Připomínkové místo. Akceptováno. Ministerstvo průmyslu a obchodu

Transkript

1 1 Vypořádání připomínek vzešlých z meziresortního připomínkového řízení k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Připomínkové místo Ministerstvo průmyslu a obchodu Uplatněná připomínka 1. K členění zákona: Vzhledem k tomu, že návrh obsahuje novely tří zákonů, doporučujeme jej členit v souladu s Legislativními pravidly vlády na části a následně na články. Členění předloženého návrhu zákona navrhujeme upravit takto: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění Čl. I Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona, zákona. a zákona č. 403/2012 Sb., se mění takto: Způsob vypořádání ČÁST DRUHÁ Změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně Čl. II Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona č, a zákona č., se mění takto: ČÁST TŘETÍ Změna zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách Čl. III Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění

2 2 zákona č a zákona č.., se mění takto: ČÁST ČTVRTÁ Čl. IV ÚČINNOST 2. K Čl.I bodu 3: Za uvozující větou chybí nad textem odstavců 1 a 2 číselné označení paragrafu 14 a paragrafová značka. Rovněž je třeba přesunout první uvozovky před odstavcem 1 před doplňované označení 14. Hlavní město Praha K čl. I bod 4-14b odst. 3 písm. c) V navrženém odstavci 3 písm. c) se opakuje slovo čerpat. Doporučujeme upravit takto: c) možnosti čerpat zdravotní služby podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího koordinaci systémů sociálního zabezpečení,. K čl. II K čl. III V úvodní větě je dvakrát uveden zákon č. 127/1998 Sb. V úvodní větě je dvakrát citován zákon č. 48/1997 Sb.

3 3 Kancelář veřejného ochránce práv K čl. I bod 7 ( 53 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.) I. Navrhuji změnit větu první tohoto ustanovení následovně: Na rozhodování zdravotních pojišťoven ve věcech týkajících se vydání povolení k čerpání zdravotních služeb v jiném členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarské konfederaci zajišťující hrazení těchto služeb podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících koordinaci systémů sociálního zabezpečení, náhrady nákladů podle 14 odst. 2 a 3, úhrady zdravotních služeb podle 16 a 33 odst. 1, přirážek k pojistnému, pokut a pravděpodobné výše pojistného a ve sporných případech ve věcech placení pojistného, penále, vracení přeplatku na pojistném a snížení záloh na pojistné se vztahují obecné předpisy o správním řízení 47) nestanoví-li tento zákon jinak. II. V návaznosti na bod I. navrhuji změnit dikci platného znění 16 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb. následovně: S výjimkou případů, kdy hrozí nebezpečí z prodlení, je poskytnutí zdravotních služeb podle předchozího odstavce vázáno na předchozí souhlas revizního lékaře úhrada zdravotních služeb podle předchozího odstavce vázána na předchozí souhlas zdravotní pojišťovny. III. V návaznosti na bod I. navrhuji změnit dikci platného znění 33 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. následovně: Vysvětleno. Připomínkové místo s vysvětlením souhlasí. Uvedená připomínka otevírá poměrně složitou otázku rozhodování zdravotních pojišťoven, které je v této souvislosti potřebné podrobit komplexně revizi. S ohledem na to, že lhůta stanovená pro transpozici směrnice o uplatňování práv pacientů v přeshraniční péči vyprší dne 25. října 2013, není z časových důvodů takovou revizi možné provést a bude provedena v rámci přípravy další novely zákona č. 48/1997 Sb. Viz předchozí komentář.

4 4 Hrazenou službou je dále léčebně rehabilitační péče, poskytovaná jako nezbytná součást léčebného procesu, jejíž poskytnutí doporučil ošetřující lékař a potvrdil revizní lékař potvrdila zdravotní pojišťovna. Odůvodnění: Rozsah platného znění 53 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění dlouhodobě vnímám jako problematický, neboť zdravotní pojišťovny rozhodují o právech a povinnostech pojištěnců v daleko širším měřítku, než je jím pokryto. Vítám tedy záměr předkladatele vyřešit dosud nejasný procesní režim posuzování nároku na náhradu nákladů neodkladné zdravotní péče čerpané během pobytu pojištěnce v zahraničí. Zvolený procesní rámec (tj. správní řízení) nepochybně významně posílí postavení pojištěnce, neboť ten, jsa vybaven právy účastníka správního řízení a zárukou dvojinstančnosti, bude ve srovnání se současným stavem schopen účinněji hájit své nároky. Současně však považuji za účelné připomenout, že zákon o veřejném zdravotním pojištění zakládá další nároky pojištěnce na plnění z veřejného zdravotního pojištění vázané na jejich posouzení zdravotní pojišťovnou. Jako nejvýznamnější se mi jeví nárok pojištěnce na uhrazení zdravotní služby jinak zdravotní pojišťovnou nehrazené, je-li z hlediska jeho zdravotního stavu její poskytnutí jedinou možností ( 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění) a nárok pojištěnce čerpat při splnění zákonem stanovených podmínek léčebně rehabilitační péči na účet systému veřejného zdravotního pojištění ( 33 zákona o veřejném zdravotním pojištění).

5 5 Zatímco nárok zakotvený v 14 zákona o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění, je zvláštním případem poskytování plnění pojištěnci z veřejného zdravotního pojištění v peněžité formě, nároky založené 16 a 33 téhož zákona mají povahu věcné dávky. Podstata je však identická poskytnutí plnění z veřejného zdravotního pojištění, přičemž splnění zákonem stanovených podmínek ověřuje příslušná zdravotní pojišťovna. Ostatně i ony zákonem stanovené podmínky jsou si velmi podobné: - 14 zákona o veřejném zdravotním pojištění podmínka neodkladnosti péče čerpané v zahraničí, - 16 téhož zákona podmínka, že jde o jediný možný způsob léčby, - 33 téhož zákona podmínka, že léčebně rehabilitační péče je nezbytnou součástí léčebného procesu. S ohledem na výše uvedené navrhuji, aby za účelem posílení předvídatelnosti a transparentnosti rozhodování o vynaložení zdrojů veřejného zdravotního pojištění na léčbu jednotlivých pojištěnců bylo režimu správního řádu respektive správního řízení - podřazeno i posuzování nároků založených 16 a 33 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Druhým klíčovým argumentem pro podporu mého požadavku je potřeba sjednocení postupu zdravotních pojišťoven. Dle mých zjištění samy zdravotní pojišťovny vnímají problematičnost stávající právní úpravy, a proto vytvářejí vlastní procesní režim posuzování předmětných nároků, včetně možnosti uplatnění opravného prostředku. Praxe zdravotních pojišťoven se však různí, což není z hlediska právní jistoty pojištěnce ideálním řešením. Zatímco pro zdravotní pojišťovny tak navrhovaná změna nebude představovat

6 6 výraznou zátěž, přinese žádoucí vyjasnění procesního postavení pojištěnce a s tím související efekty. Vedle požadavku na změnu samotného 53 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění předkládám také návrh na změnu souvisejících ustanovení. Stávající dikce 16 a 33 zákona o veřejném zdravotním pojištění totiž akcentuje roli revizního lékaře při posuzování existence předmětných nároků. V této souvislosti poznamenávám, že v praxi je do procesu posouzení splnění zákonem stanovených podmínek zapojen revizní lékař zdravotní pojišťovny taktéž v případě nároku dle 14 zákona o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění. S ohledem na požadované doplnění 53 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění je dle mého názoru účelné předejít interpretačním nejasnostem adresátů a pozměnit dikci ustanovení 16 a 33 zákona o veřejném zdravotním pojištění v tom směru, že příslušným subjektem je zdravotní pojišťovna, nikoliv revizní lékař. V praxi bude zdravotní pojišťovna pochopitelně nadále využívat posudku svého revizního lékaře jako podkladu svého rozhodnutí ve věci. Tato připomínka je zásadní.

