PEDAGOGICKÁ ICT LICENCE

Transkript

1 PEDAGOGICKÁ ICT LICENCE DÁNSKÝ DOŠKOLOVACÍ SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ PRO UČITELE V Praze dne 26. února 2003 Ondřej Neumajer Modřanská ZŠ s RVJ Angelovova 3183, Praha 4 Modřany, tel.: , ondrej@neumajer.cz

2 1.DÁNSKÝ VZDĚLÁVACÍ SYSTÉM VE ZKRATCE POPULACE KOMPETENCE ZÁKLADNÍ ŠKOLY STŘEDNÍ ŠKOLY VYŠŠÍ ŠKOLY UČITELÉ ICT VE VZDĚLÁVACÍM SYSTÉMU INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ TZV. BLUEPRINT AKČNÍ PLÁN ICT VE VZDĚLÁVACÍM SYSTÉMU PEDAGOGICKÁ ICT LICENCE POČÁTEČNÍ PŘÍPRAVA UČITELŮ KONCEPT PEDAGOGICKÉ ICT LICENCE KLÍČOVÉ CÍLE PEDAGOGICKÉ ICT LICENCE ŘÍZENÍ A FINANCOVÁNÍ PROJEKTU DECENTRALIZOVANÁ ORGANIZACE KURZŮ PEDAGOGICKÉ METODY POUŽITÉ V KURZECH ORGANIZAČNÍ OSNOVA JEDNOTLIVÝCH MODULŮ UČEBNÍ A PODPŮRNÉ MATERIÁLY MODULOVÁ STRUKTURA ZAJIŠTĚNÍ A UDRŽENÍ KVALITY WEBOVÁ PODPORA ORGANIZACE KURZŮ EVALUACE VZDĚLÁVACÍHO SYSTÉMU SITUACE V ČESKÉ REPUBLICE STÁTNÍ INFORMAČNÍ POLITIKA VE VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ UČITELŮ ANEB PROJEKT I INFORMAČNÍ GRAMOTNOST REFERENCE

3 1. DÁNSKÝ VZDĚLÁVACÍ SYSTÉM VE ZKRATCE 1.1.Populace Dánská populace čítá přibližně obyvatel, z toho pedagogů v základním školství, pedagogů ve středním školství, pedagogů v učňovském školství a pedagogů pracujících v předškolním školství. V roce 1998 vykonávalo povinnou školní docházku žáků a celkově navštěvovalo 88 % žáků a studentů státní školy a 12 % školy soukromé. 1.2.Kompetence Vzdělání je v kompetenci především Ministerstva školství, některé parciální oblasti má na starosti Ministerstvo sociálních věcí a práce a Ministerstvo kultury 5. Jednoleté předškolní a základní školní vzdělávání (folkeskole) spadá do kompetencí Ministerstva školství společně s obecními úřady, gymnasium a Højere Forberedelseseksamen Ministerstvu školství společně s krajskými úřady a školními radami, odborné školství a praxe je plně v kompetenci Ministerstva školství a vyšší vzdělávání spadá pod Ministerstvo školství, Ministerstvo kultury a Ministerstvo výzkumu. V Dánsku neexistuje národní školní inspekce její úlohu plní obecní a krajské úřady, které také zřizují pedagogická centra. Ministerstvo školství stanovuje všeobecné kurikulární cíle a sestavuje doporučené osnovy; učební materiály nejsou striktně stanoveny. 1.3.Základní školy Bezplatná devítiletá povinná školní docházka se týká žáků od 7 do 16/17 let, a zajišťují ji folkeskolen, které často nabízejí i dobrovolný předškolní ročník a volitelný desátý ročník. Od prvního do sedmého ročníku základní školy jsou žáci hodnoceni bez použití známkové stupnice zvlášť v každém předmětu. Od osmého ročníku jsou žáci známkově hodnoceni v těch předmětech, ze kterých skládají závěrečnou zkoušku na konci povinné školní docházky. 1.4.Střední školy Na rozdíl od České republiky nerozhoduje o přijetí na gymnázium vstupní přijímací řízení konané střední školou nebo učilištěm, ale výsledky závěrečné zkoušky spolu s doporučením učitelského sboru. 3

