DENDROCHRONOLOGICKÉ FÓRUM 2012

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "DENDROCHRONOLOGICKÉ FÓRUM 2012"

Transkript

1 DENDROCHRONOLOGICKÉ FÓRUM 2012 Sborník abstraktů Organizační výbor: Ing. Michal Rybníček, Ph.D. (Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně) Ing. Tomáš Kolář, Ph.D. (Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně) Ing. Tomáš Kyncl (Dendrolab Brno) Pořadatel: Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně, Zemědělská 3, Brno,

2 OBSAH DENDROCHRONOLOGICKÉ LABORATOŘE... 3 Dendrolape - Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie, Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích... 3 Soukromá dendrochronologická laboratoř Praha (DendroLab Praha)... 4 Dendrochronologická laboratoř Botanického ústavu AV ČR Třeboň... 5 DendroLab Brno... 6 Dendrochronologická a anatomická laboratoř ústavu Nauky o dřevě, LDF, MENDELU v Brně... 7 Dendrochronologická laboratoř Fakulty lesnické a dřevařské, České zemědělské univerzity v Praze... 8 Dendrochronologický výzkum na Odboru ekologie lesa Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví... 9 Laboratoř dendrogeomorfologie Ostravské univerzity Laboratoř dendrochronologie Katedra fyzické geografie a geoekologie Přf UK Dendroekologická laboratoř VÚLHM v.v.i ABSTRAKTY PŘEDNESENÝCH PŘÍSPĚVKŮ Odpověď dřevin na zvyšující se četnost a intenzitu tajfunů na Korejském poloostrově: důkaz z dubových letokruhů Tvar cév břízy bělokoré jako indikátor svahové disturbance Dendrochronologická rekonstrukce historie narušení horských smrčin Šumavy Růstové reakce dubů na klimatické podmínky ve vztahu k hydrologickému režimu přírodní rezervace Zbytka Poznámky k historii české dendrochronologie Anatomická identifikace použitého druhu dřeva výstavních exponátu skanzenu Živé muzeum Analýza radiálního růstu stromu na buněčné úrovni Prostorově-časová rekonstrukce svahových pohybů na aktivním sesuvném území s využitím metod dendrogeomorfologie (příkladová studie Mazák, Moravskoslezské Beskydy) Analýza rozdílů ve variabilitě plochy makrocév na příčném řezu kmenem dubu letního a dubu zimního ze stejných stanovišť Rozšíření dubové standardní chronologie pro ČR a její porovnání s evropskými dubovými chronologiemi

3 Výsledky dendrochronologického datování na západní Ukrajině Vliv klimatických proměnných na růst borovice lesní na Kokořínsku Změna citlivosti letokruhových chronologií smrku ztepilého podél výškového gradientu v pohořích Vysokých Sudet Age structure and disturbance dynamics of the relic virgin beech forest in Ukraine Růstová odezva dřevin středoevropského temperátního lesa na disturbanční událost PROGRAM SEZNAM ÚČASTNÍKŮ

4 DENDROCHRONOLOGICKÉ LABORATOŘE Dendrolape - Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie, Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Historie laboratoře Dendrochronologická laboratoř vznikla v rámci již založené Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie (LAPE) při Biologické fakultě Jihočeské university v roce Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie se zabývá širokým spektrem analýz v oblasti archeobotaniky, environmentální archeologie a paleoekologie (makrozbytková, xylotomická, palynologie, archeozoologie). Základní zaměření laboratoře Dendrochronologické pracoviště slouží zejména k výuce na přírodovědecké a filozofické fakultě Jihočeské univerzity a k samostatnému výzkumu studentů obvykle v rámci Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie. Primárním účelem je zajištění dendrochronologického datování dřevěných konstrukcí a objektů v rámci zpracovávaných projektů Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie. Dlouhodobě se pracoviště zabývá především problematikou datování objektů v jižních Čechách a sestavením regionálních chronologií pro jednotlivé podoblasti zejména v závislosti na nadmořské výšce, a také změnou používaných druhů dřevin pro konstrukce v minulosti. Laboratoř se také věnuje dendroklimatologickým analýzám růstových reakcí smrku na Šumavě a problematice lesních mokřadů. Vybavení laboratoře Laboratoř je vybavena měřícím přístrojem TimeTable rakouské výroby, který je propojen s počítačem pomocí odečítacího modulu ParSer v1.3. Pro měření a datování vzorků je využíván software PAST4. Členové laboratoře Alžběta Čejková, Ph.D. Mgr. Tomáš Kolář Bc. Eva Stehlíková Kontakt Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie Přírodovědecká fakulta Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Branišovská České Budějovice 3

5 Soukromá dendrochronologická laboratoř Praha (DendroLab Praha) Historie laboratoře V provozu od roku 1998 po návratu majitele z Lesnické fakulty Univerzity Britské Kolumbie. Základní zaměření laboratoře Analýza letokruhů archeologických a historických dřev. Vybavení laboratoře Měřicí zařízení VELMEX s vlastním programovým vybavením pro přenos a formátování dat, program TSAP firmy RINNTECH, mikroskop WILD LEITZ CANADA, mikroskop BRESSER s kamerou, vrták na trámy firmy RINNTECH, přírůstové nebozezy SUUNTO Finnland, dílna na zpracování vzorků. Členové laboratoře Jaroslav Dobrý Kontakt Suchý vršek Praha 5 4

6 Dendrochronologická laboratoř Botanického ústavu AV ČR Třeboň Historie laboratoře Laboratoř vznikla v rámci oddělení funkční ekologie při BÚ Třeboň a zatím se tedy nejedná o samostatné pracoviště. Základní zaměření laboratoře Základní výzkum v oblasti ekologie dřevin, studium vlivu měnících se klimatických podmínek na růst, studium disturbancí, zjišťování historie managementu, projekty aplikovaného výzkumu. Vybavení laboratoře Laboratoř disponuje binolupou s měřícím stolkem Time/Table pro měření šířek letokruhů, velkým mikrotomem na seřezávání celých vývrtů, zařízením na úpravu vzorků pro densitometr Dendrocut a densitometrem QMS Data Analyzer and Scanner (Model QTRS- 01X) Členové laboratoře Jan Altman - Jiří Doležal - Vít Pejcha - Tomáš Plener - Eliška Janská Veronika Langová - Petr Mazůrek - Tereza Myšková - Kontakt BÚ AVČR, Dukelská 135, Třeboň, 5

7 DendroLab Brno Historie laboratoře Laboratoř v roce 2000 založil Josef Kyncl po svém odchodu z Botanického ústavu do důchodu. V roce 2005 se k laboratoři připojil Tomáš Kyncl. Základní zaměření laboratoře Laboratoř se zaměřuje na datování dřeva z historických objektů a v omezené míře také na dřevo z archeologických výzkumů z regionů Čech, Moravy, Slovenska a Zakarpatské Ukrajiny. Pro tyto oblasti také sestavuje datovací standardní chronologie (jedle, smrk, borovice, dub, modřín). Vybavení laboratoře Měřící zařízení Timetable s programem PAST4. Pro zpracování dat je používán program Arstan a programový balík DPL. Členové laboratoře Tomáš Kyncl, Josef Kyncl Kontakt DendroLab Brno Eliášova 37, Brno