7 7 K čl. I bod 8 ( 53 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.) Na rozhodování zdravotních pojišťoven ve věcech týkajících se vydání povolení k čerpání zdravotních služeb v jiném členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarské konfederaci zajišťující hrazení těchto služeb podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících koordinaci systémů sociálního zabezpečení, náhrady nákladů podle 14 odst. 2 a 3, úhrady zdravotních služeb podle 16 a 33 odst. 1 a pokut se vztahují obecné předpisy o správním řízení 47), nestanoví-li tento zákon jinak. Vysvětleno. Připomínkové místo s vysvětlením souhlasí. Jedná se o připomínku nad rámec návrhu. Vzhledem k tomu, že lhůta stanovená pro transpozici směrnice o uplatňování práv pacientů v přeshraniční péči vyprší dne 25. října 2013, je také nezbytné, aby návrh neobsahoval nic nad rámec požadavků této směrnice. Z tohoto důvodu je předložený návrh zákona čistě transpoziční. Připomínka bude zohledněna v následující připravované novele zákona č. 48/1997 Sb. (viz vysvětlení výše). Ministerstvo práce a sociálních věcí Odůvodnění: Viz první připomínka. Tato připomínka je zásadní. K čl. I - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění K bodu 3-14 Upozorňujeme, že v navrhovaném znění chybí uvedení 14 (mění se celý paragraf). K bodu 4-14b odst. 3 písm. c) a odst V 14b odst. 3 písm. c) je třeba za slovy zdravotní služby vypustit slovo čerpat.

8 8 2. V 14b odst. 6 je třeba se zřetelem k ustanovení 11 odst. 1 písm. b) zákona místo slov Poskytovatele zdravotních služeb použít legislativní zkratku Poskytovatelé. K čl. II - Změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky a k čl. III - Změna zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách Pokud je záměrem předkladatele upravit výčet výdajů zdravotních pojišťoven ve vztahu ke zdravotní péči poskytované v zahraničí vyčerpávajícím způsobem, pak navrhujeme zahrnout do předmětných ustanovení rovněž úhrady za zdravotní služby a náhrady nákladů vynaložené pojištěncem na zdravotní služby na základě mezinárodní smlouvy o sociálním zabezpečení upravující poskytování zdravotních služeb na území druhého smluvního státu. Jedná se o výdaje na věcné dávky v nemoci pro české pojištěnce poskytnuté na základě dvoustranných mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení, které upravují možnost čerpání těchto dávek na území druhého smluvního státu (např. smlouva o sociálním zabezpečení s Černou Horou, Makedonií, Srbskem, Tureckem).

9 9 Ministerstvo spravedlnosti 1. K čl. I bodu 2, k 11 odst. 1 písm. l) Ustanovení 11 odst. 1 písm. l) považujeme za matoucí. Z ustanovení vyplývá, že pojištěnec má nárok na náhradu částky, kterou na zdravotní služby poskytnuté v jiném členském státě Evropské unie (EU) vynaložil, tedy že pojištěnec osobně nejprve poskytnuté zdravotní služby uhradí a poté se obrátí s žádostí o náhradu na tuzemskou zdravotní pojišťovnu. Až následně z 14 odst. 3 však lze dovodit, že uvedené se netýká zdravotních služeb poskytnutých podle přímo použitelných předpisů, tedy podle Nařízení EP a Rady 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Protože považujeme za nezbytné, aby byl právní předpis v částech, které upravují práva pojištěnce zřetelný a jasný, doporučujeme ustanovení přeformulovat, anebo alespoň upravit 11 odst. 1 písm. d) následovně: d) na poskytnutí hrazených služeb v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem a přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím koordinaci systémů sociálního zabezpečení, přičemž poskytovatel nesmí za tyto hrazené služby přijmout od pojištěnce žádnou úhradu,. Tato připomínka je zásadní. Neakceptováno. Připomínka byla připomínkovým místem na jednání k vypořádání připomínek změněna na doporučující. Navrhovaná úprava provádí pouze nezbytnou adaptaci nařízení, tedy převážně procesní část vydávání předchozího povolení. Nárok pojištěnce stanovený zákonem, tj. národním pramenem práva, nelze vymezovat vůči příslušným nárokům vyplývajícím z jiných pramenů práva (kromě unijního práva by v úvahu připadalo také právo mezinárodní), neboť tyto prameny práva zakládají dané nároky zpravidla nezávisle na sobě, a zpravidla tedy nelze změnou jednoho z těchto nároků změnit nárok stanovený jiným pramenem práva. 2. K čl. I bodu 4, k 14b odst. 3 písm. c) Doporučujeme za slovem služby zrušit slovo čerpat, které je v ustanovení použito duplicitně.

10 10 3. K čl. I bodům 6 a 7, k 40 odst. 11 a 15 a k 53 odst. 1 Předkladatel dotčenými novelizačními body v souladu se směrnicí 2011/24/EU navrhuje nově zavést systém vydávání povolení k čerpání zdravotních služeb v jiném členském státě Evropské unie (EU), Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Švýcarské konfederace (ŠK). Upozorňujeme, že znění 40 odst. 11 a 12 a dále 53 odst. 1 není jednoznačné a poskytuje příliš široké mantinely správnímu uvážení zdravotní pojišťovny. Předkladatel pouze uvádí, co musí žádost o povolení obsahovat a jakou má mít formu. Absence jasných podmínek, za jakých pouze se povolení vydá, by tak mohla mít zásadní důsledky pro právní jistotu adresátů těchto povolení. Jako nevhodná se koncepce vydávání povolení jeví i z toho hlediska, že podle bodu 42) směrnice 2011/24/EU by to měly být členské státy, kdo rozhodne, zda je nutné zavádět systém předchozího povolení, a pokud ano, určit, který druh zdravotní péče v rámci jejich systému předchozí povolení vyžaduje, a to v souladu s kritérii, jež stanoví tato směrnice, a s ohledem na judikaturu Soudního dvora (viz též Právní rozhledy, číslo 16/2012, str. 545, JUDr. PhDr. Tomáš Břicháček: Volný pohyb služeb z perspektivy příjemce). Na základě uvedeného se domníváme, že návrh jde nad rámec podmínky vymezené ve směrnici, protože podmínku vydávání povolení zakotvuje obecně na všechny případy čerpání zdravotních služeb v jiných členských státech EU, EHS nebo ŠK. Ačkoli akceptujeme možnost omezení svobody pohybu související s poskytováním zdravotních služeb, domníváme se, že v podobě jak je návrh předložen, je v rozporu se smyslem svobody pohybu služeb v EU i směrnicí 2011/24/EU. Vysvětleno. Připomínkové místo s vysvětlením souhlasí. V textu se nejedná o vydávání předchozího souhlasu podle směrnice 2011/24/EU, nýbrž o procesní úpravu vydávání předchozího povolení podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004. Návrh nově stanoví, že předchozí povolení může být vydáno pouze v případě, kdy jsou splněny podmínky pro vydání uvedené v příslušném koordinačním nařízení. V jiných případech zdravotní pojišťovna nebude oprávněna předchozí povolení vydat. Tímto základním pravidlem se zajistí především sjednocení rozhodovací praxe zdravotních pojišťoven. Navrhujeme tedy uvedené ustanovení nově koncipovat tak, aby bylo