4 Student gymnázia skládá na závěr tříletého studia závěrečnou zkoušku z deseti předmětů, jejíž písemné znění připravuje Ministerstvo školství a opravu provádějí externí zkoušející určení ministerstvem. Kromě gymnázií je možné získat střední vzdělání na tříletých Erhvervsgymnasiale uddannelser (HTX a HHX), které připravují studenty pro přijetí na vyšší školy nebo přímo na zaměstnání. Učňovské školství zastupují školy typu EUD a Sosu. 1.5.Vyšší školy Vyšší vzdělávání realizují krátkodobé neuniverzitní vyšší školy, střednědobé neuniverzitní vyšší školy a středně a dlouhodobé univerzity s akademickým zaměřením. 1.6.Učitelé Učitelé předškolního vzdělávání studují tří a půlleté studium na pædagogseminarium. Učitelé základních škol a nižších středních škol (obdoba našeho druhého stupně ZŠ) musí absolvovat čtyřleté neuniverzitní studium na lærerseminarium. Učitelství na gymnáziích obnáší studium dvou aprobačních předmětů a získání titulu Candidatus (obdoba magisterského titulu) a podrobení se speciální postgraduální přípravě pro učitele. Učitelé odborných škol studují ve speciálních odborných institucích zabývající se jejich odborností a pro vyučování musí disponovat kromě příslušného odborného vzdělání buď minimální pětiletou praxi nebo univerzitní titul Candidatus. 2. ICT VE VZDĚLÁVACÍM SYSTÉMU 2.1.Informační technologie ve vzdělávání tzv. blueprint V roce 1997 vznikla studie s názvem Information Technology and Education 5, která dala podnět k diskusi o dánské vzdělávací strategii informačních a komunikačních technologií (ICT). Podle této studie potřebuje dánský vzdělávací systém: zavést kvalifikaci pro informační společnost; integrovat do vzdělávání nové vzdělávací možnosti a metody; rovnocenný a flexibilní přístup ke vzdělání; účinnou a flexibilní strukturu a organizaci. Cílem není iniciovat masové investice do ICT pouze kvůli ICT samotným. Snaha se v tomto oboru upíná ke dvěma stejně důležitým záměrům: využít ICT ke zvýšení kvality učení a vzdělávání a předat studentům základní ICT kompetence, které jsou pro dnešní společnost nezbytné a jejichž význam bude i nadále vzrůstat. 4

5 2.2.Akční plán ICT ve vzdělávacím systému Jako návaznou aktivitu požádalo dánské Ministerstvo školství 5 dva odborníky o zpracování mezinárodního hodnocení statutu ICT v dánském školství. Sigmund Lieberg z norského The National Centre for Educational Resources a Jeff Morgan z britského The National Council of Educational Technologies (nyní BECTA) vypracovali studii. Information and Communication Technologies in the Danish School Systém 5, na jejímž základě vyhlásilo Ministerstvo školství v roce 1998 pětiletý Akční plán ICT ve vzdělávacím systému 5. Strategie tohoto plánu je rozdělena na pět oblastí: žáci a studenti a ICT nejdůležitějším momentem je definování ICT kvalifikace a ICT kompetencí žáků a studentů na různých úrovních vzdělávacího systému; učitelé a ICT učitelé musejí být vzděláváni souběžně se zvyšujícím se používáním ICT. Musí být jasně zjištěno, jaké kvalifikace musí učitel dosáhnout, aby byla v souladu s kompetencemi žáků a studentů; předměty a ICT je třeba vyjasnit význam ICT vzhledem k obsahu, didaktice a metodice jednotlivých předmětů včetně popisu důsledků vycházejících ze zvyšujícího se zapojení ICT do organizace vyučování; rovný a pružný přístup k celoživotnímu učení vzdělávací programy musí mít zřetelný přínos pro celou společnost bez ohledu na jejich věk či geografickou polohu; koordinace mezi výzkumem v oblasti ICT a školstvím potřeba posílení pedagogického výzkumu a to především metod využívajících ICT. Není bez zajímavosti, že tento Akční plán má podpořit cíl vlády, aby se dánský vzdělávací systém zařadil mezi prvních pět až deset nejlepších na světě! Jedním z cílů Akčního plánu je předsevzetí, že do roku 2003 musí všichni učitelé dosáhnout přiměřené, relevantní, měřitelné a sourodé pedagogické ICT kvalifikace tak, aby byli schopni zajistit dostatečnou integraci ICT do všech předmětů na všech stupních vzdělávání. Jako prostředek ke splnění tohoto cíle byl vytvořen decentralizovaný model vzdělávání zajišťovaný a podporovaný lokálními partnery, který umožňuje zachovat prostřednictvím centrální kontroly kvality dostatečnou úroveň všech organizovaných kurzů a seminářů. Pro tento systém byl použit název Pedagogická ICT licence (The Pedagogical ICT Licence) 5. 5

