ROZVOJOVÝ PROGRAM OBCE TISÁ A. PROFIL OBCE. Zpracovatel: SPF Group, s.r.o., Bozděchova 99/6, Ústí nad Labem. Zadavatel:

Transkript

1 ROZVOJOVÝ PROGRAM OBCE TISÁ A. PROFIL OBCE Zadavatel: Zpracovatel: Obec Tisá, Tisá 205, Tisá SPF Group, s.r.o., Bozděchova 99/6, Ústí nad Labem Datum zpracování: prosinec 2013 únor 2014

2 OBSAH Obsah... 2 Seznam tabulek a grafů a obrázků... 4 Seznam použitých zkratek Úvod a metodika Základní údaje Regionální vztahy a poloha obce v sídelním systému Intenzita a směry dojížďky a vyjížďky za prací Shrnutí Obyvatelstvo Vývoj počtu obyvatel Pohyb obyvatelstva Složení obyvatel podle věku a vzdělání Shrnutí Ekonomika, podnikání a trh práce Výkonnost místní ekonomiky Ekonomická struktura podle struktury zaměstnanosti Podnikatelské prostředí a pozice vybraných ekonomických odvětví v obci Trh práce, vývoj a struktura nezaměstnanosti Nabídka a poptávka v cestovním ruchu Shrnutí Sociální infrastruktura, občanská vybavenost a služby Školská zařízení a vzdělávání Zdravotnictví Sociální služby Kultura, sport a zájmové činnosti Shrnutí Doprava a dopravní infrastruktura

3 6.1 Silniční infrastruktura Veřejná doprava Další dopravní infrastruktura Shrnutí Technická infrastruktura a bydlení Technická infrastruktura Bytový fond Shrnutí Životní prostředí a územní rozvoj Příroda a krajina Stav životního prostředí Územní rozvoj Shrnutí Analýza správy Obce Tisá Hospodaření a rozpočet obce Připravované a realizované projekty Shrnutí Zdroje

4 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ A OBRÁZKŮ Tabulka 1: Dojížďka do zaměstnání a škol v Tisé... 9 Tabulka 2: Vyjížďka do zaměstnání a škol z Tisé... 9 Tabulka 3: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v Tisé a referenčních územích Tabulka 4: Pohyb obyvatelstva Tisé v období Tabulka 5: Věková struktura obyvatelstva podle SLDB Tabulka 6: Vývoj věkové struktury obyvatelstva Tisé Tabulka 7: Vzdělanostní struktura obyvatelstva podle SLDB Tabulka 8: Vývoj HDP v Ústeckém kraji v letech Tabulka 9: HDP podle krajů v roce Tabulka 10: Ekonomické subjekty v Tisé a referenčních obcích podle počtu zaměstnanců Tabulka 11: Ekonomické subjekty registrované v Tisé podle počtu zaměstnanců Tabulka 12: Přehled největších zaměstnavatelů registrovaných v Tisé Tabulka 13: Vývoj míry nezaměstnanosti v období Tabulka 15: Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení v Tisé Tabulka 16: Návštěvnost Tiských stěn Tabulka 17: Naplněnost kapacit školních zařízení v Tisé ve školním roce 2013/ Tabulka 18: Charakteristika domovního fondu v referenčních obcích podle SLDB Tabulka 19: Charakteristika bytového fondu v referenčních obcích podle SLDB Tabulka 20: Dokončené byty v referenčních obcích a v okr. Ústí nad Labem v období Tabulka 21: Bilance půdy v Tisé k Tabulka 22: Struktura příjmů a výdajů Tabulka 23: Struktura rozpočtu Tisé a referenčních obcí Tabulka 24: Přehled projektů realizovaných s dotační podporou v období Graf 1: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v Tisé a referenčních územích, index změny Graf 2: Vývoj počtu obyvatel Tisé a referenčních obcích v letech Graf 3: HDP krajů v přepočtu na obyvatele v eurech

5 Graf 4: Průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců v krajích ČR v r Graf 5: Vývoj míry nezaměstnanosti v referenčních městech v období Graf 6: Počet příjezdů hostů a počet přenocování v Tisé Graf 7: Návštěvnost Tiských stěn Graf 8: Návštěvnost IC Tisá Graf 9: Věková struktura dětí s trvalým pobytem v Tisé k Graf 10: Vývoj příjmů a výdajů Tisé

6 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ČHMÚ ČOV ČSÚ HDP HUZ IRZ MPSV OSVČ ŘSD SLDB SO ORP ÚAP ÚPD Český hydrometeorologický ústav čistírna odpadních vod Český statistický úřad hrubý domácí produkt hromadné ubytovací zařízení Integrovaný registr znečišťování Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky osoba samostatně výdělečně činná Ředitelství silnic a dálnic sčítání lidu, domů a bytů správní obvod obce s rozšířenou působností územně analytické podklady územně plánovací dokumentace 6

7 1 ÚVOD A METODIKA Profil obce se souhrnem hlavních objektivizovaných informací o obci Tisá, která je zájmovými územím rozvojového programu. Ke zpracování profilu bylo využitou pestré spektrum informačních zdrojů V první řadě se jednalo o veřejně dostupné zdroje, zejména: veřejně dostupné statistické databáze s informacemi z průběžné evidence a šetření (databáze týkající se vývoje obyvatelstva, jeho struktury, migrace, dojížďky a vyjížďky, hospodářské výkonnosti, odvětvové struktury ekonomiky, trhu práce, nezaměstnanosti atd., které registruje ČSÚ, MPSV a další národní instituce); data ze sčítání lidu, domů a bytů, zejména z let 1991, 2001 a 2011; veřejně dostupné analýzy, studie, strategie na úrovni Ústeckého kraje. Použity dále byly zdroje informací, které byly poskytnuté zadavatelem (Obcí Tisá), případně dalšími aktéry působícími v obci. Jednalo se zejména o: analytické podklady (výsledky předchozích šetření, srovnávací statistiky týkající se podnikání, obyvatelstva, životního prostředí apod.), územní plán obce, územně analytické podklady, informace o rozpočtu obce v předchozích letech, podklady k přípravě a realizaci významných projektových záměrů na území obce. Mimoto byla jako vstupní informace použita některá vlastní šetření zpracovatele profilu, zejména pak dotazníkové šetření názorů a potřeb obyvatel obce a diskusní fóra 3 skupin místních aktérů (podnikatelé, neziskové organizace, zastupitelé). Výše uvedené zdroje byly analyzovány a vyhodnoceny v tematických celcích, jimž odpovídají názvy jednotlivých dílčích kapitol profilu. Vybrané statistické údaje byly hodnoceny také v časových řadách, zejména za posledních 20 let, případně i déle. Některé údaje byly srovnávány s referenčními územími, za něž byly vybrány jednak Ústí nad Labem, okres Ústí nad Labem a Ústecký kraj (příp. i celé Česko) jako hierarchicky nadřazené jednotky, resp. spádová území, a jednak čtyři velikostně a geograficky porovnatelné obce: Malečov (obec v zázemí Ústí nad Labem na kraji Českého středohoří, s nárůstem počtu obyvatel a suburbánního bydlení v posledních letech), Telnice (obec v zázemí Ústí nad Labem na úpatí Krušných hor, ležící nedaleko Tisé, s velkým významem zimního i letního cestovního ruchu v místní ekonomice), Jiřetín pod Jedlovou (obec v severním Podluží, s určitým významem letního, částečně i zimního cestovního ruchu v místní ekonomice), Josefův Důl (obec na jižním úpatí Jizerských hor, s velkým významem zimního, částečně i letního cestovního ruchu v místní ekonomice). 7

