Časopis pro knihkupce, knihovny, nakladatele a čtenáře ročník XIi / Velkoadmirál Karl Dönitz

Transkript

1 Časopis pro knihkupce, knihovny, nakladatele a čtenáře ročník XIi / Vaše knihkupectví Jak se dá žít Platné právní předpisy druhý život? Marta Davouze (Železná) Karmelitánské nakladatelství a distribuce Objednávkový systém pro knihkupce: RSK30x38_RSK50x52.qxd 8.1 f.kna.cz, b2b@kna.cz Křest knihy hodin Palác knih Luxor ww wrostemesknihou.cz Žádejte u svého knihkupce nebo se slevou na Velkoadmirál Karl Dönitz Hitlerův dědic a hrdina ponorkové války D. Hartwig Třicet let po admirálově smrti dostáváte do rukou práci, která místo mýtů a legend pracuje s fakty a nejnovějšími poznatky o legendárním ponorkovém veliteli. Tabook FesTival malých nakladatelů Skvělé Skvělé knihy pro celou pro celou rodinu. JOTA.CZ JSME S VÁMI UŽ 22 LET Tábor pevná vazba, 464 stran, 499 Kč emináře publikace semináře

2 Literární akademie International ART CAMPUS Prague, s. r. o. Literární akademie, která se v roce 2013 stala významnou součástí International ART CAMPUS Prague, zaujímá v systému českého vysokého školství významné místo díky svému jedinečnému charakteru. Její svébytnost spočívá v těsném propojení humanitních a uměleckých oborů s důrazem na tvůrčí psaní, čímž se od ostatních českých vysokých škol odlišuje. Absolventům zajišťuje ucelené vysokoškolské vzdělání, které umožňuje uplatnění v široké škále nejrůznějších tvůrčích profesí od redaktorů, nakladatelských pracovníků, rozhlasových i televizních publicistů, odborníků v oblasti mediální komunikace a reklamy, přes dramaturgy a scenáristy až po spisovatele a básníky. Bakalářské studijní obory (titul BcA.) (akreditováno MŠMT ČR) Literární tvorba Mediální tvorba Navazující magisterské studijní obory (titul MgA.) (akreditováno MŠMT ČR) Literární tvorba specializace Tvůrčí psaní Literární tvorba specializace Redakční práce Mediální tvorba - specializace Audiovizuální tvorba Mediální tvorba - specializace Nová média Literární akademie dále nabízí možnost získání stipendií (prospěchová, účelová, ubytovací a sociální) možnost studia v prezenční i kombinované formě výměnné zahraniční stáže široké spektrum umělecky zaměřených kurzů z oblasti literatury a médií Další informace naleznete na nebo získáte na studijním oddělení. International ART CAMPUS Prague, s. r. o. Na Pankráci 54, Praha 4 tel.: , info@literarniakademie.cz Stále přijímáme ke studiu. Přihlásit se můžete až do

3 Lunární kalendář Krásné paní s publikací 2014 V pořadí již osmnáctý Lunární kalendář Krásné paní obsahuje praktické rady pro zdraví, domácnost a zahradu vztahující se k podobě a pohybu Měsíce ve zvěrokruhu. Kalendář je nově rozšířen o nejvíce používaná křestní jména a významné dny. Citáty na každý týden tvoří stále u nás i v jiných jazycích používané latinské právní výroky a úsloví, která mají svůj jasný význam. V publikaci se mimo kalendářní data na rok 2014 ohlédneme za počátky kalendářů a připomeneme si starověké i nejnovější typy měření času. Zkusíme si udělat pořádek v sobě i kolem sebe a budeme hledat věci, které nás dělají šťastnými. Pro příznivce astrologie spisovatel Milan Špůrek připravil bonbonek zodiakální stavbu lidské hlavy jako samostatného objektu. Cena 249 Kč, kalendář 60 stran, publikace 114, Žofie Kanyzová a kol. Lunární diář Krásné paní 2014 Elegantní v plátně vázaný diář s lunárními texty na každý den a bohatými přílohami. Vhodný do kapsy i kabelky. Cena 199 Kč, 192 stran, pevná vazba, Žofie Kanyzová a kol. Měsíc zahradníkem Krásné paní 2014 Neocenitelná pomůcka pro osoby ryjící v zemi i jiné milovníky přírody, kořící se jejím zákonům. Vhodné pro všechny milovníky starých dobrých rad našich předků a plodů bez chemie. Cena 169 Kč, 154 stran, laminovaný karton/spirála, Žofie Kanyzová a kol. nakladatelství triton Poťouši a Zloděják Miloš Kratochvíl, ilustrovala Markéta Vydrová Jak víte z knihy Modrý Poťouch, profesor Jindáček objevil v Potměchách pomocí kouzelné baterky a speciálních brýlí rozkmotřidla. Jsou to bytosti, které se usazují lidem za krkem a popichováním a našeptáváním je nutí chovat se tak, jak by se normální lidé nikdy nechovali. Když profesor z Potměch zmizel, aniž by přišel na to, jak rozkmotřidla zničit, ujal jsem se tohoto nebezpečného úkolu já. Přiznám se bylo to hodně napínavé! 