Jan Pavel II. ŽIVOT KRISTŮV. (Vita di Cristo) překlad: doc. Dr. Ctirad Václav Pospíšil OFM. papežovy kristologické katecheze

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Jan Pavel II. ŽIVOT KRISTŮV. (Vita di Cristo) překlad: doc. Dr. Ctirad Václav Pospíšil OFM. papežovy kristologické katecheze 1987-1989"

Transkript

1 Jan Pavel II. ŽIVOT KRISTŮV (Vita di Cristo) překlad: doc. Dr. Ctirad Václav Pospíšil OFM papežovy kristologické katecheze (Světlo 44/ /2002) SV. OTEC JAN PAVEL II. POVAŽOVAL KRISTOLOGICKÉ TÉMA ZA AKTUÁLNÍ JAK PŘI SVÝCH PROJEVECH NA SVĚTOVÝCH DNECH MLÁDEŽE V ŘÍMĚ, TAK V DOKUMENTU DOMINUS IESUS ZE ZÁŘÍ V ŘÍMĚ BYLY VYDÁNY KNIŽNĚ POD TITULEM VITA DI CRISTO (ŽIVOT KRISTŮV) KRISTOLOGICKÉ KATECHEZE JANA PAVLA II. OD 7. LEDNA 1987 DO 14. DUBNA Poznámka překladatele (platí pro překlad celého díla): Pokud jsme chtěli dostát evidentnímu požadavku, aby překlady citací z Písma harmonizovaly s výkladem Svatého otce, museli jsme využít jak ekumenického překladu, tak liturgického překladu Nového zákona i překladu žalmů, který se používá v liturgii hodin. Kdybychom se drželi striktně jediného překladu, texty Písma by často nebylo možno uvést do souladu s výkladem Svatého otce.

2 2 / 195 Obsah I. Osobní totožnost Ježíše, pravého Boha a skutečného člověka 4 II. Ježíš, Syn Boží a Spasitel člověka 6 III. Ježíš počatý působením Ducha svatého a narozený z Panny Marie 8 IV. Ježíš, syn Izraele a vyvolený národ Staré smlouvy 10 V. Ježíš Kristus, Mesiáš a Král 12 VI. Ježíš Kristus, Mesiáš Kněz 14 VII. Ježíš Kristus, Mesiáš Prorok 16 VIII. Ježíš Kristus, naplnění proroctví o Mesiáši 19 IX. Ježíš Kristus ustanovení a plnost Božího království 21 X. Ježíš Kristus, Mesiáš a Boží Moudrost 23 XI. Ježíš Kristus, Syn člověka 25 XII. Ježíš Kristus, Boží Syn 27 XIII. V srdci evangelního svědectví 29 XIV. Otec vydává svědectví Synovi 31 XV. Prolog Janova evangelia syntéza víry apoštolské církve 33 XVI. Ježíš Kristus Syn poslaný Otcem 35 XVII. ABBA, OTČE: Celá pravda o vnitřním životě Boha v hlubinách Trojice 37 XVIII. Ježíš Kristus: Syn niterně sjednocený s Otcem 39 XIX. Ježíš Kristus: Syn, který žije pro Otce 41 XX. Syn se obrací v modlitbě na Otce 43 XXI. Syn žije z díkůvzdání Otci 45 XXII. Ježíš Kristus přichází v síle Ducha svatého 47 XXIII. Ježíš přináší Ducha svatého církvi a lidstvu 49 XXIV. Ježíš Kristus zjevitel Trojice 51 XXV. Ježíš Kristus pravý Bůh a pravý člověk 53 XXVI. Ježíš Kristus věčné Otcovo Slovo 55 XXVII. Já jsem Cesta, Pravda a Život 57 XXVIII. Ježíš přináší Ducha svatého církvi a lidstvu 59 XXIX. Ježíš Kristus má moc odpouštět hříchy 61 XXX. Ježíš Kristus, Boží zákonodárce 63 XXXI. Věříte v Boha, věřte i ve mne 66 XXXII. Kdo ztratí svůj život pro mne a pro evangelium, ten si ho zachrání 69 XXXIII. Připravuji pro vás království, jako ho pro mne připravil Otec 72 XXXIV. Ježíš z Nazareta, muž, kterému Bůh vydal svědectví prostřednictvím zázraků a znamení 75 XXXV. Děvče, říkám ti, vstaň! 77 XXXVI. Prostřednictvím znamení zázraků Ježíš Kristus projevuje svoji spasitelskou moc 79 XXXVII. Kristovy zázraky jako spasitelská znamení 82 XXXVIII. Ježíšovy zázraky jako projev jeho spasitelské lásky 84 XXXIX. Zázrak jako výzva k víře 86 XL. Znamení, která zjevují moc shůry 88 XLI. Ježíš Kristus, pravý člověk 90 XLII. Stal se nám podobným ve všem kromě hříchu 92 XLIII. Ježíš, člověk solidární se všemi lidmi 94 XLIV. Ten, který se zřekl sebe samého 96 XLV. Víra v Ježíše Krista v prvotní křesťanské komunitě 98 XLVII. Ježíš Kristus, pravý Bůh a pravý člověk, syn blažené Panny Marie 103 XLVIII. Víra církve v Ježíše Krista podle starých koncilních definic 105 XLIX. Christologické definice koncilů a dnešní víra církve 107 L. Kristovo poslání hlásat radostnou zvěst chudým 109 LI. Boží království se k vám přiblížilo 111 LII. "Proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě" 114

3 3 / 195 LIII. Jednorozený syn, který zjevuje Otce 116 LIV. Ježíš věrohodný svědek 118 LV. Ježíš zakladatel církve 120 LVI. Ježíš jako zakladatel služebné struktury Církve 122 LVII. Ježíš z Nazareta zakladatel svátostné struktury Církve 124 LVIII. Ježíš Osvoboditel osvobozuje člověka z otroctví hříchu 127 LIX. Kristus osvobozuje člověka z otroctví hříchu a zaměřuje ho ke svobodě 130 LX. Kristus osvobozuje člověka, lidstvo pro nový způsob života 133 LXI. Ježíš Kristus jako vzor spasitelské proměny člověka 135 LXIII. Kristus model dokonalé lásky, která dosahuje svého vyvrcholení v oběti kříže 139 LXIV. Kristova oběť jako naplnění záměru lásky samého Boha 141 LXV. Kristova smrt jako historická událost 144 LXVI. Ježíšovo vědomí ohledně vlastního povolání stát se výkupnou obětí 146 LXVII. Hodnota Kristova utrpení a jeho smrti 148 LXVIII. Zástupná hodnota Kristovy vykupitelské oběti za hříchy celého světa 151 LXIX. Smysl utrpení ve světle Kristova utrpení 154 LXX. Poslední slova Kristova na kříži: Otče, odpusť jim 157 LXXI. Poslední Kristova slova na kříži: To je tvoje matka 160 LXXIII. Poslední Kristova slova na kříži - "Dokonáno je!" - "Otče, do tvých rukou poroučím svého ducha." 164 LXXIV. První znamení plodnosti Kristovy vykupitelské smrti 166 LXXV. "Sestoupil do pekel": Moc Kristovy obětní smrti 168 LXXVI. Vzkříšení: Historická událost a stvrzení víry 171 LXXVII. Od prázdného hrobu k setkání se Vzkříšeným 174 LXXVIII. Charakteristiky zjevení vzkříšeného Krista 177 LXXIX. Vzkříšení jako událost zároveň historická a metahistorická 179 LXXX. Kristovo vzkříšení jako Vrchol zjevení 182 LXXXI. Spasitelská hodnota Kristova vzkříšení 185 LXXXII. Nanebevstoupení: Hlásané tajemství 188 LXXXIII. Nanebevstoupení: Naplněné tajemství 190 LXXXIV. Plody nanebevstoupení: Uznání toho, že Ježíš je Pán 193

4 4 / 195 I. Osobní totožnost Ježíše, pravého Boha a skutečného člověka A za koho mne pokládáte vy? (Mt 16,15) 1) Na počátku seriálu katechezí o Ježíši Kristu, který má zásadní význam pro křesťanskou víru a život, stojíme před touže otázkou, kterou bezmála před dvěma tisíci lety položil Mistr Petrovi a učedníkům, kteří byli spolu s ním. O onom rozhodujícím okamžiku Petrova života ve svém evangeliu vypravuje Matouš, který byl svědkem toho všeho: Když Ježíš přišel do kraje u Césareje Filipovy, zeptal se svých učedníků:»za koho lidé pokládají Syna člověka?«odpověděli:»jedni za Jana Křtitele, druzí za Eliáše, jiní za Jeremiáše nebo za jednoho z proroků.«řekl jim:»a za koho mě pokládáte vy?«(mt 16,13-15) Známe jasnou a přímou Petrovu odpověď: Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha! (Mt 16,16) Abychom tato slova mohli vyslovit i my, a to nejen jako cosi abstraktního, nýbrž jako výraz životní zkušenosti a jako plod daru, který pochází od Otce (srov. Mt 16,17), musí každý z nás osobně pocítit celou závažnost otázky: A ty, za koho mne pokládáš? Co slyšíš, že se o mně říká? Řekni mi, čím skutečně pro tebe jsem? Petrovi se dostalo Božího osvícení po dlouhém údobí, v němž byl Ježíšovi nablízku, v němž naslouchal jeho slovu a nazíral jeho život a tajemství (srov. Mt 16,21-24). Rovněž my, pokud chceme dospět k vědomějšímu vyznání Ježíše Krista, musíme jako Petr projít cestou pozorného a pečlivého naslouchání. Musíme vstoupit do školy prvních učedníků, kteří se stali jeho svědky a našimi učiteli, a společně zažít zkušenost i přijmout svědectví dvaceti století hluboce poznamenaných Mistrovou otázkou a obohacených nesmírným chórem odpovědí věřících všech dob a míst. Dnes, zatímco Duch, který je Pán a Dárce života, nás přivádí k prahu třetího křesťanského tisíciletí, jsme voláni k tomu, abychom s obnovenou radostí dali takovou odpověď, jakou nám vnuká Bůh a jakou od nás také očekává, jako kdyby se jednalo o nové narození Ježíše Krista v našich životních příbězích. 2) Ježíšova otázka ohledně jeho totožnosti ukazuje na pedagogickou vyzrálost toho, kdo nechce uspěchané odpovědi, nýbrž si přeje odpověď, která ke svému zrání potřebuje čas, často i dlouhý, čas modlitby, pozorného a napjatého naslouchání pravdě křesťanské víry, jak ji vyznává a hlásá církev. Uznáváme tedy, že tváří v tvář Ježíšovi se nelze spokojit s pouze lidskými sympatiemi, i když je to cosi dobrého a správného, nestačí ani to, když se na Ježíše pohlíží jako na osobnost, která probouzí historicko-teologický, duchovní či sociální zájem, nebo je pramenem umělecké inspirace. Vidíme, jak se kolem Krista často objevuje nevědomost, a to i mezi křesťany, pokud se nejedná o nedorozumění nebo dokonce o nevěrnost. Je stále přítomno nebezpečí odvolávat se na Ježíšovo evangelium, a přitom neznat jeho pravou velikost a radikalitu a ani životem nezachovávat to, co se ústy proklamuje. Kolik je těch, kdo si přizpůsobují evangelium podle sebe a vytvářejí si pro sebe jakéhosi snesitelnějšího Ježíše. Přitom se popírá transcendence jeho božství, nebo se popírá úplnost jeho historicky reálného lidství, manipuluje se s celistvostí jeho poselství, zejména pak se zapomíná na oběť Kříže, v níž kulminuje jeho život i jeho nauka, zapomíná se i na Církev, kterou v dějinách založil jako svoji svátost. I tyto stíny nás stimulují k tomu, abychom hledali pravdu o Ježíšovi, přičemž využíváme mnoha světel, která Otec v průběhu staletí, podobně jako to učinil tenkrát s Petrem, silou Ducha svatého kolem Ježíše zažehnul v srdcích tolika věřících. Jsou to světla těch, kdo zůstali věrní až k mučednictví. Jsou to světla mnoha zanícených učenců, kteří bádali svým intelektem osvíceným vírou o Kristově tajemství. Jsou to zejména světla, která rozžehlo magisterium pod vedením Ducha svatého při definici dogmat o Ježíši Kristu. Uznáváme, že podnět k úsilí o odhalování toho, kým je opravdu Ježíš, se nachází v nejistém a ustrašeném hledání mnoha našich současníků podobajících se Nikodémovi, který přišel za Ježíšem v noci (srov. Jan 3,2), nebo Zacheovi, který se vyšplhal na strom, aby mohl Ježíše spatřit (srov. Lk 19,4). Touha pomoci každému člověku k tomu, aby nalezl Ježíše, který přišel pro nemocné jako lékař a pro hříšníky jako Spasitel (srov. Mk 2,17), mě pohání, abych splnil závažný a úchvatný úkol představit Ježíše synům Církve a všem lidem dobré vůle. Možná si vzpomínáte, že na začátku svého pontifikátu jsem se obrátil na lidi naší doby, aby otevřeli brány Kristu. Poté v exhortaci Catechesi tradendae, která byla věnována problematice kate-

5 5 / 195 cheze, jsem vystoupil jako mluvčí biskupů, kteří se shromáždili na IV. synodu, a napsal jsem: Podstatným a primárním předmětem katecheze je [... ] Kristovo tajemství. Katechizovat znamená v určitém slova smyslu někoho přivádět k tomu, aby zkoumal toto tajemství a jeho rozměry [... ]; odhalovat v Kristově osobě celý věčný Boží záměr, který se v ní naplňuje... Pouze On může přivádět člověka k Otci v Duchu svatém a může nám dát podíl na životě nejsvětější Trojice. (CT, 5) Společně projdeme tímto katechetickým putováním a uspořádáme naše úvahy kolem čtyř základních ohnisek: Ježíš ve své historické realitě a ve své transcendentní mesiášské úloze, syn Abrahámův, Syn člověka a Syn Boží; Ježíš ve své totožnosti pravého Boha a pravého člověka, v hlubokém společenství s Otcem, prodchnutý mocí Ducha svatého, jak nám ho představuje evangelium; Ježíš v pohledu církve, která s pomocí Ducha svatého objasnila a prohloubila to, co nám sděluje zjevení, když nám zejména na velkých ekumenických koncilech dala přesné formulace christologické víry; Ježíšův život a jeho dílo, Ježíšovo vykupitelské utrpení a jeho oslavení, Ježíš mezi námi, v dějinách a ve své církvi až do konce tohoto světa (srov. Mt 28,20). 3) Je pravdou, že v Církvi existuje celá řada způsobů, jak dávat Božímu lidu katecheze o Ježíšovi. Každý z nich však, pokud chce být autentický, musí čerpat z trvalého pramene svaté Tradice a Písma svatého, interpretovaného ve světle učení Otců a učitelů církve, liturgie, víry a lidové zbožnosti, tedy jedním slovem ve světle živoucí Tradice působící v Církvi pod vlivem Ducha svatého, který (podle Mistrova příslibu) vás uvede do celé pravdy. On totiž nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit, co uslyší, a oznámí vám, co má přijít. (Jan 16,13) Tuto Tradici vidíme vyjádřenou v nauce svatých koncilů, shrnutou ve vyznáních víry a prohloubenou teologickou reflexí věrnou zjevení a učitelskému úřadu církve. K čemu by byla katecheze o Ježíšovi, která by neměla opravdovost a kompletnost pohledu, jímž církev nazírá a podle něhož pak hlásá jeho tajemství, které zároveň ve svých modlitbách vzývá. Když se obracíme na katechizované osoby, je třeba také pedagogické moudrosti, která si uvědomuje situaci a potřeby katechizovaných osob. Jak jsem napsal ve výše citované exhortaci Catechesi tradendae: Ustavičnou starostí každého katechisty, a to ať už je úroveň jeho zodpovědnosti za Církev jakákoli, musí být to, aby svým učením i jednáním zprostředkoval Ježíšovu nauku a jeho život. (CT 6) 4) Uzavíráme tuto vstupní katechezi a uvědomujeme si, že Ježíš v obzvláště obtížném okamžiku života prvních učedníků, když se ukazovalo, že kříž se blíží, a když jej mnozí opouštěli, položil těm, kdo byli s ním, další ze svých tak nelehkých, pronikavých otázek, jimž se nelze vyhnout: I vy chcete odejít? Byl to opět Petr, který odpověděl i jménem ostatních: Pane, ke komu půjdeme? Ty máš slova věčného života, a my jsme uvěřili a poznali, že ty jsi ten Svatý Boží. (Jan 6,67-69) Kéž by nás tato naše katechetická setkání stále více uschopňovala k tomu, abychom nechali Ježíše klást nám otázky, i k tomu, abychom na ně dokázali správně odpovídat a byli připraveni sdílet s ním do všech důsledků jeho život.