6 Pedagogická ICT licence však není jediným počinem dánské vlády, který má zkvalitnit vzdělávací systém na poli ICT. Dánsko urazilo dlouhou cestu ve snaze zajistit integraci ICT do vzdělávání. Mezi nejdůležitější kroky patří snaha o integrací ICT do učebních osnov, zajišťování přístupu učitelů a žáků k počítačům a vzdělávacím programům (software) a zabezpečení vysokorychlostního připojení všech dánských škol k Internetu. 3. PEDAGOGICKÁ ICT LICENCE 3.1.Počáteční příprava učitelů Standardní příprava učitelů škol typu Folkeskole, primárních a nižších středních škol (v souladu s The International Standard Classification of Education ISCED), se skládá ze čtyřletého, neuniverzitního studia na lærerseminarium. Učitelé na tomto stupni škol se s počítačovou vědou setkávají během svého studia jakožto se standardní součástí všech předmětů. Učitelé vyšších středních škol typu Gymnasium, se ve svém univerzitním vzdělávání specializují na dva předměty a získávají titul Candidatus (Magistr) a podrobují se speciální postgraduální přípravě pro učitele. Učitelé tohoto typu škol mohou na poli ICT u vybraných předmětů získat speciální osvědčení. 3.2.Koncept Pedagogické ICT licence Pedagogická ICT licence je doškolovací systém vzdělávání pro učitele, který kombinuje integraci ICT do pedagogického procesu se školením základních ICT dovedností. Filozofií tohoto modelu je právě skutečnost, že oba tyto prvky musejí jít při vzdělávání učitelů ruku v ruce. Učitelská ICT licence je založena na konceptu, který nabízí učitelům a vychovatelům základní dovednosti ICT pro zlepšení své osobní a odborné úrovně tím, že se zaměřuje na pedagogickou integraci ICT do učitelské praxe. Systém využívá myšlenky problémového učení, týmové spolupráce, skupinového učení a kritických reakcí společně s principy e-learningu. Jedná se o koncept vzdělávání, který během tří let absolvovalo 45 tisíc dánských vychovatelů a učitelů. Ačkoliv nejde o povinné vzdělání, formálně se Pedagogická ICT licence stala národně uznávaným certifikátem. Aby byl systém natolik robustní a mohlo jím efektivně projít příslušné množství dánských učitelů, byl zvolen systém distribuovaných kurzů, který stojí na dvou zásadách: 6

7 faktická organizace kurzů není uskutečňována centrálně, takže není obtížné školit větší množství učitelů najednou; samotné kurzy probíhají na krajské nebo místní úrovni, což samo o sobě podporuje a motivuje větší zapojení mnoha zúčastněných stran. Původně byl tento systém vzdělávání a první Pedagogická ICT licence Skole IT určen pro učitele základních a nižších středních škol. Jelikož systém prokázal značnou robustnost a efektivitu, byla tato první ICT licence modifikována a adaptována i na dalších sedm vzdělávacích úrovní, které dánský systém využívá. Dnes existuje osm Pedagogických ICT licencí pro: základní a nižší střední školy; vyšší střední školy; odborné školy; školy pro přípravu učitelů (obdoba pedagogických fakult); zdravotnické školy; sociálně zdravotní školy; centra odpoledních mimoškolních aktivit; jazykové školy. Koncepce a realizace tohoto systému inspirovala další dva národní vzdělávací systémy v Norsku a celosvětově je dávána za příklad úspěšného modelu doškolovacího vzdělávání učitelů na poli ICT. Podle statistiky aktuální k březnu 2002 zajišťovalo ICT licence 160 školicích středisek a kurzy vyučovalo 800 lektorů. Celkem k tomuto datu prošlo kurzy 35 tisíc učitelů (ke konci roku 2002 to již bylo 45 tisíc) a bylo realizováno na 2 tisíce kurzů. 19 tisíc účastníků licenci již získalo, zbytek na jejím získání pracoval. 3.3.Klíčové cíle Pedagogické ICT licence Mezi klíčové cíle Pedagogické ICT licence patří: vycházet vstříc a podporovat ICT pedagogické kompetence učitelů přispět ke zkvalitnění pedagogické praxe účastníků kurzů za použití integrace ICT do vyučování vzdělávacích předmětů přispět k rozvoji e-learningových kurzů, které vycházejí vstříc potřebám a kvalifikaci jednotlivých učitelů 7

