50 2'16.22"N 13 52'20.11"E. GPS poloha:

Transkript

1 Hrad Křivoklát 50 2'16.22"N 13 52'20.11"E Hrad Křivoklát je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších hradů u nás, ve středověku byl oblíbeným sídlem mnoha českých knížat a králů. Hrad je významnou kulturní památkou na Rakovnicku ve Středočeském kraji, stojí v lesnaté krajině poblíž řeky Berounky. Celý rok se na hradě koná mnoho úspěšných kulturních akcí, které jsou hojně navštěvovány. Návštěvníci hradu mohou obdivovat zejména nádhernou pozdně gotickou hradní kapli s jedinečnou síťovou klenbou, královský a rytířský sál s expozicí gotického malířství a sochařství, fürstenberskou hradní obrazárnu a muzeum, knihovnu a vězení s expozicí mučících nástrojů. Alois Jirásek zasadil děj svého románu Mezi proudy právě na hrad Křivoklát. Historie První písemné zmínky o hradu sahají do 12. století. Ve 13. století zde často pobývali Václav I. a Přemysl Otakar II., který nechal hrad přebudovat na velkolepý královský hrad. Karel IV. zde prožil část svého dětství. Hrad byl výrazně přestavěn za Václava IV., který ho rád využíval jako lovecký hrad. Významnou přestavbou hrad prošel za Vladislava II. Jagelonského. Za Habsburků sloužil hrad jako státní vězení. Několikrát byl hrad těžce poškozen požárem. V roce 1658 ho získali Schwarzenberkové, kteří ho v polovině 80. let 17. století prodali Valdštejnům, kteří zůstali majiteli do roku 1733, potom hrad získal šlechtický rod Fürstenberků, který byl vlastníkem až do roku 1929, kdy hrad převzal stát. V 50. letech 20. století byly zahájeny rozsáhlé rekonstrukční práce, které trvaly několik desetiletí. Pro svou významnost byl Křivoklát prohlášen za národní kulturní památku. Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1

2 Týřov Zřícenina 49 58'25.32"N 13 47'19.37"E Zříceniny kdysi významného královského hradu Týřov stojí na nevysokém ostrohu nad soutokem řeky Berounky s Úpořským potokem. Týřov se nachází na Rakovnicku ve Středočeském kraji. Týřov patří k nejstarším hradům kastelového typu u nás. Do současnosti se zachovala část hradní věže, malá část hradního paláce, obytný donjon a zbytky frankovacích věží, které částečně sloužily k obraně hradu. Historie Týřov byl vybudován v 1. polovině 13. století jako královský hrad. V roce 1249 zde byl zajat kralevic Přemysl Otakar II. svým otcem Václavem I. V letech 1315? 1316 byl na hradu vězněn Jindřich z Lipé. Ve 2. polovině 16. století je Týřov připomínán jako pustý. Postupem času Týřov zchátral. Další informace najdete zde: CHKO Křivoklátsko 50 2'16.55"N 13 52'13.48"E Křivoklátsko je dnes chráněná krajinná oblast a biosférická rezervace UNESCO. Rozloha: 628 km2, les 62 %, trvalé travní porosty 6 %, orná 23 %, vodní plochy 1 %, ostatní 8 % V porovnání s podobnými krajinami v Evropě je zvláštností. Rozkládá se uprostřed Čech a téměř dvě třetiny rozlohy území pokrývají listnaté a smíšené lesy. Dodnes zde zůstalo zachováno více než 1800 druhů rostlin, nejméně 52 druhů dřevin, hnízdí zde kolem 120 druhů ptáků a dosud nespočetné množství dalších příslušníků živočišné říše, z nichž je nejeden zařazen do červených seznamů vzácných a ohrožených druhů. Toto je podmíněno mnoha přírodními prvky. Mezi nejdůležitější patří velká členitost terénu Křivoklátské vrchoviny, údolí řeky Berounky, různorodá orientace ke světovým stranám, typy půd, klimatické podmínky i historický vývoj osídlování. Strmé a nepřístupné stráně údolí řeky Berounky jsou pokryty přirozenými lesními porosty, místy prostupují skalní útvary s typickou teplomilnou florou a faunou. Vodní tok vymodeloval za dlouhá tisíciletí v horninovém podkladu hluboké, místy až kaňonovité údolí a přítomnost řeky tu způsobuje teplejší mezoklima. Naproti tomu oboustranné