Společnost pro šíření vlámské a nizozemské kultury Vereninging voor Vlaamse en Nederlandse cultuur. Ne Be

Transkript

1 Společnost pro šíření vlámské a nizozemské kultury Vereninging voor Vlaamse en Nederlandse cultuur Ne Be

2 Ročník/jaargang: IX. číslo/nummer: 2 rok/jaar: 2007 Společnost pro šíření vlámské a nizozemské kultury NE-BE 2

3 Vydává: NE-BE Společnost pro šíření nizozemské a vlámské kultury Radhošťská Praha 3 Česká Republika Bankovní spojení: Komerční banka, Praha 2 Číslo účtu: /0100 IBAN: CZ SWIFT (BIC): KOMBCZPPXXX Výbor: Jana Červenková, jana.cervenkova@worldonline.cz Eva Giese, eva.giese@volny.cz Andrea Havlíčková, a.havlickova@seznam.cz Veronika Havlíková, info@ntcntc.cz Ruben Pellar, rpellar@pha.inecnet.cz Jana Pellarová, pellar@post.cz Lucie Pittnerová, lucbro@volny.cz Ladislav Říha, ri-tours@mbox.vol.cz Piet Schepens, info@agoract.cz Petra Schürová, schurova@c-box.cz Lenka Strnadová, lstrnadova@volny.cz Zuzana Vittvarová, zvittvarova@volny.cz Čestná předsedkyně: Petra Schürová, schurova@c-box.cz, tel./fax: Předsedkyně: Jana Červenková, jana.cervenkova@worldonline.cz Místopředsedkyně: Veronika Havlíková, info@ntcntc.cz, tel.: , mobil: Jana Pellarová, pellar@post.cz, tel.: , mobil: Eva Giese, eva.giese@volny.cz Pokladník: Eva Giese, eva.giese@volny.cz Redakce bulletinu: Lenka Strnadová, lstrnadova@volny.cz, mobil: Jesse Ultzen, jesse@iol.cz Knihovna: O prázdninách zavřeno. Nizozemské velvyslanectví, Gotthardská 6, Praha 6 Kontakt: Ruben Pellar, rpellar@pha.inecnet.cz, mobil: Internetové stránky: Obálka: Jossée Gouda, Peří Společnost pro šíření vlámské a nizozemské kultury NE-BE 3

4 SLOVO ÚVODEM Vážení členové NE-BE, milí přátelé, 17. dubna jsme se sešli na valné hromadě NE-BE. Na programu byla také volba nových členů výboru a rozloučení se stávající předsedkyní Petrou Schürovou. Od letošního ruku se předsedové NE-BE budou ve funkci po dvou letech střídat. Na mně je, abych převzala funkci nyní. Ráda bych společně s ostatními kolegy pokračovala v duchu hesla Sobě a druhým pro radost v tradici, která byla v minulých letech založena. Co najdete v tomto čísle bulletinu? Přinášíme ohlas na přednášku Pieta Schepense Symbolika středověkého kostela. Pozveme vás na dovolenou na motorové lodi, dozvíme se o zajímavé výstavě nizozemské výtvarnice Jossée Gouda ve Znojmě. Dále vám nabídneme ještě několik zajímavých dopisů malíře Paula Rubense v překladu Rubena Pellara. Zamyslíme se také nad tím, kdo to jsou Frísové. Co je na programu v nejbližší době? Velmi náš těší, že úspěšně pokračuje naše partnerství s nizozemskou školou Coenecoop College, jejíž studenti navštívili Prahu opět v květnu. Této akce se účastní mnozí naši členové. Těšíme se na Den přátel Nizozemí a Flander s názvem Nebe nad Trójou, který se koná 19. května. Po letních měsících začneme naše aktivity na konci září s přednáškou na téma tradice výroby belgického piva, kterou přednese prof. Jos Wilmots z Univerzity Diepenbeek Hasselt. Srdečně vás zveme. O podrobnostech a přesném datu vás budeme informovat. Těšíme se na vaše názory a ohlasy! Hezké počtení a krásné slunné léto Vám přeje Jana Červenková Společnost pro šíření vlámské a nizozemské kultury NE-BE 4