6 6 / 195 II. Ježíš, Syn Boží a Spasitel člověka 1) Katechezí předešlého týdne, při níž jsme se drželi těch nejstarodávnějších vyznání víry, jsme začali nový seriál katechezí o Ježíši Kristu. Apoštolské vyznání víry hlásá: Věřím... v Ježíše Krista, Syna jeho jediného. Nicejsko-konstantinopolské vyznání víry poté, co s ještě větší přesností definuje Ježíšův božský původ jakožto Božího Syna, pokračuje prohlášením, že tento Boží Syn... pro nás a pro naši spásu sestoupil z nebe a... stal se člověkem. Jak vidno, základní jádro křesťanské víry sestává z dvojí pravdy, že Ježíš Kristus je Synem Božím a Synem člověka (christologická pravda) a že je naplněním spásy člověka, kterou Bůh uskutečnil v něm, svém Synu a Spasiteli světa (soteriologická pravda). 2) Jestliže v předchozích katechezích jsme pojednávali o zlu, zejména pak o hříchu, dělali jsme to také jako přípravu tohoto seriálu katechezí o Ježíši Kristu, Spasiteli. Spása totiž znamená osvobození od zla, zvláště od hříchu. Zjevení obsažené v Písmu svatém již od Protoevangelia (srov. Gen 3,15) nás otevírá pravdě, že pouze Bůh může člověka osvobodit z hříchu a od všeho zla, které je přítomno v lidské existenci. Bůh, který se zjevuje jako Stvořitel a prozíravý Uspořadatel světa, se zároveň zjevuje jako Spasitel, jako ten, kdo osvobozuje od zla, hlavně od hříchu zapříčiněného svobodnou vůlí tvora. To je také vyvrcholení stvořitelského záměru uskutečněného Boží Prozřetelností, podle něhož jsou svět (kosmologie), člověk (antropologie) a Bůh Spasitel (soteriologie) ve velmi těsné vzájemné vazbě. Jak tedy připomíná Druhý vatikánský koncil, křesťané věří, že svět byl stvořen a je udržován Stvořitelovou láskou,...sice upadl do otroctví hříchu, ale ukřižovaný a zmrtvýchvstalý Kristus... jej osvobodil... (GS, 2). 3) Etymologický význam jména Ježíš je Jahve osvobozuje, zachraňuje, pomáhá. Před babylónským otroctvím mělo toto jméno podobu Jehošua a bylo to theoforické jméno, které obsahuje jako kořen přesvaté jméno Jahve. Po babylónském zajetí dostalo zkrácenou podobu Ješua, které se přepisovalo do řečtiny Jesus, z čehož pak vychází italské Gesu. Toto jméno bylo vcelku běžné ve starozákonní i v novozákonní době. Vždyť takto se jmenoval Jozue, jenž po Mojžíšově smrti uvedl Izraelity do zaslíbené země: Už svým jménem se stal velikým zachráncem vyvolených Božích... a Izraele uvedl do jeho dědictví. (Sir 46,1) Ježíš, Sirachův syn, byl pisatelem Sirachovcovy knihy (srov. Sir 50,27). Ve Spasitelově rodokmenu, jak jej nalézáme v Lukášově evangeliu, je zařazen jistý Er, syn Ježíšův (srov. Lk 3,28-29). Mezi Pavlovými spolupracovníky je jmenován jistý Ježíš, nazývaný Spravedlivý (srov. Kol 4,11). 4) Jméno Ježíš však nikdy nenabylo tak opravdového významu, jakého nabylo v případě Ježíše z Nazareta a který anděl sdělil Marii (srov. Lk 1,31nn.) a Josefovi (srov. Mt 1,21). Na počátku Ježíšova veřejného působení lidé rozuměli jeho jménu tak, jak to bylo tehdy obvyklé. Našli jsme toho, o kterém psal Mojžíš v Zákoně i proroci! Je to Ježíš, syn Josefův z Nazareta. Tak hovoří jeden z prvních učedníků Filip. Natanael mu odpovídá: Může z Nazareta vzejít něco dobrého? (Jan 1,45-46) Tato otázka ukazuje, že synové Izraele neměli Nazaret ve velké úctě. Přesto však byl Ježíš nazýván Nazaretský (srov. Mt 2,23), nebo také Ježíš z Nazareta v Galileji (srov. Mt 31,11). Tento výraz užil Pilát na nápisu, který nechal připevnit na jeho kříž: Ježíš Nazaretský, král židovský. (Jan 19,19) 5) Lidé nazývali Ježíše Nazaretský podle místa, kde se svou rodinou sídlil až do svých třiceti let. Víme však, že místem Ježíšova narození nebyl Nazaret, nýbrž Betlém, město v Judeji, jižně od Jeruzaléma. Tvrdí to evangelisté Lukáš a Matouš. První z nich poukazuje na to, že z důvodu sčítání lidu, které nařídily římské autority, Josef se odebral z galilejského města Nazareta vzhůru do Judska do Davidova města, které se jmenuje Betlém, aby se dal zapsat spolu s Marií, sobě zasnoubenou ženou, která byla v požehnaném stavu. Když tam byli, naplnil se jí čas, kdy měla porodit. (Lk 2,4-6) Jak tomu bývá s biblickými místy, rovněž Betlém má prorocký význam. Matouš se odvolává na proroka Micheáše (srov. 5,1-3) a připomíná, že toto městečko bylo označeno jako místo, kde se narodí Mesiáš: A ty, Betléme v judské zemi, nejsi vůbec nejmenší mezi judskými předními městy, pro-

7 7 / 195 tože z tebe vyjde vládce, který bude panovat mému izraelskému lidu. (Mt 2,6) Prorok ještě dodává:... jehož původ je odpradávna, ode dnů věčných. (Mich 5,1) Na tento text se odvolávali kněží a zákoníci, jichž se Herodes dotazoval, jak odpovědět mudrcům z Východu, kteří se ptali na místo, kde se má narodit Mesiáš. Text Matoušova evangelia... Ježíš se narodil v Betlémě v Judsku za času krále Heroda (srov. Mt 2,1) se odvolává na Micheášovo proroctví, k němuž se vztahuje i otázka obsažená ve čtvrtém evangeliu: Neříká Písmo, že Mesiáš vzejde z potomstva Davidova a z vesnice Betléma, odkud David pocházel? (Jan 7,42) 6) Z těchto údajů můžeme vyvodit, že Ježíš je jméno historické postavy, která žila v Palestině. Jestliže je správné uznávat historicitu postav jako Mojžíš nebo Jozue, pak tedy tím spíš je nutno přijímat to, že Ježíš je skutečnou historickou postavou. Evangelia nás detailně nezpravují o jeho životě, protože jejich účel není v první řadě historiografický. Když čteme evangelia spravedlivě kriticky, pak jsou to právě ona, která nás vedou k závěru, že Ježíš z Nazareta je historickou postavou, která žila v určité době a na určitém teritoriu. Z čistě vědeckého hlediska musí vzbuzovat podivení nikoli ten, kdo přijímá, nýbrž ten, kdo popírá Ježíšovu existenci, jak je to patrné v mytologických teoriích minulosti a jak to ještě dnes činí někteří učenci. Pokud se jedná o přesné datum Ježíšova narození, mínění odborníků se různí. Obecně se připouští, že mnich Dionýsius Exiguus se zmýlil, když v roce 533 navrhl, aby se léta počítala nikoli od založení města Říma, nýbrž od Ježíšova narození. Ještě nedávno se mělo za to, že chyba činila asi čtyři roky, otázka však není ještě jednoznačně rozřešena. 7) V tradici izraelského lidu si jméno Ježíš uchovalo svůj etymologický význam: Bůh osvobozuje. Bylo zvykem, že to byli právě rodiče, kdo dávali jméno svým dětem. V případu Mariina syna Ježíše bylo jméno zvoleno a vysloveno někým jiným ještě před jeho narozením. Vyřkl ho anděl při zvěstování před Marií (srov. Lk 1,31) a ve snu ho uslyšel Josef (srov. Mt 1,21). Dali mu jméno Ježíš, podtrhuje evangelista Lukáš, jak ho nazval anděl, než bylo [dítě] počato v mateřském lůně. (Lk 2,21) 8) Podle plánu Boží prozřetelnosti Ježíš z Nazareta nese jméno, které naráží na spásu: Bůh osvobozuje, vždyť on je ve skutečnosti tím, co jméno říká, tedy Spasitelem. To dokládají některé výroky nacházející se v takzvaném evangeliu Ježíšova dětství. Lukáš píše: V městě Davidově se vám dnes narodil Spasitel. (Lk 2,10) U Matouše čteme: On totiž spasí svůj lid od hříchů. (Mt 1,21) Jedná se o výrazy, v nichž se odráží pravda, kterou zjevuje a hlásá celý Nový zákon. Apoštol Pavel kupříkladu píše: Proto ho také Bůh povýšil a dal mu jméno nad každé jiné jméno, takže při Ježíšově jménu musí pokleknout každé koleno... a každý jazyk musí k slávě Boha Otce vyznat: Ježíš Kristus je Pán. (Fil 2,9-11) Důvod Ježíšova povýšení nacházíme ve svědectví, které mu vzdali apoštolové, kteří s odvahou prohlašovali: V nikom jiném není spásy. Neboť pod nebem není lidem dáno žádné jiné jméno, v němž bychom mohli dojít spásy. (Sk 4,12)

8 8 / 195 III. Ježíš počatý působením Ducha svatého a narozený z Panny Marie 1) Při předchozím setkání jsme naše úvahy zaměřili na jméno Ježíš, které znamená Spasitel. Týž Ježíš, který žil po třicet let v Nazaretě, v Galileji, je zároveň věčným Božím Synem, jenž se počal z Ducha svatého a narodil se z Marie Panny. Tak tomu učí texty Kréda apoštolské i nicejskokonstantinopolské vyznání víry. Tak tomu učili církevní Otcové a koncily, podle nichž Ježíš Kristus, věčný Boží Syn, je ex substantia matris in saeculo natus [zrodil se z matky v čase] (symbol Quicumque, DS 76). Církev tedy vyznává a hlásá, že Ježíš Kristus byl počat a narodil se z jedné Adamovy dcery, pocházející z Abrahámova a Davidova rodu, tedy z Marie Panny. Lukášovo evangelium upřesňuje, že Maria počala Božího Syna působením Ducha svatého bez toho, že by poznala muže (srov. Lk 1,34; Mt 1, ). Marie tedy byla před Ježíšovým narozením pannou a takovou zůstala jak při porodu, tak po něm. Tuto pravdu obsahuje Nový zákon a vyznává ji jak pátý ekumenický koncil, který se konal v Konstantinopoli roku 553 a který Marii nazývá ustavičná Panna, tak Lateránská synoda z roku 649, která tvrdí, že Bohorodička... Maria... počala (svého syna) působením Ducha svatého bez přispění muže a porodila ho jako neporušená, její panenství zůstalo bez porušení i po porodu (DS 503). 2) Tato víra je přítomna v učení apoštolů. Například v listu svatého Pavla Galaťanům čteme: Když se však naplnil čas, poslal Bůh svého Syna narozeného z ženy... abychom... byli přijati za syny. (srov. Gal 4,4-5) Události kolem Ježíšova početí a narození jsou popsány v prvních kapitolách Matoušova a Lukášova evangelia, ta se obvykle nazývají evangelium Ježíšova dětství. Naši pozornost musíme obrátit zejména k nim. 3) Obzvláště známý je Lukášův text, který se často předčítá při mešní liturgii a je užíván v modlitbě Anděl Páně. Úryvek Lukášova evangelia popisuje zvěstování Marii, k němuž došlo šest měsíců po zvěstování narození Jana Křtitele (srov. Lk 1,5-25).... Anděl Gabriel byl poslán od Boha do galilejského města, které se jmenuje Nazaret, k panně zasnoubené s mužem jménem Josef z Davidova rodu. Ta panna se jmenovala Maria. (Lk 1,26) Anděl ji pozdravil slovy Zdrávas, Maria, která se stala modlitbou církve. Tento pozdrav vzbudil v Marii pohnutí:»když to slyšela, ulekla se a uvažovala, co má ten pozdrav znamenat. Anděl jí řekl: Neboj se, Maria, neboť jsi nalezla milost u Boha. Počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. Bude veliký a bude nazván Synem Nejvyššího.... Maria řekla andělovi: Jak se to stane? Vždyť muže nepoznávám! Anděl jí odpověděl: Duch svatý sestoupí na tebe a moc Nejvyššího tě zastíní! Proto také dítě bude nazváno svaté, Syn Boží.«(srov. Lk 1,29-35) Zvěstující anděl předložil jako znamení Alžbětu, Mariinu příbuznou, která ve svém vysokém věku počala syna, a dodává: Vždyť u Boha není nic nemožného. Maria řekla: Jsem služebnice Páně: ať se mi stane podle tvého slova! (srov. Lk 1,37-38) 4) Tento text z Lukášova evangelia je základem učení církve ohledně mateřství a panenství Marie, z níž se narodil Kristus, jenž se stal člověkem působením Ducha svatého. První okamžik tajemství vtělení Božího Syna se shoduje se zázračným početím, k němuž došlo mocí Ducha svatého v okamžiku, kdy Maria pronesla své Ano :... ať se mi stane podle tvého slova! (srov. Lk 1,37-38) 5) Matoušovo evangelium doplňuje Lukášovo vyprávění a popisuje některé okolnosti, které předcházely Ježíšovu narození. Čteme tam: S narozením Ježíše Krista to bylo takto: Jeho matka Maria byla zasnoubena s Josefem. Ale dříve než spolu začali bydlet, ukázalo se, že počala z Ducha svatého. Protože její muž Josef byl spravedlivý a nechtěl ji vydat pohaně, rozhodl se tajně se s ní rozejít. Když už to chtěl udělat, zjevil se mu ve snu anděl Páně a řekl: Josefe, synu Davidův, neboj se k sobě vzít svou manželku Marii. Vždyť dítě, které počala, je z Ducha svatého. Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; on totiž spasí svůj lid od hříchů. (Mt 1,18-21) 6) Jak vidno, oba texty evangelia Ježíšova dětství se shodují v tom základním: Ježíš byl počat působením Ducha svatého a narodil se z Marie Panny. Texty se také vzájemně doplňují, jeden hovoří o Marii a druhý o Josefovi. Když chceme vědět, z jakého pramene pochází evangelium Ježíšova dětství, je třeba povšimnout si Lukášova výroku: Maria to všechno uchovávala v srdci a rozvažovala o tom. (Lk 2,19) Lukáš

