Architektura adres v síti internet Formát IP adres Nehospodárnost VSLM CIDR NAT Adresa protokolu IPv6

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Architektura adres v síti internet Formát IP adres Nehospodárnost VSLM CIDR NAT Adresa protokolu IPv6"

Transkript

1 Přednáška č.7

2 Architektura adres v síti internet Formát IP adres Nehospodárnost VSLM CIDR NAT Adresa protokolu IPv6

3 Důležitá podmínka fungování internetové sítě. Architektura adres sítě internet je implementována v protokolu IP. IP adresy protokolů verze IPv4 (4 byte) & IPv6 (16 byte) jsou rozdílné nejen velikostí adresného prostoru. IP-adresa je tvořena čtyřmi bajty. IP-adresa se zapisuje notací, kde jednotlivé bajty se mezi sebou oddělují tečkou.

4 Rozeznáváme: dvojkový zápis desítkový zápis čtyři osmiciferná dvojková čísla náš příklad: šestnáctkový (hexadecimální) zápis aa.55.ff.f8 Základem oznamování síťových adres je jednoznačná identifikace hostitelského systému - dvou úrovňová hierarchie rozkládá adresu na dvě části: adresu sítě adresu hostitele

5 Tento princip umožňuje uvést pouze číslo sítě a adresy klienta není nutné znát celou cestu ke konkrétnímu počítači. Směrovač na páteřních spojích by se v opačném případě mohl být zahlcen. Tyto zařízení využívají směrovacích tabulek IP protokol na bázi NEJLEPŠÍHO ÚSILÍ předává informace dalšímu směrovači respektive bráně, které odpovídá první číslo z adresného rozsahu IP domény (xxxx.xxxx.xxxx.xxx1)

6 Struktura IP adresy v IPv6 používá 32 bitové binární adresy, přičemž každá adresa je rozdělena do čtyřech částí (oktetů) oddělených tečkou Porozumění vzájemným vztahům mezi dekadickým a binárním zápisem je velmi důležité pro pochopení celého principu adresování a směrování V původní architektuře IPv4 je možné adresovat adres, toto množství bylo původně považováno za nevyčerpatelné

7 Desítková hodnota jednotlivých oktetů může matematicky nabývat maximálně hodnot (255)10 = ( )2 Všechny další řešení staví na této architektuře (VLSM, CIDR, podsítě, směrovací protokoly )

8 Třída A ( ) byla navržena pro potřeby extrémně rozsáhlých sítí nejvyšší čtyři bity prvního bajtu mají hodnotu 0xxx síťovou adresu zastupuje pouze první oktet v třídě A máme 126 sítí (0 a 127 mají zvláštní význam) je využita pro zpětnovazebnou smyčku každá adresa podporuje až 16 mil. Hostitelských adres

9 Třída B ( ) byla navržena pro potřeby středních až velkých sítí nejvyšší čtyři bity prvního bajtu mají hodnotu 10xx síťovou adresu zastupují pouze první dva oktety možných celkem cca. 16 tis. Sítí a v každé síti 65 tis. počítačů

10 Třída C ( ) nejpoužívanější adresný rozsah nejvyšší čtyři bity prvního bajtu mají hodnotu 110x síťovou adresu zastupuje pouze první oktet zbylých 5 bitů a následující dva bajty jsou určeny pro adresu sítě. Můžeme tedy mít až 2 mil. sítí a v každé síti počítačů.

11 Třída D ( ) adresní rozsah určen pro potřeby vícesměrného vysílání vysílající stanice může proud datagramů současně rozesílat několika příjemcům najednou bez nutnosti vytvářet samostatné proudy do každého cíle nejvyšší čtyři bity prvního bajtu mají hodnotu 1110 zbytek IP-adresy se pak už nedělí na adresu sítě a adresu počítače zbytek IP-adresy tvoří adresný oběžník (multicast) Třída E tvoří zbytek adres pro výzkumné účely

12

13 Tento systém rozdělování IP adres však vedl k nehospodárnosti a plýtváním adresného prostoru. Příkladem může být firma, která s původním počtem zařízení 255 vystačila s adresou typu C. Nově však počet zařízení však přerostl na potřebu 400 IP adres.

14 Firma měla v podstatě dvě řešení: žádat další adresní rozsah typu C tím však vzniká nová doména je třeba vyřešit směrování zvětšuje se směrovací tabulka přestože logicky patří do stejné organizace velké množství firem si zvolilo variantu žádosti o adresu typu B, která jim byla v podstatě bez komplikací přidělena naše exemplární firma potřebuje 400 IP adres ziskem adresného rozsahu třídy B však firma získala cca. 65 tis. možných adres tyto adresy zcela určitě nevyužije dochází tak k neefektivitě a plýtvání adresném prostorem

15 Adresní prostor byl přerozdělován s minimem kontrolních mechanizmů Nedostatek IP adres v síti internet byl vyřešen celou řadou řešení za účelem zlepšení hospodaření s adresovým prostorem Mezi zásadní řešení patří: zavedení masek podsítí VSLM CIDR NAT přechod na nový protokol IPv6

16 Jedná se o rozdílné mechanizmy řešící různé problémy masky podsítí (pevné i proměnné) slouží pro obsluhu několika logických sítí v rámci jednoho fyzického pracoviště CIDR slouží zejména k překonání neefektivních vlastností původních pevně definovaných tříd IP adres NAT slouží k rozdělení jedné pevné IP adresy & oddělení privátní a veřejné sítě Centrální autoritou pro přidělování adres je organizace IANA. IANA přidělovala celé bloky IP adres regionálním přidělovatelům RIPE (Evropa) APNIC (Asie a Pacific) Internic (ARIN, v USA)

17 V polovině osmdesátých let RFC 917 a 950 jako řešení problematiky trojúrovňovou arch. zavedením subnetingu podsítě umožňují rozdělení jednoho adresného prostoru do více podsítí každou takovou podsíť můžeme považovat za samostatnou síť všechny podsítě vytváří společnou privátní síť napojenou do sítě internet internet neřeší konkrétní strukturu síťového prostředí hranice mezi podsítěmi, sítí a internetem leží na směrovači informace o logickém rozdělení podsítí není šířena dále do světa

18 Adresa podsítě a adresa hostitele jsou přebírány z původní hostitelské části IP adresy Maska podsítě má stejný formát jako IP adresa. Jedná se o složitější problém k pochopení, který při výkladu dává v podstatě smysl pouze v binárním zápisu Příkladem může být maska , vyjadřující desítkově číslo Modrá část binární adresy definuje přebíranou adresní část (vynásobením jedničkou zachovává původní rozsah)