8 Dendrochronologická a anatomická laboratoř ústavu Nauky o dřevě, LDF, MENDELU v Brně Historie laboratoře Dendrochronologická laboratoř Ústavu nauky o dřevě byla založena v dubnu roku 1999 Mgr. Jitkou Vrbovou-Dvorskou. Hlavním úkolem laboratoře je výchova nových studentů a vědecko výzkumná činnost. V současné době je volitelný předmět Dendrochronologie nabízen nejen studentům Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně, ale i studentům jiných fakult a vysokých škol v ČR. Základní zaměření laboratoře Laboratoř se vedle výuky zabývá zejména dendrochronologickým datováním archeologických dřev, historických konstrukcí a památek, tvorbou standardních chronologií a ekologickými aplikacemi dendrochronologie (dendroekologie a dendroklimatologie). Kromě českých standardních chronologií laboratoř využívá k datování také standardní chronologie okolních států (Německo, Rakousko, Francie, Slovinsko a Polsko). V laboratoři byla sestavena nejdelší standardní chronologie pro ČR. Jedná se o standardní dubovou chronologii, která byla pojmenována CZGES 2010 a pokrývá období od roku 4682 př. n. l. až do současnosti. Současně se laboratoř zabývá anatomickou identifikací archeologických vzorků dřev a xylogenezí. Vybavení laboratoře Dendrochronologická laboratoř je v současné době vybavena podle standardního evropského modelu pro odběr a zpracování veškerého dendrologického materiálu od recentních dřev, památek, historických objektů až po archeologická dřeva a subfosilní kmeny. K měření vzorků dřev jsou využívány dva speciální měřicí stoly TimeTable (TT /5 a TT /10), streolupy Nikon SMZ 660, Leica S6D a datovací programy PAST4 a WinDendro. Součástí vybavení dendrochronologické laboratoře je WSL-Core-Microtome, ruční světelná lupa Eschenbach, motorová pila, vrtačky se speciálními vrtáky pro odběr vzorků dřev, kotoučové a pásové brusky, el. hoblík, pásová pila a řada dalších zařízení. Softwarově je pracoviště kromě měřicího a datovacího programu vybaveno programy pro statistické zpracování dat a pro detrendování časových řad (ARSTAN, STATISTICA, DendroClim,...). Pro anatomické analýzy je k dispozici stávající anatomická laboratoř. Laboratoř disponuje světelnými mikroskopy na procházející (Leica DMLS) i dopadající (Leica DM 2500M) světlo. Dále je k dispozici mikrotom Leica SM2000, RM2235 a GSL1 pro výrobu mikroskopických řezů. Členové laboratoře Michal Rybníček, Tomáš Kolář, Vladimír Gryc, Hanuš Vavrčík Doktorandi: Věra Filková, Jakub Hacura, Jana Hozová, Martin Hroš Kontakt Ústav nauky o dřevě Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU v Brně Zemědělská 3 Brno tel

9 Dendrochronologická laboratoř Fakulty lesnické a dřevařské, České zemědělské univerzity v Praze Historie laboratoře Laboratoř vznikla v roce 2007 v souvislosti s řešením projektů zaměřených na dynamiku lesa. Základní zaměření laboratoře Dendroekologie: struktura lesa, dynamika lesa, režim disturbancí, vitalita a produkce na úrovni stromu a porostu, reakce stromů na klimatické a antropogenní stresory. Vybrané projekty: 1. Historie disturbancí starých porostů horských smrčin na Šumavě 2. Vliv znečištění ovzduší na vitalitu smrku na Šumavě 3. Rekonstrukce režimu přirozených disturbancí v horských smrkových pralesích v Karpatech 4. Struktura a dynamika pralesovitých porostů horských smrčin v Jeseníkách 5. Struktura a dynamika pralesovitých jedlo-bukových porostů (Bosna-Herzegovina) 6. Vztah věku porostů a vegetace na Altaji (Rusko) Vybrané publikace: Čada, V., Svoboda, M., Janda, P., Dendrochronological reconstruction of the disturbance history and past development of mountain Norway spruce in the Bohemian Forest, central Europe. Forest Ecology and Management in press, DOI: /j.foreco Svoboda, M., Janda, P., Nagel, T. a., Fraver, S., Rejzek, J., Bače, R., Disturbance history of an old-growth sub-alpine Picea abies stand in the Bohemian Forest, Czech Republic. Journal of Vegetation Science 23, Svoboda, M., Fraver, S., Janda, P., Bače, R., Zenáhlíková, J., Natural development and regeneration of a Central European montane spruce forest. Forest Ecology and Management 260, Šantrůcková, H., Šantrůcek, J., Setlík, J., Svoboda, M., Kopáček, J., Carbon isotopes in tree rings of Norway spruce exposed to atmospheric pollution. Environmental science & technology 41, Vybavení laboratoře 2x posuvný stůl Lintab (Rinntech), 1x posuvný stůl TimeTable - TT85, 1 x mikroskop Olympus SZ 51, 2 x mikroskop Olympus SZ X7, 1 x Core-Microtome (WSL), 3 x binolupa, software: PAST4, TSAPWin, WinDENDRO Členové laboratoře Doc. Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D., Ing. Pavel Janda, Ph.D., Ing. Vojtěch Čada, Ing. Jan Rejzek, Ing. Martin Mikoláš, Ing. Volodymyr Trotsiuk, Ing. Radek Bače, Ph.D. Kontakt Doc. Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D., Katedra pěstování lesů, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze, Kamýcká 129, Praha 6 Suchdol, 16521, Tel: , web: home.czu.cz/svobodam/ 8

10 Dendrochronologický výzkum na Odboru ekologie lesa Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví Historie laboratoře Dendrochronologická laboratoř OEL VÚKOZ byla založena v roce 2008 na adrese Lidická 25/27, Brno. Základní zaměření laboratoře Mezi klíčová řešená témata patří studium disturbanční historie přirozených temperátních lesů ve středoevropském regionu. Při tomto výzkumu poskytuje dendrochronologie cenný informační vektor k opakovaným celoplošným dendrometrickým datům na gradientu od nížinných lesů (např. NPR Cahnov v nadmořské výšce m) až po horské lesy s převahou Picea abies (např. část NPR Praděd v nadmořské výšce m, viz Propojení s dendrometrickými daty zpětně umožňuje validovat některé dosud arbitrární postupy dendrochronologického výzkumu. Ve výzkumu disturbanční historie přirozených lesů je unikátní dendroekologická rekonstrukce zbytku převážně borového porostu z přelomu posledního glaciálu a holocénu nalezeného pod vrstvou rašeliny ve středních Čechách (recentně řešené téma). Zde jsou dendrochronologická data propojována s paleobotanickými daty. Dendrochronologická data jsou dále propojována s půdními a radiometrickými daty ( 14 C, 210 Pb, 137 Cs, 226 Ra), kde slouží k řešení interakcí mezi stromy a půdou, zejména k datování disturbancí půd a ke studiu pedogeneze a variability půd v přirozených lesích. Dílčí studie využívající dendrochronologická data byly řešeny v České republice, Rumunsku, Bělorusku, Ukrajině a v USA. Vybavení laboratoře Laboratoř je vybavena měřicím přístrojem TimeTable rakouské výroby a příslušenstvím. Pro měření a datování vzorků je využíván zejména software PAST 4.2 (www.sciem.com) a COFECHA (Holmes 1983). Laboratoř je plně vybavena pro odběr a zpracování nejen recentních vzorků (vývrty, kuláče), ale i (sub)fosilní kmenů. Členové laboratoře Pavel Šamonil, Petra Doleželová, Ivana Vašíčková Kontakt Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., Lidická 25/27 Brno tel web: 9

11 Laboratoř dendrogeomorfologie Ostravské univerzity Historie laboratoře Dendrogeomorfologická laboratoř Katedry fyzické geografie a geoekologie (KFGG) Ostravské univerzity byla založena v roce Zakladateli byli dr. Karel Šilhán a doc. Jan Hradecký. Od svého založení je vedoucím K. Šilhán, který je zároveň i jediným dlouhodobě stálým členem laboratoře. Ostatními členy jsou studenti (Bc., Mgr. i Dr.), kteří zde vypracovávají své závěrečné práce. Školení studentů a podpora jejich výzkumu v rámci realizace jejich závěrečných prací je jedním z důvodů založení laboratoře. Hlavní aktivitou laboratoře je metodická podpora probíhajícího výzkumu svahových deformací na KFGG. Laboratoř zajišťuje i realizaci stáží zahraničních studentů (Slovensko, Polsko). Základní zaměření laboratoře Vědecky je laboratoř zaměřena na analýzu zejména rychlých geomorfologických procesů (skalní řícení, blokobahenní proudy, sesuvy, povodně). V rámci výzkumu jsou realizovány rekonstrukce frekvence a prostorového rozsahu vybraných přírodních hazardů. Náplní činnosti laboratoře je i vývoj terénních, laboratorních a interpretačních dendrogeomorfologických metod. Výsledky výzkumu jsou publikovány především v zahraničních impaktovaných periodicích. Vybavení laboratoře Laboratoř je vybavena základními nástroji pro odběr vzorků v terénu (sada Presslerových přírůstových nebozezů, pily) a jejich laboratorní přípravu (vybrační bruska, elektrický hoblík, odsávání). Laboratoř využívá měřící stůl Timetable VIAS s programem PAST4 a další základní programy Arstan a Cofecha. Členové laboratoře RNDr. Karel Šilhán, Ph.D. Kontakt Katedra fyzické geografie a geoekologie, Přírodovědecká fakulta, Ostravská univerzita Chittussiho 10, Ostrava,

