Konference. Kreativita a inovace ve městech a regionech ČR května 2011

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Konference. Kreativita a inovace ve městech a regionech ČR 2. 3. května 2011"

Transkript

1 Konference Kreativita a inovace ve městech a regionech ČR května 2011

2 Kreativní města (Creative Cities) jsou počinem organizace British Council, která v letech propojila účastníky z 15 evropských zemí včetně České republiky. Projekt dal vzniknout dynamické evropské síti a řadě malých projektů, které využily kreativitu ke zlepšení života lidí v místě jejich bydliště. Společně s našimi českými partnery jsme se snažili tyto myšlenky dále šířit a propagovat v České republice, a ovlivnit tak diskuzi o kulturní politice a investice do budování kreativní ekonomiky. Z této myšlenky se zrodil plán uspořádat konferenci na téma Kreativita a inovace ve městech a regionech České republiky. Jak se tato myšlenka dále rozvíjela, přidávali se k nám další partneři. Jsme rádi, že se nám podařilo získat podporu Ministerstva kultury ČR formou záštity a úvodního slova ministra Jiřího Bessera. Za všechny pořádající partnery bych proto rád panu ministrovi vyslovil slova poděkování a uznání. V posledních letech roste povědomí o kreativních a kulturních průmyslech a o jejich významném přínosu nejen k utváření kulturního prostředí města či regionu, ale také k hospodářskému růstu a sociální soudržnosti. Nicméně je všeobecně známo, že možnosti, které se nabízejí ve spojení s růstem kulturních a kreativních odvětví, nebyly dosud zcela prozkoumány. Tento fakt dokládá i název Zelené knihy Evropské komise z roku 2010 Odkrývání potenciálu kulturních a kreativních průmyslů. Naším cílem při sestavování programu konference proto bylo sdílení nápadů a poskytnutí inspirace vedoucím pracovníkům z celé České republiky, aby i oni byli schopni lépe využívat potenciál kulturních a kreativních odvětví ve svých městech a regionech. Měli jsme pocit, že je důležité učit se ze zkušeností jiných zemí v Evropě, které v této oblasti již výrazně pokročily, a proto jsme vybrali řečníky z Velké Británie a Estonska. Také jsme chtěli ukázat, že rovněž v České republice již existuje řada osvědčených postupů, což demonstroval i počet a různorodost prezentací z českého prostředí. Všechny spolupořadatelské organizace doufají, že tento sborník bude cenným zdrojem informací nejen pro účastníky konference, ale i pro širší veřejnost. A co je nejdůležitější že bude průvodcem a inspirací k podpoře dalšího růstu kulturních a kreativních odvětví v České republice. Jsem mimořádně vděčný za podporu našich partnerských organizací Agora CE, Institut umění Divadelní ústav, Centrum pro komunitní práci, HUB Praha, Plzeň 2015, o. p. s., ProCulture, o. s., a Otevřená společnost, o. p. s. Rád bych také poděkoval všem řečníkům, bez nichž by konference neměla takový úspěch. Na závěr bych rád poděkoval i Národní technické knihovně za poskytnutí prostor a vynikajících služeb. Nigel Bellingham, ředitel British Council Česká republika Odkazy: 2

3 1. část Zahájení konference a inspirace ze zahraničí Jiří Besser, ministr kultury ČR Úvodní slovo: Význam kreativních a kulturních průmyslů...str. 5 Martin Smith (Ingenious Media, West Bridge Consulting, Velká Británie) Kulturní kapitál, investice a kreativní ekonomika: pohled ze soukromého sektoru...str. 12 Karel Barták (Vedoucí oddělení pro komunikaci, generální ředitel pro vzdělávání a kulturu Evropská komise)...str. 28 Ave Annisteová (Tartu Loomemajanduskeskus, Estonsko) Centrum kreativních odvětví v Tartu...str část Kreativita a inovace ve městech a regionech České republiky, panelová diskuse Martin Cikánek (Institut umění - Divadelní ústav) Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR...str. 34 Jitka Kloudová (Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Paneurópská vysoká škola v Bratislavě) Přeshraniční klastrová iniciativa pro rozvoj kreativního průmyslu...str. 42 Tereza Chrástová (Kancelář strategie města Brna) Kreativní centrum Brno zkušenosti z přípravy projektu...str. 49 Tomáš Novotný (ROP Střední Čechy) Financování kreativních a inovativních projektů z ROP Střední Čechy...str část Podnikání v oblasti kreativních a kulturních průmyslů v České republice Petr Hájek (ředitel, The Chemistry Gallery)...str. 56 Matěj Chabera (produktový designer)...str. 60 Jiří Sulženko (KC Zahrada)...str. 64 Jindra Zemanová (MeetFactory mezinárodní centrum současného umění)...str. 67 3

4 1 Řečníci a Prezentace Zahájení konference a inspirace ze zahraničí»

5 Jiří Besser ministr kultury ČR Význam kreativních a kulturních průmyslů Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych úvodem poděkoval organizátorům této konference. V České republice se stále teprve seznamujeme s tím, co to jsou kreativní průmysly, kreativní města či kreativní ekonomika. Stejně tak se teprve seznamujeme s tím, jaký je jejich ekonomický význam jak na místní, tak na národní úrovni. Za této situace je každá akce tohoto druhu chvályhodná. Dvojnásob chvályhodná je pak v momentě, kdy se podaří sestavit natolik kvalitní program, jako se podařilo zde: program s účastí renomovaných zahraničních expertů i významných domácích osobností. Vřelé poděkování tedy patří British Councilu v Praze, Institutu umění Divadelnímu ústavu, pražskému HUB i všem dalším z více než půl tuctu organizací, které se na přípravě této konference podílely. Rád bych též poděkoval za pozvání a nabídku přednést zde úvodní řeč. Tato povinnost je pro mě o to milejší, že v publiku vidím spoustu svých bývalých kolegů z českých a moravských radnic a magistrátů. Téma konference Kreativita a inovace ve městech a regionech České republiky je mi navíc velmi blízké jako člověku, který se dlouhá léta pohyboval právě v komunální politice. Jako ministr kultury jsem zase potěšen, že debatou o kreativních průmyslech a kreativní ekonomice jasně demonstrujeme, že ministerstvo kultury není resortem zátěžovým. Naopak! Naše podpora kulturním institucím, kulturním akcím a aktivitám je investicí, která se vrátí ve formě nezanedbatelného procenta HDP či v množství pracovních 5

6 míst, jež kultura a kreativní průmysly v ČR vytvářejí. Průzkum, který byl u nás před několika lety proveden, jasně ukázal, že počet pracovních míst v sektoru kultura je plně srovnatelný s počtem pracovních míst v našem automobilovém průmyslu. Avšak! Mluvíme-li o ekonomických přínosech kultury, nesmíme v žádném případě zapomínat ani na její pozitivní sociální dopady napříč všemi vrstvami společnosti. A stejně tak musíme vědomě reflektovat fakt, že díky umění a kultuře a díky tomu, že se můžeme kreativně projevovat a realizovat, jsme lidštější a šťastnější. Ale to už jsou témata na jinou konferenci, respektive na několik dalších konferencí, neboť kultura je všeobjímající a velice komplexní fenomén. Vraťme se raději k našemu dnešnímu tématu. Proč jsou kreativní průmysly, kreativita či kreativní ekonomika tak důležité pro rozvoj měst a regionů? Jaké jsou jejich skutečné ekonomické dopady? Jsou opravdu silnými magnety, kterými města přitahují vysoce kvalifikovanou pracovní sílu, investory a cestovní ruch? V České republice zatím bohužel nemáme dostatek relevantních dat, abychom mohli takové otázky exaktně zodpovědět. Můžeme se však podívat do zahraničí, kde už jsou v kulturně- -politickém výzkumu či kulturní statistice na pokročilejší úrovni. V mnoha západoevropských státech jsou kreativní průmysly už dobře změřeny a detailně zmapovány. Výsledky jsou ohromující. Kreativní průmysly jsou v mnoha vyspělých ekonomikách nejdynamičtěji se rozvíjejícími odvětvími. Například ve Velké Británii rostly mezi léty v průměru o 4 % ročně, kdežto zbytek britské ekonomiky stěží dosáhl na tříprocentní růst. V roce 2008 zaměstnávaly kreativní průmysly ve Velké Británii víc než 1,1 milionu 6