5 INFORMACE PRO ČLENY NEBE!!! SPLATNOST ČLENSKÉHO PŘÍSPĚVKU!!! Upozorňujeme všechny naše členy, kteří dosud neuhradili členský příspěvek na rok 2007 ve výši 450 Kč (200 Kč pro důchodce) pro členy z České republiky a 18 EURO pro členy v Nizozemí a Belgii, že je splatný nejpozději k Platbu lze provést buď složenkou nebo bankovním převodem na účet společnosti číslo /0100 vedený u Komerční banky Praha - náměstí Míru, Italská 2, Praha 2, SWIFT: KOMBCZPPXXX. Kód IBAN: CZ Knihovna: O prázdninách zavřeno. O bližší informace volejte: Ruben Pellar - mobil: , tel: , případně pište na adresy: rpellar@pha.inecnet.cz, a.havlickova@seznam.cz Adresa: Nizozemské velvyslanectví, Gotthardská 6, Praha 6 CO SE CHYSTÁ NA PODZIM 2007 Přednáška profesora Jose Wilmotse z Univerzity Hasselt/ Diepenbeek o tradici belgického piva: Gods bier over Gods akker het Belgische Bierlandschap Společnost pro šíření vlámské a nizozemské kultury NE-BE 5

6 NENECHTE SI UJÍT Mezi létajícími mušlemi a svádějícím peřím! Rozhovor s paní Jossée Gouda moderuje Veronika Havlíková. Od 30. května do 24. června vystavuje Jossée Gouda ve Znojmě. (Galerie porozumění, Slepičí trh č. 2, Znojmo) Jossée Gouda je terapeutka a výtvarnice. Je jí 48 let a narodila se v IJmuidenu, Severním Holandsku. Od roku 1981 pracuje v psychiatrii. Kromě toho má vlastní malé centrum Dílna Zomerlust, v které pořádá kurzy tvůrčí terapie v oblasti výtvarného formování a obrazové komunikace. Od roku 1990 je činná jako výtvarnice! Na poli výtvarného umění je Jossée samoukem. Co budete ve Znojmě vystavovat? Vystavím tam obrazy různých stylů. Používám nejrůznější techniky a v některých obrazech zpracovávám staré, zahozené materiály! Jsou to převážně lyrické pohádkové výjevy. Každý obraz vyvolává nějaký příběh Staré klíče se stanou chodci na poušti. Násadky od pera, stará zrcátka se promění v nový obraz. Některé obrazy mají v sobě pohádkové prvky, jako mušle, které vyletí ze svého hrnce, a peří chycené v pavučině se mění v ptáky, kteří svádí. Navzdory rozličným stylům mou práci něco spojuje: láska k lidem a zvířatům, a to, co zbývá ze vzpomínek. Jak jde umění a terapie dohromady? Společným jmenovatelem mých aktivit (ať již je to terapeutická činnost nebo vlastní tvorba) je vždy to, že hledám cestu, jak dostat zážitky prostřednictvím obrazů ven. To je vlastně zároveň podstatou expresivní / kreativní terapie. V této terapii jde o to, že člověk vyjádří to, co ho dojímá, co ho zasahuje, přičemž já sama se přikláním k americko-anglickému modelu art terapie. Art terapie: umění jako takové uzdravuje. Mám tu zkušenost, že každý má v sobě tvůrčí schopnosti, a tyto je možné použít k vyřešení vnitřních konfliktů. Emoce a obrazy se v nás vědomě i nevědomě ukládají. S těmito emocemi a obrazy se můžeme setkat tak, že jim dáme prostřednictvím různých materiálů (barva, hlína atd.) tvar, zejména, když jsou těžko vyjádřitelné slovy. Jak samotná tvorba, tak uvědomění si Společnost pro šíření vlámské a nizozemské kultury NE-BE 6

7 a vyslovení toho, čím se zabýváme, má uzdravující účinek. Člověk se učí vyjařovat místo potlačovat! Výtvarné formování: je zaměřeno spíše na osvojení si dovedností ke kreativní tvorbě. Pořádám kurzy, na nichž se můžete naučit dělat pálené nádoby (keramiku), masky nebo vytvářet sochy z mastku (měkký kámen). Učím, jak se dá namalovat příběh, vyjádřit poezie v malované básni. Výtvarné formování je tedy spíše zaměřeno na získávání dovedností, aby se člověk mohl vyjádřit přes určitý materiál či médium (tanec, hudba, drama) a v podstatě neslouží ničemu jinému, než vyjádření a výsledku samému. Je však jasné, že i zde se objevuje osobní vývoj. Jak vznikl kontakt se Znojmem? OD 30. května budu vystavovat vlastní výtvarné práce ve Znojmě. Dr. M. Kabela je můj bývalý kolega a přes něj jsem se dostala až k České republice. On zajistil, abych zde mohla vystavovat. Minulý rok tam ukázal fotografii mé práce. Teď tam pojedu a s velkou radostí práce vystavím. Z KULTURNÍHO KALENDÁŘE VLÁMSKÉHO ZASTOUPENÍ: Neděle 24/6, 18:00, Pondělí 25/6, 9:00 Naivní divadlo, Moskevská 18, Liberec Theater Taptoe Fly! 24. a 25. června hraje gentské divadlo Taptoe na divadelním festivalu Mateřinka v Liberci! Přestaví tam FLY!, příběh beze slov pro děti od 6 let. Mateřinka je festival profesionálních loutkových divadel, který se jako jediný v České republice a široko daleko v Evropě, zaměřuje výhradně na tvorbu pro nejmenší diváky. Má nezanedbatelnou tradici, jeho vznik se datuje rokem Společnost pro šíření vlámské a nizozemské kultury NE-BE 7

