Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta

Transkript

1 Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta DIPLOMOVÁ PRÁCE 2010 TOMÁŠ LANC 1

2 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Filozofická fakulta Katedra sociální práce DIPLOMOVÁ PRÁCE Tomáš LANC Integrovaný záchranný systém a osoby se zdravotním postižením spolupráce organizací sdružujících občany zdravotně postižení s Integrovaným záchranným systémem. Integrated Rescue System and People with Health Disability-Cooperation of Organizations joining People with Helth Disability and Integrated Rescue System. Praha, 2010 Vedoucí práce: Doc. Ing. Dalibor HOLDA,CSc. 2

3 P O D Ě K O V Á N Í Děkuji Doc. Ing. Daliboru HOLDOVI za vedení této diplomové práce a odborné konzultantce Ph. Dr. Daniele VODÁČKOVÉ za cenné rady. 3

4 P r o h l á š e n í Prohlašuji, že tuto diplomovou práci jsem vypracoval samostatně a cituji v ní veškeré prameny, které jsem použil. V Praze dne Podpis: 4

5 Obsah Úvod Projekt Místa pro zaregistrování osob se zdravotním postižením do databáze IZS hl. m. Prahy Představení projektu Cíle projektu Co je IZS a jak funguje Kdo byl v projektu zapojen Organizace podílející se na projektu jejich zaměření a činnost Život 90 Praha, o.s Pražská organizace vozíčkářů (POV), o.s Svaz tělesně postižených v ČR, o.s.; místní organizace Flora Praha Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel Praha (ASNEP), o.s Česká unie neslyšících Praha(ČUN), o.s Sdružení pro komplexní péči při dětské mozkové obrně (SDMO), o.s Všeobecná fakultní nemocnice Karlovo náměstí Praha FOKUS Praha, o.s TyfloCentrum Praha, o.p.s Vývoj projektu Místa pro zaregistrování osob se zdravotním postižením do databáze IZS hl.m. Prahy a průběh registrací I.etapa vývoje projektu listopad 2005 až počátek července II. etapa vývoje projektu červenec 2007 srpen Řízení projektu Průběh registrací Zachraňování osob se zdravotním postižením jak se k této problematice staví složky IZS a další instituce Výzkum Rozhovory s kolegy registrátory Závěr a celkové shrnutí projektu

6 Úvod Tato práce je věnována spolupráci organizací, které sdružují občany se zdravotním postižením a seniory s integrovaným záchranným systémem hl.m. Prahy. V dubnu roku 2007 mi bylo nabídnuto, zda se nechci účastnit projektu Místa pro zaregistrování osob se zdravotním postižením do databáze IZS hl.m.prahy jako registrátor pro osoby s tělesným postižením. Garantem projektu byla Národní rada pro osoby se zdravotním postižením(nrzp). Měl jsem mlhavé informace o tom, že se něco takového připravuje již dříve, ale nedovedl jsem si představit realitu. Koordinátorkou projektu mi bylo řečeno, že registrátor je člověk s nějakým postižením, jehož úkolem je starat se o svou cílovou skupinu. To znamená o lidi, kteří mají stejné nebo podobné postižení jako on sám a nabízet jim možnost dobrovolné registrace do databáze IZS v případě ohrožení. Tato databáze vznikala ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem (dále HZS) HMP a Odborem krizového řízení(dále OKŘ) Magistrátu HMP. Složky IZS by pak měly základní informace o tom, kde se daný člověk nachází, jaké má potřeby a možnosti z hlediska svého postižení, což by se následně mohlo zohlednit při záchranných akcích. Dobré by také bylo, kdyby budoucí registrátor buď pracoval v nějaké neziskové organizaci nebo k ní měl alespoň nějaký vztah. Pak by tam případně mohlo vzniknout tzv. registrační místo, kde by byl člověk své cílové skupině k dispozici a mohl jim registraci aktivně nabízet. Idea projektu se mi líbila, navíc jsem splňoval všechny předpoklady. Jsem sám vozíčkář, tedy osoba s tělesným postižením, pracující v té době a dodnes v Pražské organizaci vozíčkářů, o.s. Tato organizace je nezis- 6

7 ková, která ještě navíc v nedávné minulosti, před zahájením tohoto projektu, nabízela podobný program, samozřejmě v daleko menším rozsahu a možnostech pro své členy. V začátku tohoto malého programu jsem se spolupodílel na jeho průběhu jako dobrovolník, takže jsem měl i nějaké malé zkušenosti. Koordinátorka projektu mi sdělila, že před případným uzavřením smluv s oslovenými neziskovými organizacemi, pod jejichž hlavičkou by se mohly provádět samotné registrace, proběhne ještě kurz pro registrační pracovníky ve spolupráci se složkami IZS a OKŘ Magistrátu HMP. Od června 2006, kdy myšlenka na tento projekt vznikla až po začátek práce registračních pracovníků ve vybraných organizacích, jejíž začátek spadá do července 2007 se věnovala této problematice absolventka této katedry, dnes již Mgr. Gabriela Kaňková. Zúčastňovala se všech jednání, se všemi výše zmíněnými zástupci, která předcházela vzniku tohoto projektu, včetně zmíněného úvodního kurzu. Vývoj a výsledky celého dlouhého procesu pak shrnula ve své diplomové práci z roku 2007 s názvem Integrovaný záchranný systém a osoby se zdravotním postižením (kurz pro registrační pracovníky). Již v době zadávání svého tématu jsem si říkal, že by bylo dobré na kolegyni nějakým způsobem navázat a pokračovat tam, kde ona skončila. Výstupem mé diplomové práce by mělo být zhodnocení projektu a reflexe jeho vývoje v období od července 2007, kdy byla zahájena práce registračních pracovníků do srpna 2008, kdy byla ukončena oficiální část projektu. V jednotlivých kapitolách se postupně zaměřím na znovupředstavení projektu a jeho cíle, na to kdo a jak byl v projektu zapojen. Dále představím jednotlivé neziskové organizace, které se projektu účastnily, zreflektuji výše 7

8 zmíněný vývoj projektu i průběh samotných registrací. To vše podpořím rozhovory s jednotlivými registrátory, kteří zastupovali vybrané organizace a na závěr zmíním současný stav projektu a jeho budoucnost. Domnívám se, že má diplomová práce by mohla být prospěšná těm lidem, kteří by se někdy v budoucnu chtěli zabývat podobným projektem, ať už by to bylo kdekoli na území ČR. Moje pojednání jim může ukázat nebo alespoň naznačit potřebný směr. Nebudou už muset třeba tolik tápat jako my, kteří jsme to v takovém měřítku dělali poprvé, jakou cestou se vydat, co bylo zbytečné a co naopak nosné. Případným následovníkům témat s podobným obsahem přejí více úspěšnosti. Někdy mi naše společná cesta všech zúčastněných za stejným cílem, připadala dosti bolestná. 8