136 str., váz., 249 Kč Ve stínech za zrcadlem aneb O životě s psychózou Markéta Bednářová, Libuše Horká Markéta zažila první ataku psychózy a hospitalizaci na uzavřeném oddělení psychiatrické léčebny v devatenácti letech. Poznala tehdy svěrací kazajku, izolační místnost, potupné přivázání k posteli i nesvobodu a duševní bolest. Dlouho odmítala přijmout skutečnost, že je vážně psychicky nemocná, nechtěla užívat léky, pracovala na náročných postech a opakovaně se vracela do psychiatrické léčebny. Nakonec pochopila, že jedinou možnou cestou je naučit se s nemocí žít. Zařadila se do normálního života, vdala se, získala přátele. Autorka doufá, že její příběh poodhalí a přiblíží svět duševně nemocných a přispěje k jeho lepšímu poznání a porozumění. 184 str., brož., 189 Kč Nakladatelstvi TRITON, s.r.o., Vykáňská 5, Praha 10, tel.: , distribuce2@triton-books.cz, potousi a zlodejak180x130_knizni novinky.indd 1 9/12/2013 2:00:41 PM

4 Vážení a milí čtenáři! Vždycky mě potěší, když se víc píše a mluví o některém z mých oblíbených spisovatelů. Většinou je k tomu podnětem vydání nové knihy nebo výročí narození, případně (bohužel) i autorovo úmrtí. V září se hodně mluvilo a psalo o Ladislavu Fuksovi, jehož 90. výročí narození jsme si připomněli (Fuks se narodil 24. září 1923 a zemřel měsíc před jednasedmdesátinami, 19. srpna 1994). foto Mirka Kudrnová Vedle Kundery, Škvoreckého, Hrabala a Seiferta je právě Fuks mým nejoblíbenějším českým spisovatelem. Ještě než jsem od něj něco přečetl, uhranul mě v roce 1990, když mohl být opět uveden po dvacetiletém zákazu, film Spalovač mrtvol podle Fuksovy novely. Úžasný Herzův film s nezapomenutelným Rudolfem Hrušínským v roli pracovníka krematoria Karla Kopfrkingla považuji za jeden z opravdových skvostů české i světové kinematografie; a nejsem v tom sám. Když se řekne Rudolf Hrušínský, nevybaví se mi dobrý voják Švejk nebo doktor z Vesničko má středisková, ale právě Karel Kopfrkingl. Navíc se film natáčel v pardubickém krematoriu, které dobře znám, protože v Pardubicích jsem bydlel s rodiči od šesti do jednadvaceti let a při každé cestě za prarodiči do Chrudimi jsme jezdili právě kolem tohoto architektonického skvostu, které v dětství asi nejen mně připomínalo spíš pohádkovou chaloupku než smutné místo posledního rozloučení se zesnulými O něco později jsem si přečetl i Fuksovu novelu, která mě uhranula podobně jako kongeniální filmová adaptace. A pak Vévodkyni a kuchařku, Fuksův poslední román, magnum opus o 800 stranách. A další díla: Pana Theodora Mundstocka, Myši Natálie Mooshabrové, Příběh kriminálního rady, Cestu do zaslíbené země Je to už dávno, co jsem je četl a rád bych si je přečetl znovu; vrátit jsem se po letech stačil zatím jenom ke Spalovači mrtvol a k Vévodkyni a kuchařce (a druhé čtení bylo samozřejmě ještě lepší). Naopak několik Fuksových děl jsem dosud nečetl, což mě samozřejmě mrzí. Ale knih je tolik a času tak málo! Četl jsem také jeho paměti nazvané Moje zrcadlo, pověstné tím, že o Fuksovi jako člověku se z knihy čtenář skoro nic nedozví, kdyby tam nebyly doplňky Jiřího Tušla. Před lety vyšla také zajímavá monografie o Fuksovi Tvář a maska od Aleše Kovalčíka. A právě teď, k 90. výročí narození, vyšla pozoruhodná kniha Jana Poláčka Příběh spalovače mrtvol Dvojportrét Ladislava Fukse. S chutí jsem se do této knihy o našem nejzáhadnějším spisovateli začetl. Nejen já jsem podlehl zvláštnímu kouzlu Fuksovy morbidnosti MILAN ŠILHAN Číslo 19 / vychází časopis pro knihkupce, knihovny, nakladatele a čtenáře Vydává: Svaz českých knihkupců a nakladatelů, o. s. Šéfredaktor a bibliografie: Milan Šilhan Sekretariát: Šárka Harantová Inzerce: Martina Hostomská, tel.: Adresa redakce a příjem inzerce: Mariánské nám. 190/5, Praha 1, tel./fax: , tel.: , sckn@sckn.cz, knizni.novinky@volny.cz Poštovní adresa: SČKN, P. O. Box 177, Praha 1 Grafický návrh: Tomáš Didunyk Produkce: NLN, s. r. o. Tisk: EUROPRINT a.s., Pod Kotlářkou 3, Praha 5 Distribuce: Pemic, a. s., Beta-Dobrovský, Karmelitánské nakladatelství, Autodoprava Milan Meduna, Postservis. Evidenční číslo MK ČR E ISSN Doporučená cena 2 Kč, 1,25 USD, 1,10 EUR Informace z knižního oboru najdete na Pozvání na výstavu Život a tvorba jedno jsou Stává se málokdy, aby malířův život a tvorba splynuly vjedno. U Václava Boštíka se tak stalo a prozrazuje to nejen jeho výstava v pražské Galerii Smečky nazvaná Dělení prostoru a připravená ke 100. výročí jeho narození. Václav Boštík se narodil v Horním Újezdě u Litomyšle ve mlýně. Začal malovat velmi brzy krajinu, která ho obklopovala nejen kolem dokola, ale dokonce i na stěnách