Mapování hnízdního rozšíření chřástala polního (Crex crex) na Vysočině v roce 2011

Transkript

1 Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, Jihlava, IČ Mapování hnízdního rozšíření chřástala polního (Crex crex) na Vysočině v roce 2011 Filip Hruška, Miroslav Čutka listopad 2011 Tento projekt byl v roce 2011 finančně podpořen programem Ochrana biodiverzity, což je národní program Českého svazu ochránců přírody financovaný Ministerstvem životního prostředí ČR. Děkujeme.

2 Mapování hnízdního rozšíření chřástala polního (Crex crex) na Vysočině v roce 2011 Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Filip Hruška, Miroslav Čutka listopad 2011 Obsah Obsah...2 Úvod...2 Metodika...3 Výsledky...3 Zhodnocení přínosu projektu...5 Literatura...5 Fotodokumentace...5 Úvod Chřástal polní (Crex crex) patří mezi ptačí druhy, u nichž došlo na území ČR v průběhu 20. století k velkým změnám jak v rozšíření, tak zejména v početnosti. Původně byl hojný především v nižších polohách, ale již většina starších zpráv se zmiňuje o jeho ubývání. Drastické snížení početnosti proběhlo zejména v 60. letech, kdy vymizel z řady oblastí. Stal se natolik vzácným ptákem, že v období byl pro ČR odhadnut počet na pouhých volajících samců. Za příčiny tak radikálního poklesu se považují mechanizace, uspíšení senosečí a začínající likvidace luk (ŠŤASTNÝ et al. 2006). Kvůli výraznému poklesu stavů až vymizení v zemích západní a střední Evropy byl chřástal polní zařazen mezi celosvětově ohrožené druhy. V první polovině 90. let zpracoval BirdLife International za přispění ornitologů ze všech zemí Evropy Akční plán pro ochranu chřástala polního v Evropě a tím se druh dostal do centra pozornosti ornitologů a ochranářských organizací. V ČR to byla především Česká společnost ornitologická, pod jejíž záštitou vznikla v roce 1995 Skupina pro výzkum chřástala polního, jejímž cílem je shromáždit údaje o početnosti druhu na území České republiky, údaje o biotopových preferencích a výzkum biologie druhu (BÜRGER et al. 1998). Od roku 2004 probíhá výzkum početnosti a rozšíření chřástala polního také v oblasti Českomoravské vrchoviny. Díky činnosti řady zainteresovaných pozorovatelů bylo podrobně zachyceno navyšování hnízdních stavů související se změnami hospodaření s pozemky po roce Již v roce 1997 bylo v celé České republice zjištěno 1118 volajících samců (BÜRGER et al. 1998). V letech byla početnost odhadnuta na párů, avšak počty můžou mezi jednotlivými roky silně kolísat. Populace chřástala polního je navíc velice citlivá na jakékoliv změny prostředí, a tak nelze vyloučit možnost rychlého průběhu opětovného snížení početnosti při nějakých nepříznivých změnách (ŠŤASTNÝ et al. 2006). 2

3 Metodika Mapování rozšíření a početnosti chřástala polního v rámci tohoto projektu bylo prováděno metodou bodového transektu v době nejvyšší hlasové aktivity, tj. v měsících květnu až červenci v nočních hodinách ( letního času). Celkem bylo stanoveno 15 tras o délce km, přičemž během jedné noci byla vždy provedena kontrola jednoho transektu. Vzdálenost mezi sčítacími body činila 1-3 km (dle reliéfu krajiny) a přesun mezi nimi se uskutečňoval za pomoci automobilu. Kontroly byly prováděny opakovaně 2-3x po celé hnízdní období, ve většině případů za příznivých podmínek, tzn. za bezvětří a beze srážek. Na každém sčítacím bodě byla sledována po dobu 1-2 minut spontánní hlasová aktivita samců při obhajobě teritoria. Pouze na vybraných lokalitách, nebyla-li zjištěna žádná aktivita, byli samci provokováni přehráváním hlasu chřástala polního. Volající samci byli přímo v terénu lokalizováni a jejich pozice zaznamenána pomocí GPS. Při této příležitosti byl rovněž zjišťován druh obývaného biotopu. Získaná data byla zanesena do nálezové databáze AOPK ČR. Výsledky V roce 2011 bylo zmapováno 2050 km2, tj. 30% z celkové rozlohy kraje Vysočina. Zaznamenáno bylo celkem 93 volajících samců (Jihlavsko 42 M, Pelhřimovsko 40 M, Havlíčkobrodsko 5 M, Žďársko 4 M a Třebíčsko 2 M), a to v 52 katastrálních územích: Batelov, Bílý Kámen, Borovná, Branišov, Bystrá, Cejle, Častonín, Častrov, Čejkov, Černov, Dolní Cerekev, Dvorce, Horní Ves, Hybrálec, Chrástov, Jihlávka, Jiřín, Klatovec, Kostelec, Metánov, Milíčov, Mrákotín, Mysletín, Nevcehle, Nová Ves, Opatov, Pančava, Panenská Rozsíčka, Pelec, Předín, Rodinov, Rohozná, Rudolec, Řásná, Řeženčice, Salavice, Sázava, Staré Bříště, Strměchy, Šimanov, Šlapanov, Štěměchy, Švábov, Těšenov, Ústí, Veselá, Větrný Jeníkov, Vlasenice, Vyskytná, Vyskytná nad Jihlavou, Zachotín (viz. mapa 1). Tabulka 1: Souhrnné výsledky Mapovací kvadráty Katastrální území Ptačí lokality na TP chřástal polní Celkem mapováno Přítomnost chřástala polního Početnost chřástala polního na Vysočině v roce 2011 lze označit za rekordní, 93 volajících samců představuje vůbec nejvyšší zaznamenaný počet od roku 2004, kdy byl zahájen pravidelný monitoring druhu. Tuto skutečnost potvrzují rovněž data z Jihlavska, odkud pocházejí nejucelenější údaje o početnosti chřástala polního v rámci kraje Vysočina (viz graf 1). Ačkoliv byl první výskyt volajícího samce zjištěn již 10. května, spadá 78% záznamů do období po 15. červnu. Ve více případech obsadili samci lokalitu až v průběhu července, např. na pravidelně sledované lokalitě Rohozná, Nový Hamr byl první hlasový projev samce zaznamenán teprve 18. července, přičemž tento jedinec zde tokal do 8. srpna. Z hlediska plošného rozšíření je patrné soustředění výskytu v západní části sledovaného území. Největší koncentrace samců chřástala polního byla zjištěna v pramenné oblasti Jankovského potoka na Pelhřimovsku, kde na území o rozloze 60 km2 volalo nejméně 20 samců. Významnější počty chřástalů polních byly dále zaznamenány v oblasti mezi Horní Cerekví a Kamenicí nad Lipou, v severním okolí Horní Cerekve, v Jihlavských vrších a v severozápadní části Jihlavska. Centrum rozšíření leží v rozmezí m n. m. Při výběru hnízdního biotopu dávali samci chřástala polního přednost různým typům luk (50%, n=46), přičemž převažovali louky obhospodařované a pravidelně kosené. Překvapivě vysoké procento samců (44%, n=41) obývalo polní kultury, jako jsou porosty ozimých obilnin (ječmen, pšenice, oves), jetele lučního či hrachu setého. Výjimečně byl chřástal polní zjištěn v prostředí travnatých mezí oddělujících jednotlivé půdní bloky (6%, n=6). 3