9 1 Projekt Místa pro zaregistrování osob se zdravotním postižením do databáze IZS hl. m. Prahy Představení projektu Pro úvod do problematiky využívám citace ze stručného obsahu projektu: Již roku 1997 při povodních na Moravě jsme zjistili, že prostředky záchrany a místa, kam byly osoby se zdravotním postižením evakuovány, nebyly přizpůsobeny, a tak někdy přes všechno úsilí záchranářů došlo nejen k poškození zdraví těchto osob, ale i k ohrožení jejich životů. Chyběly vozíky, zvedáky, toalety apod. pro lidi s tělesným postižením, bylo obtížné komunikovat s osobami se sluchovým postižením, málokdo uměl zacházet s lidmi s postižením zrakovým. Silným popudem k přípravě odpovídajících opatření se staly události v New Orleans, kde dokonce došlo k tomu, že osoby se zdravotním postižením a senioři bez jakékoliv možnosti záchrany utonuli. Stalo se to navzdory technickým možnostem, které v USA jsou. Nebyli připraveni ani lidé ani systém. 1 Z tohoto důvodu přišla koordinátorka projektu s tímto nápadem a přidal se k ní Hasičský záchranný sbor hl.m.prahy (HZS) a Odbor krizového řízení Magistrátu hl.m.prahy (OKŘ MHMP). Neumějí si prý představit, co by mohli potřebovat např. vozíčkáři či ostatní osoby se zdravotním postižením při nějaké krizové situaci většího rozsahu. Nejsou v této oblasti systematicky vzděláváni a oni sami cítí, že by to bylo potřebné. Projekt Místa pro zaregistrování osob se zdravotním posti- 1 Projekt Místa pro zaregistrování OZP do databáze IZS hl. m. Prahy,CZ / /1074; Interní materiál NRZP ČR stručný obsah projektu 9

10 žením do databáze IZS hl. m. Prahy podaný Národní radou osob se zdravotním postižením ČR (NRZP) a realizovaný její pobočkou Pražskou krajskou radou se věnoval problematice osob se zdravotním postižením vzhledem k činnostem integrovaného záchranného systému. Projekt byl financován z Evropského sociálního fondu, státního rozpočtu České republiky a rozpočtu hl. m. Prahy, z programu JPD 3 Jednotný programový dokument pro Cíl 3 regionu NUTS 2 hl. m. Prahy. Registrační číslo projektu bylo CZ / /1074. Projekt byl realizován v období od 1. ledna 2007 do 30. června Těsně před skončením projektu začal být o registrace trochu větší zájem než v době jeho průběhu. Proto po dohodě s realizačním týmem byl projekt o dva měsíce prodloužen a to tedy do a jeho celkový rozpočet pro realizované období byl ,- Kč Cíle projektu Jednotlivé cíle projektu: Vzdělávání složek IZS ale i samotných občanů se zdravotním postižením (OZP), jak se chovat a jak postupovat v případě nenadálé situace. Každý člověk je v takovém okamžiku nějak ohrožen. Lidé, kteří jsou však v dané chvíli závislí na pomoci druhé osoby a nejenom v takové mimořádné události, ale vlastně i v průběhu běžného života, jsou ohroženi ještě více. Možná je to i trochu více stresující a náročné na psychiku, protože fyzicky toho mohou udělat pro vlastní záchranu velmi málo, právě proto, že jsou odkázáni na pomoc druhých.sám z vlastní 2 Kaňková, G. Integrovaný záchranný systém a osoby se zdravotním postižením (kurz pro registrační pracovníky). Diplomová práce KSP FFUK, Praha 2007, s

11 zkušenosti vím o čem mluvím. Proto neškodí, když lidé s nějakým znevýhodněním jsou vzděláváni v možnostech zachraňování pro vlastní potřebu, protože i když mají nějaké omezení mohou tyto důležité informace předávat např. svým méně informovaným pomocníkům. Vytvoření databáze OZP, která měla být k dispozici složkám IZS v případě, že přijedou do krizové oblasti, kde se nachází člověk s omezenými možnostmi pohybu, orientace či komunikace. Byl to pilotní projekt uskutečňovaný zatím jen na území hl.m.prahy a možnost registrace do této databáze pro OZP byla dobrovolná. Jak to tedy vše mělo probíhat v reálu si ukažme konkrétně: Představme si na příkladu, jak to bude dál v případě,že se dáte zaregistrovat: Pan Petrželka je hluchoslepý. Bydlí v místě, které zasáhne povodeň. Vzhledem k tomu, že je zaregistrovaný v naší databázi, se na mapě znázorňující zatopenou část objeví upozornění,že tam je člověk, který trpí hluchoslepotou a potřebuje zvláštní zacházení. Záchranáři se vybaví tak, aby s ním byli schopni komunikovat, spojí se s organizací, která je s to pomoci, a zorganizují odpovídající následnou péči, pokud je nutná evakuace. 3 Hlavní cíl určený projektem je ovšem uzpůsoben podmínkám daným grantovým řízením. Projekt proto definuje své cíle následovně: Cílem projektu je vytvoření pracovních míst pro osoby ohrožené dlouhodobou nezaměstnaností a posílení individuálního přístupu ke klientům se zdravotním postižením (při náboru pracovníků, kurzu, výběru i při vlastním zaměstnávání). V rámci projektu bude vytvořeno 3 Hromádný leták k projektu Místa pro zaregistrování OZP do databáze IZS hl. m. Prahy,CZ / /1074; Interní materiál NRZP ČR stručný obsah projektu 11

12 deset pracovních míst pro registrační pracovníky. Tato pracovní místa budou vytvořena za účelem vytvoření registru osob se zdravotním postižením a zmapování specifických přístupů v zacházení s těmito osobami tak, aby jim integrovaný záchranný systém hl. m. Prahy byl schopen účinně pomáhat jak při událostech většího rozsahu (povodně, chemický útok), tak při běžných událostech (požár v domě). Registrační pracovníci budou sice zaměstnanci NRZP, avšak budou pracovat ve stávajících NNO pro osoby se zdravotním postižením. 4 Výsledkem a výstupem realizace tohoto projektu mimo jiné také byl již zmíněný úvodní kurz pro registrační pracovníky a také metodika pro vyškolení dalších budoucích registrátorů. Počítalo se s tím, že vytvořenou metodiku by mohla využít další města v ČR při přípravě svého projektu s podobným obsahem. Zatím se však tak nestalo. Plány všech zúčastněných na tomto projektu byly velkolepé, s báječnou ideou. Většina původních plánů se však nenaplnila dle očekávání. Ale o tom v následujících kapitolách Co je IZS a jak funguje Složky integrovaného záchranného systému se dělí na základní a ostatní. Základní složky se vždy bezprostředně po vzniku mimořádné události zúčastňují provádění záchranných a likvidačních prací. Jsou jimi: 4 Kaňková, G. Integrovaný záchranný systém a osoby se zdravotním postižením (kurz pro registrační pracovníky). Diplomová práce KSP FFUK, Praha 2007, s