ložnice, kde visely krajiny jeho otce, také Václava. Chodil do gymnázia v Litomyšli, kde měl výborné kantory na kreslení a na deskriptivu, a oba ty obory pak studoval na vysoké škole. Nejdřív na Vysoké škole architektury a pozemního stavitelství v Praze, kde ho krajinomalbě učil Oldřich Blažíček a figurativnímu kreslení Cyril Bouda. Studoval také na Přírodovědné fakultě Univerzity Karlovy a později ještě na pražské Akademii výtvarných umění. V roce 1938 se zúčastnil mezinárodní výstavy v Neapoli a na Svatém Kopečku u Olomouce. V roce 1940 společně s Janem Křížkem (má právě výstavu ve Valdštejnské jízdárně) a Jiřím Mrázkem vytvořili vlastní směr a nazvali ho románština, protože vnímali jako inspirační zdroje prehistorické plastiky nebo naivní umění. Po 2. světové válce začal Václav Boštík tvořit abstraktní umění, pro něž komunistický režim neměl nejmenší pochopení, proto se musel živit ilustracemi a reklamní grafikou. Finančních starostí ho zbavila až zakázka na restaurování sgrafit na litomyšlském zámku a také vytvoření jmen židovských obětí holocaustu na stěnách Pinkasovy synagogy. V roce 1960 se stal jedním ze zakladatelů skupiny UB 12, kde se seznámil s hlavním obhájcem svého díla, Jaromírem Zeminou, který mu pořádal výstavy, a je spoluautorem i výstavy v Galerii Smečky, kde jsou sice také Boštíkovy malířské kruhy poukazující k nebesům, ale především geometrické obrazce, vycházející z jeho znalostí geometrické deskriptivy. Malíř prohlašoval, že při malování je nejdůležitější myšlení, ale přes všechnu geometrickou racionalitu dělení prostoru mají i tyto Boštíkovy práce duchovní a poetický náboj. K výstavě vyšla monografie Václav Boštík ( ); autory jsou kromě Zeminy také Martin Boštík a Stanislav Vosyka, vydalo ji nakladatelství Arbor vitae. Jeho majitel Martin Souček se přiznal, jak silný vztah k dílu Václava Boštíka odjakživa měl, protože první jeho nakladatelský počin před dvaceti lety byla malá knížka věnovaná právě tomuto největšímu českému malíři 20. století, jak řekl Jaromír Zemina. Výstava potrvá do 6. listopadu MILENA NYKLOVÁ

5 VÍTA NEJEDLÉHO 15, PRAHA 3, TEL./FAX: avel Hošek P V DOBRÝCH RUKOU Další kniha edice Rozhovory nad biblí přináší záznam rozhlasových dialogů Petra Vaďury s doc. Pavlem Hoškem. Jako religionista i jako křesťan přistupuje P. Hošek k výkladům Písma s velkou pokorou. Dokáže ilustrovat velké pravdy na prostých životních příkladech, přitom mu nechybí ani smysl pro humor. Váz., 272 s., 298 Kč Miroslav Kemel POSMUTNĚLÉ ŽERTY Politická karikatura a vtip vyžadují nejen žertovného kumštýře, ale i odvážného dobrodruha. Jenom pár jich nakonec dosáhne cíle: dělat to dobře. A M. Kemel mezi ně patří. Jeho knížka posmutnělých žertů vás o tom dozajista přesvědčí. Váz., 80 s., 148 Kč MISTR ECKHART A STŘEDOVĚKÁ MYSTIKA Reedice úspěšné knihy věnované středověké mystice, zejména dílu významného německého náboženského myslitele 13. století, Mistra Eckharta. Úvodní studie Jana Sokola spolu s vysvětlujícími poznámkami otevírá přístup k předkládaným spisům širokému okruhu čtenářů. Váz., 360 s., 398 Kč VYŠEHRAD - EXPEDICE, Štěrboholská 44, Praha 10, tel./fax: distribuce@ivysehrad.cz PŘI NÁKUPU NA - SLEVA 15 % KNIÎNÍ NOVINKA K 90. v roãí âeského rozhlasu pfiipravilo SdruÏení pro rozhlasovou tvorbu ve spolupráci s Radioservisem jiï tfietí knihu z rozhlasové historie. Soustfieìuje portréty 99 v znamn ch tvûrcû rozhlasov ch dokumentû (Adam Drda, Otka Bednáfiová, MiloÀ âepelka, Tomá âern, Bronislava Janeãková, Mikulá Kroupa, Karel Kyncl ad.). Cena 199 Kã knižní novink y 19/2013 5

6 Předčasné volby do Poslanecké sněmovny ČR: N o v á š a n c e p r o k n i h y Neuváženým zvýšením daně z přidané hodnoty na knihy a tisk z původních 5 % nejprve na 9 %, pak na 10 %, 14 % a nakonec 15 % se podmínky pro vydávání knih v naší zemi staly nejhoršími, až na několik výjimek, nejen v Evropské unii, ale dokonce i ve srovnání s ostatním světem. Obáváme se, že počet knižních titulů vydaných v roce 2013 kvůli tomu dramaticky poklesne, přičemž pokles se týká také odborné literatury, a rokem 2013 se zdaleka nemusí zastavit. Z edičních plánů často bohužel mizí právě tituly náročné na přípravu, investice a návratnost, které v plné míře naplňují poslání knihy jakožto jedinečného nosiče myšlenek, názorů, historické paměti i uměleckého vyjádření. Podle zpráv, které máme, jsou na tom podobně i seriózní tištěné noviny a časopisy. Velmi proto vítáme, že se náprava současného