8 Jednou ze základních myšlenek Pedagogické ICT licence je skutečnost, že vědomosti a kompetence nelze přenášet pouhým sdělením jednoho člověka druhému, ale že učení je výsledkem týmové spolupráce, tvoření a především provádění příslušné aktivity. 3.4.Řízení a financování projektu Každá Pedagogická ICT licence je kontrolována politickým řídícím výborem, ve kterém jsou reprezentanti Ministerstva školství, odborových svazů, profesních asociací učitelů, obecních a krajských úřadů a dalších důležitých institucí na poli vzdělávání. Tato řídící komise je zodpovědná za celkový vývoj, implementaci a udržování své ICT licence. Existence tohoto výboru má dále ten význam, že od prvopočátků je veškerá diskuse na téma nových kurzů, jejich obsahu zájmu o ně, atd. vedena na politické úrovni. V okamžiku, kdy je kurz po obsahové stránce připraven, může být okamžitě realizován. Pedagogická ICT licence je financována z centrálních zdrojů, nicméně samotné školení je placeno lokálně. To znamená, že zřizovatelé škol hradí školné za své učitele participující v kurzech a dále kompenzaci za dobu, kterou učitelé na kurzech strávili. Některé kraje použily takový model, kdy jako kompenzaci za čas strávený v kurzech a přípravou na ně obdrželi učitelé osobní počítač. Výsledkem získané Pedagogické ICT licence by pro většinu učitelů mělo být i navýšení mzdy. Ministerstvo školství neukládá pro učitele získání Pedagogické ICT licence jako povinnost. Přesto značné množství zřizovatelů (obecních či krajských úřadů) vyžaduje po svých učitelích tento certifikát. V roce 2001 a 2002 mohly základní a nižší střední školy nebo obecní úřady žádat o získání státního grantu, z jehož prostředků bylo možné uhradit náklady na školení učitelů (poplatek školicímu středisku). 3.5.Decentralizovaná organizace kurzů Decentralizovaný organizační model vzdělávacích kurzů je realizován za pomoci krajských a lokálních institucí a organizací na poli vzdělávání. Lokální organizace mohly být do celkové struktury zařazeny díky detailně popsaným manuálům a návodům. Pro udržení kvality a dodržení konzistence tohoto modulárního distribuovaného systému jsou rozhodující právě tyto doprovodné materiály (viz kapitola 3.8 Učební a podpůrné materiály). Učitelé vnímají tyto kurzy jako lokální záležitost, která vychází vstříc jejich potřebám. Samotnou realizaci kurzů provádějí pověřená školicí střediska, často samy školy, kde jsou učitelé zaměstnáni (takže učitel je školen přímo v domovských podmínkách svého pracoviště) nebo lokální pedagogická centra a někdy i samy pedagogické fakulty. 8

9 3.6.Pedagogické metody použité v kurzech Každá ICT licence začíná úvodním šestihodinovým setkáním, kdy se účastníci kurzu sejdou a seznámí sami mezi sebou, s kurzem a s jeho obsahem a mají možnost diskutovat společně s lektorem (daleko přesnější by bylo použít výraz facilitátor) cíle kurzu. Následující části kurzu jsou založeny na týmové práci vedoucí k rozvoji kompetencí a jako bazální komunikační prostředek zde figuruje Internet. Flexibilita tohoto řešení nabízí účastníkům široké možnosti organizace studia podle jejich individuálních potřeb a možností. Součástí prvního dne je také seznámení s těmi nejzákladnějšími technickými prostředky ICT, které determinují další pokračování v kurzu. Je tedy zřejmé, že se nejedná o klasické kurzy, ve kterých by účastníci naslouchali a pak šli do školy a předvedené znalosti bezprostředně přednesli v naučené formě svým žákům. Frekventanti kurzů jsou motivováni a řízeně směrováni lektorem k tomu, aby popisovali a dokumentovali vyučovací metody, které integrují ICT a následně vytvořili určitý postup, který iniciuje použití takovýchto didaktických metod a aktivit. Účastníci těchto kurzů jsou nuceni využívat takové moderní vyučovací metody, které jsou v současné době v centru odborných pedagogických debat. V týmech po dvou až čtyřech spolupracují a diskutují nad vhodnými příklady z praxe. Společně se snaží nastínit situace ve vyučování, ze kterých budou vycházet při přípravě své vlastní práce. KONCEPT jak proč kde který ročník jaké ICT nástroje jak hodnotit jaký software ODPOVĚĎ LEKTORA co když co třeba uvědomili jste ZÁVĚREČNÁ PRÁCE dokumentuje využívá 9