8 TISKOVINY A ČASOPISY/ PERS EN TIJDSCHRIFTEN AHOJ (Vereniging Vrienden Nederland-Tsjechië en Slowakije) maart/březen VAN DE VOORZITTER: Rudy van Leussen, een nieuwe voorzitter van VNTS: Een uitwisseling van personen tussen landen is erg belangrijk om wederzijds begrip te kweken. - NIEWS UIT DE STEDENBANDEN: Platform Europese Stedenbanden organiseerde in het afgelopen jaar een serie seminars onder het motto Stedenbanden: een waardevol instrument voor de gemeente en Europa. Het seminarprogramma kwam tot stand met subsidie van de Europese commissie. - UIT DE KNIPSLEMAP Nieuws van en over Tsjechië en Slowakije - Vrijdag 2 maart j.l. organiseerde het Tsjechisch Centrum en de Tsjechische ambassade een seminar Charta 77 en Max van der Stoel. Deelnemers: Max van der Stoel (Het overlijden van Jan Patočka ervoer hij als een persoonlijke tragedie, maar hij kon de ontmoeting geen vergissing noemen omdat het de wens van Patočka was. ), J. Dienstbier (Willem de Zwijger: Het is niet nodig te hopen, noch te slagen, om vol te houden ), ambassadeur Petr Mareš, Peter Morée (Bezocht Cuba en ontmoette daar dissidenten. Hij meent dat men activisten moet bezoeken, interesse moet tonen en contacten leggen.) - DIVERSEN - Edgar de Bruin ontvangt de Aleida Schotprijs 2007 voor zijn vertaling van het roman Spoelen met teerzeep van Jáchym Topol. - Edgar de Bruin leidt met Magda Hüblová een literair agentschap Pluh dat zich inzet voor literaire vertalingen in zowel het Tsjechisch als het Nederlands. Meer over Pluh op: - ONZE BOEKENPLANK: Květa Legátová, De man uit Želary, Wereldbibliotheek - Peter Morée, Kapstokken aan de Moldau. Reisgidsen zeggen weinig over de manier waarop mensen leven. Dit boek heeft als doel deze leemte op te vullen voor zover het over Praag gaat. ONS ERFDEEL november/listopad Helderheid in hoofd en hart. De verlichte vertelkunst van Arthur Japin, door Frank Hellemans: Japins combinatie van accurate documentatie en haarfijn inlevingsvermogen werd het waarmerk van zijn vertelkunst.... Hij bezit met andere woorden de magie om van papieren personages mensen van vlees en bloed te maken met wie de lezer zich kan identificeren, zoals Japin dat in zijn fantasie reeds heeft voorgedaan. - Laarmans in Londen, Boorman in Berlijn. Een Engelse en een Duitse stem over het werk van Willem Elschot, door Paul Binding en Gerd Busse, In 2007 wordt de honderd vijfentwintigste verjaardag gevierd van de geboorte van de Antwerpse schrijver ( ). Voor die gelegenheid heeft de redactie aan twee niet-nederlandstalige Elschotliefhebbers, de Engelse schrijver en criticus Paul Binding en de Duitse vertaler Gerd Busse, gevraagd wat zijn werk voor hen betekent. Společnost pro šíření vlámské a nizozemské kultury NE-BE 8