stavu v podobě cíle zařadit knihy do třetí, nově vytvořené nižší sazby DPH, dostala do programu některých politických stran. Konkrétně se jedná o ČSSD a Stranu zelených. Podpořit nižší sazbu DPH na knihy slíbila také strana KDU-ČSL a hnutí Starostové a nezávislí. V žádném případě se nejedná o nepromyšlený krok, protože Evropská unie vytvoření třetí sazby DPH na vybrané položky do výše nejméně 5 % ponechává na rozhodnutí jednotlivých členských zemí. Teprve požadavek na ještě nižší sazbu, například nulovou, by podléhal schválení Bruselu. Jsme však přesvědčeni, že snížená daň na knihy může být tím nejlepším příkladem řešení, na kterém se shodne široká politická reprezentace bez ohledu na příslušnost k té či oné části politického spektra. Vyzýváme proto všechny politické strany kandidující do voleb 2013, aby se ke snížení daně na knihy postavily vstřícně. Vždyť postupné zvýšení DPH až na současnou neúnosnou mez přineslo v případě knih, ale i tisku, jen nepatrné finance do státního rozpočtu, avšak za cenu dlouhodobých ztrát na poli vzdělanosti a kultury. Rádi bychom do budoucnosti pohlíželi s novou nadějí. Jménem Svazu českých knihkupců a nakladatelů Ing. Martin Vopěnka předseda SČKN Kamenný most v Praze Označím-li Karlův most v Praze za jeden z nejkrásnějších na světě, jistě nebudu přehánět. Jako jedna z dominant Prahy tento most vždy přitahoval nejen návštěvníky a turisty z celého světa, ale samozřejmě i malíře, grafiky a fotografy; báseň o něm napsal i Jaroslav Seifert. Při zobrazování pohledu na Prahu se mu umělci nemohli vyhnout. Přesvědčit se o tom můžeme v krásně vypravené knize Kamenný most v Praze Obrazové svědectví historie Juditina a Karlova mostu, kterou vydalo Muzeum hlavního města Prahy; autory textů jsou a obrazový materiál vybrali Pavla Státníková, Ondřej Šefců a Zdeněk Dragoun. V knize je především na co se dívat. A začíná se vskutku od nejstarších dob: na kresbách Ondřeje Šefců je zachyceno, jak mohl vypadat přechod Vltavy v Praze v předrománském období, nejstarší dřevěný most (zprávy o něm jsou již z 10. století) a legendární kamenný Juditin most, postavený v letech ; nazván byl po královně Juditě, manželce krále Vladislava II. Na následujících fotografiích si pak můžeme prohlédnout zbytky tohoto mostu zachované pod křižovnickým špitálem. Juditin most zničila krest_sestava mohutná 1 povodeň v roce 9: Stránka Až v 1roce 1357 začala z podnětu císaře Karla IV. stavba nového kamenného mostu, který neměl v Evropě svým provedením, výpravností a rozměry konkurenci. Jeho K EST KNIHY Prof. RNDr. Anny Strunecké, DrSc., autorky bestsellerû Doba jedová a Doba jedová 2 Kniha pfiiná í informace, jak se v kaïdodenním Ïivotû chránit pfied nejvût ími a skryt mi jedy souãasné doby. Bude uïiteãná v em, ktefií berou zodpovûdnost za svoje zdraví pfiedev ím do vlastních rukou. Vychází v nakladatelství ALMI fiíjna 2013 od 17 hod., velk sál Mûstské knihovny v Praze, Mariánské nám. 1, Praha 1 budování se protáhlo až do začátku 15. století. Pojmenování Karlův most se ale začalo používat až v druhé polovině 19. století, do té doby byl označován jako tzv. Pražský most. Nejstarší pohled na most je z roku Následují další stará vyobrazení, někdy hodně naivní a nepřesná. A s nimi samozřejmě i nejstarší vyobrazení Prahy a pochopitelně věží na obou koncích mostu. Nechybí tu ani dílo Václava Hollara či most na mapách a plánech. Postupujeme chronologicky a zastavujeme se na počátku 18. století. V letech byla totiž na Karlův most nainstalována většina jeho sochařské výzdoby, do té doby byly na mostě jen krucifix a boží muka. Vznikla tak velkolepá galerie, kterou obdivujeme dodnes, ačkoli některé sochy byly v průběhu věků zničeny a nahrazeny sochami novými či kopiemi (originály jsou pak většinou v lapidáriu Národního muzea či jinde). V knize tedy následuje podrobná obrazová dokumentace všech soch a sousoší na Karlově mostě. A pak postupujeme opět chronologicky a vidíme další a další grafiky, lepty či obrazy s Karlovým mostem a nejbližším okolím a panoramatické pohledy na Prahu s mostem. Zachycena je povodeň z roku 1784, kdy byl most poničen. Jsou tu pohledy na Langweilův model Prahy z let a jsou tu krásná vyobrazení Vincence Morstadta z let a pozdějších období. Vidíme, jak byla Praha jiná: jak byl Petřín ještě holý či s málo vzrostlými stromy a jak dobře byla vidět Hladová zeď a chyběla tu samozřejmě rozhledna; a především si uvědomíme, jak dlouho bylo zcela jiné panoráma Hradčan