Definice základních pojmů

Transkript

1 Definice základních pojmů Očanská advokacie je organizovaná iniciativa zaměřená na aktivní zapojení členů organizace, podporovatelů i veřejnosti. Většinou se soustředí na definování veřejného zájmu s cílem dosáhnout změnu ve veřejné politice. Občanská advokacie využívá nástroje občanského aktivizmu, mezi které patří: budování koalicí, organizace kampaní, petic, demonstrací, občanské neposlušnosti, mediální vliv, veřejné diskuse, lobování, využívání právních prostředků např. precedentních případů atd. V liberálních demokraciích používá demokratické nástroje, nenásilné a ústavní prostředky. Někdy se používá i označení obhajoba občanských zájmů. Lobování je specifický typ aktivity v rámci občanské advokacie. Cílem lobování je změnit (prosadit nebo zrušit) určitý zákon, jeho část nebo vykonávací předpisy. Nejčastěji má podobu přímého lobování u zákonodárců, tj. osobního přesvědčování poslanců o potřebě změny v zákoně. Sociální hnutí je kolektivní konání, kterým je obyvatelstvo upozorňováno, vzděláváno, mobilizováno, někdy v průběhu let i desetiletí. Zaměřuje se na podněcování/vyzývání představitelů moci a celé společnosti k řešení sociálních problémů, nespravedlivostí a na obnovení důležitých společenských hodnot. (str.2, Mozer, 2001) Komunitní organizování je proces, prostřednictvím kterého se lidé, kteří mají často nízký příjem a kteří se předtím nezúčastňovali rozhodovacích procesů, zorganizují a společně konají v zájmu své komunity a společného blaha. (upraveno podle Parachini a Covington, 2001) Komunitní organizování znamená: Zaměřuje se na zvyšování moci místních lidí. Podstatnou součástí organizování komunity je hledání a příprava místních lídrů. Aktivisti určí terče sporu lidi, organizace nebo struktury, které mohou o věci rozhodnout. Kaja Strana 1 1/16/2007

2 Pokud terč sporu není ochotný splnit požadavky obyvatel, vyvíjí se na něj tlak, aby bylo možné o těchto požadavkách vyjednávat. Pozor! Vzhledem k tomu všemu však cílem organizování komunity není jenom vyřešení problému. Je jím především zvýšení moci a povědomí o občanských právech diskriminované nebo znevýhodněné části populace. Projevuje se v základě následujícími aktivitami: veřejné shromažďování, bojkoty a protestní demonstrace, kterých se zúčastňuje velké množství lidí. (str.218, Miková v ed. Ondrušek, 2000) (Koncept komunitního organizování vychází z hnutí za práva chudých v USA od roku1940 a otcem základních principů je Saul Alinsky.) Veřejná politika jsou důležitá rozhodnutí, závazky a konání lidí, kteří jsou veřejnou rozhodovací autoritou nebo ji mohou ovlivňovat. (upravené podle Bryson, Crosby, 1992) Stakeholder je zainteresovaný subjekt (organizace, instituce či jednotlivec). Ve vztahu k rozhodování rozeznáváme tři základní kategorie stakeholderů: 1) ti, kteří jsou formálně zodpovědní za rozhodnutí, 2) ti, kteří budou rozhodnutím ovlivnění nebo na rozhodnutí mají nějaký zájem a 3) ti, kteří mohou nějakým způsobem znemožnit nebo ovlivnit realizaci rozhodnutí (Potapchuk, 1991) Veřejný zájem se většinou dává do souvislosti se všeobecným blahobytem a veřejným dobrem. Veřejný zájem je hlavním tématem politických debat, demokracie jako i podstaty vlády jako takové. I když téměř všichni souhlasí s tím, že přispívat k všeobecnému blahobytu je dobré, ve vztahu k vymezení veřejného zájmu v podstatě neexistuje shoda. Pohledy na veřejný zájem se liší například tím, kolik lidí musí mít z jistého konání užitek, aby mohlo být považováno za konání ve veřejném zájmu. Na jedné straně existuje názor, že to musí být každý jeden člen společnosti a na druhé straně je tvrzení, že o konání ve veřejném zájmu mluvíme tehdy, pokud z toho má užitek alespoň část populace a nikdo tím neutrpí újmu. Příkladem veřejného zájmu je ochrana životního prostředí, ochrana kulturního dědictví, vnitřní a vnější bezpečnosti země, základní zdravotní starostlivost, záchranná sociální síť atd. Kaja Strana 2 1/16/2007