10 Osnovu nebo rovnou koncept některé vlastní vyučovací aktivity poté tým odešle prostřednictvím Internetu svému lektorovi k připomínkování. Lektor se detailně seznámí s obsahem, okomentuje jej, při reflexi použije konstruktivní kritiku a nabídne návrhy, nad kterými by měl tým popřemýšlet a kterým směrem svoji práci dále směrovat. Poté co tým tuto zpětnou vazbu obdrží, pokusí se v duchu navržených změn svoji práci dokončit a již finální verzi opětovně zašle lektorovi. Mezi odesláním konceptu a přijetím závěrečné práce samozřejmě probíhá oboustranná komunikace k parciálním problémům mezi týmem a lektorem. Přijaté a uznané práce lektor umisťuje na webovou prezentaci příslušného pracovního týmu. Lektor reaguje na elektronické dotazy a požadavky nejpozději do 24 hodin po jejich obdržení (vyjma víkendů a svátků). Zajímavostí je skutečnost, že pokud učitel působí jako lektor těchto kurzů na své vlastní škole a učí své vlastní kolegy, pak musí školicí středisko uzavřít smlouvu s dalším, tentokráte externím lektorem, který přebírá hodnocení závěrečné práce. Tím se minimalizuje možný protekcionismus. Úroveň a složitost práce je vždy individuální a záleží na složení týmu úroveň zkrátka není jednoznačně stanovena. Důraz je kladen na samotný proces tvorby práce a na skutečnost, že každý učitel má možnost se naučit něco nového. 3.7.Organizační osnova jednotlivých modulů Výše popsaný model funguje pro každý z osmi modulů, které účastník absolvuje v rámci své ICT licence v časovém rozpětí minimálně 24 a maximálně 52 týdnů. Celkem tedy každý účastník spolupracuje na vytvoření osmi závěrečných prací. Některé Pedagogické ICT licence počítají ještě s dalším prezenčním dnem ve formě workshopu, který se uskuteční po prvním nebo druhém modulu. Každá Pedagogická ICT licence se skládá z těchto částí: Úvodní den lektor a všichni účastníci se prezenčně poprvé sejdou. Obsahem tohoto prvotního setkání je seznámení s koncepcí kurzu, metodologií a základními ICT znalostmi a dovednostmi; E-learningový kurz (osm modulů) účastníci se individuálně zdokonalují v ICT dovednostech a společně v týmu diskutují integraci ICT do vyučování. Pracovní týmy se podle dohody scházejí, diskutují a připravují koncept své týmové práce a komunikují elektronicky s lektorem kurzu; Evaluace účastníci kurzu vyplní evaluační formulář. 10