9 9 / 195 opakuje tuto větu dvakrát: po odchodu pastýřů z Betléma a po nalezení Ježíše v chrámě (srov. Lk 2,51). Sám evangelista nám tedy poskytuje údaje, abychom mohli poznat, že jedním ze zdrojů údajů obsažených v evangeliu Ježíšova dětství je sama Ježíšova Matka. V apoštolské době, kdy se rodila první křesťanská tradice a texty Nového zákona, Maria, která to všechno uchovávala v srdci a rozvažovala o tom (Lk 2,19), mohla po Kristově smrti a jeho vzkříšení vydat svědectví o tom, co se týkalo její osoby a úlohy. 7) Svědectví evangelia o Mariině panenském početí má velký teologický význam. Toto početí totiž představuje zvláštní znamení Ježíšova božského původu. Skutečnost, že Ježíš nemá pozemského otce, poněvadž je zplozen bez přispění muže, zvýrazňuje pravdu o tom, že on je Božím Synem, takže i tehdy, kdy přijímá lidskou přirozenost, jeho Otcem zůstává jedině Bůh. 8) Zjevení zásahu Ducha svatého při Ježíšově početí ukazuje na to, že v dějinách člověka se započíná nové duchovní pokolení, která má výrazně nadpřirozený charakter (srov. 1 Kor 15,45-49). Tímto způsobem se trojjediný Bůh daruje tvoru skrze Ducha svatého. Jedná se o tajemství, na něž lze vztahovat slova žalmu: Když sešleš svého Ducha, jsou stvořeni a obnovuješ tvářnost země. Při uskutečňování takovéhoto Božího sebesdělení tvoru hraje Ježíšovo panenské početí, k němuž došlo díky působení Ducha svatého, ústřední a zásadní úlohu. Ono je počátkem nového stvoření. Bůh takto vstupuje rozhodným způsobem do dějin, aby naplnil nadpřirozené určení člověka, tedy předurčení každé věci v Kristu. Jedná se o definitivní výraz spasitelské Boží lásky vůči člověku, o níž jsme hovořili v katechezi o Boží Prozřetelnosti. 9) Na uskutečňování plánu spásy se vždy podílí tvor, proto také při Ježíšově početí z Ducha svatého spolupracuje rozhodujícím způsobem Maria. Vnitřně osvícená andělovým poselstvím ohledně svého povolání být Matkou a ohledně uchování svého panenství, Maria vyjadřuje souhlas a přijímá svou úlohu být pokorným nástrojem moci Nejvyššího. Působení Ducha svatého zapříčiňuje, že v Marii jsou společně přítomny mateřství i panenství, což je sice pro lidský rozum nepochopitelné, ale což je plně v souladu se zalíbením Boží všemohoucnosti. V Marii se tak naplňuje velké Izaiášovo proroctví: Hle, panna počne a porodí syna. (srov. Iz 7,14; Mt 1,22-23) Její panenství, podle Starého zákona znamení chudoby a totální otevřenosti Božímu záměru, se stává půdou pro výjimečný zásah Boha, který vyvolil Marii za Matku Mesiáše. 10) Mariina výlučnost vysvítá také z rodokmenů, které nám předkládají Matouš a Lukáš. Matoušovo evangelium začíná v souladu s židovskými zvyklostmi Ježíšovým rodokmenem (srov. Mt 1,1-17) a vypočítává generace v mužské linii od Abraháma. Matoušovi totiž velmi záleží na tom, aby podtrhl prostřednictvím Josefova otcovského postavení podle zákona fakt, že Ježíš pochází z Abrahámova a Davidova rodu, což potvrzuje legitimitu jeho mesiášství. Nicméně na závěr výčtu jednotlivých pokolení čteme: Jakub byl otcem Josefa, muže Marie, z které se narodil Ježíš, nazývaný Kristus. (Mt 1,16) Podtržením Mariina mateřství evangelista nepřímo ukazuje na pravdu panenského porodu: Ježíš jakožto člověk nemá pozemského otce. Lukáš předkládá genealogii, která jde směrem do minulosti (srov. Lk 3,23-38) od Ježíše přes jeho předky až k Adamovi. Evangelista tak chtěl ukázat na Ježíšovu vazbu s celým lidským rodem. Maria jakožto spolupracovnice Boží dala věčnému Božímu Synovi lidskou přirozenost a stala se tak nástrojem Ježíšova sepětí s celým lidstvem.

10 10 / 195 IV. Ježíš, syn Izraele a vyvolený národ Staré smlouvy 1) V minulé katechezi jsme se zmínili o dvou Ježíšových rodokmenech. Ten, který nalézáme v Matoušově evangeliu (srov. Mt 1,1-17), je sestupný, což znamená, že vypočítává předky Ježíše, Mariina syna, počínaje od Abraháma. Druhá genealogie, pocházející z Lukášova evangelia (srov. Lk 3,23-38), má vzestupnou strukturu, jde tedy od Ježíše zpět až k Adamovi. Zatímco Lukášův rodokmen ukazuje na Ježíšovo spojení s celým lidstvem, Matoušova genealogie podtrhuje Ježíšovu příslušnost k Abrahámovu rodu. Jakožto syn Izraele, vyvoleného Božího lidu Starého zákona, je Ježíš zároveň také skutečným příslušníkem velké lidské rodiny. 2) Ježíš se narodil uprostřed svého lidu, rostl v jeho zemi a v jeho kultuře. Je pravým Izraelitou, který myslí a vyjadřuje se aramejsky v souladu s pojmoslovnými a lingvistickými kategoriemi svých současníků, zachovává zvyklosti a obyčeje společnosti, v níž žije. Jakožto Izraelita je věrným dědicem Staré smlouvy. Tuto skutečnost podtrhuje svatý Pavel, když v listu Římanům píše o svém lidu: Vždyť jsou to Izraelité, byli přijati za syny, Bůh s nimi bydlel, uzavřel s nimi smlouvu, dal jim zákonodárství, bohoslužbu i zaslíbení. Jejich předkové jsou praotci a od nich pochází podle těla i Kristus. (Srov. Řím 9,4-5) 3) V souladu s předpisy Mojžíšova zákona byl Ježíš rituálně obřezán, a tak se stal oficiálně příslušníkem lidu spjatého s Bohem smlouvou: Když uplynulo osm dní a dítě mělo být obřezáno, dali mu jméno Ježíš. (Lk 2,21) Evangelium Ježíšova dětství sice nepřináší mnoho jednotlivostí z prvního období Ježíšova života, říká však jasně, že: Jeho rodiče putovali každý rok do Jeruzaléma na velikonoční svátky. (Lk 2,41) To byl jasný výraz věrnosti Zákonu a izraelské tradici. Když mu [Ježíšovi] bylo dvanáct let, vydali se tam na svátky jako obvykle. (Lk 2,42) A když ukončili sváteční dni a vraceli se domů, zůstal chlapec Ježíš v Jeruzalémě, a jeho rodiče to nezpozorovali. (Lk 2,43) Po třech dnech hledání našli ho v chrámě, jak sedí uprostřed učitelů, poslouchá je a dává jim otázky (Lk 2,46). Mariinu a Josefovu radost zřejmě zastínila Ježíšova slova, jimž neporozuměli: Proč jste mě hledali? Nevěděli jste, že já musím být v tom, co je mého Otce? (Lk 2,49) 4) Kromě této události je celé období Ježíšova dětství a jeho dospívání v evangeliu zakryto hávem mlčení. Je to údobí skrytého života, které Lukáš shrne dvěma jednoduchými verši: Ježíš... vydal se s nimi [s Marií a s Josefem] na zpáteční cestu, šel do Nazareta a poslouchal je (Lk 2,51). A dále: Ježíš pak prospíval moudrostí, věkem a oblibou u Boha i u lidí. (Lk 2,52) 5) Z evangelia víme, že Ježíš žil ve své vlastní rodině v Josefově domě a Josef se choval vůči Mariinu synu jako jeho otec, to znamená, že o něho pečoval, ochraňoval jej a vyučoval jej svému řemeslu, byl totiž tesařem. V očích obyvatel Jeruzaléma byl prostě tesařovým synem (srov. Mt 13,55). Když začal veřejně učit, obyvatelé jeho města se tázali s údivem: Copak to není ten tesař, syn Mariin?... (srov. Mk 6,2) Kromě jeho matky mluvili také o jeho bratrech a sestrách, tedy jeho příbuzných (bratrancích a sestřenicích), kteří žili v Nazaretě. Byli to právě oni, kdo se snažili zrazovat Ježíše od jeho působení jako Mistra (srov. Mt 3,21). Je zřejmé, že nenalézali žádný důvod, pro který by jejich příbuzný měl začínat s touto novou aktivitou. Domnívali se, že Ježíš by měl zůstat běžným Izraelitou jako oni. 6) Ježíš začal veřejně působit, když měl třicet let. Tehdy poprvé vystoupil se svou řečí v Nazaretě:... šel v sobotu do synagogy. Povstal, aby předčítal. Podali mu knihu proroka Izaiáše... (Lk 4,16-17) Ježíš četl úryvek, který začínal slovy: Duch Páně je nade mnou, proto mě pomazal, poslal mě, abych přinesl chudým radostnou zvěst... (Lk 4,18) Pak se Ježíš obrátil na přítomné a řekl: Dnes se naplnilo toto Písmo, které jste právě slyšeli. (Lk 4,21) 7) V průběhu své veřejné aktivity, která začala v Nazaretě a odehrávala se v Galileji, v Judsku i v Jeruzalémě, Ježíš uměl mistrně vystihnout a využívat bohaté plody náboženské tradice Izraele. Proniká do ní s novým porozuměním, ukazuje na její živé hodnoty, ukazuje na její prorocké horizonty. Neváhá ukázat na lidské zpronevěry vzhledem k záměrům Boha smlouvy.

11 11 / 195 Tímto způsobem uskutečňuje uvnitř jednoho a téhož Božího zjevení přechod od toho starého k tomu novému, přičemž neruší Zákon, nýbrž jej přivádí k jeho naplnění (srov. Mt 5,17). Touto myšlenkou se otevírá list Židům: Mnohokrát a mnoha způsoby mluvil Bůh v minulosti k našim předkům skrze proroky. V této poslední době však promluvil k nám skrze svého Syna... (Žid 1,1) 8) Tento přechod od starého k novému charakterizuje celé učení Proroka z Nazareta. Jedinečným a jasným příkladem tohoto přechodu je horská řeč, kterou přináší Matoušovo evangelium: Slyšeli jste, že bylo řečeno předkům: Nezabiješ. Kdo by zabil, propadne soudu. Ale já vám říkám: Každý, kdo se na svého bratra hněvá, propadne soudu... (Mt 5,21-22) Slyšeli jste, že bylo řečeno: Nezcizoložíš. Ale já vám říkám: Každý, kdo se dívá na ženu se žádostivostí, už s ní zcizoložil ve svém srdci. (Mt 5,27-28) Slyšeli jste, že bylo řečeno: Miluj svého bližního a měj v nenávisti nepřítele. Ale já vám říkám: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují... (Mt 5,43-44) Když Ježíš učí tímto způsobem, zároveň jasně prohlašuje: Nemyslete, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky. Nepřišel jsem je zrušit, ale naplnit! (Mt 5,17) 9) Toto naplnit je klíčovým slovem, které se vztahuje nejen k učení zjevených Božích pravd, ale také k celým dějinám Izraele, tedy lidu, jehož je Ježíš synem. Tato výjimečná historie, kterou od počátku řídila mocná ruka Boha smlouvy, nachází v Ježíšovi své vyvrcholení. Záměr, který Bůh smlouvy vepsal již od počátku do této historie, když z ní učinil dějiny spásy, směřoval k plnosti času (srov. Gal 4,4), která se uskuteční v Ježíši Kristu. Prorok z Nazareta neváhá hovořit právě o tomto naplnění od své první promluvy v synagoze svého města. 10) Velmi výmluvná jsou Ježíšova slova, která nám přináší Janovo evangelium: Říká svým odpůrcům: Váš otec Abrahám zajásal, že uvidí můj den... A tváří v tvář jejich nevěře, která se projevuje slovy: Není ti ještě ani padesát let a už jsi viděl Abraháma!, Ježíš vše potvrzuje ještě jasněji: Amen, amen, pravím vám: Dříve než byl Abrahám, já jsem. (Jan 8,56-58) Ježíš zřetelně tvrdí nejen to, že je naplněním spasitelských záměrů Božích, které jsou vepsány do dějin Izraele od Abrahámových dob, nýbrž také to, že jeho existence je starší než Abrahámova, takže se dokonce představuje jako ten, který Je (srov. Ex 3,14). Ale právě proto je On, Ježíš z Nazareta, také naplněním historie Izraele, protože jeho tajemství převyšuje tyto dějiny. Tím jsme se dotkli jiného rozměru christologie, jímž se budeme zabývat později. 11) Pro dnešek uzavíráme poslední úvahou o dvou rodokmenech, které nám předkládají evangelisté Matouš a Lukáš. Z nich vyplývá, že Ježíš je opravdovým synem Izraele a že jako takový patří k velké lidské rodině. Jestliže tedy v Ježíšovi, potomku Abrahámově, vidíme naplnění starozákonních proroctví, pak v něm po vzoru Pavlova učení odhalujeme jádro rekapitulace celého lidstva (srov. Ef 1,10).

12 12 / 195 V. Ježíš Kristus, Mesiáš a Král 1) Jak jsme viděli v předešlých katechezích, evangelista Matouš uzavírá rodokmen Ježíše, Mariina Syna, který postavil na počátek svého evangelia, slovy Ježíš, nazývaný Kristus (Mt 1,16). Výraz Kristus je řeckým ekvivalentem hebrejského termínu Mesiáš, což znamená Pomazaný. Vyvolený Boží lid Izrael žil po dlouhé generace v očekávání naplnění přislíbeného Mesiáše, na jehož příchod byl připravován dějinami Smlouvy. Mesiáš, tedy Pomazaný poslaný od Boha, měl naplnit povolání lidu Smlouvy, jemuž byla dána výsada znát pravdu o Bohu a o plánu spásy. 2) To, že apoštolové a s nimi prvotní církev nazývali Ježíše jménem Kristus, znamená, že vyznávali naplnění záměrů Boha Smlouvy a očekávání Izraele právě v Ježíši. Toto vyznání učinil Petr o dni Letnic, když naplněn Duchem svatým poprvé promlouval k obyvatelům Jeruzaléma a poutníkům, kteří dorazili na svátky: Ať je úplně jasno celému izraelskému národu toto: Pánem a Mesiášem ustanovil Bůh právě toho Ježíše, kterého vy jste ukřižovali. (Sk 2,36) 3) Petrova řeč a Matoušův rodokmen před nás staví velmi bohatý význam slova Kristus Mesiáš, jak jej nacházíme ve Starém zákoně. Výrazu Mesiáš, který v sobě zahrnuje ideu pomazání, lze porozumět jedině na základě ritu pomazání olejem, který se praktikoval v Izraeli a který, jak dobře víme, přešel ze Starého zákona i do novozákonní doby. V dějinách Staré smlouvy dostávaly toto pomazání osoby povolané k úřadu a důstojnosti krále nebo kněze nebo proroka. Pravdu o Kristu Pomazaném je tedy třeba probírat v biblickém kontextu tohoto trojího poslání, které bylo ve Starém zákoně udělováno těm, kdo byli určeni aby vedli a zastupovali Boží lid. V této katechezi se zaměříme na královské poslání a královskou důstojnost Ježíše Krista. 4) Když anděl Gabriel zvěstuje Marii, že byla vyvolena k tomu, aby se stala matkou Spasitele, hovoří k ní o královské důstojnosti jejího syna:... Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida, bude kralovat nad Jakubovým rodem navěky a jeho království nebude mít konce. (Lk 1,32-33) Zdá se, že tato slova odpovídají příslibu, jehož se dostalo králi Davidovi: Až se naplní tvé dny... dám po tobě povstat tvému potomku... a upevním jeho království. Ten vybuduje dům pro mé jméno a já upevním jeho královský trůn navěky. Já mu budu Otcem a on mi bude synem. (2 Sam 7,12-14) Lze tvrdit, že tento příslib se určitým způsobem naplnil v Šalomounovi, který byl Davidovým potomkem a přímým následníkem. Avšak plný význam příslibu šel daleko za hranice pozemského království a nevztahoval se pouze ani ke vzdálené budoucnosti, protože překračoval historii, čas a prostor:... já upevním jeho královský trůn navěky. (2 Sam 7,13) 5) Při andělově zvěstování je Ježíš představen jako ten, v němž se naplňuje prastarý příslib. Tímto způsobem se přidružuje idea Krista Krále k biblické tradici mesiášského Krále (Mesiáše Krále). V této podobě se také nachází relativně často v evangeliích, která nám vypravují o poslání Ježíše z Nazareta a podávají nám zprávu o jeho učení. V dané souvislosti je zajímavé Ježíšovo chování například tehdy, když ho slepý žebrák Bartimaios prosil o pomoc a přitom volal: Synu Davidův, Ježíši, smiluj se nade mnou! (Mk 10,47) Ježíš, který si nikdy sám tento titul nepřisvojil, přijímá Bartimaiova slova, jako kdyby byla adresována jemu. Jindy se stará o upřesnění významu daného označení své osoby.» Co myslíte o Mesiáši? Čí je to syn? Odpověděli mu: Davidův. Řekl jim: Jak pak ho může David z podnětu Ducha nazývat Pánem? Říká přece:,řekl Hospodin mému Pánu: Zasedni po mé pravici, dokud ti nepoložím tvé nepřátele pod nohy (Ž 109/110,1). Jestliže ho tedy David nazývá svým Pánem, jak může být jeho synem? «(Mt 22,42-45) 6) Jak vidno, Ježíš upozorňuje na to, že omezený způsob pojímání Mesiáše pouze na základě izraelské tradice vázané na davidovské království je nedostatečný. Nicméně neodmítá tuto tradici a naplňuje ji v plném smyslu toho, co tato tradice v sobě obsahovala, jak to bylo patrné ze slov andělova zvěstování a jak se to naplno projeví o Velikonocích. 7) Jiná významná událost se odehraje při Ježíšově vstupu do Jeruzaléma těsně před jeho utrpením, když se naplní, jak podtrhují evangelisté Matouš (21,5) a Jan (12,15), Zachariášovo proroctví, které představuje výraz tradice o mesiášském Králi: Rozjásej se, siónská dcero, dcero jeruzalémská,