19 Zbývá šest binárních pozic definujících max. hostitelský rozsah v dané podsíti = matematicky 64 2 možných čísel pro různá zařízení První hostitelské číslo v podsíti specifikuje (000000) samotnou síť Poslední hostitelské číslo je využíváno pro nesměrové vysílání (111111) Počet matematicky přípustných podsítí a hostitelů závisí na použité třídě IP adres ( A, B, C) Rozsahy v třídě A & B zobrazuje následující tabulka

20

21 VLSM: Variable-Length Subnet Mask, RFC 1009 (rok 1987) Původně se v rámci jedné podsíťované IP sítě používala stejná maska podsítě Problém v případě sítě se segmenty o velmi různém počtu stanic (např. rozlehlý segment přepínaného Ethernetu versus sériová dvoubodová linka) VLSM dovoluje v jedné síti používat více rozdílných masek podsítí, výsledné adresy však nadále musí zůstat jednoznačné Ve směrovacích tabulkách uloženy cílové adresy vždy s příslušnými maskami podsítí, použije se položka, která se shoduje s cílovou adresou z paketu na největší počet bitů Použitelné jen se směrovacími protokoly, které spolu s adresou sítě propagují i její masku podsítě (OSPF, ISIS, RIPv2) Umožňuje "podsíťovat podsítě" Některé routovací protokoly VLSM nepodporují ( např. RIPv1)

22 Sítě jsou rozděleny pomocí VLSM s proměnlivým prefixem Např. v obr. - využití klasického podsíťování s rozsahem 64 2 možných počítačů neumožňuje využít pouze jednu adresu sítě C VLSM umožňuje pružně reagovat na potřeby organizace

23 Supernetting je opakem subnettingu. posouvá pomyslnou dělící čáru mezi oběma složkami IP adresy směrem k vyšším bitům spojuje (agreguje) několik původně samostatných síťových IP adres v jednu výslednou nemohou to být zcela libovolné síťové adresy, nýbrž jen takové, které se shodují v určitém počtu vyšších bitů své síťové části a vyčerpávají všechny bitové kombinace v příslušném počtu nižších bitů své síťové části

24 Typickým příkladem situace, kdy může být použito nadsítí jsou sítě s cca uzly kdy jedna adresa C nestačí místo jedné adresy třídy B dostane 8 (nejspíše potřebným způsobem "souvislých") adres třídy C. posunem pomyslné dělící čáry o tři bitové pozice k vyšším řádům - kvůli tomu, že 8 je 2 na 3 - lze technikou supernettingu z těchto 8 síťových adres udělat jedinou síťovou adresu.

25

26 V první polovině devadesátých bylo nutné řešit problematiku nedostatku adres a zvětšování směrovacích tabulek Pro zpomalení vyčerpávání nepřiřazených adres spatřil světlo světa efektivnější adresní mechanizmus Stanovuje konkrétní "pravidla hry" pro použití supernettingu, významu masek a IP adres i o manipulaci s nimi v rámci celého internetu dostaly podobu konvence

27 CIDR (classless interdomain routing) zajišťuje mechanizmus beztřídního směrování mezi doménami. odstraňuje nutnost třídního adresování rozšiřuje agregaci cest jedna položka směrovací tabulky může reprezentovat desítky adresových prostorů definuje nadsítě simulace rozsáhlejšího adresového prostoru pomocí několika spojitých bloků adres třídy C použití více adres třídy C znamená nezbytné směrování mezi doménami

28 Zavedením CIDR došlo v podstatě ke zbourání starého systému přidělování adres Například adresa /20 - novinkou je proměnlivý prefix sítě, který není pevně svázán Hranice sítě a uzlu se nachází mezi 20 a 21 bitem v třetím oktetu Pro adresní plán hostitelů v tomto příkladě zbývá 12 bitů

29 Důsledkem je dále závislost adresy na providerovi původně adresy nebyli závislé změna providera znamenala pouze změnu směrovacích tabulek s ponecháním si původních adres s nástupem mechanismu CIDR se však IP adresy staly závislé na způsobu připojení k Internetu resp. na konkrétním poskytovateli připojení ten totiž dostává přiděleny vždy celé tzv. CIDR bloky, ze kterých pak přiděluje IP adresy svým zákazníkům detailní informace o rozdělení CIDR bloku jsou rozesílány do celého Internetu mimo tyto sítě je v příslušných směrovacích tabulkách vždy jen jedna položka obsahující informující o adresách, které spadají do CIDR-bloku XY a jejich cestě důsledkem bylo zpomalení nárůst objemu směrovacích tabulek v celém Internetu

30 NAT ( Network Address Translation) překlad zdrojové nebo cílové adresy probíhá obvykle na směrovačích používá překladové tabulky záznamy překladové tabulky buďto konfigurovány staticky nebo se Vytvářejí dynamicky automaticky typicky mezi "vnitřní" sítí s privátními adresami a "vnější" sítí s veřejnými (globálně jednoznačnými) adresami

31 Dynamický NAT uživateli je přiděleno M veřejných adres uživatel chce provozovat N>M strojů a umožnit jim přístup do vnější sítě (vždy nejvýše M strojům současně) dosud nevyužité veřejné adresy směrovač udržuje v poolu PAT rozšíření NAT o rozlišení portů v případě vícenásobné komunikace M hostů vůči serveru je nutné rozlišit, respektive pozměnit čísla zdrojových portů zamezuje se tak problémům v rámci síťové komunikace

32 Jestliže stanice X z vnitřní sítě pošle paket do vnější sítě, je jí dočasně přidělena některá adresa X z poolu veřejných adres v překladové tabulce se vytvoří záznam mapující IP adresu stanice X na adresu Y v odchozím paketu se přepíše adresa stanice X na adresu Y při příchodu odpovědi na adresu Y se v překladové tabulce najde, že se cílová adresa Y má přeložit na adresu X paket se odešle do vnitřní sítě Dynamický NAT pro možné sdílení N strojů s M adresami jsou vytvořeny dynamické záznamy překladové tabulky mají časově omezenou platnost (timeout od posledního použití) při odstranění expirované položky se veřejná adresa vrátí zpět do poolu

33 Statický NAT statický překlad konkrétní zdrojové adresy vnitřní sítě na konkrétní adresu směrovatelnou ve vnější síti statický překlad konkrétní cílové adresy (směrovatelnou ve vnější síti) na konkrétní adresu vnitřní sítě NAT poskytuje i další zajímavé možnosti

34

35 IP-adresa je v protokolu IPv6 šestnáctibajtová (128 bitů). Existují tři základní typy adres: jednoznačná adresa síťového rozhraní (Unicast). anycast adresa skupiny síťových rozhraní, IP-datagram adresovaný adresou typu anycast bude doručen jednomu z těchto rozhraní oběžník (Multicast) Zápis adresy - tři možné zápisy IP-adresy: hhhh:hhhh:hhhh:hhhh:hhhh:hhhh:hhhh:hhhh, kde h je jedna šestnáctková číslice (0 až F) reprezentující 4 bity adresy. příklad: ABCE:3:89AD:134:FEDC:E4D1:34:4321 (vedoucí nuly se nemusí uvádět)