12 Laboratoř dendrochronologie Katedra fyzické geografie a geoekologie Přf UK Historie laboratoře Počátky laboratoře sahají do roku 2007, kdy byl zakoupen měřící stůl a započaly práce na dendrochronologickém datování povodňových událostí a na studiu porostní dynamiky smrku na horní hranici lesa. Základní zaměření laboratoře - Datování disturbancí pomocí makroskopických i mikroskopických indikátorů: laviny, sesuvy, povodně, překládání koryt vodních toků; - Dendroklimatologie smrku a borovice; - Analýza růstu dřevin v teplotně limitovaných podmínkách na horní hranici lesa (porostní dynamika, dendroklimatologie, xylogeneze). Vybavení laboratoře -Základní měření šířek letokruhů: 2 posuvné měřící stoly TimeTable + sw PAST; sw WinDendro Density se scannerem. - Běžný sw na detrendování a další statistické operace (DPL, DendroClim ) - Příprava mikroskopických vzorků a příprava povrchů vývrtů: Sáňkové mikrotomy Meopta, Mikrotom WSL 1, WSL Core microtome; Brusírna. - Analýza mikroskopických vzorků: 2 Mikroskopy s kamerou, sw WinCell Pro; vybavená chemická laboratoř. Členové laboratoře Václav Treml (odborný asistent) Tereza Ponocná, Hana Kuželová (doktorandi) Tadeáš Gregor, Jakub Kašpar, Eliška Lehečková, Jan Tumajer, Alina Yakubovskaya, Šárka Zákravská (studenti) Kontakt Václav Treml, Přírodovědecká fakulta UK, Albertov 6, Praha 2; tel.:

13 Dendroekologická laboratoř VÚLHM v.v.i. Historie laboratoře Počátek laboratoře lze datovat do roku Tehdejší vedoucí Ústavu pro dendrologii a nauku o lesním stanovišti na Vysoké škole zemědělského a lesního inženýrství ČVUT v Praze prof. Ing. Dr. Pravdomil Svoboda DrSc.inicioval prázdninovou vědeckou expedici své katedry. Cílem bylo studium struktury a vývoje přirozeného lesního horského porostu v Gaděrské dolině ve Velké Fatře na Slovensku. Na založené trvalé zkusné ploše vedle podrobné dokumentace stromového a bylinného patra a sledování dynamiky prostředí byla použita i metodika odběru vývrtů pro určení stáří a přírůstu jednotlivých stromů. Dendrochronologickou část výzkumu dostal za úkol Bohuslav Vinš, v té době student VŠZLI. B. Vinš na podzim téhož roku po ukončení studia nastoupil v tehdejším Výzkumném ústavu lesního hospodářství (VÚLH) ve Zbraslavi-Strnadech na vědeckou aspiranturu. Z podnětu svého školitele prof. Svobody se věnoval aplikaci letokruhových analýz a dedrochronologických metod datování při produkčně ekologickém výzkumu lesních ekosystémů (především při letokruhové analýze vzorků vědecké expedice). Existenci laboratoře v počátcích významně podpořil prof. Květoň Čermák, tehdejší ředitel VÚLH, umožněním dovozu Eklundova přístroje na měření šířek letokruhů. Tím byl odstartován intenzivní vývoj přístrojové techniky letokruhových analýz včetně metodických postupů verifikace poruch v tvorbě letokruhů a rozvoje možností výpočetní techniky při jejich využívání. V laboratoři byl mimo jiné vyvinut a postupně zdokonalován vynášecí adaptér k Eklundovu měřícímu stroji, který významně zefektivnil proces měření. Laboratoř byla od začátku zaměřena především na studium vlivu vnějšího prostředí na růstové procesy lesních dřevin, ať se jednalo o klimatické faktory, průmyslové imise, hnojení, meliorační zásahy či poškození biotickými škůdci (např. žír bekyně mnišky). S postupem doby se realizovala široká oborová i mezinárodní spolupráce. Byl to B. Vinš, který v roce 1967 jako první definoval pojem dendroekologie jako specifický obor klasické dendrochronologie a dendroklimatologie. Mezi stěžejní práce patří prokázání negativního vlivu průmyslových imisí na růst lesních dřevin - tzv. kouřových škod včetně kvantifikace přírůstových ztrát pro účely vyplácení náhrad a dále rozsáhlé studie věnované proměnlivosti růstu základních hospodářských dřevin (smrku, jedle, borovice) i introdukovaných dřevin (douglaska, jedle obrovská apod.) na území ČR. Základní zaměření laboratoře Současná laboratoř svým zaměřením na dendroekologii navazuje na předchozí období. V centru pozornosti stojí růstová reakce hlavních lesních dřevin na měnící se ekologické podmínky (klimatické změny, zvyšování depozic dusíku, působení přízemního ozonu, výskyt nových biotických škůdců). Samostatnou skupinu tvoří projekty Grantové služby LČR zaměřené na aktuální problematiku žloutnutí a odumírání smrkových porostů, kde jsou změny ve vývoji přírůstů studovány jako indikátor míry stresu. Přehled projektů řešených v posledních 10 letech: Vliv současných depozic dusíku na zvyšování přírůstu a kvalitu výživy smrkových porostů (NAZV QC 1723) Vliv žíru ploskohřbetky modřínové Cephalcia lariciphila na radiální tloušťkový přírůst modřínu (Larix decidua MILL.) (MZe ) Poškození lesních porostů v oblasti Suchého vrchu (LS Lanškroun) a Anenského vrchu (LS Rychnov n. K) (Grantová služba LČR) Vliv melioračního vápnění na přírůst smrku (MZE ) 12

14 Vliv zvýšených koncentrací ozonu a meteorologických faktorů na stabilitu smrkových a bukových porostů v České republice (NPV 1G57045) Chřadnutí lesních porostů na LS Jablunkov (Grantová služba LČR) Poškození lesních porostů ve vrcholových partiích Javořice (Grantová služba LČR) Růst osiky na stanovišti s přirozeně zvýšenými koncentracemi CO2 z lokality Milhostov u Chebu Hodnocení očekávaných změn v růstu a mortalitě lesních porostů, dopadů na produkční funkci lesů ČR a návrh adaptační strategie (NAZV QJ ) Růstová reakce smrku (Picea abies (L.) KARST.) na extrémní imisně-klimatický stres v průběhu zimy 1995/96 (LD 13007, součást COST akce FP1106 STReESS - Studying Tree Responses to extreme Events: a SynthesiS) Vybavení laboratoře Přírůstové nebozezy: pro měkké dřevo ø 5 mm (délky 30 cm, 40 cm), pro tvrdé dřevo ø 4 mm (délky 25 cm, 40 cm, 60 cm) Měřící stoly: TimeTable TT 59-M, Kutschenreiter Software: VIASDAQ, PAST 4, OSM3, DAS, COFECHA, ARSTAN + další programy DPL, PRECON, Statistica Členové laboratoře Ing. Monika Vejpustková, Ph.D. Bc. Tomáš Čihák Kontakt Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti v.v.i. Strnady Jíloviště doručovací adresa: Strnady Praha 5 Zbraslav ,

15 ABSTRAKTY PŘEDNESENÝCH PŘÍSPĚVKŮ Odpověď dřevin na zvyšující se četnost a intenzitu tajfunů na Korejském poloostrově: důkaz z dubových letokruhů Jan Altman 1,2, Jiří Doležal 1,2, Tomáš Černý 2 & Jong-Suk Song 3 1 Katedra Botaniky, Přírodovědecká fakulta Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích, Na zlaté Stoce 1, České Budějovice Botanický ústav AVČR, Zámek 1, Průhonice Department of Biological Science, College of Natural Sciences, Andong National University, 3 Andong, Gyeongbuk , South Korea Celosvětově pozorovaný trend měnící se intenzity tropických cyklónů za posledních několik desetiletí zdůrazňuje potřebu lepšího pochopení událostí, jako jsou disturbance v přirozených a osídlených oblastech. Intenzita tajfunů se na Korejském poloostrově zvýšila za posledních 100 let, jak bylo zjištěno z naměřených dat od roku V této studii bylo zjišťováno, jak nárůst v určitých charakteristikách počasí (max. hodinové a denní srážky a max. rychlost větru) během tajfunu, ovlivňuje starý porost dubu. Quercus mongolica je dominantní druh korejských hor, na kterém byly sledovány fáze uvolnění podél gradientu zeměpisné šířky (33-38⁰N). Na vzorku 220 individuí ze třech lokalit byl pozorován pokles v množství a intenzitě tajfunů. Fáze uvolnění indikují disturbanci v okolí jedince, kterému se díky zlepšeným světelným podmínkám začne lépe dařit. Trend fáze uvolnění odpovídá časoprostorovému gradientu maximální rychlosti větru a srážek. Byla zjištěna vysoce pozitivní korelace mezi maximálními hodnotami charakteristik tajfunu a proporcí stromů vykazujících fázi uvolnění. Větší proporce ovlivněných stromů byla zjištěna ve střední a jižní části Korejského poloostrova, kde jsou tajfuny nejintenzivnější. To dokazuje, že přítomné fáze uvolnění jsou spjaty s výskytem tajfunů, které mají zároveň rozdílný vliv na lesy. Na základě letokruhových řad z let byla sledována měnící se proporce stromů vykazujících fáze volnění. V období nebyl nalezen žádný trend, zatímco počet a intenzita lesních disturbancí rapidně vzrostl v letech Naše výsledky ukazují, že pokud četnost a intenzita tajfunů dále poroste, jak předpokládají některé klimatické modely, zvýší se počet lesních disturbancí, což ovlivní ekosystémové procesy. Poděkování Děkujeme Petru Petříkovi za nápadité a konstruktivní poznámky, Tomáši Plenerovi a Vítu Pejchovi za změření části vývrtů a Martinovi Kopeckému za pomoc s přípravou některých obrazových podkladů. Výzkum byl financován grantem č. M AVČR, výzkumnými granty 206/05/0119 a P504/12/1952 GAČR. 14