3 Velmi často se veřejný zájem uvádí do protikladu se soukromým nebo individuálním zájmem, přičemž se vychází z toho, že co je dobré pro veřejnost, nemusí být v daném případě dobré pro jednotlivce a opačně. Takovýto pohled nám umožňuje vyčlenit soukromé zájmy nebo zájmy jednotlivců a hledat zájem, který je jasně veřejný (výběr daní na zabezpečení fungování vlády a státního aparátu). Je potřeba zdůraznit, že prosazování veřejného zájmu někdy poškozuje soukromé zájmy (např. vyvlastňování soukromých pozemků pro veřejně prospěšný záměr dálnici nebo národní park). Toto riziko týrání většiny existuje v každé demokracii, protože zájmy menšiny mohou být jednoduše potlačeny. Na druhé straně všichni jsme v jistém smyslu menšinou, takže ochrana práv menšiny se pravděpodobně sama o sobě stává veřejným zájmem. (upraveno podle definic public interest na 30 dní pro neziskový sektor Marek Šedivý, ICN Shrnutí 30 dní pro neziskový sektor je celostátní mediální a vzdělávací kampaň, jejíž cílem je informování veřejnosti České republiky o významu neziskových organizací ve společnosti. Kampaň se koná od roku 1998, vždy v únoru. V roce 2006 proběhne již devátý ročník, poprvé v historii v měsíci říjnu. Hlavním cílem této kampaně je zvýšení důvěryhodnosti neziskových organizací v očích veřejnosti a posílení podpory neziskových organizací ze strany veřejnosti formou individuálního dárcovství. Celá akce je jedinečná v tom, že v průběhu 30 dní je vyvoláván zájem médií a veřejnosti o neziskové organizace. Při tom nejde o propagaci konkrétní oblasti, ale o neziskový sektor plošně. Kampaně se účastní stovky neziskových organizací nejrůznějšího zaměření, jejichž počet nelze přesně spočítat. Kaja Strana 3 1/16/2007

4 Kontext Na počátku bylo cílem kampaně představit a seznámit veřejnost s neziskovým sektorem, který se v České republice vytvořil teprve po roce Neziskové organizace tak vytvořily takzvaný třetí sektor, který doplnil existující dva - podnikatelský a veřejný. Jako zásadní problém se ukázalo, že veřejnost zcela nerozumí významu a poslání neziskových organizací. K tomu zřejmě přispěl i název nezisková organizace, který evokuje v lidech pocit nedůvěry, nečinnosti a navozuje otázky typu: Proč a jak tedy fungují, když nemají zisk?. K tomu se ještě v prvních letech po roce 1990 připojily ojedinělé mediální skandály, kdy šlo o zneužití některých neziskových organizací, především nadací, k finančním machinacím. Pověst neziskových organizací tak nebyla nejlepší. To byl impuls, který vedl v roce 1998 Informační centrum neziskových organizací (ICN) k uspořádání prvního ročníku kampaně 30 dní pro neziskový sektor. V prvních letech šlo o informovanost veřejnosti s cílem posílit důvěryhodnost neziskových organizací. V průběhu let se cíl kampaně začal posouvat. Poslední čtyři ročníky byly zaměřeny na informování veřejnosti o možnostech podpory neziskových organizací formou dobrovolné práce a individuálního finančních darů. V roce 2006 reaguje téma kampaně 30 dní pro neziskový sektor na skutečnost, že stále významný počet lidí neví, jak využít současnou legislativu k tomu, aby si snížili daňový základ. V České republice v případě darování může dárce použít odčitatelnou položku snižující základ daně z příjmů. Dárce - fyzická osoba může podle zákona o daních z příjmů odečíst hodnotu daru ze svého základu pro výpočet daně, pokud celková hodnota darů v daném roce je větší než 2 % základu daně poplatníka nebo činí alespoň 1000 Kč. Od základu daně lze však odečíst nejvýše 10 % hodnoty základu daně. Dárce právnická osoba má nárok na odčitatelnou položku, pokud hodnota jednoho daru (nebo všech darů jedné organizaci) bude činit alespoň 2000 Kč. Základ daně lze snížit nejvýše o 5 % základu daně. Na veřejnosti převládá názor, dary si mohou odečíst pouze firmy. Že tuto možnost mají i zaměstnanci a živnostníci tedy každý, to už tak známé není. Např. Kaja Strana 4 1/16/2007

5 zaměstnanci ve firmách neví, že mohou potvrzení o daru - darovací smlouvu - dát mzdovému účetnímu, který ji zohlední při výpočtu daně. Kampaň Pořadatelem kampaně je od počátku Informační centrum neziskových organizací (ICN). Na kampani vždy spolupracovala reklamní agentura, do roku 2000 agentura Gray, od roku 2001 je to McCann Erickson Prague. Od roku 2004 na kampani spolupracuje také PR agentura QandA. Tradičními mediálními partnery jsou Česká televize a Český rozhlas. V prvních ročnících v letech na volbě tématu participovali zástupci významných neziskových organizací. Šlo o čestné organizační výbory, které v té době zajišťovaly demokratický postup ve volbě tématu. Kampaně v té době byly málo výrazné a viditelné. Financovány byly především ze zahraničních nadačních a firemních zdrojů. Vzhledem k tomu, že šlo o dobu, kdy sociální kampaně vznikaly, nebyly s financováním kampaně větší problémy. Od roku 2000 byla volba tématu na pořadateli ICN, ve spolupráci s reklamní a PR agenturou. Témata jednotlivých ročníků začaly být konkrétnější a reagovaly více na situaci ve společnosti. Financování kampaně je stále více náročnější, zdroje na osvětové a opakující se kampaně se zajišťují v současné době velmi složitě. Kampaň 30 dní pro neziskový sektor je koncipována tak, aby po dobu třiceti dní byla v celé zemi věnována zvýšená pozornost neziskovým organizacím a individuálnímu dárcovství. 1. Mediální kampaň Mediální partneři: Česká televize, Český rozhlas, případně celostátní deník nebo magazín 1a) Vizuální propagace Ve spolupráci s reklamní agenturou McCann-Erickson Prague a PR agenturou QandA je vytvořen základní vizuál, který realizuje na celém území republiky ve formě: Kaja Strana 5 1/16/2007