s nedostavěnou katedrálou. Až na fotografiích po roce 1890 je vidět, že se katedrála již dostavuje; a na fotografiích po roce 1908 je už katedrála zvenčí dostavěná. Jsou tu nejstarší fotografie s mostem z roku 1863 a záběry povodní z let 1862 a 1872, kdy byl most opět značně poškozen a jeho část se zřítila. Vidíme čilý provoz na mostě, koňku (jezdila tu v letech ), tramvaj (od roku 1908; automobilová doprava na mostě byla zcela zakázána až v roce 1965). Po mostě také kráčely dějiny: hlavy popravených českých pánů vystavené na Staroměstské mostecké věži, války 17. a 18. století, útěk zimního krále (na dřevorytu z roku 1630, který je v katedrále sv. Víta), revoluční rok Kniha končí v polovině 20. století: po mostě kráčely oddíly SS za války, rudoarmějci v květnu 1945 i americká armáda v září 1945, lidové milice 28. února 1948 i sokolové 24. června Karlův most nám slouží už přes 600 let a stojí za to si díky této knize připomenout, co všechno přečkal a přežil, i to, jak je krásný. Komise pro nesmrtelnost Když se někde píše nebo mluví o nesmrtelnosti, vzpomenu si jednak na román Milana Kundery s tímto pojmem v názvu a jednak na Čapkovu hru (a Janáčkovu operní adaptaci) Věc Makropulos, kde Emilia Marty, která v dobách Rudolfa II. vypila otcův elixír nesmrtelnosti, na konci hry po více než třech stech letech života říká: Člověk nemůže milovat tři sta let. Ani doufat, ani tvořit, ani se dívat tři sta let. Nevydrží to. Všecko omrzí. Omrzí být dobrý a omrzí být špatný. Nebe i země tě omrzí. A pak vidíš, že to vlastně není. Není nic. Ani hřích, ani bolest, ani země, vůbec nic. Jen to je, co má nějakou cenu. A pro vás má všecko cenu. I přes toto pomyslné bolestné varování lidstvo po nesmrtelnosti stále touží a snaží se smrt překonat nebo aspoň co nejvíc oddálit. A to i vědeckými cestami. Při slově nesmrtelnost si od nynějška pravděpodobně vzpomenu také na knihu britského filozofa Johna Graye (1948) Komise pro nesmrtelnost, která má podtitul Věda a pošetilé pokusy, jak ošálit smrt (přeložila Petra Pachlová, vydalo Argo a Dokořán). Zní to neuvěřitelně, ale Komise pro nesmrtelnost skutečně existovala, a to v Rusku v roce 1924 po smrti V. I. Lenina komise totiž měla na starosti balzamování Leninova těla a jeho vystavení v mauzoleu, které bylo k tomu účelu postaveno v Moskvě na Rudém náměstí u zdi Kremlu. 6

7 A stojí tam dodnes i s Leninem, který podle fotografií připomíná spíš voskovou figurínu. V absurdním Rusku tímto poněkud morbidním způsobem stále oslavují vůdce světového proletariátu, zločince, který stojí na počátku hrůz, které přinesla říjnová revoluce, nastolení krvavé vlády bolševiků, všeho, co ještě prohloubil zrůdný stalinský režim a co neblaze ovlivnilo na čtyřicet let i naše dějiny. V druhé části Grayovy knihy si o tom všem můžeme přečíst podrobněji. S cílem stvořit nový typ člověka, píše Gray, který by už nepodléhal smrtelnosti, plodil sovětský stát smrt v nebývalém měřítku. Bezpočet lidí muselo zemřít, aby se nové lidstvo mohlo od smrti osvobodit. V první části se Gray zabývá jinou problematikou, totiž pokusy parapsychologů či účastníků spiritistických seancí dokázat, že po smrti existuje život. Tato víra byla rozšířená mezi britskou intelektuální a politickou elitou na přelomu 19. a 20. století. V bizarních příbězích nastoluje Gray závažné otázky: existuje-li život po smrti, jak by se to projevilo? Kde mrtví jsou? Jak nám dají zprávu, že jejich duch nezemřel s tělem? Vedle spiritistických seancí, které byly většinou podvodem za účelem obohatit se (o tom krásně pojednává nedávno vydaný román Sarah Watersové Náklonnost), měla být důkazem tzv. křížová korespondence, kterou mezi sebou dlouhá léta vedlo několik osob pomocí automatického psaní a různých údajných vzkazů z druhého břehu ; nesrozumitelné náznaky se daly vyložit všelijak a tajemstvím měly samozřejmě zůstat i vztahy mezi jednotlivými pisateli. A je s podivem, kolik vzdělaných osob uvěřilo, že je něco takového možné. Gray nachází zajímavé souvislosti a zkoumá, kam až je lidstvo schopné zajít a kam vedou pokusy překonat smrt. Obecné dějiny ničení knih Po knihách Alberta Manguela Dějiny čtení a Knihovna v noci a Pierra Bayarda Jak mluvit o knihách, které jsme nečetli vydalo brněnské nakladatelství Host další povinnou četbu pro bibliofily: Obecné dějiny ničení knih venezuelského spisovatele Fernanda Báeze (1963); přeložili Daniel Nemrava, Pavlína Švandová a Radim Zámec. Jak už název napovídá, jde