7 lidí a jen export služeb poskytovaných britskými kreativními průmysly se ve stejném roce rovnal 16 miliardám liber. Abychom neuváděli pouze západoevropské příklady, podívejme se do některých nových členských zemí EU. V roce 2007 zaměstnávaly kreativní průmysly v Estonsku 4,3 % ze všech zaměstnaných osob a firmy z oblasti kreativních průmyslů představovaly 9,4 % ze všech estonských firem. Celkové příjmy kreativních průmyslů se v roce 2006 v Lotyšsku vyšplhaly přes miliardu eur. Ve stejný rok představovaly kreativní průmysly 5,2 % litevského HDP. A takový výčet by mohl být ještě hodně dlouhý. Potěšující je, že již brzy budeme podobnými čísly disponovat i v České republice. Zatím ještě nevíme, jestli budou tak sexy jako v jiných zemích. Vlastně ani s určitostí nevíme, která z jednotlivých odvětví kreativních průmyslů jsou u nás ta nejsilnější. Je to film, který už přinesl průkazná data o výhodnosti investičních pobídek pro zahraniční produkce? Jsou to naše historické památky, o kterých mluvíme jako o našem moři? Je to reklama? Hudba nebo videohry? A jsou vůbec kreativní průmysly v ČR tak silné jako jinde? Vždyť o Česku se čím dál tím častěji mluví jako o zemi montoven a překladišť. Zde se však musíme ptát, zda se jedná o tu správnou orientaci naší republiky. Nejvyšší přidanou hodnotu ve vyspělých ekonomikách vytváří kreativita, nikoliv montování dílů a součástek či jejich skladování nebo převážení. Nebylo by tedy daleko výhodnější se soustředit na rozvíjení kreativního potenciálu jak měst a regionů, tak i celého státu? Zatím se můžeme pouze dohadovat. A bez důkladného zmapovaní kreativních průmyslů se z oblasti dohadů ani nedostaneme. 7

8 S uspokojením však mohu konstatovat, že už od roku 2007 pracují Národní informační a poradenské středisko pro kulturu a Český statistický úřad na takzvaném satelitním účtu kultura. Ten má postihnout všechny finanční toky v daném sektoru. První výsledky budeme prezentovat už na konci tohoto měsíce. V březnu tohoto roku zahájil Institut umění Divadelní ústav výzkumný projekt s názvem Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR. Tento projekt se uskutečňuje díky podpoře ministerstva kultury z programu NAKI. Jak název napovídá, na jeho konci bude důkladné zmapování kreativních průmyslů u nás. Osobně doufám, že první relevantní výsledky tohoto projektu budou k dispozici do dvou let a že s nimi budeme moci pracovat už během příprav nových programů v rámci strukturálních fondů či nové kulturní politiky našeho státu. Nyní bych si dovolil uvést ještě jeden zahraniční příklad. Největším irským exportérem je rocková skupina U2. Za necelý rok, co jsem ve funkci ministra kultury, jsem byl mnohokrát peskován médii i kulturní veřejností za to, že jsem si dovolil přijít na tiskovou konferenci skupiny Kabát a říct, že si rád poslechnu jejich hudbu. Přitom Kabáti jsou velmi silným zástupcem českých kreativních průmyslů. Pravda, s exportními výkony a globálním významem U2 se poměřovat nemohou. Jejich úspěchy na domácí půdě: desetitisíce fanoušků na každém koncertě, milion prodaných nosičů a mnohé další však hovoří za vše. Při prosazování agendy kreativních průmyslů v České republice bude potřeba prolomit mentální bariéru. Staré adornovské dělení umění na vysoké a populární či nízké je už dávno překonané. V dnešní době mluvíme o kreativních ekologiích. O komplexních systémech, ve kterých má každý prvek 8

9 své místo. Už víme, že bez jednoho by dobře nefungovalo druhé a celý kreativní ekosystém by nebyl dlouhodobě udržitelný. Potřebujeme Kabáty i Českou filharmonii. Potřebujeme akademické malíře a stejně tak grafiky pracující v reklamních agenturách. Potřebujeme vysoce kreativní vývojáře videoher i primabaleríny v Národním divadle. Zapomenout nesmíme na módní návrháře, teoretiky umění, televizní režiséry, scénáristy, architekty, scénografy, fotografy, umělecké kováře a na desítky dalších kreativních profesí. Je třeba vytvářet podmínky pro úspěšný rozvoj všech. U mnoha může pomoci ministerstvo kultury svými dotačními a grantovými programy a potažmo krajské a městské kulturní odbory. Další profese ocení spíš vytvoření komfortnějších podmínek pro podnikání. Jiní zase přístup k investičnímu kapitálu či vytvoření tréninkových programů zaměřených na rozvoj potřebných talentů a dovedností. Všem dohromady pomůže, když se začnou vnímat jako jedna velká skupina příslušníků kreativních průmyslů majících společné zájmy. Pomůže, když bude zbořena ona mentální bariera. Elitářské přesvědčení, že vše, co je populární a vydělává peníze, je podezřelé nebo nekvalitní. To samozřejmě v žádném případě není pravda. Česká republika patří k zemím s vysoce demokratickým přístupem ke kultuře, umění a uměleckému vzdělávání. Žádné elitářství není tedy namístě! Kde jinde v Evropě je tak hustá síť operních divadel s tak nízkým vstupným? Kde jinde v Evropě může dítě v podstatě z kterékoliv rodiny navštěvovat základní uměleckou školu a učit se hrát na hudební nástroj, malovat či tancovat? Která jiná z nových členských zemí EU má tak velké množství digitalizovaných jednosálových kin, v drtivé většině dotovaných městy? Studují snad u nás na univerzitách dějiny umění pouze 9

10 děti ze zámožných rodin, mající za své hoby péči o rodinné sbírky obrazů a soch, jak je tomu v anglosaském světě? Nikoliv! Proto tvrdím, že dělit umění na vysoké a nízké není v naší zemi namístě. Naopak! Toto dělení je třeba překonat. Je třeba se naučit v kreativních průmyslech i v umění více riskovat. Je třeba tvořit s vědomím, že jedno ovlivňuje druhé. Je třeba se zaměřit na výsostnou kvalitu tvořeného obsahu, na jeho aktuálnost, originalitu a také na kvalitní marketing. Musíme se snažit maximálně vytěžit kreativní potenciál, který v Česku díky těmto unikátním podmínkám spočívajícím v naprosté dostupnosti umění a kultury všem máme. Kabáti to nejspíš nebudou, ale třeba se v budoucnu i my dočkáme podobného kreativního exportéra, jakého má nyní Irsko. Na úplný závěr bych se rád ještě podělil o své zkušenosti z dlouholetého starostování Berounu. Jednadvacáté století je bezpochyby stoletím měst. Města dlouhodobě nabývají na významu. Bohatnou a stávají se silnými hráči regionálních a v některých případech i národních ekonomik. Budoucí prosperita však čeká jen ta města, která dokážou udržet své talenty a zároveň dokážou přitáhnout či lépe řečeno přetáhnout talenty odjinud. Města, která budou tolerantní, kulturně rozmanitá a budou svým charakterem výjimečná. Města, která talentům nabídnou nejen práci, ale i kvalitní prostředí pro život a dobré společenské vyžití. Města, která budou inspirovat a budou pozitivně stimulující. Kreativní průmysly mohou být řešením všech těchto výzev. Jenže kreativní průmysly potřebují pro svůj zdravý růst to správné podhoubí, to správné kulturní milieu. Potřebují ve své blízkosti divadla, koncertní síně, knihovny, galerie, cirkusáky, pouliční žongléry, pouliční karikaturisty, barové 10

11 muzikanty Potřebují okolo sebe kvalitní architekturu a prostředí, kde se citlivě a inteligentně urbanisticky plánuje. Pokud jako starosta slavíte takové úspěchy svého města na kulturním poli, prožíváte velkou euforii a zároveň cítíte nesmírnou hrdost. Intuitivně rovněž vnímáte, že stejnou hrdost cítí i vaši kolegové na radnici a především vaši spoluobčané. Najednou víte, že jsou obyvatelé ve vašem městě spokojeni. Že vědí, proč v něm žijí, a že se neodstěhují jinam. Stejně tak můžete doufat, že se mladé talenty po studiích vrátí zpět do rodného města a budou se podílet na jeho budoucím rozkvětu. Takové pocity jsou velmi naplňující. Přál bych si, abychom takových naplňujících pocitů zažívali všichni co nejvíce. MUDr. Jiří Besser promoval v roce 1981 na Fakultě všeobecného lékařství (dnes 1. Lékařská fakulta) Univerzity Karlovy v Praze. Do roku 1991 pracoval jako závodní obvodní stomatolog v Berouně. V roce 1985 dokončil postgraduální studium v oboru stomatologie a v roce 1992 vybudoval soukromou stomatologickou praxi s laboratoří, stal se podnikatelem v různých oborech. V listopadu 1994 byl poprvé zvolen starostou Berouna. V této funkci působil čtyři volební období. Do zastupitelstva města vždy kandidoval jako nezávislý, na kandidátce Nezávislí Berouňáci ČSNS. Byl a je činný v různých sportovních sdruženích. Na jaře roku 2010 byl Jiří Besser na kandidátce TOP 09 s podporou hnutí Starostové a nezávislí zvolen poslancem Parlamentu ČR a v červenci téhož roku byl jmenován do funkce ministra kultury. Odkazy: Dámy a pánové, děkuji za pozornost. 11

