveton GmbH Leutersdorf (Tochtergesellschaft eines Firmenverbundes), seitdem Produktion von Cord und Velveton mit modernsten Maschinen Produktionsbeginn von Bezugsstoff für Matratzen auf Strickmaschinen 2002 Aufbau einer modernen Strickerei in Seifhennersdorf. Mit der Privatisierung wurde erreicht, dass ein besonderer Zweig der Textilindustrie im sächsisch-böhmischen Grenzraum weiterlebt. 11

12 Rumburg / Rumburk Rumburg spielte im 17./ 18. Jahrhundert eine bedeutende Rolle im Leinwandhandel. Der Handel florierte über die Oberlausitzer Faktoren nach Nürnberg und Hamburg weiter nach England. Um 1713 siedelte sich nach langem Mühen der erste Engländer in Rumburg an: Robert Allason handelte ab 1713 mit Leinenstoffen; innerhalb kurzer Zeit erhöhte sich die Anzahl der Webstühle von 11 auf 500, danach wechselten die Inhaber; Anton Pfeiffer stellte ab 1830 Baumwollstoffe her; nach Inhaberwechseln kauften 1861 Julius Pfeiffer & Söhne das Allason - Haus und alle Grundstücke vom Onkel und bauten eine Färberei Bau einer dreistöckigen Weberei mit Dampfantrieb Umbau einer erworbenen Mühle in Niederehrenberg zur Spinnerei, die bis 1939 erweitert worden ist; Spezialisierungen erfolgten auf Bezugsund Dekorationstextilien, Decken und Teppiche; ab Produktion von Axtminster- Teppichen in Österreich; Nach dem 2. Weltkrieg wurde das Unternehmen in den Staatsbetrieb BYTEX eingegliedert, dessen Nachfolger - AG 1996 die Produktion einstellte. Um 1840 begann die Firma Johann Förster mit Leinwandhandel; ab 1860 Firmenerweiterung mit einer Weberei und Produktion von Leinen-, Woll- und Baumwollstoffen, Färberei und Aufbereitung. So ließe sich die Aufzählung der Firmengründer für die Textilproduktion in Rumburg noch beliebig fortsetzen. Anzumerken ist, dass während der Nazizeit die Firmen von jüdischen Inhabern konfisziert worden sind, wie z. B

13 die Fa. Fröhlich & Winterberg, die von Josef Patzelt arisiert worden ist. Hier verlieren sich erst einmal alle Angaben für die weiteren Jahre. Nach unseren Erkenntnissen gibt es in der heutigen Zeit in Rumburg keine Textilproduktion mehr. Altehrenberg / Staré Křečany In und um Altehrenberg in der Nähe von Rumburg wurde in vorigen Jahrhunderten wie in den anderen Dörfern Flachs angebaut und verarbeitet. Es wurde gesponnen und gewebt. So gab es um 1760 wohl erst 2 Leineweber, die dann stetig zunahmen und ihre Leinwand nach Ebersbach, Eibau und Nixdorf brachten, wo sie von den hiesigen Faktoren über Nürnberg und Hamburg nach England ging. Weiterhin entstanden in Alt- und Neuehrenberg bis ins 18. Jahrhundert 8 Bleichen und es ließen sich Garnhändler der Filiale Zeidler aus Nixdorf nieder. Als Leinwand- und Baumwollhersteller finden wir solche Namen, wie: Josef und Johann Lumpe, Anton Liebsch, Josef Kindermann, Georg Pietschmann, Georg Marschner. Auf Jaquardwebstühlen stellten Franz Mildner, die Gebrüder Kindermann und Fa. Sommer Stoffe her. Weiterhin entstand in diesem Ort ein Handwerk, welches ein Zwischending von Holzindustrie und Weberei darstellt, die sogenannte Sparterie, auch Holzfädchen - oder Schienchenherstellung. An dieser Stelle können wir den genauen Vorgang der Herstellung nur andeuten. Meistens wurden aus Espenholz dünne Holzfäden gehobelt, die auf eigens dazu gebauten Webstühlen zu Platten verwebt worden sind. Um 1830 wurden auf verbesserten Webstühlen Hüte erzeugt, 13

14 sowie Tischdecken, Vorhänge oder nur gewebte Platten, die bis in die Schweiz, Italien, Frankreich und die Niederlande exportiert worden sind. Dazu gibt es interessante Details nachzulesen in dem von Frau L. Hlinková im Jahr 2010 herausgegebenen Heft Staré Křečany Alt Ehrenberg. Es wurde experimentiert und z.b. auch Stroh und Bast verarbeitet. Es ist erwähnenswert, weil es tatsächlich ein Alleinstellungsmerkmal für Ehrenberg und seine Gemeinde und nur für hier darstellt. Um 1881 wurden 1153 Sparteriearbeiter mit etwa 600 Webstühlen gezählt. Ebersbach - Neugersdorf Firma C.G. Hoffmann Neugersdorf Im Rahmen der Gemeindestrukturreform fusionierten die beiden benachbarten Städte Ebersbach und Neugersdorf zum zur Spreequellstadt Ebersbach - Neugersdorf. Jeder Ort hätte es verdient, sich im Einzelnen mit der Textilgeschichte zu befassen. Aus Platzgründen ist es hier nur möglich auf strukturelle Entwicklungen hinzuweisen. Details können Interessierte in dem Buch von Frank Nürnberger: Geschichte der Oberlausitzer Textilindustrie 2007, Frank Nürnberger Verlag, Spitzkunnersdorf nachlesen. Die Bewohner von Alt- und Neu-Gersdorf ernährten sich um 1660 überwiegend von der Leinenweberei. Während die Neu-Gersdorfer dem Gutsherren einen Stuhl- und Gewerbezins von jährlich 4 Groschen und 8 Pfennigen zahlten, mussten die Alt-Gersdorfer an die Stadt Zittau pro Webstuhl jährlich einen Taler bezahlen. Sie arbeiteten überwie- 14

15 gend für Faktoren aus Eibau, Zittau und Warnsdorf. Es gab 1730 in Alt-Gersdorf 145 und 1759 in Neu-Gersdorf ca. 340 Handwebstühle. Die Baumwollverarbeitung hielt um 1820 in beiden Orten Einzug. Folgende Firmen gründeten sich zunächst als Verleger oder Faktoren: Fa. C. G. Hoffmann, später Buntweberei und Färberei Fa. August und Friedrich Hoffmann, später nur August Hoffmann, danach Spinnerei und Weberei Fa. Friedrich Herzog, später Herrmann Herzog & Co Fa. Johann Gottlob Klippel erste mechanische Spinnerei erste mechanische Weberei von der Fa. C. G. Hoffmann Anwachsen der Webstühle von 500 auf 1250 Die Fa. C. G.Hoffmann wurde nach der Enteignung 1945 somit zum Stammbetrieb des LAUTEX - Firmenverbundes, welcher das Ergebnis mehrmaliger Strukturänderungen, letztendlich der Kombinatsbildungen bis zur politischen Wende 1990 geworden ist. In Ebersbach vollzog sich der Industrialisierungsprozess ähnlich wie in Neugersdorf, so gab es um 1730 etwa 360 Handwebstühle. Um 1770 erfuhr die Leinwandweberei einen Aufschwung, so dass Ebersbach in dieser Zeit bei der Ausfuhr an Leinwand an dritter Stelle im Zittauer Gebiet stand. Erste Bleich- und Appreturanstalt in Ebersbach První bělírna a úpravna v Ebersbachu 15

16 1782 erhielt C. C. Gerathewohl die Genehmigung vom Kurfürsten zum Bau einer Mangel. Das Gebäude wird heute nach umfangreichen Rekonstruktionen als Veranstaltungszentrum genutzt. Die Baumwollweberei fand nach 1840 zunehmenden Zuspruch im Ort und neue Unternehmen wurden gegründet, wie z.b.: C. F. Wünsche, K. M. Leberecht Gocht, F. A. Israel, J. G. Bergmann, C. G. Henke, C. F. Röthig, H. Gruner und andere wurde eine Spinnschule für bettelnde Kinder eingerichtet. Neben der Weberei wurde z. B von H. Weise eine Appreturanstalt eingerichtet. Es entstanden kleinere Textilfirmen, die sich mit der Konfektion, dem Nähen, dem chemischen Reinigen, dem Färben von Wolle und Garnen beschäftigten. Auch Knöpfe wurden hergestellt. Um 1908 wurde eine kleinere Strickwarenfabrik gegründet, die Konkurs ging. Dieses Handwerk wurde zu DDR- Zeiten wiederbelebt und Kindersachen gestrickt. Die Kinderstrickwaren gehörten zu den führenden Industriezweigen in Ebersbach bis zur Wiedervereinigung Deutschlands. Heute gibt es keine Textilproduktion mehr. Georgswalde / Jiříkov In Georgswalde soll die Leinwandindustrie seit dem 14. Jahrhundert betrieben worden sein. Erst viel später, im Jahre 1751, erschien im Ort Christian Salm, der das Verfahren der Erzeugung verbesserte und die Handelskontakte bis nach Spanien, England und Amerika knüpfte. Etwas später, um das Jahr 1800, gründeten sich in Georgswalde mehrere Firmen, die sich mit der Leinwand und der Weberei beschäftigten. Es waren z.b. Rowland & Osborne, Johann David Wendler & Söhne, Edmund Holfeld in Neugeorgswalde, oder Josef Ulbrich - Leinwandfabrikant. Viele von diesen Firmen hatten einen weltweiten Ruf. 16