16 Tvar cév břízy bělokoré jako indikátor svahové disturbance Jan Burda 1,2, Jan Tumajer 1 1 Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra fyzické geografie a geoekologie, Albertov 6, Praha 2, 2 Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Útvar geotechniky a hydrogeologie, Budovatelů 2830, Most Za účelem ověření vhodnosti břízy bělokoré pro dendrogeomorfologickou analýzu svahových pohybů bylo z prostoru lesního porostu poblíž Jezeří, poničeného sesuvem z ledna 2011, připraveno 67 trvalých preparátů xylému z 24 vytipovaných stromů (15 disturbovaných a 9 referenčních). Pomocí softwaru WinCell Pro 2011a byly na mikrosnímcích anatomické struktury naměřeny šířky (LW) a délky (LL) lumenů dohromady 8236 trachejí v letokruzích vytvořených v letech 2009, 2010 a Typický tvar buňky v daném letokruhu byl popsán pomocí směrnice regresní přímky udávající závislost mezi LW a LL a následně byla vypočtena meziroční procentuální změna této směrnice v daném vzorku (ACI). Průměrné hodnoty ACI se v případě disturbovaných stromů rok před sesuvem (tj. mezi lety 2009 a 2010) a referenčních jedinců pohybují pod hodnotou 23 %, což lze považovat za hranici vymezující změny způsobené jinými než vysoce energetickými gravitačními procesy. U disturbovaných jedinců mezi lety 2010 a 2011 dosahuje ACI ve směrech A, B, C a D průměrných hodnot 21,1 %, 43,7 %, 21,7 % a 26,2 %. V případě trachejí na straně B (proti svahu, tedy místo působení tahu a tvorby tenzního dřeva) se hodnoty směrnice regresní přímky statisticky významně liší mezi lety 2010 a 2011 (doloženo Wilcoxonovým a znaménkovým testem obě p-hodnoty < 0,001) a změna směrnice je v tomto směru u disturbovaných stromů odlišná od hodnot v ostatních orientacích vzorkování (ANOVA p- hodnota = 0,0459). Nejvyšší hodnoty ACI 2010/11 byly obecně zaznamenány u jedinců s nejzávažnějším typem vnější deformace (např. zasypání báze kmene, exponované kořeny). Závěry této předběžné studie dokládají, že naklonění a další externí deformace kmene břízy bělokoré nacházejí odezvu v tvarových parametrech jejích cév. Nabízí se tak možnost využití trachejí jako indikátoru svahových disturbancí v dalších oblastech antropogenního reliéfu Mostecka i celé ČR; stejně tak však také vyvstávají další výzkumné otázky týkající se metody hlavně pokud se jedná o příčiny nízkého (zhruba do 20 %) ACI zjištěného u referenčních jedinců a v letech bez svahové aktivity. Poděkování GAUK SVV MSM

17 Dendrochronologická rekonstrukce historie narušení horských smrčin Šumavy Vojtěch Čada Katedra pěstování lesů, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze; Kamýcká 1176, Praha 6 Suchdol; Informace o historických souvislostech současného stavu lesa jsou potřebné pro správná rozhodnutí v oblasti managementu lesů. Disturbance (narušení) hrají hlavní úlohu při formování druhového složení a struktury lesa. Bohužel není mnoho známo o roli narušení ve středoevropských lesích. Cílem této práce je popsat vznik a vývoj porostů v souvislosti s minulými narušeními v oblasti horských smrčin Šumavy. Předmětem zájmu byl vznik starých lesů v této oblasti. Metodou byla analýza věkové struktury populace smrku, a také letokruhová analýza. Na základě toho, jak strom rostl, lze odhalit minulá narušení a popsat vznik porostu. Na přírůstových sériích byly hledány události A) uvolnění a B) rychlého počátečního přírůstu. Uvolnění je definováno jako náhlé, setrvalé a výrazné zvýšení přírůstu. Tím strom reaguje na odstranění konkurenta narušením. Druhá možnost je, že strom začal růst až po narušení v otevřených podmínkách. V takovém případě je rychlost růstu od počátku vysoká a následný trend je rovný, parabolický nebo klesající (bez výskytu uvolnění). Pokud jsou takové události synchronizovány v čase mezi více stromy, poukazuje to na výskyt důležitého narušení v té době. Porosty v různých oblastech horských smrčin Šumavy vznikaly po silných narušeních. Tato narušení byla synchronizována mezi různými oblastmi a vysvětlena historickou evidencí o výskytu vichřic, či gradací lýkožrouta smrkového. To vede k domněnce, že tyto porosty vznikaly po přírodních disturbancích. Lze jmenovat vichřici z roku 1778, 1821/1822, více vichřic z dekády 1860 a následnou gradaci lýkožrouta. Hůře lze na základě našich dat hodnotit rozsah minulých narušení. Ze starých lesnických map z druhé poloviny devatenáctého století však vyplývá, že byly narušovány plochy v řádu desítek hektarů. Poděkování Práce byla podpořena projektem Grantové agentury ČR (projekt č. P504/10/0843, Rekonstrukce režimu přirozených disturbancí v horských smrkových pralesích ) a projektem Celouniverzitní grantové agentury ČZU v Praze (projekt č , Dynamika horského smrkového lesa na Šumavě a její změny minulý vývoj, disturbance, acidifikace, klima ). 16

18 Růstové reakce dubů na klimatické podmínky ve vztahu k hydrologickému režimu přírodní rezervace Zbytka Alžběta Čejková Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie, Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Branišovská 31, České Budějovice Správa CHKO Orlické hory a krajské středisko Hradec Králové, Dobrovského 332, Rychnov nad Kněžnou Přírodní rezervace Zbytka u Českého Meziříčí zaujímá cenný komplex slatinných společenstev, moliniových luk a lužních lesů. Jedná se o důležité zdrojové území artéské vody, z které je kvalitní pitnou vodou zásobován Hradec Králové a okolí. Vodárenské využití oblasti začalo již v 60. letech 20. století s intenzivními odběry od roku Čerpání vody společně s dalšími změnami v užívání krajiny vedly k značným dopadům na místní ekosystémy, které vyústily v pokles hladiny spodní vody, změny složení vegetace zejména úbytek slatinných společenstev. V lužních lesích byly z dubů odebrány dendrochronologické vzorky pro zjištění dopadu uvedených změn a především fluktuace spodní hladiny vody na růst stromů. Letokruhové křivky dubu ukazují rozdílné růstové trendy před a po začátku vodárenského využití. Zřejmý je zejména zvýšený tloušťkový přírůst v období , kdy docházelo k největším odběrům artéské vody. Také výskyt extrémně nízkých přírůstů v jednotlivých letech se liší nápadně mezi těmito dvěma časovými úseky. Charakteristický je zejména výskyt extremně nízkých přírůstů pro období před začátkem čerpání, kterých bylo šest (1948, 1952, 1956, 1959, 1967, 1974) oproti dvěma (1996, 2005) v následujícím období. Avšak tyto se projevily až v období útlumu čerpání spodní vody, kdy byl stanoven minimální institut hladiny spodní vody v kontrolním vrtu Lt5 na m n. m. Kolísání hladiny spodní vody způsobené čerpáním ovlivňuje zásadně přírůst dubů v přírodní rezervaci Zbytka společně s vysokými teplotami během jara a léta. Duby vykazují nižší přírůst s nízkými teplotami během jarních a letních měsíců v kombinaci s průměrnou hladinou spodní vody. Tento nepřímý vztah opětovně potvrzuje klíčovou roli vodního režimu v lesních mokřadech. Dendrochronologická data by tedy v těchto případech mohla být použita pro rekonstrukci kolísání hladiny spodní vody a pro predikci změn chování a funkce lesních ekosystémů v případě různých scénářů vývoje podmínek prostředí. Výzkum je publikován: Čejková A. et Poláková S., Growth responses of sessile oak to climate and hydrological regime in the Zbytka Nature Reserve, Czech Republic. Geochronometria 39 (4): Poděkování Výzkum byl podpořen grantem MSM Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. 17

