Přehled zpráv. Etický kodex Michala Haška Hospodářské noviny ~ str. 08 ~ Názory Kamil Švec

Transkript

1 Přehled zpráv Etický kodex Michala Haška Hospodářské noviny ~ str. 08 ~ Názory Kamil Švec Dalibor Balšínek končí v Lidovkách a v představenstvu Mafry marketingsales.cz ~ str. 00 ~ Lidé v médiích - red - Dalibor Balšínek končí v Lidovkách a v představenstvu Mafry mediamania.cz ~ str. 00 ~ Lidé v médiích - red - Dalibor Balšínek končí v Lidovkách a v představenstvu Mafry tyden.cz ~ str. 00 ~ Lidé v médiích - red - Michal Špaňár: Plavat jsem se musel naučit rychle finmag.cz ~ str. 00 ~ Rozhovor Martin Vlnas Rozpolcená společnost Lidové noviny ~ str. 21 ~ Orientace KRISTINA BŘEZINOVÁ Meze růstu. A limity jeho kritiků Lidové noviny ~ str. 25 ~ Orientace/knihovna JAN BALCAR Míša se pere se Slávkem, ČSSD trpí Mladá fronta DNES ~ str. 11 ~ Názory Ondřej Koutník Ustlal jsem si v kostele pod fotobuňkou. Kdyţ jsem se převracel, vţdycky jsem ho rozsvítil Nymburský deník ~ str. 02 ~ Nymbursko/Region LUKÁŠ TREJBAL Michal Špaňár: Plavat jsem se musel naučit rychle penize.cz ~ str. 00 ~ Rozhovor Ekonom Sedláček bude ve Filozofické revui plus2.cz ~ str. 00 ~ stalo se Bohuslava Petráková Víme, v jaké praţské lokalitě se nejlépe bydlí buildingnews.cz ~ str. 00 ~ Zprávy dne Tomáš Johánek Bude se v Česku v roce 2023 ještě kouřit? ČRo - radiozurnal.cz ~ str. 00 ~ zajimavosti Ľubomír Smatana Plné znění zpráv 1

2 Vláda by měla dělat víc PR Marketing & Media ~ str. 18 ~ Agentury Jiří Hořčica Uţ jen házet kameny. Rozebíráme Chovancovu řeč u Moravce i osud Haška parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Politologové Petr Kupka Expert o dění v České televizi: Ta stíţnost je účelová aktualne.cz ~ str. 00 ~ Společnost - Domácí Sandra Štefaniková Odklad, milost, či individuální amnestie: Co udělá Ukrajina s vězni-pacienty? ct24.cz ~ str. 00 ~ Svět ket Spor o Redskins ČT 24 ~ str. 07 ~ 22:00 Události, komentáře Latinská Amerika v geopolitice imperialismu Haló noviny ~ str. 08 ~ Ze zahraničí Atilio BORÓN, Rebelion Pomáhat musíme aktivně Hospital in ~ str. 06 ~ Interview Johana Hovorková Robert Krumphanzl: Prázdná hnízda ČRo - vltava.cz ~ str. 00 ~ literatura Jiří Vondráček Workshop pro rozhlasové reportéry byl dnes na programu přehlídky Prix Bohemia Radio ČRo Radioţurnál ~ str. 07 ~ 18:00 Zprávy Ustlal jsem si v kostele pod fotobuňkou. Kdyţ jsem se převracel, vţdycky jsem ho rozsvítil Kolínský deník ~ str. 08 ~ Z regionu LUKÁŠ TREJBAL Ustlal jsem si v kostele pod fotobuňkou. Kdyţ jsem se převracel, vţdycky jsem ho rozsvítil Týdeník Nymbursko ~ str. 02 ~ Zpravodajství LUKÁŠ TREJBAL Etický kodex ANO: Inspirace u ČSSD, nikoli u VV. Stále ale k ničemu ct24.cz ~ str. 00 ~ Domácí Lukáš Hadrava Jak bude vypadat rodina za 10 let? ČRo Plus ~ str. 01 ~ 19:10 Radiofórum Osvobození Tymošenkové je podmínkou EU k podpisu asociační dohody s Ukrajinou ČRo Plus ~ str. 02 ~ 17:10 Den podle Plné znění zpráv 2

3 Jak váţné je varování rozvědky před sílícím extremismem ČRo Radioţurnál ~ str. 02 ~ 18:10 Ozvěny dne - publicistika Lidovci řeší, jestli Podivínský zůstane v Rusnokově vládě denik.cz ~ str. 00 ~ Z domova Jak se nepřipravit o naši televizi Hospodářské noviny ~ str. 10 ~ Názory Pavlína Kvapilová Jsem vlčice samotářka Michaela Klevisová Literární noviny ~ str. 04 ~ Rozhovor Michal KOVAŘÍK Karlova Univerzita chystá soutěţ krásy. Zvedla se vlna nevole reflex.cz ~ str. 00 ~ Zprávy Přiznejte, ţe jste nefandili Zemanovi a teď budete kopat! pálí do novinářů expert parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Kauzy Olga Böhmová UČITELÉ NA FACEBOOKU Studenta web&mag ~ str. 06 ~ Facebook Jana Samšuková Sledujeme šest top stáţistů Studenta web&mag ~ str. 24 ~ Kariéra Na závěr 30. Prix Bohemia Radio se předávala i jedna z cen Thálie zpravy.rozhlas.cz ~ str. 00 ~ divadlo Eva Rajlichová, mkp,michaela Vydrová Moc na dohled je velmi sjednocující prvek Benešovský deník ~ str. 13 ~ Události KATEŘINA PERKNEROVÁ 12 důvodů, proč (ne)studovat v Litvě blog.ihned.cz ~ str. 00 ~ stefankova.blog.ihned.cz Aneta Štefánková Moc na dohled je velmi sjednocující prvek Českolipský deník ~ str. 11 ~ Události KATEŘINA PERKNEROVÁ; (kp) Ředitel TV Barrandov Vladimír Ţelezný: Moc na dohled je velmi sjednocující prvek denik.cz ~ str. 00 ~ Z domova Kdyţ jste sám za sebe, lze si na patologický adrenalin zvyknout finmag.cz ~ str. 00 ~ Rozhovor Martin Vlnas Plné znění zpráv 3

4 Depolitizace politiky? (Jan Duda) idnes.cz - blog ~ str. 00 ~ Kdyţ jste sám za sebe, lze si na patologický adrenalin zvyknout penize.cz ~ str. 00 ~ Rozhovor Moc na dohled je velmi sjednocující prvek Písecký deník ~ str. 13 ~ Události KATEŘINA PERKNEROVÁ; (kp) Ustlal jsem si v kostele pod fotobuňkou. Kdyţ jsem se převracel, vţdycky jsem ho rozsvítil Příbramský deník ~ str. 08 ~ Z regionu LUKÁŠ TREJBAL Moc na dohled je velmi sjednocující prvek Vyškovský deník ~ str. 11 ~ Události KATEŘINA PERKNEROVÁ Hašek je odepsaný, kudlu do zad ale ještě bodnout můţe, míní politolog lidovky.cz ~ str. 00 ~ Lidovky / Zprávy z domova Lidovky.cz, Šárka Kabátová Víme, v jaké praţské lokalitě se nejlépe bydlí buildingnews.cz ~ str. 00 ~ Zprávy dne Tomáš Johánek Takhle si to Klaus vyřídil s Václavem Moravcem, Tomášem Halíkem, miliardářem Janečkem, ekonomem Sedláčkem a moderátorem Krausem euportal.cz ~ str. 00 ~ Zamyšlení Václav Klaus TV trh čekají výrazné změny Marketing & Media ~ str. 30 ~ Média Lucie Vaníčková Několik hodin poté, co byl v Dallasu zastřelen John F. Kennedy, zemřel Aldous Huxley. Konec civilizace je dnes blíţ, neţ sám autor předpokládal protiproud.cz ~ str. 00 ~ Civilizace Václav Klaus Řekli o nás TRADE NEWS ~ str. 58 ~ Řekli o nás Neposlušní poslanci: ANO hrozí pokutou, posoudí ale jejich svědomí ct24.cz ~ str. 00 ~ Domácí hab,had Političtí a policejní lháři (Dušan Navrátil) idnes.cz - blog ~ str. 00 ~ Jak má církev komunikovat? Plné znění zpráv 4