11 11 zřejmé, ve kterých konkrétních případech je povolení zdravotní pojišťovny nezbytnou podmínkou k čerpání zdravotních služeb v jiném členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru či Švýcarské konfederace, a dále jasně stanovit podmínky, za jakých povolení bude, příp. nebude vydáno. Tato připomínka je zásadní. Ministerstvo pro místní rozvoj 5. K čl. IV, k 45 odst. 2 zákona č. 372/2011 Sb. Vězeňskou službu České republiky je třeba považovat za uzavřeného poskytovatele zdravotních služeb, to znamená, že neposkytuje zdravotní služby široké veřejnosti, ale úzkému vymezenému okruhu osob. Povinnost poskytovat informace podle zákona o veřejném zdravotním pojištění je tudíž zcela nadbytečná. S ohledem na uvedené požadujeme, aby byla v nově navrženém písm. o) zapracována výjimka z informační povinnosti pro Vězeňskou službu České republiky. Tato připomínka je zásadní. K čl. I K bodu 4 V navrhovaném textu 14b odst. 3 písm. c)doporučujeme za slovy zdravotní služby vypustit slovo čerpat. Stejnou úpravu doporučujeme provést i v rozdílové tabulce na straně 5 řádku 2. Vysvětleno. Připomínkové místo s vysvětlením souhlasí. Nelze vyloučit, že vnitrostátní kontaktní místo bude nuceno požadovat informace i od vězeňské služby, a to např. ohledně bezbariérového přístupu příslušného zdravotnického zařízení. Byť by byla tato situace velice výjimečná, není vyloučena a vzhledem k transpozici příslušné směrnice není dán relevantní důvod vnitrostátnímu místu tuto možnost odebrat. K rozdílové tabulce Na straně 9 řádku 2 doporučujeme za slova Rady 883/2004/ES vložit slova ze dne 29. dubna Na straně 9 řádku 3 doporučujeme za slova Rady 987/2009/ES vložit slova ze dne 16. září 2009.

12 12 Rada seniorů ČR Úřad vlády České republiky Odbor kompatibility Není jednoznačně definován pojem neodkladné zdravotní péče poskytované během pobytu v cizině. Systém úhrad předpokládá pouze maximální úhradu do výše stanovené pro úhradu stejných zdravotních služeb na území ČR. Nepřihlíží se k rozdílnosti úhrad v jednotlivých zemích, ty mohou být diametrálně odlišné. I zde pak může být spoluúčast pojištěnců neúnosná. Obecně: Požadujeme držet se v návrhu terminologie přímo použitelného předpisu EU o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (dále jen koordinační nařízení ) a na příslušných místech v návrhu použít pojem věcné dávky v nemoci místo zdravotních služeb, jedná-li se o čerpání na základě koordinačního nařízení. Neakceptováno. Neodkladná zdravotní péče je definována v 5 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů. Neakceptováno. Systém veřejného zdravotního pojištění je velmi rozdílný téměř ve všech členských státech EU, a to nejen v oblasti cen zdravotních služeb. V tomto ohledu není v silách tuzemské právní normy, aby tento stav vyrovnala nebo nastavila nediskriminační přístup, který tuzemských pojištěncům vyrovná různé cenové hladiny zdravotních služeb v různých členských státech. To není ani cílem směrnice, neboť v čl. 7 odst. 4 se uvádí: Členský stát, v němž je pacient pojištěn, nahradí nebo přímo uhradí náklady na přeshraniční zdravotní péči do výše nákladů, které by sám převzal, pokud by tato zdravotní péče byla poskytnuta na jeho území, avšak jen do výše skutečných nákladů na čerpanou zdravotní péči. Vysvětleno. Zákon o veřejném zdravotním pojištění užívá termín zdravotní služby, který je svým obsahem shodný s termínem věcné dávky v nemoci. Z toho důvodu se návrh nebude od současného znění odklánět, neboť by se tím mohly založit výkladové obtíže.

13 13 K bodu 1 návrhu (poznámka pod čarou č. 1b a 51): Do poznámky pod čarou č. 1b navrhujeme doplnit také prováděcí směrnici Komise 2012/52/EU ze dne 20. prosince 2012, kterou se stanoví opatření k usnadnění uznávání lékařských předpisů vystavených v jiném členském státě (citace předpisů práva EU v poznámkách pod čarou by měly být ve znění uváděném v Úředním věstníku EU). Do poznámky pod čarou č. 51 požadujeme doplnit nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti. K bodu 3 návrhu ( 14 odst. 3): 1. V uvedeném ustanovení je opomenut typ situace, který byl posuzován Soudním dvorem EU v případu C-368/98 Vanbraekel (bod 53) a v následujících, např. v případu Watts (zejm. bod 143.) či Elčinov (zejm. bod 78. a 79.). Ustanovení je nutno doplnit o právo na doplňující náhradu v případě, kdy pojištěná osoba vycestovala za účelem čerpání věcných dávek do jiného členského státu (případ planned care ) a úroveň krytí poskytovaná v tomto jiném členském státě je nižší, než úroveň krytí poskytovaná v České republice. Vztah mezi pravidly koordinačního nařízení a ustanovení primárního práva o volném pohybu služeb nelze totiž charakterizovat tak, že se tyto vzájemně vylučují (vztah jedno, nebo druhé ), jak to naznačují ustanovení 14 odst. 3 i důvodová zpráva. I tehdy, je-li aplikováno koordinační nařízení, je třeba se ujistit, zda není vytvářena překážka volného pohybu služeb (dnes Vysvětleno. Závěry z případu Vanbraekel jsou již zohledněny v čl. 26 B) 7., prováděcího nařízení 987/2009.