9 - Boeken: - Theaterstad Gent dubbel gedocumenteerd. Gent heeft vooral in cultureel opzicht, en in het bijzonder op het gebied van theater veel te bieden. Dat toont het in 2006 verschenen boek De speler en de strop. Tweehonderd jaar theater in Gent. - Kunsten: - Leuven, waar de kortfilm groot is. Twaalfde internationaal Kortfilmfestival Leuven. De kortfilm is niet langer het bleke, kleine broertje van de langspeelfilm waar niemand naar omkijkt. Dat is ten dele de verdienste van het Internationaal Kortfilmfestival Leuven, dat in december 2006 aan zijn twaalfde editie toe is. - Rubens op papier. De brieven van Rubens. Een bloemlezing uit de correspondentie, Meulenhoff, Antwerpen/Amsterdam 2006, 400p. Vertaald, bezorgd en van een nawoord voorzien door Leen Huet. De belangstelling voor Antwerpens veelzijdige grootste burger en de negende Grootste Belg dooft niet. Waar blijven die subsidies voor een nieuwe uitgave van al Rubens brieven? - Taal en Cultuur - Het Vlaams Fonds voor de Letteren heeft de ambitie om een positie uit te bouwen van actieve aanbieder van en onafhankelijke, objectieve informatiebron met betrekking tot de literatuur uit Vlaanderen. Twee keer per jaar verschijnt Ten books from Flanders and Holland, een aantrekkelijk vormgegeven brochure waarin het Vlaamse en het Nederlandse Fonds voor de Letteren samen tien pas verschenen prozatitels voorstellen. Dichters met vertaalpotentie kunnen rekenen op een eigen brochure. Zpracovala/Bijgewerkt door J. Červenková KULTURNÍ A SPOLEČENSKÉ UDÁLOSTI Vážení všichni, 17. dubna 2007 se konala další valná hromada naší společnosti. Tentokrát jsme se sešli v prostorách Jednoty tlumočníků a překladatelů v Praze na Senovážném náměstí.valná hromada měla vcelku standardní program. Zde je: 1. činnost Ne-Be v uplynulém období 2. vyhlídky a plány 3. finance 4. bulletin 5. knihovna 6. výbor noví členové, změna předsedkyně 7. občerstvení Společnost pro šíření vlámské a nizozemské kultury NE-BE 9

10 8. Piet Mondriaan přednáška spojená s projekcí obrazů (Dr. J. Handlová NG) Ve všech svých předchozích zprávách z valných hromad jsem Vás nudila více méně přesným popisem oficiální části naší členské schůze, papouškováním vyřčeného. Tentokrát to dělat nebudu. Ti z Vás, kteří tam byli, si jistě příspěvky pamatují, neboť si je vyslechli hned dvakrát v češtině a nizozemštině. Ti, kteří dorazit nemohli či nechtěli, nechť vědí, že: - program jsme v podstatě dodrželi. - přišlo mnoho milých hostí. - do budoucna plánujeme lákavé akce: jen letos koncem září přednášku pana profesora Wilmotse o belgickém pivu, v listopadu návštěvu několika nizozemských spisovatelů - po finanční stránce můžeme bez ztráty kytičky vykročit do dalších let s vědomím, že chudoba cti netratí. - bulletin stále vychází, i když nikterak pravidelně. Jeden z viníků (nebo vlastně vinic), která píše tento text se tímto ještě jednou všem omlouvá a doufá, že v budoucnu už sazba nebude onou zásadní brzdou, už proto, že se jí chopí nová síla. - knihovna funguje díky obrovskému nasazení Rubena Pellara, Koose Roose a Andrey Havlíčkové a má stále více co nabídnout, jen je třeba zajistit, aby se o ní mezi Nizozemci žijícími v ČR a nizozemské literatury chtivými Čechy více vědělo. Velký úkol do budoucnosti!!!! - výbor společnosti se rozšířil o další dva členy, paní Andreu Havlíčkovou (nová posila vlámského zastupitelství) a pana Pieta Schepense (majitel cestovní kanceláře Agora, který v poslední letech připravuje většinu zásadních kulturních přednášek pro Ne-Be a výlety pro naše členy). I uvnitř výboru došlo ke změnám, paní Petru Schürovou na postu předsedkyně společnosti vystřídala paní Jana Červenková, zvolená absolutní většinou členů výboru. Petra Schürová vedla naši společnost osm let, věnovala jí nesmírné množství času a energie, stala se prakticky jejím zosobněním. Za její práci jí patří velký dík nás všech. Dále mi dovolte tentokrát již jen osobní postřehy. Chlebíčky a briošky byly vynikající, všem moc chutnaly. Vynikající byla i potrava duševní, kterou nám naservírovala paní doktorka Handlová z Národní galerie. Díky ní jsme mohli sledovat vývoj Pieta Mondriaana od nevýrazného krajináře k abstraktnímu umělci světového formátu. Přízemní tvor jako jsem já si při této příležitosti pomyslel, že Mondriaan byl jistě velký génius a umělec, ale žít v jeho blízkosti nemuselo být nijak snadné. Velký a obdivuhodný výkon předvedla Renata Vedlich, která přednášku paní doktorky bravurně přetlumočila do nizozemštiny. Zase je tedy za námi jedna valná hromada, jedno účtování. Snad mi odpustíte, že jsem se tentokrát místo dlouhých výčtů omezila spíše na telegrafické poznámky na okraj. Důležitější než pohled zpět je v naší současné situaci výhled dopředu. A tady bude třeba dát brzy hlavy Společnost pro šíření vlámské a nizozemské kultury NE-BE 10