6 TV spotu, rozhlasového spotu, citylightů, tiskové inzerce, internetových upoutávek (spolu s průběžně aktualizovanou informací o kampani). Informačním portálem kampaně pro veřejnost jsou internetové stránky 1b) Zpravodajství, dokumentaristika a publicistika v médiích Vstupy do médií na celonárodní a regionální úrovni formou zpráv a komentářů, rozhovorů, reportáží, diskusí, publicistických pořadů. Podle možností jsou mediální vstupy doprovázeny logem nebo spotem kampaně. Novináři jsou s podobou kampaně seznámeni na zahajovací tiskové konferenci a průběžně od organizátorů dostávají aktuální zprávy a informace. 2. Aktivity neziskových organizací Paralelně s mediální kampaní probíhají stovky akcí neziskových organizací ve všech regionech ČR. Jde o akce jednotlivých organizací, s místním až celostátním dosahem odborné tématické konference, diskusní fóra, workshopy, tiskové konference, recepce, dny otevřených dveřích, soutěže, výstavy, koncerty, víkendové akce pro děti apod. Všechny tyto aktivity spojuje logo kampaně. V prvních ročnících v každém kraji ICN spolupracovalo s regionálními neziskovými organizacemi regionálními koordinátory kampaně, kteří informovali o kampani samotné neziskové organizace v daném regionu. Kromě informací distribuovali koordinátoři plakáty, informační brožury a poskytovali základní poradenství k organizování akcí. V prvních ročnících ICN vyhledávalo své regionální koordinátory aktivně. V posledních třech letech probíhá výběr regionálních koordinátorů na základě zájmu samotných neziskových organizací v regionu kampaň koordinovat. Kaja Strana 6 1/16/2007

7 Historie kampaně 30 dní pro neziskový sektor (ve druhém až pátém ročníku se kampaň jmenovala 30 dní pro občanský sektor ): První ročník, 25. ledna 25. února 1998 Pořadatelé: Informační centrum nadací a jiných neziskových organizací a Čestný výbor kampaně Heslo kampaně: Vezmi život do svých rukou Téma kampaně: Každá pomoc má svůj smysl Mezinárodní diskusní fórum Jak dál v neziskovém sektoru se konalo pod záštitou prezidenta ČR Václava Havla. Fórum zahájili Dagmar Havlová a Pavel Bratinka. K účasti v kampani se přihlásilo 220 organizací s 290 akcemi. Výběrový monitoring firmy Newton IT zaznamenal mediálních výstupů. Na kampani spolupracovala reklamní agentura Grey Praha. Druhý ročník, 1. února 2. března 1999 Pořadatelé: Informační centrum nadací a jiných neziskových organizací a Čestný výbor kampaně Heslo kampaně: Každý z nás může něco nabídnout Téma kampaně: Občanské iniciativy a stát všestranně prospěšné partnerství Stejnojmenné mezinárodní diskusní fórum zahájili bývalý prezident SRN Richard von Weizsäcker a prezident ČR Václav Havel, pod jehož záštitou se fórum konalo. K účasti v kampani se přihlásilo 215 organizací s 356 akcemi. Mediální partneři kampaně: Česká televize, Český rozhlas, MF Dnes. Kampaň finančně i vysílacím časem podporovala také TV Nova. Výběrový monitoring firmy Newton IT zaznamenal mediálních výstupů. Na kampani spolupracovaly reklamní agentury Grey Praha a Mediacom. Třetí ročník, 1. února 1. března 2000 Pořadatel a hlavní koordinátor: Informační centrum neziskových organizací, o.p.s. Heslo kampaně: Každý z nás může něco nabídnout Téma kampaně: Obce a občané Kaja Strana 7 1/16/2007

8 Mezinárodní diskusní fórum Obce, občanské iniciativy a občané ČR na cestě do Evropské unie se konalo pod záštitou prezidenta Václava Havla. Fórum zahájili primátor města Prahy Jan Kasl, politolog Jacques Rupnik a Karel Schwarzenberg. Pořadatelem fóra bylo občanské sdružení Spiralis. Během kampaně se uskutečnilo 460 akcí. Mediální partneři kampaně: Česká televize, Český rozhlas a MF Dnes. Výběrový monitoring firmy Newton IT zaznamenal mediálních výstupů. Na kampani spolupracovaly reklamní agentury Grey Praha a Mediacom. Čtvrtý ročník, 1. února 2. března 2001 Kampaň se konala pod záštitou Ramiro Cibriana, vedoucího Delegace Evropské komise v Praze. Pořadatelé: Informační centrum neziskových organizací, o.p.s. a Evropské hnutí v ČR Koordinátor kampaně: Spiralis, o.s. Téma kampaně: Evropská unie, seznamte se prosím Mezinárodní diskusní fórum Občanské organizace ve společné Evropě zahájili Petr Pithart, předseda Senátu PČR, a Ramiro Cibrian, vedoucí Delegace Evropské komise v Praze. Jednání se konalo pod záštitou senátorky Zuzany Roithové. Pořadatelem fóra bylo občanské sdružení Spiralis. Během kampaně se uskutečnilo 551 akcí. Mediální partneři kampaně: Český rozhlas a MF Dnes. Výběrový monitoring Newton IT zaznamenal mediálních výstupů. Na kampani spolupracovala reklamní agentura McCann-Erickson Prague. Pátý ročník, 1. února 2. března 2002 Kampaň se konala pod záštitou Petra Pitharta, předsedy Senátu Parlamentu České republiky Pořadatel a hlavní koordinátor: Informační centrum neziskových organizací, o.p.s.. Téma kampaně: Dobrovolnictví Benefičním koncert Hvězdy muzikálů pro Kapku naděje a ICN, který se konal dne ve Státní opeře Praha, otevřel celonárodní kampaň. Na programu byly Kaja Strana 8 1/16/2007