17 Einige von diesen Firmen existierten nicht lange. Ihre Existenz beeinflussten mehrere Merkmale. Nicht nur der 2. Weltkrieg und sein Ende, resp. die spätere Umsiedlung der deutschen Bevölkerung aus Georgswalde, sondern auch die früheren Kriegskonflikte, wie z.b. die Napoleonkriege trugen zur Fabrikantenvielfalt bei. Die Existenz der Firmen nach 1806 beeinflusste u.a. auch die Änderung der Zahlungsweise. Bis zu dieser Zeit wurde nach dem Muster hier das Geld, hier die Ware gehandelt. Zu dieser Zeit begann aber die moderne, heute bekannte Zahlmethode, liefere die Ware, mit der Zahlung von uns wirst du aber warten müssen. Ein Merkmal, das die Firmen-Existenz beeinflusste, war die Kategorie der Staatsbankrotte. Der Staatsbankrott 1811 z.b. verursachte allerlei Verluste im Kurs 4:1. Noch im Jahre 1931 existierten im Ort die Firmen Arno Müller mit seiner mechanischen Teppichweberei, die Webfabriken May & Holfeld und Lorenz Hans, die mechanischen Webereien Robert Holfeld und Eduard Diessner und die mechanische Möbelstoff- und Deckenweberei Reinhold E. Holfeld. Nach dem Jahre 1945 funktionierten manche Webereien unter dem Namen Bytex weiter. Im Jahre 2012 existiert im Ort immer noch eine Firma, die sich mit der Teppichweberei beschäftigt. 17

18 18

19 19

20 Textilní historie podél německo-české hranice Při našich rešerších nás zajímalo následující: jaké politické, technické a společenské vlivy ovlivnily textilní vývoj v regionu od roku 1800 až do dneška? Zodpovězení těchto otázek se jeví komplexně a může zde být pouze naznačeno. Textilní řemeslo ovlivňovalo tento region po mnohá staletí. V jižní Horní Lužici a v severních Čechách tkali tkalci plátno převážně v domácké výrobě a žili ve velmi nuzných podmínkách, dokud nevznikly první parní tkalcovské stavy a s nimi započala industrializace vesnic... V průběhu 12. až do začátku 19. století hrály rozhodnou úlohu politika osidlování a hospodářská politika spolu s utvářením specifických forem moci a práce (hospodářské usedlosti, statkářské domy a specializace řemesel). Kromě práce byly od hospodářů a chalupníků neustále požadovány kromě naturálních a peněžních daní daně ve formě přediva. A tak se velmi brzy ve všech domácnostech tkalo a předlo více, než bylo potřeba pro vlastní potřebu, pročež právě len, který velmi dobře prospívá ve vlhké podhorské krajině, poskytoval dostatek surového materiálu. 1 Začátkem 19. století došlo ke zvýšení počtu venkovského obyvatelstva, které se nezabývalo zemědělstvím, zatímco se celkový počet obyvatel venkova nezměnil. Takto došlo v následné době k nárůstu počtu nových obyvatel ve městech a vzniku nových průmyslových vesnic, kde lidé převážně pracovali v nově vznikajících textilních továrnách. Zatímco v 17. až v 19. století vykrystalizovaly takové jedinečnosti jako jsou tkaní damašku v Großschönau, tkaní plátna v obcích podél hranic, v českém Varnsdorfu bylo kolem roku 1777 započato s tkaním kordů a sametu, které se pak uchytilo i v saském Leutersdorfu a v obou obcích jej nalezneme ještě dnes. Při rešerších jsme narazili i na další zajímavé detaily: Textilní firmy s mechanickými stroji byly v 19. a 20. století většinou zakládány jako rodinné firmy a byly drženy ve vlastnictví rodiny co nejdéle. Společenské události jako napoleonské války, 1. a 2. světová válka měly zásadní vliv na hospodářskou a další existenci po roce 1945 se státními vyvlastněními a kolem roku 1990 s koncem socialistického systému až do dnešní doby. Tak došlo se znovusjednocením Německa a paralelně k tomu se společenskými změnami na české straně k masivnímu poklesu textilní výroby 20

21 a masivnímu rušení textilních profesí. Jelikož jsme poslední zmiňované zažili, chceme naším projektem také zodpovědět otázky: Co vůbec ještě dnes existuje ze slavné textilní historie v naší vlasti podél hranic? Jedinečností je například to, že v Jiříkově a kolem Jiříkova (Georgswalde) bylo plátenictví nejintenzivnější. Co ale ví zřejmě málokdo, je to, že mnozí tkalci zbankrotovali během a po napoleonských válkách, protože do té doby se zboží platilo okamžitě nebo se platilo zbožím. Později se přešlo na fakturování a začaly se množit nezaplacené faktury, což vedlo k záhubě mnohých tkalců. Ve Starých Křečanech u Rumburku (Altehrenberg) bylo vynalezeno takzvané tkaní dřeva/sparterie. Z jemných dřevěných vláken se vyráběly tkaniny. Většinou se zpracovávalo dřevo z osiky, což se dá v nejširším slova smyslu označit jako tkaní lýka. Na patřičné stránce se problematikou zabýváme podrobněji. Dále se nachází např. v Seifhennersdorfu (od roku 1881 do 1990) odborná tkalcovská škola a ve Varnsdorfu obchodní a průmyslová škola, ve kterých se mladí lidé vzdělávali v textilních oborech. Objevili jsme také, že existovali lidé, kteří své podniky přesouvali ze Saska do Čech. Někteří podnikatelé bydleli v Sasku a podnik měli v Čechách. Lidé chodili do práce tam, kde si mohli vydělat na živobytí. Až do roku 1945 existovala mezi Saskem a Čechami hranice, na níž se mluvilo německy. Hranice mezi Českem a Německem, mezi severními Čechami a Horní Lužicí se stala skutečnou geografickou, dvojjazyčnou a lidskou hranicí teprve v důsledku přijetí Postupimské dohody čtyřmi vítěznými mocnostmi v roce Tovaryšský list rumburského cechu tkalců Gesellenbrief der Rumburger Weberzunft 21

22 Seifhennersdorf Již od pradávna byla jednou z hlavních činností obyvatel tohoto města výroba nití a látek. Nejprve se zpracovával hlavně len, koncem 18. století len nahradila bavlna. Kolem roku 1729 čítala obec 359 ručních tkalcovských stavů. Kromě tkalcoven existovalo více bělíren, několik barvíren, několik řemeslníků vyrábělo tkalcovské stavy a jejich příslušenství. Od roku 1761 bylo v Seifhennersdorfu vyráběno voskované plátno. V letech vznikly první průmyslové tkalcovny. V roce 1881 založili seifhennersdorfští textilní podnikatelé odbornou školu pro vzdělávání textilních odborníků. Dva nejdůležitější podnikatelé dané doby byli v Seifhennersdorfu: Heinrich Robert Marx a Peter Rentsch Heinrich Robert Marx založil svoji firmu; postavení nových mechanických tkalcovských stavů v nové části firmy v Nordstraße 40 (nyní SPEKON); zřízení firemní zdravotní pojišťovny pro sociální zabezpečení zaměstnanců; zemřel Marx - po té hospodářský úpadek firmy a v roce 1911 insolvence; orientální tabáková továrna Yenidse vyráběla v bývalých prostorách firmy Marx cigarety; 1938 až do konce 2. světové války - firma Siegfried Henking vyráběla padáky; firmu převzala sovětská armádní správa, výroba lůžkovin a oblečení;

23 od roku 1948 existovala firma jako VEB Bekleidungswerke Seifhennersdorf (BEWES), výroba pracovního oblečení, lůžkovin a padáků. Začátkem 90. let byl podnik zprivatizován. Nyní se na tradičním místě opět vyrábějí sportovní padáky a jiné padáky pod značkou firmy SPEKON. Peter Rentsch postavil v letech obytný dům, ve kterém provozoval ruční tkalcovství se všemi zpracovatelskými odděleními postavení mechanických tkalcovských stavů včetně rozšíření podniku o nové provozy u Mühlgraben; výstavba větší barvírny; znárodnění firmy; od VEB Buntweberei Seifhennersdorf a Schirgiswalde; od produkce sametu; od firma vyrábí pod značkou VEB Bunt- und Samtweberei Seifhennersdorf ; od 1969 do podnik patří k VEB Oberlausitzer Textilbetriebe Neugersdorf (Lautex); zastavení provozu a prodej firmě Birkenstock (výroba bot) důvěrnickou správou. Díky výrobě látek vzniklo v Seifhennersdorfu větší množství oděvních firem, které až do roku 1990 nabízely práci značnému množství osob. Varnsdorf / Warnsdorf Význam Varnsdorfu tkví v textilním průmyslu, jehož počátky s pěstováním lnu spadají až do 13. století. Když císař Josef II. povolil dovoz bavlny, patřil Varnsdorf k prvním městům, které začalo bavlnu zpracovávat. V roce 1799 zde bylo 35 textilních obchodníků a továrníků, v roce 1840 již 189 manufakturistů. Světoznámé se město stalo výrobou bavlněných barchetů, sypkoviny, manšestrů, piké, sametů, kalhotovin, směsových tkanin ze lnu a bavlny, ovčí vlny a hedvábí. Město se též nazývalo Malý Manchester nebo Severočeský Manchester. Začátkem 20. století bylo ve Varnsdorfu 160 textilních továren. V této době měl Varnsdorf téměř obyvatel, z toho se hlásilo k české národnosti méně než S rozvojem textilního průmyslu získával stále větší význam i související průmysl obzvláště strojírenský průmysl. V roce 1926 vznikla sloučením odborných tkalcovských škol ve Varnsdorfu, Rumburku 23