13 Hasičský záchranný sbor České republiky, jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje, Zdravotnická záchranná služba, Policie České republiky, Ostatní složky působí jen v určitých specifických mimořádných situacích. Svoji pomoc poskytují na vyžádání. Ostatními složkami integrovaného záchranného systému jsou: vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil, ozbrojené bezpečnostní sbory, ostatní záchranné sbory, orgány ochrany veřejného zdraví, havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, zařízení civilní ochrany, neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím, odborná zdravotnická zařízení na úrovni fakultních nemocnic (v době krizových stavů) 5. HZS ČR odpovídající dnešní podobě vznikl v roce 1995, tedy ještě v minulém století. Od roku 2001 je hlavním koordinátorem velkých akcí a páteří IZS. Integrovaný záchranný systém v případě krize slučuje všechny záchranné složky. Od této doby je též sloučen s Hlavním úřadem civilní ochrany. Tímto spojením mají hasiči ve své pracovní náplni i civilní ochranu obyvatelstva. V současnosti má stěžejní roli i v přípravách státu na mimořádné události. IZS představuje pouze koordinaci postupu jeho složek, takže nezasahuje do jejich postavení či působnosti. Jde pouze o vymezení pravidel pro společný zásah těchto složek, které po skončení záchranných, likvidačních prací nadále vykonávají svojí základní činnost. Dle zákona o integrovaném záchranném systému velitel zásahu 5 Kaňková, G. Integrovaný záchranný systém a osoby se zdravotním postižením (kurz pro registrační pracovníky). Diplomová práce KSP FFUK, Praha 2007, s.5,6 13

14 má při provádění záchranných a likvidačních prací rozsáhlé pravomoci. Může mj. zakázat nebo omezit vstup osob na místo zásahu, nařídit evakuaci osob nebo stanovit jiná dočasná omezení k ochraně života, zdraví, majetku a životního prostředí, velitel zásahu je rovněž ze zákona oprávněn vyzvat právnické a fyzické osoby k poskytnutí osobní nebo věcné pomoci. Firmy a občané mají ze zákona povinnost tuto žádost o pomoc při řešení mimořádné události vyslyšet 6. IZS se dělí dle povahy a kompetencí na úroveň: taktickou velitel zásahu a jeho štáb; vše probíhá přímo na místě zásahu složek IZS, operační operační střediska a dispečinky; Základní složky IZS zajišťují nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení mimořádné události. Koordinaci složek IZS zajišťují operační a informační střediska IZS, kterými jsou krajská operační střediska hasičského sboru a operační a informační střediska generálního ředitelství hasičského záchranného sboru. Ta přijímají a vyhodnocují informace o mimořádných událostech. V případě potřeby zabezpečují vyrozumění složek IZS, státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků. Při nebezpečí z prodlení provádějí varování obyvatelstva na ohroženém území 7. strategickou okresní a krajské úřady Přednosta okresního úřadu a krizový štáb okresu, krajský hejtman a krizový štáb kraje, Ministerstvo vnitra a jeho krizový štáb. Je to státem budovaný systém. Jsem rád, že můžu zmínit jednu novinku. Byl přijat zákon 260/2008 Sb., kterým se změnil Zákon o HZS 239/2000 Sb. A to 6 Zdroj: Kaňková, G. Integrovaný záchranný systém a osoby se zdravotním postižením (kurz pro registrační pracovníky). Diplomová práce KSP FFUK, Praha 2007, s.8 14

15 s účinností od , kdy vznikl Záchranný útvar HZS ČR, jehož cílem je plnit mimořádné úkoly a provádět výcvik. Tento Záchranný útvar má celorepublikovou působnost a jeho hlavní úkoly a zaměření jsou: Záchranná a humanitární činnost doma i v zahraničí (např. dodávka pitné vody, elektřiny aj.) a výcviky. Na závěr tohoto malého pojednání o IZS a jeho fungování ještě krátce zmíním Psychologickou službu HZS ČR. Třemi základními pilíři její činnosti jsou: postraumatická péče hasičům a jejich rodinám zajištění podkladů pro personální práci pomoc obětem mimořádných událostí 8 Psychologické pracoviště řídí psychologickou službu, provádí psychologické vyšetření způsobilosti příslušníků HZS. Kdo chce pracovat v týmu postraumatické péče absolvuje kurz v rozsahu 40 hodin a pravidelné odborné přípravy minimálně 16 výukových hodin v roce. Dále se účastní konferencí, seminářů a pracovních setkání. 9 Též mají zřízený tým Anonymní telefonní linky pomoci v krizi Policie České republiky a Hasičského záchranného sboru České republiky. Členové týmu linky mají výcvik, který akredituje Česká asociace pracovníků linek důvěry. Česká asociace také provádí supervizi, která je povinná. Odborný provoz linky je zajišťován vyškolenými pracovníky HZS ČR, Policie ČR a MV ČR Zdroj: 9 S použitím pokynu č.30 generálního ředitele Hasičského záchranného sboru České republiky ze dne 25. července 2008, kterým se zřizuje systém poskytování posttraumatické péče příslušníkům a občanským zaměstnancům Hasičského záchranného sboru České republiky, kteří prožili traumatizující událost v souvislosti s plněním služebních nebo pracovních úkolů a stanoví se postup při posttraumatické péči o oběti mimořádné události, s.5 10 S použitím pokynu č.31 generálního ředitele Hasičského záchranného sboru České republiky 15

16 1.4.Kdo byl v projektu zapojen V projektu byli zapojeni: realizační tým, zástupci složek IZS 11 HMP a OKŘ HMP a jednotliví registrační pracovníci. Realizační tým se skládal ze šesti základních členů: koordinátorky, manažerky a administrátorky projektu, ekonomky-účetní, kameramana-grafika a člověka, který měl na starosti elektroniku. Koordinátorka zajišťovala hlavní řízení celého projektu, manažerka kontrolovala celkový rozpočet a výdaje, a administrátorka organizační a administrativní záležitosti. Do realizačního týmu dále patřili ekonomka a účetní v jedné osobě, stejně tak kameraman a grafik a člověk, který měl na starosti elektroniku. V pravidelném kontaktu jsme byli s koordinátorkou, manažerkou a administrátorkou projektu, s ostatními dle potřeby. Jednorázově bych do realizačního týmu mohl počítat jednotlivé přednášející úvodního kurzu a to by bylo dalších šest lidí. Celkem tedy 12. Dále byli v projektu zapojeni zástupci složek IZS: HZS HMP a Zdravotnická záchranná služba(zzs)hmp. Byli aktivní zejména v průběhu úvodního kurzu pro registrační pracovníky, jehož součástí byly i praktické ukázky zásahů složek IZS (např. různé druhy evakuace osob se zdravotním postižením atd.) Poté byly složky aktivní opět až v závěrečné fázi projektu, jen tedy hasiči, s jejichž zástupci se uskutečnil jednodenní diskusní seminář. V projektu byl po celou dobu jeho trvání také průběžně zapojen zástupce OKŘ Magistrátu HMP. To byl z mého pohledu ze dne 25. července 2008,kterým se zřizuje tým Anonymní telefonní linky pomoci v krizi Policie České republiky a Hasičského záchranného sboru České republiky, s.7 Z důvodu místa uvádím datum stažení všech citací najednou Seznam zkratek používaných v textu: IZS HMP = Integrovaný záchranný systém hl.m. Prahy; OKŘ = Odbor krizového řízení; HZS = Hasičský záchranný sbor; ZZS = Zdravotnická záchranná služba. 16