13 13 / 195 propukni v hlahol! Hle, přichází k tobě tvůj král, spravedlivý a spásu nesoucí, pokorně jede na oslátku, osličím mláděti. (Zach 9,9) Řekněte siónské dceři: Hle, tvůj král k tobě přichází pokorný, sedí na oslu, na oslátku, mláděti soumara. (Mt 21,5) Ježíš jel na oslátku při svém slavném vstupu do Jeruzaléma, když jej provázelo nadšené volání zástupu: Hosana synu Davidovu! (Mt 21,9) Navzdory znechucenosti farizeů Ježíš přijímá toto mesiášské volání nepatrných (srov. Mt 21,16; Lk 19,40), protože velmi dobře věděl, že jakékoli nedorozumění ohledně titulu Mesiáš bude překonáno jeho oslavením skrze utrpení. 8) Chápání královské důstojnosti jako pozemské moci se dostává do krize. Mesiášská tradice z této krize nevyjde znehodnocena, nýbrž vyjasněna. Ve dnech, které následují po Ježíšově vstupu do Jeruzaléma, bude zřejmé, jak je třeba rozumět slovům anděla při zvěstování:... Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida, bude kralovat nad Jakubovým rodem navěky a jeho království nebude mít konce. (Lk 1,32-33) Ježíš sám tak vysvětlí, v čem spočívá jeho pravá královská důstojnost, jeho mesiášská pravda a jakým způsobem je třeba tomu všemu rozumět. 9) Rozhodujícím okamžikem tohoto objasnění je rozhovor mezi Ježíšem a Pilátem, jak nám jej přináší ve svém evangeliu Jan. Poněvadž Ježíš byl obžalován před římským místodržitelem z toho, že ze sebe dělal židovského krále, Pilát mu kladl otázky ohledně zmíněné žaloby, o niž se římská autorita nemohla nezajímat. Vždyť pokud by si Ježíš opravdu nárokoval královskou důstojnost a pokud by jej jeho příznivci za takového uznávali, pak by to mohlo představovat nebezpečí pro říši. Pilát se tedy na Ježíše obrátil s otázkou: Ty jsi židovský král? Ježíš odpověděl: Říkáš to sám ze sebe, anebo ti to řekli o mně jiní? Pilát odpověděl: Copak jsem já žid? Tvůj národ, to je velekněží, mi tě vydali. Čeho ses dopustil? Ježíš na to řekl: Moje království není z tohoto světa. Kdyby moje království bylo z tohoto světa, moji služebníci by přece bojovali, abych nebyl vydán židům. Ne, moje království není odtud. Pilát se ho zeptal: Ty jsi tedy přece král? Ježíš odpověděl: Ano, já jsem král! Já jsem se proto narodil a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě. Každý, kdo je z pravdy, slyší můj hlas. (Srov. Jan 18,33-37) Tato Ježíšova jasná slova obsahují jasné potvrzení, že jeho královská důstojnost, která je těsně spjata s jeho posláním Krista Mesiáše poslaného Bohem, nesmí být pojímána jako politická moc, a to ani vzhledem k vyvolenému národu, k Izraeli. 10) To, co následovalo po procesu, potvrzuje existenci konfliktu mezi tím, jak Ježíš pojímal svoje mesiášské poslání, a pozemským a politickým pojetím mesiášství, které bylo velmi rozšířeno mezi lidem. Ježíš byl odsouzen na smrt kvůli obžalobě, že ze sebe dělal krále. Nápis připevněný na jeho kříži: Ježíš nazaretský, židovský král potvrzuje, že pro římskou autoritu právě tohle bylo jeho proviněním. Paradoxně právě Židé, kteří tak horlivě usilovali o obnovu Davidova království v jeho pozemském smyslu, když spatřili Ježíše zbičovaného a korunovaného trním a představeného Pilátem slovy: Hle, váš král! (Jan 19,14), začali křičet: Ukřižuj ho!... Nemáme krále, ale jen císaře. (Jan 19,15) Na tomto základě můžeme lépe porozumět významu nápisu připevněného ke kříži, přičemž nesmíme ztrácet ze zřetele výpověď, kterou dal Ježíš ohledně sebe sama před římským prokurátorem během výslechu. Jedině v tomto slova smyslu je Kristus-Mesiáš Králem. Jedině v tomto smyslu Ježíš naplňuje tradici mesiášského Krále, jak ji nalézáme ve Starém zákoně a v dějinách vyvoleného lidu Staré smlouvy. 11) Poslední epizoda na Kalvárii vrhá světlo na Ježíšovo královské mesiášství. Jeden ze dvou zločinců ukřižovaných spolu s Ježíšem ukazuje na tuto pravdu velmi jasně, když říká: Ježíši, pamatuj na mne, až přijdeš do svého království. (Lk 23,42) Ježíš mu odpověděl: Amen, pravím ti: Dnes budeš se mnou v ráji. (Lk 23,43) V tomto rozhovoru jako bychom nalezli poslední potvrzení slov, s nimiž se anděl obrátil na Marii při zvěstování:... bude kralovat... a jeho království nebude mít konce. (Lk 1,33)

14 14 / 195 VI. Ježíš Kristus, Mesiáš Kněz 1) Jméno Kristus, které jak víme je řeckým ekvivalentem hebrejského slova Mesiáš, tedy Pomazaný, kromě královské důstojnosti, o níž jsme hovořili v předchozí katechezi, v sobě zahrnuje podle tradice Starého zákona také důstojnost kněžskou. Tyto dva aspekty příslušející k témuž mesiášskému poslání, byť rozdílné, přece jsou vzájemně komplementární. Postava Mesiáše vykreslená ve Starém zákoně má jak kněžské, tak královské rysy, což ukazuje na hlubokou souvislost mezi oběma podobami jednoho jediného poslání. 2) Tato jednota se poprvé ukazuje jako na předobrazu na Melchizedechovi, sálemském králi, který byl tajuplným současníkem Abrahámovým. O něm čteme v knize Genesis, že když se Abrahám vracel z boje,... přinesl chléb a víno; byl totiž knězem Boha Nejvyššího. Požehnal mu: Požehnán buď Abram Bohu Nejvyššímu, jemu patří nebesa i země. (Gn 14,18-19) Postava Melchizedecha, krále i kněze, vešla do mesiášské tradice, jak to dokládá Žalm 109/110 mesiášský žalm, v němž je Mesiáš označen obecným jménem. V tomto žalmu se totiž Hospodin Jahve obrací na mého Pána, tedy na Mesiáše, slovy: Zasedni po mé pravici, já ti položím tvé nepřátele za podnoží k nohám. Hospodin vztáhne žezlo tvé moci ze Siónu. Panuj vprostřed svých nepřátel! (Ž 109/110,1-2) Po této výpovědi, která neponechává ani trochu místa pochybám o královském charakteru toho, na nějž se Hospodin obrací, následuje proroctví: Ty jsi kněz navěky podle Melchizedechova řádu. (Ž 109/110,4) Jak vidno, ten, na něhož se Hospodin obrací a vyzývá ho k zasednutí po své pravici, bude současně králem i knězem podle Melchizedechova řádu. 3) V dějinách Izraele započíná starozákonní kněžství Áronem, Mojžíšovým bratrem, a bylo dědičně spjato s jedním z dvanácti kmenů Izraele, tedy s kmenem Lévi. V dané souvislosti není bez významu to, co čteme v knize Sírachově: Árona, jeho [Mojžíšova] bratra z kmene Lévi, [Hospodin] povýšil... Uzavřel s ním věčnou smlouvu a udělil mu kněžství v lidu... (Sir 45,6-7) [Pán] ho vyvolil ze všech lidí, aby v oběť Hospodinu přinášel kadidlo s jeho příjemnou vůní jako připomínku a aby konal smírčí obřady za svůj lid. Ve svých přikázáních mu dal moc vynášet právní rozhodnutí, učit Jákoba svědectvím a osvítit Izraele Zákonem. (Sir 45,16-17) Z těchto výroků vyvozujeme, že kněžství bylo ustanoveno kvůli kultu, jehož projevem byly oběti bohopocty a smíření, a že kult také býval vázán na učení o Bohu a o jeho Zákoně. 4) Významná jsou i další slova z téhož kontextu: Podle smlouvy s Davidem... přechází královské dědictví na jediného syna, dědictví Áronovo i na jeho potomstvo. (Sir 45,25) Podle této tradice je kněz postaven vedle královské důstojnosti. Ježíš však nepochází z kmene Lévi, nýbrž z kmene Juda, a proto se nezdá, že by mu příslušel Mesiášův kněžský charakter. Jeho současníci v něm viděli především učitele mistra, proroka, někteří dokonce svého krále, Davidova potomka. Mohlo by se tedy zdát, že na Ježíše se tradice Melchizedecha nevztahuje. 5) Nicméně je to jenom zdání. Ve velikonočních událostech se stal zjevným pravý smysl Mesiáše krále a krále kněze po způsobu Melchizedechově, který je přítomen ve Starém zákoně a který nachází svoje naplnění v poslání Ježíše z Nazareta. Rozhodně není bez významu, že při procesu před synedriem se velekněz Ježíše dotazoval:... jsi Mesiáš, syn Boží? Ježíš mu odpověděl: Tys to řekl. Ale říkám vám: Od této chvíle uvidíte Syna člověka, jak sedí po pravici Všemohoucího... (srov. Mt 26,63-64). To jasná narážka na mesiášský Žalm 109/110, který vyjadřuje tradici krále kněze. 6) Nicméně je třeba říci, že plný projev této skutečnosti se nachází až v listu Židům, který konfrontuje levitské kněžství s Kristovým kněžstvím. Pisatel listu Židům se zaobírá tématem Melchizedechova kněžství, aby pak mohl říci, že v Ježíši Kristu se naplnila mesiášská předpověď spojená s touto postavou, která byla z Božího úradku přítomna již od Abrahámových dob v dějinách Božího lidu. Dovídáme se, že když tak dokonal své dílo, stal se příčinou věčné spásy pro všechny, kteří ho poslouchají. Byl od Boha prohlášen veleknězem podle řádu Melchizedechova. (Žid 5,9-19) Po připomenutí toho, co o Melchizedechovi říká kniha Genesis (srov. 14,18), autor listu Židům pokračuje: Jméno Melchizedech se vykládá král spravedlnosti a král Sálemu zase znamená král pokoje. Neu-

15 15 / 195 vádí se jeho otec, matka, rodokmen, kdy začal žít a kdy skonal; a tím se podobá Božímu Synu a zůstává knězem navěky. (Žid 7,2-3) 7) Autor listu Židům za pomoci analogií s kultickými rity, s archou a s obětmi Staré smlouvy představuje Ježíše Krista jako naplnění všech těchto starozákonních předobrazů a příslibů, které představovaly jen stín nebeských skutečností (srov. Žid 8,5). Naproti tomu Kristus, milosrdný a věrný velekněz (srov. Žid 2,17), je nositelem kněžství, jež nepomíjí (srov. Žid 7,24). Vždyť přinesl jako neposkvrněnou oběť sám sebe (srov. Žid 9,14). 8) Stojí rozhodně za to připomenout důležité úryvky tohoto listu. Když Ježíš přicházel na svět, řekl: Dary ani oběti jsi nechtěl, ale připravils mi tělo. V celopalech a v obětech za hřích jsi neměl zálibu. Proto jsem řekl: Tady jsem, abych plnil, Bože, tvou vůli, jak je to o mně psáno ve svitku knihy. (Žid 10,5-7) Ano, takového velekněze jsme potřebovali. (Žid 7,26) Proto se ve všem musel připodobnit svým bratřím, aby se stal v jejich záležitostech u Boha veleknězem milosrdným a věrným, a tak usmiřoval hříchy lidu. (Žid 2,17) Máme tedy velekněze, který... byl vyzkoušen ve všem možném jako my, ale nikdy se nedopustil hříchu. Je tedy veleknězem, který je schopen mít soucit s námi, slabými (Žid 4,15). 9) Dále v tomto listu čteme, že takový velekněz nemá zapotřebí, jako jiní velekněží, stále a stále podávat oběti nejprve za hříchy vlastní a teprve potom za hříchy lidu (Žid 7,27). A dále tam čteme: Ale Kristus přišel jako velekněz budoucích hodnot... a vešel jednou provždy do svatyně, ne s krví kozlů a telat, ale se svou vlastní krví, a tím nám získal věčné vykoupení (Žid 9,11-12). Odtud také pochází naše jistota, že krev Krista, který skrze věčného Ducha sám sebe přinesl Bohu jako oběť bez poskvrny, očistí naše svědomí od mrtvých skutků, abychom mohli sloužit Bohu živému (Žid 9,14). Tak se vysvětluje, že Kristu přísluší kněžství, které má trvalou spasitelskou sílu, a tak... je schopen přinést navždy spásu těm, kdo skrze něho přicházejí k Bohu, neboť je stále živ, aby se za ně přimlouval (Žid 7,25). 10) Můžeme tedy konstatovat, že v listu Židům je zcela jasně a přesvědčivě potvrzeno, že Ježíš Kristus celým svým životem a zejména svou obětí na kříži naplnil to, co bylo vepsáno do mesiášské tradice obsažené v Božím zjevení. Jeho kněžství je srovnáno s rituálním kněžstvím starozákonních kněží, které však Ježíš převyšuje, protože je současně Obětí i Knězem. V Kristu se tedy naplňuje věčný Boží úradek, podle něhož bylo v dějinách Smlouvy ustanoveno kněžství. 11) Podle listu Židům je toto mesiášské naplnění symbolizováno v postavě Melchizedechově. Čteme tam totiž, že podle Boží vůle... se objevuje jiný kněz Melchizedechovi podobný, který se jím stal ne podle předpisu o tělesném původu, nýbrž mocí života nezničitelného (Žid 7,15-16). Jedná se tedy o věčné kněžství (srov. Žid 7,3.24). Církev, která je strážkyní a věrnou vykladatelkou těchto i jiných novozákonních textů, při více příležitostech potvrdila pravdu o Mesiáši Knězi, jak to například dokládají dokumenty všeobecného koncilu v Efezu (431), z Tridentu (1562) a v našich dnech také Druhého vatikánského koncilu ( ). Zřetelné svědectví o tomto tajemství se nachází v eucharistické oběti, již církev na Kristův příkaz každodenně předkládá pod způsobami chleba a vína, tedy po způsobu Melchizedechově.