24 a Šluknově státní odborná škola pro tkalcovství pro celé Nizozemí a získala tak zvláštní hodnotu. Většina firem často měnila své názvy, ale dochovala se až do současné doby Hans Christof Reinisch - první doložený varnsdorfský tkadlec damašku; k nejdůležitějším producentům lnu a damašku patřili Josef Stolle, Hanisch, Fröhlich; Johann Georg Fröhlich, Josef Hanisch, Ignaz Michel, Franz Stolle byli největší podnikatelé s bavlnou; kolem roku 1860 byly zavedeny první mechanické tkalcovské stavy; založena firma G. A. Fröhlich AG, v roce 1927 měla již zaměstnanců svého času jedna z nejmodernějších firem, která produkovala především samet a manšestr - bavlněné samety (Velvets), potištěné samety, prací samety (kordy); firma Kunert und Söhne (Kunert a synové) zavedla výrobu dámských punčoch. Ze středně velké rodinné firmy s 20 zaměstnanci a denní produkcí 300 párů punčoch se v roce 1939 stala světoznámá firma s 4500 zaměstnanci a denní produkcí párů punčoch. Firma dodávala zboží do téměř všech evropských států a do zámoří; po vyvlastnění vnikly nové Kunertovy továrny v Německu a Rakousku. Ve Varnsdorfu se z firmy Kunert stal státní podnik ELITE - největší československý podnik pro výrobu dámských punčoch. Tato firma vyrábí i dnes, avšak s mnohem menším počtem zaměstnanců. 24

25 Leutersdorf Leutersdorf se rozvinul na přelomu 16. a 17. století do jedné z nejdůležitějších tkalcovských vesnic jižní Lužice. Obec měla tu výhodu, že nepatřila k žitavským vesnicím, a proto nemusela Žitavě vyplácet žádné koncesní poplatky. Dolní Leutersdorf (Niederleutersdorf) patřil svého času k Rumburku (tzv. Česká enkláva) a odváděl pouze mírný poplatek ze stavů. Proto obchodovali tkalci se svým zbožím přímo na místě. Roku 1850 zde byly postaveny první mechanické stavy a spřádací stroje. Benjamin Hüttig založil roku 1835 výrobní podnik ručního tkaní; v roce 1874 instalace prvních mechanických stavů, v roce 1883 konkurs firmy, v roce 1885 odkoupení firmy Johannem Heinrichem Knöpfelem; Kreutziger a Gottlieb Henke založili roku 1859 závod Kreutziger & Henke na výrobu kalhotových látek. Od roku 1880 následovala produkce mechanických stavů. Firma vlastnila svou barvírnu. Počátkem 2. světové války byl závod odstaven. Roku 1942 přebírá část budov firma Ernst Berndt; Ernst Berndt - roku 1860 zřídil malý zušlechťovací závod, do roku 1875 se datuje počátek barevného tkaní a tiskárny v Leutersdorfu pod označením Fa. Ernst Berndt. Jeho vnuk - Felix Berndt - zavedl roku 1907 produkci manšestru; od roku 1914 výroba velvetonu a od roku 1924 převážně produkce manšestru (manšestr Genua a Trenker); roku 1942 získávají Felix, Alfréd a Friedrich Berndt firmu Kreutziger & Henke a zakládají otevřenou obchodní 25

26 společnost; v roce 1946 vyvlastnění a pokračování produkce pod názvem Samtcord- und Velvetonwerk Leutersdorf, roku 1948 lidový podnik VEB Samtcord- und Velvetonwerk Leutersdorf ; roku 1952 přejmenování na VEB Bunt- und Samtweberei Seifhennersdorf ; od roku 1969 pod názvem VEB Buntspecht Neugersdorf, Werk III Leutersdorf ; od roku 1971 VEB Oberlausitzer Textilbetriebe Neugersdorf (Lautex), Werk Leutersdorf ; roku 1990 zanechání produkce manšestru; roku 1991 založení a.s. Lautex AG ; roku 1992 přejmenování na Lautex GmbH (s.r.o.); v letech privatizace a přejmenování závodu na Erba Lautex a později na Neue Erba-Lautex ; roku 2006 insolvence; Johann Heinrich Knöpfel získává v roce 1885 první mechanickou tkalcovnu v Leutersdorfu (dříve Benjamin Hüttig) a přestavuje celý závod na mechanický pohon. Johann Kaspar Knöpfel a Fritz Knöpfel rozšiřují a modernizují závod. Výroba šatových látek, sypkovin a povlečení; v letech zřízení závodu ve Spitzkunnersdorfu na produkci zástěr a tkanin Panama; roku 1945 vyvlastnění bratrům Knöpfelovým. Od roku 1952 téměř výhradně výroba sypkovin; roku 1953 přiřazení podniku VEB Damast- und Inlettweberei Oberoderwitz ; roku 1963 přičlenění podniku VEB Bunt- und Samtweberei Seifhennersdorf, pozdější Lautex, od této doby výhradně výroba manšestru a velvetonu. Od roku 1991 produkce pod názvem Cord & Velveton in der Oberlausitzer Textil GmbH ; roku 1992 privatizace jako Cord- & Velveton GmbH Leutersdorf (dceřinná společnost firemního svazu), od té doby produkce manšestru a velvetonu na nejmodernějších strojích. Od roku 2001 počátek produkce potahových látek k matracím na pletacích strojích. Roku 2002 výstavba moderní pletárny v Seifhennersdorfu. Privatizací bylo docíleno, že v sasko-českém hraničním prostoru zůstalo zachováno zvláštní odvětví textilního průmyslu. 26

27 Rumburk / Rumburg Rumburk hrál v 17. až 18. století významnou roli při obchodování s lněným plátnem. Tento obchod vzkvétal a šířil se přes hornolužické faktory do Norimberku a Hamburku a dále do Anglie. Kolem roku 1713 se po dlouhém úsilí usadil v Rumburku první Angličan: Robert Allason obchodoval od roku 1713 s lněným plátnem; během krátké doby se zvýšil počet tkalcov-ských stavů z 11 na 500, poté se změnili majitelé; Anton Pfeiffer produkoval od roku 1830 bavlněné látky, po změně majitelů koupili v roce 1861 Julius Pfeiffer & Söhne Allasonův dům a všechny pozemky od strýce a postavili barvírnu... V roce 1873 výstavba třípatrové tkalcovny s parním pohonem. V letech přestavba získaného mlýnu v Dolních Křečanech na přádelnu, která až do roku 1939 byla rozšiřována; firma se specializovala na potahové a dekorační látky, deky a koberce. Od roku 1890 produkce axminsterských koberců - koberců v Rakousku. Po 2. světové válce byl podnik začleněn do státního podniku BYTEX, jehož následovník - AG - zastavil produkci v roce Fa. Johann Förster začala kolem roku 1840 s obchodováním se lněným plátnem, od roku 1860 došlo k rozšíření firmy o tkalcovnu a produkci lněných, vlněných a bavlněných látek, barvírnu a úpravnu. 27

28 Obdobně lze pokračovat výčtem zakladatelů textilních továren v Rumburku. Je nutné poznamenat, že nacisté konfiskovali továrny židovským vlastníkům, jako např. v roce 1938 firmu Fröhlich & Winterberg, která byla arizována Josefem Patzeltem. Zde se ztrácí veškeré informace pro následující roky. Dle našich poznatků v současné době neexistuje v Rumburku žádná textilní továrna. Staré Křečany / Altehrenberg Ve Starých Křečanech a v okolí Rumburku se v minulých stoletích stejně jako v okolních vesnicích pěstoval a zpracovával len, předlo se a tkalo. Roku 1760 tu byli pouze 2 tkalci, jejich počet ale stoupal a oni dodávali své plátno do nedalekého Ebersbachu, Eibau a Mikulášovic, odkud dále díky zdejším faktorům putovalo přes Norimberk a Hamburk do Anglie. Do 18. století vzniklo ve Starých a Nových Křečanech 8 bělidel a usazovali se zde obchodníci s přízí z filiálky Zeidler, z Mikulášovic. Mezi obchodníky s plátnem a bavlnou zde nalezneme taková jména, jako Josef u. Johann Lumpe, Anton Liebsch, Josef Kindermann, Georg Pietschmann a Georg Marschner. Na Jacquardových stavech vyráběli látky Franz Mildner, bratři Kindermannové a firma Sommer. Vzorek sparterie Muster der Sparterieweberei 28