tentokrát o četbu spíše pochmurnou, neboť co se zrodily knihy a psané texty, dochází zároveň z různých důvodů i k jejich ničení a zkáze. A tak může mít Báezova rozsáhlá a jedinečná práce podtitul Od sumerských tabulek po digitální éru. Při čtení knihy cítíme, jak obrovskou práci musel autor absolvovat; sám ostatně uvádí, že na díle pracoval dvanáct let a dalších šest let strávil opravami a korekcí. A i když se jedná vesměs jen o výčet nejrůznějšího ničení knih, rukopisů i celých knihoven, je to čtení místy strhující i napínavé. Báez nepomíjí snad žádné způsoby a prostředky, jakými se knihy v dějinách lidstva ničily: ať už jde o požáry, zemětřesení, povodně či jiné přírodní katastrofy, války a rabování, pálení knih a pronásledování autorů, cenzuru, o ničení knih z nenávisti atd. Několikrát připomíná známý výrok básníka Heinricha Heina, že kde pálí knihy, tam lidi také pálí nakonec. Báez postupuje chronologicky od starověku po dnešek a neorientuje se jen na Evropu či Ameriku, ale nevynechává ani ničení knih v Asii či v Africe. Česká stopa je v knize ovšem nepatrná: je připomenuta Hrabalova slavná novela Příliš hlučná samota, v níž Haňťa, milovník knih, musí knihy ničit ve sběrných surovinách; a jsou zmíněny povodně v letech 1997 a 2002, při nichž byla zničena či poškozena řada knih v Česku. Autor už ale nezmiňuje např. jezuitu Koniáše ani to, o kolik rukopisů a knih přišel při požáru Lešna Jan Amos Komenský či jak byli u nás pronásledováni evangelíci nebo jak knihy ničili husité. Báez ale samozřejmě nemůže psát o všem, to by jeho kniha byla nekonečná. Důležitými body jeho práce jsou tak třeba ztráty rukopisů z antiky a požár Alexandrijské knihovny; ničení muslimských knih křesťany; ničení knih původních kultur při dobývání Ameriky; inkvizice a cenzura; španělská občanská válka, nacistický bibliokaust a knihy a knihovny zničené bombami za druhé světové války; hrůzovlády v Rusku, Číně nebo Kambodži; knihy zničené při bojích v bývalé Jugoslávii na konci 20. století nebo při válce v Iráku na počátku našeho století. Zajímavá je i kapitola Knihy spálené v knihách, v níž nemůže chybět Canettiho Zaslepení, Bradburyho 451 stupňů Fahrenheita, Borgesovy povídky nebo Ecovo Jméno růže. Když Báez píše o ničení knih během Francouzské revoluce, konstatuje: Byla to pro knihy zlá doba, ostatně jako všechny. Smutným faktem je a bohužel i nadále bude, že knihy byly, jsou a budou ničeny. Pomineme-li přírodní katastrofy, války nebo zub času, to, že o staré knihy často nikdo nestojí, ani antikvariáty, a tak nezbývá než je vyhodit na skládku nebo spálit, vždy se najdou fanatici, kteří se bláhově domnívají, že když spálí knihy, spálí s ní i její myšlenky či poselství. Z Báezova jedinečného díla, i když popisuje zkázu knih, tak vysvítá i naděje, o níž jsme mohli číst třeba i v pozoruhodném knižním rozhovoru Umberta Eca a Jeana-Clauda Carrièra Knih se jen tak nezbavíme: že totiž knihy také dokážou mnohé překonat a přetrvat. Průvodce po světové literární teorii 20. století V roce 1988 vyšel Průvodce po světové literární teorii, jehož redaktorem a iniciátorem celého projektu byl Vladimír Macura ( ); jako vedoucí autorského kolektivu byl uveden Milan Zeman. Ve své době to byla inovativní práce, byť poznamenaná tím, že některá hesla západních autorů nemohla být zařazena a v knize naopak nechybělo několik politicky korektních hesel autorů tehdejšího východního bloku. Nakladatelství Host se rozhodlo vydat nové, rozšířené a přepracované vydání této originální encyklopedické příručky, aby lépe odpovídala dnešnímu stavu bádání a zahrnula díla, jež opravdu patří k milníkům myšlení o literatuře 20. století, a to bez ideologických vlivů a různých zákazů a úliteb. Některá původní hesla proto byla vyřazena, jiná byla nově přidána, všechna původní pak byla aktualizována. Příručka vyšla pod názvem Průvodce po světové literární teorii 20. století; vedle Vladimíra Macury jako editora KNIHY Z NAKLADATELSTVÍ GASSET KUNRATICE V BĚHU ČASU Nakladatelství Gasset Mlýnská 60/2, Praha x 266 mm 288 stran, vázaná, 396 Kč Své sídlo zde v roce 1412 nechal vystavět mistry Hertvínem a Křížem král Václav IV. Na zdejším zámku hostil v roce 1754 Arnošt z Golčů císařovnu Marii Terezii a jejího manžela Františka I., Štěpána Lotrinského. K tehdejšímu panství patřily vinice, chmelnice, rybníky, rozsáhlé polnosti a lesy. Dnes jsou Kunratice významnou, půvabnou a vyhledávanou pražskou lokalitou se zajímavou historií. V roce 