19 Poznámky k historii české dendrochronologie Jaroslav Dobrý DendroLab Praha, Suchý vršek 2135, Praha 5, V úvodu jsem se stručně zmínil o zakladateli naší lesnické dendrochronologie, Bohuslavu Vinšovi, který se stal osobností evropského formátu. Prokázané poškozování lesů průmyslovými imisemi bylo tak závažné, že minulý režim utlumil činnost jeho laboratoře. Na Vinšovy chronologie hospodářských dřevin pak navázali čeští dendrochronologové rozsáhlým datováním archeologických a historických dřev. Příspěvek jsem zaměřil na seznámení mladších kolegů s technickými obtížemi dendrochronologického výzkumu v osmdesátých letech minulého století na příkladu budování laboratoře v Botanickém ústavu v Průhonicích, která vznikla především z iniciativy Josefa Kyncla. Informace zahrnula spolupráci se zahraničními partnery a účast na projektech lesnického ekologického výzkumu Univerzity Britské Kolumbie. Část prezentace jsem věnoval ukázkám denzitometrie letokruhů a problematice kombinování klasického datování s datováním pomocí C14. Co se týče českomoravského dendrochronologického výzkumu, naší jasnou hvězdou byla Jitka Dvorská, která vytvořila základy dubové chronologie a založila mikulčickou a později brněnskou laboratoř. Pokládám za svou čest, že jsem se mohl podílet na jejím datování archeologických dřev z Pražského hradu a Malé Strany. Velký rozvoj české dendrochronologie v posledních dvou desetiletích je dostatečně zdokumentován na skvělých webových stránkách, které obsahují obsáhlé informace o historii i současném stavu českého výzkumu v tomto oboru. Rád bych touto cestou vyjádřil obdiv svým kolegům, kteří se s velkým úsilím věnují rozvoji a propagaci dendrochronologie na našich univerzitách. Pracné vytváření datovacích chronologií se postupně úročí při spolupráci s navazujícími obory a ve vynikajících odborných publikacích. Naší mladé generaci dendrochronologů přeji mnoho úspěchů. 18

20 Anatomická identifikace použitého druhu dřeva výstavních exponátu skanzenu Živé muzeum Věra Filková Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav nauky o dřevě, Zemědělská 3, Brno, Etnografický region Malá Haná se nachází severně od města Boskovice, na pomezí dvou přírodních lesních oblastí PLO Drahanská vrchovina a PLO Českomoravské mezihoří. V tomto regionu se připravuje nový skanzen Živé muzeum, který v současnosti sbírá a eviduje předměty z okolí a hledá možné umístění sbírek. Ve skanzenu bylo v průběhu roku 2012 pomocí nožů a řezbářských dlátek odebráno 300 vzorků. Některé z nich byly identifikovány na místě na základě makroskopických znaků, další byly převezeny do laboratoře, kde byly vyrobeny dočasné vzorky pro mikroskopickou analýzu pomocí žiletky a vody. Prozatím jsme se soustředili na předměty každodenního užití a řemeslnické nástroje. Kromě obecného srovnání použitých druhů dřev s přirozenou skladbou lesa ve dvou příslušných PLO si všímáme opakovaně se objevujících předmětů (např. síta, kolovraty, přeslice, plužní kolečka). Celkem bylo prozatím identifikováno 200 vzorků. Bylo zjištěno 18 různých druhů dřev. Opakovaně se objevujícími typy předmětů byly kolovrátky, přeslice, plužní kolečka, klanice a síta. Zatímco některé z nich byly vyrobeny z mnoha různých druhů (kolovraty, přeslice, plužní kolečka), jiné se vyráběly z téměř výhradně z jednoho, a to stále stejného druhu (síta ze smrku nebo výjimečně jedle, zadní klanice vozů z břízy, přední klanice z buku). Výsledky anatomické identifikace použitých dřev odpovídají přirozené skladbě lesa v regionu s některými výjimkami (smrk, hrušeň, švestka, bez černý, akát). Smrk je častým jevem u předmětů, které byly vyrobeny později (od 2. pol. 18. století) a taktéž u opravovaných předmětů. Hrušeň byla použita tam, kde byla potřeba tvrdost hoblík a struhadla tedy tam, kde bychom dnes očekávali např. habr. Švestka byla snad použita pro svůj vzhled. Druhová pestrost použitých dřev je obrovská, mnohem větší než bychom mohli čekat u předmětů vyráběných dnes. Jak uvádí Průša (1990), až do konce 18. století žádná dřevina v lese nebyla nežádoucí a každá se uplatňovala podle svých vlastností. Myšlenky o úpravě skladby lesů vznikly teprve později a v konečném důsledku vedly ke zploštění druhové rozmanitosti jak našich lesů, tak dřev používaných pro výrobky pro každodenní a řemeslné použití. Poděkování Studie je podpořena projektem IGA č. 24/2012 Historické využití dřeva - sběr dat. 19

DENDROCHRONOLOGICKÉ FÓRUM 2012

DENDROCHRONOLOGICKÉ FÓRUM 2012 DENDROCHRONOLOGICKÉ FÓRUM 2012 Sborník abstraktů Organizační výbor: Ing. Michal Rybníček, Ph.D. (Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně) Ing. Tomáš Kolář, Ph.D. (Lesnická a dřevařská

Více

Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR

Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR Radek Bače, Vojtěch Čada, Miroslav Svoboda Znalosti o struktuře lesů představují potřebný zdroj informací pro správné a efektivní rozhodování

Více

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro

Více

Soubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I.

Soubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I. Soubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I. Mapa struktury porostu na TVP 5 v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 39 Lesy v ČR Pro potřeby projektu

Více

Soubor map V ková struktura vybraných horských smrkových porost na Šumav

Soubor map V ková struktura vybraných horských smrkových porost na Šumav Soubor map V ková struktura vybraných horských smrkových porost na Šumav Auto i: Ing. Pavel Janda, Ph.D., Ing. Vojt ch ada, Doc., Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D. Tento soubor map je rozd len na ásti: 1. Soubor

Více

DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy

Více

Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí)

Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Mapa současného rozšíření borovice kleče v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Mapa současného

Více

Výzkumná zpráva č. 104-11

Výzkumná zpráva č. 104-11 Výzkumná zpráva č. 104-11 Dendrochronologické datování dřevěných konstrukčních prvků domu čp. 198 v Dolních Pertolticích DendroLab Brno Ing. Tomáš Kyncl, Eliášova 37, Brno 616 00, IČO 75758041 listopad

Více

2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů

2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů Největší hydrologická sucha 20. století The largest hydrological droughts in 20th century Příspěvek vymezuje a porovnává největší hydrologická sucha 20. století. Pro jejich vymezení byla použita metoda

Více

Soubor map struktury porostů na TVP v oblasti Modravy v Národním parku Šumava

Soubor map struktury porostů na TVP v oblasti Modravy v Národním parku Šumava Soubor map struktury porostů na TVP v oblasti Modravy v Národním parku Šumava Vacek S., Remeš J., Bílek L., Vacek Z., Ulbrichová I. Soubor map: Mapa struktury porostu na TVP 1 v oblasti Modravy v Národním

Více

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Vodní provoz polních plodin Ing. Jana Klimešová Ing. Tomáš Středa, Ph.D. Mendelova

Více

Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy

Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy Jaroslav Rožnovský, Mojmír

Více

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu 1. výzva k předkládání žádostí o grant v programových oblastech

Více

SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM

SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM Bednářová, E. 1, Kučera, J. 2, Merklová, L. 3 1,3 Ústav ekologie lesa Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova

Více

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení půdy a lesnictví Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Průběžná zpráva Zpracoval: Ing. Dušan Reininger, Ph.D Dr.Ing. Přemysl Fiala

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

lesních dřevin 2014-2018 Výhled potřeby sadebního materiálu

lesních dřevin 2014-2018 Výhled potřeby sadebního materiálu Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin 2014-2018 Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin VLS ČR, s.p. 2014 2018 Sumář výhledu spotřeby sadebního materiálu v jednotlivých letech bez

Více

Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.

Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys. Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.cz Po roce 19 došlo k výrazné změně hospodářských poměrů v

Více

SOUČASNÉ PROBLÉMY OBNOVY LESŮ A STAV KOŘENOVÉHO SYSTÉMU LESNÍCH DŘEVIN V ZÁVISLOSTI NA MĚNÍCÍM SE PODNEBÍ

SOUČASNÉ PROBLÉMY OBNOVY LESŮ A STAV KOŘENOVÉHO SYSTÉMU LESNÍCH DŘEVIN V ZÁVISLOSTI NA MĚNÍCÍM SE PODNEBÍ SOUČASNÉ PROBLÉMY OBNOVY LESŮ A STAV KOŘENOVÉHO SYSTÉMU LESNÍCH DŘEVIN V ZÁVISLOSTI NA MĚNÍCÍM SE PODNEBÍ VÝCHODISKA Propracované a odzkoušené postupy jsou neúspěšné, ztráty po obnově až 6 %, snižuje se

Více

lesních dřevin 2015-2019 Výhled potřeby sadebního materiálu

lesních dřevin 2015-2019 Výhled potřeby sadebního materiálu Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin 201-2019 Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin VLS ČR, s. p. 201 2019 Sumář výhledu spotřeby sadebního materiálu v jednotlivých letech bez

Více

Historické využití dřeva

Historické využití dřeva Historické využití dřeva Mgr. Věra Kolářová 2013, Brno Připravila: Mgr. Věra Filková Historické využití dřeva Obsah strana 3 Obsah Úvod do Historického použití dřeva Skanzeny Dostupná literatura Nástroje

Více

2015 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin

2015 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin 2015 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin OBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 2.1 Přístup k informacím... 5 2.1.1 Rejstřík uznaných zdrojů

Více

OBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 3 Genové základny... 23

OBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 3 Genové základny... 23 OBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 2.1 Rejstřík uznaných zdrojů reprodukčního materiálu... 5 2.1.1 Zdroje reprodukčního materiálu kategorie identifikovaný...

Více

Mezinárodní konference Mikroklima a mezoklima krajinných struktur a antropogenních prostředí Skalní mlýn, Moravský kras, 2. 4. 2.

Mezinárodní konference Mikroklima a mezoklima krajinných struktur a antropogenních prostředí Skalní mlýn, Moravský kras, 2. 4. 2. Mezinárodní konference Mikroklima a mezoklima krajinných struktur a antropogenních prostředí Skalní mlýn, Moravský kras, 2. 4. 2. 2011 International Conference Microclimate and mesoclimate of landscape

Více

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Ing. Jan Brejcha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., brejcha@vuhu.cz Voda a krajina 2014 1 Projekt č. TA01020592 je řešen s finanční

Více

fytopatogenů a modelování

fytopatogenů a modelování Mapování výskytu fytopatogenů a modelování škod na dřevinách v lesích ČR Dušan Romportl, Eva Chumanová & Karel Černý VÚKOZ, v.v.i. Mapování výskytu vybraných fytopatogenů Introdukce nepůvodních patogenů

Více

Výzkumná zpráva. Dendrochronologické datování dřevěných konstrukčních prvků zámeckého divadla v Českém Krumlově

Výzkumná zpráva. Dendrochronologické datování dřevěných konstrukčních prvků zámeckého divadla v Českém Krumlově Výzkumná zpráva Dendrochronologické datování dřevěných konstrukčních prvků zámeckého divadla v Českém Krumlově DendroLab Brno Ing. Josef Kyncl, Eliášova 37, Brno 616 00, IČO 65348737 listopad 2015 1. Úvod

Více

Příloha č. 2 Základní informace o lokalitě1: Odůvodnění výzkumu: Cíle a navrhované metody výzkumu2: nedestruktivního částečně destruktivního

Příloha č. 2 Základní informace o lokalitě1: Odůvodnění výzkumu: Cíle a navrhované metody výzkumu2: nedestruktivního částečně destruktivního Příloha č. 1: Nálezy budou předány podle 23 zákona č. 20/1987 Sb. příslušnému krajskému Jihočeskému muzeu v Českých Budějovicích (dohoda s kurátorkou sbírek Mgr. Zuzanou Thomovou) Příloha č. 2 Základní

Více

OCELOVÉ A DŘEVĚNÉ PRVKY A KONSTRUKCE Část: Dřevěné konstrukce

OCELOVÉ A DŘEVĚNÉ PRVKY A KONSTRUKCE Část: Dřevěné konstrukce OCELOVÉ A DŘEVĚNÉ PRVKY A KONSTRUKCE Část: Dřevěné konstrukce Přednáška č. 1 Doc. Ing. Antonín Lokaj, Ph.D. VŠB Technická univerzita Ostrava, Fakulta stavební, Katedra konstrukcí, Ludvíka Podéště 1875,

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 11 Rozpoznávání dřevin

Více

Granty Soupis grantů a projektů

Granty Soupis grantů a projektů Granty Soupis grantů a projektů 1994 1996 Počátky Prahy. Vývoj pražské aglomerace do 1. poloviny 12. století. grant GA ČR č. 404/94/1007 nositel L. Hrdlička (ARÚ AV ČR) spoluřešitel za NPÚ Praha J. Čiháková

Více

Soubor map: Mapy lesních vegetačních stupňů v Chráněných krajinných oblastech ČR (FLD ČZU v Praze) Vacek S., Mikeska M., Vacek Z., Bílek L., Štícha V.

Soubor map: Mapy lesních vegetačních stupňů v Chráněných krajinných oblastech ČR (FLD ČZU v Praze) Vacek S., Mikeska M., Vacek Z., Bílek L., Štícha V. Soubor map: Mapy lesních vegetačních stupňů v Chráněných krajinných oblastech ČR (FLD ČZU v Praze) Vacek S., Mikeska M., Vacek Z., Bílek L., Štícha V. Soubor map: Mapa lesních vegetačních stupňů v Chráněné

Více

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapa zonace ochrany přírody v CHKO Beskydy Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová

Více

Archeologie starého dřeva a spálenišť

Archeologie starého dřeva a spálenišť MINIATLAS obsahuje dvě části. MINIATLAS mikroskopie dřeva a uhlíků pro učitele a studenty Příloha k úloze Archeologie starého dřeva a spálenišť První obsahuje výběr z anatomických obrázků různých pozorovacích

Více

Volitelný předmět Habituální diagnostika

Volitelný předmět Habituální diagnostika Tomáš Žid tomas.zid@mendelu.cz LDF MENDELU Volitelný předmět Habituální diagnostika Vývoj stavu lesních porostů v České republice a v Evropě Program ICP Forests Vývoj zdravotního stavu porostů strana 2

Více

139/2004 Sb. VYHLÁŠKA

139/2004 Sb. VYHLÁŠKA 139/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. března 2004, kterou se stanoví podrobnosti o přenosu semen a sazenic lesních dřevin, o evidenci o původu reprodukčního materiálu a podrobnosti o obnově lesních porostů

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Douglaska tisolistá může být nadějí pro chřadnoucí lesy

TISKOVÁ ZPRÁVA. Douglaska tisolistá může být nadějí pro chřadnoucí lesy TISKOVÁ ZPRÁVA Douglaska tisolistá může být nadějí pro chřadnoucí lesy Strnady 20. 10. 2014 - Dřevina roku 2014 - douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii /Mirb./ Franco) je v současné době mezi lesnickou

Více

Historie výzkumu přirozených lesů. Libor Hort

Historie výzkumu přirozených lesů. Libor Hort Historie výzkumu přirozených lesů Libor Hort Osnova: historie výzkumu v ČR a metodické přístupy v minulosti historie výzkumu v Evropě stručný přehled projektů Proč vůbec zkoumat přirozené lesy? Pro hodnocení

Více

Poznámky z přednášek HUL. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

Poznámky z přednášek HUL. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28. Poznámky z přednášek HUL Aktualizace zadávání a schvalování LHP LHP jako nástroj vlastníka. Historický vývoj LHP a jeho využití do současnosti. Význam LHP pro vlastníky lesů. Legislativní rámec LHP, zákony

Více

Monitoring eroze zemědělské půdy

Monitoring eroze zemědělské půdy Monitoring eroze zemědělské půdy Ing. Jiří Kapička, Mgr. Daniel Žížala, Ing. Ivan Novotný Monitoring eroze zemědělské půdy (http://me.vumop.cz) vznikl jako společný projekt Státního pozemkového úřadu (SPÚ),