9 ukázky nejznámější českých muzikálů. Výtěžek z prodeje vstupenek ,- Kč byl věnován na podporu aktivit pořadatelů Informačního centra neziskových organizací a Nadačního fondu Kapka naděje. Koncert byl v přímém přenosu vysílán stanicí Český rozhlas Radiožurnál a jeho záznam 2x uvedla i Česká televize. Během kampaně se uskutečnilo 451 akcí. Mediální partneři kampaně: Český rozhlas a MF Dnes. Výběrový monitoring Newton IT zaznamenal mediálních výstupů. Na kampani spolupracovala reklamní agentura McCann-Erickson Prague. Šestý ročník, 30. ledna 28. února 2003 Pořadatel a hlavní koordinátor kampaně: Informační centrum neziskových organizací, o.p.s. (ICN) Heslo kampaně: Jak by se vám líbil svět bez neziskových organizací? Téma kampaně: Zvýšení povědomí veřejnosti o práci neziskových organizací. Návštěvnost webových stránek které jsou informačním zdrojem pro neziskové organizace a veřejnost i po zbytek roku, se během února výrazně zvýšila organizátoři zaznamenali 8521 návštěv, což představuje v průměru 284 návštěv denně. Během kampaně se uskutečnilo 531 akcí. Mediální partneři: Česká televize, Český rozhlas, Deníky Bohemia, Deníky Moravia, CP ONLINE, GRANTIS - měsíčník neziskového sektoru. Výběrový monitoring Newton IT zaznamenal mediálních výstupů. Na kampani spolupracovala reklamní agentura McCann-Erickson Prague. Sedmý ročník, 31. ledna února 2004 Pořadatel a hlavní koordinátor kampaně: Informační centrum neziskových organizací, o.p.s. (ICN) Heslo kampaně: Chcete podat pomocnou ruku? Téma kampaně: Důvěryhodnost neziskových organizací. Kampaň byla zahájena dne na slavnostní recepci dvoudenního mezinárodního workshopu Cesty k účinnému fundraisingu, který pořádalo Kaja Strana 9 1/16/2007

10 občanské sdružení Spiralis ve spolupráci s ICN. Kampaň otevřel Martin Švehla, ředitel odboru komunikace České televize. Návštěvnost webových stránek které jsou informačním portálem o neziskových organizacích, se během února výrazně zvýšila organizátoři zaznamenali návštěv, což představuje v průměru 533 návštěvníků denně. Během kampaně se uskutečnilo 223 akcí. Mediální partneři: Česká televize, Český rozhlas, ARBOmedia, GRANTIS - měsíčník neziskového sektoru. Výběrový monitoring Newton IT zaznamenal mediálních výstupů. Na kampani spolupracovala reklamní agentura McCann-Erickson Prague a PR agentura QandA. Osmý ročník, 1. února března 2005 Pořadatel a hlavní koordinátor kampaně: Informační centrum neziskových organizací, o.p.s. (ICN). Heslo kampaně: Každý má právo na comeback. Vyberte si, komu pomůžete. Téma kampaně: Individuální dárcovství. Na závěr kampaně byl dne uspořádán slavnostní koncert na počest individuálních dárců ve Španělském sále Pražského hradu. Na koncertě vystoupili Pavel Šporcl a Eva Pilarová. Návštěvnost webových stránek které jsou informačním portálem o neziskových organizacích, se během února výrazně zvýšila organizátoři zaznamenali návštěv, což představuje v průměru 724 návštěvníků denně. Během kampaně se uskutečnilo 263 akcí. Mediální partneři: Česká televize, Český rozhlas, časopis PartŽurnál, GRANTIS - měsíčník neziskového sektoru, JCDecaux, euroawk. Výběrový monitoring Newton IT zaznamenal mediálních výstupů. Na kampani spolupracovala reklamní agentura McCann-Erickson Prague a PR agentura QandA. Kaja Strana 10 1/16/2007

11 Devátý ročník, 2. října 31. října 2006 Pořadatel a hlavní koordinátor kampaně: Informační centrum neziskových organizací, o.p.s. (ICN). Heslo kampaně: "Zajímají vás osudy odepsaných lidí? Odepište si je i vy jako peněžní dar z daňového základu.". Téma kampaně: Individuální dárcovství. Na bude umístěna daňová kalkulačka, kde si každý bude moci spočítat výši daru tak, aby reflektovala maximální možné snížení základu daně podle aktuální legislativy. Na závěr kampaně bude dne uspořádán slavnostní koncert na počest individuálních dárců v Paláci Lucerna v Praze. Na kampani spolupracovala reklamní agentura McCann-Erickson Prague a PR agentura QandA. Výsledky kampaně Výsledky kampaně 30 dní pro neziskový sektor jsou těžko měřitelné. Lze použít měření prostřednictvím výzkumu veřejného mínění. Tyto výzkumu jsou ale finančně náročné a komplikované v zadávání otázek do průzkumu - ty by měly být po dobu několika let shodné. Vliv kampaně na veřejnost se dá odvozovat z její reakce v průběhu kampaně - návštěvnosti internetových stránek, telefonických a ových dotazů a připomínek. Později lze usuzovat z celkového klimatu ve společnosti, názoru jednotlivců i firem na dárcovství a sponzoring, na názory v médiích apod. Kampaň nepodnítila žádné velké změny v legislativě nebo ve společenském dění. Vliv kampaně lze vnímat ve zdánlivě malých věcech jako je vysvětlování pojmu nezisková organizace. Stále častěji, i když ne ještě dostatečně, se setkáváme s pochopením médií a veřejnosti s termínem nezisková. Postupně se zlepšuje i image dobrovolnictví. Ministerstva a další dárci uvažují o uznání části dobrovolné práce do Kaja Strana 11 1/16/2007