5 markething.cz ~ str. 00 ~ Komunikace Daniela Marková Ivana Vejvodová tiskovou mluvčí mbank bankovnictvi.ihned.cz ~ str. 00 ~ mbank má novou tiskovou mluvčí bankovnipoplatky.com ~ str. 00 ~ Víme, v jaké praţské lokalitě se nejlépe bydlí buildingnews.cz ~ str. 00 ~ Zprávy dne Tomáš Johánek Jiří Pehe hostem Radioţurnálu ČRo Radioţurnál ~ str. 01 ~ 10:05 Host radioţurnálu Jak jsem se nestala královnou krásy denikreferendum.cz ~ str. 00 ~ Domov Kateřina Kňapová Vejvodová se oficiálně stává mluvčí mbank e15.cz ~ str. 00 ~ Lidé Program / Blok k mé kandidatuře do Akademického senátu FSV (Václav Pláteník) idnes.cz - blog ~ str. 00 ~ mbank má novou tiskovou mluvčí investujeme.cz ~ str. 00 ~ Banky Ivana Vejvodová tiskovou mluvčí mbank Kariera.iHNed.cz ~ str. 00 ~ Kariera.iHNed.cz -rkp- Na silný hlas Češi slyší Literární noviny ~ str. 04 ~ Rozhovor Jan GEBERT Návraty Krále umavy Literární noviny ~ str. 22 ~ Historie Petr BEDNAŘÍK Jaromír Soukup: investice do televize pomůţe tisku víc neţ zpoplatnění webu mediar.cz ~ str. 00 ~ Otvírák Ondřej Aust Kafka se vrací do kina, ale jen na jeden den Novojičínský deník ~ str. 03 ~ Novojičínsko JANA HROMOČUKOVÁ Plné znění zpráv 5

6 mbank má novou tiskovou mluvčí parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Tiskové zprávy Tisková zpráva Vejvodová se oficiálně stává mluvčí mbank strategie.e15.cz ~ str. 00 ~ Lidé Vejvodová se oficiálně stává mluvčí mbank strategie.e15.cz ~ str. 00 ~ Přestupy Ondřej Kučera posiluje marketing Sprinx Systems e15.cz ~ str. 00 ~ Přestupy Potůček: Vězení maskulinního industriálního modelu růstu prvnizpravy.cz ~ str. 00 ~ zprávy Ondřej Kučera posiluje marketing Sprinx Systems strategie.e15.cz ~ str. 00 ~ Lidé Michal Špaňár: Dávat si 600 korun na penzi? Malé roztomilé kničemu finmag.cz ~ str. 00 ~ Rozhovor Martin Vlnas Michal Špaňár: Dávat si 600 korun na penzi? Malé roztomilé kničemu penize.cz ~ str. 00 ~ Rozhovor mbank má novou tiskovou mluvčí parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Tiskové zprávy Tisková zpráva Nesekat jen cvičky respekt.cz ~ str. 00 ~ RESPEKT.IHNED.CZ Redakce Respekt LIDÉ Bankovnictví (newsletter) ~ str. 01 ~ Titulní strana Přednáška z Univerzity Karlovy: Sedmnácté listopady ct24.cz ~ str. 00 ~ Kultura ČT24 Turner: Legendární zakladatel CNN ČT 24 ~ str. 05 ~ 21:31 Horizont Chudoba je politické téma Haló noviny ~ str. 05 ~ Spojenectví práce a solidarity Plné znění zpráv 6

7 (pka) O VĚRNOSTI, KTERÁ SE VYPLÁCÍ Ona DNES ~ str. 04 ~ Fejeton markéta fialová Nesekat jen cvičky Respekt ~ str. 28 ~ Fokus - Ostravsko Sjednocené Německo jako země rozdílů ČT 24 ~ str. 05 ~ 21:31 Horizont Drtinová: V ČT se chystá velké propouštění a úspory. Nespokojenci by se s tím mohli svézt ihned.cz ~ str. 00 ~ zpravy.ihned.cz Matěj Smlsal Dvořák určil komisi, jsou v ní Volek, Šobr či Osvaldová mediaguru.cz ~ str. 00 ~ Aktuality Martina Vojtěchovská Supertajfun Haiyan zabil na Filipínách přes 4 tisíce lidí ČRo Plus ~ str. 01 ~ 18:10 Zaostřeno Americký neúspěch v Zátoce sviní ČT 24 ~ str. 07 ~ 21:31 Horizont Novým předsedou praţské ODS se stal Filip Humplík denik.cz ~ str. 00 ~ Praha Šéfem praţské ODS je Filip Humplík, Chalupu porazil o pár hlasů e15.cz ~ str. 00 ~ Domácí politika Chalupa, nebo Humplík? Rozhádaná praţská ODS si vybere nového předsedu Hospodářské noviny ~ str. 04 ~ Česko Aleš Měřička Je v ČT cenzura? Spor posoudí komise Lidové noviny ~ str. 05 ~ Domov VERONIKA BERNÁ Odepsaný a vyřízený Miloš Zeman? parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Zprávy Jiří Hroník Předsedou praţské ODS se stal Filip Humplík, porazil Chalupu tyden.cz ~ str. 00 ~ Politika ČTK Plné znění zpráv 7

8 Smířlivost, nebo ostraţitost vůči Íránu? ČT 24 ~ str. 06 ~ 21:31 Horizont Sobotka před krachem a vláda v nedohlednu. Politologové zmínili restituce, poplatky i Haška parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Politologové Petr Kupka TEORIE Stavba ~ str. 42 ~ Teorie Evropské námluvy s Kyjevem se odkládají na neurčito ct24.cz ~ str. 00 ~ Svět Lukáš Hadrava Bezdomovci jako televizní moderátoři. Pomoc, nebo jen atrakce? lidovky.cz ~ str. 00 ~ Lidovky / Zprávy z domova Lidovky.cz, Šárka Kabátová Boj o minulost Andreje Babiše ČT 1 ~ str. 01 ~ 21:25 Reportéři ČT Otočila se Ukrajina k EU zády? ČT 24 ~ str. 05 ~ 21:31 Horizont Sedláček uvede novou knihu. O zlu a dobru v ní diskutuje s americkým anarchistou ihned.cz ~ str. 00 ~ art.ihned.cz kul otázka IVK Newsletter CEP (newsletter) ~ str. 04 ~ Newsletter Evropská ekonomika a její perspektivy finance.cz ~ str. 00 ~ Vysoká škola finanční a správní Na pokles nezaměstnanosti si budeme muset ještě počkat Finanční management ~ str. 46 ~ Trhy a ekonomika PETR GAPKO Investiční večer: Kde najít a jak vyhodnotit informace potřebné k investování investicniweb.cz ~ str. 00 ~ Investiční web redakce Šéfem HN Martin Jašminský, ihned.cz řídí Miloš Čermák. Redakce se spojí mediar.cz ~ str. 00 ~ Otvírák Ondřej Aust Politickým podnikatelům uţ naštěstí nemáme co nabídnout Hospodářské noviny ~ str. 05 ~ Česko Luboš Kreč Plné znění zpráv 8

9 Dnešek v Praze Praţský deník ~ str. 02 ~ Z metropole Strategie obnovy a hospodářského růstu ČR Českobudějovický deník ~ str. 08 ~ U nás doma Bc. JAN ŠINDELÁŘ O cenzuře v ČT rozhodnou nakonec jen čtyři lidé. Schmidt končí a Dvořák náhradníka nechce ihned.cz ~ str. 00 ~ zpravy.ihned.cz Matěj Smlsal Propíchli jsme deflační bublinu Lidové noviny ~ str. 16 ~ Domov LUKÁŠ KOVANDA Česká média se stále více vzdalují západním vzorům mediaguru.cz ~ str. 00 ~ Výzkumy Kateřina Chobotová Česká média se stále více vzdalují západním vzorům mediaguru.cz ~ str. 00 ~ Tisk Kateřina Chobotová Redaktoři ČT staví vlastní komisi hodnotitelů své stíţnosti, postupu Dvořáka nedůvěřují mediar.cz ~ str. 00 ~ Otvírák Ondřej Aust Dana Schmidt mezi hodnotiteli stíţnosti redaktorů ČT nebude mediar.cz ~ str. 00 ~ Otvírák Ondřej Aust Krize v ČT sílí: Drtinová nevěří Dvořákovi a vytváří svůj vyšetřovací tým parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Monitor mp MISSLÍM A JSEM I HEZKÁ Reflex ~ str. 26 ~ Téma TEREZA STONIŠOVÁ, LUDĚK STANĚK Misslím a jsem i hezká reflex.cz ~ str. 00 ~ Hlavní články Game over, Silvio! Mladá fronta DNES ~ str. 11 ~ Názory Martin Mejstřík ČTENÁŘI PÍŠÍ: Studentky si vyzkoušely práci politika plus2.cz ~ str. 00 ~ stalo se Eliška Čeřovská, Dao Van Anh, Veronika Sobotová, Soňa Straková Kdo poškozuje dobré jméno veřejné sluţby? blisty.cz ~ str. 00 ~ Radim Hreha Plné znění zpráv 9