14 zakázaná čl. 56 SFEU), kterou je třeba odstranit.. I tehdy, když je aplikováno koordinační nařízení, je třeba dále prověřit, zda volný pohyb služeb (dnes čl. 56 SFEU) nevyžaduje ještě něco dalšího. Soudní dvůr zdůraznil, že koordinační nařízení má za cíl regulovat věcné dávky hrazené v rozsahu úrovně krytí poskytovaného ve státě jejich poskytnutí, ale nijak se nedotýká proplácení těchto služeb v rozsahu úrovně krytí poskytovaného ve státě pojištění. Proto v této oblasti mají členské státy povinnost respektovat ustanovení primárního práva o volném pohybu služeb a musí tuto oblast nastavit tak, aby nebyly vytvářeny neospravedlnitelné překážky volného pohybu služeb. Podle judikatury Soudního dvora EU, pokud příslušný členský stát (členský stát pojištění) v případě vycestování pojištěné osoby za účelem obdržení věcných dávek dle nařízení v jiném členském státě, nedoplní úhradu nákladů zdravotní péče čerpané v jiném členském doplňující náhradou tak, aby celkově odpovídaly úrovni krytí poskytované za stejné nebo stejně účinné věcné dávky v příslušném členském státě, je dáno omezení volného pohybu služeb, protože pacienti jsou odrazováni od vyhledání poskytovatelů v jiných členských státech s nižší úrovní krytí. To platí jenom v případě vycestování za účelem obdržení věcných dávek v jiném členském státě (čl. 20 koordinačního nařízení), nikoliv však v situaci, kdy se věcné dávky staly nezbytnými v průběhu pobytu v jiném členském státě (čl. 19 koordinačního nařízení; srov. C-211/08 Komise v Španělsko). Pro tento druhý případ tedy není nutné doplňující náhradu zavádět. Ovšem, dle našeho názoru, výklad ustanovení odst. 2 umožňuje, aby dané ustanovení bylo použitelné i na případ čerpání neodkladné zdravotní péče, jejichž potřeba nastala během pobytu v jiném členském státě (slova nepostupuje-li se ani podle odstavce 2 v odstavci 3 naznačují, že cizina je i jiný členský stát), a která byla podle koordinačního nařízení uhrazena v rozsahu krytí poskytovaného členským státem, kde byla tato péče poskytnuta, 14

15 15 avšak i pojištěné osobě vznikly náklady (např. spoluúčast). S ohledem na výše uvedené stran toho, že nařízení se nedotýká náhrad podle úrovně krytí poskytované v tzv. příslušném členském státě, nutno dovodit, že by ve vztahu k nákladům, které osobě vznikly, mohla pojištěná osoba uplatnit právo na náhradu dle odst. 2. Jelikož dané ustanovení nemyslí na to, že by převážná část nákladů spojených s poskytnutím zdravotní péče byla přímo uhrazena podle koordinačního nařízení (čl. 35), není zde ani omezení výše náhrady výší rozdílu mezi oběma tarify, ale pouze výší stanovené pro úhradu takové péče na území ČR. Pokud předkladatel hodlá upravit doplňující náhradu nad rámec toho, co vyžaduje volný pohyb služeb, i pro případ situace, na kterou dopadá čl. 19 nařízení, navrhujeme omezit ji výší rozdílu mezi vyšším tarifem stanoveným v ČR a nižším tarifem členského státu, kde byla péče poskytnuta. Předkladatel by měl v důvodové zprávě uvést, zda a v jakém rozsahu jde nad rámec toho, co vyžaduje právo EU, a vysvětlit, proč je v odstavci 2 uvedena zdravotní péče a v odst. 3 zdravotní služby. K bodu 3 návrhu ( 14 odst. 3): 2. Návrh by rovněž měl stanovit, že v případě, kdy není vydáno povolení, ačkoliv vydáno být mělo, přísluší pojištěné osobě právo na náhradu ve výši toho, co by musela ČR zaplatit, kdyby povolení bylo uděleno. Toto právo není výslovně stanoveno v nařízení, ale plyne z judikatury (Vanbraekel, Elčinov) a proto je víc než vhodné toto pravidlo výslovně stanovit ve vnitrostátním právním řádu. K bodu 3 návrhu ( 14 odst. 3): 3. Požadujeme vysvětlit, co se rozumí pod podmínkami pro úhradu zdravotních služeb ve větě druhé. Je například podmínku pro úhradu zdravotních služeb, že jde o smluvního poskytovatele zdravotních služeb? V tom případě by se jednalo o překážku volného pohybu služeb. Vysvětleno. Nelze si představit, že v praxi bude řešení jiné, než v souladu s postupem, který je stanoven judikátem v případě Elčinov. Pokud se ukáže, že nevydání povolení byl postup nesprávný, tak jediným možným závěrem je rozhodnutí příslušného orgánu o povinnosti povolení vydat, tj. zajistit postup v souladu s řešením případu Elčinov. 14 odst. 3 explicitně určí, že za podmínku nutnou pro náhradu nákladů se nebude považovat nutnost být smluvním poskytovatelem podle zákona o veřejném zdravotním pojištění.

16 16 K bodu 4 návrhu ( 14a): Jelikož bodová hodnota a cena bodu jsou nástrojem stanovení minimální úhrady z veřejného zdravotního pojištění, máme za to, že se jedná o diskriminační kritérium. Fakt, že zdravotní péče čerpaná v jiném členském státě bude vždy proplácena podle v ČR minimálního tarifu, může odrazovat od vyhledání zahraničních poskytovatelů služeb a představovat tak překážku volného pohybu. Požadujeme kritéria pro výpočet náhrady upravit tak, aby se jednalo o nediskriminační kritéria. K bodům 6, 7 a 8 návrhu ( 40 a 53 odst. 1): Pokud jde o řízení o žádosti o vycestování za účelem obdržení věcných dávek v nemoci v jiném členském státě, vyžaduje judikatura Soudního dvora EU (viz Watts), aby členský stát zajistil, že žádosti budou moci být projednány rychle, objektivně a nestranně. V případě zdravotních pojišťoven, jejichž zájem je v případě takové žádosti také dotčen (rozhodují totiž o tom, zda zaplatí v rozsahu krytí poskytovaném jiným členským státem, které může být vyšší, než v ČR), není záruka objektivnosti a nestrannosti dána. Je třeba svěřit rozhodování o těchto žádostech institucím, které nejsou zainteresovány. Vysvětleno. Bodová hodnota a cena bodu nejsou nástrojem stanovení minimální úhrady. Cenový předpis bude nově upravovat výše hodnoty bodu pro jednotlivé odbornosti. Vysvětleno. Čl. 20 nařízení č. 883/2004 výslovně stanoví, že pojištěná osoba, jež má zájem o vycestování mimo členský stát bydliště za účelem obdržení věcných dávek je povinna požádat o povolení příslušnou institucí. Pro účely tohoto článku se podle čl. 26 prováděcího nařízení č. 987/2009 příslušnou institucí rozumí instituce, která nese náklady na plánované léčení. O odvolání bude však rozhodovat příslušný odvolací orgán v souladu se SŘ.