8 2 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Kapitola 1 charakterizuje obec z hlediska začlenění do širšího regionu. K tomu slouží zhodnocení polohy obce a vyjádření vazeb v rámci sídelního systému pomocí analýzy statistik o dojížďce a vyjížďce do škol. První část kapitoly byla vyhotovena na základě expertního hodnocení autorského kolektivu, druhá na základě statistik ze SLDB REGIONÁLNÍ VZTAHY A POLOHA OBCE V SÍDELNÍM SYSTÉMU Obec Tisá spadá do Ústeckého kraje a nachází se na pomezí Krušných hor a Děčínské vrchoviny při státní hranici se Spolkovou republikou Německo (SRN). Navzdory poloze v pohoří tvořícím státní i krajskou hranici lze Tisou vnímat jako obec situovanou v jádrové (centrální) části Ústeckého kraje, a to zejména vzhledem k nadstandardní silniční dopravní dostupnosti, blízkosti a intenzivním vazbám ke krajskému městu Ústí nad Labem. Administrativní rozlohou km 2 patří Tisá mezi středně velké obce. Intravilán obce, kde se nachází valná většina domovního fondu a prakticky všechny významné provozní a obslužné objekty je situována v jižní části území obce, při hranici se SRN se na severním okraji území obce nacházejí místní části Rájec a Ostrov. Na západě Tisá sousedí s obcí Petrovice, na jihu s obcí Libouchec a na východě s územím města Jílové. Obec se rozprostírá v poměrně členitém a lesnatém území vrchovinného až horského charakteru s atraktivními skalními městy. Tyto dispozice předurčují Tisou k funkci rekreačního zázemí pro přilehlou Ústecko-chomutovskou aglomeraci, přičemž místní skalní města s vyhlášenými horolezeckými terény jsou turistickým a sportovním cílem nadregionálního významu. Navzdory poloze v pohraničním pohoří je dopravní poloha Tisé poměrně výhodná, a to zejména díky blízké dálnici D8 vedoucí v katastru sousední obce Petrovice napříč Krušnými horami do SRN a obecně díky blízkosti k nadřazeným centrům. Zajímavostí je solidní dostupnost tří velkých měst Ústí nad Labem, Děčína a Teplic, jejichž centra lze dosáhnout do 25 minut jízdy automobilem. Atraktivní krajina, rekreační význam, nadstandardní silniční dopravní dostupnost i relativní blízkost krajského města a dalších velkých měst v okolí je jsou faktory činící z Tisé dlouhodobý cíl stěhování obyvatel z měst, tedy procesu rezidenční suburbanizace. Proces suburbanizace nadále posiluje vazby Tisé na Ústecko-Chomutovskou aglomeraci, které se vedle krátkodobé rekreace obyvatel aglomerace v Tisé projevuje zejména vyjížďkou obyvatel Tisé za zaměstnáním a službami do aglomerace. 8

9 2.2 INTENZITA A SMĚRY DOJÍŽĎKY A VYJÍŽĎKY ZA PRACÍ Pro charakteristiku dojížďky a vyjížďky byla použita data ze SLDB Data vedle vyjádření celkové intenzity dojížďky a vyjížďky umožňují i identifikaci hlavních proudů dojížďky a vyjížďky. Tabulka 1: Dojížďka do zaměstnání a škol v Tisé Dojíždějící do zaměstnání Oblast vyjížďky Dojíždějící celkem celkem z toho ženy z toho dojíždí denně Dojíždějící do školy z toho celkem ve věku dojíždí 6-14 let denně Celkem Saldo dojížďky v rámci okr z jiných okr. kraje z jiných krajů Obec vyjížďky: Libouchec Ústí nad Labem Jílové Petrovice Zdroj dat: ČSÚ (2014a) K březnu 2011 bylo v rámci SLDB 2011 v obci zaznamenáno záporné saldo dojížďky do zaměstnání i škol, tj. více pracujících i žáků a studentů z obce vyjíždělo, než do obce dojíždělo. Záporné saldo bylo zaznamenáno především u dojížďky do škol, což je zapříčiněno zejména vyjížďkou žáků a studentů do středoškolských a vysokoškolských zařízení. Naopak zde byl zaznamenán poměrně vysoký počet osob dojíždějících do zaměstnání v Tisé, což mělo vliv i na poměrně mírně záporné saldo dojížďky do zaměstnání. To svědčí, že navzdory poměrně malé lidnatosti je Tisá pracovním centrem mikroregionálního významu. Zajímavostí je poměrně výrazný podíl dojíždějících žen (i kladné saldo dojížďky u pracujících žen), což naznačuje vysokou nabídku pracovních pozic zastávaných ženami. Osoby dojíždějící do zaměstnání i škol v Tisé pocházejí zejména ze sousedních obcí, významný proud dojíždějících je také z Ústí nad Labem. Tabulka 2: Vyjížďka do zaměstnání a škol z Tisé Vyjíždějící do zaměstnání Vyjíždějící do školy Oblast dojížďky Vyjíždějící celkem celkem z toho ženy z toho vyjíždí denně celkem ve věku 6-14 let z toho vyjíždí denně Celkem v rámci okr do jiných okr. kraje do jiných krajů mimo ČR Obec dojížďky: 9

10 Ústí nad Labem Praha Trmice Děčín Libouchec Zdroj dat: ČSÚ (2014a) U vyjížďky do zaměstnání i škol je dominantním cílem nedaleké krajské město Ústí nad Labem, které nabízí jak široké spektrum pracovních, tak i studijních příležitostí. Zajímavostí je poměrně vysoký počet osob vyjíždějících do Prahy, na čemž se znatelně podílí studenti. Ostatní hlavní cíle vyjížďky se nacházejí v příznivé vzdálenosti. U vyjížďky do zaměstnání i škol se tak pozitivně projevuje příznivá poloha Tisé vůči nadřazeným centrům, zejména pak Ústí nad Labem a Děčínu. Překvapivá je však poměrně nízká intenzita vyjížďky do Děčína. 2.3 SHRNUTÍ Obec Tisá leží v atraktivní krajině a v příznivé dopravní poloze. Tiské stěny jsou jakožto místní hlavní atraktivita turistickým i sportovním cílem nadregionálního významu. Díky tomu Tisá plní úlohu rekreačního zázemí (nejen) Ústecko Chomutovské aglomerace a stává se cílem rezidenční suburbanizace okolních velkých měst, zejména však Ústí nad Labem. I přes mírně záporné saldo dojížďky do zaměstnání je Tisá pracovním centrem mikroregionálního významu a cílem poměrně velkého proudu pracovní dojížďky z okolních obcí. Dojížďka do škol v Tisé je poměrně nízká a svědčí o místním významu zdejší MŠ a ZŠ. Absence vyšších stupňů vzdělávání zde vede k výraznému zápornému saldu dojížďky do škol. 10