12 Martin Smith Ingenious Media, West Bridge Consulting, Velká Británie Kulturní kapitál, investice a kreativní ekonomika: pohled ze soukromého sektoru Těší mne, že jsem tu dnes s vámi, a jsem vděčný Britské radě za pozvání k účasti na dnešní důležité diskusi. Naše země pojí dlouholeté přátelství. Dne 13. listopadu 1940, v době těch dlouhých temných dnů, prezident Československa v exilu dr. Edvard Beneš přijel se šesti příbuznými a členy své kanceláře a se dvěma prezidentskými strážemi do domu zvaného The Abbey v malé buckinghamshirské vesnici Aston Abbotts. Zůstali tam až do návratu exilové české vlády do Prahy v květnu Jeden z mých bratrů bydlí se svojí rodinou v Aston Abbotts a starší vesničané dodnes mluví o svých českých přátelích. Ještě jedna osobní vzpomínka: když jsem poprvé přijel do Prahy, abych pracoval na krátké misi pro České dráhy a Odborové sdružení železničářů. Zdá se mi, že jsem vypil trochu příliš slivovice na konci závěrečné večeře! Od té doby jsem se vrátil do České republiky několikrát někdy pracovně, ale častěji jako turista zaměřený na poznávání kultury. Ve Vysoké jsem chodil po stopách Antonína Dvořáka, byl jsem v Karlových Varech, abych si užil lázní. Bohužel se mi ještě nepoštěstilo, abych se tam zúčastnil filmového festivalu, ale jednou se mi to povede. Stále si živě pamatuji, kdy jsem poprvé uslyšel úžasnou Janáčkovu Sinfoniettu v nahrávce ze 60. let od Supraphonu. V tu dobu jsem byl studentem v Cambridge. Tyto kulturní zážitky přetrvávají po celý život, a jsem proto dvojnásobně rád, že mám tuto možnost přispět do dnešní diskuse. 12

13 Budu mluvit o kreativním průmyslu a kreativní ekonomice. Tyto koncepty jsou komplexní a relativně nové. Je třeba přijmout mnohé vzájemně se překrývající úhly pohledu. Mohlo by proto být užitečné, kdybych předložil strukturu a směřování svých poznámek. Začnu krátkou analýzou kulturního kontextu a kontextu ekonomické politiky. Následně vysvětlím, proč si myslím, že existuje velká globální příležitost pro ty podnikatele a ty vlády, které mají společnou vizi a odhodlání se toho chopit. Poté vyjmenuji některé výzvy spojené s úspěšným investováním do kreativních statků, a to hlavně z hlediska soukromých investorů. Abychom se dostali od teorie k praxi, převyprávím vám několik málo úspěšných příkladů ze Spojeného království a připomenu jeden spektakulární nezdar. Následně nabídnu několik myšlenek týkajících se procesu, kterým musí političtí činitele projít při tvorbě úspěšné národní strategie, a podtrhnu některá rozhodnutí, jež je nutno učinit. Nakonec předložím několik praktických návrhů k zamýšlení zde v České republice. Pokusím se zvládnout vše do 30 minut, což bude samo o sobě výzvou. Co je kreativní ekonomika? Stručně řečeno (a nedávno to potvrdila rozsáhlá zpráva Organizace spojených národů o globální kreativní ekonomice) není žádná universální shoda na definicích na tom, kde by se přesně měly stanovit meze. Střetáváme se s několika opravdovými problémy při pokusu o zařazení a systematizaci určitých ekonomických kategorií, které byly tradičně brány jako oddělené a které musí zahrnout pojmy na první pohled tak protichůdné jako umění a obchod nebo kultura a průmysl. Tento problém není zcela nový. Podobné napětí a nejasnosti se bezpochyby 13

14 vyskytovaly, když velký mecenáš umění Rudolf II. panoval na Pražském hradě a Mozart připravoval premiéru Dona Giovanniho ve Stavovském divadle v roce Umění a penězům nebylo spolu v jedné posteli nikdy moc pohodlně bylo to jedno z vedlejších témat skvělého filmu Miloše Formana Amadeus, ale vždy spolu v té jedné posteli byly. V nedávné době se několik faktorů zkombinovalo, a tím se věci pro politické činitele zkomplikovaly. K nejdůležitějším z nich patří zvyšující se úroveň disponibilního příjmu, globalizace, deindustrializace, hromadná konzumace kultury a zábavy, změny v chování spotřebitelů vyvolávané technologiemi a rychle se měnícími obchodní modely v napjaté době, kterou Joseph Schumpeter, ekonom narozený na Moravě, v dřívějším kontextu popsal jako kreativní destrukci. Máme k dispozici několik konceptuálních modelů, které nám mohou pomoci pokusit se pochopit, co je vlastně kreativní ekonomika. Nejjednoduššímu se obvykle říká model DCMS klasifikace 13 podsektorů kreativního průmyslu použitá ke zmapování těch aktivit, které mají svůj původ v osobní tvořivosti, schopnosti a talentu a které mají potenciál tvořit bohatství a pracovní místa díky rozvoji a zužitkování duševního vlastnictví. Tato klasifikace, vytvořená v roce 1998 Ministerstvem pro média, kulturu a sport (Department for Media, Culture and Sport) ve Spojeném království, se hojně rozšířila po celém světě. Další běžně používaný, ale sofistikovanější analytický nástroj využívá představy systému paprskovitě se rozbíhajících soustředných kruhů. Uprostřed se nacházejí výtvarní a výkonní umělci a tvůrci spisovatelé, režiséři, skladatelé, tanečníci a další 14

15 umělci, kteří zabydlují tu část ekonomie, kterou nejvíce ztělesňuje kulturní hodnota ve vztahu k hodnotě obchodní. Dále od tohoto jádra nacházíme takzvaný kulturní průmysl vydavatele, divadla, muzea a galerie, televizní a rozhlasové společnosti, výrobce počítačových her a filmové produkce, kde se umění hlasitěji střetává s obchodem a vyjádřením obchodní hodnoty než uprostřed. Ve třetím, vnějším, kruhu nacházíme kreativní průmysly například architekturu, softwarové služby, design, reklamu a módu, u nichž kulturní obsah zůstává základním faktorem výroby, ale kulturní hodnota je všeobecně vnímaná jako druhořadá v porovnání s hodnotou obchodní. Tento model je poučný, ale rozhodně ne dokonalý. Například umělci, režiséři a technici v praxi mají tendenci se pohybovat napříč těmito mezemi imaginárních kruhů mezi dotovanými a nedotovanými aktivitami a mezi protínajícími se kreativními médii. Další, velmi odlišný model byl vyvinutý ve Spojeném království organizací nazvanou Technology Strategy Board a má ukázat, kde se nacházejí určité formy umění v kreativním procesu s ohledem na jejich vztah k technologickým inovacím. Ale opět má tento model k dokonalosti daleko: například muzea a galerie používají čím dál více digitální technologie, aby umožnily širší přístup ke svým kolekcím. Mezitím Organizace spojených národů (UNCTAD Konference OSN o obchodu a rozvoji) navrhla ještě další klasifikaci na základě čtyř širokých kategorií: dědictví (včetně archeologických nalezišť a řemesel), umění (včetně výtvarného umění a tvorby výkonných umělců), média (včetně vydavatelství, kinematografie a televize) a to, čemu 15

16 se říká funkční tvorba (včetně designu, nových médií a reklamy). Vlastně žádný z těchto modelů není zvláště užitečný z hlediska soukromých investorů, a to z důvodů, ke kterým se vrátím později, přestože všechny nabízejí prospěšné pohledy. Takže otočme list. Ale než to udělám, ještě rychle poznamenám pro ty z vás, které by lákalo zabývat se těmito koncepčními věcmi, že existuje vynikající krátký úvod do tohoto tématu od Johna Newbigina, vydaný loni Britskou radou. Globální kontext: výzva a příležitost Proč je vůbec něco z toho důležité? Odpověď: protože existuje rozvíjející se globální trh pro kulturní zboží a služby. Jednoduše řečeno, všechny země mají příležitost vzít si větší krajíc globálního koláče koláče, který roste, a to zdůrazňuji. Nejedná se o hru s nulovým součtem. Důkaz tohoto tvrzení se nachází v dokumentu nazvaném Zpráva o kreativní ekonomice 2010 (Creative Economy Report 2010) zveřejněném před několika měsíci organizací UNCTAD. Tato zpráva obsahuje pozoruhodný soubor statistik, který ukazuje, že v roce 2008, kdy byl zaznamenán propad mezinárodního obchodu cca o 12 % kvůli finanční krizi a opadávající globální poptávce, světový vývoz kreativního zboží a služeb nadále rostl. Toho roku celkový vývoz dosáhl 592 miliard dolarů více než dvojnásobné úrovně oproti roku 2002, což ukazuje na roční tempo růstu ne menší než 14 % po dobu šesti let. Je to ohromující číslo, ale jenom potvrzuje náznaky obsažené v předchozí zprávě organizace UNCTAD zveřejněné v roce Nemáme žádné statistiky za rok 2009, kdy hodně vyspělých ekonomik zůstalo v hlubokém šoku. Je také pravda, že velká část světového obchodu v tomto 16