17 důležitý člověk, který stál u zrodu této aktivity. Snažil se o to, aby celá věc měla smysl a navrhl také podobu databáze, která se měla předávat právě na Odbor krizového řízení a hasičům HMP. Nakonec k tomu došlo jen částečně. Podrobněji se k tomu vyjádřím v kapitole, která je věnována vývoji projektu. Musím se přiznat, že mě překvapila neúčast Policie HMP. Je to jedna ze základních složek IZS, tak jsem její přítomnost automaticky předpokládal, zejména při těch praktických ukázkách koordinace jednotlivých složek. Když jsme se ptali na zástupce policie, ze strany hasičů byla patrná jistá nevraživost. Po čase jsem měl příležitost potkat se při jiné akci se zástupci Policie ČR i Městské policie, tak jsem se na to zeptal. Samozřejmě, že spolu průběžně spolupracují a spíše se vzájemně hecují, kdo s čím dřív přijde první. Ale že by se vyloženě neměli rádi, to prý ne. Nicméně policie nebyla přítomna a možná ani oslovena, nevím. Počty zástupců složek IZS přednášející úvodního kurzu pro budoucí registrátory byli 3. Složky IZS a praktické ukázky zásahů při mimořádných událostech čítaly cca 20 lidí. A na závěr jsou tu registrační pracovníci, kteří zastupovali své cílové skupiny v jednotlivých organizacích. Registrátoři pocházeli buď sami z řad osob se zdravotním postižením nebo s danou cílovou skupinou dlouhodobě pracovali. Tím, že byli sami nositeli určitého postižení, měli se svou skupinou dobrý kontakt. To byla nosná myšlenka projektu, jelikož se ukázalo, že svým skupinám skutečně rozuměli a fungovali dobře i jako samostatný tým mezi sebou. Někteří byli přímo spolupracovníci těchto oslovených organizací, jiní ne. Registrátorů bylo celkem 10 a v projektu zastupovali tyto organizace a cílové skupiny: 17

18 Organizace Život 90 Praha, o.s. Pražská organizace vozíčkářů (POV), o.s. Svaz tělesně postižených (STP), o.s.; místní organizace Flora Praha Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel Praha (ASNEP), o.s. Česká unie neslyšících (ČUN) Praha, o.s. Sdružení pro komplexní péči při dětské mozkové obrně Praha (SDMO),o.s. Všeobecná fakultní nemocnice Praha (VFN) Fokus Praha, o.s. Tyflocentrum Praha, o.p.s. Registrační místo pro cílovou skupinu senioři osoby s tělesným postižením osoby s tělesným postižením osoby s hluchoslepotou a neslyšící osoby s hluchoslepotou a neslyšící osoby s mentálním postižením osoby s interními nemocemi osoby s duševními nemocemi osoby nevidomé a slabozraké Zaměření a činnost jednotlivých organizací představím v následující kapitole. 18

19 2 Organizace podílející se na projektu jejich zaměření a činnost Život 90 Praha, o.s. Vzhledem k tomu, že populace celkově stárne, senioři se objevovali napříč všemi cílovými skupinami. Oficiálně v tomto sdružení byla přítomna pro potřeby registrací jedna pracovnice, která byla a je dodnes zároveň zaměstnancem organizace, což je v rámci osobních vztahů vždy jistá výhoda. V celkovém zhodnocení našeho projektu se také ukázalo, že senioři měli o tuto nabízenou službu největší zájem. Skutečně je to hodně oslovilo, velkou roli v tom jistě sehrála i jejich válečná zkušenost. Registrace do zmíněné databáze probíhaly dvakrát týdně v časové dotaci 10 hodin. Občanské sdružení Život 90 bylo založeno v roce Jeho posláním je důstojné a aktivní stáří pro všechny dle jejich možností a schopností. V oblasti sociálních služeb v současnosti provozuje tyto programy: Senior telefon 24hodinová telefonická krizová pomoc včetně víkendů i svátků. Je určena pro seniory a jejich blízké. Tato služba fungovala jako jedna z prvních. Nejprve jako zpoplatněná linka a od je tato péče poskytována zcela bezplatně. Senioři zde mohou řešit problémy samoty, nepříznivého zdravotního stavu, domácího násilí nebo suicidálních tendencí. 19

20 Sociální a další odborné poradenství z oblasti práva a psychologie. Tísňová péče AREÍON Posel rychlé pomoci funguje již 18rokem od listopadu V roce 2005 byla organizaci za tuto aktivitu Ministerstvem zdravotnictví ČR udělena Cena Makropulos za mimořádný projekt, který řeší zdravotně sociální potřeby seniorů v ČR. Tuto službu lze hradit z příspěvku na péči, neboť je uznána jako sociální služba v Zákoně 108/2006 Sb. o sociálních službách 44. Tento program je určen seniorům a zdravotně postiženým občanům. Monitoruje klienta v jeho bytě, který je vybaven terminální stanicí systému, je s ním v oboustranném spojení a v krizové situaci zabezpečuje poskytnutí okamžité odborné pomoci. Spojení s dispečinkem klient docílí pouhým stisknutím tísňového tlačítka. Odborná pomoc je nepřetržitá 24 hodin denně a 7 dní v týdnu. Jakmile uživatel stiskne tísňové tlačítko, které má zavěšené na krku, do 30 vteřin je propojen s dispečinkem tísňové péče. Zdravotní sestra zjistí povahu situace a zorganizuje potřebnou pomoc (např. přivolá záchrannou službu atd.).hlavně zajistí příslušným složkám přístup do bytu. Kontaktuje klientovy blízké, kteří mají od jeho bytu klíče nebo je organizován výjezd pohotovostní služby, která využije klíče uložené na dispečinku tísňové péče nebo na příslušné služebně městské policie anebo na jiném bezpečném místě přístupném 24 hodin denně. Při povaze poranění, které nevyžaduje okamžité lékařské ošetření, je nadále stav klienta 20