11 Pedagogická ICT licence se skládá z osmi modulů. Počet povinných modulů a počet volitelných se různí podle vzdělávacího stupně, pro který je licence určena. Seznam osmi aktuálních ICT licencí ke dni vzniku této práce je uveden v kapitole 3.2 s názvem Koncept Pedagogické ICT licence. 3.8.Učební a podpůrné materiály Vzhledem k charakteru kurzů, které jsou založeny na e-learningu, je velká pozornost věnována učebním a dalším podpůrným materiálům. Celkem je lze rozdělit do čtyř typů: články, případové studie a příklady vhodného využití, které se zaměřují na pedagogické možnosti spojené s integrací ICT; cvičení zaměřená na dovednosti práce s ICT, které souvisejí s problematikou příslušného modulu. Vždy se jedná o platformě nezávislá cvičení (nezáleží tedy, zda učitelé používají ne svém počítači operační systém Microsoft Windows, Linux nebo například Mac OS X); manuály (opět nezávislé na platformě); modulové závěrečné práce. Úplným začátečníkům jsou k dispozici instruktážní CD-ROMy, které popisují základní funkce ICT a možnosti jejích využití. 3.9.Modulová struktura Jak již bylo řečeno výše, je obsah modulů specifický pro každou z osmi existujících ICT licencí. UNI-C neboli The Danish IT Centre for Education and Research 5, které stálo u zrodu Pedagogické ICT licence a jehož úkolem je vývoj a údržba síťových služeb pro tato školení (informační systém obsahující veškerou agendu od evidence lektorů, přes údržbu uživatelských účtů jednotlivých učitelů, až po webové stránky), nechalo do anglického jazyka přeložit obsahy modulů pro základní a nižší střední školy, vyšší střední školy a zdravotnické školy. V této práci je uveden podrobněji pouze obsah Pedagogické ICT licence určené učitelům základních a nižších středních škol. Zkrácený obsah zbylých dvou licencí je možné dohledat na webových stránkách projektu Pedagogické ICT licence v anglickém jazyce 5. K získání této licence musí učitelé základních a nižších středních škol absolvovat nejdříve tři moduly povinné, poté si vyberou čtyři volitelné moduly z celkové nabídky devíti a na závěr absolvují poslední osmý povinný modul. Povinné moduly: vyhledávání a třídění informací na Internetu různé metody vyhledávání; 11

12 základy práce s textem ovládání a práce v textovém procesoru; elektronická komunikace a spolupráce prostřednictvím počítačové sítě učitelé z různých škol se učí spolupracovat po Internetu; nové metody ve vyučování vzdělávání se mění a s ním i způsoby a metody kterými může být realizováno. Tyto změny jsou nepřímým důsledkem penetrace ICT do škol a do celé společnosti. Tento kurz je realizován na závěr studia, po absolvování předchozích sedmi kurzů. Volitelné moduly: počítačové zpracování obrazu práce s grafikou a textem formou komunikativní prezentace obsahu; tabulkový kalkulátor v matematice lze využít ke zkoumání a experimentálním pracovním metodám. V ostatních předmětech například jako výborný nástroj pro vytváření diagramů; multimediální prezentace ideální nástroj pro prezentování shromážděných materiálů; publikování na webu internetové stránky a komunikace po Internetu, forma a obsah jdou při prezentaci ruku v ruce databáze vyhledávání na Internetu není pouze procházení webových stránek a zadávání klíčových slov do vyhledávacích služeb. Mnoho informací je shromážděno v databázích; modelování a simulace koncept modelování a simulace je možné realizovat například prostřednictvím tabulkového kalkulátoru; DTP publikování brožurek, plakátů, letáků. Důležité jsou především základní pravidla a tipy pro tvorbu těchto dokumentů; předmětově zaměřený software jak je možné jej využít, jak vybrat a jak hodnotit; nové pracovní metody ve vyučování a jejich aplikace s pomocí ICT. Jak napovídá seznam, nabídka na výběr je poměrně široká. Učitelé se mohou soustředit na moduly, které mají pro jejich vyučovací aprobaci význam a naopak se vyhnout modulům, jejichž cíle již do jisté míry ovládají Zajištění a udržení kvality Zajištění kvality byl jeden z hlavních požadavků na tento systém vzdělávání. Proto existuje několik mechanismů, které by měly tento cíl napomoci splnit: 12