12 nákladů při vyúčtování apod. Zaznamenali jsme i několik případů, kdy na základě kampaně 30 dní pro neziskový sektor se někteří občané rozhodli stát se dobrovolníkem. Média především Český rozhlas poskytují prostor neziskovým organizacím a prezentují je v drtivém počtu případů pozitivně. Pravdou je, že přetrvávajícím problémem je prezentace dárců a sponzorů v médiích, které je v ČR považováno za skrytou reklamu. Informační centrum neziskových organizací (ICN), o.p.s. pořádá a koordinuje kampaň 30 dní pro neziskový sektor devět let. Za tuto dobu ICN nasbíralo mnoho zkušeností a zažilo na vlastní kůži změny a posuny v oblasti financování kampaní. Trh neziskových organizací na poli mediálních kampaní se v posledních letech velmi rozrostl a je často spojen s veřejnou sbírkou. Tyto kampaně převažují nad kampaněmi advokačními. Prostřednictvím kampaně si ICN upevnilo svoje vztahy směrem ke všem zainteresovaným skupinám. Kampaň jako taková je již tradičně očekávána nejen neziskovými organizacemi, ale také ze strany médii. Do kampaně se často a aktivně zapojují místní úřady, radnice, magistráty a krajské úřady. Většinou je to formou poskytnutí prostor na nejrůznější akce a poskytováním záštity nad těmito akcemi. Existují ale i příklady, kde samotní pracovníci veřejné správy zajišťují koordinaci aktivit neziskových organizací v daném městě nebo regionu. Určitou známkou je i fakt, že i přesto, že kampaň byla ve svém devátém ročníku oficiálně přesunuta na říjen, v některých regionech běží neoficiálně i během února. Neziskové organizace tam dostávají prostor v médiích a využívají všech příležitostí pro svoje PR. Neziskové organizace tak využívají plně možností, které jim kampaň 30 dní pro neziskový sektor přináší: prezentují se na veřejnosti, nabízejí svoje produkty, oslovují veřejnost a hledají si nové individuální i firemní dárce a také dobrovolníky. Posilují svoji důvěryhodnost v očích veřejnosti stále platí, že pokud se organizace prezentuje v novinách a v rozhlase, je obecně veřejností vnímána pozitivně. Největším přínosem kampaně pro ICN je kontakt s veřejností a médii. Právě tento projekt je jako jediný v nabídce ICN, který spojuje svět neziskových organizací s veřejností. Kaja Strana 12 1/16/2007

13 Závěr Existují dvě oblasti, které jsou klíčové pro realizaci úspěšné kampaně: 1. dostatek finančních prostředků = dostatek dárců a sponzorů. 2. dobře zvolená komunikační strategie směrem k cílové skupině kampaně. V současné době jsou podmínky pro zajištění obou zmíněných bodů stále tvrdší. Po finanční stránce jsou v posledních pěti letech ze strany sponzorů a dárců sociální kampaně oblíbenější než advokační. Čím dojemnější téma, tím větší šance na úspěch. Je to dáno i poptávkou ze strany médií. Dobře zvolená komunikace je klíčová pro viditelnost kampaně. Pozitivní prezentace je často pro veřejnost nezajímavá a nudná, ve výsledku není viditelná. V současnosti se pro sociální kampaně uplatňuje trend mírně kontroverzního podání, které provokuje myšlení veřejnosti a utvoření si názoru. Ing. Marek Šedivý absolvent České zemědělské univerzity v Praze, specializace management. V době studií absolvoval jednoroční pobyt v USA, kde studoval vybrané kurzy na University of Minnesota. Od roku 1998 pracuje v Informačním centru neziskových organizací, o.p.s., od roku 2000 jako výkonný ředitel. Působí jako lektor a konzultant v oblasti řízení neziskových organizací. Specializuje se na strategické plánování, správní rady, vnitřní a vnější komunikaci neziskových organizací. Je členem Aliance lektorů a konzultantů ICN. Od roku 2002 je členem Rady vlády pro nestátní neziskové organizace. Bojkot netransparentního programování eurofondů Juraj Zamkovský (Priatelia Zeme-CEPA) Únor 2006 Kaja Strana 13 1/16/2007

