Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost"

Transkript

1 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a ze státního rozpočtu České republiky 1

2 Mgr. Pavel Hrubý 2

3 router směrovač routovací tabulka směrování a jeho druhy RIP, OSPF, BGP Peering, NAT, NIX 3

4 Router (směrovač) je v počítačových sítích aktivní síťové zařízení, které procesem zvaným routování přeposílá datagramy směrem k jejich cíli. Routování probíhá na třetí vrstvě referenčního modelu ISO/OSI (síťová vrstva). V modelu TCP/IP zajišťuje routování protokol IP (1. vrstva) 4

5 Pojmem směrování (routing, routování) je označováno hledání cest v počítačových sítích. Jeho úkolem je dopravit datový paket určenému adresátovi, pokud možno co nejefektivnější cestou. Nezabývá se celou cestou paketu, ale řeší vždy jen jeden krok komu data předat jako dalšímu. 5

6 Základní datovou strukturou pro směrování je směrovací tabulka (routing table). Představuje sadu ukazatelů, podle kterých se rozhoduje, co udělat s kterým paketem. Směrovací tabulka je složena ze záznamů obsahujících: cílovou adresu, které se dotyčný záznam týká. Může se jednat o adresu individuálního počítače, častěji však je cíl definován prefixem, tedy začátkem adresy. Prefix mívá podobu /16. Hodnota před lomítkem je adresa cíle, hodnota za lomítkem pak určuje počet významných bitů adresy. Uvedenému prefixu tedy vyhovuje každá adresa, která má v počátečních 16 bitech (čili prvních dvou bajtech) hodnotu Akci určující, co provést s datagramy, jejichž adresa vyhovuje prefixu. Akce mohou být dvou typů: doručit přímo adresátovi (pokud je dotyčný stroj s adresátem přímo spojen) nebo předat některému ze sousedících uzlů (jestliže je adresát vzdálen). 6

7 Směrovací rozhodnutí pak probíhá samostatně pro každý procházející datagram. Vezme se jeho cílová adresa a porovná se směrovací tabulkou následovně: 1. Z tabulky se vyberou všechny vyhovující záznamy (jejichž prefix vyhovuje cílové adrese datagramu). 2. Z vybraných záznamů se použije ten s nejdelším prefixem. Toto pravidlo vyjadřuje přirozený princip, že konkrétnější záznamy (jejichž prefix je delší, tedy přesnější) mají přednost před obecnějšími. Routovací tabulku pro počítač si vypíšete příkazem Route print 7

8 proces mají obecně na starosti směrovací algoritmy pro algoritmus jsou definována přesná pravidla komunikace a formáty zpráv nesoucích směrovací informace - vznikne směrovací protokol (routing protocol). Směrovací algoritmy můžeme rozdělit do dvou základních skupin: statické dynamické. Často se také mluví o statickém a dynamickém směrování, které je důsledkem činnosti příslušných protokolů. 8

9 Při statickém (též neadaptivním) směrování se směrovací tabulka nijak nemění. Je dána konfigurací počítače a případné změny je třeba v ní provést ručně. Tato varianta vypadá jako nepříliš atraktivní, ve skutečnosti ale drtivá většina zařízení v Internetu směruje staticky. Patří sem například skoro všechny uživatelské počítače, které jsou zpravidla v natolik jednoduché síťové situaci, že cokoli složitějšího nemá smysl. Většinou se nacházejí v koncové podsíti, z níž vede jediná cesta ven přes odchozí směrovač. Jejich směrovací tabulka obsahuje dva záznamy: adresy ze stejné podsítě doručovat přímo, všechno ostatní předávat na odchozí směrovač. Tyto informace se nastaví manuálně či automaticky prostřednictvím DHCP a není třeba na nich nic měnit. 9

10 Hodnota před lomítkem je adresa cíle, hodnota za lomítkem pak určuje počet významných bitů adresy. Uvedenému prefixu tedy vyhovuje každá adresa, která má v počátečních 16 bitech (čili prvních dvou bajtech) hodnotu

11 Dynamické (adaptivní) směrování průběžně reaguje na změny v síťové topologii a přizpůsobuje jim směrovací tabulky. Podle způsobu, jakým si jednotlivá zařízení vyměňují informace o stavu sítě, lze dynamické algoritmy rozdělit do základních skupin (které se vzájemně prolínají a kombinují): centralizované izolované distribuované hierarchické 11

12 Zde všechny směrovače posílají informace o stavu okolní sítě do jednoho směrovacího centra. Směrovací centrum sestaví mapu sítě, spočítá z ní směrovací tabulky a rozešle je směrovačům. Velikost sítě, kterou lze takto směrovat, je omezená. Centralizované směrování se nedočkalo širšího uplatnění. 12

13 Nikdo nikomu neposílá žádné informace o stavu sítě, každý směrovač se rozhoduje zcela samostatně. Do této skupiny patří například záplavový algoritmus (též roztékání, flooding), kdy každý směrovač pošle paket do všech rozhraní kromě toho, z nějž dorazil. Tento algoritmus je velmi nehospodárný, na druhé straně ale zkouší všechny cesty, takže najde i tu nejlepší. Proto jej používá například níže zmiňovaný protokol OSPF pro šíření informací o změnách v síti. 13

14 Představují standardní přístup ke směrování v síti Internet. V nich se informace o změnách v síti předávají postupně mezi sousedními směrovači, až se rozšíří do celé sítě. Tento přístup je dostatečně pružný a robustní, aby zvládl i dost rozlehlé sítě. Internet stojí na distribuovaných algoritmech Konkrétní přístupy a mechanismy se výrazně liší. Nejvýznamnějšími představiteli distribuovaných protokolů jsou: RIP, OSPF, BGP. 14

15 Řeší problém rozlehlých sítí a neúměrné velikosti směrovacích informací tím, že autonomní systém rozdělují do několika relativně samostatných oblastí (area). Záplavové informace o změně v topologii sítě se šíří pouze v rámci oblasti. O výměnu souhrnných informací mezi oblastmi se starají hraniční směrovače (propojující jednotlivé oblasti mezi sebou). Jedna oblast tedy dostává o ostatních oblastech pouze souhrnné informace (s agregovanými prefixy). Tento způsob nabízí např. protokol OSPF. 15

16 RIP (Routing Information Protocol) velmi jednoduchý v malých sítí (max.15 skoků) všechny routery broadcastují to, co znají (na počátku jen okolní sítě) OSPF (Open Shortest Path First) ve velkých sítí (provideři) autonomní systémy BGP (Border Gateway Protocol) je dynamický směrovací protokol používaný pro směrování mezi autonomními systémy (AS) je základem propojení sítí různých ISP v peeringových uzlech. 16