17 sektoru je vysvětlena prudkým zvýšením obchodu mezi jižními rozvojovými zeměmi a dalšími jižními zeměmi takzvaného obchodu Jih-jih. Tam bylo tempo růstu 20 % za stejné období. Je nicméně jasné, že zde vidíme významný trend nabízející příležitosti všem, kteří se jich chopí. Vysvětluje to, proč země, jako jsou Čína, Singapur, Tchaj-wan a Malajsie, investují tak obrovské sumy, aby zvětšily své možnosti v kreativním podnikání. Spatřily v něm budoucnost. Přestože se nejprudší růst nachází na jihu, potenciál růstu je vidět na všech trzích, včetně těch evropských. Je to důvod, proč Ředitelství vzdělávání a kultury Evropské komise zveřejnilo loni svou Zelenou knihu o Kulturních a tvůrčích odvětvích ve snaze najít názory na to, jak nejlépe využít tento potenciál v rámci 27 členů Evropské unie. Pro účely dnešního setkání proto zkoušková otázka, jestli to tak mohu vyjádřit, zní: Jak zvětší Česká republika svůj podíl na globálním kreativním ekonomickém koláči? Nyní se tedy obrátím k některým tématům, které jsou relevantní k zodpovězení této otázky, počínaje investiční výzvou. Vyvíjení kreativních aktiv: investiční výzva Kulturní a kreativní aktiva se tvoří jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru. Většině evropských zemí na rozdíl od Spojených států prospěla dlouholetá tradice štědrého státního financování umění a kultury včetně památek, kinematografie, televize a dokonce beletrie. Nicméně v důsledku finanční krize velká část tohoto financování byla omezena (vyjma Francie, kde vzrostla, což je zajímavé). Většina evropských zemí obecně nemá tradici v investování soukromého sektoru do kulturních statků v širším slova smyslu. Nenacházíte zde banky specializované na zábavu a kreativní 17

18 průmysl nebo specializované fondy rizikového kapitálu vybavené k tomu, aby investovaly do nových médií a kreativních podniků. Na mysl mi přicházejí jen dvě výjimky pro celou EU. Jak zkušení podnikatelé, tak rizikový kapitál jsou zpravidla v oblasti kreativního průmyslu nedostatkovým zbožím. Je to částečně dáno historií a vštěpenými kulturními postoji, ale existuje též objektivní problém pro investory. Nechme stranou kulturní nemovité statky, čímž myslím například muzea, divadla a knihovny, tedy aktiva, která jsou obvykle charakterizovaná ekonomy jako veřejný majetek a kde investice historicky pocházely buď od bohatých filantropů, nebo od daňového poplatníka. Většina kreativních statků je nehmotných (kniha, film, videohra, písnička) a nemůže být finančně ohodnocena dřív, než veřejnost svůj verdikt pronese. Toto riziko má tendenci odstrašovat většinu finančníků a účetních, kteří jsou zvyklí na hmotná aktiva. Oblast kultury a zábavy v nejširším komerčním smyslu je odvětvím hitů a propadáků odvětvím, ve kterém je více zásahů vedle než do černého. Kinematografie je toho nejextrémnějším příkladem: drtivá většina filmů je prodělečných, ale totéž je v hrubých rysech pravdou i v hudebním průmyslu, zejména v hudebním divadle. Ve zkratce je kreativní podnikání velmi rizikovou aktivitou z hlediska investora. Vysvětluje to, proč je tak málo specializovaného rizikového kapitálu na všech evropských trzích. Rovněž to napomáhá vysvětlení, proč je drtivá většina kreativních podniků tak malá a má nanejvýš dva nebo tři zaměstnance. Většinou dlouhodobě prosperují jen podniky, které jsou schopné vyvíjet ten druh udržitelnosti, jež přichází se škálou Vivendi ve Francii a Bertelsmann v Německu toho jsou nápadnými příklady. 18

19 Je jasné, že úspěšné kreativní ekonomiky budoucnosti budou potřebovat nové způsoby k zapojení veřejných a soukromých investic. Veřejný sektor zůstane nesmírně důležitý pro zajišťování určitých typů infrastruktury jak kulturních, tak ekonomických. Ale v rychle se měnící digitální a globálně soutěživé době velká část dynamiky sektoru bude muset přicházet od inovativních, podnikavě vedených podniků s kreativním obsahem a distribucí. Je též jasné, že mnohé z těchto podniků budou v podstatě mediální společnosti soutěžící na spotřebitelských trzích, úspěšné nebo propadající se především na základě jejich schopnosti vytvářet, kupovat a prodávat podmanivý obsah. Tato proměna se už dostává přes tradiční kulturní mezníky. Progresivní operní soubory jako Metropolitan v New Yorku a Royal Opera House v Londýně jsou již fakticky v mediálním podnikání, když zajišťují dálkové přenosy svých představení pro úzký okruh diváků, stejně jako rostoucí počet muzeí a galerií umění. Před třemi lety byla Dickovi Parsonsovi, v tu dobu ještě generálnímu řediteli Time Warner, jež je druhým největším zábavným koncernem na světě, položena otázka, co by se jeho společnosti líbilo v budoucnu. Odpověděl: Představte si tisíc kýblů na podlaze a každý z nich chytá kapičky příjmů. Tak bude vypadat Time Warner v budoucnu. To je hluboce důležitý poznatek. Představuje ohromné výzvy jak pro politické činitele, tak pro podnikatele. Ale než se pokusím o zmapování těchto výzev, myslel jsem si, že by mohlo být přínosné strávit pár minut vyprávěním o několika úspěšných příkladech ze Spojeného království příkladů jak z veřejného, tak ze soukromého sektoru. 19

20 Čtyři úspěšné příklady ze Spojeného království a jedno velké fiasko! Londýnský festival designu Festivaly nejsou samozřejmě novinkou, obzvláště ve světě hudby myslím, že se nemýlím, když řeknu, že nádherný mezinárodní festival hudby Pražské jaro se zrodil roku Ale paleta, škála a kreativní ambice mezinárodních festivalů se radikálně změnily během posledních let stejně jako jejich dopad na další oblasti ekonomiky. Londýnský festival designu, jehož život začal teprve před osmi lety v roce 2003, je ohromným úspěchem. Už byl napodoben 70 dalšími městy po celém světě, včetně Pekingu, který bude pořádat svůj první festival designu letos. Loňský festival v Londýně navštívilo závratných lidí. Festival designu je zároveň kulturní a komerční událostí a má okolo 80 partnerských organizací po celém světě. Program má velký rozsah od předních mezinárodních výstav k debatám a seminářům, od uvedení výrobků na trh k recepcím, soukromým promítáním a prohlídkám výstav až k večírkům. Většina událostí je bezplatných. Festival je financován kombinací veřejných a soukromých zdrojů. Vědoma si jeho ekonomického významu, Londýnská agentura rozvoje (London Development Agency) financuje festival granty od jeho počátku, ale zhruba 60 % financí pochází ze soukromého sektoru formou sponzorování projektů festivalu, doprovázeného paletou festivalových výrobků a služeb, které jsou nabízeny po celý rok. Galerie Tate Modern Tate Modern je muzeum věnované mezinárodnímu modernímu (od roku 1900) a současnému umění. Dříve to bývala elektrárna Bankside poválečná průmyslová budova uzavřená v roce 1981 a pak prázdná po dobu 20 let. Byla přestavěna podle plánů nakreslených 20

průmyslů v ČR a zahraničí

průmyslů v ČR a zahraničí Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR a zahraničí Odborný seminář Vymezení kulturních a kreativních průmyslů v ČR Martin Cikánek Ministerstvo kultury 30. 5. 2012 www.kreativniprumysly.cz schéma

Více

Úvodní slovo. Václav Jehlička, ministr kultury ČR

Úvodní slovo. Václav Jehlička, ministr kultury ČR Úvodní slovo Zaměření této ministerské konference bylo inspirováno Evropským rokem kreativity a inovací a zároveň 20. výročím pádu železné opony. Jejím cílem bylo přispět k jiné kvalitě vnímání tvořivosti

Více

Podpora kultury na úrovni EU Kulturní a kreativní průmysly. Eva Žáková

Podpora kultury na úrovni EU Kulturní a kreativní průmysly. Eva Žáková Podpora kultury na úrovni EU Kulturní a kreativní průmysly Eva Žáková EU a kultura čl. 167 Lisabonské smlouvy podpora kultury do agendy EU začleněna v rámci Maastrichtské smlouvy (1992) podpora kultury

Více

Pro koho je studie ekonomického dopadu vhodná?