13 smlouva se školicím střediskem tato smlouva detailně popisuje, za jakých podmínek jsou kurzy realizovány a jak jsou organizačně zajištěny. Školicí středisko smí pro vyučování najímat pouze certifikované lektory, kteří prošli speciálním školením a mají požadovanou kvalifikaci. Tato smlouva je veřejně dostupná a tak se i účastníci kurzů mohou seznámit s povinnostmi svého školicího střediska (např. v každém kurzu může být maximálně 25 účastníků, aby byl zajištěn individuální přístup, kurz musí být realizován v časovém rozpětí minimálně 24 a maximálně 52 týdnů, pracovní týmy se skládají z minimálně dvou a maximálně čtyř účastníků, atd.); certifikace lektorů každý lektor musí být praktikující učitel a musí se profesionálně zabývat problematikou, kterou v rámci Pedagogické ICT licence vyučuje. Kromě toho musí být sám držitelem Pedagogické ICT licence a musí absolvovat pravidelné speciální kurzy pro lektory. V případě neúčasti platnost certifikace propadá; elektronická konference lektorů všichni lektoři jsou přihlášeni do elektronické konference pro ICT licenci, kterou vyučují. Díky tomu jsou v denním kontaktu se svými kolegy; manuál pro lektory velmi detailně propracovaný manuál popisující všechny aspekty lektorovy práce; namátkové kontroly komise, která má na starosti příslušnou ICT licenci, provádí namátkové kontroly kvality závěrečných prací, ve kterých hodnotí jak účastníky kurzu tak lektora Webová podpora organizace kurzů Důležitou součástí celého systému je zavedený informační systém. Každému účastníku je zřízen uživatelský účet, pomocí něhož může prostřednictvím Internetu přistupovat do komunikační části informačního systému. Zde probíhá veškerá elektronická komunikace mezi účastníky a lektory. Pracovní týmy zde mají svůj webový prostor, kam jsou postupně ukládány všechny jejich závěrečné práce. Každé Pedagogické ICT licenci je věnován speciální web (viz obr. 1 Internetová podpora projektu portál ), na kterém se nacházejí veškeré informace články popisující příslušné pedagogické téma z pohledu ICT, příklady vhodného použití ICT v praxi, cvičení na procvičování příslušných ICT dovedností a podrobné manuály pro účastníky kurzů. 13

14 obr. 1 Internetová podpora projektu portál Evaluace vzdělávacího systému Odborníci na e-learningové kurzy považují za jednu z největších obtíží skutečnost, že velký počet účastníků kurz nedokončí. Mezi hlavní podmínky pro úspěšné dokončení jsou zmiňovány motivace, okamžitá odezva lektora a kvalitní studijní materiály. 14

15 Systém Pedagogické ICT licence podle statistiky dokončí 90 % účastníků, což je považováno za obrovský úspěch. V průběhu fungování tohoto vzdělávacího systému byl iniciován vznik dvou nezávislých evaluačních zpráv. Zpráva z ledna 2002 s názvem Skole-IT Impact Study zaměřená na Pedagogickou licenci pro základní a nižší střední školy vznikla na základě odpovědí 1000 absolventů kurzů, kteří získali licenci před lednem roku Zpráva konstatuje, že kurzy měly zřetelný účinek na využívání ICT učiteli. Učitelé se shodli, že jejich účast v kurzech znamenala jak vzestup využívání ICT ve vyučování, tak častější využívání elektronických komunikačních a kooperativních prostředků. Učitelé cítí, že se potřebují i nadále vzdělávat v oblasti ICT. Mezi hlavní dva směry svého zájmu zařazují využití předmětově zaměřeného vzdělávacího softwaru a využití speciálních softwarových produktů. Naopak, nepovažují za potřebné další teoretické znalosti z oboru ICT. Mezi další hlavní závěry této studie patří: devět z deseti absolventů tvrdí, že využívají ve své pedagogické praxi daleko více Internet pro práci studentů s informacemi, než tomu bylo před školením; ženy přikládají školení daleko větší důležitost než muži; největší přínos z kurzů měli učitelé, kteří již s počítačem alespoň jednou týdně pracovali; učitelé potvrdili, že čím více hodin se zaobírali prácí s počítačem, tím větší dopad to na ně mělo; téměř devět z deseti učitelů používá elektronickou poštu a konference i nadále po skončení kurzu; u učitelů mladších než 35 let byl zaznamenán menší účinek kurzů; důležitým faktorem úspěchu je skutečnost, že kurzy braly v potaz jak pedagogickou tak technologickou stránku celého problému. Dotázaní absolventi se shodli na některých doporučeních, která ukazují na možná další zlepšení: snažit se diferencovat kurzy pro účastníky s různou úrovní znalostí a dovedností; vytvořit větší nabídku kurzů; zintensivnit kontrolu na individuální úrovni např. formou individuálních testů tak, aby byli nuceni stejnoměrně pracovat všichni účastníci pracovních týmů; kurzy musí pokračovat denní praxí ve školách, kde mohou absolventi aplikovat nové znalosti a zkušenosti. 15