17 Open Shortest Path First (OSPF) je adaptivní hierarchický distribuovaný routovací protokol, provádějící změny v routovacích tabulkách na základě změny stavu v síti. Jedná se o nejpoužívanější routovací protokol uvnitř autonomních systémů. Routery, používající tento protokol, si v pravidelných krátkých intervalech zvláštními zprávami (ECHO) kontrolují spojení se svými sousedními routery. Při zjištění jakékoliv změny zasílá oznámení všem routerům v síti, ty si pak podle nové informace přepočítají nové cesty v síti a podle toho upraví routovací tabulky. Dalším vylepšením tohoto protokolu je rozdělení autonomního systému na několik oblastí (proto hierarchický), ve kterých si routery vzájemně vyměnují sdělení o změnách v síti, ale mimo svou oblast je neposílají. O výměnu souhrnných informací mezi oblastmi se starají hraniční routery. Touto technikou se zamezuje zahlcování rozlehlých sítí informacemi o změnách při velkém počtu routerů v autonomním systému. Výhody OSPF: velmi rychlá konvergence možnost členit velké oblasti na menší zóny 17

18 Routing Information Protocol (RIP) je v informatice směrovací protokol umožňující směrovačům (routerům) komunikovat mezi sebou a reagovat na změny topologie počítačové sítě. Ačkoliv tento protokol patří mezi nejstarší doposud používané směrovací protokoly v sítích IP, má stále své uplatnění v menších sítích a to především pro svoji nenáročnou konfiguraci a jednoduchost. 18

19 Border Gateway Protocol (BGP) je dynamický směrovací protokol používaný pro směrování mezi autonomními systémy (AS). Je základem propojení sítí různých ISP v peeringových uzlech. Směrování mezi autonomními systémy má charakteristické požadavky, které se nevyskytují v interním směrování. Směrovací tabulky obsahují stovky tisíc záznamů, nejdůležitějším kritériem nebývá vzdálenost, ale posuzují se nastavitelné parametry zohledňující například cenu a dodatečná pravidla aplikovaná v závislosti na zdroji, cíli, seznamu tranzitních autonomních systémů a dalších atributech. Vzhledem k velkému počtu záznamu se v případě změn v topologii vyměňují pouze informace o změnách, nikoliv celé směrovací tabulky jako je tomu v případě protokolu RIP. 19

20 Peering je pojmenování pro vzájemné propojení počítačové sítě dvou telekomunikačních společností za účelem výměny datového provozu. Pojem je používán především v oblasti Internetu, kde se buď individuálně či hromadně na centrálních místech (exchange points) propojují sítě jednotlivých společností. Výsledkem vzájemného propojení všech takových sítí po celém světě je celosvětová síť Internet. Peeringové uzly jsou páteří celého Internetu. 20

21 Network Address Translation (NAT), česky překlad síťových adres způsob úpravy síťového provozu přes router přepisem výchozí a/nebo cílové IP adresy, často i změnu čísla TCP/UDP portu u průchozích IP paketů K tomu patří i změna kontrolního součtu (u IP i TCP/UDP) aby změny byly brány v úvahu. NAT se většinou používá pro přístup více počítačů z lokální sítě na Internet pod jedinou veřejnou adresou. NAT ovšem může způsobit problémy v komunikaci mezi klienty a snížit rychlost přenosu. 21

22 Classless Inter-Domain Routing (CIDR) je aktuální adresní schéma a mechanismus pro přidělování adres sítě Internet. Před zavedením CIDR byly adresy rozděleny do tříd (viz IP adresa) a koncovým sítím připojeným k Internetu se v závislosti na jejich velikosti přidělovala adresa sítě třídy A, B nebo C. To způsobovalo dva problémy, jejichž závažnost postupně narůstala: Špatnou efektivitu využití adresního prostoru a v jejím důsledku rychle ubývající zásobu volných adres. Jako první začaly docházet adresy třídy B, protože sítí příliš velkých pro třídu C (250 místních adres) bylo mnoho a adres třídy B jen 16 tisíc. Velké směrovací tabulky, protože adresy sítí se přidělovaly náhodně. To znamenalo, že v páteřních částech Internetu musely směrovače uchovávat ve svých směrovacích tabulkách po jednom záznamu pro každou koncovou síť. Hrozilo, že velikost směrovacích tabulek přesáhne dostupnou velikost jejich operační paměti. Jako řešení těchto problémů byl vyvinut a v roce 1993 zaveden CIDR. Jeho definici najdete v RFC 1517, RFC 1518, RFC 1519 a RFC Základní principy CIDR přinesl do adresace dva nové principy řešící výše popsané problémy: délka adresy sítě je libovolná adresy se přidělují hierarchicky, což umožňuje agregaci směrování Třídy adres byly zrušeny. Podle CIDR může mít adresa sítě libovolnou délku, není omezena jen na 8, 16 či 24 bitů jako dříve. Zapisuje se v podobě prefixu ve tvaru adresa/délka. Délka přidělené adresy se stanoví podle skutečných a předpokládaných potřeb připojované sítě, pravidla pro její hodnotu jsou podstatně přísnější než dříve. 22

23 Aby se zpomalil růst velikosti směrovacích tabulek, jsou adresy přidělovány hierarchicky. To znamená, že poskytovatel Internetu dostane k dispozici určitý prefix, jehož části (další prefixy začínající tímto společným prefixem) pak přiděluje svým zákazníkům. Díky tomu lze při směrování kdekoli mimo síť daného poskytovatele vystačit s jediným záznamem obsahujícím společný poskytovatelův prefix. Do globálních směrovacích tabulek tedy celá poskytovatelova síť, která může obsahovat mnoho připojených zákazníků, přispěje jediným prefixem. Až když IP datagram dorazí do poskytovatelovy sítě, začne se při směrování hledět na podprefixy a začne se rozlišovat, do které její části má být doručen. 23

24 Adresy IP přidělují lokální registrátoři (LIR, Local Internet Registry), kteří garantují dodržování stanovené procedury a pravidel, včetně agregace adres a přidělování prefixů odpovídající délky. Tuto roli typicky hrají poskytovatelé Internetu. Jim přidělují adresní prefixy do správy regionální registrátoři (RIR, Regional Internet Registry), kteří koordinují správu adres v přidělené oblasti. V současnosti je Internet rozdělen mezi pět regionálních registrátorů: AfriNIC Afrika APNIC - Asie a Austrálie (pacifická oblast) ARIN - Severní Amerika LACNIC - Jižní (latinská) Amerika RIPE NCC Evropa Regionálním registrátorům pak přiděluje bloky adres do správy centrální ICANN. 24