Pro koho je studie ekonomického dopadu vhodná? Pro koho je studie ekonomického dopadu vhodná? Ekonomické dopady generuje každá organizace i každý jednotlivec, lze je tedy spočítat pro jakýkoli subjekt. Ve světě bývají studie ekonomického dopadu zpracovávány

Více

Hudební festivaly přináší státu dvakrát více než činí státní dotace

Hudební festivaly přináší státu dvakrát více než činí státní dotace Hudební festivaly přináší státu dvakrát více než činí státní dotace Díky deseti hudebním festivalům, členům Asociaci hudebních festivalů České republiky, utratili návštěvníci v městech konání festivalů

Více

...Budiž světlo! Světlo či tma? Budoucnost kulturních a kreativních odvětví v ČR: Strategická podpora

...Budiž světlo! Světlo či tma? Budoucnost kulturních a kreativních odvětví v ČR: Strategická podpora Strategická podpora a potřeby KKP Budoucnost kulturních a kreativních odvětví v ČR: Světlo či tma?...budiž světlo! Praha, 26. 6. 2013 Eva Žáková Institut umění Divadelní ústav Účet kultury Trojsektorová

Více

MAPOVÁNÍ KULTURNÍCH A KREATIVNÍCH PRŮMYSLŮ

MAPOVÁNÍ KULTURNÍCH A KREATIVNÍCH PRŮMYSLŮ MAPOVÁNÍ KULTURNÍCH A KREATIVNÍCH PRŮMYSLŮ Markéta Dubová, ONplan lab, s.r.o. Olomouc, 9. září 2015 CO JSOU KKP? CO JSOU KKP? KULTURNÍ SEKTOR KULTURNÍ ODVĚTVÍ KREATIVNÍ ODVĚTVÍ Scénická umění Výtvarná

Více

Příští výrobní revoluce příležitost nebo hrozba?

Příští výrobní revoluce příležitost nebo hrozba? Příští výrobní revoluce příležitost nebo hrozba? Martin Bunček Místopředseda TA ČR Technologická agentura ČR 24. 3. 2015 ČR je jedna z nejindustrializovanějších zemí Podíl zpracovatelského průmyslu na

Více

Ekonomika kreativních a kulturních průmyslů

Ekonomika kreativních a kulturních průmyslů Ekonomika kreativních a kulturních průmyslů Doba nové ekonomiky - šíření informačních a komunikačních technologií - rostoucí význam globálního trhu - rostoucí význam lidského kapitálu a vzdělaných pracovníků

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz

Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Ročenka konkurenceschopnosti 2006-2007 Růst a stabilita Globalizace Konkurenceschopnost Institucionální

Více

5776/17 el/mv/lk 1 DG G 3 C

5776/17 el/mv/lk 1 DG G 3 C Rada Evropské unie Brusel 10. února 2017 (OR. en) 5776/17 IND 18 MI 82 COMPET 58 FISC 27 PI 9 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Předsednictví Výbor stálých zástupců / Rada Příprava zasedání Rady

Více

Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu

Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu Prezentace pro klíčové představitele Dostat se o úroveň výše RIS JMK je založena na existenci regionálního inovačního ekosystému Regionální

Více

Hospodářský vývoj a Průmysl 4.0

Hospodářský vývoj a Průmysl 4.0 Hospodářský vývoj a Průmysl.0. listopadu 201 ŠKODA AUTO Vysoká škola Hospodářský vývoj a Průmysl.0 Makroekonomický rámec Česká ekonomika v roce 201 meziročně vzrostla o 2 % V roce 201 dynamika hospodářského

Více

průmysly HUDBA Studie o sociálně ekonomickém potenciálu kulturních a kreativních průmyslů v České republice Lenka Dohnalová 2010 návrh

průmysly HUDBA Studie o sociálně ekonomickém potenciálu kulturních a kreativních průmyslů v České republice Lenka Dohnalová 2010 návrh Kulturní a kreativní průmysly v České republice Přehled o stavu jednotlivých odvětví (architektura, design, reklama, film, hudba, knihy a tisk, scénická umění, trh s uměním, TV a rozhlas, videohry, kulturní

Více

Úřad vlády České republiky

Úřad vlády České republiky SEKCE MÍSTOPŘEDSEDY VLÁDY PRO VĚDU, VÝZKUM A INOVACE Úřad vlády České republiky Pavel Bělobrádek místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace a předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace Věda není náklad,

Více

Sestry: Hybná síla změn. Zásadní zdroj pro zdraví

Sestry: Hybná síla změn. Zásadní zdroj pro zdraví Balíček ICN Sestry: Hybná síla změn. Zásadní zdroj pro zdraví Michaela Hofštetrová Knotková Obsah: Kapitola 1: Úvod Kapitola 2: Celkový pohled Kapitola 3: Plánování pracovní síly Kapitola 4: Měření pracovní

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

Zpráva o Digitální cestě k prosperitě

Zpráva o Digitální cestě k prosperitě Zpráva o Digitální cestě k prosperitě Milena Tvrdíková Milena Tvrdíková Katedra aplikované informatiky, VŠB- Technická Univerzita Ostrava Sokolská třída 33. 701 21Ostrava 1 milena.tvrdikova@vsb.cz Ve vyspělých

Více

Možnosti podpory KULTURNÍCH. PRŮMYSLŮ v ČR. a KREATIVNÍCH. Eva Žáková INSTITUT UMĚNÍ 26. 9. 2012. www.kreativniprumysly.cz

Možnosti podpory KULTURNÍCH. PRŮMYSLŮ v ČR. a KREATIVNÍCH. Eva Žáková INSTITUT UMĚNÍ 26. 9. 2012. www.kreativniprumysly.cz Možnosti podpory KULTURNÍCH a KREATIVNÍCH PRŮMYSLŮ v ČR Eva Žáková INSTITUT UMĚNÍ 26. 9. 2012 www.kreativniprumysly.cz PUBLIKACE KULTURNÍ A KREATIVNÍ PRŮMYSLY V ČR Malý domácí trh Menšinový jazyk NEDOSTATEČNÁ

Více

Příklady ze zahraničí / Eva Žáková

Příklady ze zahraničí / Eva Žáková Příklady ze zahraničí / Eva Žáková Slovensko Portugalsko Polsko Creative Industry Forum (CIF) Slovensko Členové: zastřešující organizace jednotlivých KKP o Asociace: Asociacia vysielatelov, Klub reklamnych

Více

Rada se tedy vyzývá, aby přijala tyto závěry na základě znění v příloze této poznámky.

Rada se tedy vyzývá, aby přijala tyto závěry na základě znění v příloze této poznámky. RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 29. dubna 2010 (30.04) (OR. en) 8800/10 CULT 34 SOC 277 REGIO 34 FSTR 25 POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Rada Č. předchozího dokumentu: 8263/10 CULT

Více

Program OMEGA a KREATIVNÍ EKONOMIKA. 17.1. 2014 od 13:00 hod

Program OMEGA a KREATIVNÍ EKONOMIKA. 17.1. 2014 od 13:00 hod Program OMEGA a KREATIVNÍ EKONOMIKA 17.1. 2014 od 13:00 hod Systém podpory VaVaI v ČR Organizační struktura Předsedkyně Výzkumná rada Předsednictvo Kontrolní rada Kancelář Oddělení strategií a analýz Oddělení

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

KONFERENCE SENIOR LIVING 2006-2011

KONFERENCE SENIOR LIVING 2006-2011 KONFERENCE SENIOR LIVING 2006-2011 Odborná konference SENIOR LIVING se jako jediná v České republice věnovala problematice bydlení seniorů. Stěžejními tématy konference je bydlení a kvalita života seniorů

Více

Konkurenceschopnost České republiky roste. Zůstává ale spíše montovnou

Konkurenceschopnost České republiky roste. Zůstává ale spíše montovnou Konkurenceschopnost České republiky roste. Zůstává ale spíše montovnou Česká republika se letos v žebříčku globální konkurenceschopnosti Světového ekonomického fóra umístila na 31. místě ze 140 ekonomik

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

Mapování kulturních a kreativních průmyslů v Olomouci. Radek Palaščák, 9. 12. 2015, úsek vnějších vztahů, Rektorát Univerzity Palackého

Mapování kulturních a kreativních průmyslů v Olomouci. Radek Palaščák, 9. 12. 2015, úsek vnějších vztahů, Rektorát Univerzity Palackého Mapování kulturních a kreativních průmyslů v Olomouci podnět k mapovaní oblasti vzešel z univerzitního prostředí: dojednána podpora a spolupráce s politickou reprezentací města i magistrátními odbory zejm.