16 4. SITUACE V ČESKÉ REPUBLICE 4.1.Státní informační politika ve vzdělávání Dne 10. dubna 2000 přijala vláda České republiky usnesení č. 351, kterým schválila Koncepci státní informační politiky ve vzdělávání. Tato koncepce je dále rozpracována Plánem realizace Státní informační politiky ve vzdělávání, který byl přijat usnesením vlády č. 244 ze dne 14. dubna Plán rozpracovává a nakonec sjednocuje veškeré aktivity do tří projektů: Projekt I Informační gramotnost informační gramotnost učitelů, další vzdělávání knihovníků a učitelů a informační gramotnost občanů; Projekt II Výukový SW a informační zdroje multimediální nástroje a programy, zavádění ICT do výuky a informační zdroje ve vzdělávání; Projekt III Infrastruktura připojení k Internetu a vybavení multimediálními počítači a připojení škol s multimediální kvalitou. 4.2.Vzdělávání učitelů aneb Projekt I Informační gramotnost Vzděláváním učitelů v oblasti ICT se zabývá Projekt I, který si vytkl tyto cíle: dosažení definovaných základních uživatelských znalostí a dovedností u 75% učitelů; aktivizace škol v oblasti využívání ICT; zajištění kvalifikačního růstu ICT koordinátorů na všech školách; vyškolit 25 % učitelů na úroveň poučeného uživatele; vytvoření dostatečné nabídky školení speciálních dovedností a systému školení a doškolování učitelů jednotlivých aprobací. Tato problematika je dále rozdělena do několika oblastí: základní uživatelské znalosti; školení poučených uživatelů; příprava ICT koordinátorů; školení specifických znalostí; plán využití ICT na škole; informační gramotnost veřejnosti. 16

17 V roce 2002 byly v rámci přípravy učitelů v ICT realizovány pouze některé kroky. Mezi nejdůležitější patřilo školení základních uživatelských znalostí, tzv. kurzy Z, kterými prošlo v roce 2002 přibližně 50 tisíc pedagogických pracovníků. Akreditace pro pořádání těchto kurzů a udělování certifikátů byla vydána přibližně 600 vybraným školicím střediskům většinou středním a základním školám. Kurzy poučených uživatelů ani školení specifických znalostí realizovány nebyly. V roce 2002 bylo v rámci Projektu I realizováno základní proškolení přibližně 3200 ICT správců, kteří jsou spoluodpovědní za provoz informační a komunikační infrastruktury na tzv. zelených školách v rámci projektu PIII Infrastruktura. Tato školení byla svěřena komerční firmě, generálnímu dodavateli realizujícímu připojení poloviny (zelených) škol do školského intranetu. V době vzniku tohoto dokumentu neexistuje nezávislá studie hodnotící dosavadní realizaci Státní informační politiky ve vzdělávání. Jako důsledek voleb do poslanecké sněmovny parlamentu ČR na jaře roku 2002 proběhla významná personální změna v sekci Státní informační politiky ve vzdělávání MŠMT. Nové vedení této sekce ve spolupráci s najatými odborníky pracujícími v realizačních týmech přepracovává metodiku všech projektů a postupně tyto změny realizuje. Porovnání realizovaného dánského systému vzdělávání v oblasti ICT s dosud plně nerealizovaným českým systémem je v současné době irelevantní. 17

18 5. REFERENCE [1] Danish Ministry of Education, 2002, < [2] Informační a komunikační technologie v evropských vzdělávacích systémech: EURYDICE, 2001, < [3] Information and Communication Technologies in the Education System, Action plan for : Danish Ministry of Education, 1998, < [4] Jensen, O.V. Information and Communication Technologies in the Education System: Danish Ministry of Education, 1997, < [5] Morgan, J., Lieberg, S. Information and Communication Technologies in the Danish School Systém A State of Art Evaluation in 6 Areas of Government Action: Danish Ministry of Education, 1998, < [6] SCHOOL-ICT Pedagogical ICT Licence: UNI-C, 2002, < [7] SKOLE-IT Paedagogisk IT-křrekort: UNI-C, 2003, < [8] Summary Sheets On Education Systems in Europe DENMARK: EURYDICE 2000, < df> [9] UNI-C The Danish IT Centre for Education and Research, 2002, < 18