10 Lidé z televize, akademici i diváci se shodli na nutnosti revidovat Kodex ČT mediar.cz ~ str. 00 ~ Články Lucie Šťastná Krajskou nemocnici? Klidně si ji manaţersky vezmeme Mladá fronta DNES ~ str. 03 ~ Kraj Karlovarský Bohumil Zeman Plné znění zpráv 10

11 Plné znění zpráv Etický kodex Michala Haška Hospodářské noviny str. 08 Názory Kamil Švec Dnes jsou tomu dva měsíce, co Rada Jihomoravského kraje v čele s hejtmanem Michalem Haškem schválila kodex etiky, jenţ deklaruje standardy chování, které kraj očekává od členŧ volených orgánŧ kraje, ředitelŧ příspěvkových organizací a dalších dotčených osob. Moţná tehdy ani sám Hašek netušil, jaký bič na sebe plete. Hned první bod etického kodexu je pro hejtmana, jenţ je ztělesněním snah o puč v sociálnědemokratické straně a je ve voleném orgánu kraje, velmi problematický. Uvádí se v něm totiţ, ţe osoby, jichţ se dotýká, vykonávají svoji činnost vţdy ve veřejném zájmu a zdrţí se jednání, které by ohrozilo dŧvěryhodnost Jihomoravského kraje. O tom, ţe Michal Hašek pod svojí dŧvěryhodností vykopal přímo štolu, dnes jiţ není pochyb. Jen těţko lze věřit politickému předákovi, který se veřejně přiznává ke lţi. Zřejmě pochopil nebo k tomu byl donucen tíhou okolností, ţe situace je neúnosná, a čtyři dny po své návštěvě prezidenta v Lánech přišel s omluvou. Nemusíme být ale ani příliš protihaškovští, aby nás nenapadlo: bylo to tentokrát opravdu poprvé? Nebo podobné chování procházelo statutárnímu místopředsedovi ČSSD dlouho, jen si toho nikdo nevšiml? Navázat mŧţeme druhým bodem kodexu, v němţ se praví, ţe výkon veřejné sluţby klade na dotčené osoby odborné i morální nároky, které mají být naplňovány jednáním prospěšným veřejnosti. Ponechme stranou, co si o morálce myslí prezident Zeman. Je však zřejmé, ţe vedle SPOZ, jak upozornil v neděli Václav Moravec, se morálkou ohání i Rada Jihomoravského kraje. Hašek posunul hranice morálky mnohem dál od hranic, které jsou běţné ve slušných společnostech. Ano, i o něm mŧţe Zeman s čistým svědomím prohlásit, ţe morálkou se jeho oblíbenec jen ohání, nikterak se však morálně nechová. Zcela úsměvně tak ve světle dnešních dní pŧsobí další z bodŧ kodexu etiky. Týká se poskytování informací. Citujme: Dotčené osoby poskytují veřejnosti veškeré poţadované informace související s výkonem veřejné správy s výjimkou těch, jejichţ utajení stanoví zákon. Jistě autoři této věty neměli na mysli prosbu prezidenta, aby zatajili účast na jednání. Je velká škoda, ţe si Hašek, jenţ by měl kodex etiky ctít nejvíce, nevzpomněl na tato slova v uplynulých čtyřech dnech. Jistě je pro sociálnědemokratické straníky pozitivní, ţe Hašek jiţ nelpí na své funkci statutárního místopředsedy strany, ale měl by jít ještě dál. Pokud chce být brán opravdu váţně a pokud kodex etiky není jen cárem papíru, měl by opustit post hejtmana i zastupitele kraje. Snad vyjma jeho exkolegy Davida Ratha nikdo jiný neznedŧvěryhodnil skrze svoji osobu i kraj. Michal Hašek by měl opustit politiku. Pokud platí aspoň něco z jeho slov, měl by politiku opustit zcela. Svým chováním poškozuje kraj, svoji politickou stranu a ani vyšší dŧvěře veřejnosti v Poslaneckou sněmovnu příliš nepomŧţe. *** O tom, ţe Michal Hašek pod svojí dŧvěryhodností vykopal přímo štolu, dnes jiţ není pochyb. Jen těţko lze věřit politickému předákovi, který se veřejně přiznává ke lţi. Foto popis O autorovi Kamil Švec, Autor je zástupce vedoucí katedry politologie IPS na Fakultě sociálních věd UK. Dalibor Balšínek končí v Lidovkách a v představenstvu Mafry marketingsales.cz str. 00 Lidé v médiích - red - Člen představenstva mediální skupiny Mafra a šéfredaktor Lidových novin Dalibor Balšínek se rozhodl z firmy ke konci roku odejít. Informaci přinesl server Mediaguru.cz. Je to další osobnost, která Mafru opouští poté, co vydavatelství koupil Andrej Babiš. Plné znění zpráv 11

12 Člen představenstva mediální skupiny Mafra a šéfredaktor Lidových novin Dalibor Balšínek se rozhodl z firmy ke konci roku odejít. Informaci přinesl server Mediaguru.cz. Je to další osobnost, která Mafru opouští poté, co vydavatelství koupil Andrej Babiš. Poslední čtyři roky vedl Dalibor Balšínek Lidové noviny a byl členem představenstva vydavatelství. Současná smlouva mu má vypršet na konci roku. Jaké budou jeho další pracovní kroky, zatím nekomentoval, v tuto chvíli je podle Mediaguru.cz zvaţuje. V kontextu Balšínkova odchodu nelze nepřipomenout telefonát Andreje Babiše redaktorovi Lidových novin, ve kterém se ptá, proč list neinformoval o tiskové konferenci hnutí Ano. Poté co se Babiš dozví, ţe redaktor "dostal pokyn o tiskovce nepsat", ptá se, zda ho vydal pan Balšínek. "Ne přímo. Většinou nejsem přímo s ním ve styku," dodal pohotově redaktor. Zákaz vydal podle něho šéf domácí rubriky Vladimír Křivka, který v Lidovkách stále pŧsobí. Dalibor Balšínek vystudoval teorii literatury (bakalářské studium) a masovou komunikaci (magisterské studium) na Fakultě sociálních věd UK Praha. První redaktorské zkušenosti získal v opavském týdeníku Region. Pracoval v TV Nova, byl šéfredaktorem časopisŧ Spy a TÝDEN. Byl členem představenstva vydavatelství Mafra a vedl Lidové noviny a lidovky.cz. Dalibor Balšínek končí v Lidovkách a v představenstvu Mafry mediamania.cz str. 00 Lidé v médiích - red - Člen představenstva mediální skupiny Mafra a šéfredaktor Lidových novin Dalibor Balšínek se rozhodl z firmy ke konci roku odejít. Informaci přinesl server Mediaguru.cz. Je to další osobnost, která Mafru opouští poté, co vydavatelství koupil Andrej Babiš. Člen představenstva mediální skupiny Mafra a šéfredaktor Lidových novin Dalibor Balšínek se rozhodl z firmy ke konci roku odejít. Informaci přinesl server Mediaguru.cz. Je to další osobnost, která Mafru opouští poté, co vydavatelství koupil Andrej Babiš. Poslední čtyři roky vedl Dalibor Balšínek Lidové noviny a byl členem představenstva vydavatelství. Současná smlouva mu má vypršet na konci roku. Jaké budou jeho další pracovní kroky, zatím nekomentoval, v tuto chvíli je podle Mediaguru.cz zvaţuje. V kontextu Balšínkova odchodu nelze nepřipomenout telefonát Andreje Babiše redaktorovi Lidových novin, ve kterém se ptá, proč list neinformoval o tiskové konferenci hnutí Ano. Poté co se Babiš dozví, ţe redaktor "dostal pokyn o tiskovce nepsat", ptá se, zda ho vydal pan Balšínek. "Ne přímo. Většinou nejsem přímo s ním ve styku," dodal pohotově redaktor. Zákaz vydal podle něho šéf domácí rubriky Vladimír Křivka, který v Lidovkách stále pŧsobí. Dalibor Balšínek vystudoval teorii literatury (bakalářské studium) a masovou komunikaci (magisterské studium) na Fakultě sociálních věd UK Praha. První redaktorské zkušenosti získal v opavském týdeníku Region. Pracoval v TV Nova, byl šéfredaktorem časopisŧ Spy a TÝDEN. Byl členem představenstva vydavatelství Mafra a vedl Lidové noviny a lidovky.cz. URL URL Plné znění zpráv 12