Více

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení bezpečnosti půdy a lesnictví Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Průběžná zpráva Zpracoval : Dr.Ing. Přemysl Fiala Ing. Dušan

Více

Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe

Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe Obsah: Podnebí Podnebné pásy Podnebí v České republice Počasí Předpověď počasí Co meteorologové sledují a používají Meteorologické přístroje Meteorologická stanice

Více

Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz

Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz 25. 10. 2012, Praha Ing. Petr Vahalík Ústav geoinformačních technologií Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz 21. konference GIS Esri v ČR Lesní vegetační stupně

Více

Stejskalová J., Kupka I.: Vliv lesních vegetačních stupňů na kvalitu semen jedle bělokoré... (ABIES ALBA MILL.) ABSTRACT

Stejskalová J., Kupka I.: Vliv lesních vegetačních stupňů na kvalitu semen jedle bělokoré... (ABIES ALBA MILL.) ABSTRACT VLIV LESNÍCH VEGETAČNÍCH STUPŇŮ NA KVALITU SEMEN JEDLE BĚLOKORÉ (ABIES ALBA MILL.) FOREST VEGETATION ZONES INFLUENCE ON SEED QUALITY OF SILVER FIR (ABIES ALBA MILL.).) JANA STEJSKALOVÁ, IVO KUPKA ABSTRACT

Více

5. hodnotící zpráva IPCC. Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav

5. hodnotící zpráva IPCC. Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav 5. hodnotící zpráva IPCC Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav Mění se klima? Zvyšuje se extremita klimatu? Nebo nám jenom globalizovaný svět zprostředkovává informace rychleji a možná i přesněji

Více

Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1

Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1 Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1 1 ČHMÚ, OPZV, Na Šabatce 17, 143 06 Praha 4 - Komořany sosna@chmi.cz, tel. 377 256 617 Abstrakt: Referát

Více

Možnosti řešení degradace půdy a její ovlivnění změnou klimatu na příkladu aridních oblastí. Ing. Marek Batysta, Ph.D.

Možnosti řešení degradace půdy a její ovlivnění změnou klimatu na příkladu aridních oblastí. Ing. Marek Batysta, Ph.D. Možnosti řešení degradace půdy a její ovlivnění změnou klimatu na příkladu aridních oblastí Ing. Marek Batysta, Ph.D. batysta.marek@vumop.cz www.vumop.cz CÍL PROJEKTU analýza modelových lokalit ověření

Více

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Libor Pechar a kolektiv Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta, Laboratoř aplikované ekologie a ENKI o.p.s., Třeboň

Více

Der Einfluss von Überkonzentrationen bodennahen Ozons auf die Gesundheit der Waldbaumarten im Osterzgebirge sowie Möglichkeiten der Vorhersage.

Der Einfluss von Überkonzentrationen bodennahen Ozons auf die Gesundheit der Waldbaumarten im Osterzgebirge sowie Möglichkeiten der Vorhersage. Vliv nadlimitních koncentrací přízemního ozónu na zdravotní stav asimilačního aparátu lesních dřevin ve východním Krušnohoří a možnosti jeho prognózování. Der Einfluss von Überkonzentrationen bodennahen

Více

Výzkumná zpráva č. 021-08

Výzkumná zpráva č. 021-08 Výzkumná zpráva č. 021-08 Dendrochronologické datování dřevěných konstrukčních prvků budovy bývalého pivovaru (čp. 81) v Žirovnici (okr. Pelhřimov) Dendrochronologické datování dřeva Ing. Tomáš Kyncl,

Více

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Sešit pro laboratorní práci z biologie Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Les autor: Mgr. Alena Hyánková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/01.0002

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra ekologie a životního prostředí. Obror Aplikovaná ekoligie.

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra ekologie a životního prostředí. Obror Aplikovaná ekoligie. ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra ekologie a životního prostředí Obror Aplikovaná ekoligie Bakalářská práce Doupné stromy v lesích Den-trees in the forests Vedoucí

Více

Experimentální měření sněhu na vybraných lokalitách Jeseníků a Beskyd

Experimentální měření sněhu na vybraných lokalitách Jeseníků a Beskyd Experimentální měření sněhu na vybraných lokalitách Jeseníků a Beskyd Přednáška ČHMÚ Ostrava 16/04/2012 Martin JONOV Šárka MADĚŘIČOVÁ Měření sněhové pokrývky - pravidelné měření se provádí v rámci ČHMÚ

Více

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v Národních parcích ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v Národních parcích ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v Národních parcích ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapa zonace ochrany přírody v Krkonošském NP Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek

Více

WWW.METEOVIKYROVICE. WWW.METEOVIKYROVICE.WBS.CZ KLIMATICKÁ STUDIE. Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech 2006-2009. Ondřej Nezval 3.6.

WWW.METEOVIKYROVICE. WWW.METEOVIKYROVICE.WBS.CZ KLIMATICKÁ STUDIE. Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech 2006-2009. Ondřej Nezval 3.6. WWW.METEOVIKYROVICE. WWW.METEOVIKYROVICE.WBS.CZ KLIMATICKÁ STUDIE Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech 2006-2009 Ondřej Nezval 3.6.2009 Studie porovnává jednotlivé zaznamenané měsíce květen v letech

Více

ZMĚNY OBSAHŮ PRVKŮ V POROSTECH SMRKU, BUKU, JEŘÁBU

ZMĚNY OBSAHŮ PRVKŮ V POROSTECH SMRKU, BUKU, JEŘÁBU ZMĚY OBSAHŮ PRVKŮ V POROSTECH SMRKU, BUKU, JEŘÁBU A BŘÍZY V PRŮBĚHU ROKU Řešitel: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, Jíloviště-Strnady Doba řešení: 23 24 Řešitelský kolektiv: Vít Šrámek,

Více

Hodnocení úrovně koncentrace PM 10 na stanici Most a Kopisty v průběhu hydrologické rekultivace zbytkové jámy lomu Most Ležáky 1

Hodnocení úrovně koncentrace PM 10 na stanici Most a Kopisty v průběhu hydrologické rekultivace zbytkové jámy lomu Most Ležáky 1 Hodnocení úrovně koncentrace PM 1 na stanici Most a Kopisty v průběhu hydrologické rekultivace zbytkové jámy lomu Most Ležáky 1 Projekt č. TA12592 je řešen s finanční podporou TA ČR Znečištění ovzduší

Více

Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru

Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru Výzkumný záměr: Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu Studium polních plodin v souvislosti

Více

Genofondy rostlin v zahradní tvorbě

Genofondy rostlin v zahradní tvorbě Unie botanických zahrad Katedra zahradnictví FAPPZ České zemědělské university v Praze Katedra Zahradní a krajinné architektury FAPPZ České zemědělské university v Praze Botanický ústav AV ČR, v.v.i. Botanická

Více

Vláhová bilance jako ukazatel možného zásobení krajiny vodou

Vláhová bilance jako ukazatel možného zásobení krajiny vodou Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Jaroslav Rožnovský, Mojmír Kohut, Filip Chuchma Vláhová bilance jako ukazatel možného zásobení krajiny vodou Mendelova univerzita, Ústav šlechtění a množení

Více

Krkonoše. Smrk. Jeseníky

Krkonoše. Smrk. Jeseníky Krkonoše Nejvyšší pohoří v České republice najdeme na severu Čech při hranici s Polskem. Pokrývá je smrkový les. K nejnápadnějším vrcholům patří Kozí hřbety, Luční hora, Studniční hora a samozřejmě Sněžka.

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

QH71273. Výzkum nekrotrofních patogenů z r. Phytophthora na ekonomicky významných listnatých dřevinách

QH71273. Výzkum nekrotrofních patogenů z r. Phytophthora na ekonomicky významných listnatých dřevinách QH71273 Výzkum nekrotrofních patogenů z r. Phytophthora na ekonomicky významných listnatých dřevinách Podprogram 1 Efektivní postupy v agrárním sektoru Výzkumný směr 12 - Ochrana zdraví rostlin a zvířat

Více

Sucho a nedostatek vody - evropské požadavky a jejich uplatnění v ČR

Sucho a nedostatek vody - evropské požadavky a jejich uplatnění v ČR Sucho a nedostatek vody - evropské požadavky a jejich uplatnění v ČR RNDr. Hana Prchalová Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, Praha Podzemní vody ve vodárenské praxi Dolní Morava, 1. 2. dubna

Více

Martin Hanel DOPADY ZMĚN KLIMATU NA NEDOSTATKOVÉ OBJEMY A MOŽNOST JEJICH KOMPENZACE POMOCÍ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ

Martin Hanel DOPADY ZMĚN KLIMATU NA NEDOSTATKOVÉ OBJEMY A MOŽNOST JEJICH KOMPENZACE POMOCÍ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ Martin Hanel DOPADY ZMĚN KLIMATU NA NEDOSTATKOVÉ OBJEMY A MOŽNOST JEJICH KOMPENZACE POMOCÍ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ OSNOVA (1) Probíhající změny klimatu a jejich vliv na hydrologickou bilanci (2) Aktualizace

Více

GENETIKA U VLS ČR, s. p. Ing. Pavel Češka Vojenské lesy a statky ČR, s. p.