11 3 OBYVATELSTVO Předmětem této kapitoly je seznámení se základními populačními charakteristikami obce Tisá. Přitom je sledován jak aktuální stav, tak vývojové tendence populačních charakteristik. Mezi sledovanými charakteristikami je stav obyvatelstva, pohyb obyvatelstva (přirozená měna obyvatelstva a migrace), věková a vzdělanostní struktura obyvatelstva. Vybrané údaje jsou sledovány na různých územních úrovních (město Ústí nad Labem, okres Ústí nad Labem, Ústecký kraj, ČR). V kapitole jsou využita zejména data pocházející z Veřejné databáze ČSÚ, výsledků SLDB 2011 a Databáze demografických údajů za obce ČR. 3.1 VÝVOJ POČTU OBYVATEL Tabulka 3: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v Tisé a referenčních územích Okr. Ústí n. L Ústí nad Labem Tisá Malečov Telnice Jiřetín pod Jedlovou Josefův Důl Zdroj dat: ČSÚ (2005), ČSÚ (2014a) Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v Tisé a referenčních územích (viz Tabulka 3 a Graf 2) poukazuje na obecné populační trendy našich moderních dějin. Po razantním propadu lidnatosti a obměně populace celého pohraničí v důsledku odsunu Sudetských Němců 1 se začaly pozvolna projevovat důsledky socialistické urbanizace. Ta vedla k masivnímu budování a rapidnímu populačnímu růstu pracovních a administrativních center na úkor venkova. V případě našeho vzorku je tento trend patrný na průběžném poklesu lidnatosti Tisé a ostatních referenčních obcí (zejména v období ) a výrazném růstu města Ústí nad Labem. Zajímavostí je mj. rapidní propad lidnatosti Telnice v období zapříčiněný likvidací intravilánu místní části Varvažov v důsledku těžby hnědého uhlí. Ústí nad Labem rostlo nejen díky koncentraci obyvatel ze svého zázemí, ale i díky migraci obyvatel z ostatních částí republiky (v jejímž rámci představovala Ústecko Chomutovská aglomerace jednu z hlavních rozvojových oblastí), což vedlo k populačnímu růstu celého okresu. K rapidní změně tohoto trendu došlo po konci éry socialismu, kdy začal trend suburbanizace spojený se stěhováním obyvatel z velkých měst do obcí v zázemí, což je patrné na příkladu okresu Ústí nad Labem. Vzhledem k příznivé dopravní dostupnosti i velmi atraktivní krajině z tohoto trendu populačně těžily zejména obce Tisá a Malečov kde došlo zejména v posledním desetiletí k rapidnímu nárůstu počtu obyvatel. Celý okres Ústí nad Labem přitom v posledních dvou desetiletích počtem 1 Nejvyšší lidnatost o hodnotě 3078 obyvatel byla v Tisé v rámci sčítání lidu zaznamenána r

12 obyvatel spíše stagnoval, což naznačuje význam procesu suburbanizace pro stabilizaci populace v okrese. Oproti tomu v 90. letech dále klesala lidnatost obcí Jiřetín pod Jedlovou a Josefův Důl, které mají méně příznivou polohu vzhledem k velkým městům, jakožto zdrojům procesu suburbanizace. V případě Josefova Dolu přetrvával pokles populace i v následujícím desetiletí, což mohlo být zapříčiněno dlouhodobým útlumem místního průmyslu, naopak v Jiřetíně pod Jedlovou počet obyvatel pravděpodobně i díky pozitivní image obce znatelně vzrostl. Graf 1: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v Tisé a referenčních územích, index změny Zdroj dat: ČSÚ (2005), ČSÚ (2014a) Pozn.: Index změny vyjadřuje podíl počtu obyvatel na konci a začátku sledovaného období. Hodnoty vyšší než 1 znamenají přírůstek počtu obyvatel, hodnoty nižší než 1 úbytek počtu obyvatel. 3.2 POHYB OBYVATELSTVA Tabulka 4: Pohyb obyvatelstva Tisé v období Celkový přírůstek Přirozený přírůstek Přírůstek stěhováním Živě narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí

13 Zdroj: VDB ČSÚ (2014) Tabulka 4 charakterizuje pohyb obyvatelstva v Tisé v posledních dvou desetiletích. Zatímco až do r byl s výjimkou r zaznamenán jen mírný přírůstek (v letech 1992 a 93 pak dokonce úbytek) počtu obyvatel, od r zažívá Tisá každoročně markantní populační růst. Při pohledu na zdroj tohoto růstu je zjevné, že růst je zde spojený především s přistěhováním obyvatel, tedy patrně zejména s procesem suburbanizace se zdrojem v Ústí nad Labem (případně i v dalších městech v okolí). Zatímco přirozený přírůstek, resp. úbytek se každoročně pohyboval mezi hodnotami -5 (úbytek) a +6 (přírůstek), hodnoty migračního přírůstku, resp. úbytku se meziročně lišily i o několik desítek jednotek. I přesto, že se na růstu populace podílel od r (s výjimkou r. 2011) přirozený přírůstek obyvatel, tedy vyšší porodnost, než úmrtnost v obci, rozhodujícím faktorem populačního růstu obce byl zvýšený počet přistěhovalých osob. Proces suburbanizace mohl mít také pozitivní vliv na zvýšenou porodnost, jíž bylo možné zaznamenat v posledním desetiletí (s vrcholem r. 2009), protože je obecně ve velké míře spojený se stěhováním rodin v reprodukčním věku. Srovnání s referenčními obcemi ukazuje, že přírůstek počtu obyvatel v Tisé je z dlouhodobého hlediska poměrně rovnoměrný, což poukazuje na konstantní vysokou poptávku po bydlení v obci a zároveň i stálé možnosti nalezení nebo výstavby bydlení v obci. Opačným extrémem je obec Telnice, kde došlo k nadpolovičnímu přírůstku počtu obyvatel v za celé dvě dekády v pouhých dvou letech a U všech obcí přitom s výjimkou dlouhodobě populačně strádajícího Josefova Dolu došlo k výraznějšímu nárůstu počtu obyvatel v posledním desetiletí, což přibližně koresponduje s celorepublikovým trendem vývoje procesu suburbanizace. 13