11 dohromady a ujasnit si, co vlastně pro naši společnost chceme a jakým způsobem toho můžeme docílit. Pomůžete nám v přemýšlení? Jana Pellarová VÝLET DO TRÓJI, Obr.1 Setkání před vchodem do zámku Obr.2 Procházka zahradou s výkladem Obr.3 Výklad o venkovním schodišti, pohled do zahrady Obr.4 U schodiště se sochařskou výzdobou na téma: Boj titánů s Olympem Společnost pro šíření vlámské a nizozemské kultury NE-BE 11

12 Obr.5 Po prohlídce zámku, obědě a ochutnávce vína jsme hezký výlet zakončili procházkou ve Stromovce. Z fotek Paula Vanoverloopa a Jany Červenkové sestavila Vladimíra Větrová. V květnu opět navštívili Prahu studenti a učitelé z Coenecoop College ve Waddinxveenu (Nizozemsko). Po osmé se s nimi také sešli i členové NE- BE. Při této příležitosti jsme sestavili tuto stránku, která dokumentuje vznik a průběh našich vztahů: 1. Příspěvek Gerta Anderwega, volně podle bulletinu 4/ Tři ové zprávy, ve kterých domlouváme letošní setkání. Coenecoop College - škola se zvláštním poutem k ČR Když naše Kooperativní škola v roce 1989 začala seriózně uvažovat o cestě do ČSSR, byl Pelhřimov vedle Prahy skvělým cílem cesty. V Praze se klima rychle měnilo, v Pelhřimově byly naopak aktivity obou škol sledovány místním úřadem ještě kritickým pohledem. Naši studenti a profesoři mohli nicméně týdenní naplánovaný program samostatných aktivit a exkurzí plně uskutečnit. S pádem totalitního režimu vznikla možnost studijních výměn. Od roku 1991 jsou studenti z Pelhřimova pravidelně hosty ve Waddinxveenu. Byla navázána mnohá, někdy dlouholetá přátelství. Dále je třeba zmínit, že pro některé občany z Waddinxveenu byl tento školní kontakt impulsem k založení rozsáhlé družby (jumelage) mezi oběma městy. V roce 1995 prošla Kooperativní škola reorganizací a nyní se jmenuje Coenecoop College. Wilfriedu Hövenerovi, profesoru němčiny a jednomu z nestorů českého projektu, Společnost pro šíření vlámské a nizozemské kultury NE-BE 12

13 se však podařilo cesty do ČR ve školním programu zachovat. Se zavedením studiehuis do nizozemské výuky získaly cesty ještě na významu. V Praze a Pelhřimově se mohou nyní uskutečňovat projekty, při kterých se získávají studijní body. Rozhovory, které studenti vedou s místním obyvatelstvem, tvoří jejich podstatnou část. Nedávno se Coenecoop College stala členem NE-BE. Na závěr bych chtěl ještě připomenout, že Jaroslav Hutka byl v osmdesátých letech několikrát hostem naší školy. Gert Anderweg Bývalý středoškolský profesor na Coenecoop College (volně podle bulletinu 4/2002) 1. V únoru 2007: Milá Jano, Už jsme se dlouho neviděly ani si nepsaly. Jak se ti daří? U nás je všechno v pořádku. Všichni jsme se zase pustili tvrdě do práce ve škole. Posílám ti tento mail, abych ti řekla o naší cestě a požádala tě o několik informací. Studenti se přihlásili na cestu do Prahy zase ve velkém množství. Přijedeme se 44 studenty, rozdělenými do 11 skupin po 4 studentech. Co se týče doprovodu budeme letos čtyři: Wilfried, Hans, Sandra a já (Jolanda). Přizpůsobili jsme trochu cestu vašemu svátku Dne osvobození v úterý 8. května. Tentokrát přijedeme do Prahy v úterý a první den půjdeme do opery na představení Turandot. Ve středu začnou studenti pracovat na svých projektech. Doufáme, že budou moci někoho z vás ve středu, jako každý rok, navštívit. Můžeš se prosím zeptat členů NE-BE a dalších zájemců, jestli by k nim ve středu 9. května mohla přijít čtyřčlenná skupinka našich studentů? Vím, že tě opět žádám o pomoc, ale doufám, že toho nechceme příliš. Snad se všechno zase podaří a budeme vás moci ve čtvrtek 10. května pozvat opět někde v Praze na příjemný oběd. Se srdečným pozdravem, Jolanda Swart Coenecoop College 2. V dubnu 2007: Milá Jano, Mám trochu problém se shromážděním všech údajů, ale budu se snažit dát ti jich co nejvíce. Jediný, kdo neodpovídá, je Petra P. Kluci dostali úkol, aby ji tento týden ještě jednou zkontaktovali, buď mailem nebo telefonem. Naše škola má teď týden prázdniny. V sobotu 5. května pak odjíždíme do ČR. V úterý 8. května dorazíme do Prahy a ve středu půjdeme na návštěvy. Během cesty budu mít s sebou seznam telefonních čísel mobilních telefonů všech dětí a můžu každého kontaktovat ohledně domluvené schůzky. To znamená, pokud by bylo třeba, zavolej mi a já vyhledám v seznamu dotyčného studenta. Společnost pro šíření vlámské a nizozemské kultury NE-BE 13