17 17 Úřad pro ochranu osobních údajů K bodům 6, 7 a 8 návrhu ( 40 a 53 odst. 1): V návrhu je dále nutné stanovit meze diskreční pravomoci institucí, které rozhodují o výše uvedených žádostech. Nařízení stanoví případy, kdy členské státy musí vydat povolení (a a contrario kdy povolení vydat nemusí). Podle judikatury Soudního dvora EU (např. Watts) však členský stát může okolnosti pro nevydání povolení rozšířit i na další případy, musí však přitom omezit dikreci příslušných orgánů stanovením kritérií pro rozhodování. Návrh tato kritéria nestanoví, je proto nutné je do návrhu doplnit. V čl. I bodě 4 ( 14b odst. 2 písm. f) je nezbytné specifikovat, jaké informace o údajích kontaktní místo poskytuje a komu. Tato připomínka je zásadní. Odůvodnění: ÚOOÚ považuje za nezbytné specifikovat údaje, které bude kontaktní místo poskytovat a komu. V čl. I bodě 4 ( 14b odst. 5) je nezbytné zpřesnit, jaké informace jsou kontaktním místem v rámci spolupráce s jinými kontaktními místy členských států vyměňovány. Tato připomínka je zásadní. Návrh bude nově výslovně uvádět podmínku, že zdravotní pojišťovna vydá povolení (podle nařízení) pouze v případě, že jsou pro jeho vydání splněny podmínky stanovené přímo použitelnými právními předpisy Evropské unie upravující koordinaci systémů zdravotního pojištění. Částečně akceptováno, částečně vysvětleno. Připomínka změněna na doporučující. Nově se navrhuje toto znění dotčeného ustanovení: Kontaktní místo poskytuje zejména informace o: ( ) f) náležitostech, které mají být podle právních předpisů České republiky uvedeny na lékařských předpisech, které jsou vystavovány na žádost pacienta, který je hodlá použít v jiném členském státě Evropské unie. V ustanovení 14c odst. 2 písm. f) se jedná o obecné náležitosti, které mají být uváděny na lékařských předpisech. V tomto smyslu bude doplněna také důvodová zpráva. Vysvětleno. Připomínka změněna na doporučující. V daném ustanovení se nepředpokládá a ani není

18 18 Ministerstvo vnitra Odůvodnění: Je nezbytné specifikovat, alespoň rámcovým způsobem, jaké informace kontaktní místo poskytuje v rámci spolupráce ostatním kontaktním místům, Komisi, zdravotním pojišťovnám a sdružením pacientů. V čl. I se za bod 5 vkládá nový bod 5a ( 40 odst. 8 písm. c), kterým se slova adresa místa pobytu nahrazuje slovy adresa bydliště. Tato připomínka je zásadní. Odůvodnění: V rámci zachování správné terminologie je nezbytné nahradit slova adresa místa pobytu slovy adresa bydliště. Obecně Návrh postrádá ustanovení o situacích, v nichž je nutný předchozí souhlas s čerpáním zdravotních služeb v zahraničí. Stanovení omezení považujeme za klíčové pro ochranu prostředků veřejného zdravotního pojištění. Nelze předpokládat, že při současném způsobu nastavování podmínek poskytování vyrovnávacích plateb (úhrad za hrazené služby z veřejného zdravotního pojištění) by se o náklady vynaložené za hrazené služby v cizině snížily částky nákladů za hrazené služby v České republice. Z těchto důvodů požadujeme návrh upravit dle varianty V, popsané v obecné části důvodové zprávy. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. účelem navrhované úpravy, aby vnitrostátní kontaktní místo v rámci své činnosti jakkoliv nakládalo s osobními údaji nebo je dokonce předávalo jiným subjektům. Jedná se zejména o informace o samotném fungování vnitrostátního kontaktního místa. V tomto smyslu bude doplněna také důvodová zpráva. Částečně akceptováno, částečně vysvětleno. Připomínkové místo s vysvětlením souhlasí. Zákon č. 48/1997 Sb. bude obsahovat zmocnění pro vládu ČR vydat nařízení, které by definovalo zdravotní služby, jejichž náhrada bude podmíněna udělením předchozího souhlasu kompetentní pojišťovny. Nařízení tak bude moct reagovat na možná hrozící nebezpečí velmi operativně a bude ho možno měnit v případě, kdy již čerpání určité zdravotní služby nebude představovat riziko pro systém veřejného zdravotního pojištění. Navíc je nutné si uvědomit, že je v současné chvíli nemožné predikovat možný budoucí vývoj čerpání zdravotních služeb v jiných členských státech EU, a proto by výčet zdravotních služeb, jejichž náhrada by byla podmíněna udělením předchozího souhlasu dle směrnice, v zákoně, mohl být kontraproduktivní.

19 19 Nařízení vlády bude naopak moci tuto otázku vyřešit velmi efektivně a adresně. K čl. I bodu 3 ( 14 odst. 2) Návrh opomíjí vztah předmětného ustanovení k 33 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě). Svou formulací prohlubuje spor o aktivní legitimaci k uvedené náhradě a nenapomáhá k jeho potřebnému vyjasnění. Navrhujeme výslovně vyloučit aktivní legitimaci jiných osob k těmto dávkám, alternativně s výslovným připuštěním cese pohledávky na pozůstalé a orgány činné v trestním řízení. Alternativně požadujeme 14 odst. 2 upravit takto: Vysvětleno. Aktivní legitimaci komerčních pojišťoven nelze v daném případě vyvozovat ani ze současné právní úpravy a ani prováděné změny na tomto stavu nic nemění. Dotčené ustanovení upravuje výhradně nárok pojištěnce. Ze zdravotního pojištění se pojištěnci nahradí částka, kterou vynaložil na neodkladnou zdravotní péči, jejíž potřeba nastala během jeho pobytu v cizině, a to do výše stanovené pro úhradu takové péče na území České republiky, přičemž nahrazená částka nesmí přesáhnout náklady, které pojištěnci skutečně vznikly a které sám zaplatil.. Ministerstvem vnitra navržené znění směřuje k vyloučení případného zneužití úpravy komerčními pojišťovnami v souvislosti s požadavky na plnění z komerčních pojistek vůči zdravotním pojišťovnám. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. K čl. I bodu 3 ( 14 odst. 3) Poslední větu požadujeme uvést v tomto znění: Jsou-li zákonem či na základě zákona stanoveny podmínky pro úhradu zdravotních služeb, musí být tyto podmínky splněny i pro náhradu podle věty první.. Účelem Ministerstvem vnitra navrženého znění je rozšířit Akceptováno částečně. Částečně vysvětleno. Připomínkové místo s vysvětlením souhlasí. Všechny podmínky stanovené podzákonným právním předpisem by nemohly být ve vztahu k poskytování zdravotních služeb v zahraničí splněny. Nově se navrhuje následující znění ( 14 odst. 5): Jsou-li tímto zákonem nebo rozhodnutím Státního