4 Mapa 1: Zaznamenané hnízdní rozšíření chřástala polního v roce 2011 (na mapce jsou zobrazena katastrální území obcí v kraji Vysočina; šedě jsou označeny katastry bez záznamu chřástala polního, žlutě katastry s výskytem jednoho samce, oranžově katastry se 2-4 samci a červeně katastry s výskytem 5 a více samců chřástala polního). Graf 1: Vývoj početnosti chřástala polního na Jihlavsku v letech

5 Zhodnocení přínosu projektu Projekt přispívá k poznání současného rozšíření chřástala polního na Českomoravské vrchovině, potažmo celé ČR (získaná data budou součástí zprávy Skupiny pro výzkum chřástala polního v České republice). Již v roce 2008 bylo díky výsledkům předchozích projektů navrženo 18 lokalit k zařazení do tzv. Agroenvironmentálních opatření s názvem Ptačí lokality na travních porostech chřástal polní. Na těchto vybraných lokalitách je po dohodě se zemědělci posunuta seč, tak aby bylo chřástalům umožněno bezpečné vyhnízdění. Data získaná v rámci projektu budou použita k vyhodnocení půdních bloků, které již byly navrženy pro výše zmíněný dotační titul a zároveň poslouží při výběru nových lokalit vhodných k zařazení na příští období, tj Výsledky projektu mají tedy praktický význam při ochraně tohoto celosvětově ohroženého druhu. Literatura BÜRGER P., PYKAL J. & HORA J., 1998: Rozšíření, početnost a výsledky kroužkování chřástala polního (Crex crex) v České republice v letech Sylvia 34: ŠŤASTNÝ K., BEJČEK V. & HUDEC K., 2006: Atlas hnízdního rozšiření ptáků v České republice Aventinum, Praha, 463 s. Fotodokumentace (Pelhřimovsko, Filip Hruška, červenec 2011) Povodí Jankovského potoka na Pelhřimovsku patří mezi nejvýznamnější oblasti výskytu druhu na Vysočině. Na snímku jsou vidět pozdně kosené louky s roztroušenými dřevinami v nivě Jankovského potoka mezi Mysletínem a Zachotínem. 5

6 Také na loukách v okolí Veselé se chřástal polní vyskytuje poměrně početně. (Jihlavsko, Filip Hruška, červen 2011) V okolí vrchu Javořice se chřástal polní vyskytuje zejména na nekosených a podmáčených loukách, kde mu nehrozí vysečení. Na snímku lokalita Bažiny u Klatovce. 6

7 Většina luk v níže položených oblastech bývá na přelomu května a června pokosena, čímž dojde ke ztrátě hnízdního biotopu. Na snímku louka U Vašíčků u Hybrálce (stav z ). V pozadí je vidět pole s ozimou pšenicí kam se samec přesunul po pokosení louky. V některých případech se samci spokojí i s náhradními biotopy menších rozměrů, jako jsou různé meze, travnaté plochy podél železničních náspů apod. Na snímku travnatá mez podél cesty k samotě Nový Hamr u Rohozné. 7