14 Shrnutí Iniciativa nevládních neziskových organizací (NNO) bojkotovat oficiální proces programování strukturálních fondů EU na roky byla bezprecedentní reakcí občanské veřejnosti na Slovensku na ignorování všeobecně uznávaných principů otevřeného a férového rozhodování státní správy o věcích veřejného zájmu. I když v době psaní této případové studie nebyla tato iniciativa ještě ukončena, už v lednu 2006 bylo možné vidět první výsledky v podobě příslibů některých ministerstev, která se zavazovala, že zapracují požadavky NNO do návrhů dokumentů, které budou určovat účel a způsob čerpání fondů EU v budoucnosti. Je paradoxní, že ani rok trvající snaha zástupců NNO využít běžně dostupné prostředky k prosazení veřejného zájmu do těchto důležitých dokumentů nevedla k žádným výsledkům. K diskusi přinutilo státní správu až rozhodnutí NNO o jejich úplném stažení se z oficiálního procesu začátkem prosince 2005 a hrozba ztráty legitimity celého dosavadního programového procesu. Do té doby vláda hrála svou hru na partnerství a před Evropskou komisí předstírala uplatňování důležitého a závazného principu principu partnerství. Potvrdilo se, že v podmínkách formální demokracie vznikají situace, kdy po opakovaném a průkazném selhání všech standardních prostředků musí občanský sektor opustit nefunkční rámec, ve kterém se realizuje veřejná politika, a sáhnout k jisté formě občanské neposlušnosti. Tento radikální krok podpořily všechny existující platformy sdružující NNO různého typu, zaměření a zájmů. Pozornost, kterou slovenskému bojkotu věnuje bruselská administrativa, mezinárodní média a partnerské NNO v zahraničí, svědčí o tom, že tato iniciativa svým významem přesahuje hranice Slovenska. Výstižně to charakterizoval i britský politickosatirický časopis Private Eye, který svůj článek v lednovém vydání končil otázkou: Kolik neziskových organizací v Evropě je připraveno následovat příklad Slováků a vzdát se podílu na koláči ve snaze o dosažení transparentnosti a veřejné kontroly? Kaja Strana 14 1/16/2007

15 Kontext Evropské strukturální fondy (SF) a Kohezní fond (KF) spolu s prostředky potřebnými na jejich spolufinancování tvoří nezanedbatelný podíl celkového balíku veřejných financí, které má stát k dispozici pro svůj rozvoj. Tyto veřejné prostředky spravují veřejné instituce a jejich posláním je zmírňovat rozdíly mezi vyspělými a zaostávajícími regiony. Vzhledem ke svému objemu i účelu jsou fondy EU příležitostí i rizikem: pokud se vhodně použijí, mohou se stát klíčovým impulzem ke smysluplnému rozvoji země a k zvyšování kvality života lidí, kteří v této zemi žijí. Jejich netransparentní a nesprávné použití však může existující problémy značně prohloubit. Účelné a efektivní využívání fondů EU je proto neoddiskutovatelným veřejným zájmem nejen u nás, ale i v rámci celé Unie. Pro zabezpečení tohoto veřejného zájmu Unie přijala systém pravidel a zásad, kterým musí každý členský stát podřídit jak programování, tak správu, monitoring a kontrolu těchto fondů. Jedním ze základních pravidel je i všeobecná povinnost uplatňovat tzv. princip partnerství při přípravě programů, kterými se bude řídit čerpání fondů během sedmiletého rozpočtového období EU. Podrobnou úpravu tohoto principu EU ponechává na členských státech. Slovenské vlády mají s programováním a správou fondů EU už tradičně problémy. Na světlo je poprvé dostal korupční skandál v roce 2001, který potvrdil zneužívání pomoci EU v neobvyklých rozměrech. Po intervenci Evropské komise a dalších orgánů EU se u nás začaly řešit otázky, které už tehdy měly být dávno vyřešené. Řešení se však zastavila na půl cesty a kultura nedemokratického programování a netransparentního centralizovaného rozhodování se postupně obnovila a opět zakořenila. Vláda vytrvale Kaja Strana 15 1/16/2007

16 odmítá podřídit procesy přímo související s rozhodováním o fondech EU jednotné, všeobecně závazné a vynutitelné legislativě. 1 Tento stav trvá dodnes. V tomto duchu se od prosince 2004 připravovala základní verze hlavního programu pro využívání SF a KF v letech (tzv. Národní strategický referenční rámec, NSRR). Přes avizovanou změnu dosavadní kultury programování proces tvorby NSRR kopíroval problémy z předcházejícího období. Vláda se rozhodla pokračovat ve hře na partnerství, změnila jen rétoriku. Po opakovaných marných pokusech změnit tuto praxi se začátkem prosince 2005 NNO rozhodly vyhlásit bojkot oficiálního procesu. Příběh Po propuknutí korupčního skandálu v roce 2001 iniciovalo Centrum pro podporu místního aktivizmu (CEPA) vznik nezávislého občanského týmu pro monitoring fondů EU. Byla to kolektivní odpověď na neschopnost státu zabezpečit transparentní správu fondů EU, slabou úroveň zapojování obcí, regionů a NNO do jejich programování a využívání a také na kriticky nízkou míru informování veřejnosti o dění v této oblasti. Od prosince 2004 tento tým koordinuje organizace Priatelia Země CEPA. 2 Po zahájení přípravy NSRR v prosinci 2004 (tj. po oficiálním začátku procesu programování fondů EU na roky ) otevřeli Priatelia Země CEPA na poli nezávislého monitorovacího týmu diskusi na téma: jak předejít opakování chyb 1 Slovenská legislativa na jedné straně detailně upravuje pravidla pro nakládání s prostředky ze státního rozpočtu, ale způsob tvorby programů, které na dlouhé období zakonzervují účel a způsob čerpání miliard eur od daňových poplatníků EU, nechává na nezávazných a nevynutitelných rozhodnutích omezeného okruhu úředníků. 2 Členové týmu jsou zástupci NNO v monitorovacích výborech a pracovních skupinách podílejících se na programování fondů EU, dále jsou to experti zabývající se regionální politikou, veřejnými financemi a udržitelným rozvojem. Úkolem týmu je přispět k souladu správy fondů EU a veřejných zájmů, monitorovat postup vlády při jejich programování, informovat veřejnost v regionech o aktuálním vývoji, připravovat podněty pro veřejné instituce na Slovensku i v EU a také sledovat jejich uplatnění v praxi a monitorovat vybrané projekty podpořené z fondů EU (s pozitivním i negativním dopadem na rozvoj regionů). Práce v týmu je dobrovolná, bez nároku na honorář. Kaja Strana 16 1/16/2007