25 NIX.CZ je zájmové sdružení právnických osob (založeno roku 1996), které sdružuje poskytovatele internetových služeb v České republice (ISP) za účelem vzájemného propojení jejich počítačových sítí (tzv. peering). Členové společně přispívají na technologie, které tvoří neutrální výměnný uzel a na jeho provoz. Jedná o centrální bod českého Internetu, ve většině případů vaše data putují právě přes toto výměnné centrum. NIX má v České republice v současné době (2013) 5 lokalit, kde je umístěn uzel pro propojení: NIX1 v budově Českých Radiokomunikací TV věž na Žižkově NIX2 v GTS Telehouse NIX3 v T-Systems Pragonet Telehouse NIX4 v CEColo/SITEL Telehouse NIX5 v TTC Telekomunikace telehouse Ve všech těchto lokalitách se členové mohou zapojit do společného sdíleného síťového segmentu. Výměna routovacích informací probíhá protokolem BGP-4. Skutečné aktivace propojení dvojic sítí mezi sebou probíhá na základě vzájemné dohody mezi jednotlivými členy (tzv. peering). Všechny 4 lokality jsou vzájemně propojeny, a tak se stačí napojit v jedné z nich. Info: 25

26 Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Router [online]. c2013 [citováno ]. Dostupný z WWW: < Wikipedie: Otevřená encyklopedie: NIX [online]. c2013 [citováno ]. Dostupný z WWW: < Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Network address translation [online]. c2013 [citováno ]. Dostupný z WWW: < 97> 26

Nepřímé do jiných sítí (podle IP adresy sítě přes router - určitou gateway ) Default gateway (společná výchozí brána do všech dostupných sítí)

Nepřímé do jiných sítí (podle IP adresy sítě přes router - určitou gateway ) Default gateway (společná výchozí brána do všech dostupných sítí) Pojmy IP adresa Maska sítě (podsítě) Subnet mask Směrování Přímé do přímo připojených sítí (podle MAC rozhraní připojeného do stejné sítě) Nepřímé do jiných sítí (podle IP adresy sítě přes router - určitou

Více

Počítačové sítě IP směrování (routing)

Počítačové sítě IP směrování (routing) Počítačové sítě IP směrování (routing) IP sítě jsou propojeny směrovači (routery) funkcionalita směrovačů pokrývá 3. vrstvu RM OSI ~ vrstvu IP architektury TCP/IP (L3) směrovače provádějí přepojování datagramů

Více

Ladislav Pešička KIV FAV ZČU Plzeň

Ladislav Pešička KIV FAV ZČU Plzeň Ladislav Pešička KIV FAV ZČU Plzeň Offline Převézt vlakem disk 1TB z Plzně do Prahy Poslat poštovního holuba s flash diskem 16GB Online Přímá komunikace propojených počítačů Metalický spoj Optické vlákno

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

SEMESTRÁLNÍ PROJEKT Směrové přepínané sítě

SEMESTRÁLNÍ PROJEKT Směrové přepínané sítě SEMESTRÁLNÍ PROJEKT Směrové přepínané sítě Téma: Nástroj BGPLAY OBSAH 1. Protokol BGP 1.1. Popis protokolu BGP 1.2. Slabiny protokolu BGP 2. Nástroj BGPlay 2.1. Přestavení nástroje BGPlay 2.2. Popis činnosti

Více

Počítačová síť. je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat.

Počítačová síť. je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat. Počítačové sítě Počítačová síť je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat. Základní prvky sítě Počítače se síťovým adaptérem pracovní

Více

Budování sítě v datových centrech

Budování sítě v datových centrech Budování sítě v datových centrech Ing. Pavel Danihelka Senior network administrator Obsah Seznam a jeho síť Hardware Škálovatelnost a propustnost Zajištění vysoké dostupnosti Load balancing Návrh architektury

Více

Zásobník protokolů TCP/IP

Zásobník protokolů TCP/IP Zásobník protokolů TCP/IP Základy počítačových sítí Lekce 3 Ing. Jiří ledvina, CSc Úvod Vysvětlení základních pojmů a principů v protokolovém zásobníku TCP/IP Porovnání s modelem ISO/OSI Adresování v Internetu

Více

Adresování v internetu

Adresování v internetu IP adresa Domény Program ping Adresování v internetu Následující text popisuje adresování v internetu, kterému jsou věnovány obě části. První část věnovanou internetovému protokolu lze však aplikovat na

Více

Počítačové sítě I. 9. Internetworking Miroslav Spousta, 2005 <qiq@ucw.cz>, http://www.ucw.cz/~qiq/vsfs/

Počítačové sítě I. 9. Internetworking Miroslav Spousta, 2005 <qiq@ucw.cz>, http://www.ucw.cz/~qiq/vsfs/ Počítačové sítě I 9. Internetworking Miroslav Spousta, 2005 , http://www.ucw.cz/~qiq/vsfs/ 1 Internetworking propojování sítí a jejich částí (segmentů) spojováním sítí vzniká inter network

Více

aplikační vrstva transportní vrstva síťová vrstva vrstva síťového rozhraní

aplikační vrstva transportní vrstva síťová vrstva vrstva síťového rozhraní B4. Počítačové sítě a decentralizované systémy Jakub MÍŠA (2006) 4. Technologie sítí TCP/IP, adresace, protokoly ARP, RARP, IP, ICMP, UDP, TCP a protokoly aplikační vrstvy. IP adresa verze 4. Komplexní

Více

Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748

Více

1 Protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) a OSI model

1 Protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) a OSI model 1 Protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) a OSI model Protokoly určují pravidla, podle kterých se musí daná komunikační část chovat. Když budou dva počítače používat stejné komunikační

Více

Komunikační protokoly počítačů a počítačových sítí

Komunikační protokoly počítačů a počítačových sítí Komunikační protokoly počítačů a počítačových sítí Autor: Ing. Jan Nožička SOŠ a SOU Česká Lípa VY_32_INOVACE_1138_Komunikační protokoly počítačů a počítačových sítí_pwp Název školy: Číslo a název projektu:

Více

Otázky IPv6. Pavel Satrapa, TU v Liberci Pavel.Satrapa@tul.cz

Otázky IPv6. Pavel Satrapa, TU v Liberci Pavel.Satrapa@tul.cz Otázky IPv6 Pavel Satrapa, TU v Liberci Pavel.Satrapa@tul.cz Bonus zdarma: Odpovědi Už tam budeme? AMS-IX IPv6 cca 0,5 % provozu Google duben 2014 2,81 % září 2013 1,87 % Statistiky CZ.NIC https://stats.nic.cz/stats/ipv6_domains/

Více

Jak funguje internet. Jiří Peterka

Jak funguje internet. Jiří Peterka Katedra softwarového inženýrství, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova, Praha Jak funguje internet Jiří Peterka Upraveno z materiálů Jiřího Peterky, www.earchiv.cz (a se souhlasem autora :).