Více

Jak na úřad a partnery města?

Jak na úřad a partnery města? PODZIMNÍ ŠKOLA NSZM ČR 5. 7. listopadu 2008, Hodonín ŠKOLA ZDRAVÝCH MĚST INSPIRACE PRO VÁS finance, osvědčená praxe, novinky 5. 11. 2008 diskusní workshop Jak na úřad a partnery města? Podnikatelé ukázky

Více

SPONZORSKÝ BALÍČEK ROK 2015 SEMINÁŘE

SPONZORSKÝ BALÍČEK ROK 2015 SEMINÁŘE SEMINÁŘE Semináře jsou pravidelné vzdělávací programy, které se konají každý třetí čtvrtek v měsíci v dopoledních hodinách a nabízí jedinečný pohled do problematiky a praxe šetrného stavebnictví v České

Více

Podpora podnikání v České republice

Podpora podnikání v České republice Podpora podnikání v České republice MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU Podpora podnikání v České republice 2006 OBSAH Úvod......9 A. VŠEOBECNÉ PODPORY 1. Podpora malých a středních podniků.........13 Programy

Více

Internetové stránky o EU. Oficiální informace o EU Portál EUROPA: http://europa.eu/index_cs.htm

Internetové stránky o EU. Oficiální informace o EU Portál EUROPA: http://europa.eu/index_cs.htm Internetové stránky o EU Oficiální informace o EU Portál EUROPA: http://europa.eu/index_cs.htm Řídící instituce Evropské unie Evropská komise: http://ec.europa.eu/index_cs.htm Evropský parlament: http://www.europarl.europa.eu/portal/cs

Více

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE Moravskoslezský kraj se vyznačuje silným potenciálem v oblasti výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Je to dáno existencí

Více

Synergie mezi Operačními programy z pohledu Evropské komise

Synergie mezi Operačními programy z pohledu Evropské komise Synergie mezi Operačními programy z pohledu Evropské komise Evropská Komise Generální ředitelství pro Regionální politiku jednotka Česká republika denisa.perrin@ec.europa.eu Proč synergie? Proč synergie?

Více

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ - ŘÍJEN 2010 Zveřejněno: 25. 10. 2010 Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury Definovat priority

Více

OPEN DAYS 2009 LOCAL EVENTS ČESKÁ REPUBLIKA CZECH REPUBLIC. Partnerství

OPEN DAYS 2009 LOCAL EVENTS ČESKÁ REPUBLIKA CZECH REPUBLIC. Partnerství OPEN DAYS 2009 LOCAL EVENTS ČESKÁ REPUBLIKA CZECH REPUBLIC Partnerství 1 INDEX Středočeský kraj...3 Olomoucký kraj...4 Plzeňský kraj...5 Zlínský kraj...6 2 Středočeský kraj (Regional Partnership on Transition

Více

Balíček ICN. Michaela Hofštetrová Knotková

Balíček ICN. Michaela Hofštetrová Knotková Balíček ICN Michaela Hofštetrová Knotková Obsah: Kapitola 1: Úvod Kapitola 2: Celkový pohled Kapitola 3: Plánování pracovní síly Kapitola 4: Měření pracovní zátěže sester Kapitola 5: Důležitost pracovního

Více

Národní nanotechnologický

Národní nanotechnologický Národní nanotechnologický program (NNP) Zdůvodnění potřebnosti a přínosu NNP pro VaV i výrobu v oblasti nanotechnologií v České republice. 30. 3. 2010 Příprava NNP Příprava národního nanotechnologického

Více

Plzeň Evropské hlavní město kultury 2015 a regionální spolupráce

Plzeň Evropské hlavní město kultury 2015 a regionální spolupráce Plzeň Evropské hlavní město kultury 2015 a regionální spolupráce XIII. volební sněm Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje 8. dubna 2011 1 1. Evropské hlavní město kultury 2. Regionální spolupráce 2 1 26.7.2011

Více

Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města

Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města 5/3/2013 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D. Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města Kolik zbývá čerpat prostředků ERDF v ROP SČ ERDF (kurz: 24,50 Kč/Euro) Doprava Cestovní ruch Integrovaný rozvoj území

Více

Praktické zkušenosti s klastrováním v českém nábytkářství. Ing. Radek Brychta předseda Klastru českých nábytkářů

Praktické zkušenosti s klastrováním v českém nábytkářství. Ing. Radek Brychta předseda Klastru českých nábytkářů Praktické zkušenosti s klastrováním v českém nábytkářství Ing. Radek Brychta předseda Klastru českých nábytkářů Potřebujeme hledat nové způsoby podpory českého nábytkářství? Jaká je kondice českého nábytkářského

Více

Brusel 6. listopadu 2013 (OR. en) RADA EVROPSKÉ UNIE 15591/13 EDUC 414 AUDIO 106 TELECOM 279 PI 147 RECH 494

Brusel 6. listopadu 2013 (OR. en) RADA EVROPSKÉ UNIE 15591/13 EDUC 414 AUDIO 106 TELECOM 279 PI 147 RECH 494 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 6. listopadu 2013 (OR. en) 15591/13 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Generální sekretariát Rady Výbor stálých zástupců (část I) / Rada EDUC 414 AUDIO 106 TELECOM 279 PI 147 RECH

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

Projekt. Udržitelné podnikání

Projekt. Udržitelné podnikání Projekt Udržitelné podnikání Podnikatelská aktivita v ČR a PL Jak ji měřit? Jak porovnávat? Např. Světová banka sestavuje každoročně žebříček Doing Business zaměřující se na podmínky k podnikání (dostupné

Více

S3 STRATEGIE STŘEDOČESKÉHO KRAJE

S3 STRATEGIE STŘEDOČESKÉHO KRAJE S3 STRATEGIE STŘEDOČESKÉHO KRAJE PhDr. Mgr. Ivo Říha S3 manažer pro Středočeský kraj Praha, 17. října 2013 Co je S3 (RIS3)? = strategie systémové podpory inovačního podnikání a konkurenceschopnosti kraje

Více

Czech Design Week 2015 info@czechdesignweek.cz www.czechdesignweek.cz facebook.com/czechdesignweek

Czech Design Week 2015 info@czechdesignweek.cz www.czechdesignweek.cz facebook.com/czechdesignweek Czech Design Week O projektu: Festival chce založit tradici mezinárodně pojaté přehlídky designu, tedy propojení Prahy, českých regionů a zahraničí. Nepůjde jen o klasickou výstavu, ale zároveň o vytvoření

Více

Znalostně založené podnikání

Znalostně založené podnikání Znalostně založené podnikání Michal Beneš CES VŠEM www.cesvsem.cz Firma a konkurenční prostředí 13. 14. března 2008, Brno 1 Význam podnikání Transfer znalostí z organizace produkující znalosti do organizace,

Více

Zápis I. jednání Pracovní skupiny Ekonomika a podnikání

Zápis I. jednání Pracovní skupiny Ekonomika a podnikání Zápis I. jednání Pracovní skupiny Ekonomika a podnikání Dne: 16. ledna 2014, zasedací místnost zastupitelstva města, Městský úřad Kopřivnice Přítomni: dle prezenční listiny Příloha č. 2 1/1 Úvodní slovo

Více

RNDr. I. Dvořák, CSc PGCertKT(Open) České Budějovice 7. října 2011

RNDr. I. Dvořák, CSc PGCertKT(Open) České Budějovice 7. října 2011 TTM v regionech Odborná náplň kurzu TTM-J Úvodní seminář kurzu TTM-J RNDr. I. Dvořák, CSc PGCertKT(Open) České Budějovice 7. října 2011 Cíl vzdělávacího modulu TTM-J Cílem tohoto úvodního vzdělávacího

Více

Regionální inovační strategie RIS3

Regionální inovační strategie RIS3 Jihočeský kraj Rozloha: 10 056 m2 (12 % rozlohy ČR) Počet obyvatel: 637 tisíc (nejnižší hustota zasídlení) Důležitá centra: Č. Budějovice, Tábor, Písek, Strakonice, Jindřichův Hradec Výhodná geografická