13 Dalibor Balšínek končí v Lidovkách a v představenstvu Mafry tyden.cz str. 00 Lidé v médiích - red - Člen představenstva mediální skupiny Mafra a šéfredaktor Lidových novin Dalibor Balšínek se rozhodl z firmy ke konci roku odejít. Informaci přinesl server Mediaguru.cz. Je to další osobnost, která Mafru opouští poté, co vydavatelství koupil Andrej Babiš. Člen představenstva mediální skupiny Mafra a šéfredaktor Lidových novin Dalibor Balšínek se rozhodl z firmy ke konci roku odejít. Informaci přinesl server Mediaguru.cz. Je to další osobnost, která Mafru opouští poté, co vydavatelství koupil Andrej Babiš. Poslední čtyři roky vedl Dalibor Balšínek Lidové noviny a byl členem představenstva vydavatelství. Současná smlouva mu má vypršet na konci roku. Jaké budou jeho další pracovní kroky, zatím nekomentoval, v tuto chvíli je podle Mediaguru.cz zvaţuje. V kontextu Balšínkova odchodu nelze nepřipomenout telefonát Andreje Babiše redaktorovi Lidových novin, ve kterém se ptá, proč list neinformoval o tiskové konferenci hnutí Ano. Poté co se Babiš dozví, ţe redaktor "dostal pokyn o tiskovce nepsat", ptá se, zda ho vydal pan Balšínek. "Ne přímo. Většinou nejsem přímo s ním ve styku," dodal pohotově redaktor. Zákaz vydal podle něho šéf domácí rubriky Vladimír Křivka, který v Lidovkách stále pŧsobí. Dalibor Balšínek vystudoval teorii literatury (bakalářské studium) a masovou komunikaci (magisterské studium) na Fakultě sociálních věd UK Praha. První redaktorské zkušenosti získal v opavském týdeníku Region. Pracoval v TV Nova, byl šéfredaktorem časopisŧ Spy a TÝDEN. Byl členem představenstva vydavatelství Mafra a vedl Lidové noviny a lidovky.cz. URL Michal Špaňár: Plavat jsem se musel naučit rychle finmag.cz str. 00 Rozhovor Martin Vlnas Jakkoliv se tu dokáţeme plácat po ramenou, vţdycky budeme malý trh a pořád jsme také trh nevyvinutý. Jiné věci je moţné naučit se jen tak, ţe Čech vyrazí do ciziny načerpat zkušenosti, nebo přijde cizinec ze zahraničí, říká Michal Špaňár, nový výkonný ředitel Partners. On sám se do ciziny vydal, transformoval největší brazilskou banku a pracoval na vrcholových postech pro ING v Jiţní Koreji. Za dva týdny oslavíme čtyřiadvacáté výročí sametové revoluce. Jak jste ji tehdy jako čerstvě plnoletý proţíval? Měl jsem moţnost být při tom a byla to úţasná zkušenost. Dokonce jsem byl i osobně na Národní třídě onoho slavného 17. listopadu a ještě vyvázl bez rány Všichni jsme ţili politikou. Také proto jsem si na vysoké škole zvolil studium politické vědy a mezinárodních vztahŧ. Lákala mě cesta kariérního diplomata. Nelitujete dnes, ţe jste nestudoval nějaký víc byznysový obor? Vŧbec ne. Ekonomické vysoké školy byly vté době stále plné socialistických kantorŧ. A tomu odpovídala i výuka. Jednou zmála výjimek byla právě naše Fakulta sociálních věd na Univerzitě Karlově, kde se dala velmi rychle dohromady úţasná skupina kantorŧ, kteří měli sminulým reţimem společné maximálně to, ţe proti němu aktivně vystupovali nebo ţili vemigraci. Přednášeli nám třeba Jacques Rupnik nebo Vojtěch Mastný a řada dalších, kteří se vrátili do Československa, protoţe chtěli aktivně pomoci sobnovou země. Co vám opět především sohledem na vaši dnešní profesi studium dalo? Základy účetnictví to nebyly určitě Plné znění zpráv 13

14 Naučilo mě přemýšlet o věcech jiným zpŧsobem kriticky, snadhledem. Nikdo nám nevnucoval kuchařku plnou zaručených receptŧ se slovy takhle to dělejte, právě naopak, neustále jsme byli nuceni hledat souvislosti. To je jedna zklíčových vlastností úspěšného manaţera. Byznys základ mi ale opravdu chyběl, proto jsem se později rozhodl vystudovat ještě MBA. Celá řada vašich vrstevníkŧ se ale vydala jinou cestou začala podnikat. Lepší dobu pro postavení na vlastní nohy byste ostatně hledal jen těţko. Zvaţoval jste i takovou moţnost? Zvaţoval, ale necítil jsem se připravený. Chtěl jsem se nejdřív něco naučit a pak aţ do toho jít. Samozřejmě, kdyţ se na všechno podívám nyní zpětně, vidím, jak neuvěřitelné moţnosti jsme tehdy měli. I tak si ale říkám, ţe jsem se snad rozhodl správně. Po škole jste nastoupil na ministerstvo vnitra jako tajemník ministra Jana Rumla. Václav Klaus, nebo Jan Ruml? Určitě Jan Ruml. Velmi si váţím jeho aktivního boje proti komunismu vletech minulých i práce, kterou tehdy na ministerstvu odvedl. Václava Klause respektuji pro jeho pracovitost. Lidsky bliţší je mi ale Jan Ruml. Během svého pŧsobení na ministerstvu vnitra jste absolvoval stáţ na prestiţní americké námořní vojenské škole Naval Postgraduate School. Ano. Dokonce i přesto, ţe mám modrou kníţku. (smích) Ale váţně. Ona to nebyla klasická vojenská college, jaké známe zamerických filmŧ, kde je všechno podřízené přísnému drilu, místo chŧze musíte běhat a seřvou vás za jakýkoliv prohřešek proti pravidlŧm i kdyţ ani tady si nikdo nedovolil přijít na přednášku byť jen o vteřinu pozdě. Na Naval Postgraduate School se vychovávají budoucí američtí vysocí dŧstojníci je to jediná postgraduální škola ozbrojených sil, a je tedy pro všechny, nikoliv jen pro námořnictvo. Všechno je tam přísně praktické. Filozofování není na pořadu dne, protoţe nutnost uřídit takový kolos, jakým jsou americké ozbrojené síly, nějaké sáhodlouhé debaty zkrátka neumoţňuje. Kdyţ někdo přijde sopravdu chytrým nápadem, dostane šanci ho obhájit. Pokud to nedokáţe, druhá šance není, pokud to zvládne, okamţitě je novinka implementována do praxe. Tady uţ by se inspirací pro byznys a vedení lidí našlo určitě víc Jednoznačně. Napadá mě třeba jednoduchá ale nesmírně podceňovaná schopnost rozsekat celek postupným dělením na co nejmenší funkční jednotky, odhalit jádro problému a odstranit ho a následně celek opět sloţit tak, aby fungoval efektivněji. Vojska takhle odhalují slabiny protivníka i své vlastní uţ tisíciletí, ve velkých firmách se ale tahle schopnost najít problém ztrácí. Po návratu do České republiky jste se zase ztratil vy zministerstva a vydal se do finančního sektoru. Proč? Dŧvod byl prozaický. Vroce 1998 vyhrála volby ČSSD a vznikla první levicová vláda. Vden, kdy přišel ministr Grulich, jsem za sebou dobrovolně zabouchl dveře. Tím skončilo mé pŧsobení na pozici tajemníka ministra vnitra a po letech strávených na ministerstvu ochabla i má touha stát se kariérním diplomatem. Postupně jsem zjišťoval, jak vreálu funguje zahraniční sluţba, a jsem rád, ţe jsem se touhle cestou nevydal. Mohl jsem mít klidný ţivot vrelativním dostatku, ale po několika takhle strávených letech je člověk nepouţitelný pro jakoukoliv jinou práci. Vpět vám vypadne tuţka a konec. Diplomacie je chomout, který vás spoutá. Zavřou vás do pěkné stáje a nasypou vám do ţlabu, tím to ale hasne a máte jen malou moţnost něco reálně ovlivnit. Samozřejmě i tam jsou lidé, kteří svou práci dělají zodpovědně a poctivě, ale motivující prostředí to zrovna není. Politika vás nelákala? Kandidovat do parlamentu a stát se poslancem byla určitě jedna zcest, ale kdyţ jsem viděl, jak funguje vysoká politika a i státní správa, bylo rozhodnuto. Nechtěl jsem vést ani politický, ani úřednický ţivot. Místo toho jsem plný elánu nastoupil do Allianz, ani tam jsem ale vté době nenašel takový drajv, který jsem hledal, a tak jsem se nakonec rozhodl odejít a znovu se věnovat vzdělávání a udělal jsem si náročnou a tedy kvalitní MBA školu. No a ke konci studia mě oslovila ING Pojišťovna, coţ byla vté době první velká zahraniční pojišťovna, která včesku vybudovala vlastní retailovou distribuční síť a byla sní nesmírně úspěšná. Já jsem pak dostal na starost nově vznikající část firemních benefitŧ. Jako manaţer, nebo jako prodejce? Plné znění zpráv 14