36 Zdvojená dvojtečka nahrazuje libovolné množství čtveřic nul příklad: Adresu 12A1:0:0:0:5:15:500C:44 je možné zkráceně zapsat jako 12A1::5:15:500C:44 adresu 1234:0:0:0:0:0:0:14 je možné zkráceně zapsat jako 1234::14 hhhh:hhhh:hhhh:hhhh:hhhh:hhhh:hhhh:d.d.d.d, kde poslední čtveřice je vyjádřena obdobně jako v protokolu IPv4 Každý bajt je vyjádřen desítkovou číslicí Tato forma zápisu je vhodná v prostředí, kde se budou společně používat IPv4 a IPv6 :: ::A54:

37 Adresy sítí se zapisují obdobně jako u IPv4 jako prefix následovaný lomítkem a počtem bitů tvořících. 80:1::1/64. Schéma přidělovaných adres: 010/3 Jednoznačné adresy přidělované poskytovatelům Internetu /8 IANA /8 RIPE (Evropa) = /8 ARIN (Amerika) /8 APNIC (Asie a Pacifik) /8 Testovací blok adres (viz RFC-1897) /8 Oběžníky (Multicasts)

38

39 Konec

Velikost a určení IP adresy

Velikost a určení IP adresy IP adresace (IPv4) Velikost a určení IP adresy I. Epocha (dělení na třídy) II. Epocha (zavedení masky) Speciální adresy Příklady a řešení IP adres Souhrn k IP adresaci Velikost a určení IP adresy Každá

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

Počítačové sítě 1 Přednáška č.5

Počítačové sítě 1 Přednáška č.5 Počítačové sítě 1 Přednáška č.5 Osnova = Vlastnosti IPv6 = Adresování v IPv6 = Routovací protokoly pro IPv6 = Metody migrace mezi IPv4 a IPv6 Rozdíly IPv4 vs IPv6 = Větší adresní prostor = Řádově 100 000

Více

Počítačové sítě. Cvičení - IP adresy

Počítačové sítě. Cvičení - IP adresy Počítačové sítě Cvičení - IP adresy Převod mezi binárním a dekadickým zápisem: Cvičení - IP adresy 2 Převod mezi binárním a dekadickým zápisem: Použijeme tabulku: 2 7 2 6 2 5 2 4 2 3 2 2 2 1 2 0 128 64

Více

Počítačové sítě pro V3.x Teoretická průprava II. Ing. František Kovařík

Počítačové sítě pro V3.x Teoretická průprava II. Ing. František Kovařík Počítačové sítě pro V3.x Teoretická průprava II. Ing. František Kovařík SŠ IT a SP, Brno frantisek.kovarik@sspbrno.cz Model TCP/IP - IP vrstva 2 Obsah 3. bloku IPv4 záhlaví, IP adresy ARP/RARP, ICMP, IGMP,

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

Adresace IPv4, VLSM, CIDR. Příklady a principy

Adresace IPv4, VLSM, CIDR. Příklady a principy Adresace IPv4, VLSM, CIDR Příklady a principy 1 Zápis IP adresy IP adresa se zapisuje jako čtyři dekadická čísla oddělené tečkami, kde každé z nich reprezentuje jeden bajt IP adresy (4x8-32bitů) hodnota

Více

Internet a zdroje. (ARP, routing) Mgr. Petr Jakubec. Katedra fyzikální chemie Univerzita Palackého v Olomouci Tř. 17. listopadu

Internet a zdroje. (ARP, routing) Mgr. Petr Jakubec. Katedra fyzikální chemie Univerzita Palackého v Olomouci Tř. 17. listopadu Internet a zdroje (ARP, routing) Mgr. Petr Jakubec Katedra fyzikální chemie Univerzita Palackého v Olomouci Tř. 17. listopadu 12 26. 11. 2010 (KFC-INTZ) ARP, routing 26. 11. 2010 1 / 10 1 ARP Address Resolution

Více

Počítačové sítě II. 15. Internet protokol verze 6 Miroslav Spousta, 2006

Počítačové sítě II. 15. Internet protokol verze 6 Miroslav Spousta, 2006 Počítačové sítě II 15. Internet protokol verze 6 Miroslav Spousta, 2006 , http://www.ucw.cz/~qiq/vsfs/ 1 IPv6 nejnovější protokol, ve fázi testování řeší: vyčerpání adres zabezpečení (povinně

Více

Abychom se v IPv6 adresách lépe orientovali, rozdělíme si je dle způsobu adresování do několika skupin:

Abychom se v IPv6 adresách lépe orientovali, rozdělíme si je dle způsobu adresování do několika skupin: Adresy v internetovém protokolu verze 6 (I) V tomto a dalším díle IPv6 seriálu se budeme věnovat různým typům IPv6 adres, vysvětlíme si jejich formát zápisu, k čemu se používají a kde se s nimi můžeme

Více

VLSM Statické směrování

VLSM Statické směrování VLSM Statické směrování Počítačové sítě 5. cvičení Dělení IP adresy na síť a stanici Třídy adres prefixový kód v prvním bajtu určuje hranici Podle masky podsítě (subnet mask) zleva souvislý úsek 1 v bin.

Více

Technologie počítačových sítí 6. přednáška

Technologie počítačových sítí 6. přednáška Technologie počítačových sítí 6. přednáška Obsah šesté přednášky IP adresy IP adresa Třída A Třída B Třída C Speciální IP-adresy Síťová maska IP-adresy v intranetu Nečíslované sítě - Dynamicky přidělované

Více

Standardizace Internetu (1)

Standardizace Internetu (1) Internet Standardizace Internetu (1) RFC Request for Comments, základní dokumenty identifikovány čísly, po vydání se nemění místo změny se nahradí jiným RFC přidělen stav proposed standard: návrh (ustálené,

Více

Protokoly TCP/IP. rek. Petr Grygárek Petr Grygárek, FEI VŠB-TU Ostrava, Počítačové sítě (Bc.) 1

Protokoly TCP/IP. rek. Petr Grygárek Petr Grygárek, FEI VŠB-TU Ostrava, Počítačové sítě (Bc.) 1 Protokoly TCP/IP Petr Grygárek rek 1 TCP/IP standard pro komunikaci v Internetu a stále více i v intranetech TCP protokol 4. vrstvy (spolu s UDP) IP - protokol 3. vrstvy 2 Vrstvený model a srovnání s OSI-RM

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Adresování v internetu

Adresování v internetu IP adresa Domény Program ping Adresování v internetu Následující text popisuje adresování v internetu, kterému jsou věnovány obě části. První část věnovanou internetovému protokolu lze však aplikovat na

Více

VLSM Statické směrování

VLSM Statické směrování VLSM Statické směrování Počítačové sítě 5. cvičení Dělení IP adresy na síť a stanici Třídy adres prefixový kód v prvním bajtu určuje hranici Podle masky podsítě (subnet mask) zleva souvislý úsek 1 v bin.