14 Jsem příští týden v Německu, mobilní telefon mám pro případ naléhavých zpráv zapnutý. V pátek 4. května zkontroluji ještě svou mailovou schránku. Doufám, že všechno proběhne hladce a že každý student dorazí ke své hostitelské rodině. Ve čtvrtek 10. května jsme na oběd rezervovali místa v Obecním domě a doufám, že tě tam uvidím. Děkuji za veškerou dosavadní pomoc a za dva týdny a nashledanou. S pozdravem, Jolanda Swart 3. Ve druhé polovině května, již po cestě do ČR: Milá Jano, Po rušném svátku Nanebevzetí mám konečně čas ti napsat. Dorazili jsme samozřejmě všichni zpět v pořádku domů a studenti jsou z cesty plni nadšených dojmů. Chci vám ještě jednou poděkovat za perfektní organizaci středečního večera 9. května. Všichni učitelé si oběd v Obecním domě moc užili. Bylo příjemné setkat se s tolika nadšenými lidmi, kteří pozvali na návštěvu naše studenty, skvělé!! Doufám, že máte radost z dárečků z Provence a že se příští rok všichni zase setkáme. Mnoho pozdravů, Jolanda Swart Přednáška Symbolika středověkého kostela Jednoho deštivého a chladného večera koncem února, kdy se zdálo, že se zima přece jen rozhodla se dostavit, jsme se shromáždili v příjemně vytopeném přednáškovém sále pohostinného K-centra na Senovážném náměstí. Čekala nás opět cesta do minulosti pod vedením Pieta Schepense. Dnešní téma znělo symbolika středověkého kostela, což navazovalo na loňskou přednášku o tom, jak se kostely ve středověku stavěly. Poté, co bylo dosaženo podstatného vítězství nad vzdorující aparaturou, která byla v sále k dispozici, mohli se přítomní diváci konečně přenést do hloubi temného středověku. To, že je takový kostel napěchovaný symboly, snad nikoho nepřekvapí. Problémem už může být si těch symbolů povšimnout a nějak si je vyložit. Podobně jako mnohý Čech či Češka stejného věku (a dost možná to platí i pro o poznání starší spoluobčany) jsem toho také já ve škole o kostele mnoho nezaslechla. Většinu informací o praktikování náboženství tak mám z podivného zdroje, a to z předmětu vědecký ateismus, který byl v učebních plánech pedagogických fakult, zřejmě proto, aby budoucí učitel věděl, jak se správně postavit případným věřícím žákům. Přednáška na výše uvedené téma ode mne tudíž vyžaduje pekelné soustředění a nutnost zpracovat mnoho nového! My diváci jsme naštěstí obdrželi přehledné schéma s českými a nizozemskými popisky (překladatel jako by je našel), takže se nám celkem dařilo symboly rozpoznávat, chápat a řadit si do šuplíčků uvnitř hlavy. Základem všeho jsou čtyři světové strany: východ (velmi Společnost pro šíření vlámské a nizozemské kultury NE-BE 14