15 Jako obojí, byl jsem na to sám Kdyţ jsem byl vpráci zhruba týden, zavolal mi generální, ţe sním mám jít na schŧzku do jedné velké nadnárodní firmy a prodat jejich vedení náš koncept firemních benefitŧ. Bylo to strašně fajn aţ na to, ţe jsem po týdnu vpráci nevěděl o firemních benefitech absolutně nic. Plavat jsem se musel naučit opravdu rychle. I díky tomu jsme ale měli jako první připravenou obchodní strategii pro získávání korporátních klientŧ ve chvíli, kdy byla schválena daňová uznatelnost ţivotního pojištění. Naše masivní retailová distribuční síť nám dodávala kontakty na potenciální firemní obchody a my je uzavírali, nastavovali technické parametry a procesovali. Během čtyř let jsme pod křídla ING Pojišťovny přivedli několik tisíc firem. Polovina celkového byznysu pojišťovny včesku tehdy šla zfiremních obchodŧ a vtomto businessu ING postupně dosáhla 49 procent pojistného trhu. Díky tomu se samozřejmě rozrostl i náš tým. Kdyţ jsem odcházel, čítal náš tým pro firemní byznys včechách i na Slovensku celkem 47 lidí. Proč jste odešel? Chtěl jsem získat reálnou zkušenost zvelkého trhu s vyspělejšími produkty, a navíc se zase ozvaly mé toulavé boty ţivot vzahraničí mě vţdycky lákal a kaţdá taková zkušenost je nezastupitelná. Jakkoliv se tu dokáţeme plácat po ramenou, vţdycky budeme malý trh a pořád jsme také trh nevyvinutý. A to jak produktově, tak distribučně. Jiné věci je moţné naučit se jen tak, ţe Čech vyrazí do ciziny načerpat zkušenosti nebo přijde cizinec ze zahraničí. Tomu ale zase dělají problémy jazyk a některá česká specifika. Proč jste si tedy vybral Brazílii? To není země, která by na první pohled pŧsobila dojmem, ţe je produktově ne distribučně před námi. A to je obrovský omyl! Brazílie je vobojím o mnoho let dál neţ my. Investiční byznys, bankovní byznys, dŧchodový byznys, riziková pojištění. O produktech, které tamní finanční instituce nabízejí, si u nás mŧţeme zatím nechat jen zdát. Jasně, ţivotní pojištění má vbrazílii jen zhruba dvacet procent populace, ale těchto dvacet procent je jednak zhruba čtyřicet milionŧ lidí, tedy několikanásobně větší trh neţ u nás, a jednak jsou tito lidé zvyklí uzavírat ţivotní pojištění posledních šedesát let. Ani tradicí, ani objemem jim tedy konkurovat nedokáţeme. A nedokáţeme to ani produktově? Včem jsou finanční produkty vbrazílii lepší neţ ty u nás? Pokud bych to zjednodušil, tak ve všem. Skutečně. Asi nejsnáze se to ukáţe na investičních a bankovních produktech. Pokud chcete přeţít hyperinflaci, která vbrazílii byla, musíte být extrémně efektivní a peníze okamţitě točit, investovat, jinak nepřeţijete. Stejně jako kaţdý Polák znal a moţná ještě zná aktuální cenu zlata, kaţdý Brazilec, který má střední školu, díky hyperinflací ví, co to inflace je, jak se proti ní bránit, co je to prefix a co postfix, a tak dále. A mnohem dál jsou Brazilci i vtechnologickém zázemí. Je to zřejmě stále jediná velká země na světě, kde funguje on-line bankovní clearing. Pokud strčíte peníze do bankomatu vporto Allegre na jihu země, mŧţete ty samé peníze o dvě minuty později vybrat vjiné bance na severu země vmanau a to je šest hodin letadlem. A to fungovalo uţ v době, kdy jsem byl vbrazílii já, tedy vroce To samé platí u penzijního připojištění u nás komunismus jednak zlikvidoval trh a navíc sebral lidem odpovědnost za sebe sama. VBrazílii sice byla diktatura, neexistovala svoboda slova, ale byznys vţdycky jel. Sociální a strukturální problémy ovšem přetrvaly dodnes. To je ale jiný příběh Jaký je ţivot vbrazílii, pokud jste úspěšný manaţer, a kam se vydal Michal Špaňár dál, se dozvíte příště ============================================ Michal Špaňár ---- Mgr. Michal Špaňár, MBA, vystudoval Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy a MBA na U. S. Business School v Praze ve spolupráci s Rochester Institute of Technology, N. Y., USA. Pracoval na ministerstvu vnitra a v pojišťovně Allianz, vroce 2000 pak nastoupil do nizozemského holdingu ING, kde pracoval dalších třináct let na rŧzných postech. V letech 2000 aţ 2004 postavil pro ING velmi úspěšný model korporátního byznysu, se kterým se společnost z nuly stala lídrem trhu v zaměstnaneckých benefitech. V následujících čtyřech letech transformoval největší brazilskou pojišťovnu SulAmérica v moderní finanční společnost. Poslední tři roky se věnoval strategickým projektŧm ING pro český a slovenský trh a řízení penzijních produktŧ. Od září 2013 je výkonným ředitele Partners Financial Services. Plné znění zpráv 15

16 ============================================ ============================================ Brazilská inflace ---- ============================================ ============================================ Rozhovory na horních šprušlích ---- Dopravce Radim Jančura * Dokud nám budou vládnout hlupáci, spodnikáním neseknu * Pendolino je nešťastný vlak Vysokoobrátkový burzovní obchodník a protikorupční mecenáš Karel Janeček * Víc uţ vydělávat nemŧţeme * Jsme korupční velmoc, krade se tu víc neţ na Ukrajině * Politici znás dělají kretény. Nedejme se! Dovozce japonských potravin a turistŧ Tomio Okamura * Zpopeláře milionářem * Postrádám u nás dlouhodobé vize Majitel prvního slevového webu Tomáš Čupr * Balíková revoluce je tady. Dá doručovatelŧm mat balíkomat? * Ekonomická krize? S tou mě strašili, i kdyţ jsem zakládal Slevomat * Český restauratér dobývá Ameriku * Potravinářský prŧmysl nás všechny šidí Učitel dobrého jídla Roman Vaněk * Peníze se v gastronomii válí na zemi, jen je málokdo umí sebrat * Procházíme gastronomickou pubertou Tvŧrce webu pro filmové nadšence Martin Pomothy * ČSFD.cz. Příběh impéria filmových fanouškŧ * ČSFD.cz je pro mě jen koníček, ne byznys! Směnárník Mikuláš Švéda * Funguje to, zdaň to, hejbe se to, reguluj to, přestane se to hejbat, dotuj to! * Musíme spadnout na dno a odřít si zadek Výrobce outdoorového a sportovního oblečení Václav Hrbek * Dřív se dobré zboţí prodávalo samo. Dnes uţ to bez drahých kampaní nejde * V Londýně jsme nechtěli zapadnout v šedivém prŧměru, riskli jsme holínky ============================================ URL Plné znění zpráv 16