16 16 / 195 VII. Ježíš Kristus, Mesiáš Prorok 1) Při výslechu před Pilátem byl Ježíš dotazován, zda je králem. Ježíš nejprve popírá, že by byl králem v pozemském a politickém slova smyslu, a na opakovanou otázku posléze odpovídá: Ano, já jsem král! Já jsem se proto narodil a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě. Každý, kdo je z pravdy, slyší můj hlas. (Jan 18,37) Tato odpověď klade vedle sebe Mesiášovo královské, kněžské poslání a podstatný prvek prorockého poslání. Prorok je totiž povolán a poslán k tomu, aby vydal svědectví pravdě. Jakožto svědek pravdy hovoří v Božím jménu. V určitém slova smyslu je prorok hlasem Božím. Takové bylo poslání proroků, které Bůh posílal Izraeli v průběhu jeho historie. Zejména v postavě krále Davida, který byl králem a prorokem, jsou charakteristiky obou poslání spojeny. 2) Historie proroků Starého zákona jasně ukazuje, že úkol hlásat pravdu a hovořit ve jménu Božím je především službou jak Bohu, který proroka posílá, tak lidu, před nímž se prorok prokazuje jako Boží posel. Z toho vyplývá, že prorocká služba není pouze čímsi vznešeným a úctyhodným, ale také nesmírně obtížným a namáhavým. Klasickým příkladem toho je životní příběh proroka Jeremiáše, který se setkal s odporem, opovržením, a dokonce s pronásledováním, přesně podle toho, jak obtížně přijatelná byla pravda, kterou hlásal. Ježíš častokrát hovořil o utrpeních, která museli snášet proroci, a také je sám zakusil v plné míře. 3) Tyto první poukazy na služebný charakter prorockého poslání nás přivádějí k postavě Služebníka Hospodinova (Ebed Jahve), o němž se dočteme v knize Izaiáš, přesněji řečeno v části nazývané dnes Deutero-Izaiáš. V této postavě nachází starozákonní mesiášská idea obzvláště důležitý a působivý výraz, když uvážíme, že Služebník Hospodinův, na němž se projevují zejména charakteristiky proroka, v sobě zahrnuje rovněž vlastnosti kněze a krále. Izaiášovy zpěvy o Služebníku Hospodinově představují starozákonní syntézu o Mesiáši, která byla otevřená budoucnosti. Ačkoli byly napsány mnoho století před Kristem, slouží překvapivým způsobem k tomu, aby bylo možno rozpoznat pravého Mesiáše, zejména když se hovoří o trpícím Služebníku Hospodinově. Je to tak výstižný a přiléhavý obraz, že se zdá, jako kdyby jeho autor měl před očima události Kristovy Paschy. 4) Je nutno upozornit na skutečnost, že termín Služebník a Služebník Hospodinův se objevuje ve Starém zákoně relativně často. Mnohé významné osobnosti jsou označovány jako služebníci Hospodinovi. Tak kupříkladu Abrahám (srov. Gn 26,24), Jákob (srov. Gn 32,11), Mojžíš, David a Šalomoun, proroci. Rovněž někteří pohané, kteří hrají v dějinách Izraele významnou roli, jsou v Písmu svatém takto nazýváni. Jako příklad lze uvést Nabuchodonozora (srov. Jer 25,8-9) a Kýra (srov. Iz 44,26). Konečně také celý Izrael jakožto národ je nazýván služebník Hospodinův (srov. Iz 41,8-9; 42,19; 44,21; 48,20). Podobný jazykový úzus nacházíme rovněž v Mariině chvalozpěvu Magnificat, kde Maria velebí Boha za to, že se ujal svého služebníka Izraele (Lk 1,54). 5) Pokud se jedná o Izaiášovy zpěvy o Služebníku Hospodinově, zjišťujeme, že se nejedná o kolektivní osobnost jako například národ, ale že jde o jednotlivce, kterého prorok určitým způsobem odlišuje od hříšného Izraele. Vždyť v prvním zpěvu můžeme číst: Zde je můj služebník, jehož podpírám, můj vyvolený, v němž jsem našel zalíbení. Vložil jsem na něho svého ducha, aby vyhlásil soud pronárodům. Nekřičí a hlas nepozvedá, nedává se slyšet na ulici. Nalomenou třtinu nedolomí, nezhasí knot doutnající...neochabne, nezlomí se, dokud na zemi soud nevykoná... (Iz 42,1-4) Já Hospodin... budu tě opatrovat, dám tě za smlouvu lidu a za světlo pronárodům, abys otvíral slepé oči, abys vyváděl vězně ze žaláře, z věznic ty, kdo sedí v temnotě. (Iz 42,6-7) 6) V dalších zpěvech o Služebníkovi jsou rozvíjeny tytéž myšlenky: Slyšte mě, ostrovy, daleké národy, dávejte pozor! Hospodin mě povolal z života mateřského; od nitra mé matky připomínal moje jméno. Učinil má ústa ostrým mečem, skryl mě ve stínu své ruky. Udělal ze mne výborný šíp, ukryl mě ve svém toulci. (Iz 49,1-2) On dále řekl: Nestačí, abys byl mým služebníkem, který má pozvednout Jákobovy kmeny... dal jsem tě za světlo pronárodům, abys byl spása má do končin země. (Iz 49,6) Panovník Hospodin mi dal jazyk zasvěcených, abych uměl zemdleného podpírat slovem.

17 17 / 195 (srov. Iz 50,4) Avšak on pokropí mnohé pronárody krví, před ním si králové zakryjí ústa, protože spatří, co jim nebylo vyprávěno, porozumějí tomu, o čem neslyšeli. (Iz 52,15) Tím, co zakusí, získá můj spravedlivý služebník spravedlnost mnohým; jejich nepravosti on na sebe vezme. (Iz 53,11) 7) Tyto poslední výroky, které patří ke třetímu a čtvrtému zpěvu o Služebníku Hospodinově, nás uvádějí s pozoruhodným realismem do tajemství Služebníkova utrpení, k němuž se ještě vrátíme. Všechno, co překvapivě říká Izaiáš, jako kdyby předznamenávalo to, co předpoví na počátku Ježíšova života stařec Simeon, když ho pozdravuje jako světlo k osvícení a znamení, kterému se bude odporovat (srov. Lk 2,32.34). Již od knihy Izaiáš je tedy zřejmé, že Mesiáš bude prorokem, který přijde na svět, aby vydal svědectví pravdě, a že právě kvůli této pravdě bude odmítnut svým lidem. Jeho smrt pak ospravedlní mnohé. 8) Zpěvy o Služebníku Hospodinově mají širokou ozvěnu v Novém zákoně, a to od počátku Ježíšova mesiášského působení. Již popis křtu v Jordánu dovoluje zahlédnout paralelu s Izaiášem. Matouš píše: Jakmile byl Ježíš pokřtěn,...otevřelo se nebe a viděl Ducha Božího jako holubici, jak se snáší a sestupuje na něj. (Mt 3,16) V knize Izaiáš čteme: Vložil jsem na něho svého ducha. (Iz 42,1) Evangelista dodává: A z nebe se ozval hlas: To je můj milovaný Syn, v něm mám zalíbení. (Mt 3,17) Izaiáš o Služebníku Hospodinově říká:... můj vyvolený, v němž jsem našel zalíbení. (Iz 42,1). Jan Křtitel tvrdí o Ježíši, který kráčí kolem Jordánu: Hle, beránek Boží, který snímá hříchy světa. (Jan 1,29) Toto zvolání představuje v podstatě syntézu obsahu třetího a čtvrtého zpěvu o trpícím Služebníku Hospodinově. 9) S čímsi obdobným se setkáváme v úryvku, v němž Lukáš zprostředkuje první mesiášská slova, která pronesl Ježíš v nazaretské synagoze, když četl slova proroka Izaiáše: Duch Páně je nade mnou, proto mě pomazal, poslal mě, abych přinesl chudým radostnou zvěst, abych vyhlásil zajatým propuštění a slepým navrácení zraku, abych propustil zdeptané na svobodu, abych vyhlásil milostivé léto Páně. (Lk 4,18-19) Jedná se o slova připomínající první zpěv o Služebníku Hospodinově (srov. Iz 42,1-7; srov. také Iz 61,1-2). 10) Když se posléze zaměříme na Ježíšův další život, jeví se nám jako Služebník Hospodinův, který přináší lidem spásu, který uzdravuje, který je osvobozuje z jejich nepravostí, který je chce získat pro sebe nikoli silou, nýbrž láskou. Zejména evangelium podle Matouše se často odvolává na knihu proroka Izaiáše, jehož prorocké předpovědi se naplňují v Kristu. Tak například Matouš vypravuje: Když nastal večer, přinesli k němu mnoho posedlých zlými duchy. Svým slovem duchy vyhnal a všecky nemocné uzdravil, aby se naplnilo, co řekl prorok Izaiáš: Vzal na sebe naše slabosti a nesl naše nemoci. (Mt 8,16-17; srov. Iz 53,4) Na jiném místě čteme: Mnoho jich šlo za ním a všechny uzdravil...tak se mělo naplnit, co řekl prorok Izaiáš: Hle, můj služebník... (Mt 12,15-21) Na tomto místě pak evangelista přináší dlouhou pasáž z prvního zpěvu o Služebníku Hospodinově. 11) Stejně jako evangelia, tak i Skutky apoštolů dokládají, že první generace Kristových učedníků, apoštoly počínaje, byla hluboce přesvědčena, že v Ježíši se naplnilo všechno to, co zvěstoval prorok Izaiáš ve svých inspirovaných zpěvech. Totiž že Ježíš je vyvoleným Služebníkem Hospodinovým (srov. např. Sk 3,13; 3,26; 4,27; 4,30; 1 Petr 2,22-25), který naplňuje svoje poslání a jako Služebník Hospodinův přináší nový Zákon, světlo a smlouvou pro všechny národy (srov. Sk 13,46-47). Totéž přesvědčení se nachází v Didaché, v Umučení svatého Polykarpa, v Prvním listu svatého Klimenta Římského. 12) K tomu je třeba přidat jednu velmi důležitou skutečnost: Ježíš sám o sobě hovoří jako o Služebníkovi, a tak zcela jasně naráží na třiapadesátou kapitolu knihy proroka Izaiáše, když výslovně tvrdí: Vždyť ani Syn člověka nepřišel, aby si nechal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za všechny. (Mk 10,45; srov. Mt 20,28). Podobnou ideu vyjadřuje Ježíš v okamžiku, kdy myje svým apoštolům nohy (srov. Jan 13,3-4; 12-15). V celku Nového zákona se setkáváme s pasážemi, v nichž jsou přítomny odvolávky a narážky na první zpěv o Služebníku Hospodinově (srov. Iz 42, 1-7), které ukazují na vyvolení Služebníka a na jeho prorocké poslání spočívající v uzdravování a v uzavření smlouvy pro všechny lidi. Dále se obje-

18 18 / 195 vuje velký počet narážek i citací třetího a čtvrtého zpěvu (srov. Iz 50,4-11; Iz 52,13-53,12), které hovoří o Služebníkově utrpení. Je to tatáž idea, kterou souhrnně vyjadřuje svatý Pavel v listu Filipanům, když opěvuje Krista, který ačkoli má božskou přirozenost, nic nelpěl na tom, že je rovný Bohu, ale sám sebe se zřekl, vzal na sebe přirozenost služebníka a stal se jedním z lidí...ponížil se a byl poslušný až k smrti. (Fil 2,6-8)

19 19 / 195 VIII. Ježíš Kristus, naplnění proroctví o Mesiáši 1) V předchozích katechezích jsme se snažili ukázat nejdůležitější aspekty pravdy o Mesiáši tak, jak ji předpověděl a zvěstoval Starý zákon a jak ji zdědila generace současníků Ježíše z Nazareta, kteří vstoupili do nové etapy Božího zjevení. Ti, kdo z této generace Ježíše následovali, to učinili proto, že byli přesvědčeni, že se v něm naplnily mesiášské přísliby, tedy že Ježíš je Mesiáš, Kristus. Charakteristická jsou slova, jimiž Ondřej, první mezi apoštoly, které Ježíš povolal, zvěstoval pravdu o Ježíšovi svému bratru Šimonovi: Našli jsme Mesiáše! (srov. Jan 1,41) Je však třeba přiznat, že takto výslovná vyznání jsou v evangeliích spíše vzácností. To vyplývá i z toho, že v tehdejší izraelské společnosti byla rozšířena taková představa o Mesiáši, jíž se Ježíš rozhodně nechtěl přizpůsobovat, i když všechno to, co vykonal a učil (srov. Sk 1,1), vyvolávalo úžas a podiv. 2) Víme také velmi dobře, že tentýž Jan Křtitel, který na březích Jordánu ukázal na Ježíše jako na toho, kdo má přijít (srov. Jan 1,15; 1,30), který v něm díky prorockému duchu viděl beránka, jenž přišel sejmout hříchy světa, tentýž Jan, který předpověděl nový křest udělovaný v síle Ducha svatého Mesiášem, tak tedy tento Jan, když se ocitl ve vězení, poslal svoje učedníky, aby Ježíšovi položili otázku: Ty jsi ten, který má přijít, anebo máme čekat jiného? (Mt 11,3) 3) Ježíš nenechá Janovy posly bez odpovědi: Jděte a oznamte Janovi, co slyšíte a vidíte: Slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví vstávají, chudým se hlásá radostná zvěst. (Lk 7,22) Ježíš tak ukazuje na to, jak se skutečnost jeho působení shoduje se slovy proroka Izaiáše (srov. Iz 35,4-6; 61,1). Pak uzavírá: A blahoslavený, kdo se nade mnou nepohorší. (Mt 11,6) Tato slova znějí tak, jako kdyby byla adresována přímo Janovi, jeho hrdinskému předchůdci, který měl rovněž jinou představu o Mesiáši. Vždyť ve svých kázáních Jan vykreslil postavu Mesiáše v barvách neúprosného soudce. V tomto smyslu také hovořil o nastávajícím hněvu, o sekyře, která je už také přiložena ke kořenům stromů (srov. Lk 3,9). Ježíš by se jistě nerozpakoval, kdyby to bylo nutné, postupovat pevně a ostře proti každé vzpouře a zpronevěře na Božím slově. Nicméně byl především nositelem radostné zvěsti pro chudé a svými skutky i divy zjevoval spasitelskou vůli Boha, milosrdného Otce. 4) Odpověď, kterou dává Ježíš Janovi, obsahuje ještě další zajímavý aspekt: Ježíš vylučuje to, aby se veřejně prohlásil Mesiášem. V dobovém společenském kontextu byl tento titul dosti mnohoznačný a lidé jej pojímali v politickém smyslu. Ježíš proto dává přednost tomu, aby svědectví o něm vydávala jeho díla. Chtěl tak opravdu přesvědčit a vzbudit v Janovi víru. 5) Nicméně v evangeliích nechybějí zvláštní epizody, jako například rozhovor se Samařankou v Janově evangeliu. Této ženě, která mu říká: Vím, že má přijít Mesiáš, nazvaný Kristus. Ten, až přijde, oznámí vám všechno. Na to jí řekl Ježíš: Já jsem to, který s tebou mluvím. (Jan 4,25-26) Podle kontextu tohoto rozhovoru Ježíš Samařanku, u níž postřehl otevřenost k naslouchání, přesvědčil, protože tato žena si po návratu do města pospíšila, aby lidem podala zprávu: Pojďte se podívat na člověka, který mi řekl všechno, co jsem udělala. Snad je to Mesiáš? (Jan 4,29) Mnozí Samařané po tomto proslovu vyšli za Ježíšem, naslouchali mu, a pak z toho vyvodili: Víme, že je to skutečně Spasitel světa. (Jan 4,42) 6) Mezi obyvateli Jeruzaléma však Ježíšova slova a jeho zázraky vyvolávaly otázky ohledně jeho mesiášství. Někteří vylučovali, že by mohl být Mesiášem: Jenomže o tomhle víme, odkud je. Ale až přijde Mesiáš, nebude nikdo vědět, odkud je. (Jan 7,27) Jiní ale tvrdili: Bude Mesiáš, až přijde, konat více znamení, než vykonal on? (Jan 7,31) Není to snad syn Davidův? (Mt 12,23) Do celé záležitosti zasáhlo synedrium, když rozhodlo, aby každý, kdo Ježíše vyzná jako Mesiáše, byl vyloučen ze synagogy (Jan 9,22). 7) Nyní jsme tedy schopni hlouběji porozumět klíčovému významu rozhovoru mezi Ježíšem a apoštoly poblíž Césareje Filipovy. Ježíš... se ptal svých učedníků: Za koho mne lidé pokládají? Řekli