21 podle potřeby kontrolován, aby bylo možno rychle reagovat, pokud by se zdravotní stav klienta zhoršil. V případě potřeby je s klientem veden podpůrný rozhovor. V bytech klientů jsou též prostorová čidla, která monitorují pohyb a v případě nepřítomnosti uživatele bytu hlídají objekt 12 Subjekty součinnosti při poskytování Tísňové péče: integrovaný záchranný systém (Policie ČR, hasiči, záchranná služba) převozová sanitní služba příslušná městská policie osoba blízká (rodina, soused, apod.), kterou uživatel uvedl v žádosti o službu při místním šetření poskytovatelem praktický nebo ošetřující lékař pečovatelská služba, osobní asistence a další sociální služba, kterou uživatel uvedl v žádosti o službu při místním šetření poskytovatelem další osoba a subjekt nezbytný pro kvalitní a efektivní poskytování služby tísňové péče uživateli s poskytovateli telekomunikačních služeb městská část, obce poskytovatelé sociálních služeb (příspěvkové organizace, NNO, o.p.s. apod.) 13 Zatím bylo možno tento systém tísňové péče používat pouze v bytě nebo monitorovat byt v případě nepřítomnosti klienta. Od dubna 2010 je tu novinka Senior inspect, což 12 Interní materiál Občanské sdružení Život 90, Praha 13 Zdroj:

22 je mobilní služba, která monitoruje uživatele mimo jeho byt (např. na nákupu nebo na procházce v lese). Klienti si mohou vybrat, kterému způsobu zajištění dají přednost, případně mohou využít obou služeb. A novinek není málo. V brzké budoucnosti přibude možná další. Jedná se o něco podobného jako je současná tísňová linka v bytě, ale bude to ještě mnohem vstřícnější k uživatelům. Mělo by to být tlačítko např. s dálkovým ovladačem, připomínačem léků, událostí atd. Nyní je to novinka v zahraničí, ale Život90 začne již brzo tento systém testovat a pokud vše dobře dopadne, toto tlačítko s dalšími rozšířenými volbami a možnostmi se zavede i v ČR. Dále jsou tu možnosti využití pečovatelské služby a domácí péče. Pro rodiny, které se s láskou starají o svého seniora a potřebují si odpočinout, aby načerpali sil pro další dny,je tu i odlehčovací pobytové a rehabilitační centrum, kde se v době nepřítomnosti blízké osoby o seniora postarají. Je zde též půjčovna kompenzačních pomůcek. Sdružení nabízí také spoustu aktivizačních programů a volnočasových aktivit (např. Divadlo U Valšů, klubovou kavárnu, výuku počítačů a internetu, vánoční projížďky Prahou aj.). Od roku 1998 vydává časopis Generace dvouměsíčník nejen pro seniory a od konce roku 2008 provozuje také internetový portál s informacemi z různých oblastí, které jsou důležité nejen pro seniory. 22

23 Následující dvě organizace se věnují osobám s tělesným postižením. Jsou to lidé jako všichni ostatní, jenom mají problém s pohybem. K jeho kompenzaci používají různé pomůcky. Mezi ty základní patří vozík mechanický či elektrický a berle. Nemám zde tolik prostoru, abych se věnoval jednotlivým zdravotním diagnózám a z toho vyplývajícím omezením. V zásadě lze ale lidi rozdělit do dvou kategorií a to s těžkým tělesným postižením vrozeným a nebo získaným během života následkem úrazu či nemoci.omezení může být úplné nebo částečné s ochrnutím jen dvou nebo všech čtyř končetin. Oslovené organizace se spíše věnují lidem s těžšími formami postižení. Tato dvě registrační místa byla určena pro osoby s tělesným postižením a jeho provoz zajišťoval jeden pracovník 1x týdně v časové dotaci 5 hodin v každé organizaci. 2.2 Pražská organizace vozíčkářů (POV), o.s. Organizace vznikla v roce 1991 a své poslání definuje takto: POV svými činnostmi zaměřenými na koncepční práci, poradenství a přímou pomoc klientům usiluje o vytvoření a rozvoj programu kompletních služeb, které by obsáhly většinu potřeb lidí s tělesným postižením, zejména vozíčkářů, s důrazem na důstojnost klienta, právo na jeho vlastní rozhodování, rovnoprávnost a integraci. Své služby nabízí i rodinným příslušníkům a blízkým klientů, odborné i laické veřejnosti zajímající se o problematiku vztahující se k lidem s tělesným postižením. Svými projekty, prací a postojem usilujeme o vytvoření sociálně příznivého prostředí, ve kterém bude moci každý člověk s postižením svobodně rozhodovat o svém životě a o způsobu zajištění svých základních životních potřeb Informační materiál Pražské organizace vozíčkářů o službách a zaměstnancích v roce

24 Jednotlivé projekty a činnosti: Základní i odborné poradenství v následujících oblastech: sociální, právní, poradenství metodou peer counseling - vzájemné poradenství osoby s postižením dalším handicapovaným; z důvodu předpokládané podobné životní zkušenosti jsou lidé schopni se více otevřít, než kdyby jim radil člověk bez postižení, vzdělávání a zaměstnávání OZP, mapování bezbariérovosti prostředí z hlediska osob s omezenou možností pohybu a osobní asistence. Osobní asistence je to forma sebeurčující osobní asistence, jelikož o její podobě rozhoduje především klient, protože on si službu řídí a organizuje. Samozřejmě až po vzájemné dohodě s asistentem. Ten je však především prostředníkem v napomáhání klientových cílů, potřeb a přání. Zjednodušeně řečeno dělá mu ruce a nohy a vše, co by člověk dělal, kdyby nebyl postižen. Organizace se na projektu podílí především finančně, i když doslova každému klientovi jen přispívá. Její finanční možnosti jsou omezené a proto nemůže pokrýt klientům všechny hodiny potřebné péče. Pracovní tým projektu podporuje klienty v tom, aby si své budoucí asistenty sháněli pokud možno sami. Z dlouhodobého hlediska se ukázalo, že je to tak nejlepší. Realizátoři projektu jsou ochotni se vším pomoci. Např. s napsáním a vyvěšením inzerátu když klient asistenta hledá. Může se na přání klienta účastnit prvních schůzek s potenciálním zájemcem o práci osobního asistenta včetně doprovodu za klientem 24

25 do prostředí, které předem sám určí. Poskytne tak klientovi větší pocit bezpečí. Klient pracovníka zná, uchazeče o práci nikoli. Po té může zaměstnanec vozíčkáři říci svůj názor, zda se domnívá, že je vhodný či ne, ale samotné rozhodnutí musí nechat na něm. To samé může proběhnout na straně uchazeče. POV je především průvodcovská organizace, snaží se o to, aby si lidé rozhodovali o svém životě sami, jelikož oni nejlépe vědí co chtějí a jak je to pro ně nejlepší. Se svým postižením ve většině případů dlouho žijí a jsou tudíž nejlepšími odborníky. Klienti si také mohou shánět sponzory na provoz své vlastní osobní asistence. I když nyní jsou celkem hubená léta a je to velmi těžké. Pracovnice v úspěšných případech zajišťují administrativní stránku věci (vyplňování smluv aj.). Klienti si v současnosti přispívají na hodinu osobní asistence 60,- Kč. Využívají na to také příspěvek na péči dle Zákona o sociálních službách. Jelikož se v drtivé většině jedná skutečně o těžké formy tělesného postižení, příspěvek nedostačuje. Zatím služba stále funguje, ale její budoucnost je nejistá z nedostatku finančních prostředků. Mapování bezbariérovosti prostředí. Tento projekt lze rozdělit do tří částí: a) Snaha o postupné odstraňování architektonických bariér včetně spolupráce s Dopravním podnikem hl.m.prahy a jednotlivými městskými částmi. S touto aktivitou souvisí i publikační činnost. Organizace jednak vydala Atlas přístupnosti 25