přítoky Berounky vytváří úzce zaříznutá údolí, na jejichž dno jen stěží pronikají sluneční paprsky, zvláště pak v letních měsících, kdy se uzavírá klenba listnatého lesa. Teplota na dně údolí je po většinu roku velmi nízká, což odpovídá podmínkám podhorských až horských území. Teplotní inverze, pro Křivoklátsko typický jev, je jednou z hlavních příčin vysoké druhové rozmanitosti zdejší přírody. Součástí Křivoklátska je hrad Křivoklát národní kulturní památka, jeden z nejstarších a nejvýznamnějších hradů českých knížat a králů. Kamenný hrad na tomto místě začal budovat nejspíše Václav I. v polovině 13. století. Velký význam získal především za Václavova syna Přemysla II. Otakara, kdy zde vznikl rozsáhlý, velkolepý královský hrad, který byl výrazně přestavěn Václavem IV. a později velkoryse dobudován Vladislavem Jagellonským. Na hradě také často pobýval Karel IV., který zde strávil především část svého dětství. Následník trůnu zde byl držen v domácím vězení čtyři roky na příkaz svého otce Jana Lucemburského. Křivoklát byl několikrát těžce poškozen požárem. Stal se obávaným vězením a jeho význam prudce poklesl. V 19. století nechali Fürstenberkové hrad v romantickém duchu restaurovat a byl pak využíván jako oblíbené lovecké sídlo. Hrad má pozoruhodné hradní interiéry s mnoha dochovanými prvky středověké výzdoby, Velká věž ukrývá lovecké zbraně a trofeje. K zajímavým prostorám rovněž patří nádherná hradní kaple, královský a rytířský sál s expozicí gotického malířského a sochařského umění, knihovna obsahující na 52 tisíc svazků. Na Křivoklátu je k vidění také bývalé vězení, mučírna, černá kuchyně. Naučné stezky Křivoklátska: Naučná stezka Paraplíčko (1, 5 km) začíná na parkovišti u hradu Křivoklát a vede k nádherné vyhlídce ve tvaru paraplíčka ve svahu nad řekou Berounkou. Stezka má asi 4 zastávky, jednou z nich je i pomník Karla Egona II. z Furstenberka. Je to velmi příjemná kratší procházka lesem, vede většinou po rovině v lesnatém svahu nad Rakovnickým potokem. Doplňuje návštěvu Křivoklátu o další poznatky o hradu, obci a okolní přírodě. Je značena jako Naučná stezka, cestou zpět lze použít cestu po žluté turistické značce, která vede nedaleko téměř ve stejném směru. Naučná stezka Brdatka (3,5 km) vede do severního polesí nad hradem Křivoklát. Na své trase seznamuje s faunou, flórou a přírodními poměry přírodní rezervace Brdatka, rozkládající se na strmém zalesněném svahu v meandru řeky. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2

3 Stezka je nenáročná, vede převážně po lesních cestách. Je prakticky bez převýšení (s výjimkou stoupání z obce Křivoklát). Stezka má asi 16 zastávek, cestou jsou vyhlídky na řeku, u jedné vyhlídky byl vybudován dřevěný altán. Ze stezky (u altánu) je odbočka vlevo, po které se dostanete k malé, barokní kapličce. Její průčelí zdobí výklenek s obrazem sv.eustacha. Vodácká stezka - plavba po Berounce podél chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko potěší každého vodáka. Naučná stezka vede ze Zvíkovce a pokračuje až k Hlásné Třebáni. Vodáky po ní provází 14 info panelů, mezi nimiž je například Setkání se spisovatelem Otou Pavlem, Černá tůň, Tetín nebo hrad Karlštejn. Autor článku: Jiřina Lišková Další informace najdete zde: Hrad pán hrad Křivoklát Křivoklát 50 2'16.55"N 13 52'13.48"E je velkolepý český královský hrad a je považován za jeden z nejstarších hradů u nás. Jeho Počátky sahají do 12.století k panováni Otakara Přemysla II. Jako skoro každý z hradů, byl několikrát vážně poškozen požáry a posléze se stal obávaným vězením. Tím jeho význam klesal. Teprve v 19.století jeho majitelé začali s jeho záchranou a restaurovaním. Za vidění stojí nádherná hradní kaple, královský a rytířský sál, expozice gotického malířského a sochařského umění, a hlavně knihovna obsahující 52tisíc svazků. Autor článku: emmy7 Další informace najdete zde: Jenčov Zřícenina Jenčov nebo také Jinčov. 