29 Dále zde vzniklo řemeslo, které je průnikem odvětví dřevařského průmyslu a tkalcovství, tzv. sparterie, také výroba vláken ze dřeva, nebo plátkování. Na tomto místě lze přesný způsob výroby pouze naznačit. Ponejvíce se z osikového dřeva hoblovala slabá dřevěná vlákna, která se na speciálních k tomu účelu sestavených - stavech protkávala do plátů. Kolem roku 1830 se produkovaly na vylepšených stavech klobouky, ubrusy, záclony nebo jen tkané pláty, které se vyvážely až do Švýcarska, Itálie, Francie a Holandska. O tomto se zajímavé detaily dočteme v publikaci L. Hlinkové Staré Křečany Alt Ehrenberg, vydané v roce Také se například experimentovalo se slámou a lýkem. Jedná se o ojedinělý výskyt právě v Křečanech, proto stojí tato výroba určitě za zmínku. Kolem roku 1818 tu např. působilo pracovníků sparterií a bylo napočítáno asi 600 tkalcovských stavů. Ebersbach - Neugersdorf V rámci reformy struktury obcí se obě sousedící města Ebersbach a Neugersdorf spojila k do spojeného města Ebersbach - Neugersdorf. Každé z měst by si zasloužilo, aby tu byla uvedena jeho textilní historie. Z důvodu úspory místa je zde možné pouze poukázat na jejich strukturální vývoj. Detailní informace mohou zájemci získat v knize Franka Nürnbergera: Geschichte der Oberlausitzer Textilindustrie (Historie Hornolužického textilního průmyslu) 2007, Frank Nürnberger Verlag, Spitzkunnersdorf. 29

30 Obyvatelé obcí Alt- a Neu-Gersdorf se živili kolem roku 1660 převážně tkaním plátna. Zatímco Neu-Gersdorfští platili svému statkáři ročně 4 groše a 8 feniků daň ze stavu a živnosti, museli Alt-Gersdorfští městu Žitavě ze stavu platit ročně jeden tolar. Pracovali převážně pro faktory z Eibau, Žitavy a Varnsdorfu. Roku 1730 bylo v Alt-Gersdorfu 145 a roku 1759 v Neu-Gersdorfu asi 340 ručních tkalcovských stavů. Kolem roku 1820 se v obou obcích začala zpracovávat bavlna. Následující firmy si zprvu zakládali výrobci či faktoři: První bělírna a úpravna v Ebersbachu Erste Bleich- und Appreturanstalt in Ebersbach Fa. C. G. Hoffmann, později barevná tkalcovna a barvírna; Fa. August und Friedrich Hoffmann, později pouze August Hoffmann, poté přádelna a tkalcovna; Fa. Friedrich Herzog, později Herrmann Herzog & Co Fa. Johann Gottlob Klippel; první mechanická přádelna; první mechanická tkalcovna firmy C. G. Hoffmann; nárůst stavů z 500 na 1250; firma C. G. Hoffmann se stává po vyvlastnění roku 1945 hlavním závodem firemního svazu LAUTEX, který vzniká jako výsledek několikanásobných strukturálních změn, naposledy tvorbou kombinátů až do doby politických změn roku V Ebersbachu probíhal proces industrializace podobně jako v Neugersdorfu. Kolem roku 1730 zde bylo ko- 30

31 lem 360 ručních tkalcovských stavů. Kolem roku 1770 došlo k vzestupu tkaní plátna, takže se Ebersbach dostal v jeho exportu na třetí místo v žitavské oblasti. Roku 1782 obdržel C. C. Gerathewohl povolení od svého kurfiřta ke stavbě mandlu. Jeho budova se dodnes používá po nesčetných rekonstrukcích jako centrum konání různých akcí. Po roce 1840 došlo k nárůstu zájmu o spřádání bavlny a v obci byly založeny nové podniky, jako např. C. F. Wünsche, K. M. Leberecht Gocht, F. A. Israel, J. G. Bergmann, C. G. Henke, C. F. Röthig, H. Gruner a jiní. Roku 1852 byla zřízena škola předení pro žebrající děti. V roce 1888 byla panem H. Weisem zřízena úpravna tkanin. Vznikly menší textilní firmy, zabývající se konfekcí, šitím, chemickým čištěním, barvením vlny a příze. Vyráběly se zde též knoflíky. Kolem roku 1908 byla založena menší továrna na pletené zboží, která šla do konkurzu. Tato výroba ožila v dobách NDR, pletlo se zde dětské oblečení. Dětské pletené oblečení patřilo k vůdčím hospodářským odvětvím v Ebersbachu až do znovusjednocení Německa. Dnes zde neexistuje žádná textilní produkce. Jiříkov / Georgswalde V Jiříkově prý bylo plátenictví provozováno již od 14. století. Teprve později, v roce 1751, se v obci objevuje Christian Salm, který zdokonaluje způsob výroby plátna a navazuje obchodní kontakty se Španělskem, Anglií a Amerikou. 31

32 O něco později, kolem roku 1800, se v Jiříkově objevuje vícero firem, které se zabývají plátenictvím a tkaním. Jsou to např. Rowland & Osborne, Johann David Wendler & synové, Edmund Holfeld v Novém Jiříkově nebo Josef Ulbrich - fabrikant s plátnem. Některé z těchto firem nepůsobily dlouho. Jejich existenci ovlivňovalo mnoho faktorů. Nejen 2. světová válka a pozdější přesídlení německého obyvatelstva, ale i dřívější válečné konflikty, jako např. napoleonské války, ovlivňovaly počet firem a továrníků. Existenci firem po roce 1806 ovlivnila také změna v systému plateb. Do této doby se obchodovalo stylem tady jsou peníze, tady je zboží. V té době už ale byla známa platba na účet. Třetím faktorem ovlivňujícím existenci firem byly státní bankroty. Státní bankrot v roce 1811 způsobil ztráty v kurzu 4:1. Ještě v roce 1931 fungují v Jiříkově firmy Arno Müller se svou mechanickou tkalcovnou koberců, tkalcovny May & Holfeld a Lorenz Hans, mechanické tkalcovny Robert Holfeld a Eduard Diessner a mechanická tkalcovna čalounění a dek Reinholda E. Holfelda. Po roce 1945 byly některé tkalcovny v provozu pod názvem Bytex. I v roce 2012 existuje v Jiříkově firma zabývající se tkaním koberců. 32

33 Notizen / Poznámky 33

34 Impressum Erarbeitet von R. Franz Textilland Oberlausitz/ Windmühle Seifhennersdorf e.v. V. Matička VOŠ a SŠ Varnsdorf, p.o. H. Pfaff Traditionshof Bulnheim e.v. Seifhennersdorf I. Martinovská Stadtbibliothek Varnsdorf Ansprechpartner / Kontakt Regina Franz Ilona Martinovska Quellenverzeichnis / Literatura 1. Wissenschaftliche Materialien zur Landeskunde der Böhmischen Länder, München 1960, Heft 4, Seite Nĕmec, Jan, Bilder aus der Industriegeschichte des Schluckenauer Zipfels, Rumburk Hartstock, Erhard, Wirtschaftsgeschichte der Oberlausitz , Lusatia Verlag Bautzen 4. Nürnberger Frank, Geschichte der Oberlausitzer Textilindustrie 2007, Frank Nürnberger Verlag, Spitzkunnersdorf 5. Erinnerungen an Georgswalde, Bd , Josef Wagner 6. Kopecký, Milan, Varnsdorfští tkalci, nakladatelství Libuše Horáčková, Varnsdorf Pfeifer, Wilhelm, Die Orte des nordböhmischen Niederlandes, Backnang 1977, Niederlandhefte, Heft 9 34

35 Windmühle Seifhennersdorf e.v. Sächsische Bildungs- und Begegnungsstätte Větrný mlýn Seifhennersdorf o.s. Saské místo pro vzdělávání a setkávání Neugersdorfer Straße Seifhennersdorf Telefon Fax Mail Internet Leitung / Správa Vereinsvorsitzender Předseda sdružení Stellv. Vorsitzende Místopředsedkyně Markus Kranich Ingrid Singer Informationen / Informace Weitere Informationen bei uns können Sie anfordern über Můžete si vyžádat též další informace na adrese: Gestaltung / Design Jacob Müller 35

36 Van Gogh: Der Weber / Tkadlec Euroregion Neisse Nisa Nysa

ROEDL & PARTNER ERSTES BÜRO IN PRAG MATERIÁLY PRO UČITELE

ROEDL & PARTNER ERSTES BÜRO IN PRAG MATERIÁLY PRO UČITELE ROEDL & PARTNER ERSTES BÜRO IN PRAG MATERIÁLY PRO UČITELE Roedl & Partner: Erstes Büro in Prag A: So und Sie haben sich vorgestellt, dass Sie hier in Prag ein Büro haben werden, ist das richtig? B: Wir

Více

Im 11. und 12. Jahrhundert, wohnten nur wenige Menschen in Böhmen (Čechy) und Mähren (Morava).