14 Graf 2: Vývoj počtu obyvatel Tisé a referenčních obcích v letech Zdroj: VDB ČSÚ (2014) 3.3 SLOŽENÍ OBYVATEL PODLE VĚKU A VZDĚLÁNÍ Věková struktura obyvatelstva Tisé a dalších referenčních obcí kromě Josefova Dolu vykazuje na první pohled příznivější hodnoty, než činí republikový, krajský i okresní průměr. To je dáno zejména velmi nadprůměrným zastoupením dětí ve věku 0-14 let (s výjimkou Telnice). Naopak podíl seniorů zde byl v r znatelně nižší, než činil republikový i krajský průměr. Jedinou výjimkou mezi referenčními obcemi představuje Josefův Důl, kde je nepříznivá věková struktura patrně zapříčiněna odlivem mladých lidí a absencí přínosů procesu suburbanizace. Příčiny tohoto stavu nám může objasnit Tabulka 6 poskytující přehled dlouhodobého vývoje věkové struktury obyvatelstva Tisé. Zde je zjevný vývoj v souladu se dvěma všeobecně rozšířenými trendy. V průběhu 90. let minulého století i většiny minulého desetiletí docházelo (byť s výkyvy) k pozvolnému stárnutí obyvatelstva charakteristickému zejména stagnací až poklesem počtu dětí (v 90. letech) při růstu počtu seniorů. Od r se však počty dětí oproti předchozímu desetiletí zvýšily a to i přes podobnou úroveň porodnosti. Za zvýšením počtu dětí tak lze vidět již zmíněný proces suburbanizace, do kterého jsou zapojeny zejména domácnosti s dětmi či v očekávání potomků. Až do roku 2008 však nadále roste index stáří, a to proto, že počet seniorů roste rychleji než počet dětí. Rychle rostoucí počet seniorů může souviset zejména s prodlužujícím se věkem dožití. 14

15 Tabulka 5: Věková struktura obyvatelstva podle SLDB 2011 Počet bydlících obyvatel Podíl obyvatel ve věku 0-14 let (%) Podíl obyvatel ve věku let (%) Podíl obyvatel ve věku 65 let a více (%) Index stáří Česká republika ,3 69,6 15,8 110,5 Ústecký kraj ,0 69,9 14,6 96,9 okr. Ústí n.l ,3 69,6 14,6 95,5 Tisá ,2 68,2 13,4 73,7 Malečov ,7 70,5 11,2 63,1 Telnice ,5 72,1 12,9 89,0 Jiřetín pod Jedlovou ,9 68,5 13,1 73,3 Josefův Důl ,7 65,6 20,9 164,3 Zdroj: ČSÚ (2014a) Pozn.: Index stáří udává počet seniorů (obyvatel ve věku 65 a více let) na 100 dětí (ve věku 0-14 let). Trend stárnutí obyvatelstva je však r vystřídán opačným trendem, který je spojený se znatelným růstem počtu dětí. Ten je dán jednak obecně zvýšenou porodností, která je v souvislosti s reprodukcí silných ročníků tzv. Husákových dětí zaznamenána v celé ČR, do značné míry však může růst počtu dětí i nadále souviset s procesem suburbanizace. To by částečně vysvětlovalo rychlejší růst počtu dětí v Tisé, než umožňovala zvýšená porodnost. Dalším faktorem byl nižší úbytek věkové skupiny dětí z důvodu dospívání populačně slabých ročníků z 90. let. Naopak od r je zjevný opačný trend, spojený zejména se zvyšováním počtu dětí. Tabulka 6: Vývoj věkové struktury obyvatelstva Tisé Počet obyvatel k v tom v tom ve věku muži ženy 0 až 15 až 65 a 14 let 64 let více let Index stáří , , , , , , , , , , , , , , ,3 15

16 Počet obyvatel k v tom v tom ve věku muži ženy 0 až 15 až 65 a 14 let 64 let více let Index stáří , , , , , , ,7 Zdroj: VDB ČSÚ (2014) Vzdělanostní struktura obyvatelstva v Tisé byla dle nejvyššího dosaženého vzdělání podle SLDB 2011 mírně horší, než činil průměr ČR, zato však příznivější než v Ústeckém kraji i okrese Ústí nad Labem. Zajímavostí je výrazně příznivější vzdělanostní struktura v Tisé, než v ostatních referenčních obcích. Lze předpokládat, že na poměrně příznivé vzdělanostní struktuře obyvatelstva Tisé se podepsal proces suburbanizace, který vedl k přílivu obyvatel s vyšší vzdělanostní úrovní. Relativně nízký podíl obyvatel s pouze základním či neukončeným základním vzděláním oproti kraji i okresu je zde také patrně spojený s absencí početnější komunity sociálně vyloučených obyvatel (zejména Romů). Tabulka 7: Vzdělanostní struktura obyvatelstva podle SLDB 2011 základní a neukončené základní vyučení a střední odborné bez maturity úplné střední s maturitou a vyšší odborné vysokoškolské bez vzdělání Česká republika 17,6 33,0 31,2 12,5 0,5 Ústecký kraj 21,7 34,9 28,2 7,6 0,8 okr. Ústí n.l. 19,4 31,7 30,8 10,0 0,7 Tisá 18,8 32,4 30,0 11,9 0,3 Malečov 18,0 37,0 29,4 8,9 1,3 Telnice 20,1 34,0 25,3 6,4 0,3 Jiřetín pod Jedlovou 26,4 33,5 29,2 4,5 0,9 Josefův Důl 25,6 39,7 21,7 6,0 0,6 Zdroj: ČSÚ (2014a) Pozn.: Údaje jsou vyjádřeny v procentech celkové populace starší 15 let. Součet všech údajů v jednotlivých územích nedává dohromady 100 % z důvodu nezjištěných odpovědí. 3.4 SHRNUTÍ Dlouhodobý pokles počtu obyvatel Tisé spojený se socialistickou urbanizací byl v 1. polovině 90. let minulého století vystřídán nárůstem v souvislosti s procesem suburbanizace, který akceleroval po r Na růstu počtu obyvatel tak má vliv zejména vysoký přírůstek stěhováním, pozitivním jevem je však také dlouhodobý přirozený přírůstek obyvatelstva Tisé. 16

17 V Tisé je příznivá věková struktura obyvatelstva, daná zejména vysokým počtem dětí. V Tisé je z krajského hlediska solidní vzdělanostní struktura obyvatel, charakteristická vyšším zastoupením osob s vysokoškolským, vyšším odborným a úplným středním vzděláním. Populační charakteristiky Tisé jsou pozitivně ovlivněny procesem suburbanizace. Důsledky suburbanizace se citelně projevují zejména po r. 2000, a to ve formě růstu počtu obyvatel (migrací), růstu (resp. stabilizaci) počtu dětí (porodnost přistěhovalých, přistěhování dětí) i růstu počtu obyvatel s vyšší vzdělanostní úrovní. 17