50 3'22.46"N 13 59'34.87"E Jedná se o jeden z našich nejmenších královských hradů. Přesné datum založení néní známo, výzkumy potvrdily existenci napočátku 14. století. Nachází se v křivoklátských lesích na okraji Národní přírodní rezervace Vůznice, cca 2km od Bělče. Příjemná procházka lesem podél potoka Vůznice není vůbec náročná. Autor článku: Barbucha Další informace najdete zde: Leontýnský zámek Zámek 49 59'51.75"N 13 53'49.35"E Malebný Leontýnský zámek stojí ve vyvýšené poloze na okraji rozlehlých křivoklátských lesů na Rakovnicku ve Středočeském kraji. Zámek je patrová stavba nepravidelného půdorysu, která je krytou chodbou spojena s také patrovou věží. Zámek obklopuje volně řešený park, který navazuje na les a pole. Historie Na místě dvora zvaného Obora nechal Karel Egon Fürstenberk v roce 1820 postavit klasicistní zámek, který se po dvoru a blízkém lese původně jmenoval Obora. V roce 1865 byl upraven na letohrádek a po Leontýně z Khevenhülleru, manželce Maxe Fürstenberka, přejmenován na Leontýnský zámek či Leontýn. V letech 1893? 1894 byl zvýšen o patro a přestavěn ve stylu romantické anglické novogotiky. Ve 2. polovině minulého století tu byl umístěn sociální ústav pro mládež. Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3

4 Kneippovy lázně na potoce Klučná nedaleko obce Roztoky u Křivoklátu Pramen 50 0'22.30"N 13 51'56.79"E Na potoce Klučná v místě, které se jmenuje Tři prameny vyvěrají v blízkosti sebe tři vodní zdroje. Hlavní pramen se jmenuje Voda z lesních tišin, další dva prameny jsou bezejmenné. Prameny napájejí mělký betonový bazén hluboký 20 cm s rozměry cca 2x4 m, jehož dno je vysypáno mělkými obláz. U pramenů se nachází lesní altán postavený LČR. Kneippova kůra je druh vodoléčby v profesionálních lázních, při které se střídá působení teplé a studené vody, podporujicí prokrvení organismu a tkáňový metabolismus. Kneippova zjednodušená, přírodní léčebná kůra na potoce Klučná spočívá v tom, že se vyzujeme z bot a čapím krokem se projdeme ledovou vodou po oblázcích a pak si promasírujeme nebo rozcvičíme ztuhlá chodidla rychlým pohybem na břehu. Ke Třem pramenům dojdeme pěšky nebo přijedeme na kole od Roztok, směrem na Karlovu ves po levém břehu Berounky až k trampské osadě Údolí hříchu a odtud pokračujeme proti proudu potoka Klučná zalesněným údolím až k pramenům. Autor článku: Vladimír Vojanec Další informace najdete zde: Čertova skála Přírodní památka 49 59'29.40"N 13 48'49.18"E Přírodní památka Čertova skála leží východně až jihovýchodně od obce Hracholusky. Z jihu ji míjí silnice po které vede cyklotrasa 0045, z druhé strany se k ní dostaneme po neznačené cestě odbočující z červené turistické trasy těsně před silnicí z Hracholusk do Nezabudic (jdeme- li z jihu na sever, tj. ze Skryjí). Území o výměře 2, 35 ha je chráněno od roku 1949, nápadný spilitový skalní útvar. Autor článku: Matěj Baťha Další informace najdete zde: Na Babě Rezervace 50 1'36.48"N 13 52'4.48"E Přírodní rezervace Na Babě leží za řekou při východním okraji obce Roztoky. Mimo turistické trasy, pouze severozápadní cíp kopíruje žlutá turistická značka. Území o výměře 23, 95 ha je chráněno od roku 1984, stepní a lesostepní společenstva Křivoklátska. Autor článku: Matěj Baťha Další informace najdete zde: Národní park Křivoklátsko Národní park 49 59'35.81"N 13 52'29.53"E Křivoklátsko, jedna z nejkrásnějších oblastí ve středních Čechách, by se mělo v roce 2012 stát národním parkem. Návrh zákona o národním parku byl v létě 2011 předložen vládě k projednání a vyhlášení národního parku