Více

Počítačové sítě. Počítačová síť. VYT Počítačové sítě

Počítačové sítě. Počítačová síť. VYT Počítačové sítě Počítačové sítě Počítačová síť Je soubor technických prostředků, které umožňují spojení mezi počítači a výměnu informací prostřednictvím tohoto spojení. Postupný rozvoj během druhé poloviny 20. století.

Více

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ Metodický list č. 1

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ Metodický list č. 1 Metodický list č. 1 Cílem tohoto předmětu je posluchačům zevrubně představit dnešní počítačové sítě, jejich technické a programové řešení. Po absolvování kurzu by posluchač měl zvládnout návrh a správu

Více

Technologie počítačových komunikací

Technologie počítačových komunikací Informatika 2 Technické prostředky počítačové techniky - 9 Technologie počítačových komunikací Přednáší: doc. Ing. Jan Skrbek, Dr. - KIN Přednášky: středa 14 20 15 55 Spojení: e-mail: jan.skrbek@tul.cz

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

Model ISO - OSI. 5 až 7 - uživatelská část, 1 až 3 - síťová část

Model ISO - OSI. 5 až 7 - uživatelská část, 1 až 3 - síťová část Zatímco první čtyři vrstvy jsou poměrně exaktně definovány, zbylé tři vrstvy nemusí být striktně použity tak, jak jsou definovány podle tohoto modelu. (Příkladem, kdy nejsou v modelu použity všechny vrstvy,

Více

Josef J. Horálek, Soňa Neradová IPS1 - Přednáška č.8

Josef J. Horálek, Soňa Neradová IPS1 - Přednáška č.8 Přednáška č.8 Úvod do směrování Principy směrování Historie směrování v internetu Typy směrování Směrovací tabulky Směrovací protokoly Budoucnost směrování & důsledky zavedení IPv6 Hlavním úkolem směrování

Více

Počítačové sítě. Lekce 4: Síťová architektura TCP/IP

Počítačové sítě. Lekce 4: Síťová architektura TCP/IP Počítačové sítě Lekce 4: Síťová architektura TCP/IP Co je TCP/IP? V úzkém slova smyslu je to sada protokolů používaných v počítačích sítích s počítači na bázi Unixu: TCP = Transmission Control Protocol

Více

Zásobník protokolů TCP/IP

Zásobník protokolů TCP/IP Zásobník protokolů TCP/IP Úvod do počítačových sítí Lekce 2 Ing. Jiří ledvina, CSc. Úvod Vysvětlení základních pojmů a principů v protokolovém zásobníku TCP/IP Adresování v Internetu Jmenné služby Protokoly

Více

7. Aplikační vrstva. Aplikační vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si funkci aplikační vrstvy a jednotlivé protokoly.

7. Aplikační vrstva. Aplikační vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si funkci aplikační vrstvy a jednotlivé protokoly. 7. Aplikační vrstva Studijní cíl Představíme si funkci aplikační vrstvy a jednotlivé protokoly. Doba nutná k nastudování 2 hodiny Aplikační vrstva Účelem aplikační vrstvy je poskytnout aplikačním procesům

Více

Průmyslová komunikace přes mobilní telefonní sítě. Michal Kahánek 22. 9. 2010

Průmyslová komunikace přes mobilní telefonní sítě. Michal Kahánek 22. 9. 2010 Průmyslová komunikace přes mobilní telefonní sítě Michal Kahánek 22. 9. 2010 Program Produkty Moxa pro mobilní komunikaci Operační módy mobilních modemů OnCell Operační módy mobilních IP modemů OnCell

Více

Část l«rozbočovače, přepínače a přepínání

Část l«rozbočovače, přepínače a přepínání 1. Co je to síť Část l«rozbočovače, přepínače a přepínání Rozbočovače a přepínače Rozbočovače Přepínače 3. Auto-nesotiation Co je to auto-nesotiation Jak funkce auto-nesotiation funsuje Když funkce auto-nesotiation

Více

Internet a jeho služby. Ing. Kateřina Ježková

Internet a jeho služby. Ing. Kateřina Ježková Internet a jeho služby Ing. Kateřina Ježková Osnova předmětu (1) 1. Princip, funkce a vznik historie Internetu. 2. Důležité protokoly - komunikační, transportní, aplikační. 3. Adresy na Internetu -číselná

Více

Příklad materiálů pro kurz Zá klády poč í táč ovy čh sí tí (TCCN-IP1)

Příklad materiálů pro kurz Zá klády poč í táč ovy čh sí tí (TCCN-IP1) Příklad materiálů pro kurz Zá klády poč í táč ovy čh sí tí (TCCN-IP1) Modul 5, kapitoly 2 4 http://www.ictlogic.eu/cs/course-tccn-ip1-zaklady-internetworkingu learning@ictlogic.cz 20110428M5K2-4 5.2 Představení

Více

Zabezpečení v síti IP

Zabezpečení v síti IP Zabezpečení v síti IP Problematika zabezpečení je dnes v počítačových sítích jednou z nejdůležitějších oblastí. Uvážíme-li kolik citlivých informací je dnes v počítačích uloženo pak je požadavek na co

Více

Nasazení protokolu IPv6 v prostředí univerzitní sítě VŠB-TU Ostrava

Nasazení protokolu IPv6 v prostředí univerzitní sítě VŠB-TU Ostrava 1 / 19 Nasazení protokolu IPv6 v prostředí univerzitní sítě VŠB-TU Ostrava Martin Pustka Martin.Pustka@vsb.cz VŠB-TU Ostrava Europen, Pavlov 9.5.2011 Charakteristika počítačové sítě 2 / 19 Počítačová sít

Více

ZPS 3 Standardizace počítačových sítí, zásobník TCP/IP, model ISO/OSI, vybrané protokoly

ZPS 3 Standardizace počítačových sítí, zásobník TCP/IP, model ISO/OSI, vybrané protokoly Architektura Počítačová síť, jako je např. založená na IP, představuje složitý systém Lze ji rozložit do několika vrstev o Zjednodušení implementace o Jednodušší k pochopení i-tá vrstva o využívá služeb

Více

29.07.2015. QoS na L2/L3/L4. Jak prokazovat kvalitu přípojky NGA. Ing. Martin Ťupa Ing. Jan Brouček, CSc. PROFiber Networking CZ s.r.o.