18 4 EKONOMIKA, PODNIKÁNÍ A TRH PRÁCE V rámci této kapitoly je na základě stručné charakteristicky makroekonomické situace v Ústeckém kraji představen obecný kontext, od kterého se odvíjí místní ekonomika. Ta je dále charakterizována prostřednictvím analýzy struktury ekonomiky podle velikostní kategorie místních zaměstnavatelů. V další části budou stručně představena hlavní odvětví místní ekonomiky, a to na základě struktury zaměstnanosti. V poslední části bude charakterizován trh práce, a to zejména z hlediska vývoje nezaměstnanosti. Přitom budou využívána zejména data z Veřejné databáze ČSÚ, Statistické ročenky Ústeckého kraje 2013 a podklady od Obecního úřadu Tisá. 4.1 VÝKONNOST MÍSTNÍ EKONOMIKY Nevýhodou veřejně dostupných makroekonomických statistických dat je jejich fixace na vyšší územní celky v případě hrubého domácího produktu a průměrné výše mezd na krajskou a celostátní úroveň. Údaje z této podkapitoly tak mají o makroekonomické situaci v zájmovém území spíše rámcovou výpovědní hodnotu. Z hlediska polohy Tisé v sídelním systému je však důležitým aspektem silná spádovost a provázanost s městem Ústím nad Labem a ekonomikou ústecko-chomutovské aglomerace. Ta je silně postižená strukturálními změnami ekonomiky spojenými s útlumem tradičních hospodářských odvětví, a proto zde přetrvává problematická makroekonomická situace charakteristická postupnou ztrátou dříve velmi významné pozice kraje v republikové ekonomice a zejména pak vysokou nezaměstnaností. Provázanost je vyjádřená mj. vysokou mírou vyjížďky do zaměstnání v Ústí nad Labem (viz kapitola 1.2), závislost Tisé na ekonomice Ústecko-Chomutovské aglomerace zvyšuje také funkce Tisé jako cíle krátkodobé rekreace (zejména) obyvatel Ústecko-Chomutovské aglomerace. Na druhou stranu je potřeba zmínit pozitivní vliv procesu suburbanizace na místní ekonomiku v Tisé, protože má suburbanizace selektivní charakter, t.j. vede ke stěhování zámožnějších obyvatel do Tisé. Tito noví obyvatelé přispívají místní ekonomice nejen vyšší kupní silou, ale i vyšší flexibilitou na trhu práce (a odolností vůči nepříznivému vývoji ekonomiky) a vyšším sociálním kapitálem. Na druhou stranu je však potřeba zmínit, že Tisá je navzdory poměrně malé lidnatosti pracovním centrem s významem pro okolní obce, díky čemuž si zdejší ekonomika a trh práce udržuje určitou (byť omezenou) autonomii na situaci v přilehlé aglomeraci. Krajská ekonomika byla v letech v recesi, mírné oživení nastalo r Vliv na z počátku nepříznivý makroekonomický vývoj měla globální hospodářská recese započatá r Oživení r proběhlo v Ústeckém kraji navzdory celorepublikovému poklesu HDP (meziročně o -1 %). HDP v přepočtu na obyvatele se pohybuje přibližně 20 % pod celorepublikovým průměrem, který je však značně navýšen nadstandardními výsledky vysoce rozvinuté ekonomiky hl. m. Prahy. Mezi ostatními kraji ČR však v tomto ukazateli Ústecký kraj zaujímá podprůměrnou pozici, nižší HDP na obyvatele je již jen v Karlovarském, Libereckém, Olomouckém a Pardubickém kraji. Velkou budoucí hrozbou zde 18

19 představuje pokračování strukturálních změn ekonomiky spojené s útlumem těžby hnědého uhlí a navazující uhelné energetiky, tedy odvětví, která mají na stávající krajskou ekonomiku stále velký vliv. Tabulka 8: Vývoj HDP v Ústeckém kraji v letech Hrubý domácí produkt (HDP) v mil. Kč v mil. PPS vývoj ve stálých cenách, předchozí rok = ,7 98,0 101,7 podíl kraje na HDP České republiky (%) 6,4 6,3 6,3 HDP na 1 obyvatele v Kč v PPS průměr ČR = ,0 79,6 80,7 průměr EU 28 v PPS = Zdroj: ČSÚ (2014b) Tabulka 9: HDP podle krajů v roce 2012 ČR, kraje HDP celkem (mil. Kč) HDP na 1 obyvatele HDP na 1 v Kč v EUR zaměstnaného (Kč) ČR Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Zdroj: ČSÚ (2014b) 19

20 Graf 3: HDP krajů v přepočtu na obyvatele v eurech Zdroj: ČSÚ (2014b) O něco lepší pozici má v mezikrajském srovnání Ústecký kraj ve výši průměrných hrubých měsíčních mezd. Právě na tento ukazatel mají vliv místní obory ohrožené útlumem těžba hnědého uhlí a uhelná energetika, kde jsou poměrně vysoké mzdy. Graf 4: Průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců v krajích ČR v r Zdroj: VDB ČSÚ (2014) 20

21 4.2 EKONOMICKÁ STRUKTURA PODLE STRUKTURY ZAMĚSTNANOSTI Aspekty ekonomické struktury místního hospodářství lze postihnout na základě studia zaměstnanosti v jednotlivých sektorech hospodářství i z hlediska velikosti místních subjektů podle počtu zaměstnanců. V obou případech je rizikem udržitelnosti ekonomické prosperity území přílišné soustředění zaměstnanosti v rámci několika subjektů, resp. menšího množství hospodářských odvětví. Tabulka 10: Ekonomické subjekty v Tisé a referenčních obcích podle počtu zaměstnanců Tisá Malečov Telnice Jiřetín pod Jedlovou Josefův Důl Ekonomické subjekty celkem Neuvedeno Bez zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanci zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců Zdroj: VDB ČSÚ (2014) Ze srovnání s referenčními obcemi je zjevný velký význam větších zaměstnavatelů pro ekonomiku Tisé. Poměrně překvapivé je zde zastoupení podniků s více jak 50 i 100 zaměstnanci, což jsou velikostní kategorie podniků typické spíše pro větší obce a města. Lokalizace těchto zaměstnavatelů v Tisé vysvětluje význam Tisé jako mikroregionálního pracovního centra, kam denně dojíždí desítky pracujících z okolních obcí. Existence velkých zaměstnavatelů zde na jednu stranu poukazuje na ekonomickou životaschopnost obce i bez ohledu na proces suburbanizace a vyjížďku za zaměstnáním do pracovních center v Ústecko-Chomutovské aglomeraci, na druhou stranu představuje riziko velkých dopadů na místní ekonomiku a trh práce v případě zániku či rapidnímu útlumu výrobní činnosti těchto subjektů. V Tisé dlouhodobě roste počet ekonomických subjektů. To je patrně spojeno s procesem suburbanizace, jenž na jedné straně vede k růstu kupní síly místního obyvatelstva a tím i poptávky po službách, která je částečně saturována nově vzniklými subjekty, na druhé straně je přínosem zejména ekonomickou aktivitou nově příchozích obyvatel. Ti přitom často podnikají mimo obec bydliště a v obci se nepřihlásí k trvalému pobytu (případně tak učiní později), tudíž je jejich ekonomický přínos (a zejména pro obecní rozpočet) omezený. Lze tedy očekávat, že (oficiální) počet ekonomických subjektů bude v obci růst i v budoucnosti v závislosti na přistěhování nových ekonomicky aktivních obyvatel, jejich přínos pro obecní rozpočet pak bude záviset na schopnosti obce přimět nově příchozí obyvatele k přihlášení k trvalému pobytu v Tisé. 21