15 důležitý, symbolizuje východ slunce, spasení), jih (též důležitý, den, teplo, slunce, mužský princip, Nový zákon), sever (noc, zima, měsíc, ženský princip, Starý zákon) a západ (sklonek dne, soumrak, smrt, Poslední soud). Kromě toho hrají určitou úlohu také pravá a levá strana, přičemž pravá strana je důležitější a čestnější než levá. Ideálně má kostel podobu Krista na kříži. Nejdůležitějším místem v kostele je hlavní oltář, který se nachází na východní straně, na místě hlavy ukřižovaného. Oblast hlavy také původně nebyla přístupná běžnému publiku, mohli se tam pohybovat jen představitelé církve, například kněží. Pro veřejnost byl určen laický oltář, který si můžeme představit v místech myšleného Kristova srdce. Oltář pro veřejnost se nacházel před chórovou přepážkou, což byla stěna, která oddělovala prostor pro osoby povolané a laiky. Paže Kristovy představovaly příčnou loď a prostor, kde jsou dnes lavice, ten by odpovídal nohám ukřižovaného. Při prohlídce dnešních kostelů ovšem tento ideální výklad naráží na určité překážky, jejichž příčiny jsou povýtce praktické. Lidé se obvykle snažili kostel vybudovat podle předpisů (tzn. s východní orientací), ale když na to nebylo dost místa, vítězily okolnosti. A tak se východní portál ocitl místo na východě někde jinde. Jak šel čas, sešlo se také na mezinárodní úrovni několik církevních koncilů, na kterých se rozhodovalo o různých změnách v organizaci církve, které se pak promítly na úroveň jednotlivých farností. Tak došlo k odstranění chórové přepážky oddělující uzavřenou církevní a veřejnou část kostela, takže po ní dnes ve většině katolických kostelů není ani památky. Ženy a muži původně nesedávali v kostelech u sebe, ale byla jim v lavicích přidělena místa odděleně, a to se postupem času také přestalo dodržovat. Na přednášce jsme se pochopitelně doslechli o několika vskutku překvapivých podrobnostech, čímž myslím, že to byly novinky pro všechny posluchače, včetně těch, kteří mají dobré křesťanské vychování a dávali ve škole vždycky pozor. Tak například, doneslo se vám někdy, že na oltáři je vyznačeno pět křížků symbolizujících pět Kristových ran? A že je na některých kostelních věžích kohout a na jiných kříž? Poslední sdělení vyvolalo mezi přítomnými určitou diskusi, zdá se, že to v Nizozemí mají jinak než ve zbytku světa, nebo snad ne? Možná se to dozvíme někdy příště. Přednáška byla naštěstí tlumočena ústy dvou zapálených členů Ne-Be a tak žádnému divákovi nic neuniklo, navíc tu byly ty krásné diapozitivy. Na závěr byli přítomní odměněni za trpělivost několika obrázkovými horory, kdy mohlo obecenstvo shlédnout osoby z okna padající a nemocné téměř umírající. Vypadalo to děsivě, ale naštěstí to byla jen poděkování, která se umísťovala do kostelů jako výraz vděčnosti za záchranu v nebezpečenství. Lidé takový zážitek nechali vymalovat a umístili jej do kostela, aby se tak podpořila víra v zázraky. Jak to taky měli jinak zveřejnit, Internet, Blesk ani televize tehdy ještě nebyly k dispozici. Sylva Alderliesten Společnost pro šíření vlámské a nizozemské kultury NE-BE 15

16 NA CESTÁCH Chcete zažít dovolenou, na jaké jste ještě nebyli? Pak zkuste obytnou motorovou loď. Plavte se na obytné motorové lodi po nezajímavějších a nejhezčích místech celého Holandska. Lodním kapitánem se může stát každý. Tak zní reklamní slogany na dovolenou na lodi. Vždycky jsem obdivně pozorovala kanály a motorové lodi ze břehu a představovala si, jaké to je. Tak pro proč váhat! Jedeme! LODNÍ DENÍK 1. den Vyrážíme z Nieuwegeinu, stavíme v malebném městečku Oude Water známém váhou na čarodějnice/hexenwaag (má družbu s Rychnovem nad Kněžnou), dále plujeme do Haastrechtu, kde první den kotvíme. 1. Obr.: Haastrecht 2.den připlouváme do Goudy s nejkrásnější radnicí v Holandsku, je sobota a tak je zde právě trh. Ten si nemůžeme nechat ujít, přirozeně musíme ochutnat ryby. Navštěvujeme kostel svatého Jana se vzácnými okny, dozvídáme se, že městečko má také družbu s ČR a dostáváme prospekt o kostele v češtině. Rychle ještě do malebného muzea vedle kostela a už Společnost pro šíření vlámské a nizozemské kultury NE-BE 16

17 plujeme dál přes - členům Ne-Be známý - Waddinxveen, kde se nachází ojedinělý most, který se otáčí o 180 stupňů, večer kotvíme v Bodengravenu. Obr. 2: Radnice v Goudě 3. den Vyrážíme již v ½ 8, je však neděle a zvedací mosty na této trase se obsluhují až od 10 hodin. Plujeme pak po nádherném romantickém kanále směr Woerden Verlaat. Míjíme pastviny, krávy, ovce, tak typický obraz pro tuto část Holandska. Kotvíme na samotě. Odjíždíme na výlet na kole do Meije, přes pastviny kolem vodojemu do městečka Nieuwkoop, kde ochutnáváme uzeného mořského úhoře. Erg lekker! Obr. 3: Pastviny Společnost pro šíření vlámské a nizozemské kultury NE-BE 17