29.07.2015. QoS na L2/L3/L4. Jak prokazovat kvalitu přípojky NGA. Ing. Martin Ťupa Ing. Jan Brouček, CSc. PROFiber Networking CZ s.r.o. 29.07.2015 QoS na L2/L3/L4 Jak prokazovat kvalitu přípojky NGA Ing. Martin Ťupa Ing. Jan Brouček, CSc. PROFiber Networking CZ s.r.o. Všechno přes IP, IP přes všechno POSKYTOVATELÉ OBSAHU/ CONTENT PROVIDERS

Více

Sledování IPv6 provozu v e-infrastruktuře CESNET možnosti spolupráce s uživateli

Sledování IPv6 provozu v e-infrastruktuře CESNET možnosti spolupráce s uživateli Sledování IPv6 provozu v e-infrastruktuře CESNET možnosti spolupráce s uživateli Tomáš Košňar CESNET z.s.p.o. kosnar@cesnet.cz Metody sledování IPv6 provozu Sledování IP provozu Informace o IP provozu

Více

OPAKOVAČE, MOSTY, SMĚROVAČE A SÍŤOVÉ BRÁNY

OPAKOVAČE, MOSTY, SMĚROVAČE A SÍŤOVÉ BRÁNY OPAKOVAČE, MOSTY, SMĚROVAČE A SÍŤOVÉ BRÁNY Vztah opakovače, mostu, směrovače a brány k modelu OSI Opakovače Opakovač není ve své podstatě nic jiného, než obousměrný číslicový zesilovač. Používáme jej pouze

Více

IPv6 využití v praxi.... z pohledu ISP

IPv6 využití v praxi.... z pohledu ISP IPv6 využití v praxi... z pohledu ISP OBSAH PREZENTACE starý internet IPv4 nový internet IPv6 přechod na IPv6 se nekoná! proč jít do IPv6 srovnání IPv4 a IPv6 jak získat IPv6 infrastruktura ISP a IPv6

Více

Obsah. O autorech 9. Předmluva 13. KAPITOLA 1 Počítačové sítě a Internet 23. Jim Kurose 9 Keith Ross 9

Obsah. O autorech 9. Předmluva 13. KAPITOLA 1 Počítačové sítě a Internet 23. Jim Kurose 9 Keith Ross 9 Obsah 3 Obsah O autorech 9 Jim Kurose 9 Keith Ross 9 Předmluva 13 Co je nového v tomto vydání? 13 Cílová skupina čtenářů 14 Čím je tato učebnice jedinečná? 14 Přístup shora dolů 14 Zaměření na Internet

Více

Semestrální projekt do předmětu SPS

Semestrální projekt do předmětu SPS Semestrální projekt do předmětu SPS Název projektu: Instalace a provoz protokolu IPv6 v nových verzích MS Windows (XP). Ověření proti routerům Cisco a Linux. Cíl projektu: Autoři: Cílem tohoto projektu

Více

Historie a současnost IPv6. Pavel Satrapa Pavel.Satrapa@tul.cz

Historie a současnost IPv6. Pavel Satrapa Pavel.Satrapa@tul.cz Historie a současnost IPv6 Pavel Satrapa Pavel.Satrapa@tul.cz Vznik IPv6 první úvahy v roce 1990 základní koncepční rozhodnutí přijata v 1. polovině 90. let hlavní motivací bylo hrozící vyčerpání adres

Více

Komunikace mezi uživateli: možnost posílání dat na velké vzdálenosti

Komunikace mezi uživateli: možnost posílání dat na velké vzdálenosti 1 očítačová síť Je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat. 1.1 Důvody vytváření sítí Sdílení zdrojů: HW (hardwarové zdroje): V/V

Více

Hodinový rozpis kurzu Správce počítačové sítě (100 hod.)

Hodinový rozpis kurzu Správce počítačové sítě (100 hod.) Hodinový rozpis kurzu Správce počítačové sítě (100 hod.) Předmět: Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (1 v.h.) 1. VYUČOVACÍ HODINA BOZP Předmět: Základní pojmy a principy sítí (6 v.h.) 2. VYUČOVACÍ HODINA

Více

Počítačové sítě. IKT pro PD1

Počítačové sítě. IKT pro PD1 Počítačové sítě IKT pro PD1 Počítačová síť Je to soubor technických prostředků umožňujících komunikaci a výměnu dat mezi počítači. První počítačové sítě armádou testovány v 60. letech 20.století. Umožňuje

Více

Měření kvality služeb. Kolik protlačíte přes aktivní prvky? Kde jsou limitní hodnoty ETH spoje? Data Hlas Video. Black Box Network Infrastructure

Měření kvality služeb. Kolik protlačíte přes aktivní prvky? Kde jsou limitní hodnoty ETH spoje? Data Hlas Video. Black Box Network Infrastructure QoS na L2/L3/ Brno, 12.03.2015 Ing. Martin Ťupa Měření kvality služeb Kolik protlačíte přes aktivní prvky? Kde jsou limitní hodnoty ETH spoje? Central Office Hlas Video House Black Box Infrastructure Small

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu:

Více

Sítě v operačním systému Unix

Sítě v operačním systému Unix ! Sítě jsou složité pro zjednodušení jsou řešeny po vrstvách! ISO/OSI model - od teorie k praxi příliš se neujal 7 vrstev používán pro klasifikaci a výuku! TCP/IP - od praxe k teorii sada protokolů implementovaných

Více

Profilová část maturitní zkoušky 2013/2014

Profilová část maturitní zkoušky 2013/2014 Střední průmyslová škola, Přerov, Havlíčkova 2 751 52 Přerov Profilová část maturitní zkoušky 2013/2014 TEMATICKÉ OKRUHY A HODNOTÍCÍ KRITÉRIA Studijní obor: 78-42-M/01 Technické lyceum Předmět: TECHNIKA

Více

6. Transportní vrstva

6. Transportní vrstva 6. Transportní vrstva Studijní cíl Představíme si funkci transportní vrstvy. Podrobněji popíšeme protokoly TCP a UDP. Doba nutná k nastudování 3 hodiny Transportní vrstva Transportní vrstva odpovídá v

Více

Popis služeb, které jsou provozovány na síti ROWANet k 21.4.2011

Popis služeb, které jsou provozovány na síti ROWANet k 21.4.2011 KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA Odbor informatiky Žižkova 57, 587 33 Jihlava, Česká republika Popis služeb, které jsou provozovány na síti ROWANet k 21.4.2011 1. Vysokorychlostní internet Vysokorychlostní

Více

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ - PROTOKOL IPV6: ANO ČI NE?