Im 11. und 12. Jahrhundert, wohnten nur wenige Menschen in Böhmen (Čechy) und Mähren (Morava). Im 11. und 12. Jahrhundert, wohnten nur wenige Menschen in Böhmen (Čechy) und Mähren (Morava). Es gab viele Sümpfe (der Sumpf - močál) und wilde Tiere und keine festen Straßen. Die Premysliden schickten

Více

Mgr. Jakub Lukeš. Praha (pracovní list) Ročník: 1. 4. Datum vytvoření: listopad 2013 VY_32_INOVACE_09.2.16.NEJ

Mgr. Jakub Lukeš. Praha (pracovní list) Ročník: 1. 4. Datum vytvoření: listopad 2013 VY_32_INOVACE_09.2.16.NEJ Autor: Mgr. Jakub Lukeš Předmět/vzdělávací oblast: Německý jazyk Tematická oblast: Téma: Poznatky o zemích Praha (pracovní list) Ročník: 1. 4. Datum vytvoření: listopad 2013 Název: VY_32_INOVACE_09.2.16.NEJ

Více

Projekt EU peníze středním školám. Wir leben und sprechen Deutsch II. die Adventszeit. Ročník a obor 3. a 4. ročník, Zdravotnický asistent

Projekt EU peníze středním školám. Wir leben und sprechen Deutsch II. die Adventszeit. Ročník a obor 3. a 4. ročník, Zdravotnický asistent Wir leben und sprechen Deutsch II die Adventszeit Předmět Německý jazyk Ročník a obor 3. a 4. ročník, Zdravotnický asistent Kód sady NJ/ZA/03+04/02 Kód DUM NJ/ZA/03+04/02/16-20 Autor Mgr. Eva Gapková Datum

Více

DIESES LERNTAGEBUCH GEHÖRT

DIESES LERNTAGEBUCH GEHÖRT Learning Diaries at the Österreich Institut Learning diaries help to reflect and record the individual growth in language proficiency, special learning strategies and interests. Thus, autonomous learning

Více

Implementace finanční gramotnosti. ve školní praxi. Sparen, sparen, sparen. Irena Erlebachová

Implementace finanční gramotnosti. ve školní praxi. Sparen, sparen, sparen. Irena Erlebachová Implementace finanční gramotnosti Výuková část ve školní praxi Digitální podoba e-learningové aplikace (vyuka.iss-cheb.cz) Sparen, sparen, sparen Irena Erlebachová 3 Výuková část Obsah Výuková část...

Více

Berlin Sehenswürdigkeiten 1

Berlin Sehenswürdigkeiten 1 Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín Modernizace výuky prostřednictvím ICT registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0505 Berlin Sehenswürdigkeiten 1 VY_32_INOVACE_CJX.1.04 3.

Více

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35. Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35. Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Německý jazyk Ročník: 4. Téma: Berlin Vypracoval:

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Soňa Novotná

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Soňa Novotná Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Soňa Novotná Název materiálu: VY_32_INOVACE_08_NĚMECKÝ JAZYK_P1 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

ROEDL & PARTNER SIE WOLLEN EXPANDIEREN MATERIÁLY PRO UČITELE

ROEDL & PARTNER SIE WOLLEN EXPANDIEREN MATERIÁLY PRO UČITELE ROEDL & PARTNER SIE WOLLEN EXPANDIEREN MATERIÁLY PRO UČITELE Roedl & Partner: Sie wollen expandieren... A: Also, haben Sie schon mal ein bisschen den Markt sondiert, oder? B: Ich habe den Markt ein wenig

Více

KTS - SCHORNSTEINZUGSYSTEM KTS - KOMÍNOVÝ TAHOVÝ SYSTÉM

KTS - SCHORNSTEINZUGSYSTEM KTS - KOMÍNOVÝ TAHOVÝ SYSTÉM KTS - KOMÍNOVÝ TAHOVÝ SYSTÉM První český tahový systém Ve spolupráci s kamnářskou firmou Janča krby byl vyvinut nový tahový systém. Všechny tvarovky tohoto systému jsou vyrobeny z certifikovaného materiálu

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. Dělnická.

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. Dělnická. Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) Dělnická 6.roč.

Více

Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

Spojky souřadné - procvičování

Spojky souřadné - procvičování N Ě M E C K Ý J A Z Y K Spojky souřadné - procvičování Zpracovala: Mgr. Miroslava Vokálová Zdroje: vlastní Ergänzen Sie die angegebenen Konjunktionen in die Sätze! aber, au3erdem, denn, deshalb, oder,

Více

Projekt MŠMT ČR: EU peníze školám

Projekt MŠMT ČR: EU peníze školám Projekt MŠMT ČR: EU peníze školám Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.1094 Název projektu Učíme se trochu jinak moderně a zábavněji Číslo a název šablony II/2 Inovace a zkvalitnění výuky cizích jazyků na

Více

München. Autor: Mgr. Jana Zachrlová SOŠ a SOU Česká Lípa VY_32_INOVACE_94_München_PWP

München. Autor: Mgr. Jana Zachrlová SOŠ a SOU Česká Lípa VY_32_INOVACE_94_München_PWP München Autor: Mgr. Jana Zachrlová SOŠ a SOU Česká Lípa VY_32_INOVACE_94_München_PWP Název školy: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Číslo

Více

DEMATECH PREISANGEBOT / CENOVÁ NABÍDKA

DEMATECH PREISANGEBOT / CENOVÁ NABÍDKA PREISANGEBOT / CENOVÁ NABÍDKA Maschinenart / Druh stroje: Anlage zum Pelletieren / Pellet line / Peletovací linka Marke und Typ / Značka a typ: MGL 400 Baujahr / Rok výroby: 2011 Hersteller / Výrobce:

Více

Škola. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1

Škola. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Číslo projektu Škola Autor Číslo Název Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Anotace Očekávaný výstup Datum vypracování Druh učebního materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0394 Střední odborná škola a Střední odborné učiliště,

Více

Němčina pro knihovníky a galerijní pracovníky

Němčina pro knihovníky a galerijní pracovníky Němčina pro knihovníky a galerijní pracovníky Lekce 21 Výukový materiál vzdělávacích kurzů v rámci projektu Zvýšení adaptability zaměstnanců organizací působících v sekci kultura Tento materiál je spolufinancován

Více

Saurer Regen. V rámci následujícího úkolu se studenti seznámí s odborným textem v němčině. Dozvědí se základní informace o kyselém dešti.

Saurer Regen. V rámci následujícího úkolu se studenti seznámí s odborným textem v němčině. Dozvědí se základní informace o kyselém dešti. NĚMČINA Saurer Regen V rámci následujícího úkolu se studenti seznámí s odborným textem v němčině. Dozvědí se základní informace o kyselém dešti. Gymnázium Frýdlant, Mládeže 884, příspěvková organizace

Více

Spinnen. V rámci následujícího úkolu se studenti seznámí s odborným textem v němčině. Dovědí se základní informace o pavoucích.

Spinnen. V rámci následujícího úkolu se studenti seznámí s odborným textem v němčině. Dovědí se základní informace o pavoucích. NĚMČINA V rámci následujícího úkolu se studenti seznámí s odborným textem v němčině. Dovědí se základní informace o pavoucích. Gymnázium Frýdlant, Mládeže 884, příspěvková organizace autor: Lenka Měkotová

Více

Čtvrtek 27.9. 2012 Donnerstag 27.9. 2012

Čtvrtek 27.9. 2012 Donnerstag 27.9. 2012 Čtvrtek 27.9. 2012 Donnerstag 27.9. 2012 Co jsme dělali ve čtvrtek? Was wir am Donnerstag gemacht haben? Poznávací hry Prezentace Nástěnku na chodbě Výuku češtiny Viděli jsme převoz lebky do kostela a

Více

Geocaching. V rámci následujícího úkolu se studenti seznámí s odborným textem v němčině. Dovědí se základní informace o geocachingu.

Geocaching. V rámci následujícího úkolu se studenti seznámí s odborným textem v němčině. Dovědí se základní informace o geocachingu. NĚMČINA Geocaching V rámci následujícího úkolu se studenti seznámí s odborným textem v němčině. Dovědí se základní informace o geocachingu. Gymnázium Frýdlant, Mládeže 884, příspěvková organizace autor:

Více

TEST 1. pololetí ŠR 2013/2014

TEST 1. pololetí ŠR 2013/2014 Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 Šablona II/2 Inovace a zkvalitnění výuky cizích jazyků na středních školách Označení materiálu VY_22_INOVACE_Bat009

Více

Diskriminierung und Rassenwahn

Diskriminierung und Rassenwahn Diskriminierung und Rassenwahn Ein reizvoller Urlaubsort? (Quelle: Kancelář pro oběti nacismu Büro für NS-Opfer, Prag) (Quelle StAL, 20657, Braunkohlenwerke Kraft I Thräna, Nr. 13, unfoliiert) www.zeitzeugen-dialog.de

Více

Projekt MŠMT ČR: EU peníze školám

Projekt MŠMT ČR: EU peníze školám Projekt MŠMT ČR: EU peníze školám Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.1094 Název projektu Učíme se trochu jinak moderně a zábavněji Číslo a název šablony II/2 Inovace a zkvalitnění výuky cizích jazyků na

Více

Projekt MŠMT ČR: EU peníze školám

Projekt MŠMT ČR: EU peníze školám Projekt MŠMT ČR: EU peníze školám Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.1094 Název projektu Učíme se trochu jinak moderně a zábavněji Číslo a název šablony II/2 Inovace a zkvalitnění výuky cizích jazyků na

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162.