26 pražských památek (2008) jaké památky vozíčkář může navštívit sám a které pouze s doprovodem, zda cestou potká přístupnou restauraci nebo bezbariérovou toaletu. V roce 2009 vydala POV první ze série publikací Jiná Praha, kde si klade za cíl zmapovat zelené části Prahy, tedy parky. Tato aktivita je dlouhodobějšího charakteru a bude mít několik pokračování. Jistou nevýhodou ovšem je, že obsah publikací rychle zastarává a zejména v oblasti bezbariérovosti, která se vyvíjí a často mění. Proto se sdružení chystá v brzké době spustit nové interaktivní webové stránky s názvem kde by se obsah průběžně aktualizoval a oproti výše zmíněným publikacím by si tak stále zachovával 100% informační hodnotu. Ještě musím zmínit, že organizace spolupracovala na publikacích Jak dobýt hrad, které vydal Národní památkový ústav. Pojednávají o přístupnosti či nepřístupnosti hradů a zámků v celé ČR. b)osvětová činnost na akcích přístupných veřejnosti i odborníkům, kde si lidé sami mohou vyzkoušet jízdu na vozíku a různých simulačních drahách. Tak se mohou přiblížit pocitům vozíčkářů. V tomto ohledu již několik let organizace úspěšně spolupracuje s Fakultou architektury Praha na akci s názvem Překonejme bariéry. Pro budoucí architekty se tato zkušenost jeví jako velmi cenná a potřebná pro jejich schopnost jiného úhlu pohledu (omezený prostor, schody aj.). 26

27 c)odborné konzultace vozíčkářům při přestavbě domácího prostředí, kde by se chtěli pohybovat, ale z důvodu úrazu či zhoršení zdravotního stavu nemohou, jelikož překážkou jsou architektonické bariéry. Středisko přístupného vzdělávání (SPV) vzniklo v roce Nabízí především výuku anglického jazyka a kurzy PC dle zájmu a potřeb uživatelů. Vychází se také z poptávky na trhu práce. Kurzy PC a odborné konzultace někdy probíhají též v domácím prostředí klientů. Zejména v případech, kdy dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav člověku neumožňuje účastnit se kurzu ve středisku, které je zároveň ekonomickým zázemím organizace. Odborná praxe studentů tuto možnost POV nabízí především studentům ze škol se sociálním zaměřením. Pracovník je jim po celou dobu praxe průvodcem. Seznamuje je s jednotlivými projekty, činnostmi a chodem organizace. Sestavuje se studenty program praxe dle zaměření a potřeb jednotlivých škol i samotných studentů. Volnočasové aktivity organizace nemá své členy jen v Praze, ale po celé republice. Proto se těchto aktivit rádi účastní i mimopražští členové, právě z toho důvodu, že je tu kromě samotné akce možnost osobního setkání s ostatními přáteli vozíčkáři, protože organizace na akce většího rozsahu zajišťuje i dopravu. Sdružení tedy tímto plní i důležitou sociální funkci, jelikož pro většinu vozíčkářů je přece jenom náročnější scházet se osobně. 27

28 Důvody mohou být různé např. zdravotní stav, nemožnost dopravy nebo nevyhovující doprava či nedostatek pomocníků. Mezi takové akce každoročně patří Sportovní a zábavné setkání nejen vozíčkářů v Oboře Hvězda, pochod Praha Prčice v posledních letech je vyznačena speciální trasa pro vozíčkáře přímo v oficiální mapě pochodu, Narozeniny POV zábavný večer s koncertem a malým rautem,pravidelné sportovní vyžití při šipkách a kulečníku, Tvořivá setkání zejména v době Vánoc a Velikonoc, ale i v průběhu celého roku včetně pobytových akcí a jednodenních výletů. Všechny aktivity organizace ať už volnočasové či jiné se konají v uzpůsobeném bezbariérovém prostředí Svaz tělesně postižených v ČR, o.s.; místní organizace Flora Praha Sdružení vzniklo z potřeb občanů bydlících v bezbariérovém domě. Činnost: Řešení problémů v domě a jeho nejbližším okolí. Různé kulturní a doplňkové akce pro členy klubu - divadla, koncerty, výlety, rekreace. Přednášky o potřebách občanů s tělesným postižením z následujících oblastí: zdravotní, sociální, bytové. Také další dvě organizace mají mnoho společného. Zabývají se problematikou osob s hluchoslepotou a neslyšícími. Registrační místa byla dvě, zajišťované tentokrát dvěma registrátorkami v celkovém rozsahu 20 hodin, 4 dny v týdnu. První místo bylo v Asociaci neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel (ASNEP),druhé v České unii neslyšících (ČUN). Obě organizace 28

29 jsou občanskými sdruženími se sídlem v Praze. ASNEP zastřešuje subjekty pracující ve prospěch sluchově postižených občanů ČR. ČUN sice není zastřešující organizací, ale má kromě hlavního města i několik oblastních poboček ve větších městech ČR. Dovoluji si na začátek této podkapitoly organizace představit najednou, jelikož nejen na poli legislativním bojují společně, vzájemně se podporují a spolupracují spolu. Nyní představím cíle a činnosti, které jsou jim společné, zejména na tom poli legislativním a poté se budu věnovat ještě každé organizaci zvlášť. V současné době je u nich jedna zásadní novinka, která pozitivně ovlivňuje život těchto cílových skupin. Mám na mysli Zákon 384/2008 Sb., který právě definuje možnosti v oblasti komunikace těchto osob. Protože běžná populace o tom možná ani netuší, rád využívám příležitosti a zastavím se u novinek a této problematiky trochu podrobněji. Nejprve však musím objasnit základní rozdíly mezi osobou s hluchoslepotou a člověkem neslyšícím. Hluchoslepota je souběžné postižení zraku a sluchu a patří mezi nejtěžší smyslová postižení. Jde o samostatnou kategorii, která se nedá zařadit do kategorie poruch sluchu nebo zraku. V důsledku poškození obou hlavních smyslů totiž jeden smysl nemůže kompenzovat výpadek druhého smyslu a naopak. Kombinace handicapů omezuje možnost zapojení eventuálních zbytků zraku a sluchu. Tato dvojvada vyžaduje individuální a specifický přístup k lidem s takovým postižením, a to ať v otázce výchovy, tak následně v oblasti vzdělávání a sociální rehabilitace. Lidé s hluchoslepotou tvoří různorodou skupinu, kde postižení každého jedince závisí na délce projevu smyslového poškození a na jeho stupni. Pod pojmem lidé s hluchoslepotou řadíme několik skupin zdvojeného smyslového postižení: 29