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ - PROTOKOL IPV6: ANO ČI NE? POČÍTAČOVÉ SÍTĚ - PROTOKOL IPV6: ANO ČI NE? Josef Kaderka Univerzita obrany, Fakulta vojenských technologií, katedra komunikačních a informačních systémů Kounicova 65, 662 10 Brno josef.kaderka@unob.cz

Více

Sledování provozu sítě

Sledování provozu sítě Sledování provozu sítě...vzhledem k řešení bezpečnostních incidentů... Tomáš Košňar CESNET z.s.p.o. kosnar@cesnet.cz Obsah Základní principy sledování provozu sítí Mechanismy a možnosti sledování provozu

Více

Páteřní optická síť kraje Vysočina

Páteřní optická síť kraje Vysočina Páteřní optická síť kraje Vysočina Duben 2007 Petr Pavlinec Basic information on ROWANet Hlavní cíle projektu Výstavba páteřní optické sítě vlastněné a provozované samosprávou Privátní vysokorychlostní

Více

INOVACE PŘEDMĚTŮ ICT MODUL 12: DATOVÉ SÍTĚ II.

INOVACE PŘEDMĚTŮ ICT MODUL 12: DATOVÉ SÍTĚ II. Vyšší odborná škola ekonomická a zdravotnická a Střední škola, Boskovice INOVACE PŘEDMĚTŮ ICT MODUL 12: DATOVÉ SÍTĚ II. Metodika Zpracoval: Jiří Hlaváček srpen 2009 Úvod I N V E S T I C E D O R O Z V O

Více

IEEE 50. 802.11, IEEE

IEEE 50. 802.11, IEEE 50. Které protokoly popisují standardy IEEE 802.11, IEEE 802.15 a IEEE 802.16 IEEE 802.11 WiFi, 802.11b a 802.11.g pásmo 2,4GHz, 802.11a pásmo 5GHz IEEE 802.15 ZigBee bezdrátová komunikační technologie,

Více

Počítačové sítě I. 10. TCP/IP: úvod Miroslav Spousta, 2005 <qiq@ucw.cz>, http://www.ucw.cz/~qiq/

Počítačové sítě I. 10. TCP/IP: úvod Miroslav Spousta, 2005 <qiq@ucw.cz>, http://www.ucw.cz/~qiq/ Počítačové sítě I 10. TCP/IP: úvod Miroslav Spousta, 2005 , http://www.ucw.cz/~qiq/ 1 TCP/IP rodina protokolů (TCP/IP protocol suite) kromě IP (Internet Protocol) také ICMP kromě TCP také UDP,

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

IP směrovací protokoly. Leoš Boháč

IP směrovací protokoly. Leoš Boháč IP směrovací protokoly Leoš Boháč Autor: Leoš Boháč Název díla: IP směrovací protokoly Zpracoval(a): Fakulta elektrotechnická Kontaktní adresa: Technická 2, Praha 6 Tel.: +420 2 2435 2084 Tisk: (pouze

Více

IP protokol. Leoš Boháč

IP protokol. Leoš Boháč IP protokol Leoš Boháč Autor: Leoš Boháč Název díla: IP protokol Zpracoval(a): České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Kontaktní adresa: Technická 2, Praha 6 Inovace předmětů a studijních

Více

Vyšší odborná škola informačních služeb. v Praze. Adam Pařízek. Softwarové nástroje pro směrování v sítích TCP/IP.

Vyšší odborná škola informačních služeb. v Praze. Adam Pařízek. Softwarové nástroje pro směrování v sítích TCP/IP. Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze Adam Pařízek Softwarové nástroje pro směrování v sítích TCP/IP Bakalářská práce 2011 Prohlášení

Více

SCALANCE XM-400 Více možností pro Vaši síť

SCALANCE XM-400 Více možností pro Vaši síť TIA na dosah 2014 SCALANCE XM-400 Více možností pro Vaši síť siemens.cz/x-400 SCALANCE X-400 L3 switch Vlastnosti / aplikace Strukturování výrobních segmentů VLAN, L3 routing Připojení do stávající výrobní

Více

Pavel Satrapa. IP v6. Internet Protokol verze 6

Pavel Satrapa. IP v6. Internet Protokol verze 6 Pavel Satrapa IP v6 Internet Protokol verze 6 c 2002 Pavel Satrapa Vydal Neokortex spol. s. r. o. Na Rovnosti 2245/3, 130 00 Praha 3 Tel.: (02) 848 608 82, 848 609 42 http://www.neo.cz/ Tisk EKON družstvo,

Více

Autor: Lukáš Čepa Název díla: IPv6 Zpracoval(a): České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Kontaktní adresa: Technická 2, Praha 6

Autor: Lukáš Čepa Název díla: IPv6 Zpracoval(a): České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Kontaktní adresa: Technická 2, Praha 6 IPv6 Lukáš Čepa Autor: Lukáš Čepa Název díla: IPv6 Zpracoval(a): České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Kontaktní adresa: Technická 2, Praha 6 Inovace předmětů a studijních materiálů

Více

Internetová infrastruktura

Internetová infrastruktura Internetová infrastruktura * Historie sítě Internet RAND Corporation rok 1964 o Síť nebude mít žádnou centrální složku o Síť bude od začátku navrhována tak, aby fungovala i když jsou některé její části

Více

9. Sítě MS Windows. Distribuce Windows. Obchodní označení. Jednoduchý OS pro osobní počítače, pouze FAT, základní podpora peer to peer sítí,

9. Sítě MS Windows. Distribuce Windows. Obchodní označení. Jednoduchý OS pro osobní počítače, pouze FAT, základní podpora peer to peer sítí, 9. Sítě MS Windows MS Windows existoval ve 2 vývojových větvích 9x a NT, tyto později byly sloučeny. V současnosti existují aktuální verze Windows XP a Windows 2003 Server. (Očekává se vydání Windows Vista)

Více

spojování sítí (internetworking) Internet a vlastnictví síťové prvky repeater (hub) bridge switch router gateway

spojování sítí (internetworking) Internet a vlastnictví síťové prvky repeater (hub) bridge switch router gateway Přednáška č.5 spojování sítí (internetworking) Internet a vlastnictví síťové prvky repeater (hub) bridge switch router gateway Propojení výpočetních systémů do LAN a vzájemné propojení těchto sítí může

Více

s anténou a podstavcem CD-ROM obsahující návod a informace o záruce Ethernetový kabel (CAT5 UTP nekřížený) ADSL kabel (standardní telefonní kabel)

s anténou a podstavcem CD-ROM obsahující návod a informace o záruce Ethernetový kabel (CAT5 UTP nekřížený) ADSL kabel (standardní telefonní kabel) ČESKY Toto zařízení lze nastavit pomocí libovolného aktuálního webového prohlížeče, např. Internet Explorer 6 nebo Netscape Navigator 6.2.3. DSL-G664T Bezdrátový ADSL směrovač Než začnete 1. Pokud jste

Více

SIPURA telefonní adaptér Model: SPA-2100 Instalační a konfigurační příručka 1/6 Krok 1: Síťové požadavky instalace 1. Prosím, zkontrolujte, zda balení obsahuje následující věci: A). Sipura SPA-2100 B).