17 Rozpolcená společnost Lidové noviny str. 21 Orientace KRISTINA BŘEZINOVÁ Na současné polarizaci české veřejnosti mají značný podíl komunisté. Jejich minulost je tu totiţ pořád s námi Nejen ekonomické, ale zejména mentální nŧţky se tu rozevírají. Jednotlivé vrstvy obyvatel se přestávají navzájem chápat, jejich příslušníci se frustrovaně udivují, jak ti druzí vŧbec přemýšlejí. Spokojen není nikdo, vinen je vţdycky ten druhý. Jedni se tu nostalgicky do minulosti, rozuměj té komunistické. Druzí by se od ní chtěli co nejvíc odtrhnout. Z rŧzných dŧvodŧ - buď je raději nezajímá, neboť mají máslo na hlavě, anebo je to pro ně z generačních dŧvodŧ uzavřená kapitola. Přitom komunismus a komunistická partaj mají na českou společnost nadále vliv. A nikoliv zanedbatelný! Transformace - včetně změny názvŧ u komunistických stran Polska, Maďarska i Slovenska - v devadesátých letech úspěšně proběhla u všech našich sousedŧ. Proč ne u nás? Slovenská reformní část komunistŧ byla v době převratu znatelně silnější a akčnější neţ česká. Zřejmě i díky podstatně mírnějšímu slovenskému vylučování ze strany v letech V Polsku dokázalo vedení strany přesvědčit většinu stranické základny o nutnosti něco změnit ve směřování strany. Kromě toho konzervativní komunisté v Polsku prohráli i proto, ţe jiţ před rokem 1989 zde existovala mohutná reformní síla v odborovém hnutí Solidarita a těsně před převratem uţ byly učiněny i některé zásadní reformní kroky. Husákŧv čert V Československu panovala situace diametrálně odlišná. V letech , po okupaci vojsky Varšavské smlouvy, se tuzemští komunisté tvrdě zbavili reformistŧ. Do října 1970 prošlo prověrkami pŧldruhého milionu členŧ KSČ, z nichţ bylo téměř vyloučeno, a komunistŧm bylo členství zrušeno. Početní stav strany klesl skoro o třetinu. Jak tvrdí historik Miroslav Vaněk: Normalizace u nás probíhala daleko brutálněji neţ například v kádárovském Maďarsku. Opět jsme byli papeţštější neţ papeţ a moţná jsme Moskvě nabízeli víc, neţ od nás poţadovala. Sociolog Ivan Fišera, který KSČ opustil během čistek, popisuje: Okolo roku 1980 jsem si řekl, ţe je čas zkusit vrátit se do strany, zkusit tam něco udělat, změnit to. Byl jsem přesvědčen, ţe kdyby nás přišlo víc, ţe se situace rychle změní. Ale to komunisti blokovali. Také věděli, ţe kdyby se vrátil větší počet lidí, situace by se záhy změnila a normalizace by velmi rychle skončila. Oni se těch lidí prostě báli. Takzvaná očista dostala téměř náboţenský rozměr. Šéf KSČ Gustáv Husák v souvislosti s odpŧrci citoval svého faráře z dětství: Čert, kdyţ nemŧţe uškodit, tak alespoň zasmradí. Reformní křídlo strany v roce 1989 neexistovalo. Ve společnosti byl zato přítomný silný antikomunismus, který přetrval aţ do devadesátých let a podílel se na blokování pozdější transformace této strany. Na mimořádném sjezdu v prosinci 1989 se KSČ nepřejmenovala, natoţ aby se rozpustila. Fakt, ţe převrat v roce 1989 byl poznamenán neochotou tvrdě tlačit na komunistickou stranu, bezpochyby souvisí s vývojem v letech Nikdo v roce 1989 netouţil nastolit a připomenout si atmosféru kádrování, mnozí se snaţili preventivně zamezit násilí. Věřilo se, ţe první demokratické volby v roce 1990 vymaţou komunisty z politické mapy. Po roce 1989 se v komunistické straně jednotlivě objevovali vizionáři, kteří se pokoušeli o transformaci - jako první reţisér Jiří Svoboda. Ten dokonce v roce 1990 navrhl, aby majetek KSČ byl odevzdán na konto, z něhoţ by byli odškodněni političtí vězni. Podporu uvnitř partaje nezískal. Svou vinu vidím v tom, ţe jsem se od prvopočátku měl chovat nekompromisněji a radikálněji, zhodnotil to později sám Svoboda. Komunistický prominent Miroslav Štěpán byl jedním z těch, kteří se zasadili o zastavení transformace strany. Po převratu byl vyloučen z KSČ a později byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za podíl na represáliích. Na sklonku roku 1991 byl však z vězení předčasně propuštěn. Znovu vstoupil do KSČM, bez větší pozornosti či dokonce protestŧ veřejnosti. Se sebevědomím člověka dobývajícího ztracené pozice se začal ve straně prosazovat s pomocí platformy Za socialismus, která velebila předchozí reţim a mocenské uspořádání zahraničních vztahŧ. To byl také souběţně konec reforem. Nic na tom nemění skutečnost, ţe v roce 1993 výkonný výbor ÚV KSČM Štěpánovi ukončil členství i činnost jeho platformy. Bylo jiţ pozdě. Konzervativní tendence ve straně zcela převládly. Jiří Svoboda téhoţ roku rezignoval a partaj opustil. V období III. sjezdu KSČM, konaného v červnu 1993, členové strany a delegáti odmítli jakékoliv reformní tendence, včetně změny názvu. Za předsedu si zvolili (post)stalinistu Miroslava Grebeníčka. Volali po jednolitosti ve vystupování vŧči společnosti. Tato rétorika se podstatou nelišila od let 1969/1970, kdy úkolem Gustáva Husáka a jeho soudruhŧ byl boj proti útokŧm na zdravé jádro partaje. A delegátŧm na sjezdu Plné znění zpráv 17