20 20 omezení i na léčivé přípravky, u kterých nejsou podmínky pro úhradu stanoveny zákonem, ale rozhodnutím Státního ústavu pro kontrolu léčiv na základě zákona. Navržené znění je v souladu s čl. 7 odst. 2 písm. b) směrnice 2011/24/EU, který umožňuje státu hradit přeshraniční péči v souladu s pravidly, podmínkami, kritérii způsobilosti a právními a administrativními náležitostmi, které stanovil. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. K čl. I bodu 3 (k 14b odst. 4) Požadujeme slova formátu, který je přístupný osobám se zdravotním postižením nahradit slovy formě, která umožňuje, aby se s těmito informacemi v nezbytném rozsahu mohly seznámit i osoby se zdravotním postižením. Obdobná formulace je užita v zákoně č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, a ve vyhlášce č. 64/2008 Sb., o formě uveřejňování informací souvisejících s výkonem veřejné správy prostřednictvím webových stránek pro osoby se zdravotním postižením (vyhláška o přístupnosti). Domníváme se, že slovo formát je významově příliš zužující. Stanovení konkrétního formátu informace (např. pdf, doc) ještě neznamená, že tato informace bude mít odpovídající vnitřní strukturu zajišťující čitelnost informace. Pojem forma je významově širší, zahrnuje jak formát informace, tak její strukturu. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. K čl. I bodům 7 a 8 ( 53 odst. 1) 1. Vítáme zakotvení oprávnění zdravotních pojišťoven rozhodovat v některých případech ve správním řízení. Není však zřejmé, proč je dána odlišná úprava v případě rozhodování o nároku na území České republiky a o nároku mimo území České republiky (např. rozhodnutí o peněžité dávce podle 14 odst. 2 resp. 3 a podle 16, kdy v prvním případě pojišťovna rozhoduje ve správním řízení, ve druhém případě hradí zdravotní služby na základě lékařského posouzení s možností žaloby na plnění dle ústavu pro kontrolu léčiv (dále jen Ústav ) vydaným podle části šesté tohoto zákona stanoveny podmínky pro úhradu hrazených služeb, musí být tyto podmínky splněny i pro náhradu na hrazené přeshraniční služby. Za podmínku podle věty první se nepovažuje uzavření smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb. Připomínka byla změněna na doporučující. Připomínka byla vysvětlena. Připomínkové místo od připomínky ustoupilo, s tím, že daná problematika bude řešena v další novele. Uvedená připomínka otevírá poměrně složitou otázku rozhodování zdravotních pojišťoven, které je v této souvislosti potřebné podrobit komplexně revizi. S ohledem na to, že lhůta stanovená pro transpozici

21 21 občanského soudního řádu). Takový stav považujeme za nežádoucí. Uvedené platí rovněž pro otázky výše vyrovnávací platby za poskytnuté zdravotní služby, respektive ekvivalentní peněžité dávky, kdy na území České republiky má být tato stanovena podzákonnou normou a mimo území České republiky ve správním řízení. V souladu s čl. 7 odst. 7 směrnice 2011/24/EU požadujeme úpravu sjednotit tak, aby o rozsahu nároku, jakož i o výši vyrovnávací platby, respektive ekvivalentní peněžité dávky bylo rozhodováno ve správním řízení. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. K čl. I bodům 7 a 8 ( 53 odst. 1) 2. Větu první předmětného ustanovení (v obou navržených zněních), vymezující kladné případy, kdy se správní řád aplikuje, požadujeme zrušit. Podle současné praxe se vymezují pouze negativní případy, na které se správní řád (jakožto univerzální procesně-právní předpis) nepoužije. Pokud by předkladatel zamýšlel vyloučit z působnosti správního řádu i řízení, ve kterých se rozhoduje o právech a povinnostech jmenovitě určených osob, upozorňujeme, že takové vyloučení aplikace správního řádu bez náhrady komplexní procesní úpravy není možné, neboť by tím byla narušena právní jistota účastníků správního řízení. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. K čl. I bodům 7 a 8 ( 53 odst. 1) 3. Větu poslední (ve verzi účinné do ), která stanovuje, že platební výměr je vykonatelný po uplynutí 15 dnů od jeho doručení bez ohledu na právní moc rozhodnutí, požadujeme s ohledem na 74 odst. 1 správního řádu nahradit větou Odvolání proti platebnímu výměru nemá odkladný účinek.. Domníváme se, že předkladatel zamýšlel upravit, že platební výměr má předběžnou vykonatelnost. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Připomínky nad rámec navržené úpravy Upozorňujeme na usnesení vlády č. 450/2009, na jehož základě byla schválena Koncepce budoucí právní úpravy, která směrnice o uplatňování práv pacientů v přeshraniční péči vyprší dne 25. října 2013, není z časových důvodů takovou revizi možné provést a bude provedena v rámci přípravy další novely zákona č. 48/1997 Sb. Viz předchozí komentář. Připomínka byla vysvětlena. Připomínkové místo od připomínky ustoupilo, s tím, že daná problematika bude řešena v další novele.

22 22 povede ke sjednocení právní úpravy postupů při výkonu jednotlivých správních agend s minimem odchylek a výjimek. Citované usnesení ukládá členům vlády mimo jiné při novelizacích právních předpisů provádět průběžné odstraňování nadbytečných odchylek od správního řádu. S ohledem na výše uvedené uplatňujeme následující připomínky nad rámec předložené změny zákona o veřejném zdravotním pojištění. Obecně ke lhůtám V zákoně jsou stanoveny různé lhůty pro vydání různých rozhodnutí, aniž by byla respektována obecná pravidla lhůt pro vydání rozhodnutí stanovená v ustanovení 71 správního řádu, kde je stanoveno, že je správní orgán povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu, nebo nejpozději ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení s tím, že ve specifických případech lze tuto lhůtu o dalších 30 dní prodloužit. Zákon však upravuje lhůty, které tato pravidla nerespektují (lhůta 25, 50 nebo 75 dní - 39g odst. 2). Požadujeme proto ustanovení stanovující lhůty upravit. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. K 39f odst. 5 písm. a) Požadujeme předmětné ustanovení zrušit, neboť pouze opakuje, co plyne z ustanovení 45 odst. 1 a 37 odst. 2 správního řádu. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. K 39g odst. 5 Ustanovení upravuje práva účastníků navrhovat důkazy a činit jiné návrhy během řízení jiným způsobem, než který plyne z ustanovení 36 odst. 1 a 3 správního řádu. Máme za to, že se zde zákon odchyluje od správního řádu a že pro toto odchýlení není dán důvod. Požadujeme proto předmětné ustanovení zrušit a postupovat dle ustanovení 36 správního řádu. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. K 39g odst. 12 Ustanovení považujeme za nadbytečné s ohledem na ustanovení 90 odst. 1 písm. a) správního řádu. Požadujeme je Uvedená připomínka otevírá poměrně složitou otázku rozhodování zdravotních pojišťoven, které je v této souvislosti potřebné podrobit komplexně revizi. S ohledem na to, že lhůta stanovená pro transpozici směrnice o uplatňování práv pacientů v přeshraniční péči vyprší dne 25. října 2013, není z časových důvodů takovou revizi možné provést a bude provedena v rámci přípravy další novely zákona č. 48/1997 Sb. Viz předchozí komentář. Viz předchozí komentář. Viz předchozí komentář.