Více

Podmínky připojení operátorů KIVS k infrastruktuře CMS Interconnect

Podmínky připojení operátorů KIVS k infrastruktuře CMS Interconnect Podmínky připojení operátorů KIVS k infrastruktuře CMS Interconnect Aby bylo možné připojit Operátora KIVS k infrastruktuře CMS Interconnect je nezbytné splnění podmínek uvedených v níže uvedených dokumentech,

Více

Úvod do informačních služeb Internetu

Úvod do informačních služeb Internetu Úvod do informačních služeb Internetu Rozdělení počítačových sítí Počítačové sítě se obecně rozdělují do základních typů podle toho, na jak velkém území spojují počítače a jaké spojovací prostředky k tomu

Více

Počítačové sítě. Architektura TCP/IP. V současnosti nejpoužívanější síťová architektura (primární architektura sítě Internet) Implementace TCP/IP

Počítačové sítě. Architektura TCP/IP. V současnosti nejpoužívanější síťová architektura (primární architektura sítě Internet) Implementace TCP/IP Počítačové sítě Architektura TCP/IP V současnosti nejpoužívanější síťová architektura (primární architektura sítě Internet) Implementace TCP/IP User-end systémy (PC, servery, ) - implementace všech funkčních

Více

Počítačová síť a internet. V. Votruba

Počítačová síť a internet. V. Votruba Počítačová síť a internet V. Votruba Obsah Co je to počítačová síť Služby sítě Protokoly a služby TCP/IP model Nastavení sítě ve Windows XP Diagnostika Bezdrátové sítě Co je to počítačová síť? Síť je spojením

Více

5. Počítačové sítě. Osnova. Výklad. 1. Základní pojmy, principy, architektury

5. Počítačové sítě. Osnova. Výklad. 1. Základní pojmy, principy, architektury 5. Počítačové sítě Osnova 1. 2. 3. 4. 5. Základní pojmy, principy, architektury Spojované a nespojované sítě OSI model, protokoly v prostředí Internetu. Směrování Základní služby počítačových sítí, správa

Více

Počítačová síť TUONET a její služby

Počítačová síť TUONET a její služby Počítačová síť TUONET a její služby Petr Grygárek katedra informatiky Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB-TU Ostrava Osnova Síťové technologie provozované v TUONETu. Připojení TUONETu do Internetu

Více

Univerzita Palackého v Olomouci. IP adresace a směrování v počítačových sítích

Univerzita Palackého v Olomouci. IP adresace a směrování v počítačových sítích Moderní učitel CZ.1.07/1.3.00/51.0041 Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta IP adresace a směrování v počítačových sítích doc. PhDr. Milan Klement, Ph.D. Olomouc 2015 Publikace vznikla v

Více

KAPITOLA 10. Nasazení protokolu IPv6 v sítích VPN pro vzdálený přístup

KAPITOLA 10. Nasazení protokolu IPv6 v sítích VPN pro vzdálený přístup KAPITOLA 10 Nasazení protokolu IPv6 v sítích VPN pro vzdálený přístup Tato kapitola se zabývá následujícími tématy: Vzdálený přístup protokolu IPv6 pomocí klienta Cisco AnyConnect tato část se týká poskytování

Více

Občanské sdružení CHROPNET Ladova 389\10, Olomouc, 779 00 IČ: 01466925 Registrované na Ministerstvu vnitra ČR pod č.j.

Občanské sdružení CHROPNET Ladova 389\10, Olomouc, 779 00 IČ: 01466925 Registrované na Ministerstvu vnitra ČR pod č.j. Občanské sdružení CHROPNET Ladova 389\10, Olomouc, 779 00 IČ: 01466925 Registrované na Ministerstvu vnitra ČR pod č.j. VS/1-1/92231/13-R Občanské sdružení CHROPNET PROVOZNÍ ŘÁD OBSAH DOKUMENTU ČL. 1. ÚVOD...

Více

Ověření možností generování provozu na platformě MikroTik + srovnání s Cisco a Open Source řešeními

Ověření možností generování provozu na platformě MikroTik + srovnání s Cisco a Open Source řešeními Ověření možností generování provozu na platformě MikroTik + srovnání s Cisco a Open Source řešeními Bc. Josef Hrabal - HRA0031 Bc. Kamil Malík MAL0018 Abstrakt: Tento dokument, se zabývá ověřením a vyzkoušením

Více

Osnova přednášky. Informační a řídicí systémy I. Úvod do počítačových sítí. Doporučená literatura. Motivace

Osnova přednášky. Informační a řídicí systémy I. Úvod do počítačových sítí. Doporučená literatura. Motivace Osnova přednášky Informační a řídicí systémy I. Úvod do počítačových sítí Pavel Balda ZČU v Plzni, FAV, KKY Motivace a historie Vrstvení protokolů referenční model ISO-OSI Rodina protokolů TCP/IP Formáty

Více

3.16 Aktivní prvky sítí

3.16 Aktivní prvky sítí Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Tematická oblast Předmět Druh učebního materiálu Anotace Vybavení, pomůcky Střední průmyslová škola strojnická Vsetín CZ.1.07/1.5.00/34.0483 Ing.

Více

Protokol TELNET. Schéma funkčních modulů komunikace protokolem TELNET. Telnet klient. login shell. Telnet server TCP/IP.