Více

IP adresy. IP protokol shrnutí poznatků. IP adresa (IPv4)

IP adresy. IP protokol shrnutí poznatků. IP adresa (IPv4) IP adresy Tato kapitola navazuje na kapitoly Síťová komunikace a TCP/IP protokoly a podrobněji rozebírá problematiku adresování v počítačových sítích. Po jejím prostudování bude čtenář schopen vysvětlit

Více

1 Protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) a OSI model

1 Protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) a OSI model 1 Protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) a OSI model Protokoly určují pravidla, podle kterých se musí daná komunikační část chovat. Když budou dva počítače používat stejné komunikační

Více

Desktop systémy Microsoft Windows

Desktop systémy Microsoft Windows Desktop systémy Microsoft Windows IW1/XMW1 2014/2015 Jan Fiedor ifiedor@fit.vutbr.cz Fakulta Informačních Technologií Vysoké Učení Technické v Brně Božetěchova 2, 612 66 Brno Revize 14. 10. 2014 14. 10.

Více

Podsíťování. Počítačové sítě. 7. cvičení

Podsíťování. Počítačové sítě. 7. cvičení Podsíťování Počítačové sítě 7. cvičení Dělení IP adresy na síť a stanici Třídy adres prefixový kód v prvním bajtu určuje hranici Podle masky podsítě (subnet mask) zleva souvislý úsek 1 v bin. reprezentaci,

Více

Správa systému MS Windows II

Správa systému MS Windows II Správa systému MS Windows II Jaro 2012 Libor Dušek Neworking DHCP Znáte z IPv4 adresace IPv4 adresa je 32 bitové číslo Obvykle zapisováno jako 4 dekadická čísla (každé číslo reprezentuje 1 oktet 8 bitů)

Více

Úvod do IPv6. Pavel Satrapa

Úvod do IPv6. Pavel Satrapa Úvod do IPv6 Pavel Satrapa Pavel.Satrapa@tul.cz 1. polovina 90. let IPv4 adresy dojdou kolem roku 2003 některé kategorie (třída B) mnohem dříve Návrh nové verze IP času je dost neomezí se jen na prodloužení

Více

XMW3 / IW3 Sítě 1. Štefan Pataky, Martin Poisel YOUR LOGO

XMW3 / IW3 Sítě 1. Štefan Pataky, Martin Poisel YOUR LOGO XMW3 / IW3 Sítě 1 Štefan Pataky, Martin Poisel Základy síťí v prostředí MS Windows IPv4 a IPv6 - zápis a přidělování adres, rozsahy adres - dynamické získání adresy - DHCP, Router Advertisment, Neighbour

Více

BEZTŘÍDNÍ SMĚROVÁNÍ, RIP V2 CLASSLESS ROUTING, RIP V2

BEZTŘÍDNÍ SMĚROVÁNÍ, RIP V2 CLASSLESS ROUTING, RIP V2 FAKULTA INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ FACULTY OF INFORMATION TECHNOLOGY DEPARTMENT OF INFORMATION SYSTEMS BEZTŘÍDNÍ SMĚROVÁNÍ, RIP V2 CLASSLESS ROUTING, RIP V2 JIŘÍ KAZÍK JAROSLAV

Více

IPv4/IPv6. Ing. Michal Gust, ICZ a. s.

IPv4/IPv6. Ing. Michal Gust, ICZ a. s. IPv4/IPv6 Ing. Michal Gust, ICZ a. s. www.i.cz Agenda IPv4 krátké zopakování Proč se zajímat o IPv6? V čem je IPv6 jiný? Možnosti nasazení IPv6 www.i.cz Třídy adres, privátní sítě, Class Leading bits Size

Více

Počítačové sítě I LS 2004/2005 Návrh a konstrukce sítě zadání

Počítačové sítě I LS 2004/2005 Návrh a konstrukce sítě zadání Počítačové sítě I LS 2004/2005 Návrh a konstrukce sítě zadání Petr Grygárek, FEI VŠB-TU Ostrava Zadání Navrhněte, prakticky zkonstruujte a zdokumentujte síť přidělené lokality připojené do sítě WAN. Popis

Více

Směrování. static routing statické Při statickém směrování administrátor manuálně vloží směrovací informace do směrovací tabulky.

Směrování. static routing statické Při statickém směrování administrátor manuálně vloží směrovací informace do směrovací tabulky. Směrování Ve větších sítích již není možné propojit všechny počítače přímo. Limitujícím faktorem je zde množství paketů všesměrového vysílání broadcast, omezené množství IP adres atd. Jednotlivé sítě se

Více

Architektura TCP/IP je v současnosti

Architektura TCP/IP je v současnosti Architektura TCP/IP - úvod Architektura TCP/IP je v současnosti nejpoužívanější síťová architektura architektura sítě Internet Uplatnění TCP/IP user-end systémy (implementace všech funkčních vrstev) mezilehlé

Více

Příklad síťového adresování

Příklad síťového adresování Příklad síťového adresování Pro rozadresování podsítí je potřebné stanovit kolik bitů bude potřeba pro každou podsíť. Je nutné k počtu stanic v síti připočíst rozhraní připojeného routeru a adresu sítě

Více

IPv6. RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D.

IPv6. RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D. IPv6 RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D. Katedra počítačových systémů Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Vladimír Smotlacha, 2011 Počítačové sít ě BI-PSI LS 2010/11,

Více

Rodina protokolů TCP/IP, verze 2.5. Část 3: IP adresy

Rodina protokolů TCP/IP, verze 2.5. Část 3: IP adresy v. 2.5 Katedra softwarového inženýrství, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova, Praha Rodina protokolů, verze 2.5 Část 3: IP adresy Jiří Peterka, 2008 v. 2.5 výchozí předpoklady každý uzel

Více

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Základy adresace v počítačových sítích. Ondřej Votava

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Základy adresace v počítačových sítích. Ondřej Votava Základy adresace v počítačových sítích Ondřej Votava votavon1@fel.cvut.cz 1 Úvod Tento materiál se zaměřuje pouze na protokolovou rodinu TCP/IP, konkrétně ve verzi 4. I přes nedostatek IPv4 adres je tento

Více

Možnosti IPv6 NAT. Lukáš Krupčík, Martin Hruška KRU0052, HRU0079. Konfigurace... 3 Statické NAT-PT Ověření zapojení... 7