23 23 proto vypustit. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. K 39h odst. 4 V předmětném ustanovení se hovoří o rozkladu proti rozhodnutí v přezkumném řízení. Není nám jasné, o jaké rozhodnutí by se mělo jednat a proč se zde hovoří o rozkladu, když by se mělo jednat spíše o odvolání. Ustanovení požadujeme upravit. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. K 39o Předmětné ustanovení se odchyluje od obecné úpravy doručování veřejnou vyhláškou, obsažené v ustanovení 25 správního řádu. Požadujeme toto ustanovení zrušit a postupovat podle 25 odst. 2 správního řádu. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. K 39p odst. 5 věta druhá S ohledem na připomínku k 39g odst. 5 požadujeme předmětné ustanovení zrušit a postupovat podle 36 správního řádu. Tyto připomínky považuje ministerstvo za zásadní. K 53 odst. 6 Ustanovení požadujeme zrušit. V odstavci 4 je stanoveno, že rozhodčí orgán rozhoduje o odvolání, což je druhý stupeň rozhodování. V odstavci 6 se však píše, že na rozhodování rozhodčího orgánu v prvém stupni se použijí ustanovení o rozkladu. Úpravu považujeme za nevhodnou, neboť nelze hovořit o odvolání jako o řízení v prvním stupni. Jiné případy, kdy rozhodčí orgán rozhoduje, a zejména v prvním stupni, nám nejsou ze znění zákona známy. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. K 53 odst. 7 Ustanovení požadujeme zrušit. Jde-li o přezkum rozhodnutí, která jsou vydávána v odvolacím řízení, a jedná-li se o rozhodnutí ve věci, lze je přezkoumat ve správním soudnictví [viz 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 150 /2002 Sb., soudního řádu správního]. Viz předchozí komentář. Viz předchozí komentář. Viz předchozí komentář. Viz předchozí komentář. Viz předchozí komentář.

24 24 Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. K 53a Nesouhlasíme s vyloučením správního řádu bez odpovídající komplexní úpravy daného postupu v zákoně č. 48/1997 Sb. Pokud správní orgán rozhoduje o právech a povinnostech jmenovitě určených osob, jedná se o správní řízení. Rozhodování o odstranění tvrdosti lze považovat za rozhodnutí ve správním řízení. Není možné, aby bylo v takovémto případě vydáno rozhodnutí a nebylo možné se proti němu odvolat nebo použít mimořádné opravné prostředky. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Doporučující připomínky: Obecně Domníváme, že předložené znění novely je v některých ohledech neurčité a nejasné. V navrhované právní úpravě není dostatečně dořešen vztah mezi péčí poskytovanou a hrazenou podle přímo aplikovatelných nařízení EU, péčí dle směrnice o přeshraniční péči a rovněž tak i péčí poskytovanou a hrazenou mimo tyto dva režimy (tedy bez nároku vůči pojišťovnám). Zásadní pro správnou aplikaci je rozlišení nároků dle směrnice 2011/24/EU a dle přímo použitelných předpisů o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Vyjasnění vztahů mezi směrnicí a stávajícím rámcem pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení je přitom dle ustanovení čl. 1 cílem směrnice 2011/24/EU. V tomto smyslu je ale znění novely neurčité a nejasné jak pro osobu, která má být informována o svých právech a nárocích, tak i pro instituce. V souvislosti s předkládanou právní úpravou vyvstává otázka, zda nebyly opomenuty specifické nároky z mezistátních smluv. Na základě těchto smluv také vyplývá nárok pojištěnce na úhradu podle předpisů státu ošetření (obdobně jako v EU) a ne jen podle státu pojištění ( 14). Doporučujeme návrh upřesnit. K čl. I bodu 4 ( 14b odst. 6) Požadujeme povinnosti omezit pouze na případy, kdy není Viz předchozí komentář. Neakceptováno. Předkladatel nemá za to, že by návrh byl neurčitý nebo nejasný. Mimoto připomínka ani nekonkretizuje specifickou část, která by měla být upravena v zájmu vyšší srozumitelnosti, proto ji nelze zohlednit. Neakceptováno. Taková podmínka by mohla vést ke ztížení činností

25 25 kontaktní místo schopno informace zjistit i jinak. Připomínky legislativně-technické a formálního charakteru: vnitrostátního kontaktního místa, neboť okolnost informace zjistit i jinak je poměrně neurčitá a v praxi by mohlo docházet ke zbytečnému protahování při poskytování informací, pokud by dotázané místo mělo za to, že vnitrostátní kontaktní místo může zjistit informace i jinak. K čl. I bodu 3 (k 14b odst. 3) V ustanovení je dvakrát užito slovo čerpat. Doporučujeme jedno z nich vypustit. Unie zaměstnavatelských svazů K čl. I bodu 3 (k 14b odst. 6) Slova Poskytovatelé zdravotních služeb doporučujeme s ohledem na legislativní zkratku zavedenou v 11 odst. 1 písm. b) nahradit slovem Poskytovatel. I. Obecné připomínky k návrhu 1. Návrh postrádá ustanovení o situacích, v nichž je nutný předchozí souhlas s čerpáním zdravotních služeb v zahraničí. Stanovení omezení považujeme za klíčové pro ochranu prostředků veřejného zdravotního pojištění. Bylo by zcela mylné předpokládat, že při současném způsobu nastavování podmínek poskytování vyrovnávacích plateb (úhrad za hrazené služby z veřejného zdravotního pojištění) by se o náklady vynaložené za hrazené služby v cizině snížili částky náklady za hrazené služby v ČR. Z těchto důvodů navrhujeme použití modifikované varianty V. Systém předchozího povolení považujeme pro určité kategorie nemocniční péče za zásadní. Tato připomínka je zásadní. Částečně akceptováno, částečně vysvětleno. Připomínkové místo s vysvětlením souhlasí. Zákon č. 48/1997 Sb. bude obsahovat zmocnění pro vládu ČR vydat nařízení, které by definovalo zdravotní služby, jejichž náhrada bude podmíněna udělením předchozího souhlasu kompetentní pojišťovny. Nařízení tak bude moct reagovat na možná hrozící nebezpečí velmi operativně a bude ho možno měnit v případě, kdy již čerpání určité zdravotní služby nebude představovat riziko pro systém veřejného zdravotního pojištění. Navíc je nutné si uvědomit, že je v současné chvíli nemožné predikovat možný budoucí vývoj čerpání zdravotních služeb v jiných členských státech EU, a proto by výčet zdravotních služeb, jejichž náhrada by byla

26 26 podmíněna udělením předchozího souhlasu dle směrnice, v zákoně, mohl být kontraproduktivní. Nařízení vlády bude naopak moci tuto otázku vyřešit velmi efektivně a adresně. 2. Domníváme, že předložené znění novely je v mnoha ohledech neurčité a nesrozumitelné. V navrhované právní úpravě není dostatečně dořešen vztah mezi péčí poskytovanou a hrazenou podle přímo aplikovatelných nařízení EU, péčí dle směrnice o přeshraniční péči a rovněž tak i péčí poskytovanou a hrazenou mimo dva první režimy (tedy bez nároku vůči pojišťovnám). Zásadní pro správnou aplikaci je rozlišení nároků dle Směrnice a dle přímo použitelných předpisů o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Vyjasnění vztahů mezi směrnicí a stávajícím rámcem pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení je přitom cílem směrnice dle ustanovení čl. 1. V tomto smyslu je ale znění novely neurčité a nesrozumitelné jak pro osobu, která má být informována o svých právech a nárocích, tak i pro instituce. 3. V souvislosti s předkládanou právní úpravou vyvstává otázka, zda nebyly opomenuty specifické nároky z mezistátních smluv. Na základě těchto smluv také vyplývá nárok pojištěnce na úhradu podle předpisů státu ošetření (obdobně jako v EU) a ne jen podle státu pojištění ( 14). Neakceptováno. Předkladatel nemá za to, že by návrh byl neurčitý nebo nejasný. Mimoto připomínka ani nekonkretizuje specifickou část, která by měla být upravena v zájmu vyšší srozumitelnosti, proto ji nelze zohlednit. Neakceptováno. Předkladatel je toho názoru, že zákonná úprava nemůže omezit ustanovení mezinárodních smluv. V 55a zákona č. 48/1997 Sb. se přímo uvádí, že ustanovení tohoto zákona se použije pouze v případě, že mezinárodní smlouva neuvede jinak. 4. Z obecného hlediska si také dovolujeme upozornit na fakt, že vzhledem k záměru MZ převzít funkci CMÚ se termín účinnosti říjen 2013 jeví jako nereálný. Činností vnitrostátního kontaktního místa bude pověřen subjekt, který byl pro oblast zdravotního pojištění určen jako styčné místo podle přímo