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) Dělnická 6.roč.

Více

POSLECH. M e t o d i c k é p o z n á m k y k z á k l a d o v é m u t e x t u :

POSLECH. M e t o d i c k é p o z n á m k y k z á k l a d o v é m u t e x t u : POSLEH Jazyk Úroveň utor Kód materiálu Německý jazyk 9. třída Mgr. Jitka Svobodová nj9-kap-svo-pos-06 Z á k l a d o v ý t e x t : Kathi: Hallo Julian, kann ich mir bitte von dir ein paar Sachen ausleihen?

Více

PLATEBNÍ POUKÁZKY 1759 ZAHLUNGSPAPIERE 1759

PLATEBNÍ POUKÁZKY 1759 ZAHLUNGSPAPIERE 1759 12 PLATEBNÍ POUKÁZKY 1759 ZAHLUNGSPAPIERE 1759 Obr./Abb. 1 Vyhláška z 1.11.1759 se vzory poukázek (80 %), REK. Ausgabeedikt vom 1.11.1759 mit Formularen (80 %), REK. 17 VÍDEŇSKÁ MĚSTSKÁ BANKA WIENER-STADT-BANCO

Více

Projekt EU peníze středním školám. Wir leben und sprechen Deutsch II. Dienstleistungen. Ročník a obor 3. a 4. ročník, Zdravotnický asistent

Projekt EU peníze středním školám. Wir leben und sprechen Deutsch II. Dienstleistungen. Ročník a obor 3. a 4. ročník, Zdravotnický asistent Wir leben und sprechen Deutsch II Dienstleistungen Předmět Německý jazyk Ročník a obor 3. a 4. ročník, Zdravotnický asistent Kód sady NJ/ZA/03+04/02 Kód DUM NJ/ZA/03+04/01/20-20 Autor Mgr. Eva Gapková

Více

Škola. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1

Škola. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Číslo projektu Škola Autor Číslo Název Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Anotace Očekávaný výstup Datum vypracování Druh učebního materiálu C.1.07/1.5.00/34.0394 Střední odborná škola a Střední odborné učiliště,

Více

EFFECTIVITY HILFE BEI DER ZEITORGANISATION MATERIÁLY PRO UČITELE

EFFECTIVITY HILFE BEI DER ZEITORGANISATION MATERIÁLY PRO UČITELE EFFECTIVITY HILFE BEI DER ZEITORGANISATION MATERIÁLY PRO UČITELE Die Procrastination ist sehr oft ein Problem. Ich habe ein Ziel, aber ich weiß nicht, wie ich dieses Ziel erfüllen kann. Man hat Probleme

Více

Německý jazyk. Jaroslav Černý

Německý jazyk. Jaroslav Černý P S N Í Jazyk Úroveň utor Kód materiálu Německý jazyk 9. třída Jaroslav Černý nj9-kat-cer-psa-02 rbeitsagentur Unsere gentur sucht für einen ausländisch 1 Klienten neu 1 rbeitskräfte auf dem tschechisch

Více

Německý jazyk. Mgr. Hana Staňová. Z á k l a d o v ý t e x t :

Německý jazyk. Mgr. Hana Staňová. Z á k l a d o v ý t e x t : Č T E N Í Jazyk Úroveň utor Kód materiálu Německý jazyk 9. třída Mgr. Hana Staňová nj9-kap-sta-cte-04 Z á k l a d o v ý t e x t : den 5. ezember 2013, in München Hallo Sabine! anke für deinen netten rief,

Více

Katrin: Das gefällt mir. Nun, die erste Frage: Was bedeutet der Begriff Umwelt?

Katrin: Das gefällt mir. Nun, die erste Frage: Was bedeutet der Begriff Umwelt? P O S L E H Jazyk Úroveň utor Kód materiálu Německý jazyk 9. třída Mgr. Hana Staňová nj9-kap-sta-pos-08 Z á k l a d o v ý t e x t : Katrin: Robert, wie stellst du dir also unsere Hausaufgabe vor? Robert:

Více

Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. VY_32_INOVACE_860_Zemepisna_jmena_PL

Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. VY_32_INOVACE_860_Zemepisna_jmena_PL Název školy Číslo projektu Název projektu STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz

Více

M e t o d i c k é p o z n á m k y k z á k l a d o v é m u t e x t u :

M e t o d i c k é p o z n á m k y k z á k l a d o v é m u t e x t u : P S N Í Jazyk Úroveň utor Kód materiálu Německý jazyk 9. třída Mgr. Hana Staňová nj9-kap-sta-psa-01 Z á k l a d o v ý t e x t : Was macht ihr in der Freizeit? So lautete das Thema in der Zeitschrift IH.

Více

CITACE: POUŽITÉ ZDROJE:

CITACE: POUŽITÉ ZDROJE: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09, Karlovy Vary Autor: Markéta Volková Název materiálu: VY_32_INOVACE_ 04_TEST 7 LEKCE_E2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Projekt MŠMT ČR: EU peníze školám

Projekt MŠMT ČR: EU peníze školám Projekt MŠMT ČR: EU peníze školám Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.1094 Název projektu Učíme se trochu jinak moderně a zábavněji Číslo a název šablony II/2 Inovace a zkvalitnění výuky cizích jazyků na

Více

Němčina pro knihovníky a galerijní pracovníky

Němčina pro knihovníky a galerijní pracovníky Němčina pro knihovníky a galerijní pracovníky Lekce 4 Výukový materiál vzdělávacích kurzů v rámci projektu Zvýšení adaptability zaměstnanců organizací působících v sekci kultura Tento materiál je spolufinancován

Více

Projekt MŠMT ČR: EU peníze školám

Projekt MŠMT ČR: EU peníze školám Projekt MŠMT ČR: EU peníze školám Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.1094 Název projektu Učíme se trochu jinak moderně a zábavněji Číslo a název šablony II/2 Inovace a zkvalitnění výuky cizích jazyků na

Více

HAKA. Diese Produktlinie vereinigt handwerkliche Qualität mit einer höchst effizienten und sauberen Technik. Warmluftheizung

HAKA. Diese Produktlinie vereinigt handwerkliche Qualität mit einer höchst effizienten und sauberen Technik. Warmluftheizung HAKA HAKA Diese Produktlinie vereinigt handwerkliche Qualität mit einer höchst effizienten und sauberen Technik. Entwickelt wurde HAKA auf der Grundlage unseres über Generationen zurückreichenden Know-how,

Více

Němčina pro knihovníky a galerijní pracovníky

Němčina pro knihovníky a galerijní pracovníky Němčina pro knihovníky a galerijní pracovníky Lekce 14 Výukový materiál vzdělávacích kurzů v rámci projektu Zvýšení adaptability zaměstnanců organizací působících v sekci kultura Tento materiál je spolufinancován

Více

Gesunde Lebensweise. www.survio.com 24. 09. 2014 19:38:05

Gesunde Lebensweise. www.survio.com 24. 09. 2014 19:38:05 www.survio.com 24. 09. 2014 19:38:05 Základní údaje Název výzkumu Gesunde Lebensweise Autor Klára Šmicová Jazyk dotazníku Němčina Veřejná adresa dotazníku http://www.survio.com/survey/d/l9o1u3n2g7n4c3n1i

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. Dělnická.

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. Dělnická. Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) Dělnická 7.roč.

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

NAPA DIE FEINEN LEDERHANDSCHUHE MATERIÁLY PRO UČITELE MATERIÁLY PRO UČITELE

NAPA DIE FEINEN LEDERHANDSCHUHE MATERIÁLY PRO UČITELE MATERIÁLY PRO UČITELE NAPA DIE FEINEN LEDERHANDSCHUHE MATERIÁLY PRO UČITELE MATERIÁLY PRO UČITELE Also guten Tag, seien Sie sehr willkommen bei der Firma Napa, der Hersteller von Lederhandschuhen. Also wenn wir die Lederhandschuhe

Více

HAAS + SOHN MEINE ERFAHRUNGEN MIT DEM MARKETING MATERIÁLY PRO UČITELE

HAAS + SOHN MEINE ERFAHRUNGEN MIT DEM MARKETING MATERIÁLY PRO UČITELE HAAS + SOHN MEINE ERFAHRUNGEN MIT DEM MARKETING MATERIÁLY PRO UČITELE Also, ich arbeite bei der Firma seit sechs Jahren und bevor ich bei der Firma tätig war, hab ich gar nichts über Kaminöfen gewusst.