1912 o nich obsáhleji pojednal historik Cyril Merhout ve své knížce Čtení o Novém Hradě a Kunraticích. Kniha je dosud nejhodnotnější publikací o historii Kunratic. O sto let později vychází výpravná a obsáhlá monografie, tentokrát jako kolektivní dílo. ISBN: Michael Třeštík CHCEŠ-LI ROZESMÁT PÁNABOHA Dramatický a emotivní příběh Chceš-li rozesmát pánaboha klade otázky po smyslu odvahy a strachu, štěstí i utrpení, paměti a zapomínání, piety i lhostejnosti. Má pevnou románovou formu, přestože všechny postavy i všechny děje jsou přísně autentické. Název, který je části bonmotu Wooddy Allena Chceš-li rozesmát pánaboha, řekni mu své plány, odkazuje k nepředvídatelnosti lidských osudů obecně a ve dvacátém století obzvlášť. ISBN: NOVINKA DOTISK 135 x 200 mm, 208 stran, vázaná, 337 Kč Gasset inz zari 57x indd 1 9/24/13 10:54:38 AM 7

8 původního vydání je editorkou přepracovaného vydání Alice Jedličková. Sedmdesát původních hesel bylo aktualizováno, třiatřicet je zcela nových; celkem je zde tedy 103 hesel. Encyklopedii uvítají všichni zájemci o literární teorii, studenti i odborníci. Nejsou zde však jen díla zaměřená úzce na literární teorii, ale i díla, která toto zaměření překračují směrem k literární historii, lingvistice, filozofii, estetice, sémiotice, mediálním studiím či psychologii; díla, která se více blíží esejistice (např. Nemoc jako metafora Susan Sontagové) i díla čistě teoretická, odborná. Spektrum je vskutku široké. Kniha je užitečná nejen jako průvodce poskytující rychlý přehled o významných dílech, ale i proto, že mnohá díla ani nebyla zatím přeložena do češtiny. Každé heslo je rozsáhlé, na několik stran (kniha má celkem 840 stran), a je rozdělené do tří částí: metodologicky zacílený a důkladný konspekt představované práce; výkladová část; bibliografické údaje (vydání a literatura); heslo uzavírá autorský medailon a soupis významných českých překladů dalších autorových knižních prací i důležitých statí. Mezi autory jednotlivých hesel najdeme vedle V. Macury a A. Jedličkové např. Aleše Hamana, Alenu Macurovou, Danielu Hodrovou, Františka Vrhela, Josefa Fulku, Jiřího Trávníčka, Lenku Jungmannovou, Martina Hilského, Marii Mravcovou, Pavla Janouška, Pavla Šidáka, Václava Königsmarka, Vladimíra Papouška, Vladimíra Svatoně či Zdeňka Hrbatu. A v heslech nechybí díla jako Estetická teorie T. W. Adorna, Mimesis E. Auerbacha, Voda a sny Esej o imaginaci hmoty G. Bachelarda, Otázky literatury a estetiky M. M. Bachtina, Mytologie R. Barthese, Pařížské pasáže W. Benjamina, Pravidla umění P. Bourdieua, Proust a znaky G. Deleuze, Gramatologie J. Derridy, Úvod do literární teorie T. Eagletona, Otevřené dílo U. Eca (první české vydání konečně chystá Argo!), Komunikologie V. Flussera, Slova a věci M. Foucaulta, Anatomie kritiky N. Frye, Zrození uměleckého díla M. Heideggera, Homo ludens J. Huizingy, Lingvistika a poetika R. Jakobsona, Text románu J. Kristevové, Strukturální antropologie dvě C. Lévi-Strausse, Struktura uměleckého textu J. M. Lotmana, Teorie románu G. Lukácse, Postmoderní situace J.-F. Lyotarda, Jak rozumět médiím M. McLuhana, Poetika mýtu J. M. Meletinského, Morfologie pohádky V. J. Proppa, Čas a vyprávění P. Ricoeura, Co je to literatura? J.-P. Sartra, Teorie prózy V. B. Šklovského, Gramatika Dekameronu T. Todorova či Teorie literatury R. Welleka a A. Warrena. V úvodu knihy je rozsáhlá studie Aleše Hamana Literární věda dnes, která shrnuje hlavní metodologické trendy. Vskutku vynikající nápad přivést starší encyklopedii k novému životu! Fantastická zoologie Známý bestiář Fantastická zoologie, který sepsal Jorge Luis Borges ( ) ve spolupráci s Margaritou Guerrerovou v roce 1967, vyšel v českém překladu Františka Vrhela celkem třikrát: první krásné vydání v Odeonu (1988) bylo doplněno černobílými ilustracemi, které vybrali Jan Ryšánek a Pavel Štěpánek; druhé, nepříliš vzhledné vydání v nakladatelství Hynek (1999) bylo myslím o ilustrace ochuzeno nebo jich tam bylo jen pár. Nové vydání v nakladatelství Argo je zatím nejkrásnější. Přebal, vazbu a grafickou úpravu navrhl a bohatý barevný i černobílý obrazový materiál vybral renomovaný Pavel Růt. Formát knihy i provedení autorova jména na přebalu navazuje na zatím pět svazků Borgesových vybraných spisů, které Argo vydává od roku 2009; Fantastická zoologie do nich sice přímo nepatří a není tedy šestým svazkem, nicméně si k nim knihu můžeme v knihovně přiřadit. Borgesův čtivý bestiář je jiný než ty tradiční, je