27 27 II. Konkrétní připomínky k jednotlivým ustanovením 1. K čl. I. bod 3 ( 14 odst. 2) Návrh nově upravuje tuto problematiku a zcela opomíjí vztah tohoto ustanovení k 33 zákona č. 37/2004 Sb. Svou formulací prohlubuje spor o aktivní legitimaci k uvedené náhradě a nepomáhá k jeho tolik potřebnému vyřešení. Navrhujeme výslovně vyloučit aktivní legitimaci jiných osob k těmto dávkám, alternativně s výslovným připuštěním cese pohledávky na pozůstalé a orgány činné v trestním řízení. Díky obecnosti ustanovení ve vztahu k odst. 3 by byly vyřešeny obě situace shodně. použitelného předpisu EU upravujícího koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Vysvětleno. Připomínkové místo s vysvětlením souhlasí. Aktivní legitimaci komerčních pojišťoven nelze v daném případě vyvozovat ani ze současné právní úpravy a ani prováděné změny na tomto stavu nic nemění. Dotčené ustanovení upravuje výhradně nárok pojištěnce. Alternativně k čl. I. bod 3 ( 14 odst. 2) zároveň navrhujeme nový text následujícího znění: Ze zdravotního pojištění se pojištěncům nahradí částka, kterou vynaložili na neodkladnou zdravotní péči, jejíž potřeba nastala během jejich pobytu ve státech mimo Evropskou unii (dále jen EU ), Evropský hospodářský prostor (dále jen EHP ) a Švýcarskou konfederaci, a to maximálně do výše stanovené pro úhradu takové péče na území České republiky, přičemž nahrazená částka nesmí přesáhnout náklady, které pojištěnci skutečně vznikly, a které sám zaplatil. Odůvodnění: Jedná se o upřesnění formulace nového odstavce, vyplývajícího z dosavadní věty druhé 14 zákona. Zejména upřesnění směřuje k jednoznačnosti formulace, která by neumožňovala zneužití komerčními pojišťovnami k požadavkům na zdravotní pojišťovny na plnění z komerčních pojistek. Zásadní připomínka. 2. K čl. I. bod 3 ( 14 odst. 3) Akceptováno částečně. Částečně vysvětleno.

28 28 Navrhujeme přeformulovat poslední větu následovně: Jsou-li zákonem či na základě zákona stanoveny podmínky pro úhradu zdravotních služeb, musí být tyto podmínky splněny i pro náhradu podle věty první. Odůvodnění: Cílem je rozšířit účinnost omezení i na léčivé přípravky, u kterých podmínky pro úhradu nejsou stanoveny zákonem, ale správním rozhodnutím SÚKL na základě zákona. Uvedené je v souladu s čl. 7 odst. 2 písm. b) transponované normy, který umožňuje státu hradit přeshraniční péči v souladu s pravidly, podmínkami, kritérii způsobilosti a právními a administrativními náležitostmi, které stanovil). Tato připomínka je zásadní. 3. K čl. I. bod 3 ( 14 odst. 3) Kromě toho upozorňujeme na další konsekvence toho, že navrhovaný 14, odst. 3 prolamuje dosud platnou nutnost preautorizace, stanovenou příslušným nařízením. Ačkoli se v důvodové zprávě uvádí, že MZ po konzultacích sestavilo seznam zdravotních služeb, jejichž úhrada by měla být podmíněna předchozím souhlasem zdravotní pojišťovny, do předkládaného návrhu to promítnuto nebylo. V praxi to znamená, že pojištěnec, který bude zařazen na čekací list odkladné péče a bude mít prostředky na to, aby si uhradil rozdíl mezi úhradou v ČR a cenou takové péče v jiném státě EU, vycestuje a nechá si odkladnou péči provést v cizině v kratším termínu. To vytváří nerovné podmínky mezi pojištěnci podle jejich ekonomické situace. Existuje však i jiná alternativa, kdy pojištěnec zvolí členský stát EU, kde cena bude stejná nebo i nižší než v ČR, ale kvalita péče bude na podstatně nižší úrovni, což může znamenat do budoucna vícenáklady, např. za reoperace. V obou případech dojde k rychlejšímu čerpání péče než při čerpání v ČR podle stanovené časové dostupnosti. Zdravotní pojišťovna však bude nucena takovou péči uhradit. Tím je ohrožena funkčnost jednoho z účinných regulačních mechanizmů, chránících ekonomickou stabilitu systému, totiž odklad čerpání u plánované péče. Požadujeme, aby krom neodkladné péče a péče, kterou není příslušná zdravotní pojišťovna ve Připomínkové místo s vysvětlením souhlasí. Všechny podmínky stanovené podzákonným právním předpisem by nemohly být ve vztahu k poskytování zdravotních služeb v zahraničí splněny. Nově se navrhuje následující znění ( 14 odst. 5): Jsou-li tímto zákonem nebo rozhodnutím Státního ústavu pro kontrolu léčiv (dále jen Ústav ) vydaným podle části šesté tohoto zákona stanoveny podmínky pro úhradu hrazených služeb, musí být tyto podmínky splněny i pro náhradu na hrazené přeshraniční služby. Za podmínku podle věty první se nepovažuje uzavření smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb. Částečně akceptováno, částečně vysvětleno. Připomínkové místo s vysvětlením souhlasí. Zákon č. 48/1997 Sb. bude obsahovat zmocnění pro vládu ČR vydat nařízení, které by definovalo zdravotní služby, jejichž náhrada bude podmíněna udělením předchozího souhlasu kompetentní pojišťovny. Nařízení tak bude moct reagovat na možná hrozící nebezpečí velmi operativně a bude ho možno měnit v případě, kdy již čerpání určité zdravotní služby nebude představovat riziko pro systém veřejného zdravotního pojištění. Navíc je nutné si uvědomit, že je v současné chvíli nemožné predikovat možný budoucí vývoj čerpání zdravotních služeb v jiných členských státech EU, a proto by výčet zdravotních služeb, jejichž náhrada by byla podmíněna udělením předchozího souhlasu dle směrnice, v zákoně, mohl být kontraproduktivní. Nařízení vlády bude naopak moci tuto otázku vyřešit