Více

Kindergartenzeitung Novinky ze školky

Kindergartenzeitung Novinky ze školky Kindergartenzeitung Novinky ze školky Naše vila (společná práce) Mai Juni 2012 Květen Červen 2012 Liebe Eltern, ein ereignisreiches Kindergartenjahr geht zuende. Für einige von Ihnen beginnt nach den Sommerferien

Více

VÍDEŇ ZLÍNSKÝ KRAJ. Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště

VÍDEŇ ZLÍNSKÝ KRAJ. Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště VÍDEŇ Název školy Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště Název DUMu VY_32_INOVACE_CIJ2318 Autor Mgr. Kateřina Pechálová Datum 22. 3. 2013

Více

PRŮVODCE PO LIBERCI DER STADTFÜHRER DURCH LIBEREC

PRŮVODCE PO LIBERCI DER STADTFÜHRER DURCH LIBEREC PRŮVODCE PO LIBERCI DER STADTFÜHRER DURCH LIBEREC 1. JEŠTĚD Dominantou města Liberce je Ještěd, vysoký 1012 m. Na vrcholku hory stojí hotel s restaurací, jenž byl navržen architektem Karlem Hubáčkem a

Více

STTN2. Obrábění paprskem elektronů. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR

STTN2. Obrábění paprskem elektronů. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR Projekt "Podpora výuky v cizích jazycích na SPŠT" Obrábění paprskem elektronů STTN2 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR OBRÁBĚNÍ PAPRSKEM ELEKTRONŮ Obrábění

Více

Sächsisch-böhmische Beziehungen im 16. Jahrhundert (Sasko-české vztahy v 16. Století)

Sächsisch-böhmische Beziehungen im 16. Jahrhundert (Sasko-české vztahy v 16. Století) Das 6. Agricola-Gespräch hatte den Charakter einer Wissenschaftlichen Konferenz und wurde vom Agricola-Forschungzentrum Chemnitz, der Sächsischen Landesstelle für Volkskultur Schneeberg und dem Karlovarské

Více

Budoucnost odborné pracovní síly na trhu práce v Jihočesk. eském m kraji. Freistadt 17.3.2011

Budoucnost odborné pracovní síly na trhu práce v Jihočesk. eském m kraji. Freistadt 17.3.2011 Budoucnost odborné pracovní síly na trhu práce v Jihočesk eském m kraji Freistadt 17.3.2011 Situace na trhu práce Situace na trhu práce Situace na trhu práce Situace na trhu práce Situace na trhu práce

Více

Mezinárodní závody Zpívající fontány

Mezinárodní závody Zpívající fontány Plavecký klub Mariánské Lázně Vás srdečně zve na Mezinárodní závody Zpívající fontány Internationales Jugendwettschwimmen VI. ročník / V. Jahrgang Memoriál Jiřího Urbance Datum konání / Datum: 01.10. 2011

Více

SPORTOVNÍ CENTRUM MLÁDEŽE JINÍN. Autoklub der Tschechische Republik

SPORTOVNÍ CENTRUM MLÁDEŽE JINÍN. Autoklub der Tschechische Republik SPORTOVNÍ CENTRUM MLÁDEŽE JINÍN Autoklub der Tschechische Republik - Länge: 1880m - minimal Breite: 6m - Höhendifferenz: 22m - Tunnels für Fussgänger: 5 - Elektrizitätsverteilung: 220V - FIM Homologation:

Více

MODELOVÁ ŘADA A CENÍK KOČÁRKŮ KOLOFOGO OD 1. 7. 2015

MODELOVÁ ŘADA A CENÍK KOČÁRKŮ KOLOFOGO OD 1. 7. 2015 Tschechische & Deutsche Version / FAQs auf Deutsch MODELOVÁ ŘADA A CENÍK KOČÁRKŮ KOLOFOGO OD 1. 7. 2015 MODEL / KOMPONENTY JENDA SOUČÁST VÝBAVY STANDA SOUČÁST VÝBAVY TONDA SOUČÁST VÝBAVY Tlumič Brzda Sklápěcí

Více

Projekt MŠMT ČR: EU peníze školám

Projekt MŠMT ČR: EU peníze školám Projekt MŠMT ČR: EU peníze školám Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.1094 Název projektu Učíme se trochu jinak moderně a zábavněji Číslo a název šablony II/2 Inovace a zkvalitnění výuky cizích jazyků na

Více

Časté chyby při návrhu a provádění pasivních domů masivní konstrukce v ČR 1. Úvod:

Časté chyby při návrhu a provádění pasivních domů masivní konstrukce v ČR 1. Úvod: Časté chyby při návrhu a provádění pasivních domů masivní konstrukce v ČR Ing. Martin Konečný, Kalksandstein CZ s.r.o. Borovno E 23, 335 61 Spálené Poříčí Tel.: +420774164103, e-mail: konecny@kalksandstein.cz

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval tř. Družby německý jazyk

Více

IV. Systém jmenování soudců správních soudů či senátů v České republice

IV. Systém jmenování soudců správních soudů či senátů v České republice International and Comparative Law Review No. 13/2005 IV. Systém jmenování soudců správních soudů či senátů v České republice Mgr. Alena Hálková, JUDr. Václav Novotný V České republice existuje soustava

Více

Projekt Projekt Gefahrenabwehrsystem und Systém odvracení ohrožení a die Hilfeleistung poskytování pomoci in der Euroregion Neiße v Euroregionu Nisa

Projekt Projekt Gefahrenabwehrsystem und Systém odvracení ohrožení a die Hilfeleistung poskytování pomoci in der Euroregion Neiße v Euroregionu Nisa Projekt Gefahrenabwehrsystem und die Hilfeleistung in der Euroregion Neiße Projekt Systém odvracení ohrožení a poskytování pomoci v Euroregionu Nisa Anlage zum Zuwendungsvertrag Nr. 100012302 Příloha ke

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162.

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) Dělnická 8. -

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0229 Šablona: II/2 č. materiálu: VY_22_INOVACE_41 Jméno autora: Mgr. Michaela Václavíková Třída/ročník:

Více

Náhradník Náhradník 9.A

Náhradník Náhradník 9.A 9. (Testovací klíč: VXEYTNM) Počet správně zodpovězených otázek Počet nesprávně zodpovězených otázek 0 28 Poslech / Gramatika / Konverzace / Čtení s porozuměním / 0/4 0/9 0/11 0/4 Obecná škola Otázka č.

Více

Projekt Centra životního prostředí Drážďany a 4. ZO ČSOP TILIA Krásná Lípa.

Projekt Centra životního prostředí Drážďany a 4. ZO ČSOP TILIA Krásná Lípa. Spolupráce ekologických sdružení v česko-saském povodí Labe druhé sympozium 02. listopadu 2010 v Ústí nad Labem Zusammenarbeit von Umweltverbänden im sächsisch-böhmischen Elbraum Zweites Symposium am 02.

Více

Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek: Anotace: Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 CZ.1.07/1.5.00/34.0410

Více

Škola. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1

Škola. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Číslo projektu Škola Autor Číslo Název Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Anotace Očekávaný výstup Datum vypracování Druh učebního materiálu C.1.07/1.5.00/34.0394 Střední odborná škola a Střední odborné učiliště,

Více

Projekt MŠMT ČR: EU peníze školám

Projekt MŠMT ČR: EU peníze školám Projekt MŠMT ČR: EU peníze školám Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.1094 Název projektu Učíme se trochu jinak moderně a zábavněji Číslo a název šablony II/2 Inovace a zkvalitnění výuky cizích jazyků na

Více

Čas potřebný k prostudování učiva lekce: 8 vyučujících hodin Čas potřebný k ověření učiva lekce: 45 minut

Čas potřebný k prostudování učiva lekce: 8 vyučujících hodin Čas potřebný k ověření učiva lekce: 45 minut Thema: 6 Peníze a jejich funkce Gramatika: trpný rod ve spojení s modálními slovesy, vyjádření původce děje; infinitiv po slovesech, podstatných a přídavných jménech Čas potřebný k prostudování učiva lekce:

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Nein, wir sprechen noch nicht Deutsch. Wir möchten es aber lernen. Wir brauchen Fremdsprachen. Alle wissen es.

Nein, wir sprechen noch nicht Deutsch. Wir möchten es aber lernen. Wir brauchen Fremdsprachen. Alle wissen es. Lektion 2 Spreche ich Deutsch? Sprichst du Deutsch? Sprecht ihr Deutsch? Sprechen Sie Deutsch? Nein, wir sprechen noch nicht Deutsch. Wir möchten es aber lernen. Wir brauchen Fremdsprachen. Alle wissen

Více

NĚKTERÁ ZPŮSOBOVÁ SLOVESA

NĚKTERÁ ZPŮSOBOVÁ SLOVESA NĚKTERÁ ZPŮSOBOVÁ SLOVESA MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_37_20 Tématický celek: Gramatika

Více

Projekt MŠMT ČR: EU peníze školám

Projekt MŠMT ČR: EU peníze školám Projekt MŠMT ČR: EU peníze školám Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.1094 Název projektu Učíme se trochu jinak moderně a zábavněji Číslo a název šablony II/2 Inovace a zkvalitnění výuky cizích jazyků na

Více

UNTERKUNFT IN EINEM HOTEL

UNTERKUNFT IN EINEM HOTEL UNTERKUNFT IN EINEM HOTEL MATERIÁLY PRO UČITELE A: Hallo B: Guten Tag. A: Haben Sie ein freies Zimmer, bitte? B: Ja, hätten Sie gerne ein Ein-, Zwei- oder Mehrbettzimmer? A: Ein Einbettzimmer, bitte. B:

Více

TKGN4. Ložiska a těsnění. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR

TKGN4. Ložiska a těsnění. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR Projekt "Podpora výuky v cizích jazycích na SPŠT" Ložiska a těsnění TKGN4 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR Ložiska a těsnění Ložiska jsou součásti, které

Více

Vyčasuj sloveso fernsehen /dívat se na televizi/ a potom napiš 3 věty o svých oblíbených TV programech.