Protokol TELNET. Schéma funkčních modulů komunikace protokolem TELNET. Telnet klient. login shell. Telnet server TCP/IP. Protokol TELNET Schéma funkčních modulů komunikace protokolem TELNET Telnet klient Telnet server login shell terminal driver Jádro TCP/IP TCP/IP Jádro Pseudo terminal driver Uživatel u terminálu TCP spojení

Více

Projekt 10. přehled UNIXových distribucí pro routování

Projekt 10. přehled UNIXových distribucí pro routování Projekt 10 přehled UNIXových distribucí pro routování 0. Cíle projektu 1. Pár slov o protokolu TCP/IP 2. Speciální distribuce pro sdílení internetu 3. Case study 4. Zdroje a odkazy 0. Cíle projektu Ve

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 17 Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Škola. Číslo projektu. Datum tvorby 12. září 2013

Škola. Číslo projektu. Datum tvorby 12. září 2013 Škola Autor Číslo projektu Číslo DUM Název Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Ing. Jiří Tinka CZ.1.07/1.5.00/34.0394 VY_32_INOVACE_01_ICT_08.01

Více

Telekomunikační sítě Internet

Telekomunikační sítě Internet Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB-TU Ostrava Telekomunikační sítě Internet Datum: 19.3.2012 Autor: Ing. Petr Machník, Ph.D. Kontakt: petr.machnik@vsb.cz Předmět: Telekomunikační sítě ts_120319_kapitola7

Více

STRUČNÝ NÁVOD K POUŽITÍ

STRUČNÝ NÁVOD K POUŽITÍ STRUČNÝ NÁVOD K POUŽITÍ REPOTEC RP-IP0613 Úvod Bandwidth manager REPOTEC (dále jen BM) je levný a jednoduchý omezovač rychlosti pro jakékoliv sítě založené na protokolu TCP/IP. Velice snadno se ovládá

Více

Směrování. Kapitola 7

Směrování. Kapitola 7 Kapitola 7 Směrování Směrování IP datagramů (IP routing) a předávání IP datagramů (IP forwarding) jsou dva procesy, na kterých Internet stojí. Základní schéma směrování je zobrazeno na obr. 7.. Představme

Více

DNS, DHCP DNS, Richard Biječek

DNS, DHCP DNS, Richard Biječek DNS, DHCP Richard Biječek DNS (Domain Name System) Překlady názvů hostname Informace o službách (např. mail servery) Další služby (zpětné překlady, rozložení zátěže) Hlavní prvky DNS: DNS server(y) DNS

Více

OBSAH. Všechna práva vyhrazena. www.kguardsecurity.com

OBSAH. Všechna práva vyhrazena. www.kguardsecurity.com OBSAH Průvodce nastavením sítě..2 Nastavení statické IP.... 5 Nastavení DHCP. 7 Nastavení Kguard free DDNS.. 11 Příručka Port Forwading z IE... 13 Příručka Port Forwarding pro mobilní telefon 17 Použití

Více

Instalace. Připojení zařízení. Vypněte všechna připojená síťová zařízení, včetně vašeho PC, modemu a routeru.

Instalace. Připojení zařízení. Vypněte všechna připojená síťová zařízení, včetně vašeho PC, modemu a routeru. Instalace Připojení zařízení Vypněte všechna připojená síťová zařízení, včetně vašeho PC, modemu a routeru. Pomocí ethernetového síťového kabelu připojte WAN-port vašeho routeru k LAN-portu modemu. Pomocí

Více

Konfigurace WDS režimu u produktů bezdrátových AP a routerů Tenda

Konfigurace WDS režimu u produktů bezdrátových AP a routerů Tenda UŽIVATELSKÝ MANUÁL Konfigurace WDS režimu u produktů bezdrátových AP a routerů Tenda UŽIVATELSKÝ MANUÁL Obsah Představení WDS 3 WDS režimy 3 Tenda vs. WDS 4 WDS scénáře 4 WDS přes 2 uzly 4 WDS přes tři

Více

DNS, BOOTP, DHCP, FTP, Telnet, SMTP, SNMP, SSH Transportní vrstva TCP, UDP Síťová vrstva IP, ARP, ICMP, IGMP Přenosová vrstva Ethernet, HDLC

DNS, BOOTP, DHCP, FTP, Telnet, SMTP, SNMP, SSH Transportní vrstva TCP, UDP Síťová vrstva IP, ARP, ICMP, IGMP Přenosová vrstva Ethernet, HDLC 1. TCP/IP zásobník Aplikační vrstva Vypracované otázky ke zkoušce z UPS 26. 1. 2012 DNS, BOOTP, DHCP, FTP, Telnet, SMTP, SNMP, SSH Transportní vrstva TCP, UDP Síťová vrstva IP, ARP, ICMP, IGMP Přenosová

Více

Česká společnost uživatelů otevřených systémů EurOpen.CZ Czech Open System Users Group www.europen.cz. 38. konference.

Česká společnost uživatelů otevřených systémů EurOpen.CZ Czech Open System Users Group www.europen.cz. 38. konference. Česká společnost uživatelů otevřených systémů EurOpen.CZ Czech Open System Users Group www.europen.cz 38. konference Sborník příspěvků U Bednáře Pavlov 8. 11. května 2011 Sborník příspěvků z 38. konference

Více

IVT 2. ročník INFORMAČNÍ SÍTĚ

IVT 2. ročník INFORMAČNÍ SÍTĚ IVT 2. ročník INFORMAČNÍ SÍTĚ HISTORICKÉ DŮVODY VZNIKU SÍTÍ Počítačová síť vznikne ve chvíli, kdy dva (někdy se říká minimálně tři) nebo více počítačů propojíme dohromady pomocí komunikačního systému za

Více

Konfigurace IPv6. A7B36PSI Počítačové sítě A7B36SPS Správa počítačových sítí X36MTI Moderní technologie internetu X36LOS Lokální sítě

Konfigurace IPv6. A7B36PSI Počítačové sítě A7B36SPS Správa počítačových sítí X36MTI Moderní technologie internetu X36LOS Lokální sítě Konfigurace IPv6 A7B36PSI Počítačové sítě A7B36SPS Správa počítačových sítí X36MTI Moderní technologie internetu X36LOS Lokální sítě Peter Macejko Katedra počítačů ČVUT v Praze, FEL Evropský sociální fond

Více

Linux v síti. Ondřej Vondrouš

Linux v síti. Ondřej Vondrouš Linux v síti Ondřej Vondrouš Autor: Ondřej Vondrouš Název díla: Linux v síti Zpracoval(a): České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Kontaktní adresa: Technická 2, Praha 6 Inovace předmětů

Více

Distribuovaný IPv6 tunnel broker

Distribuovaný IPv6 tunnel broker MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA INFORMATIKY Distribuovaný IPv6 tunnel broker Bakalářská práce Jan Bortl Brno, podzim 2010 Prohlašuji, že tato práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracoval(a)

Více

7.1.2003. Důležité pojmy z oblasti počítačové sítě

7.1.2003. Důležité pojmy z oblasti počítačové sítě 7.1.2003 Důležité pojmy z oblasti počítačové sítě 1. SÍŤOVÉ PROTOKOLY...1 1.1. JEDNOTLIVÉ VRSTVY TCP/IP...2 1.1.1. Fyzická vrstva...2 1.1.2. Linková vrstva...2 1.1.3. Internet protokol...2 Protokoly TCP

Více