Více

Zřizovací listina. státní příspěvkové organizace NÁRODNÍ INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ STŘEDISKO PRO KULTURU

Zřizovací listina. státní příspěvkové organizace NÁRODNÍ INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ STŘEDISKO PRO KULTURU Č.j. 52761/2013 Zřizovací listina státní příspěvkové organizace NÁRODNÍ INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ STŘEDISKO PRO KULTURU Ministerstvo kultury České republiky vydává podle 3 zákona č. 203/2006 Sb., o některých

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ VZDĚLÁVÁNÍ V EU A ČR

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ VZDĚLÁVÁNÍ V EU A ČR Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 VZDĚLÁVÁNÍ V EU A ČR 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Vzdělávání v EU a ČR

Více

PROJEKT ROMA Česká republika Karviná. Sdružení Romů Severní Moravy

PROJEKT ROMA Česká republika Karviná. Sdružení Romů Severní Moravy PROJEKT ROMA Česká republika Karviná Sdružení Romů Severní Moravy 1 AKTIVITY V RÁMCI PROJEKTU Průběžné aktivity pro děti: Volnočasové aktivity pro děti a mláděž (zvláště z cílové skupiny) kroužky: počítačový,

Více

1. Komise přijala dne 8. dubna 2014 sdělení o rámci pro činnost z Hjógo na období po roce 2015: Řízením rizik k dosažení odolnosti 1

1. Komise přijala dne 8. dubna 2014 sdělení o rámci pro činnost z Hjógo na období po roce 2015: Řízením rizik k dosažení odolnosti 1 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 16. května 2014 (19.05) (OR. en) 9884/14 PROCIV 44 COHAFA 52 DEVGEN 127 ENV 452 ONU 59 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Generální sekretariát Příjemce: Výbor stálých zástupců /

Více

Enterprise Europe Network

Enterprise Europe Network Enterprise Europe Network v České republice Ing. Daniela Váchová Financování pro malé a střední podniky 20.května 2008 Praha Základní informace Výzva EK v Rámcovém programu pro konkurenceschopnost a inovace

Více

A. Transfer technologií

A. Transfer technologií A. Transfer technologií Ověření / zdroj informace Potřeba / cílový stav Absence cílené politiky pro podporu inovací Absence vhodných programů pro podporu inovativního malého a středního podnikání (nedostatečná

Více

Projekt BRIS a jeho přínos Zahajovací konference projektu RIS Zlínského kraje

Projekt BRIS a jeho přínos Zahajovací konference projektu RIS Zlínského kraje Projekt BRIS a jeho přínos Zahajovací konference projektu RIS Zlínského kraje Ing. Daniela Váchová Technologické centrum AV ČR, Praha BRIS - info v Bohemian Regional Innovation Strategy v Hlavní cíl -

Více

1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění... 17

1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění... 17 Předmluva................................................. 15 1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění.....................................

Více

Co je nový program EU pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků? Ing. Tomáš Skuček 30. září 2014

Co je nový program EU pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků? Ing. Tomáš Skuček 30. září 2014 Co je nový program EU pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků? Ing. Tomáš Skuček 30. září 2014 Podpora politik k dosažení cíle: Národní přímá opatření jednotlivé členské státy Strukturální

Více

TV POŘAD SRDCE REGIONU

TV POŘAD SRDCE REGIONU TV POŘAD LIBERECKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ STŘEDOČESKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ KRAJ VYSOČINA JIHOČESKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ

Více

Vize kulturního a kreativního Brna v roce Stůl č. 2

Vize kulturního a kreativního Brna v roce Stůl č. 2 Vize kulturního a kreativního Brna v roce 2030 Následujících 11 vizí je výsledkem společné práce na třetím setkání Brněnského kulturního parlamentu dne 8.6. 2016. Setkání se zúčastnilo 105 zástupců a zástupkyň

Více

(Informace) RADA. Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních (2006/C 297/01) 3.

(Informace) RADA. Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních (2006/C 297/01) 3. 7.12.2006 C 297/1 I (Informace) RADA Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních záznamů (2006/C 297/01) RADA EVROPSKÉ UNIE, Berouc v úvahu, že:

Více

CzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

CzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost CzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Důraz na rozvojové podpory + počátek inovační podpory OPPI

Více

Globální finanční krize je u konce. Čeká nás hospodářský rozmach

Globální finanční krize je u konce. Čeká nás hospodářský rozmach Globální finanční krize je u konce. Čeká nás hospodářský rozmach Praha 14. února 2014 Globální finanční krize je nyní v podstatě u konce a víceletý hospodářský rozmach právě začíná. Tímto závěrem podtrhl

Více

Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu

Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu Praha, 17. září 2015 MPO, podpora podnikání a tzv. Junckerův balíček MPO je dlouhodobě hlavním podporovatelem českého průmyslu a inovací

Více

Česko podnikavé, kreativní a přitažlivé pro talenty a peníze (vize Národní Strategie inteligentní specializace České republiky)

Česko podnikavé, kreativní a přitažlivé pro talenty a peníze (vize Národní Strategie inteligentní specializace České republiky) Česko podnikavé, kreativní a přitažlivé pro talenty a peníze (vize Národní Strategie inteligentní specializace České republiky) 30.1.2014 multimediální sál budovy Krajského úřadu Libereckého kraje Struktura

Více

Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 2015. Vít Richter Národní knihovna ČR vit.richter@nkp.cz

Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 2015. Vít Richter Národní knihovna ČR vit.richter@nkp.cz Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 2015 Vít Richter Národní ČR vit.richter@nkp.cz EU = 63 000 veřejných knihoven, ČR = 5 401 EU = 1,3VK/10 000 obyv. ČR = 5,1VK/10 000 obyv. Knihovny jsou financovány

Více

Případové studie kreativních měst v kreativní ekonomice - Nottingham, Bath, Hong Kong, Cordoba

Případové studie kreativních měst v kreativní ekonomice - Nottingham, Bath, Hong Kong, Cordoba Případové studie kreativních měst v kreativní ekonomice - Nottingham, Bath, Hong Kong, Cordoba Colin Mercer Bristol, Velká Británie Kreativní ekonomika charakteristické rysy založená na duševním vlastnictví

Více

Obsah. Představení JAIP. RIS3 strategie (Smart specialization strategy) Vědecko-technický park v Č. Budějovicích I. a II. etapa.

Obsah. Představení JAIP. RIS3 strategie (Smart specialization strategy) Vědecko-technický park v Č. Budějovicích I. a II. etapa. Obsah Představení JAIP RIS3 strategie (Smart specialization strategy) Vědecko-technický park v Č. Budějovicích I. a II. etapa Inovační vouchery Portál Gate2Biotech OP Výzkum, vývoj a vzdělávání Inovační

Více

Výroční zpráva společnosti Corpus Solutions a.s. za rok Popis účetní jednotky. Název společnosti: Corpus Solutions

Výroční zpráva společnosti Corpus Solutions a.s. za rok Popis účetní jednotky. Název společnosti: Corpus Solutions Výroční zpráva společnosti za rok 2014 Popis účetní jednotky Název společnosti: Corpus Solutions Sídlo:, Praha 4, 140 00 Právní forma: a.s. IČO: 25764616 Rozhodující předmět činnosti: prodej zboží, poskytování

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským fondem pro regionální rozvoj a Pardubickým krajem

Tento projekt je spolufinancován Evropským fondem pro regionální rozvoj a Pardubickým krajem Partnerství pro rozvoj cestovního ruchu na území Pardubického kraje Základní informace o významu a aktivitách nově vznikající Destinační společnosti Východní Čechy Tento projekt je spolufinancován Evropským

Více

CESTOVNÍ RUCH V EVROPĚ: PRŮMYSLOVÉ DĚDICTVÍ, VENKOV A AGROTURISTIKA

CESTOVNÍ RUCH V EVROPĚ: PRŮMYSLOVÉ DĚDICTVÍ, VENKOV A AGROTURISTIKA GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO VNITŘNÍ POLITIKY TEMATICKÁ SEKCE B: STRUKTURÁLNÍ POLITIKA A POLITIKA SOUDRŽNOSTI DOPRAVA A CESTOVNÍ RUCH CESTOVNÍ RUCH V EVROPĚ: PRŮMYSLOVÉ DĚDICTVÍ, VENKOV A AGROTURISTIKA SHRNUTÍ

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014

Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014 Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014 B-inside s.r.o. Šmeralova 12, 170 00 Praha Vavrečkova 5262, 760 01 Zlín IČ: 24790648 DIČ: CZ24790648 Telefon: +420 608 048

Více

Podpora V&V v regionech v 7. RP REGIONY ZNALOSTÍ, VÝZKUMNÝ POTENCIÁL

Podpora V&V v regionech v 7. RP REGIONY ZNALOSTÍ, VÝZKUMNÝ POTENCIÁL Podpora V&V v regionech v 7. RP REGIONY ZNALOSTÍ, VÝZKUMNÝ POTENCIÁL Setkání se zástupci regionů Brusel, 30. května 2008 Lenka Havlíčková, TC AV ČR REGIONAL NCP havlickova@tc.cz REGIONY ZNALOSTÍ CÍL posilování

Více

BEYOND ECONOMIC GROWTH.