18 narŧstalo sebevědomí; jeden z nich prohlásil: Za frázemi o reformách se skrývá snaha přizpŧsobit se reţimu. Jakmile se strana začala zabývat vnitřními problémy, přestala se projevovat navenek. Nejsme rozbíječi, nic nebouráme, přisadil si jiný delegát. Výroky sklidily potlesk. Vojtěch Filip byl tehdy jedním ze členŧ, kteří se zasadili o ponechání pŧvodního názvu strany. Jiří Svoboda to komentoval aţ po letech: Z vystoupení představitelŧ KSČM je často zřejmé, jak obtíţně a nedostatečně se tato strana vyrovnala s minulostí bliţší i dávnější (...) uvnitř KSČM se prosadilo,sebevědomí minulosti, které vede k izolaci nejen této politické síly, ale zejména jejích voličŧ. Pokud jsem byl předsedou KSČM, k ţádné izolaci ze strany prezidenta Václava Havla nedocházelo a k řadě otázek jsme byli prezidentem i jeho poradci konzultováni. Značka, která táhne Čím delší čas dělí českou společnost od listopadového převratu, tím jsou funkcionáři KSČM sebevědomější. Vojtěch Filip, který je předsedou partaje od 1. října 2005, poţádal v roce 2009 vedení České televize, aby z vysílání stáhlo dokument o procesu s političkou Miladou Horákovou. O dva roky později poslanec KSČM Stanislav Grospič přirovnal zákon, který má ocenit účastníky třetího protikomunistického odboje, k norimberským zákonŧm nacistického Německa, namířeným proti Ţidŧm. Poslankyně Marta Semelová obhajuje Vítězný únor v roce 1948 a tvrdí, ţe zahájil sociálně a ekonomicky nejúspěšnější období země. Samozřejmě byly i některé chyby, to nikdy nikdo nezamlčoval. Ale celkově to byl určitě spravedlivější systém, neţ je ten současný, odpověděla Semelová 7. října 2013 čtenářŧm serveru idnes.cz v předvolebním rozhovoru. Pokračování na straně 22 Rozpolcená společnost Dokončení ze strany 21 Ačkoliv jsou na některé členy KSČM podávána trestní oznámení za jejich výroky, policie je zpravidla odkládá nebo je justice hodnotí zdrţenlivě. Iniciativy typu S komunisty se nemluví, Na komunisty si zvykat nechceme! nebo Zrušme komunisty končí patem kvŧli stanoviskŧm justice. Komunistická ideologie se navíc v očích mnoha občanŧ i některých politikŧ jeví obecně jako měkčí a méně ohroţující, neţ byla ideologie fašistická. Marxismus a násilí či potlačování lidských práv nejsou vnímány jako spojené nádoby. V případě nacismu je tomu ovšem naopak. Nevidím rovnítko mezi ideologií, která hovoří o rasové nadřazenosti, a ideologií, která tvrdí, ţe by měla dělnická třída převzít vládu nad světem. Ne ţe bych s tím souhlasil, tvrdí politik Martin Pecina. Komunisté jsou dnes v podstatě monolitem. Vojtěch Filip bez obalu říká, ţe zavedenou značku nehodlá měnit: Název komunistická nám pomáhá v očích současných voličŧ. Výsledky nejen letošních voleb do poslanecké sněmovny mu vlastně dávají za pravdu. A politická pravice, jakkoliv v minulosti sporadicky usilovala o zrušení KSČM, před volbami vyuţívá hrozbu komunismu k získání více voličských hlasŧ. Společenskou polarizaci tak v podstatě pomáhá aktivně udrţovat. Společnost se, co se týče postojŧ vŧči komunistŧm, alespoň předloni dělila zhruba na dvě stejně velké skupiny. Výzkum agentury SANEP ukázal, ţe těsná nadpoloviční většina obyvatel byla pro zrušení strany a souhlasila s tvrzením, ţe KSČM se nedokázala transformovat ve standardní demokratickou stranu. Druhá polovina si myslela opak. Zdeptaná soudruţka Baborová Komunisté prošli příliš snadným a příliš rychlým přiznáním viny. Pochybení je přiznáno jen paušálně a nestojí moc námahy. Nejedná se tu o ţádný proces - a nezahrnuje většinou ani ţádné činy nápravy. Toto lehké přiznání bylo popsáno jiţ badateli při analýze německé společnosti vyrovnávající se s historickou vinou. Vojtěch Filip tvrdí, ţe KSČM je dnes ryze demokratickou stranou, která se za zločiny minulosti jiţ dostatečně omluvila: Kaţdý, kdo samozřejmě chtěl, to slyšel uţ v prosinci 1989, pak v únoru 1990, kdy KSČM vznikala a tu omluvu převzala do svých dokumentŧ. Od té doby ovšem ţádné další hmatatelné vyrovnání s minulostí neproběhlo. Řadoví zastupitelé KSČM s partajní minulostí nemají ţádný problém. Jihočeská komunistická radní pro školství a kulturu Vítězslava Baborová, která odstoupila ze své funkce aţ po protestech studentŧ, se cítila poškozena: Odsuzovat někoho, koho neznáte, který ani nezačal pracovat, je primitivní. Je mi líto, ale jsem ţena a rovněţ manţelka, máma a babička, která neunesla fašizoidní nátlak a s vyčerpáním skončila na nemocenské, sdělila médiím. Baborová, profesí učitelka, pochází ze skromných poměrŧ a ze šesti dětí. Matka pracovala v zemědělství, otec býval ţivnostník. Jako dívka i mladá ţena po politických okolnostech příliš nepátrala: nezajímalo ji, proč má do kolonky formulářŧ psát pŧvod dělnický či jiný. Ke konci studia na vysoké škole vstoupila do strany. Projevovala, bez jakékoliv ironie, zásadovost a poctivost. Přela se s vyučujícími marxismu o ideologických otázkách a i po revoluci se rozhodla ve straně zŧstat. Příběh Baborové jeví tytéţ znaky, jako příběhy mnohých zastáncŧ jiných totalit -tendenci přijímat věci tak, jak se předkládají, snahu pohybovat se v daném společenském rámci a tendenci nezpochybňovat přijatou doktrínu. Rovněţ braní vlastní zkušenosti za obecnou věc a malá schopnost ji relativizovat. Baborová činí značné logické zkratky, kdyţ tvrdí, ţe fašismus musí být zcela něco jiného neţ komunismus, protoţe němečtí komunisté upozorňovali na fašismus a byli zabiti. Baborovou deptá srovnávání komunistŧ a fašistŧ, protoţe její vlastní příbuzní za fašismu trpěli a zemřeli. Ve straně byli kariéristé, domnívá se Baborová, kteří se podíleli na Plné znění zpráv 18

19 násilí a nátlaku, ale praví komunisté by se ničeho takového nezúčastnili. S bývalými kariéristy ona prý nechce mít nic společného. Shrnuto: řadoví komunisté se tedy dopracovali k částečnému přiznání historické viny po zpŧsobu vlk se naţral a koza zŧstala celá - reţim měl své chyby vinou intervence neblahých vnějších vlivŧ, ale svou podstatou byl dobrý. Integrita zŧstává neporušená a je moţno hlásat, ţe lidé si v roce 1989 převrat vlastně nepřáli. Komunisté jsou touto upřímnou vírou vyviněni ze všeho. Skutečný pachatel zla je totiţ buď za hranicemi partaje, kde oslabuje, nebo se skrývá uvnitř partaje a škodí - a to je ten historický viník. Ţe pouhým svým stranictvím pomáhala ţivit tento systém, uţ Baborová nevidí. Lze si jen stěţí představit, ţe by některý z dnešních představitelŧ komunistŧ odjel na pietní akt uctění památky politických vězňŧ, zabitých či umučených v 50. letech, nebo učinil jiné gesto vŧči minulosti, podobně jako to dělají například němečtí politici vŧči obětem nacistické éry. Skutečná transformace komunistŧ by musela obnášet, kromě obligátní výměny politické garnitury, také konkrétní činy, nikoli kondolování představitelŧm totalitních reţimŧ mohutně potlačujících lidská práva. Pořád ten usměvavý Saša Mezi členy a sympatizanty tedy není výjimkou názor, ţe nekvalitní lidé z KSČM odešli a zŧstali v ní ti poctiví a dobří, kteří byli ochotni trpět polistopadovou šikanu. Slušnější část členŧ KSČ zŧstala ve straně a omluvila se. Nejzrŧdnější část okamţitě pro kariéru vystoupila z KSČ a nastoupila do ODS, tvrdí nejmenovaný zastánce KSČM. Takţe ti, kteří v partaji zŧstali, nenesou při tomto pohledu na věc vinu a odpovědnost za to, co strana činila v minulosti. Vina těch, kteří v roce 1969 začali nastolovat normalizační reţim, navíc alibisticky mizí ve stínu Moskvy. Vŧdci praţského jara 1968 jsou nakonec viděni jako ti, se kterými společně pláčeme nad všemi ztrátami - namísto abychom tyto vŧdce popohnali k odpovědnosti. Nad všetkých čnie,velikán Dubček (...) aj funkciu v novodobej demokracii sme mu dali. Jednoducho náš dobrý, usmievavý Saša. Kto by spomínal, ţe najvýznamnejšie diela nesúce jeho podpis boli Moskovské protokoly a obuškový zákon, připomíná jeden diskutující v debatě o slovenských postkomunistech. Aby se společnost vŧbec dobrala k přiznání nějakého dílu viny nebo odpovědnosti, musí mít i zřetelné vědomí sebe sama, vědomí toho, ţe mŧţe/mohla něco ovlivnit, včetně svých tehdejších vŧdcŧ. Toho se pohříchu nedostávalo. Fischer, Janota, Babiš Výraznou odezvu nedávno ve společnosti vyvolala informace, ţe Jan Fischer, neúspěšný kandidát na prezidenta, byl deset let členem KSČ. Já jsem nikdy v té partaji jediné duši neporoučel. Já jsem dělal svoji branţi, které jsem podle mého soudu zatraceně rozuměl, myl si ruce Fischer. I kdyţ nám nemusí být jeho postoj sympatický, nemizí tu jedna dŧleţitá otázka: Proč je pro společnost zjevně mnohem ţivější tématem Fischer se svým řadovým členstvím v KSČ, neţ například dosud ţijící osobnost bolševického prominenta Milouše Jakeše? Leckdo si ho z její aktivní politické dráhy pamatuje uţ jen coby směšnou figuru řečnící o kŧlu v plotě. Bulvární tisk o něm dnes, s jistou dehonestací, hovoří jako o čiperném staříkovi. Takový člověk není ani společností hodnocen, ani není před něco zásadního váţně postaven. Většina občanŧ jím jednoduše pohrdá. Jenţe tenhle postoj znemoţňuje vyrovnat se s tím, co za tímto člověkem zŧstalo, to jest velmi aktivní podíl na nesvobodném ţivotě několika generací. Člověk, který je dehonestován, je určitým zpŧsobem vymístěn ze společnosti. A tím pádem je vlastně vymístěna i jeho vina. Němečtí badatelé, kteří se historickou vinou zabývají, poukazují na fakt, ţe odsoudit a odmítnout lze činy jen těch lidí, kteří nejsou odfiltrováni od zbytku společnosti. A tím se dostáváme k odpovědi na naši otázku. Jan Fischer nepatřil k partajníkŧm, kteří se za normalizace hermeticky oddělili od zbytku společnosti ve stranických strukturách. Dnes je mnohem spíše jedním z nás - byl řadovým členem, jakými byli mnozí jiní nebo jací se vyskytovali v rodinách mnohých, ačkoliv se o tom uţ dnes příliš nemluví. A teď si tenhle jeden z nás takzvaně vyskakuje: o svém členství v KSČ sice říká, ţe to není nic k chlubení, nicméně v ničem ho to podle něho samého nediskvalifikuje. Jan Fischer zkrátka neakceptuje v české společnosti rozšířenou nepsanou dohodu o nás jako obětech, nedrţí s druhými basu bezmocnosti. Pro srovnání: odborník na státní rozpočet z ministerstva financí, předloni zesnulý Eduard Janota byl rovněţ členem KSČ. V roce 1999 sice byl jmenován náměstkem ministra financí, dokonce se na čas stal i ministrem (v úřednické vládě Jana Fischera), ale nikdy nebyl brán coby politik, nýbrţ jako finanční expert a úředník. A to proto, ţe se tak i sám cítil. Byl totiţ natolik soudný, ţe se nechtěl stát vrcholným politikem. Kdyţ byl novinářem tázán, zda je to z dŧvodu členství v KSČ, přisvědčil: Ano. Přesně tak. Do ţádné jiné strany uţ nevkročím. (...) Tehdy jsem měl malé děti a čekal jsem na byt od ministerstva financí. Kdybych dělal nějaké problémy, byl bych z těch financí asi odejit. (...) A teď uţ jen budu někomu fandit. Eduard Janota byl oblíben takříkajíc napříč politickým a voličským spektrem a proti jeho někdejšímu členství zaznívalo jen málo výhrad. Příběh Janoty je totiţ příběhem mnohých: odpuštěno je těm komunistickým partajníkŧm, kteří se cítili být vlastně odděleni od komunistické strany a prostě jen chtěli ţít své soukromé ţivoty. Jenţe pak je tu Andrej Babiš. Slovák usazený v Česku. Člen KSČ, moţná spolupracovník StB. A tato jeho minulost je nyní natolik přijatelná, ţe jeho hnutí ANO 2011 skončilo ve sněmovních volbách druhé, s téměř devatenácti procenty hlasŧ. Přičemţ komunisté těch hlasŧ obdrţeli bezmála patnáct procent. Jim je tedy Babiš Plné znění zpráv 19