22 Tabulka 11: Ekonomické subjekty registrované v Tisé podle počtu zaměstnanců Registrované subjekty Ekonomické subjekty celkem Neuvedeno Bez zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanci zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců Zdroj: VDB ČSÚ (2014) 4.3 PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ A POZICE VYBRANÝCH EKONOMICKÝCH ODVĚTVÍ V OBCI Tabulka č. 12 poskytuje orientační přehled o počtu zaměstnanců u většiny místních subjektů s více než 5 zaměstnanci. Na první pohled překvapí odlišné údaje o orientačním počtu zaměstnanců, než v předchozí tabulce, což je nejspíše zapříčiněno vyšší aktuálností dat získaných od Obce. Největšími zaměstnavateli v obci jsou průmyslové podniky, následované veřejnými institucemi. Etablujícími se subjekty jsou malí zaměstnavatelé v sektoru soukromých služeb, jejichž rozvoj je částečně spjat s populačním růstem obce. Dominantním zaměstnavatelem v obci je společnost Burg - Schliessysteme, s.r.o., zabývající se výrobou a prodejem zámků. Nezanedbatelný vliv na místní ekonomiku má vedle zdejších průmyslových podniků, veřejných i soukromých služeb pro místní obyvatele také sektor cestovního ruchu. Jeho limitem je však výrazná sezónnost s vrcholem v letní sezóně. Tabulka 12: Přehled největších zaměstnavatelů registrovaných v Tisé Název společnosti počet zaměstnanců obor činnosti Burg - Schliessysteme, s.r.o výroba zámků a kování Bfhm, s.r.o výroba plastových oken Dětský domov a Školní jídelna vzdělávání Helena Hanzlová - KOH-I-NOOR výroba spojovacích materiálů ZŠ a MŠ Tisá vzdělávání Obec Tisá veřejná správa Jaroslav Fojt ADF silniční nákladní doprava Carhelp, s.r.o. 6-9 opravy a údržba motorových vozidel Domeček Tisá, o.p.s. 6-9 denní péče o děti Helena Beranová 6-9 zprostředkování velkoobchodu Lemer, s.r.o. 6-9 maloobchod se železářským zbožím NaturProd CZ s. r. o. 6-9 maloobchod Refugio, s.r.o. 6-9 stravování 22

23 Název společnosti počet zaměstnanců obor činnosti Roman Abraham, Železářství 6-9 maloobchod se železářským zbožím Slavomír Špůr 6-9 stravování Zdroj: Obec Tisá. Pozn.: Firmy Lemer, s.r.o. a Roman Abraham mají sídlo v Tisé, ale provozovny jinde. 4.4 TRH PRÁCE, VÝVOJ A STRUKTURA NEZAMĚSTNANOSTI Charakteristiku trhu práce značně ztěžuje zhoršená dostupnost statistických dat na úrovni města a SO ORP. Ta je patrně důsledkem nedávné reorganizace Úřadů práce. Pro zájmové území tak chybí aktuální data i publikace charakterizující situaci na trhu práce. To se týká zejména charakteristiky struktury nezaměstnanosti, za níž jsou k dispozici pouze data od úrovně Ústeckého kraje výše. Proto se následující kapitola zaměří pouze na charakteristiku vývoje nezaměstnanosti v Tisé a referenčních obcích pro období, kdy byla data ještě k dispozici. Vývoj míry nezaměstnanosti v referenčních územích (vždy za měsíc říjen, viz tabulka č. 13) v letech 2007 a 2011 vcelku koresponduje s celorepublikovým vývojem. Ten se v minulém desetiletí projevoval dlouhodobým poklesem míry nezaměstnanosti souvisejícím s hospodářskou konjunkturou, nástup globální hospodářské recese r znamenal skokový meziroční růst míry nezaměstnanosti a v následujících ekonomicky neklidných letech trendu růstu nezaměstnanosti přetrvával. K mírnému poklesu míry nezaměstnanosti došlo v r v důsledku mírného oživení ekonomiky. Tabulka 13: Vývoj míry nezaměstnanosti v období ČR 6,6 5,4 8,0 9,0 8,6 okr. Ústí nad Labem 11,2 9,2 12,8 13,1 12,6 Ústí nad Labem 10,3 8,8 12,2 13,8 13,7 Tisá 6,8 9,9 12, ,2 Telnice 10,1 8,8 9, ,1 Malečov , ,2 Jiřetín pod Jedlovou 10, ,1 20,3 20,7 Josefův Důl 4,4 4,2 6,8 7,2 8,3 Zdroj dat: MPSV (2014) Pozn.: Míra nezaměstnanosti je z důvodu očištění od vlivu sezónních prací uvedena každoročně za měsíc říjen. Mezi sledovanými referenčními obcemi vykazuje dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost Josefův Důl, a to mj. díky solidní dostupnosti Liberecko-Jablonecké aglomerace, kde je dlouhodobě situace na trhu práce příznivější, než v Ústecko-Chomutovské aglomeraci. Solidní výchozí pozici měla také Tisá a Malečov, tedy obce se silnými vazbami na Ústí nad Labem. Naopak dlouhodobě nejhorší pozici zaujímá Jiřetín pod Jedlovou situovaný v periferním regionu Šluknovska, kde je dlouhodobě 23

24 nepříznivá situace na trhu práce. Nástup hospodářské recese vedl ve všech referenčních obcích k nárůstu míry nezaměstnanosti. Na rozdíl od větších územních celků je však míra nezaměstnanosti u referenčních obcí meziročně poměrně rozkolísaná, což může souviset mj. s výkyvy zaměstnanosti u důležitých místních a regionálních zaměstnavatelů. V samotné Tisé je míra nezaměstnanosti od r poměrně vysoká, vrcholu dosáhla v r Zásadní zlepšení zde lze očekávat až po odeznění důsledků hospodářské recese a zlepšení situace na trhu práce v Ústecko-Chomutovské aglomeraci. Graf 5: Vývoj míry nezaměstnanosti v referenčních městech v období Zdroj dat: MPSV (2014) Pozn.: Míra nezaměstnanosti je z důvodu očištění od vlivu sezónních prací uvedena každoročně za měsíc říjen. 4.5 NABÍDKA A POPTÁVKA V CESTOVNÍM RUCHU NABÍDKA V CESTOVNÍM RUCHU Nabídka v cestovním ruchu se odvíjí od místních hlavních atraktivit pískovcových skalních útvarů Tiské stěny (skalní město se statutem přírodní památky), Ostrovské skály, Volské kameny a Rájecké skály. Ty jsou cílem cestovního ruchu s vrcholem v letní sezóně. V zimní sezóně jsou místní hlavní atrakcí upravované lyžařské trasy, které protínají plošinu mezi Tisou, Ostrovem a Sněžníkem, západně vede lyžařská trasa navazující v Telnici na Krušnohorskou lyžařskou magistrálu. Méně náročné sjezdaře může uspokojit vlek Tisá situovaný na svahu vrchu Hájek. Pro výkonnější turisty jsou v létě 24