se předpokládá v průběhu následujícího roku. Důvodem ochrany jsou nádherné převážně listnaté lesy smíšené se stepním porostem, které se nacházejí na kopcích nad řekou Berounkou. Zdejší příroda si díky složitější přístupnosti zachovala svůj původní ráz a jak flóra, tak i fauna je zde velice pestrá. Ve zdejších lesích žije kolem 1300 živočišných druhů, zatímco v běžných, často hospodářsky využívaných lesích jich najdeme pouze desetinu. Předpokládaná rozloha národního parku tak, jak byla projednána Ministerstvem životního prostředí, je hektarů (102, 24 km2). Park se bude rozléhat na obou březích řeky Berounky mezi Nižbořem a Křivoklátem, přičemž na jeho území se bude nacházet pouze jediná obec, Karlova Ves, ležící uprostřed křivoklátských lesů. Jinak se park zastavěným Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4

5 územím vyhýbá. Nacházet se bude na území dnešní chráněné krajinné oblasti, bude ale zabírat jen asi pětinu její rozlohy. Park v sobě zcelí jedenáct přírodních rezervací, které se nacházejí v křivoklátských kopcích - jedná se například o rezervace Kabečnice, Vůznice, Stříbrný luh, Červený kříž nebo Týřov. Po celém území parku bude platit nejpřísnější ochrana, tedy především zákaz pohybu mimo značené stezky. Budoucím územím parku prochází řada turistických stezek, které budou i nadále zachovány. Za všechny je možné jmenovat červenou značku, vedoucí z Nižboru do Roztok u Křivoklátu a z Hudlic přes Leontýnský zámek taktéž do Roztok, nebo modrou ze Žloukovic do Nového Jáchymova. Samému srdci parku, oblasti kolem Velké a Malé Pleše, se ale značky vyhýbají. Autor článku: Blanka Lednická Další informace najdete zde: Vysoký tok Rezervace 49 59'36.20"N 13 51'2.41"E Přírodní rezervace Vysoký tok leží asi 1 km severozápadně od obce Karlova Ves na jihovýchodních svazích Vysokého Toku (546). Mimo turisticky značené trasy. Území o výměře 8,8 ha je chráněno od roku 1984, společenstva vrcholových pleší a suťové porosty. Autor článku: Matěj Baťha Další informace najdete zde: Klíčava Přehrada Přehrada u obce Zbečno. 50 4'13.62"N 13 55'39.81"E Další informace najdete zde: Hrádek Jenčov či Jinčov Hrádek 50 1'52.83"N 13 59'27.92"E Uprostřed Křivoklátských lesů se ukrývá snad nejmenší královský hrad na našem území, spíše hrádek. Stojí v místech které není turisticky tolik frekventované, ale to neznamená, že nestojí za návštěvu. Romantická poloha hrádku na skalnatém ostrohu v údolí Vůznice je dostatečným důvodem k jeho návštěvě. Zvláště také proto, že se o tuto památku stará parta nadšenců z blízkého i dalekého okolí. Hrádek leží uprostřed Národní přírodní rezervace Vůznice, která se pyšní zachovalými společenstvími původního druhového složení lesů. O době a zakladateli hradu toho mnoho nevíme. Není znám také původ jeho jména, a proto je uváděn také pod jménem Jenčov či Jinčov. Jisté je snad jen to, že stojí na území českých panovníků, kousek od známějšího Křivoklátu. Jeho poloha a rozměry vedou tedy k domněnce, že šlo o lovecký hrádek. Zakladatelem byl snad Václav I., někdy v polovině 13. století, který miloval potulky hlubokým lesem a vášnivě lovil, možná to byl jeho syn Přemysl Otakar II, který se zasloužil o založení Nižbora, kdo ví? A tak ještě něco o dispozici hrádku. Byl to neveliký hrad a podle zbytků kamenných zdí měl dvě části. Obdélníkové stavení a čtyřbokou věž, postavenou výše a oddělenou od obytné budovy. Vcházelo se do ní nepochybně z prvního patra po dřevěném můstku. Věž zanikla požárem. Dosud zachovalé kamenné zdi mají stopy po rovných stropech. V přízemí obytné budovy jsou dodnes zřetelné dvě místnosti, z nichž jedna má ještě v boční stěně klenuté okno. Celá budova hradu byla přibližně 17 m dlouhá a 9 m široká. Vchod do ní byl z jihovýchodní strany mezi obytnou budovou a věží. Tak si udělejte čas a navštivte toto romantické místo. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5