20 20 / 195 mu: Za Jana Křtitele, jiní za Eliáše, jiní za jednoho z proroků. Zeptal se jich: A za koho mě pokládáte vy? Petr mu odpověděl: Ty jsi Mesiáš! (Mk 8,27-29; srov. také Mt 16,13-16; Lk 9,18-21.) 8) Podle Matoušova evangelia tato odpověď dává Ježíšovi příležitost předpovědět Petrův primát v budoucí církvi (srov. Mt 16,18). Podle Marka Ježíš po Petrově odpovědi přísně apoštolům zakázal, aby to o něm nikomu neříkali (Mk 8,30). Z toho smíme vyvodit nejenom to, že Ježíš se neprohlašoval za Mesiáše, ale také to, že si nepřál ani to, aby apoštolové rozšiřovali zvěst o jeho pravé totožnosti. Přál si totiž, aby jeho současníci došli k tomuto poznání na základě jeho skutků a na podkladě naslouchání jeho učení. Skutečnost, že apoštolové byli přesvědčeni o tom, co Petr vyjádřil ve jménu všech, když prohlásil Ty jsi Mesiáš, dokazuje, že Ježíšova slova a jeho skutky představovaly dostatečný základ, o nějž se mohla víra v Ježíše jako Mesiáše opřít a na němž se mohla dále rozvíjet. 9) To, co v Markově a Matoušově evangeliu následuje po zmíněném rozhovoru, je ještě výmluvnější, pokud jde o Ježíšovo smýšlení o svém vlastním mesiášství (srov. Mk 8,31-33; Mt 16,21-23). Ježíš těsně poté, co apoštolové vyznali víru v něho,... je začal poučovat, že Syn člověka bude muset mnoho trpět, že bude zavržen od starších, velekněží a učitelů Zákona, že bude zabit, ale po třech dnech že vstane z mrtvých (Mk 8,31). A Marek dodává, že o tom mluvil otevřeně (Mk 8,32). Dále se v tomtéž evangeliu dozvídáme, že Petr si ho vzal stranou a začal mu to rozmlouvat (Mk 8,32). Podle Matouše byla Petrova výtka ještě naléhavější: Bůh uchovej, Pane! To se ti nikdy nestane. (Mt 16,22) A tady je Mistrova reakce: Jdi mi z očí, satane! Neboť nemáš na mysli věci božské, ale lidské. (Mk 8,33; srov. Mt 16,23) 10) V této Mistrově výtce adresované Petrovi lze postřehnout jakousi vzdálenou ozvěnu pokušení na poušti, kterým Ježíš prošel na počátku svého veřejného působení (srov. Lk 4,1-13), když ho satan chtěl odvrátit od důsledného plnění Boží vůle. Apoštolové, kteří vyznali víru v Ježíšovo mesiášské poslání Petrovými slovy Ty jsi Kristus, nedokázali se úplně osvobodit od příliš pozemského a lidského pojímání Mesiáše, když měli přijmout to, že by Mesiáš měl trpět a položit vlastní život. Ještě v okamžiku nanebevstoupení se budou ptát: Obnovíš teď, Pane, v Izraeli království? (srov. Sk 1,6) 11) Právě tváří v tvář tomuto postoji Ježíš reaguje velmi rozhodně a přísně. Nese v sobě vědomí vlastního mesiášského poslání, které odpovídá zpěvům o Služebníku Hospodinově z knihy Izaiáš a zejména tomu, co prorok napsal o Služebníkově utrpení: Vyrostl před ním jako proutek, jak oddenek z vyprahlé země, neměl vzhled ani důstojnost... Byl v opovržení, kdekdo se ho zřekl, muž plný bolestí, zkoušený nemocemi, jako ten, před nímž si člověk zakryje tvář, tak opovržený, že jsme si ho nevážili. Byly to však naše nemoci, jež nesl, naše bolesti na sebe vzal,...byl proklán pro naši nevěrnost, zmučen pro naši nepravost. (Iz 53,2-5) Ježíš důsledně hájil tuto pravdu o Mesiáši, kterou chtěl naplnit až do posledních důsledků, vždyť taková byla spasitelská vůle jeho Otce: Tím, co zakusí, získá můj spravedlivý služebník spravedlnost mnohým. (Iz 53,11) Tak připravoval sebe sama i svoje blízké na událost, v níž mesiášské tajemství nalezne svoje vyvrcholení na Velikonoce, tehdy zemře a vstane z hrobu.

CO O NĚM ŘÍKAJÍ ZE STARÉHO ZÁKONA

CO O NĚM ŘÍKAJÍ ZE STARÉHO ZÁKONA úvodní stránka strana - 1 - CO O NĚM ŘÍKAJÍ ZE STARÉHO ZÁKONA NĚKTERÁ PROROCTVÍ A NĚKTERÉ OBRAZY se zdůrazněním toho: kým je co pro nás vykonal a co z toho pro nás vyplývá použit... ekumenický a kralický

Více

Klasické náměty ve výtvarném umění

Klasické náměty ve výtvarném umění Narození Ježíše Krista VV-1 Náměty DUM č. 3 tercie osmiletého studia Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Gymnázium Sušice - Brána vzdělávání II Mgr. B. Skrbková Gymnázium Sušice Narození Ježíše

Více

NESNESITELNÁ RYCHLOST SPASENÍ - LK 23,32-43

NESNESITELNÁ RYCHLOST SPASENÍ - LK 23,32-43 LABEM BIBLICKÉ SPOLEČENSTVÍ KŘESŤANŮ ÚSTÍ NAD NESNESITELNÁ RYCHLOST SPASENÍ - LK 23,32-43 Spasní na poslední chvíli 32 Spolu s ním byli vedeni na smrt ještě dva zločinci. 33 Když přišli na místo, které

Více

Hlavní celebrant s rozpjatýma rukama říká:

Hlavní celebrant s rozpjatýma rukama říká: Primice P. Jakuba Vavrečky 12. července 2014 5 EUCHARISTICKÁ MODLITBA Hlavní celebrant s rozpjatýma rukama říká: Děkujeme ti, svatý Otče, a vyznáváme, že jsi veliký a žes všechna svá díla učinil v moudrosti

Více

JEŽÍŠ KRISTUS BYL POČAT Z DUCHA SVATÉHO A NARODIL SE Z MARIE PANNY

JEŽÍŠ KRISTUS BYL POČAT Z DUCHA SVATÉHO A NARODIL SE Z MARIE PANNY 1 JEŽÍŠ KRISTUS BYL POČAT Z DUCHA SVATÉHO A NARODIL SE Z MARIE PANNY Úvodem Jsem si vědom potíží při hledání odpovědi na pravdy naši víry Potíže, jaké pociťovali mnozí Ježíšovi současníci, zůstávají nadále

Více

Název: KŘESŤANSTVÍ. Autor: Horáková Ladislava. Předmět: Dějepis. Třída: 6.ročník. Časová dotace:1 2 vyučovací hodiny

Název: KŘESŤANSTVÍ. Autor: Horáková Ladislava. Předmět: Dějepis. Třída: 6.ročník. Časová dotace:1 2 vyučovací hodiny Název: KŘESŤANSTVÍ Autor: Horáková Ladislava Předmět: Dějepis Třída: 6.ročník Časová dotace:1 2 vyučovací hodiny Ověření: 10.5. a 16.5.2012 v 6.A a 6.B Metodické poznámky: prezentace je určena pro 6. ročník

Více

UVEDENÍ DO MODLITBY KRISTOVA RŮŽENCE

UVEDENÍ DO MODLITBY KRISTOVA RŮŽENCE KRISTŮV RŮŽENEC 1 UVEDENÍ DO MODLITBY KRISTOVA RŮŽENCE Bůh každého z nás volá a vede. Každý na toto volání odpovídá podle rozhodnutí svého srdce v osobním projevu své modlitby. Křesťanství zná tři výrazové

Více

Dobrý Bože, ty nechceš, aby někdo z lidí navěky zahynul, s důvěrou svěřujeme do tvých rukou prosby za celý svět. Tobě buď chvála na věky věků. Amen.

Dobrý Bože, ty nechceš, aby někdo z lidí navěky zahynul, s důvěrou svěřujeme do tvých rukou prosby za celý svět. Tobě buď chvála na věky věků. Amen. Slavnost Narození Páně 25. prosince (vigilie, v den slavnosti) V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jednorozeného Syna, abychom měli život skrze něho. S touto vírou se modleme

Více

Epištola Židům. část - 3. Ježíš je hoden větší slávy než Mojžíš (viz Žd 3,3)

Epištola Židům. část - 3. Ježíš je hoden větší slávy než Mojžíš (viz Žd 3,3) Epištola Židům část - 3. Ježíš je hoden větší slávy než Mojžíš (viz Žd 3,3) Podklady: Nedělní kázání: 19. 07. 2015 Téma: Ježíš je hoden větší slávy než Mojžíš. Použit: Český studijní překlad Bible Sloužil:

Více

NOVÉNA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ

NOVÉNA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ NOVÉNA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ (pro soukromou pobožnost) 1.den Modleme se za celé lidstvo Nejmilosrdnější Ježíši, jehož vlastností je slitování a odpuštění, nehleď na naše hříchy, ale na důvěru, kterou

Více

Informace ke slavení

Informace ke slavení Informace ke slavení Čtyři oltáře jsou inspirovány čtyřmi oblastmi, o nichž se ve farnostech také konají katecheze. Podle místních podmínek je možné použít všechna čtyři zastavení, nebo z nich vybrat jen

Více

Základní principy křesťanství

Základní principy křesťanství STUDIJNÍ PRACOVNÍ SEŠIT PRO UČITELE A STUDENTY Základní principy křesťanství ZÁKLADNÍ BIBLICKÉ NAUKY (I) autor ROBERT HARKRIDER MLUVÍ, KDE MLUVÍ BIBLE A MLČÍ, KDE MLČÍ BIBLE TÉMA BIBLE OBECNÉ INFORMACE

Více

Otče náš.. 3 Zdrávas Maria 3 Andělé Boží, strážce můj 4 Zdrávas Královno. 5 Pod ochranu tvou. 6 Svatý Michaeli archanděli.. 7 Věřím v jednoho Boha.

Otče náš.. 3 Zdrávas Maria 3 Andělé Boží, strážce můj 4 Zdrávas Královno. 5 Pod ochranu tvou. 6 Svatý Michaeli archanděli.. 7 Věřím v jednoho Boha. 1 KNÍŽKA MODLITEB Otče náš.. 3 Zdrávas Maria 3 Andělé Boží, strážce můj 4 Zdrávas Královno. 5 Pod ochranu tvou. 6 Svatý Michaeli archanděli.. 7 Věřím v jednoho Boha. 8 Srdce Ježíšovo a Mariino 9 Modlitba

Více

ADVENT 2012. Bůh přichází ke mně já přicházím k Bohu. 2. neděle adventní/část 1

ADVENT 2012. Bůh přichází ke mně já přicházím k Bohu. 2. neděle adventní/část 1 ADVENT 2012 Bůh přichází ke mně já přicházím k Bohu 2. neděle adventní/část 1 1. čtení (Baruch 5,1-9) Svlékni ze sebe, Jeruzaléme, roucho své žalosti a soužení a oblékni se v ozdobu věčné slávy, kterou

Více

Tabulace učebního plánu

Tabulace učebního plánu Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Náboženství Ročník: Prima Očekávané školní výstupy (kompetence) Učivo (osnovy) Přesahy a vazby (mezipředmětové vztahy, průřezová témata)

Více

B12. poznejbibli. Narodil se Syn. biblické příběhy pro mladé

B12. poznejbibli. Narodil se Syn. biblické příběhy pro mladé Vyplň následující údaje Věk: datum narození: Jméno: Adresa: e-mail: poznejbibli biblické příběhy pro mladé Vedoucí skupiny: 1. studie Vánoční zázrak Narodil se Syn další doporučená čtení: izaiáš 7,14 a

Více

MNOH HLASU JEDNA VI RA. Felix Porsch ---

MNOH HLASU JEDNA VI RA. Felix Porsch --- MNOH HLASU Felix Porsch JEDNA --- VI RA ZVON ČESKÉ KATOLICKÉ NAKLADATELSTVí PRAHA 1993 OBSAH Předmluval5 POVELlKONOČNÍ NOVÝ ZAČÁTEK: PRVNÍ SVĚDECTVÍ VÍRY O KRISTU Místo vzniku novozákonních knih: křesťanské

Více

Slovo Boží přišlo k prorokovi Williamu Marrionu Branhamovi. Ježíš Kristus je Bůh

Slovo Boží přišlo k prorokovi Williamu Marrionu Branhamovi. Ježíš Kristus je Bůh Slovo Boží přišlo k prorokovi Williamu Marrionu Branhamovi Ježíš Kristus je Bůh Slovo Boží přišlo k prorokovi Williamu Marrionu Branhamovi Ježíš Kristus je Bůh No, a to je to zjevení Ježíš Kristus je Bůh.

Více

Zivot Pána Ježíše. podle evangeliamatouše, Marka, Lukáše a Jana. Príbeh zacínájeho narozením v malém meste Betléme.

Zivot Pána Ježíše. podle evangeliamatouše, Marka, Lukáše a Jana. Príbeh zacínájeho narozením v malém meste Betléme. b v Zivot Pána Ježíše podle evangeliamatouše, Marka, Lukáše a Jana. [ Príbeh zacínájeho narozením v malém meste Betléme. @ 1987 David C. Cook Publishing Co., Elgin,II 60120 rv L Josef a Marie milovali

Více

Roční cyklus A: Čtvrtek po slavnosti Seslání Ducha Svatého Ježíše Krista, nejvyššího a věčného kněze Svátek 1. ČTENÍ Gn 22, 9-18 Oběť našeho praotce Abraháma. Čtení z první knihy Mojžíšovy. Abrahám a Izák

Více

LITURGIE BÍLÉ SOBOTY

LITURGIE BÍLÉ SOBOTY LITURGIE BÍLÉ SOBOTY LITURGIE BÍLÉ SOBOTY ÚVOD: Proto jsme přemýšleli, jak dětem a mládeži a možná i mnohým dospělým usnadnit pochopení liturgie Bílé soboty. Tak vznikla tato pomůcka, která se snaží komentáři

Více

GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU

GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU Autor: Mgr. Lukáš Boček Datum: 30.9.2012 Ročník: kvinta Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura Tematický okruh: Literární komunikace

Více

2. třída - Poznáváme Boží lásku

2. třída - Poznáváme Boží lásku 2. třída - Poznáváme Boží lásku Vazba učiva 2. ročníku na klíčové kompetence: Kompetence k učení V tematickém celku věnovaném stvoření a počátkům dějin spásy žáci získávají základy lidského a křesťanského

Více

Kain a Ábel (Gn 4,1-16)

Kain a Ábel (Gn 4,1-16) Kain a Ábel (Gn 4,1-16) 4:1 I poznal člověk svou ženu Evu a ta otěhotněla a porodila Kaina. Tu řekla: "Získala jsem muže, a tím Hospodina." 2 Dále porodila jeho bratra Ábela. Ábel se stal pastýřem ovcí,

Více

Ježíšovo narození. Texty na tento týden L 1,1 4.11 17.30 33; 2,4 7.27 32

Ježíšovo narození. Texty na tento týden L 1,1 4.11 17.30 33; 2,4 7.27 32 Týden od 29. března do 4. dubna 2015 1 Texty na tento týden L 1,1 4.11 17.30 33; 2,4 7.27 32 Základní verš Neboť u Boha není nic nemožného. (L 1,37) Lukáš napsal své evangelium především pro pohany. I

Více

Neděle 02.08.2015. Přistupujme tedy s důvěrou k trůnu milosti. Žd 4,16

Neděle 02.08.2015. Přistupujme tedy s důvěrou k trůnu milosti. Žd 4,16 Neděle 02.08.2015 Přistupujme tedy s důvěrou k trůnu milosti. Žd 4,16 Úvodní slovo Zjevení 7,9-17 Zj 7,9-10 Potom jsem uviděl, a hle, veliký zástup, který nikdo nemohl spočítat, ze všech národů, kmenů,

Více

NEŠPORY SLAVNOST VŠECH SVATÝCH

NEŠPORY SLAVNOST VŠECH SVATÝCH NEŠPORY SLAVNOST VŠECH SVATÝCH (revidovaná verze) Kněz: Lid: Bo Slyš Lid (Kněz): - že, po na - še vo ÚVODNÍ VERŠ - spěš mi Sláva Otci i Synu, * (Lid): - lá - ní! i po - moc! na chu té Du- sva - - mu, jako

Více

neposlušnost porušenost Smrt (Satan) vládne od Adama i nad těmi, kdo hřeší jiným způsobem než Adam. (Řím. 5,14)

neposlušnost porušenost Smrt (Satan) vládne od Adama i nad těmi, kdo hřeší jiným způsobem než Adam. (Řím. 5,14) 3 PLÁN ZÁCHRANY 1 EVANGELIUM V předcházejícím oddíle jsem se pokusil vysvětlit dvojí povahu hříchu, neposlušnost a porušenost. Vysvětlil jsem, že Bůh stvořil člověka obdařeného svobodnou vůlí, která umožnila

Více

OBSAH MODLITEB. I. Krátké modlitby. 1. Modlitba o spásu. 2. Modlitba agnostiků a ateistů. 3. Modlitba za obrácení nevěřících.