25 k dispozici pěší turistické značené trasy červená hřebenovka (Děčín) Sněžník Ostrov Tisá Panenská (Cínovec) a žlutá (Libouchec žst. Tiské stěny - tur. chata Ostrov) a cyklotrasy č. 23 (Krušnohorská magistrála) a Dominantním cílem návštěvnosti je však místní hlavní atraktivita PP Tiské stěny. Tomu odpovídá i umístění ubytovacích zařízení, z nichž valná většina se nachází v intravilánu Tisé, odkud je hlavní vstup do Tiských stěn. Přehled ubytovacích zařízení v Tisé 2 : Penzion U Dědka Apartmány Tisá 452 Penzion Čtyřlístek Penzion Na Kovárně Penzion Lydia Apartmány DOMA 68 Ubytování Doma Turistická chata Tisá Hotel Camelot Penzion Refugio Penzion Zlatá Koruna Penzion Na konci Tisá ubytovna AS Hotel Ostrov (Ostrov) Autokemp Pod Císařem (Ostrov) Penzion Stará pekárna (Ostrov) Chata Lesní zátiší (Rájec) Kemp Tisá veřejné tábořiště Ubytovací kapacita je podle Obecního úřadu Tisá 233 lůžek jen v Tisé. Z celkového počtu 18 hromadných ubytovacích zařízení (HUZ) se pouze 3 nachází v místní části Ostrov a 1 v místní části Rájec. Některá HUZ jsou však v provozu pouze sezónně, jiná jsou k dispozici pouze k pronájmu (tedy ne pro individuální návštěvníky). V období duben září je návštěvníkům k dispozici informační centrum. V obci se s výjimkou místní části Rájec, kde zcela chybí standardní nabídka služeb pro návštěvníky, nachází větší množství restaurací. 2 Podle portálu maps.google.cz a Obecního úřadu Tisá. 25

26 3.5.2 POPTÁVKA V CESTOVNÍM RUCHU Tabulka 14: Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení v Tisé Počet příjezdů hostů z toho rezidenti Počet přenocování z toho rezidenti Průměrný počet přenocování Průměrná doba pobytu ,0 4, ,4 3, ,1 4, ,8 3, ,7 3, ,4 3, ,9 3, ,4 3, ,0 3, ,4 3, ,0 3, i.d. i.d. i.d. i.d. i.d. i.d i.d. i.d. i.d. i.d. i.d. i.d. Zdroj: VDB ČSÚ (2014) Graf 6: Počet příjezdů hostů a počet přenocování v Tisé Zdroj: VDB ČSÚ (2014) 26

27 Z dlouhodobého hlediska lze konstatovat, že návštěvnost stejně jako počet přenocování v HUZ v Tisé v minulém desetiletí rostla, byť s určitými výkyvy. Nejnižších hodnot dosahovaly oba ukazatele na začátku sledovaného období a v r Na konci sledovaného období se návštěvnost ustálila okolo hodnoty 8000 příjezdů hostů, počet přenocování (tedy počet nocí strávených hosty ve zdejších HUZ) se však měnil. Na konci sledovaného období totiž průměrný počet přenocování dosáhnul svého minima 2 noci na jednoho návštěvníka. Ke konci sledovaného období také vzrostl podíl domácích návštěvníků. Z toho lze odvodit, že hospodářská recese vedla k omezení návštěvnosti ze strany zahraničních turistů (a zejména německých návštěvníků z nižších příjmových skupin), jejich místo však možná i v souvislosti s cenovou politikou HUZ zaujali domácí návštěvníci. Hospodářská recese se však mohla projevit na počtu přenocování návštěvníci se patrně pod tíhou ekonomické situace rozhodli neomezit příjezdy, ale šetřit na délce pobytu (což vede k omezení přínosu návštěvníků pro místní ekonomiku). Navzdory setrvalé návštěvnosti HUZ v posledních 7 letech průběžně (s výjimkou r. 2012) klesala návštěvnost Tiských stěn. To může mít více příčin buď saturaci poptávky (návštěvníci se vracejí, ale za jinými atraktivitami), nebo neochotu návštěvníků platit vstupné (návštěvníci si od r. 2006, kdy bylo vstupné zavedeno, našli alternativní možnosti, jak Tiské stěny navštívit bez placení vstupného). Další příčinou může být omezení turistiky ze strany domácností s nízkými příjmy, na které hospodářská recese dopadla nejtíživěji (možný pokles počtu jednodenních návštěv). Tabulka 15: Návštěvnost Tiských stěn Celkem Dospělí Děti Zdroj: Obec Tisá Pozn.: Návštěvnost odpovídá počtu prodaných vstupenek. Graf 7: Návštěvnost Tiských stěn Zdroj: Obec Tisá Pozn.: Návštěvnost odpovídá počtu prodaných vstupenek. 27

28 O sezónním průběhu návštěvnosti vypovídají data o návštěvnosti Informačního centra Tisá (IC Tisá). Ta prokazují, že vrcholem návštěvnosti je dle očekávání období letních prázdnin (červenec a srpen), kdy IC Tisá měsíčně navštěvuje až 700 turistů. Návštěvnost IC Tisá je však příliš malá na to, aby měsíční data nebyla ovlivněna specifickými okolnostmi např. vysokými návštěvami ve dnech, kdy se v Tisé a okolí odehrávají hojně navštěvované akce. Proto nelze jednoznačně interpretovat výkyvy v návštěvnosti mimo hlavní sezónu. Graf 8: Návštěvnost IC Tisá Zdroj: Obec Tisá Oživení návštěvnosti Tisé, místních atraktivit, atrakcí a HUZ může přinést očekávaná hospodářská konjunktura, případně i kvalitativní změny v nabídce služeb pro turisty. Po opadnutí návštěvnosti zejména ze strany německých domácností s nižšími příjmy nebude jednoduché tuto dříve velice významnou skupinu návštěvníků získat zpět, případně nahradit jinými cílovými skupinami (např. náročnější klientelou). Služby v hlavních českých turistických destinacích totiž postupně ztratily hlavní komparativní výhodu nízkou cenovou hladinu, přitom však nedošlo k adekvátnímu zvýšení kvality poskytovaných služeb. Tento faktor má přitom nepříznivé dopady i na destinace, kterých se tento problém netýká, protože kazí celkovou pověst České republiky jako turistické destinace a destinací, které vyrostly na návštěvnících z Německa a limituje zdejší návštěvnický potenciál. Tuto nepříznivou image dopadající i na samotnou Tisou může prolomit např. případný kvalitativní rozvoj služeb v turistickém regionu Českého Švýcarska jako excelentní turistické destinace. 4.6 SHRNUTÍ Tisá je silně provázaná s ekonomikou Ústecko-Chomutovské aglomerace, kterou dlouhodobě tíží důsledky strukturálních změn ekonomiky, zejména ve formě útlumu tradičních odvětví, vysoké nezaměstnanosti a nízké celkové výkonnosti ekonomiky. 28