17 v minulosti. O své představě informovali národní koordinátorku pro programování a její spolupracovníky z Ministerstva výstavby a regionálního rozvoje SR, které je zodpovědné za oficiální proces. Ministerstvo ubezpečilo NNO o svém zájmu o transparentnost a také o tom, že na rozdíl od minulosti nebude uplatňován sektorový přístup, výsledkem čeho bylo podřízení účelu fondů EU záměrům jednotlivých ministerstev. Podle národní koordinátory měly být priority čerpání SF a KF stanovené až po důsledné analýze společenských potřeb v úzké součinnosti se sociálními partnery a po důkladné veřejné diskusi. Realita však byla s těmito sliby ve výrazném rozporu. Proces tvorby NSRR neumožňoval plnohodnotnou účast NNO. Jejich zástupcové byli sice pozvaní jako partneři do různých struktur (např. do odborné skupiny Partnerství pro Národní rámec a Výbor pro SF/KF), samotný proces jim však efektivní účast znemožňoval. Lhůta na připomínkování materiálů zásadního významu byla extrémně krátká, což se odůvodňovalo absurdním způsobem: Zkrácená lhůta 5 dní z důvodů problematiky záležitosti EU. Procesní i obsahové připomínky NNO byly opakovaně ignorované bez náležitého zdůvodnění. Proces nerespektoval ani logickou posloupnost jednotlivých kroků. Například návrhy strategického cíle a priorit byly definované dávno před uzavřením analytických materiálů. Měly být jenom podkladem pro tvorbu NSRR, obsahovaly však formulace, ze kterých bylo zřejmé, že vláda míní jejich obsahu podřídit celý budoucí NSRR (např. v případě tzv. Lisabonské strategie pro Slovensko 3 ). Příprava NSRR nebyla koordinována s přípravou dalších důležitých programovacích dokumentů a byla podřízená snaze vlády orientovat SF a KF na podporu úzkého okruhu kvantitativních makroekonomických cílů. 3 Strategii rozvoje konkurenceschopnosti Slovenska do roku 2010 vypracoval koncem roku 2004 úzký okruh ekonomů pod vedením MF SR s cílem stabilizovat rychlý hospodářský růst SR. Příprava tohoto materiálu byla kabinetní, bez veřejné a odborné diskuse. Návrh strategie explicitně požadoval předem plně podřídit celé programování fondů EU na období obsahu. NNO v připomínkovém konání (načasovaném na období vánočních svátků a novoročních dovolených) upozornili na fakt, že pokud by se měla taková představa MF SR naplnit v praxi, ztratilo by programování fondů EU jakýkoliv smysl a Slovensko by porušilo základní nařízení EU. I když byly nakonec formulace tohoto typu v přijaté verzi strategie formálně upravené, jednostranná orientace návrhu NSRR na kvantitativní ekonomický růst naznačuje, že základní cíle a priority NSRR byly dané už před tím, než se jeho příprava začala. Kaja Strana 17 1/16/2007

18 NNO celý rok upozorňovaly na problémy a přicházely s podněty, které měly na jedné straně zabezpečit otevřenost procesu a na straně druhé nasměrovat NSRR k vyváženému regionálnímu rozvoji. Z minulosti dobře znaly proces a jeho klíčové termíny. Věděly, že se postupně blíží chvíle, po které už nebude možné obsah NSRR zásadně ovlivnit. V září 2005 Priatelia Země-CEPA vyhodnotili výsledky působení NNO v oficiálních strukturách. Analýza prokázala téměř nulový vliv nejen na celý dosavadní proces, ale i na obsah připravovaných dokumentů. Koncem září NNO předložily své společné stanovisko k návrhu NSRR. Ministerstvo výstavby ho odmítlo jako formálně nedostatečné a odborně nepodložené. V tu chvíli už začínalo být jasné, že ministerstvo nehodlá korigovat svůj postup a že za každou cenu chce prosadit přístup, který podle NNO vážně ohrožoval znevýhodněné regiony a skupiny. NNO žádaly, aby se budoucí čerpání fondů EU zaměřovalo na vyrovnávání regionálních rozdílů, zlepšování dostupnosti a kvality veřejných služeb a zkvalitňování životního prostředí. Tento postoj v říjnu potvrdily všechny platformy NNO, které na Slovensku aktivně působí. Platformy zároveň poskytly svým zástupcům v oficiálních strukturách mandát k vyhlášení bojkotu programovacího procesu v případě potřeby. 10. listopadu 2005 zástupce MVO na půdě Výboru pro SF/KF předložil nové společné stanovisko NNO k další verzi NSRR a upozornil vládní představitele, že pokud budou pokračovat v pštrosí politice a nebudou respektovat požadavky NNO, přeruší tyto organizace partnerský vztah. Po vágní odpovědi národní koordinátorky pro programování vyhlásily NNO začátkem prosince bojkot programovacího procesu. NNO zároveň oznámily, že v případě zájmu vlády o hledání řešení jsou připravené pomoct při zapracování jejich požadavků do návrhu NSRR. Zároveň však daly jasně najevo, že bojkot ukončí, až když se přesvědčí o tom, že nová verze NSRR dostatečně zohlednila jejich společné požadavky. O tomto kroku Priatelia Země CEPA informovali všechny členy delegace Evropské komise (EK) na začínajících jednáních o NSRR, dále slovenská Kaja Strana 18 1/16/2007