Vyčasuj sloveso fernsehen /dívat se na televizi/ a potom napiš 3 věty o svých oblíbených TV programech. Písemná práce z německého jazyka 8. ročník 2. pololetí 1. Dopň správný tvar zvratného zájmena. Ich freue Du merkst Er kämmt Wir waschen Ihr trefft Sie duschen auf dich. alles. jeden Tag. die Hände. vor

Více

Německý jazyk, kvarta 1.pol. Učebnice: Planet 2 L17,18,19,20,21,22

Německý jazyk, kvarta 1.pol. Učebnice: Planet 2 L17,18,19,20,21,22 Německý jazyk, kvarta 1.pol. Učebnice: Planet 2 L17,18,19,20,21,22 Slovní zásoba: druhy sportu, popis místností v domě, části lidského těla, nemoci, dialog u lékaře, jídlo, v restauraci, denní režim, popis

Více

Qualität aus erster Hand! Sie haben sich für ein Markenprodukt der Firma Zangenberg entschieden.

Qualität aus erster Hand! Sie haben sich für ein Markenprodukt der Firma Zangenberg entschieden. Qualität aus erster Hand! Sie haben sich für ein Markenprodukt der Firma Zangenberg entschieden. Bitte lesen Sie die Anleitung vor der ersten Benutzung aufmerksam durch. Sie erhalten wichtige Hinweise

Více

Využití ICT pro rozvoj klíčových kompetencí CZ.1.07/1.5.00/34.0448

Využití ICT pro rozvoj klíčových kompetencí CZ.1.07/1.5.00/34.0448 Využití ICT pro rozvoj klíčových kompetencí CZ.1.07/1.5.00/34.0448 Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Autor Tématický celek Ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0448 CZJ-NJ-1_17 Německý jazyk - karty se slovíčky

Více

Třeboňská nocturna. Nocturno in Třeboň 10. 14.7.2007

Třeboňská nocturna. Nocturno in Třeboň 10. 14.7.2007 Třeboňská nocturna Nocturno in Třeboň 10. 14.7.2007 4. ročník festivalu Třeboňská nocturna pořádá Adria Neptun s.r.o., Praha ve spolupráci s Městem Třeboň Den 4. Jahrgang der Musikfestspiele Nocturno in

Více

Projekt MŠMT ČR: EU peníze školám

Projekt MŠMT ČR: EU peníze školám Projekt MŠMT ČR: EU peníze školám Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.1094 Název projektu Učíme se trochu jinak moderně a zábavněji Číslo a název šablony II/2 Inovace a zkvalitnění výuky cizích jazyků na

Více

Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

Andrej Pešta, zvaný Korádo (*25. 11. 1921)

Andrej Pešta, zvaný Korádo (*25. 11. 1921) Karel Holomek Andrej Pešta, zvaný Korádo (*25. 11. 1921) Pan Pešta dnes žije v Letovicích, kousek od Brna, ve svém vlastním domě. Je mu 86 roků, narodil se dávno před Mnichovskou dohodou a druhou válkou

Více

Pobyt v Sušici Besuch in Sušice 20. 5. 2015 21. 5. 2015

Pobyt v Sušici Besuch in Sušice 20. 5. 2015 21. 5. 2015 Projekt 325: Spolupráce škol SOŠ a SOU Sušice a VHS im Landkreis Cham e. V. Motto projektu: Společně žít, učit se a pracovat v oblastech Sušice a Chamu. Zusammenarbeit der Schulen SOŠ a SOU Sušice und

Více

SPSN1. Hřídele a hřídelové čepy. Projekt "Podpora výuky v cizích jazycích na SPŠT"

SPSN1. Hřídele a hřídelové čepy. Projekt Podpora výuky v cizích jazycích na SPŠT Projekt "Podpora výuky v cizích jazycích na SPŠT" Hřídele a hřídelové čepy SPSN1 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR Wellen und Wellenbolzen Charakteristik

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162.

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) Dělnická 9.tř.

Více

Projekt Odyssea, www.odyssea.cz

Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Příprava na vyučování s cíli osobnostní a sociální výchovy Název lekce (téma) Mein Klassenzimmer, meine Schulsachen Časový rozsah lekce 2 navazující vyučovací hodiny (v

Více

NĚMČINA PRO ZAČÁTEČNÍKY A2

NĚMČINA PRO ZAČÁTEČNÍKY A2 NĚMČINA PRO ZAČÁTEČNÍKY A2 Autor: Milena Hrušková Copyright 2015 Amelie Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být kopírována a rozšiřována v jakékoliv formě či jakýmkoliv způsobem bez

Více

Maturita Němčina. také v tištěné verzi. Objednat můžete na www.fragment.cz

Maturita Němčina. také v tištěné verzi. Objednat můžete na www.fragment.cz Maturita Němčina také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz Doporučujeme další e-knihy v edici: Maturita Literatura e-kniha Maturita Český jazyk e-kniha Maturita Společenské vědy e-kniha Karel

Více

Studentská výměna mezi žáky Sigmundovy střední školy strojírenské, Lutín a žáky Werner von Siemens Schule Wetzlar

Studentská výměna mezi žáky Sigmundovy střední školy strojírenské, Lutín a žáky Werner von Siemens Schule Wetzlar SIGMUNDOVA STŘEDNÍ ŠKOLA STROJÍRENSKÁ, LUTÍN Jana Sigmunda 242, 783 49 LUTÍN Studentská výměna mezi žáky Sigmundovy střední školy strojírenské, Lutín a žáky Werner von Siemens Schule Wetzlar Schüleraustausch

Více

M e t o d i c k é p o z n á m k y k z á k l a d o v é m u t e x t u :

M e t o d i c k é p o z n á m k y k z á k l a d o v é m u t e x t u : Č T E N Í Jazyk Úroveň utor Kód materiálu Německý jazyk 9. třída Jaroslav Černý nj9-kat-cer-cte-04 Ich heiße Sven Holmström und komme aus Schweden. Ich bin 30 Jahre alt und wohne seit einem Jahr in Österreich.

Více

Herzlichen Glückwunsch! Sie haben sich für ein Qualitätsprodukt der Firma Zangenberg entschieden.

Herzlichen Glückwunsch! Sie haben sich für ein Qualitätsprodukt der Firma Zangenberg entschieden. Herzlichen Glückwunsch! Sie haben sich für ein Qualitätsprodukt der Firma Zangenberg entschieden. Bitte lesen Sie die Anleitung vor der ersten Benutzung aufmerksam durch. Sie erhalten wichtige Hinweise

Více

Název sady: Zpracování gramatiky pro 1. - 3. ročník čtyřletého gymnázia a uměleckých oborů

Název sady: Zpracování gramatiky pro 1. - 3. ročník čtyřletého gymnázia a uměleckých oborů Datum: 1. 4. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_246 Škola: Akademie - VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad Sázavou

Více

Easy-6 Pivottür mit Seitenwand / Otočné dveře s boční stěnou

Easy-6 Pivottür mit Seitenwand / Otočné dveře s boční stěnou Easy-6 Pivottür mit Seitenwand / Otočné dveře s boční stěnou Lesen Sie die Bedienungsanleitung sorgfältig durch und bewahren Sie diese für den späteren Gebrauch auf. Wir empfehlen die Montage unseres Produktes

Více

Řízení návštěvnosti (nejen) v NP České Švýcarsko. Besucherlenkung (nicht nur) im NLP Böhmische Schweiz

Řízení návštěvnosti (nejen) v NP České Švýcarsko. Besucherlenkung (nicht nur) im NLP Böhmische Schweiz Národní park České Švýcarsko NP České Švýcarsko im NLP Böhmische návštěvnosti (nejen) v NP České Švýcarsko (nicht nur) im NLP Böhmische NP České Švýcarsko im NLP Böhmische NP České Švýcarsko NLP Böhmische

Více

Němčina pro samouky a jazykové školy pracovní list s komentáři a doplňkovými materiály pro učitele. 1. 20 30 min. 2. 25 35 min

Němčina pro samouky a jazykové školy pracovní list s komentáři a doplňkovými materiály pro učitele. 1. 20 30 min. 2. 25 35 min Němčina pro samouky a jazykové školy pracovní list s komentáři a doplňkovými materiály pro učitele 1. 20 30 min Pracujte ve dvojicích. Vylosujte si jednu ilustraci a sestavte rozhovor, který mezi sebou

Více