18 4. den Plujeme přes Uithoorn, po řece Amstel, objíždíme Amsterdam, dále doprava po řece Weesper - směr Muiden, zámek Muiderslot. Od roku 1609 hradním pánem P.C. Hooft, středisko tehdejší vzdělanosti. Kotvíme nedaleko. V noci bouřka, hromy a blesky. Obr. 4: Muiderslot a historické plachetnice 5. den - Proplouváme zdymadlem Zeesluis na Ijsselmeer směr Naarden, kde navštěvujeme kostel sv. Víta se vzácným dřeveným stropem a zdravíme našeho krajana J. A. Komenského. Poté plujeme zpět Muiden, Weesp, Maarsen, kde kotvíme. Obr. 5: Komenský Společnost pro šíření vlámské a nizozemské kultury NE-BE 18

19 6. den Ráno výlet na kole přes Loenen, přes Nijenrode, známé svými jazykovými kurzy, a nedaleké Breukelen. Obr. 6: Na lodi 7. den - Odjezd směr Utrecht, proplouváme centrem Utrechtu po Oude gracht, úžasný zážitek. Kotvíme u Westerkade, dále Tolsteenstraat pěšky směr centrum, procházka Domplein, Dom, Café op het Domplein, Winkel-Sinkel, dále již lodí směr: Nieuwegein. Příjezd do Nieuwegeinu ve Vyklízíme loď, účtujeme, poslední noc na uklizené a prázdné lodi. Obr. 7: Utrecht: Dom Skvělý zážitek! Jana Červenková Společnost pro šíření vlámské a nizozemské kultury NE-BE 19

20 ZAJÍMAVOSTI Kdo to jsou Frísové? Frísové nejsou Holanďané. Žijí sice na severozápadě Nizozemska, ale mají, jak sami tvrdí, vlastní jazyk, a právě proto nejsou Holanďané, protože ti mluví holandsky. Zní to logicky, ale přesto je to trochu komplikované. Kdo jsou tedy Frísové? Je to drsný národ, to víme z historie. V Dokkumu zavraždili sv. Bonifáce, a ani samotným Římanům se je nepodařilo přemoci. Pro pocit bezpečí a na ochranu proti vodě stavěli Frísové své statky, kostely a vesnice na kopcích, které byly během velké vody zcela obklopeny vodou. Takovému kopci se říkalo návrší (terp) nebo vyvýšenina (ward) a jejich pojmenování se vžila i do názvů dnešního Leeuwardenu, hlavního města provincie Friesland a menšího města Bolsward. Také mnohá příjmení v sobě nesou pojmy terp (návrší) nebo ward (vyvýšenina). Oblasti mezi kopci byly často na dlouhou dobu zatopeny vodou, a proto byla vzájemná pravidelná komunikace obtížná. To je pravděpodobně důvod, proč jsou Frísové jsou tak málomluvní. To, co Holanďan řekne deseti slovy, zvládne Frís třemi. Pronikavý hlas Frísů byl jak stvořený k volání zpráv z jednoho návrší na druhý. Frísové dosáhli v průběhu několika století a přirozeným výběrem vysokého vzrůstu. Výška byla totiž předpokladem k udržení se nad vodou při častých záplavách. Čtvrtou vlastností Frísů je jejich střízlivost, při které si zachovávají odstup od politických intrik a kliček. Důvodem, který je k tomu vedl, si koneckonců můžete představit sami. Kdyby vaše návrší bylo ohrožováno stoupající vodou, také by vám krásná slova politiků nebyla nic platná. Po dokončení násypů mezi návršími voda ustoupila, což znamenalo konec izolace. Frísové odcházeli do Amsterdamu, aby tam pracovali jako policisté. Jejich vlastnosti se k tomuto povolání skvěle hodí. Málomluvnost, střízlivost a dlouhé nohy k rychlému běhu. Typickými sporty Frísů jsou aaien siekje, waadrinnen, keatsen a fierljeppen. Aaien siekje je hledání vajíček čejky na jaře. Waadrinnen je brodění se mokřadem. Toho se účastní i Holanďané (ti však popravdě řečeno proto, že jsou šetřiví a rádi by ušetřili za loď). Při pochodu začínáte na pevné půdě a brodíte se přes Waddenzee na Waddeneiland, například na Vlieland nebo Ameland. Keatsen je Společnost pro šíření vlámské a nizozemské kultury NE-BE 20