19 i mezinárodní média. Komisařku EK pro regionální politiku, Danutu Hübner, už od září průběžně informovali o defektech programování a poskytli jí i překlady stanovisek NNO. Informace o bojkotu vzbudila v Bruselu živý ohlas. Šlo o první akci tohoto druhu v EU. Bojkot vyvolal pochybnosti o legitimitě celého programování na Slovensku. Podle neoficiálních informací vyslala EK signály slovenské straně o významu důsledného uplatňování principu partnerství a zohledňování názorů sociálních partnerů. O konflikt se začala zajímat i média. Priatelia Země CEPA pravidelně informovali o vývoji situace, poskytovali informace i mezinárodním partnerům v sítích, které monitorují využívání fondů EU. 13. prosince 2005 se na půdě Ministerstva výstavby a regionálního rozvoje SR uskutečnilo rokování zástupců 10 ministerstev, dalších zainteresovaných státních úřadů, autorů návrhu NSRR na NNO. Zástupci NNO na úvod setkání oznámili, že nepřišli teoretizovat o smyslu dialogu, ale obeznámit se s konkrétními odpověďmi státní správy na konkrétní požadavky. Národní koordinátorka pro programování neposkytla NNO žádné písemné stanovisko k jejich požadavkům (podala je až v průběhu týdne). Státní správa však neoficiálně oznámila připravenost k některým změnám - např. umožnit čerpání SF i na rozvoj veřejné dopravy, budování kapacit veřejného i mimovládního sektoru a NNO dostaly nabídku k účasti v pracovních skupinách, které měly rozpracovávat jednotlivé priority. Na druhou stranu diskuse potvrdila neochotu státních úředníků vzdát se překonaného sektorového přístupu k programování jako i principu koncentrace budoucí podpory ze SF pro centra růstu. Odhalila také nedostatečnou připravenost argumentů státní správy. 4 S průběhem setkání i s reakcí ministerstev byly seznámeny všechny platformy NNO, EK i média. 13. ledna 2006 se konalo schůzka nezávislého monitorovacího týmu a platforem, kde byli konkrétní zástupci NNO pověřeni vyjednáváním o dílčích otázkách. Rozpracováním operační priority budování kapacit veřejné správy a NNO byli pověřeni 4 I když se celý průběh jednání nahrával, ministerstvo odmítlo poskytnout Priatelom Země CEPA kopii nahrávky. Kaja Strana 19 1/16/2007

20 zástupci nadací Socia a Ekopolis. Do pracovní skupiny na přípravu specifické priority dopravní infrastruktura a rozvoj osobní veřejné dopravy byli povoláni zástupci Vidieckeho parlamentu a nadace Ekopolis. Jednáním o požadavkách souvisejících s prioritami týkajícími se nakládání s nebezpečnými odpady a protipovodňovými opatřeními byl pověřený zástupce Priatelov Země-CEPA. Zástupce Vidieckeho parlamentu měl na starosti jednání o změně sektorového přístupu atd. Současně pokračovala diskuse NNO o reakci ministerstev na jejich požadavky. Platformy NNO se shodly na znění dalšího společného stanoviska, které 15. ledna 2006 odevzdaly národní koordinátorce. NNO potvrdily připravenost pokračovat v bojkotu do té doby, než se do nového návrhu NSRR v dostatečné míře nepromítnou požadované změny. Výsledky Reálný efekt bojkotu nebylo možné v době psaní této případové studie vyhodnotit ani předvídat. Bez ohledu na jeho výsledky je však možné konstatovat, že tato akce umožní otestovat nový způsob reagování občanské veřejnosti na zlou praxi v režii státní správy na Slovensku. NNO touto iniciativou ukázaly, že po vyčerpání běžných prostředků je potřeba zaujmout k porušování základních principů demokracie a transparentnosti ze strany veřejných institucí jednotný a nekompromisní postoj a že tento postoj je možné ustát. Vyšlo najevo, že spoléhání se na dobrou vůli a služby úředníků nebo na procesy, které nejsou upravené závaznými a vynutitelnými pravidly, vedou často v našich zeměpisných šířkách k neovlivnitelnému zneužívání situace ze strany těch, co tyto procesy řídí, a k nefunkčnosti běžných oficiálních struktur. Ukázalo se také, že účinnou cestou ke Kaja Strana 20 1/16/2007