OBSAH MODLITEB. I. Krátké modlitby. 1. Modlitba o spásu. 2. Modlitba agnostiků a ateistů. 3. Modlitba za obrácení nevěřících. OBSAH MODLITEB I. Krátké modlitby 1. Modlitba o spásu. 2. Modlitba agnostiků a ateistů. 3. Modlitba za obrácení nevěřících. 4. Modlitba pro nevěřící při Varování I. 5. Modlitba pro nevěřící při Varování

Více

Ženy v korintském sboru

Ženy v korintském sboru Ženy v korintském sboru 1. Ježíši krásný, panovníku jasný, Boží i lidský synu, tebe milovat a oslavovat žádám každou hodinu. 2. Krásné jsou kraje, pole, luhy, háje, zavítá-li jarní čas: nad vše vezdejší

Více

Za novou evangelizaci

Za novou evangelizaci Za novou evangelizaci Vstupní antifona Srov. Žl 105 (104), 3-5 Uvažujte o Hospodinu a jeho moci, hledejte ho a pamatujte na divy, které učinil. Vstupní modlitba Bože, tys mocí Ducha Svatého poslal své

Více

Bibliografie (výběr) Benedikta XVI.

Bibliografie (výběr) Benedikta XVI. Bibliografie (výběr) Benedikta XVI. Apoštol Ježíše Krista: promluvy o svatém Pavlovi. V Kostelním Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2009. 139 s. Jazyk originálu: Benedetto XVI, In cammino sotto la guida

Více

Vedení pastoračního rozhovoru s nemocnými. ThLic. Michal Umlauf CMTF UP Olomouc Maltézská pomoc, o. p. s.

Vedení pastoračního rozhovoru s nemocnými. ThLic. Michal Umlauf CMTF UP Olomouc Maltézská pomoc, o. p. s. Vedení pastoračního rozhovoru s nemocnými ThLic. Michal Umlauf CMTF UP Olomouc Maltézská pomoc, o. p. s. Radost a naděje, smutek a úzkost lidí naší doby, zvláště chudých a všech, kteří nějak trpí, je i

Více

Judaista spíše odborník na judaismus, obor judaistika. Nutno odlišit Izrael jako biblický a historický Boží lid od novodobého státu Izrael.

Judaista spíše odborník na judaismus, obor judaistika. Nutno odlišit Izrael jako biblický a historický Boží lid od novodobého státu Izrael. Judaismus Důležité výrazy k judaismu Podle biblického vyprávění 12 kmenů izraelského lidu, kmen Juda (s částí kmene Lévi) přežil babylonské zajetí a reprezentuje Izrael; judaismus od kmene Judovců, české

Více

Novéna ke sv. Terezii z Avily. panně, řeholnici a učitelce církve

Novéna ke sv. Terezii z Avily. panně, řeholnici a učitelce církve Novéna ke sv. Terezii z Avily panně, řeholnici a učitelce církve Svatá Terezie se narodila 28. března 1515 ve španělské Avile. Matka jí zemřela v pouhých čtrnácti letech, a tak ji vychovával její zbožný

Více

Bible z řeckého výrazu /τὰ βιβλíα -ta biblia/ neboli knihy,svitky. Papýrusové svitky se vyráběly ve starověkém fénickém městě. zvaném Byblos,které se

Bible z řeckého výrazu /τὰ βιβλíα -ta biblia/ neboli knihy,svitky. Papýrusové svitky se vyráběly ve starověkém fénickém městě. zvaném Byblos,které se BIBLE Bible z řeckého výrazu /τὰ βιβλíα -ta biblia/ neboli knihy,svitky. Papýrusové svitky se vyráběly ve starověkém fénickém městě. zvaném Byblos,které se na tuto výrobu specializovalo. Další označení

Více

Případ Desatera přikázání

Případ Desatera přikázání Představ si svět bez zákona Existovala by spravedlnost? Co kdyby nebylo žádného trestu za přestoupení zákona? Byl by jsi v klidu? Byl by jsi šťastný nebo šťastná v takovém světě?... šťastný je ten, kdo

Více

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33 Křesťanství 2 M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Podoby náboženství 1. Katolicismus - nejrozšířenější skupinou v křesťanství. V nejširším smyslu slova sem patří všechny církve, které si nárokují všeobecnost,

Více

Úřední věstník Evropské unie

Úřední věstník Evropské unie 23.9.2003 CS 179 2. VOLNÝ POHYB OSOB A. SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ iv) za oddíl J. ITÁLIE se vkládají nové oddíly, které znějí: 1. 31971 R 1408: Nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování

Více

ANTIFONY ADVENTNÍ A VÁNOČNÍ K DOBĚ. které chybí v LH I z r. 1976

ANTIFONY ADVENTNÍ A VÁNOČNÍ K DOBĚ. které chybí v LH I z r. 1976 ANTIFONY K DOBĚ ADVENTNÍ A VÁNOČNÍ které chybí v LH I z r. 1976 *2 D O B A A D V E N TNÍ I A Ž D O 1 6. P R O S I N C E PRVNÍ NEDĚLE ADVENTNÍ Žaltář 1. týdne A. 1. Hlásejte všem lidem: Hle přijde Bůh,

Více

Já jsem dveře (J 10:7, 9)

Já jsem dveře (J 10:7, 9) Já jsem dveře (J 10:7, 9) - pomodlit se za kázání ÚČEL KÁZÁNÍ: Ukázat, že Ježíš Kristus je Jahve a jako takový má veškerou moc na nebi i na zemi. HOMILETICKÁ MYŠLENKA: Ježíš Kristus je Jahve (Hospodin),

Více

přírodní (kmenové) náboženství šamana

přírodní (kmenové) náboženství šamana Světová náboženství Úvod již pravěcí lidé uctívali přírodní živly, zvířata i totemy jako božstva dodnes žijí ve světě kmeny, které vyznávají přírodní (kmenové) náboženství (důležitá postava šamana) náboženství

Více

POSTNÍ DOBA ČLOVĚK BYL STVOŘEN, ABY BYL PŘÍTELEM BOHA

POSTNÍ DOBA ČLOVĚK BYL STVOŘEN, ABY BYL PŘÍTELEM BOHA POSTNÍ DOBA Popeleční středa je výjimečný den. Den usebranosti a reflexe. Vydáváme se v něm totiž na cestu postní dobou, která se vyznačuje nasloucháním Božímu slovu, modlitbou a pokáním. ČLOVĚK BYL STVOŘEN,

Více

Tento zákon se ozývá v jeho svědomí.

Tento zákon se ozývá v jeho svědomí. Svým rozumem člověk poznává hlas Boha, který ho stále volá, aby miloval a konal dobro a vyhýbal se zlu. Tento zákon se ozývá v jeho svědomí. 2. vatikánský koncil, Gaudium et spes 22 Základní pravdy víry

Více

Obsah. Bez přestání se modlete 5

Obsah. Bez přestání se modlete 5 Obsah Bez přestání se modlete 5 MODLITBA ŽALMY 7 Blaze tomu, kdo nechodí, jak mu radí bezbožní 8 Vyslechni mě, když volám 9 Hospodin je můj pastýř, nic nepostrádám 10 Jen v Bohu odpočívá má duše 11 Bože,

Více

ŽIVOT PO ŽIVOTĚ A BIBLE. Strašnice Středa 3.dubna 2013

ŽIVOT PO ŽIVOTĚ A BIBLE. Strašnice Středa 3.dubna 2013 ŽIVOT PO ŽIVOTĚ A BIBLE Strašnice Středa 3.dubna 2013 Univerzální vlastnosti lidstva VE VŠECH KULTURÁCH V KAŽDÉM ČLOVĚKU Touha po životě Obava z budoucna Strach ze smrti Tajemno co je po smrti? Je nějaká

Více

Modlitba před svátostí smíření

Modlitba před svátostí smíření Modlitby Modlitba před svátostí smíření Bože, přesto, že jsi dopředu věděl, kolikrát a jak moc Tě zradíme, daroval jsi nám svobodnou vůli k rozhodování. Odpusť, když jsme tento Tvůj dar zneužili pro konání

Více

MODLI SE TO NEJTĚŽŠÍ JE ZA SVOU SMRT SPRÁVNĚ ZEMŘÍT. JE TO ZKOUŠKA, JÍŽ NIKDO NEUNIKNE. MODLI SE O SÍLU PRO TUTO ZKOUŠKU...

MODLI SE TO NEJTĚŽŠÍ JE ZA SVOU SMRT SPRÁVNĚ ZEMŘÍT. JE TO ZKOUŠKA, JÍŽ NIKDO NEUNIKNE. MODLI SE O SÍLU PRO TUTO ZKOUŠKU... MODLI SE ZA SVOU SMRT TO NEJTĚŽŠÍ JE SPRÁVNĚ ZEMŘÍT. JE TO ZKOUŠKA, JÍŽ NIKDO NEUNIKNE. MODLI SE O SÍLU PRO TUTO ZKOUŠKU... Dag Hammarskjöld (1905-1961) švédský spisovatel a diplomat, generální tajemník

Více

Ekumenická liturgie z Limy Praha - Vinohrady LP 1998, verze 2

Ekumenická liturgie z Limy Praha - Vinohrady LP 1998, verze 2 Ekumenická liturgie z Limy Praha - Vinohrady LP 1998, verze 2 (P = předsedající, S = SBOR) I.Úvod 1) Úvodní zpěv 2)Pozdrav P: Milost našeho Pána Ježíše Krista, láska Boží a obecenství Ducha svatého s vámi

Více

Novéna k Panně Marii Lurdské

Novéna k Panně Marii Lurdské Novéna k Panně Marii Lurdské Ať by byla naše situace mnohdy i beznadějná, touto novénou vždy získáme zvláštní milosti, které nám přinesou klid a posilu. Je však důležité, abychom si uvědomili, že její

Více

Léto milostivé (Lk 4. 16-21) Litomyšl 18.8. 2013

Léto milostivé (Lk 4. 16-21) Litomyšl 18.8. 2013 Léto milostivé (Lk 4. 16-21) Litomyšl 18.8. 2013 introit Ž 117 čtení Lv 25.1-17 text Lk 4.16-30 poslání Ef 2.4-14 písně 163, 680, 694, 422, 685 163 Hospodin sám národů Bůh 680 Nás zavolal jsi, Pane 694

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632. 32 - Využití ICT při hodinách občanské nauky

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632. 32 - Využití ICT při hodinách občanské nauky VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

Ježíš Kristus. Ježíš Kristus uprostřed světa. Interiorizace základních postojů člověka k Ježíši Kristu

Ježíš Kristus. Ježíš Kristus uprostřed světa. Interiorizace základních postojů člověka k Ježíši Kristu Ježíš Kristus Téma: Cíl: Obsah: Časová dotace: Doporučený věk: Ježíš Kristus uprostřed světa Interiorizace základních postojů člověka k Ježíši Kristu Meditace a aktivity vedoucí k nalezení a pochopení

Více

ukázky textů obrazová příloha III/2-CJ1/1.4/Šv

ukázky textů obrazová příloha III/2-CJ1/1.4/Šv ukázky textů obrazová příloha III/2-CJ1/1.4/Šv 1. Opakování 2. Nový zákon obecná charakteristika 3. Evangelia 4. Epištoly 5. Zjevení Janovo 6. Použitá literatura a zdroje Co již víme o Bibli? základní

Více

SVATEBNÍ OBŘAD V KOSTELE ODDAVKY

SVATEBNÍ OBŘAD V KOSTELE ODDAVKY SVATEBNÍ OBŘAD V KOSTELE ODDAVKY Svatební obřad bude beze mše svaté tzv. oddavky. Jelikož jeden z vás je nepokřtěný, vaše manželství, které uzavřete, bude sice církevně-kanonické, avšak nebude svátostné.

Více

Učení o smíření Církevní dogmatiky Karla Bartha. Úvodní teze paragrafů. 1 IV/1 (1953)

Učení o smíření Církevní dogmatiky Karla Bartha. Úvodní teze paragrafů. 1 IV/1 (1953) Učení o smíření Církevní dogmatiky Karla Bartha. Úvodní teze paragrafů. 1 Barth, Karl. Kirchliche Dogmatik IV/1-3, Zollikon-Zürich, 1953-1959. IV/1 (1953) 13. kapitola: předmět a problémy učení o smíření

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Dějepis Sada:

Více

PROČ A JAK SE MODLIT MÁME JISTOTU, KŘÍŽOVOU CESTU? ŽE NA ŽIVOT NEJSME SAMI

PROČ A JAK SE MODLIT MÁME JISTOTU, KŘÍŽOVOU CESTU? ŽE NA ŽIVOT NEJSME SAMI PROČ A JAK SE MODLIT KŘÍŽOVOU CESTU? (zpracováno podle Vojtěcha Kodeta) MÁME JISTOTU, ŽE NA ŽIVOT NEJSME SAMI Již dva tisíce let nás posiluje jistota víry, že na život nejsme sami. Těsně před svým návratem

Více

ÚKON ZASVĚCENÍ NEPOSKVRNĚNÉMU SRDCI PANNY MARIE

ÚKON ZASVĚCENÍ NEPOSKVRNĚNÉMU SRDCI PANNY MARIE ÚKON ZASVĚCENÍ NEPOSKVRNĚNÉMU SRDCI PANNY MARIE pro kněze Mariánského kněžského hnutí Panno Maria Fatimská, Matko milosrdenství, Královno nebe a země, Útočiště hříšníků, my, kteří patříme k Mariánskému

Více

Soused konečně otevřel dveře a řekl, aby byl zticha a nebudil mu děti: Dám ti třeba i dva chleby, jen rychle zase jdi!

Soused konečně otevřel dveře a řekl, aby byl zticha a nebudil mu děti: Dám ti třeba i dva chleby, jen rychle zase jdi! JEŽÍŠ UČITEL Když začal Ježíš kázat, učil lidi, co mají dělat, aby byli dobří, a aby jim za to Pán Bůh žehnal. Říkal lidem: Máte v nebi dobrého Otce. Mějte ho rádi a takto se k němu modlete: Otče náš,

Více

Několik informací ke křtu dítěte

Několik informací ke křtu dítěte Několik informací ke křtu dítěte Církev dostala poslání hlásat evangelium a křtít. Proto již od počátku křtila nejen dospělé, nýbrž i děti. V pochopení slov Páně: Nenarodí-li se kdo znovu z vody a Ducha

Více

Spasení jediné řešení

Spasení jediné řešení Týden od 21. do 27. října 4 Texty na tento týden: Ř 5,12; Ef 1,3 5; Ř 6,8; 5,8; Ef 2,8.9; 2K 5,17 Základní verš Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul,

Více

Modlitby za kněze a kněžská povolání. (první čtvrtek v měsíci)

Modlitby za kněze a kněžská povolání. (první čtvrtek v měsíci) Modlitby za kněze a kněžská povolání (první čtvrtek v měsíci) 1. Výstav Nejsvětější svátosti Věřící zpívají hymnus o oltářní svátosti nebo jinou eucharistickou píseň. Mezitím kněz okuřuje Nejsvětější svátost.