30 Lidé totálně neslyšící a nevidomí. Prakticky hluchoslepí lidé s minimálním zbytkem vidění a sluchu. Slabozrací a neslyšící lidé se zbytkem zraku a úplnou hluchotou. Nedoslýchaví nevidomí lidé se zbytky sluchu, ale s úplnou nebo částečnou slepotou. Slabozrací nedoslýchaví lidé se zbytky sluchu a zraku. 15 Jejich nezbytnou kompenzační pomůckou je červenobílá hůl. Ta je také tzv. poznávacím znamením pro majoritní společnost, že se jedná o člověka s tímto postižením. A nyní jak je to tedy s neslyšícími: Hluchota znamená nemožnost slyšet a rozumět lidské řeči. Neslyšet od narození (tzn. ztráta sluchu asi do tří let věku) je nejtěžším postižením sluchu; tito lidé mnohdy dobře nemluví, většinou odezírají a čtou jen s obtížemi z důvodu omezené slovní zásoby. Ohluchlost je vada nebo ztráta sluchu, která vznikla v období po spontánním vytvoření mluvené řeči jako komunikačního nástroje. Lidé s tímto postižením mají většinou zachovanou řeč, která vyžaduje soustavnou péči, jinak bývá vždy postupně deformována. Umí také dobře číst a psát a odezírání jim také většinou nedělá potíže. Zbytky sluchu neúplná vrozená či získaná ztráta sluchu. Nedoslýchavost je částečnou ztrátou sluchu a bývá příčinou omezení nebo opoždění vývoje mluvené řeči Kacanu, E: Jsme (inva) lidé Mutabene, Praha 2001, s.37, Kacanu, E: Jsme (inva) lidé Mutabene, Praha 2001, s

31 Domnívám se, že pro objasnění základních pojmů to stačí, nyní přecházím k legislativě. Jaký je rozdíl mezi znakovým jazykem a znakovanou češtinou? Český znakový jazyk je plnohodnotný jazyk se svou vlastní gramatickou strukturou, ale pozor není mezinárodní, jak se většina lidí mylně domnívá. I znakový jazyk je vždy národní záležitostí a má i své specifické oblastní znaky. Znakovaná čeština není jazyk, je to uměle vytvořený systém, který ale využívá stejné prostředky jako znakový jazyk. Rozdíl je v gramatice. Ve znakované češtině se znakuje tak jako když říkáte celou větu, např. Dnes je hezký den a proto se jdu koupat. Znakuje se každé slovo. Při televizním tlumočení někdo tlumočí ve znakovém jazyce, někdo ve znakované češtině. Sami neslyšící lpí spíše na znakovém jazyce, protože znakované češtině příliš nerozumějí. Nyní se tedy používá již jen termín znakový jazyk a člověk může používat takové komunikační prostředky na jaké je zvyklý a jaké potřebuje. Např. Prstová abeceda zobrazování jednotlivých písmen české abecedy pomocí prstů a dlaní nebo Vizualizace mluvené češtiny, což je zřetelná artikulace jednotlivých českých slov ústy tak, aby bylo umožněno nebo usnadněno odezírání mluveného projevu osobami, které ovládají český jazyk a odezírání preferují jako prostředek své komunikace a také Lormova abeceda, která je dotykovou dlaňovou abecedou, při které se jednotlivá písmena vyznačují pomocí ustálených pohybů a dotyků prováděných na dlani a prstech ruky příjemce sdělení 17. Volba člověka by měla být v maximální možné míře respektována při uplatňování základních práv a jeho zapojení do společnosti. Do platnosti tohoto zákona si neslyšící vůbec nemohli vybrat individuální přístup ve způsobu komunikace, 17 Zákon 384/2008 Sb. o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob, odstavec 4 a 6 Zdroj:

32 který by byl šit na míru právě jim. Byli svým způsobem diskriminováni. Než se začnu věnovat samotným organizacím, zmíním ještě simultánní přepis, který je vhodný zejména pro osoby se zbytky sluchu a ohluchlé, které nepotřebují pak tlumočníka. A co to tedy je a jak to vlastně probíhá? Simultánní přepis mluvené řeči je doslovný přepis z náslechu v reálném čase, který je určen pro osoby se sluchovým postižením. Může se používat na konferencích, přednáškách a mnoha dalších akcích. Přepisovatel či přepisovatelka přepisují mluvenou řeč na elektronické klávesnici připojené k PC či notebooku. Text simultánního přepisu může být zobrazován na běžném monitoru, pokud je text určen pro jednu osobu, na větší obrazovce pro malou skupinu, anebo promítáním na velkou plochu pro větší skupiny osob, například na konferencích. Simultánní přepis nemusí být lokálně omezen. Text může být pořizován na místě, anebo může být podle potřeby přenášen na dálku přes internet či satelit 18. Tento projekt probíhá po celé republice za vydatné podpory Nadace Vodafone. Simultánní přepis byl do této chvíle uskutečněn více než 70x, to je docela vysoké číslo. Je to čím dál tím více oblíbená služba a co je důležité, začíná se to již rozšiřovat i mimo Prahu. V Liberci např. existuje tísňová linka pro neslyšící. Když tam představovali tuto novinku byla zde možnost simultánního přepisu a také přítomnost tlumočníka. Lidé si tak mohli vybrat způsob komunikace, který jim nejlépe vyhovoval. V rámci těchto úžasných novinek je tu však jeden háček.způsob dorozumění u soudu pomocí simultánního přepisu, stejně tak tlumočníků je již sice možný, ale soudci zatím příliš neres- 18 Winter, J.: Co znamená simultánní přepis mluvené řeči Zdroj:

33 pektují tento nový zákon ani možnosti, které nabízí. Byla jsem třikrát u soudu. První soud byl ohledně rozvodu. Podala jsem si žádost o přepis na monitor, ale přepis byl dělán takovým způsobem, že psali jen to, na co se mě ptali. Ale to, co jsem potřebovala vědět já, jsem neměla Jsem úplně hluchá a snažila jsem se odezírat. Pan předseda soudu se mě ptal a já mu odpověděla. A on mi řekl, že lžu, že neslyším Když mě napadl pan předseda tím, že lžu, že neslyším, tak jsem se málem zhroutila. 19 Doufám, že se takové případy nebudou stávat příliš často a že tento nový zákon bude těmto cílovým skupinám čím dál tím více ku prospěchu Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel Praha (ASNEP), o.s. Asociace vznikla v roce Jejím hlavním posláním a cílem je: Zlepšovat situaci neslyšících, ostatních sluchově postižených a jejich rodičů v ČR a všestranně napomáhat jejich organizacím 20. Tomu odpovídají i jejich aktivity. Činnosti a projekty: Expertní komise pro řešení otázek tlumočení pro neslyšící (EKOTN) Komise je poradním orgánem ASNEP v oblasti tlumočení pro neslyšící a hluchoslepé osoby - tlumočení pro neslyšící, školení hodnotitelů a tlumočníků, jednání s ČT původně Zprávy ve znakové řeči, nyní Zprávy v českém znakovém jazyce, jednání o zvýšení procenta vysílaných pořadů tlumočených do českého znakového jazyka pro neslyšící děti dohoda pohádek, které se natočí bude tlumočeno. 19 Gong časopis sluchově postižených leden únor 2010 Zdroj: Zdroj:

34 EKOTN spolupracuje s externími odborníky, slyšícími i neslyšícími, na různé obory podle aktuálních problémů a potřeb 21. Komise pro skryté titulky (KST) Sledování míry plnění zákonné povinnosti TV stanic opatřovat pořady skrytými titulky(st),statistika ST, monitorování kvality ST + odstraňování chyb, individuální konzultace,poradenství a supervize s autory ST, podílení se na tvorbě metodiky výroby ST + publikační činnost, legislativní zakotvení, spolupráce s TV, zahraniční spolupráce, Publikace o problematice tvorby skrytých titulků poprvé v ČR!!! Legislativní komise při ASNEP je pověřena monitoringem a připomínkováním zákonů, které se přímo nebo okrajově vztahují k dané problematice. Tlumočnické služby pro neslyšící zajišťuje Centrum zprostředkování tlumočníků pro neslyšící (CZTN). Důležité je, aby měli osoby se sluchovým postižením k těmto službám přístup a aby zároveň tlumočníci dostali za svou práci zaplaceno a pravidla odměňování při tom byla pro všechny jednotná. Problémem je, že projekt reaguje na situaci, kdy sluchově postižení občané preferující jiné komunikační prostředky než český jazyk, nejsou smyslově vybavení k tomu, aby komunikovali se svým slyšícím okolím bez pomoci jiné osoby tlumočníka 22. To už snad dnes alespoň částečně řeší výše zmíněný zákon a např. problematika simultánního přepisu. 21 Výroční a finanční zpráva ASNEP za rok 2008, s Zdroj:

35 Cílové skupiny projektu: Neslyšící a nedoslýchaví občané preferující při komunikaci se slyšícím okolím znakový jazyk nebo znakovanou češtinu. Ohluchlí a nedoslýchaví lidé komunikující především pomocí mluvení, odezírání a psaného projevu. Hluchoslepí lidé, kteří komunikují pomocí specifického tlumočení do znakového jazyka a pomocí Lormovy abecedy. Slyšící občané, kteří potřebují s neslyšícími, nedoslýchavými, ohluchlými a hluchoslepými lidmi komunikovat. Tlumočníci znakového jazyka, znakované češtiny, artikulační tlumočníci a tlumočníci pro hluchoslepé. Co projekt přináší cílovým skupinám: Klienti si mohou pamatovat kontakt jen na jedno pracoviště, jehož prostřednictvím jim bude poskytnuta tlumočnická služba kdekoli v ČR. Klienti mohou Centrum kontaktovat prostřednictvím SMS, e- mailu, faxu, registrace na nebo osobně. Slyšící klienti nás mohou kontaktovat také telefonicky. Jednotný, snadno kontrolovatelný systém proplácení tlumočnické činnosti umožňuje stejný přístup k těmto službám všem sluchově postiženým. Statistika od roku 2004 do roku 2007 ukazuje každoročně stoupající tendenci o několik stovek. V roce 2007 stoupl počet klientů využívající služby na Spolupracovalo ale méně tlumočníků než v minulosti. Bylo to způsobeno registrací našeho projektu jako sociální služby a rovněž povinnost pohovoru pro tlumočníky. 35

36 V ČR je cca 500 tisíc sluchově postižených. Nějaký druh tlumočení dle našich předpokladů potřebuje asi lidí, ale nelze to zcela přesně určit. Operátoři Centra ovládají znakový jazyk většinou vystudovali obor Čeština v komunikaci neslyšících na FFUK Praha. Centrum funguje v pracovní dny od 7 do 17 hodin, o Vánocích a prázdninách od 9 do 15 hodin. V době, kdy v centru není nikdo přítomen se přijímají pouze SMSky, y, faxy. Pro velký zájem je každé pondělí a úterý přítomna příslužba od 9 do 14 hodin, v případě potřeby i v jiných dnech. Služba je poskytována celoročně. Registrace tlumočníků v Centru zavedeno nově od roku Každý nový zájemce o registraci zašle: nejvyšší dosažené vzdělání, výpis z rejstříku trestů (nesmí být starší 3 měsíců), ověřený doklad o absolvování alespoň 150 hodin kurzu znakového jazyka 23. Při osobní návštěvě v Centru vyplní Dotazník tlumočníka a donese lékařské potvrzení o způsobilosti vykonávat tlumočnickou práci. Zúčastní se také zkoušek, které probíhají formou testu. Projekt Zajištění služeb a koordinace akcí organizací sluchově postižených. Mezi největší úspěchy ASNEP patří prosazení Zákona o znakové řeči č. 155/1998 Sb. a novely 384/2008 Sb. o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých 24, který je zmíněn výše. Původně měsíčník sluchově postižených Gong vycházející Zdroj: Zdroj:

37 let v ČR je to v současnosti jediný tištěný časopis s touto problematikou. Od roku 2007 se stal z důvodů finančních dvouměsíčníkem. Různá publikační činnost vztahující se k dané problematice Česká unie neslyšících Praha(ČUN), o.s. Vznik organizace se datuje od července Posláním a cílem ČUN je sdružovat občany se sluchovým postižením, umožňovat a podporovat jejich společenské a kulturní kontakty, posilovat jejich sociální a právní vědomí a zvyšovat možnosti jejich zapojení do života společnosti. 25 Dále hájí práva, zájmy a potřeby osob se sluchovým postižením zejména neslyšících a těžce nedoslýchavých, u nichž rozsah a charakter sluchového postižení neumožňuje plnohodnotně porozumět mluvené řeči sluchem. Jednotlivé činnosti a projekty: Základní a odborné sociální poradenství půjčovna a prodej kompenzačních pomůcek. Účast na komunitním plánování jednotlivých městských částí i v rámci MHMP. Účast na jednáních k přípravě Zákona 384/2008 Sb. Tlumočnické služby a realizace projektu Simultánního přepisu mluvené řeči viz výše. Dvouměsíčník Unie časopis nejen pro neslyšící. Kurzy znakového jazyka pro širokou veřejnost. Přednášková činnost převážně se zdravotní tématikou. Pobytové akce. Volnočasové a sportovní aktivity. 25 Výroční zpráva ČUN 2008, s.3 37