to bestiář novodobý, svérázný, originální. Vychází z bájných bytostí vytvořených západní imaginací, které se setkávají se svými protějšky z Blízkého i Dálného východu, z Číny, arabských zemí, světa Bible i z duchovního světa židovských chasidů. Ale jsou tu i tvorové, které si vymysleli a vysnili spisovatelé jako Flaubert, Poe, Kafka, C. S. Lewis nebo Chesterton. Nechybí tu bazilišek, drak, dvojník, džinnové, elfové, fénix, golem, gryf, harpyje, jednorožec, Kraken, norny, nymfy, pygmejové, salamandr, satyrové, sfinga, sirény, valkýry ani víly; Swedenborgovi andělé i démoni; zvířata ze zrcadel; nebo Eloiové a Morlockové z Wellsova románu Stroj času Ecovy příležitostné texty Ve svazku Vytváření nepřítele a jiné příležitostné texty (originál je z roku 2011) shromáždil italský spisovatel a esejista Umberto Eco (1932) patnáct textů na různorodá témata z posledních let, což opět dokládá dobře známou šíři jeho záběru a zájmů (knihu vydalo Argo, přeložily Kateřina Vinšová, Zora Obstová a Helena Lergetporer). Hned v úvodní eseji, která dala celé knize název, se Eco zabývá věčnou potřebou člověka vytvářet si nepřítele: Mít nepřítele je důležité nejen k tomu, abychom vymezili vlastní identitu, ale i k tomu, abychom si obstarali překážku, na níž můžeme poměřovat svůj systém hodnot a na níž při konfrontaci můžeme předvést svou hodnotu. Chybí-li tudíž nepřítel, je potřeba si ho vykonstruovat. V eseji Plamen je krásný přináší Eco jakési kulturní dějiny ohně ve zkratce: oheň jako Boží živel, oheň pekelný, oheň alchymistů, oheň jako umělecký podnět či jako epifanická zkušenost, oheň obrozující V Navštěvování klenotnic se nevyhne ani pražské katedrále sv. Víta a popisuje sbírky relikvií a ostatků svatých po celém světě; jeden mnich mu o relikviích řekl, že nejde o pravost, nýbrž o víru a že když líbá relikvie, pociťuje jejich mystickou vůni. Zkrátka relikvie víru nedělá, víra dělá relikvii, uzavírá Eco. A připomíná, že kult relikvií není záležitost pouze křesťanská, ale že je typická pro všechna náboženství a kultury. Esej Embrya před branami ráje je trochu provokativním příspěvkem do diskuse o umělém přerušení těhotenství Eco ale chce pouze uvést na pravou míru myšlení Tomáše Akvinského týkající se této záležitosti. Autobiografický nádech má esej o Skupině 63, k níž Eco patřil. Poetikou krajnosti se zabývá v eseji o tvorbě Victora Huga, zejména o jeho románech Muž, který se směje a Devadesát tři. Huga vede záliba v krajnosti k popisům, které přecházejí v nekonečné výčty, k vytváření postav, jejichž psychologie bývá vždy posuzována jako neúnosná a hrubě opracovaná, ale jejichž vášně je zachvacují do takové míry, že se stávají pamětihodnými, jsou výrazem sil, jež hýbou dějinami. Imaginární astronomie je fascinujícím výletem do dějin imaginárních geografií a astronomií (i s obrazovými ukázkami), a to jak tvaru země, tak i nebe; týká se i nekonečnosti světů, science fiction, studeného Slunce a duté Země a imaginární geografie a skutečných dějin. Esej navíc souvisí s tím, že Eca fascinují staré knihy, které hovoří o mylných věcech, a sbírá je. Geografie a poznávání či vyměřování světa se týká i esej Proč nebude ztracený ostrov nikdy nalezen. Esej Jiný kraj, jiný mrav je smyšlenou recenzí, která vtipně využívá známých přísloví a rčení. Esej Jsem Edmond Dantés! se zabývá poetikou románů-fejetonů, tedy románů na pokračování, kterou sám Eco využil ve svém posledním románu Pražský hřbitov. V textu o Joyceově Odysseovi skládá Eco koláž dobových článků otištěných ve 20. a 30. letech minulého století o tomto díle v Itálii. A poslední text se nazývá Úvahy o WikiLeaks (je z roku 2010) a jeho téma je tedy jasné; jakoby mimochodem zde ale Eco odhalí i mechanismus úspěchu thrillerů Dana Browna: stoupenci okultismu věří jen na to, co už znají a co znovu potvrzuje věci, které se už dozvěděli. Pozoruhodná sbírka, u které si znovu uvědomíme, jak Eco dokáže i o složitých a odborných věcech psát čtivě, svižně a srozumitelně a že má také smysl pro humor. MILAN ŠILHAN Soutěž o knihu Petera Tremaynea Jezdec věští smrt z nakladatelství Vyšehrad Kdo správně odpověděl a vyhrál? V Knižních novinkách č. 17/2013 jsme se vás ptali, jak se jmenuje vlastním jménem Peter Tremayne, autor již patnácti historických detektivek se sestrou Fidelmou. Správná odpověď zní: Peter Berresford Ellis Z došlých správných odpovědí jsme vylosovali výherce a posíláme slíbenou knižní odměnu: Anna Kratochvílová (Slaný). 8