6 Příjezd z Prahy po silnici č. 6 směrem na Karlovy Vary, za Jenčí odbočit na silnici 201 přes Unhošť směr Křivoklát, v Bělči odbočit vlevo k myslivně Skalka. Odtud pěšky po červené značce je to ke hradu cca m. Pokud pojedete vlakem, je cesta na hrad ze stanice Zbečno po červené turistické značce 6 km. Autor článku: Lumír Bláha Další informace najdete zde: Kaple Kaplička sv. Eustacha 50 2'53.45"N 13 53'12.62"E Kaplička sv. Eustacha stojí na vrcholu tzv. Zámeckého Vrchu již přes 300 let. Jednoduchá barokní stavba je opatřena v pručelí výklenkem s obrazem sv. Eustacha. Na opačné straně je ve výklenku osazená bronzová deska, přípomínající památku českých myslivců - obětí boje za svobodu národa. Kaplička je zastřešena sedlovou střechou z pálených cihel. Kapličku dal postavit Jak Kryštof Rayman. Podnětem k založení byly následky událostí, které se staly roku Tehdy fořtknecht Jan Sixta zastřelil a pyl za to uvězněn. Jeho představený Rayman mu pomohl k útěku z vězení, sám však byl za to krajským úřadem obžalován a uvězněn. Teprve po dvou letech byl Rayman za přímluvu majitele křivoklátského panství císařem omilostněn a propuštěn z vězení. Jako dík za propuštění dal nejprve Rayman v kostele sv. Petra na Křivoklátě postranní oltář sv. Eustacha a později nechal na nejvyšším bodě Zámeckého parku postavit kapličku. Kaplička byla vysvědcena Po sto letech, roku 1797 dal furstenberský fořmistr František Alster sešlou kapličku opravit a znovu vysvětit. Okolo kapličky byly vysazeny 4 lípy. Po dalších 50 letech roku 1847 dal kapličku zrenovovat vrchní lesmistr Jan Gintl. Místo původní fresky která znázorňovala útěk panny Marie s Ježíškem a sv. Josefem do Egypta, nechal lesmistr na silém plechu olejem namalovat obraz patrona myslivců sv. Eustacha. K dvoustému výročí založení kapličky byly roku 1897 provedeny další nutné opravy obraz sv. Eustacha byl renovován malířem Vílémem Trskem. V dalších letech byl obraz renovován ještě 4x, nejprve v roce 1933 křivoklátským malířem Karlem Šnoblem a v letech 1947 a 1979 pražským akademickým malířem Milošem Endlerem. Ten obraz sv. Eustacha přemaloval na zinkovou desku. Zatím poslední velká slavnost spojená se znovuvysvěcením kapličky proběhla roku Kaplička byla krátce předtím restaurována akademickým maliřem Václavem Zoubkem z Rakovníka. Václav Zoubek je také autorem obrakzu který vidíme dodnes, protože roku 1999 byl původní obraz z kapličky odcizen. Ten byl naštestí v roce 2000 nalezen a v současné době jej najdeme v budově lesní správy na Křivoklátě. Ke kapličce se dostaneme 300 dlouhou značenou odbočkou z červené turistické značky vedoucí po hřebeni. Kapličce a sv. Eustachovi je věnována i tato nenáročna keška. Další informace najdete zde: Pamětní síň Oty Pavla Muzeum 50 0'42.76"N 13 50'2.91"E Co si budeme vykládat, asi každý si tu představí Rudolfa Hrušínského coby svérázně moudrého všeuměla Proška. V prosklených vitrínách se seznámíte s rodinou Oty Pavla, fotografiemi z natáčení filmu Smrt krásných srnců, s obaly zahraničních tisků jeho knih či jeho korenspodencí. Pod stropem visí torzo staré pramice a také rybářské vybavení z dob minulých. Své dojmy může zaznamenat do pamětní knihy a případně přispět i dobrovolným vstupným. Přes Berounku tu je v tomto místě přívoz. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: Hamousův statek ve Zbečně Dům, budova 50 2'32.14"N 13 55'15.64"E Informace včetně návštěvní doby lze získat na Stránkách Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6

7 Autor článku: Michal Sochor Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7