Více

Zpravodaj pražské farní obce starokatolické církve. 5. ročník / 1. číslo

Zpravodaj pražské farní obce starokatolické církve. 5. ročník / 1. číslo Zpravodaj pražské farní obce starokatolické církve leden 2010 5. ročník / 1. číslo Slovo úvodem Milí sourozenci v Kristu, vánoční doba, nejkratší v liturgickém roce, končí svátkem Křtu Páně. Setkáváme

Více

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Česká Lípa28. října 2707, příspěvková organizace www.skolalipa.cz

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Česká Lípa28. října 2707, příspěvková organizace www.skolalipa.cz Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Dostupné z: Autor Tematická oblast -Sada 39 Téma Typ materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0880 VY_32_INOVACE_761_Bible_pwp Střední odborná škola a Střední odborné učiliště

Více

Lukášovo evangeliuml. Ježíš vyprávěl lidem, kteří ho následovali, spoustu příběhů. Každý příběh měl zvláštní význam.

Lukášovo evangeliuml. Ježíš vyprávěl lidem, kteří ho následovali, spoustu příběhů. Každý příběh měl zvláštní význam. Vyplň následující údaje Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: úvodní biblické příběhy pro děti PoznejBibli Vedoucí skupiny: 1. Příběh Ztracená ovce Lukáš 15,1-7 3 Klíčový verš: Přečti si Lukáš 15,7 Popros

Více

KONFERENCE Poznámky pro účastníky

KONFERENCE Poznámky pro účastníky PROZKOUMEJTE velké životní otázky KONFERENCE pro účastníky Brno, Česká republika 13. 14. ledna 2012 SETKÁNÍ 1 Vize pro službu mladým lidem SETKÁNÍ 2 Co je Alfa pro mládež? Kurz Alfa pro mládež představuje

Více

Důstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě

Důstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě Důstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě Dokument Papežské rady pro laiky Marta Hošťálková, nemocniční kaplan ve FNOL Důstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě vznik v r. 1999:

Více

NEDĚLE TROJIČNÍ. formulář A2 (bohoslužby bez večeře Páně)

NEDĚLE TROJIČNÍ. formulář A2 (bohoslužby bez večeře Páně) NEDĚLE TROJIČNÍ formulář A2 (bohoslužby bez večeře Páně) ÚVODNÍ ČÁST VSTUPNÍ HUDBA OTEVŘENÍ K: Ve jménu Boha Otce i Syna i Ducha svatého. S: Amen. POZDRAV K: Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána

Více

Začátek lidského smutku

Začátek lidského smutku Bible pro děti představuje Začátek lidského smutku Napsal: Edward Hughes Ilustrovali: Byron Unger; Lazarus Upravili: M. Maillot; Tammy S. Přeložila: Martina Penner Vydala: Bible for Children www.m1914.org

Více

Druhá liturgie Církve československé husitské

Druhá liturgie Církve československé husitské Druhá liturgie Církve československé husitské D: - duchovní (liturg) O: - obec (bohoslužebné shromáždění) PŘÍPRAVNÉ MODLITBY před bohoslužbou Věřící ze shromážděné obce Náš Pane! Ty jsi má pomoc. Ty víš,

Více

Stezka spravedlivých je jako jasné světlo, které svítí stále více a více, dokud nebude pevně založen den

Stezka spravedlivých je jako jasné světlo, které svítí stále více a více, dokud nebude pevně založen den O světle a pravdě a kontextu Probuď se spáči a vstaň z mrtvých a zazáří na tebe Kristus. Efezanům 5:14 1: Rozbor Přísloví 4:18 Stezka spravedlivých je jako jasné světlo, které svítí stále více a více,

Více

Jak je to s Desaterem? 2

Jak je to s Desaterem? 2 Jak je to s Desaterem? 1 Jak je to s Desaterem? Chris Badenhorst Překlad: Pavel Škoda, B.Th. Zdroj: http://www.lifeassuranceministries.org/studies/whataboutthetenc.html Jaká je role zákona v životě křesťana?

Více

Stručný komentář k Základům víry CČSH a některým jejich formulacím

Stručný komentář k Základům víry CČSH a některým jejich formulacím 1 Stručný komentář k Základům víry CČSH a některým jejich formulacím Návrh věroučné sekce naukového výboru VIII. sněmu CČSH Předloha č. 1 Sněmovní centrum CČSH Wuchterlova 5 166 26 Praha 6 e-mail: snem@ccsh.cz

Více

Kompendium. katechismu katolické církve

Kompendium. katechismu katolické církve Kompendium katechismu katolické církve Italský originál: Catechismo della Chiesa Cattolica, Compendio Libreria Editrice Vaticana 2005 Překlad z italštiny: Josef Koláček Text neprošel jazykovou úpravou

Více

ŽIVOT KRISTA PÁNA PODLE ČTYŘ EVANGELIÍ

ŽIVOT KRISTA PÁNA PODLE ČTYŘ EVANGELIÍ ,_.?-.1. ". ul sequamini vestigia eius. (t Pe 2, 21.) ŽIVOT KRISTA PÁNA PODLE ČTYŘ EVANGELIÍ Náčrty rozjímání pro kněze. Svazek V. UMUČENÍ A OSLAVENÍ KRISTA PÁNA. Napsal Th. Dr. BOHUMIL SPÁČIL T. J., profesor

Více

rozplynul a radost rostla. Při uvádění do kontemplativní

rozplynul a radost rostla. Při uvádění do kontemplativní ÚVOD V lidském životě existují okamžiky kontemplace. Během nich zazáří něco, nač člověk vlastně celou dobu čekal. Dávají tušit, že život nám může nabídnout víc než to, co prožíváme v šedé každodennosti.

Více

MONOTEISTICKÁ NÁBOŽENSTVÍ

MONOTEISTICKÁ NÁBOŽENSTVÍ Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 MONOTEISTICKÁ

Více

Knihy. PS056 Bible pro děti kolektiv autorů. Bible svatá podle vydání Kralického z roku 1613. PS029 Bible v českých zemích Merell, Jan

Knihy. PS056 Bible pro děti kolektiv autorů. Bible svatá podle vydání Kralického z roku 1613. PS029 Bible v českých zemích Merell, Jan Stránka 1 z 6 Knihy Seznam knih žánru Písma svatá (150) Novinka!!! Číslo Rezerva Název Autor PS103 Bible dnes a pro nás - Nový zákon Ravik, Slavomír PS102 Bible dnes a pro nás Starý zákon Ravik, Slavomír

Více

ŠABAT. Anotace : významný židovský svátek. Dětský diagnostický ústav, středisko výchovné péče, základní škola, mateřská škola a školní jídelna Liberec

ŠABAT. Anotace : významný židovský svátek. Dětský diagnostický ústav, středisko výchovné péče, základní škola, mateřská škola a školní jídelna Liberec ŠABAT Anotace : významný židovský svátek Dětský diagnostický ústav, středisko výchovné péče, základní škola, mateřská škola a školní jídelna Liberec 6.-9. ročník, 20.října 2012 Autorem materiálu a všech

Více

п ϵтϵoүɴ мⲁⲁϫϵ ммoϥ ϵcⲱтм мⲁⲣϵϥ cⲱтм

п ϵтϵoүɴ мⲁⲁϫϵ ммoϥ ϵcⲱтм мⲁⲣϵϥ cⲱтм ϵтϵoү ⲁⲁϫϵ oϥ ϵcⲱт ⲁⲣϵϥ cⲱт ϥcϩoүoⲣт ϭɪ oүo ɪ ϵтⲁϯ ⲁɪ ϩⲁ oүⲇⲱⲣo ʜ ϵтʙϵ oүϩϵoүⲱ ʜ ϵтʙϵ oүcⲱ ʜ ϵтʙϵ oүϣтʜ ʜ ϵтʙϵ ⲕϵ ϩⲱʙ тϵɪϵɪϵ Nag Hammadi Library Modlitba apoštola Pavla (codex 1 text 1) přeložil Vagrant

Více

1.STAROVĚKÁ LITERATURA. A)Nejstarší písemné památky

1.STAROVĚKÁ LITERATURA. A)Nejstarší písemné památky 1.STAROVĚKÁ LITERATURA A)Nejstarší písemné památky LITERATURA PŘEDNÍHO VÝCHODU ve 4. tisíciletí př. Kr. (před Kristem) se v Mezopotámii objevuje písmo a s ním i psaná literatura (v povodí velkých řek Eufratu,

Více

PROČ JSME VŮBEC TADY hledání smyslu a poslání našeho života

PROČ JSME VŮBEC TADY hledání smyslu a poslání našeho života PROČ JSME VŮBEC TADY hledání smyslu a poslání našeho života 5. část SDÍLENÍ EVANGELIA O KRISU Máme před sebou závěrečnou část našeho setkávání nad objevováním Božích záměrů pro náš život. Dosud jsme hovořili

Více

Zjevení - úvod. Úvod ke knize Zjevení Janovo. Jaký je účel knihy Zjevení? Srpen 2011

Zjevení - úvod. Úvod ke knize Zjevení Janovo. Jaký je účel knihy Zjevení? Srpen 2011 Zjevení - úvod Srpen 2011 Úvod ke knize Zjevení Janovo Kniha Zjevení výrazně ovlivnila křesťanské dějiny. Zejména v dobách krizí. V průběhu dějin vybízela a i dnes vybízí k čistotě víry, hledání Božího

Více

XXX. NEÚNAVNÁ MODLITBA

XXX. NEÚNAVNÁ MODLITBA XXX. NEÚNAVNÁ MODLITBA Škola duchovního života Písmo svaté: Stále se radujte, bez přestání se modlete. Ve všech životních podmínkách děkujte Bohu. Tak to Bůh po Vás chce v Kristu Ježíši. (1Sol 5, 16-18)

Více

Kdo je Ježíš Kristus?

Kdo je Ježíš Kristus? Týden od 12. do 18. dubna 3 Texty na tento týden L 1,30 35; 7,18 22; 9,18 20.25.26.28 35; 22,69.70 Základní verš Řekl jim: A za koho mne pokládáte vy? Petr mu odpověděl: Za Božího Mesiáše. (L 9,20) Odpověď

Více

Bible pro děti. představuje. První Velikonoce

Bible pro děti. představuje. První Velikonoce Bible pro děti představuje První Velikonoce Napsal: Edward Hughes Ilustrovali: Janie Forest Upravili: Lyn Doerksen Přeložila: Jana Jersakova Vydala: Bible for Children www.m1914.org BFC PO Box 3 Winnipeg,

Více

Duch svatý Křest Duchem svatým versus naplnění Duchem Kdy proběhl křest Duchem/v Duchu? Co tento křest znamená? Naplnění Duchem svatým

Duch svatý Křest Duchem svatým versus naplnění Duchem Kdy proběhl křest Duchem/v Duchu? Co tento křest znamená? Naplnění Duchem svatým Duch svatý Křest Duchem svatým versus naplnění Duchem Velmi často diskutovanou otázkou (zejména při styku s charismatickými křesťany) je otázka křtu Duchem svatým. Už jsi byl pokřtěn Duchem svatým? Křest

Více

Bůh je pro nás tajemstvím.

Bůh je pro nás tajemstvím. Vážení a milí poutníci, poutní místo Křemešník patří už dlouhá staletí mezi vyhledávaná poutní místa naší vlasti. Stejně jako v minulosti tak i dnes zde lidé nacházejí ten zvláštní pocit něčeho tajemného,

Více

Velikonoční 7-mi denní modlitební stráž

Velikonoční 7-mi denní modlitební stráž Velikonoční 7-mi denní modlitební stráž Zveme vás, abyste se připojili k 7-mi denní nepřetržité modlitební stráži v modlitební místnosti. Stráž bude probíhat od pátku 27.3. 18:00 hod. do pátku 3.4. 18:00

Více

První liturgie Církve československé husitské

První liturgie Církve československé husitské První liturgie Církve československé husitské (podle patriarchy Karla Farského) D: - duchovní (liturg) O: - obec (bohoslužebné shromáždění) PŘÍPRAVNÉ MODLITBY před bohoslužbou Věřící ze shromážděné obce

Více

C12. poznejbibli. Zaslíbení od Boha. biblické příběhy pro mládež

C12. poznejbibli. Zaslíbení od Boha. biblické příběhy pro mládež Vyplň následující údaje Věk: datum narození: Jméno: Adresa: Vedoucí skupiny: 1. StudIe Narození Krista Zaslíbení od Boha poznejbibli biblické příběhy pro mládež Přečti si: Genesis 3,1-24 Izaiáš 7,14-16

Více

PASTORAČNÍ RADA FARNOSTI (podle stanov vydaných Biskupstvím královéhradeckým)

PASTORAČNÍ RADA FARNOSTI (podle stanov vydaných Biskupstvím královéhradeckým) PASTORAČNÍ RADA FARNOSTI (podle stanov vydaných Biskupstvím královéhradeckým) ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ: 1. Pastorační rada (PR) je poradním a pracovním orgánem faráře, administrátora farnosti (kán.517 1 Kodexu

Více

Křesťanství. Dan Hammer 397876

Křesťanství. Dan Hammer 397876 Křesťanství Dan Hammer 397876 Andrea Kristinová 397719 Martina Veselá 386134 Základní údaje křesťanství je nejrozšířenější náboženský směr, v současnosti 1 200 milionů vyznavačů slovo křesťanství pochází

Více

Betlémská země i nebe (Recitační pásmo dětí na dětské vánoční slavnosti, Huslenky 2012)

Betlémská země i nebe (Recitační pásmo dětí na dětské vánoční slavnosti, Huslenky 2012) Betlémská země i nebe (Recitační pásmo dětí na dětské vánoční slavnosti, Huslenky 2012) Píseň Pásli ovce valaši (všichni) Nebeská zář ( Ema Sívková, Natálka Hajdová, Petr Čech, Andrejka Sívková, Ríša Bubník,

Více

Zpravodaj pražské farní obce starokatolické církve

Zpravodaj pražské farní obce starokatolické církve Zpravodaj pražské farní obce starokatolické církve říjen 2009 3. ročník /10. číslo Děkujeme, ti Bože, náš Otče, za plody naší práce a za úrodu tohoto roku. Děkujeme Ti za to, že ve své dobrotě zachováváš

Více

NEŠPORY. pro slavnost JEŽÍŠE KRISTA KRÁLE ÚVODNÍ VERŠ. Slyš. Sláva Otci i Synu, a na věky. jako byla na počátku i nyní i vždycky, vě ků. A - men.

NEŠPORY. pro slavnost JEŽÍŠE KRISTA KRÁLE ÚVODNÍ VERŠ. Slyš. Sláva Otci i Synu, a na věky. jako byla na počátku i nyní i vždycky, vě ků. A - men. NEŠPORY pro slavnost JEŽÍŠE KRISTA KRÁLE revidovaná verze Kněz: Bo že, po Lid: Kněz: Slyš na ÚVODNÍ VERŠ še vo spěš mi Sláva Otci i Synu, Lid: na po moc! lá ní! i Du chu sva jako byla na počátku i nyní

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_04_05. Mgr. Martin Chovanec. Raný středověk. prezentace

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_04_05. Mgr. Martin Chovanec. Raný středověk. prezentace Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

Zrozen z Marie Panny, pravý Bůh a pravý člověk (katecheze č. 3)

Zrozen z Marie Panny, pravý Bůh a pravý člověk (katecheze č. 3) Zrozen z Marie Panny, pravý Bůh a pravý člověk (katecheze č. 3) Meditace o tajemství Vtělení v osobních dimenzích, které v nás má znovu vzbudit údiv nad Božím milosrdenstvím. Anotace: 1. Boží odpovědí

Více

STVOŘENÍ SVĚTA A ČLOVĚKA, PÁD DO HŘÍCHU

STVOŘENÍ SVĚTA A ČLOVĚKA, PÁD DO HŘÍCHU STRUČNÝ OBSAH BIBLE STVOŘENÍ SVĚTA A ČLOVĚKA, PÁD DO HŘÍCHU (Gn 1,1-3,24) Až jednou (třeba za několik tisíc let) bude někdo zkoumat, co jsme napsali, nebude mu k pochopení stačit, aby si to pouze přečetl.

Více