Možnosti IPv6 NAT. Lukáš Krupčík, Martin Hruška KRU0052, HRU0079. Konfigurace... 3 Statické NAT-PT Ověření zapojení... 7 Možnosti IPv6 NAT Lukáš Krupčík, Martin Hruška KRU0052, HRU0079 Abstrakt: Tento dokument ukazuje možné řešení problematiky IPv6 NAT. Součástí je návrh topologií zapojení a praktické otestovaní. Kontrola

Více

íta ové sít TCP/IP Protocol Family de facto Request for Comments

íta ové sít TCP/IP Protocol Family de facto Request for Comments Architektura TCP/IP v současnosti nejpoužívanější síťová architektura architektura sítě Internet Uplatnění user-end systémy (implementace všech funkčních vrstev) mezilehlé systémy (implementace spodních

Více

Počítačové sítě II. 11. IP verze 4, adresy Miroslav Spousta, 2006

Počítačové sítě II. 11. IP verze 4, adresy Miroslav Spousta, 2006 Počítačové sítě II 11. IP verze 4, adresy Miroslav Spousta, 2006 , http://www.ucw.cz/~qiq/vsfs/ 1 IP verze 4 základní protokol Internetu, RFC 791 v současnosti nejrozšířenější síťový protokol

Více

Stav IPv4 a IPv6 v České Republice

Stav IPv4 a IPv6 v České Republice Pavel Šimerda pavel.simerda@netinstall.cz MikroExpo 2012 http://data.pavlix.net/mikroexpo/2012/ Stručná historie Problém vyčerpání adresního prostoru IPv4 1991 Routing and Addressing Group (ROAD) 1993

Více

5. Směrování v počítačových sítích a směrovací protokoly

5. Směrování v počítačových sítích a směrovací protokoly 5. Směrování v počítačových sítích a směrovací protokoly Studijní cíl V této kapitole si představíme proces směrování IP.. Seznámení s procesem směrování na IP vrstvě a s protokoly RIP, RIPv2, EIGRP a

Více

Síťová vrstva. RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D.

Síťová vrstva. RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D. Síťová vrstva RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D. Katedra počítačových systémů Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Vladimír Smotlacha, 2011 Počítačové sít ě BI-PSI LS

Více

TÉMATICKÝ OKRUH Počítače, sítě a operační systémy

TÉMATICKÝ OKRUH Počítače, sítě a operační systémy TÉMATICKÝ OKRUH Počítače, sítě a operační systémy Číslo otázky : 08. Otázka : Protokolová rodina TCP/IP. Vztah k referenčnímu modelu ISO-OSI. Obsah : 1 Úvod 2 TCP/IP vs ISO-OSI 3 IP - Internet Protocol

Více

pozice výpočet hodnota součet je 255

pozice výpočet hodnota součet je 255 IP adresa - IP address IP adresa je logická adresa zařízení v síti IP. Skládá se ze 4 částí zvaných octety, každá část je veliká 8 bitů, a zapisuje se oddělená tečkou. Adresa se většinou zapisuje v dekadické

Více

Konfigurace DHCP serveru a překladu adres na směrovačích Cisco

Konfigurace DHCP serveru a překladu adres na směrovačích Cisco ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická PROJEKT Č. 5 Konfigurace DHCP serveru a překladu adres na směrovačích Cisco Vypracoval: V rámci předmětu: Jan HLÍDEK Komunikace v datových

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Síťové vrstvy a protokoly Síťové vrstvy Síťové vrstvy Fyzická

Více

Virtuální sítě 2.část VLAN

Virtuální sítě 2.část VLAN Virtuální sítě 2.část VLAN Cíl kapitoly Cílem této části kapitoly je porozumět a umět navrhnout základní schéma virtuálních lokálních sítí. Klíčové pojmy: Broadcast doména, členství VLAN, IEEE 802.10,

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Síťové vrstvy a protokoly Síťové vrstvy Fyzická vrstva Lan,

Více

4. Síťová vrstva. Síťová vrstva. Počítačové sítě I. 1 (6) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si funkci síťové vrstvy a jednotlivé protokoly.

4. Síťová vrstva. Síťová vrstva. Počítačové sítě I. 1 (6) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si funkci síťové vrstvy a jednotlivé protokoly. 4. Síťová vrstva Studijní cíl Představíme si funkci síťové vrstvy a jednotlivé protokoly. Doba nutná k nastudování 3 hodiny Síťová vrstva Síťová vrstva zajišťuje směrování a poskytuje jediné síťové rozhraní

Více

Model ISO - OSI. 5 až 7 - uživatelská část, 1 až 3 - síťová část

Model ISO - OSI. 5 až 7 - uživatelská část, 1 až 3 - síťová část Zatímco první čtyři vrstvy jsou poměrně exaktně definovány, zbylé tři vrstvy nemusí být striktně použity tak, jak jsou definovány podle tohoto modelu. (Příkladem, kdy nejsou v modelu použity všechny vrstvy,

Více

Katedra softwarového inženýrství Matematicko-fyzikální fakulta UK

Katedra softwarového inženýrství Matematicko-fyzikální fakulta UK Katedra softwarového inženýrství, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova, Praha, verze 2.3 Jiří Peterka, 2006 výchozí předpoklady každý musí mít unikátní IP u aby jej bylo možné rozlišit dnes

Více

Zkrácení zápisu dvojitou dvojtečkou lze použít pouze jednou z důvodu nejednoznačnosti interpretace výsledného zápisu adresy.

Zkrácení zápisu dvojitou dvojtečkou lze použít pouze jednou z důvodu nejednoznačnosti interpretace výsledného zápisu adresy. Vlastnosti IPv6 (I) Minulé díly seriálu IPv6 vysvětlily proč se IPv4 blíží ke svému konci aže jeho nástupcem je nový Internetový Protokol verze 6 (IPv6). Tématem dnešního dílu jsou vlastnosti IPv6 protokolu.