BEYOND ECONOMIC GROWTH. 1 Světová banka nabízí ke studiu zajímavou publikaci BEYOND ECONOMIC GROWTH. Zde je příklad, jak já využívám tohoto zdroje pro studium a poznání služeb v hodinách zeměpisu. Tabulky, mimochodem značného

Více

Klastry - platforma pro spolupráci v oblasti IT?! Ivo Vondrák VŠB Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz www.itcluster.cz

Klastry - platforma pro spolupráci v oblasti IT?! Ivo Vondrák VŠB Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz www.itcluster.cz Klastry - platforma pro spolupráci v oblasti IT?! Ivo Vondrák VŠB Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz www.itcluster.cz Několik slov úvodem... Definice Klastru Klastry jsou regionálně umístěná

Více

PRŮZKUM NEZISKOVÉHO SEKTORU MČ Praha 21. Podklad pro Strategický plán rozvoje MČ

PRŮZKUM NEZISKOVÉHO SEKTORU MČ Praha 21. Podklad pro Strategický plán rozvoje MČ PRŮZKUM NEZISKOVÉHO SEKTORU MČ Praha 21 Podklad pro Strategický plán rozvoje MČ V průběhu září října 2011 bylo osloveno 17 neziskových organizací působících v MČ Praha 21. Z toho 11 organizací svolilo

Více

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov METODY UČENÍ V PROFESNĚ ZAMĚŘENÉM VZDĚLÁVÁNÍ JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov INOVACE VÝSTUPŮ, OBSAHU A METOD BAKALÁŘSKÝCH PROGRAMŮ VYSOKÝCH ŠKOL NEUNIVERZITNÍHO TYPU,

Více

Sekce Výzkum, vývoj, inovace. Ing. Radek NOVOTNÝ, PhD.

Sekce Výzkum, vývoj, inovace. Ing. Radek NOVOTNÝ, PhD. Veřejn ejné projednání Kulatý stůl Programové dokumenty ČR R pro období 2007 2013 2013 - Sekce Výzkum, vývoj, inovace Ing. Radek NOVOTNÝ, PhD. Obsah presentace 1. SWOT analýza oblasti Výzkum, vývoj, inovace

Více

Inostart v kontextu podpory MSP v České republice

Inostart v kontextu podpory MSP v České republice Inostart v kontextu podpory MSP v České republice Program švýcarsko české spolupráce Ing. Petr Očko, Ph.D. ředitel odboru podpory finančních nástrojů a řízení projektů Praha 2. 6. 2015 1 Jak může stát

Více

Podpora internacionalizace českých startupů

Podpora internacionalizace českých startupů Podpora internacionalizace českých startupů 9. listopad 2016 www.czechinvest.org Podpora Start-upů Představení projektu 3 Interní projekt Cíl Rozvoj začínajících inovativních MSP (start-upů) prostřednictvím

Více

Návrh závěrů uvedených v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Na tomto znění se dohodly všechny delegace.

Návrh závěrů uvedených v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Na tomto znění se dohodly všechny delegace. RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 19. dubna 2011 (27.04) (OR. en) 9057/11 CULT 27 EDUC 80 SOC 347 COMPET 149 POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Výbor stálých zástupců (část I) / Rada Č.

Více

Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing. pro studenty studující od roku 2011/2012

Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing. pro studenty studující od roku 2011/2012 Studijní obor Manažerská ekonomika Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing pro studenty studující od roku 2011/2012 V první fázi studia oboru Manažerská ekonomika získá student

Více

Konference Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Řídicí orgán OPPI

Konference Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Řídicí orgán OPPI Konference Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Řídicí orgán OPPI 9. prosince 2010, Praha Clarion Congress Hotel, Praha Operační program Podnikání a inovace 2007-2013 2013

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Téma: Charakteristika konkurenceschopnosti podniků ČR v souvislosti

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

lidí ve firmě CÍLEM JE ÚSPĚCH Petr Hrubý Vlastníbyznys

lidí ve firmě CÍLEM JE ÚSPĚCH Petr Hrubý Vlastníbyznys CÍLEM JE ÚSPĚCH lidí ve firmě Petr Hrubý V roce 1998 založil společnost Broker Consulting, z níž se za 17 let stal přední hráč na tuzemském trhu finančních konzultantů. Dnes přichází firma na trh s projektem

Více

Platí mluvené slovo. Projev Winfrieda Krause Výroční tisková konference ŠKODA AUTO a.s. 2012 21. března 2012

Platí mluvené slovo. Projev Winfrieda Krause Výroční tisková konference ŠKODA AUTO a.s. 2012 21. března 2012 Platí mluvené slovo Projev Winfrieda Krause Výroční tisková konference ŠKODA AUTO a.s. 2012 21. března 2012 rád bych vás také přivítal na dnešní bilanční tiskové konferenci. Snímek Hlavní události roku

Více

Chceme, aby v sobě mladí lidé objevili, co v životě chtějí a uměli toho dosáhnout.

Chceme, aby v sobě mladí lidé objevili, co v životě chtějí a uměli toho dosáhnout. Chceme, aby v sobě mladí lidé objevili, co v životě chtějí a uměli toho dosáhnout. Tak jako můj otec i já věřím v dobré vzdělání, které programy Junior Achievement pomáhají obohatit. Jsem rád, že jsem

Více

6024/15 dhr/ph/mo 1 DG G 3 C

6024/15 dhr/ph/mo 1 DG G 3 C Rada Evropské unie Brusel 13. února 2015 (OR. en) 6024/15 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předsednictví Výbor stálých zástupců / Rada RECH 20 IND 17 COMPET 31 ECOFIN 104 Č. dok. Komise: 15985/14 ECOFIN

Více

Co je xport? Inkubátor nápadů na vlastní podnikání

Co je xport? Inkubátor nápadů na vlastní podnikání Co je xport? Inkubátor nápadů na vlastní podnikání 1 2 3 4 Součást Vysoké školy ekonomické v Praze (rozpočet 2 mld. Kč, 20 000 studentů, primární zaměření ekonomie) Unikátní ekosystém spojující akademický

Více

Digitální Česko? Jak moc digitální? Ladislav Chrudina

Digitální Česko? Jak moc digitální? Ladislav Chrudina Digitální Česko? Jak moc digitální? Evropou obchází strašidlo, strašidlo digitálního rozdělení. Digital divide rozdělení obyvatelstva (společnosti), lze definovat ve třech vrstvách : podle přístupu k digitálním

Více

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR OP Meziregionální spolupráce 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR 1 říjen 2010 Počet projektových partnerů v předložených projektech srovnání 1., 2., 3.

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Možnosti financování MSP

Možnosti financování MSP Možnosti financování MSP Ing. Marian Piecha, Ph.D., L.LM ředitel sekce strategie mezinárodní konkurenceschopnosti, investic a inovací 4. listopadu 2014 ZPĚT NA VRCHOL INSTITUCE, INOVACE A INFRASTRUKTURA

Více

Úvod. 1.1. Vymezení a členění sektoru kultury

Úvod. 1.1. Vymezení a členění sektoru kultury Úvod Satelitní účet kultury ČR (dále také účet kultury ) byl, v návaznosti na úkol vyplývající z usnesení vlády ČR č. 1452 z roku 2008, poprvé v ověřovacím provedení zpracován za referenční rok 2009 1.

Více

Finanční podpora pro živé umění

Finanční podpora pro živé umění Finanční podpora pro živé umění 2015 Obsah Úvod...str. 3 Financování živého umění na MK...str. 9 Tabulky vývoje podpory umění ze strany MK ČR za léta 2008 2015...str. 16 Aproximační strategie...str. 19

Více

Od myšlenek k aplikacím cílená podpora VaV (je nezbytná)

Od myšlenek k aplikacím cílená podpora VaV (je nezbytná) Od myšlenek k aplikacím cílená podpora VaV (je nezbytná) Rut Bízková předsedkyně TA ČR Konference KE VŠB, Rožnov pod Radhoštěm 9. 9. 2015 Nové společenské výzvy Industry 4.0 a příští výrobní revoluce Industry

Více

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy konkurenceschopnosti Karlovarského kraje Problémy konkurenceschopnosti KVK Investiční priority podle návrhů nařízení ke strukturálním

Více