20 nesebral. Vyluxoval je především od někdejších voličŧ ODS a TOP 09. Jak to, ţe u Babiše takzvaně nic nevadí? Moţná i proto, ţe on vlastně není jedním z nás. Je to svým zpŧsobem cizinec. Byl sice člen KSČ, ale na Slovensku. S tajnou policí případně spolupracoval na území, které je dnes pro nás cizinou. Je to pro nás muţ jakoby odnikud. Dnes se zdá být hlavní, ţe nám dává práci a - jakkoli pofiderní - naději. Dŧvodem Babišovy popularity je pravděpodobně i vyhrocený odpor k bývalé vládní garnituře. Mnozí se domnívají, ţe bývalé vládní strany a jejich činy jsou takovým zlem, ţe je oproti tomu komunistická a případně i estébácká minulost malým prohřeškem. Nejmenovaný zastánce hnutí ANO tvrdí: Pokud nás Babiš vyseká z bryndy, pozavírá tuneláře, zamezí odlivu daní do daňových rájŧ a nastolí pořádek hodný normálu - volím Babiše, volím StB! To, co se zde nakonec jeví největším škŧdcem, nejsou přehmaty a selhání vládní garnitury, jakkoliv alarmující, ale společenská atmosféra averze a nenávisti. Co by následovalo, pokud by ODS, bývalá vládní strana, zmizela z politické mapy? Na jaký další objekt by se přemístila tato averze? Komunisti nakonec zŧstali pro část společnosti poctiví, zatímco zlem se stali konjunkturalisti a prospěcháři. Avšak prospěcháři jsou přítomni v kaţdé společnosti -a ta má mít dostatek méně ideologicky a emotivně zabarvených mechanismŧ, jak omezit jejich činnost. Mezi nemalou částí české veřejnosti existují obavy ze vstupu KSČM do vlády. Jenţe existují také obavy měnit současný status quo komunistŧ. A k tomu je tu i obava, ţe kdyţ KSČM bude zakázána, přetransformuje se do jiné strany a bude škodit o to víc. Takţe se vlastně zdá jednodušší, kdyţ se komunisté nehýbou z místa. Přitom fakt, ţe komunisté se zásadně netransformovali, mimo jiné znamená, ţe se zásadně netransformovala ani česká společnost jako celek. Není v módě mluvit o dobrých vzpomínkách lidí, kteří ţili v socialismu a rádi na některé jeho aspekty vzpomínají, protoţe by to bylo bráno jako uráţka obětí reţimu a sympatizace s ním. To vede k frustraci, lidem je vnucován pocit, ţe jejich ţivoty byly špatné stejně jako doba, v níţ se odehrávala jejich nejlepší léta, stěţuje si na serveru Post Vendula Vágnerová z katedry ruských a východoevropských studií na praţské FSV UK ve svém textu o takzvané ostalgii. Následně pak není divu, ţe se tito lidé cítí vyřazeni ze společnosti a navracejí se k totalitě s nostalgií, to mŧţe vysvětlovat i příklon ke komunistické straně. To je podivná logika. Jako kdyby německý badatel sdělil, ţe se chystá provést syntézu doby Hitlerovy a bude se soustředit i na pozitiva, která Hitler přinesl, abychom měli realistický obraz doby a zbytečně tak nedráţdili voliče extrémní pravice, jimţ pak, nebohým, nezbude nic neţ extrémní partaj volit. Parafrázujme citovaný postoj takto: Kritizujete dobu komunismu? Pak ovšem stáhněte svoji rétoriku, mluvte i o tom pěkném minulém, vţdyť vidíte, ţe je zde skupina lidí, co po tom volá vţdyť vy jste nakonec vinni tím, ţe tito lidé potom volí komunisty. Vyrovnání se se zastánci ostalgie by se zjevně, dle tohoto postoje,mělo dít shovívavou trpělivostí, značnou opatrností a snahou neurazit. Konec antikomunismu Pokud by v naší zemi bývala proběhla transformace KSČ, pokud by nastal restart členství a například i zákaz pouţít slovo komunistický v názvu, byli by tehdy řadoví členové více tlačeni k přehodnocování svých postojŧ. Takto zde existuje poměrně rozsáhlá skupina někdejších řadových straníkŧ, která se nikdy nemusela nikomu za nic zpovídat. Na dnes tak polarizovanou společnost, jak ji bylo moţné zaznamenat při letošních prezidentských a nyní i poslaneckých volbách, bylo tedy zaloţeno uţ v přelomovém období a pak dvacet let poté, v dění let Proto zde na jednu stranu roste počet lidí, kteří jiţ pomalu nevěří vlastním očím, nechápou, co se to tady děje, a ptají se, jestli jsou jejich spoluobčané uţ úplně slepí, hluší. A na druhou stranu platí slova politického komentátora Jindřicha Šídla: Je to právě Babišŧv úspěch, který 24 let po pádu komunismu symbolicky ukončuje etapu českého,antikomunismu. Nikoliv soukromého postoje, který je úplně pochopitelný, ale jako ideologie české pravice. (...) je zjevné, ţe varování před návratem kamsi hluboko do 80. let prostě nefunguje. Právě z těchto časŧ přichází letošní skutečný vítěz, muţ úspěšný v kaţdém reţimu a v tom novém ještě mnohem více. *** Čím delší čas dělí českou společnost od listopadového převratu, tím jsou funkcionáři zdejší komunistické strany sebevědomější. Například předseda Vojtěch Filip. Komunisté prošli příliš snadným a rychlým přiznáním viny. Pochybení je přiznáno jen paušálně a nestojí je moc námahy, vlastně ani nezahrnuje ţádné činy nápravy. Fakt, ţe komunisté se tu po listopadu 1989 zásadně netransformovali, mimo jiné znamená, ţe se zásadně netransformovala česká společnost jako celek Foto popis Rozesmátý Milouš Jakeš 1. května 2013 na praţském mítinku KSČM Plné znění zpráv 20