Více

CAD pro. techniku prostředí (TZB) Počítačové sítě

CAD pro. techniku prostředí (TZB) Počítačové sítě VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ - ENERGETICKÝ ÚSTAV ODBOR TERMOMECHANIKY A TECHNIKY PROSTŘEDÍ CAD pro techniku prostředí (TZB) Počítačové sítě http://ottp.fme.vutbr.cz/cad/

Více

Výukový a testovací modul na číslování počítačových sítí

Výukový a testovací modul na číslování počítačových sítí Výukový a testovací modul na číslování počítačových sítí předmět A7B36PSI Počítačové sítě Ondřej Votava katedra počítačů ČVUT v Praze, FEL Evropský sociální fond Odkaz na výukové materiály: http://dsn.felk.cvut.cz/psitest/

Více

ČOS vydání ČESKÝ OBRANNÝ STANDARD SPECIFIKACE DEFINUJÍCÍ INTEROPERABILNÍ SÍŤ SPOLEČNÉHO SYSTÉMU SESEDNUTÉHO VOJÁKA PŘÍSTUP K SÍTI

ČOS vydání ČESKÝ OBRANNÝ STANDARD SPECIFIKACE DEFINUJÍCÍ INTEROPERABILNÍ SÍŤ SPOLEČNÉHO SYSTÉMU SESEDNUTÉHO VOJÁKA PŘÍSTUP K SÍTI ČESKÝ OBRANNÝ STANDARD SPECIFIKACE DEFINUJÍCÍ INTEROPERABILNÍ SÍŤ SPOLEČNÉHO SYSTÉMU SESEDNUTÉHO VOJÁKA PŘÍSTUP K SÍTI (VOLNÁ STRANA) 2 ČESKÝ OBRANNÝ STANDARD SPECIFIKACE DEFINUJÍCÍ INTEROPERABILNÍ SÍŤ

Více

Identifikátor materiálu: ICT-3-03

Identifikátor materiálu: ICT-3-03 Identifikátor materiálu: ICT-3-03 Předmět Téma sady Informační a komunikační technologie Téma materiálu TCP/IP Autor Ing. Bohuslav Nepovím Anotace Student si procvičí / osvojí architekturu TCP/IP. Druh

Více

11. IP verze 4, adresy. Miroslav Spousta, IP verze 4

11. IP verze 4, adresy. Miroslav Spousta, IP verze 4 Počítačové sít ě II 11. IP verze 4, adresy Miroslav Spousta, 2005 1 IP verze 4 základní protokol Internetu, RFC 791 v současnosti nejrozšířenější síťový protokol součást síťové vrstvy architektury TCP/IP

Více

Adresování a subnetting

Adresování a subnetting CCNA 1, moduly 9.2,3 a 10.3 Adresování a subnetting 26. března 2007 Autoři: Michal Vrtílek, xvrtil00@stud.fit.vutbr.cz Marek Čevela, xcevel04@stud.fit.vutbr.cz 3. ročník, letní semestr Fakulta Informačních

Více

Počítačové sítě 1 Přednáška č.4 Síťová vrstva

Počítačové sítě 1 Přednáška č.4 Síťová vrstva Počítačové sítě 1 Přednáška č.4 Síťová vrstva Osnova = Síťová vrstva = Funkce síťové vrstvy = Protokoly síťové vrstvy = Protokol IPv4 = Servisní protokol ICMP ISO/OSI 7.Aplikační 6.Prezentační 5.Relační

Více

12. Virtuální sítě (VLAN) VLAN. Počítačové sítě I. 1 (7) KST/IPS1. Studijní cíl. Základní seznámení se sítěmi VLAN. Doba nutná k nastudování

12. Virtuální sítě (VLAN) VLAN. Počítačové sítě I. 1 (7) KST/IPS1. Studijní cíl. Základní seznámení se sítěmi VLAN. Doba nutná k nastudování 12. Virtuální sítě (VLAN) Studijní cíl Základní seznámení se sítěmi VLAN. Doba nutná k nastudování 1 hodina VLAN Virtuální síť bývá definována jako logický segment LAN, který spojuje koncové uzly, které

Více

Seminární práce pro předmět Technologie sítí WAN (CCNA4) Síťové modely, základy IP adresování

Seminární práce pro předmět Technologie sítí WAN (CCNA4) Síťové modely, základy IP adresování Seminární práce pro předmět Technologie sítí WAN (CCNA4) Síťové modely, základy IP adresování Autor: Jan Bílek e-mail: xbilek14@stud.fit.vutbr.cz datum:27. 2. 2008 Obsah TCP/IP a OSI síťové modely...3

Více

Konfigurace síťových stanic

Konfigurace síťových stanic Konfigurace síťových stanic Cíl kapitoly Cílem této kapitoly je porozumět správně nakonfigurovaným stanicím z hlediska připojení k datovým sítím. Studenti se seznámí se základními pojmy a principy konfigurace,

Více

1. Směrovače směrového protokolu směrovací tabulku 1.1 TTL

1. Směrovače směrového protokolu směrovací tabulku 1.1 TTL 1. Směrovače Směrovače (routery) jsou síťové prvky zahrnující vrstvy fyzickou, linkovou a síťovou. Jejich hlavním úkolem je směrování paketů jednotlivými sítěmi ležícími na cestě mezi zdrojovou a cílovou

Více

JAK ČÍST TUTO PREZENTACI

JAK ČÍST TUTO PREZENTACI PŘENOSOVÉ METODY V IP SÍTÍCH, S DŮRAZEM NA BEZPEČNOSTNÍ TECHNOLOGIE David Prachař, ABBAS a.s. JAK ČÍST TUTO PREZENTACI UŽIVATEL TECHNIK SPECIALISTA VÝZNAM POUŽÍVANÝCH TERMÍNŮ TERMÍN SWITCH ROUTER OSI

Více

Hra skončila? CZ.NIC z. s. p. o. / Ondřej Filip IT12

Hra skončila? CZ.NIC z. s. p. o. /   Ondřej Filip IT12 Hra skončila? CZ.NIC z. s. p. o. / www.nic.cz Ondřej Filip ondrej.filip@nic.cz 24. 11. 2012 IT12 1 IPv4 V jinak geniálně navrženém protokolu zvoleno nešťastné příliš krátké adresní schéma 32 bitů zapisováno

Více

e1 e1 ROUTER2 Skupina1

e1 e1 ROUTER2 Skupina1 Zkouška POS - Vzorové zadání Jméno:... Os.číslo:... Maximální bodový zisk 55b, minimum 30b. Při dosažení 25-29b rozhoduje o uznání zkoušky ústní přezkoušení (další body se při ústní zkoušce nepřidělují).

Více

Sí tová vrstvá [v1.1]

Sí tová vrstvá [v1.1] Sí tová vrstvá [v1.1] O co jde? Popis IP protokolu, záhlaví IP datagramu, principy hierarchického adresování, adresování podsítí a maska sítě, funkce směrovačů, next hop adresy v činnosti směrovače, struktura

Více

Začneme vysvětlením pojmů, které budeme používat a jejichž definic je nutné se držet.

Začneme vysvětlením pojmů, které budeme používat a jejichž definic je nutné se držet. Rozdělování IP sítí Vložil/a cm3l1k1 [1], 8 Červen, 2005-22:18 Networks & Protocols [2] Na českém internetu jsem nenalezl smysluplný a podrobný článek, který by popisoval rozdělování IP sítí. Je to základní

Více

Počítačová síť. je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat.