29 V Tisé se nacházejí poměrně velcí zaměstnavatelé, kteří přispívají k pozici Tisé jako mikroregionálního pracovního centra. I přes poměrně vysoký počet pracujících dojíždějících za zaměstnáním v Tisé odsud více pracujících vyjíždí, a to zejména do Ústí nad Labem. Nejvýznamnějším podnikem v Tisé je společnost Burg - Schliessysteme, s.r.o., zabývající se výrobou a prodejem zámků. S odstupem pak (z hlediska počtu zaměstnanců) následují další průmyslové podniky a veřejné instituce. Při dalším rozvoji tak obec musí reflektovat zdejší významnou výrobní sféru, rizikem pro místní ekonomiku a trh práce může být případný útlum zaměstnanosti, zejména v místním největším podniku. Po nástupu globální hospodářské krize r v obci citelně rostla míra nezaměstnanosti (vrcholu dosáhla r na úrovni 17 %). Ačkoli se ke konci sledovaného období míra nezaměstnanosti snížila, další vývoj bude záviset především na makroekonomické situaci a situaci na trhu práce v Ústecko-Chomutovské aglomeraci. Obec Tisá je zejména díky místní hlavní atraktivitou PP Tiské stěny turistickou destinací nadregionálního významu. Turistům jsou kromě atraktivních skalních útvarů dále k dispozici pěší turistické značené trasy, cyklotrasy, udržované běžkařské trasy, lyžařský vlek a větší množství HUZ a restaurací. Tisá je letní turistickou destinací s vrcholem návštěvnosti v období letních prázdnin. I když v dlouhodobém hledisku rostla návštěvnost místních HUZ, docházelo v posledních letech k poklesu návštěvnosti ze strany zahraničních turistů i průměrné délky pobytu. Na to měla patrně vliv hospodářská recese. Dlouhodobě také klesá návštěvnost Tiských stěn. Zlepšení návštěvnosti může přinést očekávaná hospodářská konjunktura, do značné míry však bude záležet na rozvoji atrakcí a služeb pro návštěvníky a na zkvalitnění služeb pro návštěvníky. 29

30 5 SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURA, OBČANSKÁ VYBAVENOST A SLUŽBY Kapitola 4 představuje problematiku vzdělávání a školských zařízení, zdravotnictví a sociálních služeb a kultury, volnočasových aktivit a sportu v Tisé. Vedle představení hlavních zařízení, resp. poskytovaných služeb se kapitola zaměřuje také na diskuzi vztahu nabídky a poptávky po příslušných službách, zejména s ohledem na probíhající a očekávané demografické změny. Přitom jsou využity zejména informace z podkladů Obecního úřadu Tisá a oficiálních statistik. 5.1 ŠKOLSKÁ ZAŘÍZENÍ A VZDĚLÁVÁNÍ Předpokladem k rezidenční spokojenosti obyvatel i udržení optimálního populačního vývoje v obci je zajištění dostatečných kapacit místních školských zařízení, zejména pak mateřské (MŠ) a základní školy (ZŠ). Na druhou stranu je potřeba tyto kapacity využívat efektivně a dimenzovat i s ohledem na případný pokles počtu dětí. K tomu je zapotřebí průběžné sledování demografického vývoje v obci, zejména pak porodnosti a početnosti jednotlivých ročníků dětí v předškolním věku. Možnosti průběžného sledování početnosti jednotlivých populačních ročníků nám poskytuje evidence obyvatel přihlášených v obci k trvalému pobytu. To je však částečně komplikováno neochotou některých nově příchozích domácností přihlásit se k trvalému pobytu v obci. Aktuální věkovou strukturu dětí v Tisé ilustruje graf č. 9. Zajímavostí je, že zastoupení dětí v jednotlivých ročnících je vyšší, než činil počet živě narozených v příslušném ročníku. To je zapříčiněno přistěhováním rodin s dětmi, které počty dětí rodáků z Tisé rozšiřují. Děti z přistěhovalých domácností tak změnily populační charakteristiky v obci, přičemž zejména doplnily slabé populační ročníky z let, kdy byla nízká porodnost. Výkyvy ve velikosti populačních ročníků dětí tak spíše než na porodnosti závisí na tom, kolik dětí daného ročníku se do Tisé přistěhovalo. Proto není na věkové pyramidě dětí tolik patrná populační vlna dětí silných populačních ročníků (tzv. Husákových dětí), které jsou spojeny se všeobecně zvýšenou porodností, kterou bylo možné zaznamenat ve 2. polovině minulého desetiletí. Demografický vývoj v ČR však naznačuje opadání diskutované populační vlny, což se může v blízké budoucnosti projevit i v Tisé a může vést k postupnému snižování naplněnosti MŠ a ZŠ v obci. Dlouhodobé populační projekce naznačují postupné snižování porodnosti, z hlediska přirozené měny populace tedy lze v dlouhodobém horizontu očekávat pokles poptávky po kapacitách školských zařízení (ta by měla být v budoucnu ještě nižší, než v letech předcházejících nástupu stávající populační vlny). Otázkou bude, nakolik tento trend nadále zpomalí migrace související s procesem suburbanizace, zejména pak porodnost nově příchozích rodin a přistěhování rodin s dětmi. 30

31 Graf 9: Věková struktura dětí s trvalým pobytem v Tisé k Zdroj dat: Obec Tisá Pozn.: ročník 1 odpovídá dětem narozeným roku Tabulka č. 19 poskytuje rámcový přehled o kapacitách a naplněnosti školních zařízení v obci. V obci se nachází Základní škola a mateřská škola Tisá, která je příspěvkovou organizací obce. ZŠ má oba stupně (1.-9. ročník) a dále je zde provozována školní družina. Aktuální statistiky ukazují, že naplněnost mateřské i základní školy je poměrně nízká, u ZŠ je počet žáků dokonce nižší, než počet dětí v příslušném věku s trvalým pobytem v Tisé. To je zapříčiněné vyjížďkou žáků do škol v Libouchci a Ústí nad Labem (zatímco do ZŠ v Tisé dojíždí řádově méně žáků). Důvodem vyjížďky žáků je pravděpodobně očekávání kvalitnějšího vzdělávání na větších ZŠ v Libouchci či (včetně víceletých gymnázií) Ústí nad Labem. Nejvyšší naplněnost vykazuje školní družina provozovaná při Základní škole a mateřská škole Tisá. V kontextu populačního vývoje tak vyvstává hrozba snižování naplněnosti místní školy, což by mohlo vést k nižší ekonomické efektivitě a potřebě vyšší spoluúčasti obce na financování provozu školy, nebo k nutnosti úspor, které by mohly vést ke snížení kvality výuky či omezení rozsahu vzdělávání (včetně např. zrušení 2. stupně ZŠ). 31