Počítačová síť. je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat. Počítačové sítě Počítačová síť je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat. Základní prvky sítě Počítače se síťovým adaptérem pracovní

Více

Analýza protokolů rodiny TCP/IP, NAT

Analýza protokolů rodiny TCP/IP, NAT Analýza protokolů rodiny TCP/IP, NAT Počítačové sítě 7. cvičení ARP Address Resolution Protocol mapování IP adres na MAC adresy Při potřebě zjistit MAC adresu k IP adrese se generuje ARP request (broadcast),

Více

Co znamená IPv6 pro podnikovou informatiku.

Co znamená IPv6 pro podnikovou informatiku. Co znamená IPv6 pro podnikovou informatiku Pavel.Satrapa@tul.cz Věčné téma největším problémem Internetu je jeho úspěch historicky pojmenovávání počítačů řešení: DNS velikost směrovacích tabulek řešení:

Více

Ladislav Pešička KIV FAV ZČU Plzeň

Ladislav Pešička KIV FAV ZČU Plzeň Ladislav Pešička KIV FAV ZČU Plzeň Offline Převézt vlakem disk 1TB z Plzně do Prahy Poslat poštovního holuba s flash diskem 16GB Online Přímá komunikace propojených počítačů Metalický spoj Optické vlákno

Více

Počítačové sítě. Rozsah počítačových sítí. Struktura LAN

Počítačové sítě. Rozsah počítačových sítí. Struktura LAN Účel počítačové sítě: dovoluje sdílený přístup k výpočetním zdrojům (např. sdílení jedné tiskárny více uživateli) dovoluje sdílený přístup k programům a datovým souborům, medium pomocí kterého mohou geograficky

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

Počítačové sítě. Miloš Hrdý. 21. října 2007

Počítačové sítě. Miloš Hrdý. 21. října 2007 Počítačové sítě Miloš Hrdý 21. října 2007 Obsah 1 Pojmy 2 2 Rozdělení sítí 2 2.1 Podle rozlehlosti........................... 2 2.2 Podle topologie............................ 2 2.3 Podle přístupové metody.......................

Více

Protokoly: IP, ARP, RARP, ICMP, IGMP, OSPF

Protokoly: IP, ARP, RARP, ICMP, IGMP, OSPF IP vrstva Protokoly: IP, ARP, RARP, ICMP, IGMP, OSPF UDP TCP Transportní vrstva ICMP IGMP OSPF Síťová vrstva ARP IP RARP Ethernet driver Vrstva síťového rozhraní 1 IP vrstva Do IP vrstvy náležejí další

Více

Routování směrovač. směrovač

Routování směrovač. směrovač Routování směrovač směrovač 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: _ Počítačové sítě a systémy Routování směrovač 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0 Obr.

Více

Komunikace v sítích TCP/IP (1)

Komunikace v sítích TCP/IP (1) České vysoké učení technické v Praze FAKULTA INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ katedra počítačových systémů Komunikace v sítích TCP/IP (1) Jiří Smítka jiri.smitka@fit.cvut.cz 14.2.2011 1/30 Úvod do předmětu Jiří

Více

Projektování distribuovaných systémů Lekce 2 Ing. Jiří ledvina, CSc

Projektování distribuovaných systémů Lekce 2 Ing. Jiří ledvina, CSc VLAN Projektování distribuovaných systémů Lekce 2 Ing. Jiří ledvina, CSc VLAN Virtual LAN Cíl rozdělení fyzicky propojených počítačů do skupin, které fungují tak, jako by nebyly fyzicky propojeny (na rozdíl

Více

L2 multicast v doméně s přepínači CISCO

L2 multicast v doméně s přepínači CISCO L2 multicast v doméně s přepínači CISCO Vojtěch Kotík (KOT0084) Abstrakt: Tento dokument se zabývá šířením L2 multicastu v doméně složené z přepínačů Cisco. Obsahuje stručný popis technologie a jejích

Více

Počítačové sítě ve vrstvách model ISO/OSI

Počítačové sítě ve vrstvách model ISO/OSI Počítačové sítě ve vrstvách model ISO/OSI Vzhledem ke komplikovanosti celého systému přenosu dat po sítích bylo vhodné nahlížet na přenosové sítě v určitých úrovních. Pro představu: Jak a čím budeme přenášet

Více

K čemu slouží počítačové sítě

K čemu slouží počítačové sítě Počítačové sítě Počítačová síť je spojení dvou a více počítačů kabelem, telefonní linkou, nebo jiným způsobem tak, aby spolu mohly vzájemně komunikovat. K čemu slouží počítačové sítě Sdílení prostředků

Více

Protokol IP verze 6. Co je to IPv6. Projektování distribuovaných systémů Ing. Jiří Ledvina, CSc.

Protokol IP verze 6. Co je to IPv6. Projektování distribuovaných systémů Ing. Jiří Ledvina, CSc. Protokol IP verze 6 Projektování distribuovaných systémů Ing. Jiří Ledvina, CSc. Co je to IPv6 Architektura adres Plug and Play Systém jmenných domén Přechod IPv4 na IPv6 Problémy IPv4 Vyčerpání IPv4 adres

Více

Propojování sítí,, aktivní prvky a jejich principy

Propojování sítí,, aktivní prvky a jejich principy Propojování sítí,, aktivní prvky a jejich principy Petr Grygárek 1 Důvody propojování/rozdělování sítí zvětšení rozsahu: překonání fyzikálních omezení dosahu technologie lokální sítě propojení původně

Více

Zásobník protokolů TCP/IP

Zásobník protokolů TCP/IP Zásobník protokolů TCP/IP Základy počítačových sítí Lekce 3 Ing. Jiří ledvina, CSc Úvod Vysvětlení základních pojmů a principů v protokolovém zásobníku TCP/IP Porovnání s modelem ISO/OSI Adresování v Internetu

Více

Y36PSI IPv6. Jan Kubr - 7_IPv6 Jan Kubr 1/29

Y36PSI IPv6. Jan Kubr - 7_IPv6 Jan Kubr 1/29 Y36PSI IPv6 Jan Kubr - 7_IPv6 Jan Kubr 1/29 Obsah historie, motivace, formát datagramu, adresace, objevování sousedů, automatická konfigurace, IPsec, mobilita. Jan Kubr - 7_IPv6 Jan Kubr 2/29 Historie

Více

Příklad materiálů pro kurz Zá klády poč í táč ovy čh sí tí (TCCN-IP1)

Příklad materiálů pro kurz Zá klády poč í táč ovy čh sí tí (TCCN-IP1) Příklad materiálů pro kurz Zá klády poč í táč ovy čh sí tí (TCCN-IP1) Modul 5, kapitoly 2 4 http://www.ictlogic.eu/cs/course-tccn-ip1-zaklady-internetworkingu learning@ictlogic.cz 20110428M5K2-4 5.2 Představení

Více

Směrovací protokol OSPF s využitím systému Mikrotom. Ing. Libor Michalek, Ph.D.

Směrovací protokol OSPF s využitím systému Mikrotom. Ing. Libor Michalek, Ph.D. Směrovací protokol OSPF s využitím systému Mikrotom Ing. Libor Michalek, Ph.D. Ostrava, 2010 Úvod Mikrotik představuje kompletní operační systém pracující jak na platformách x86, tak na proprietárních

Více

Počítačové sítě ZS 2012/2013 Projekt návrhu sítě zadání

Počítačové sítě ZS 2012/2013 Projekt návrhu sítě zadání Počítačové sítě ZS 2012/2013 Projekt návrhu sítě zadání Pavel Moravec, FEI VŠB-TU Ostrava Zadání Navrhněte a zdokumentujte konfiguraci podnikové sítě připojené do Internetu. Řešení po částech realizujte,

Více

InternetovéTechnologie

InternetovéTechnologie 2 InternetovéTechnologie standardy, organizace, internet, Ing. Michal Radecký, Ph.D. www.cs.vsb.cz/radecky RFC dokumenty - Dokumenty RFC (Request For Comment) - poprvé použity v roce 1969 pro potřeby popisu

Více

Josef J. Horálek, Soňa Neradová IPS1 - Přednáška č.6

Josef J. Horálek, Soňa Neradová IPS1 - Přednáška č.6 Přednáška č.6 Síťová vrstva a ethernet (rámec ethernet) IP protokol IP paket & datagram Služební protokol ICMP Fragmentace Protokoly ARP & RARP Služební protokol IGMP IPv6 Na úrovni vrstvy síťového rozhrání

Více

L2 multicast v doméně s přepínači CISCO

L2 multicast v doméně s přepínači CISCO L2 multicast v doméně s přepínači CISCO Vojtěch Kotík (KOT0084) Abstrakt: Tento dokument se zabývá šířením L2 multicastu v doméně složené z přepínačů Cisco. Obsahuje stručný popis technologie a jejích

Více

Historie, současnost a vývoj do budoucnosti. 1.5.2009 Anna Biernátová, Jan Faltys, Petr Kotek, Pavel Pokorný, Jan Šára

Historie, současnost a vývoj do budoucnosti. 1.5.2009 Anna Biernátová, Jan Faltys, Petr Kotek, Pavel Pokorný, Jan Šára Historie, současnost a vývoj do budoucnosti 1.5.2009 Anna Biernátová, Jan Faltys, Petr Kotek, Pavel Pokorný, Jan Šára První počítačová síť Návrh v roce 1966-1969 Defense Advanced Research Projects Agency

Více

Komunikační sítě a internetový protokol verze 6. Lukáš Čepa, Pavel Bezpalec

Komunikační sítě a internetový protokol verze 6. Lukáš Čepa, Pavel Bezpalec Komunikační sítě a internetový protokol verze 6 Lukáš Čepa, Pavel Bezpalec Autoři: Lukáš Čepa, Pavel Bezpalec Název díla: Komunikační sítě a internetový protokol verze 6 Vydalo: České vysoké učení technické

Více

Přidělení parametrů projektu návrhu sítě skupinám studentů

Přidělení parametrů projektu návrhu sítě skupinám studentů Přidělení parametrů projektu návrhu sítě skupinám studentů (Cvičení čtvrtek 8:00, P.Grygárek) Poznámky: Přidělený rozsah privátních adres případně není nutné použít celý. Nezapomeňte zajistit směrování

Více

Josef J. Horálek, Soňa Neradová IPS1 - Přednáška č.8

Josef J. Horálek, Soňa Neradová IPS1 - Přednáška č.8 Přednáška č.8 Úvod do směrování Principy směrování Historie směrování v internetu Typy směrování Směrovací tabulky Směrovací protokoly Budoucnost směrování & důsledky zavedení IPv6 Hlavním úkolem směrování

Více

6. Transportní vrstva

6. Transportní vrstva 6. Transportní vrstva Studijní cíl Představíme si funkci transportní vrstvy. Podrobněji popíšeme protokoly TCP a UDP. Doba nutná k nastudování 3 hodiny Transportní vrstva Transportní vrstva odpovídá v

Více

Počítačové sítě, ZS 2007/2008, kombinované studium. Návrh sítě zadání. Petr Grygárek, FEI VŠB-TU Ostrava

Počítačové sítě, ZS 2007/2008, kombinované studium. Návrh sítě zadání. Petr Grygárek, FEI VŠB-TU Ostrava imac imac imac Počítačové sítě, ZS 2007/2008, kombinované studium Návrh sítě zadání Petr Grygárek, FEI VŠB-TU Ostrava Zadání Navrhněte a zdokumentujte konfiguraci sítě přidělené lokality korporátní sítě

Více

7. Aplikační vrstva. Aplikační vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si funkci aplikační vrstvy a jednotlivé protokoly.

7. Aplikační vrstva. Aplikační vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si funkci aplikační vrstvy a jednotlivé protokoly. 7. Aplikační vrstva Studijní cíl Představíme si funkci aplikační vrstvy a jednotlivé protokoly. Doba nutná k nastudování 2 hodiny Aplikační vrstva Účelem aplikační vrstvy je poskytnout aplikačním procesům

Více

DHCP. Martin Jiřička,

DHCP. Martin Jiřička, DHCP Dynamic Host Configuration Protocol Historie Internet System Consortium odvozeno z BOOTP, rozšiřuje ho nástup s rozvojem sítí rozdíly v konfiguraci přidělování IP BOOTP statické DHCP dynamické (nejen)

Více

Průmyslová komunikace přes mobilní telefonní sítě. Michal Kahánek 22. 9. 2010

Průmyslová komunikace přes mobilní telefonní sítě. Michal Kahánek 22. 9. 2010 Průmyslová komunikace přes mobilní telefonní sítě Michal Kahánek 22. 9. 2010 Program Produkty Moxa pro mobilní komunikaci Operační módy mobilních modemů OnCell Operační módy mobilních IP modemů OnCell

Více

Úvod do síťových technologií

Úvod do síťových technologií Úvod do síťových technologií, 30. Říjen 2014 Osnova - Co vás čeká Fyzická vrstva - Média Síťové vrstvy a zapouzdření MAC Adresa IP Adresa, sítě a masky Příklady komunikace Přehled síťových prvků (HW) Diskuze

Více

Směrovací protokol Mesh (802.11s) na platformě Mikrotik

Směrovací protokol Mesh (802.11s) na platformě Mikrotik Směrovací protokol Mesh (802.11s) na platformě Mikrotik J. Bartošek, P. Havíček Abstrakt: V této práci je popsán princip fungování směrovacího protokolu mesh na platformě mikrotik. Na této platformě ovšem

Více