GENETIKA U VLS ČR, s. p. Ing. Pavel Češka Vojenské lesy a statky ČR, s. p. GENETIKA U VLS ČR, s. p. Ing. Pavel Češka Vojenské lesy a statky ČR, s. p. STRUČNÝ POPIS SOUČASNÉHO STAV GENETIKY U VLS je v současnosti využíván především reprodukční materiál z identifikovaných a kvalifikovaných

Více

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v nižších a středních polohách ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v nižších a středních polohách ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v nižších a středních polohách ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapa zonace ochrany přírody v CHKO Blaník Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová

Více

ANALÝZA STRUKTURY A DIFERENCIACE MEZD ZAMĚSTNANCŮ EMPLOEE STRUCTURE ANALYSIS AND WAGE DIFFERENTIATION ANALYSIS

ANALÝZA STRUKTURY A DIFERENCIACE MEZD ZAMĚSTNANCŮ EMPLOEE STRUCTURE ANALYSIS AND WAGE DIFFERENTIATION ANALYSIS ANALÝZA STRUKTURY A DIFERENCIACE MEZD ZAMĚSTNANCŮ EMPLOEE STRUCTURE ANALYSIS AND WAGE DIFFERENTIATION ANALYSIS Pavel Tomšík, Stanislava Bartošová Abstrakt Příspěvek se zabývá analýzou struktury zaměstnanců

Více

Kantor P., Vaněk P.: Komparace produkčního potenciálu douglasky tisolisté... A KYSELÝCH STANOVIŠTÍCH PAHORKATIN

Kantor P., Vaněk P.: Komparace produkčního potenciálu douglasky tisolisté... A KYSELÝCH STANOVIŠTÍCH PAHORKATIN KOMPARACE PRODUKČNÍHO POTENCIÁLU DOUGLASKY TISOLISTÉ NA ŽIVNÝCH A KYSELÝCH STANOVIŠTÍCH PAHORKATIN COMPARISON OF THE PRODUCTION POTENTIAL OF DOUGLAS FIR ON MESOTROPHIC AND ACIDIC SITES OF UPLANDS PETR

Více

Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA. Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje

Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA. Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje kvalitní dopravní poloha je považována za nutnou, nikoliv za postačující

Více

Soubor map: Mapa souborů lesních typů ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS Správa KRNAP Vrchlabí)

Soubor map: Mapa souborů lesních typů ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Soubor map: Mapa souborů lesních typů ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Mapa souborů lesních typů v Krkonošském národním parku (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Mapa souborů lesních

Více

obyvatelstva ČR R ve vztahu k životn ivotnímu prostřed edí DNY ZEMĚ

obyvatelstva ČR R ve vztahu k životn ivotnímu prostřed edí DNY ZEMĚ Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR R ve vztahu k životn ivotnímu prostřed edí ZDRAVOTNÍ DŮSLEDKY A RUŠIV IVÉ ÚČINKY HLUKU DNY ZEMĚ 1 PRINCIPY A PODMÍNKY MONITORINGU Subsystém III Zdravotní

Více

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Mokřady aneb zadržování vody v krajině Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu

Více

POČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ. Needle year classes of Scots pine progenies. Jarmila Nárovcová. Abstract

POČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ. Needle year classes of Scots pine progenies. Jarmila Nárovcová. Abstract POČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ Needle year classes of Scots pine progenies Jarmila Nárovcová Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Výzkumná stanice Opočno Na Olivě 550

Více

Soubor map edafických kategorií ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS FLD CZU v Praze)

Soubor map edafických kategorií ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS FLD CZU v Praze) Soubor map edafických kategorií ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS FLD CZU v Praze) Mapa edafických kategorií v CHKO Jizerské hory (GIS FLD CZU v Praze) Edafické kategorie v Krkonošském národním parku

Více

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8:

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8: EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8: Ekologická stabilita v lesních ekosystémech Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Více

Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA

Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA Identifikační údaje: Kombinované bakalářské studium, 2. ročník, zimní semestr Autor textu sylabu: Doc. Ing. Miloš Zapletal, Dr. e-mail: milos.zapletal@ekotoxa.cz

Více

ochrany přírody Lesy zvláštního určení s prioritou MENDELU, LDF, ÚZPL Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa

ochrany přírody Lesy zvláštního určení s prioritou MENDELU, LDF, ÚZPL Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa Lesy zvláštního určení s prioritou ochrany přírody Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa & MENDELU, LDF, ÚZPL Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR

Více

Měření transpirace prostřednictvím transpiračního proudu a operačních struktur dřevin významných z hlediska vodního provozu

Měření transpirace prostřednictvím transpiračního proudu a operačních struktur dřevin významných z hlediska vodního provozu Měření transpirace prostřednictvím transpiračního proudu a operačních struktur dřevin významných z hlediska vodního provozu J.Čermák, N.Naděždina Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Transpirace

Více

Praha Malá Strana Stav a perspektivy výzkumu. Jarmila Čiháková Jan Havrda

Praha Malá Strana Stav a perspektivy výzkumu. Jarmila Čiháková Jan Havrda Praha Malá Strana Stav a perspektivy výzkumu Jarmila Čiháková Jan Havrda HRADČANY Pražský hrad MALÁ STRANA 1257 STARÉ MĚSTO 1360 barokní opevnění NOVÉ MĚSTO Mapa Prahy s vyznačením jednotlivých historických

Více

Automatická detekce anomálií při geofyzikálním průzkumu. Lenka Kosková Třísková NTI TUL Doktorandský seminář, 8. 6. 2011

Automatická detekce anomálií při geofyzikálním průzkumu. Lenka Kosková Třísková NTI TUL Doktorandský seminář, 8. 6. 2011 Automatická detekce anomálií při geofyzikálním průzkumu Lenka Kosková Třísková NTI TUL Doktorandský seminář, 8. 6. 2011 Cíle doktorandské práce Seminář 10. 11. 2010 Najít, implementovat, ověřit a do praxe

Více

Revitalizace jako investice

Revitalizace jako investice Revitalizace jako investice D. Pithart 1, T. Dostál 2, J. Valentová 2, P. Valenta 2, J. Weyskrabová 2 K. Křováková 3, J. Žaloudík 4, J.Hejzlar 4, & J. Dušek 5, 1 Daphne ČR, Institut aplikované ekologie,

Více

Indikátory zranitelnosti vůči dopadům změny klimatu

Indikátory zranitelnosti vůči dopadům změny klimatu Indikátory zranitelnosti vůči dopadům změny klimatu Hana Škopková, Miroslav Havránek Univerzita Karlova v Praze, Centrum pro otázky životního prostředí Konference Tvoříme klima pro budoucnost Liberec,

Více

Výskyt HIV v ČR výrazně stoupá

Výskyt HIV v ČR výrazně stoupá Výskyt HIV v ČR výrazně stoupá Vratislav Němeček, Marek Malý Souhrn V roce 2012 bylo zachyceno 212 nových případů HIV infekce u občanů ČR a cizinců s dlouhodobým pobytem (rezidentů), což je dosud nejvyšší

Více

TĚŽBY NAHODILÉ, NEZDARY KULTUR A EXTRÉMY POČASÍ NA VYBRANÝCH LESNÍCH SPRÁVÁCH LESŮ ČESKÉ REPUBLIKY A JEJICH VLIV NA SMRK

TĚŽBY NAHODILÉ, NEZDARY KULTUR A EXTRÉMY POČASÍ NA VYBRANÝCH LESNÍCH SPRÁVÁCH LESŮ ČESKÉ REPUBLIKY A JEJICH VLIV NA SMRK Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed): Seminář Extrémy počasí a podnebí, Brno, 11. března 2004, ISBN 80-86690-12-1 TĚŽBY NAHODILÉ, NEZDARY KULTUR A EXTRÉMY POČASÍ NA VYBRANÝCH LESNÍCH SPRÁVÁCH LESŮ ČESKÉ

Více

Katalog sadebního materiálu lesních dřevin

Katalog sadebního materiálu lesních dřevin VLS Vojenské lesy a statky ČR, s.p. Správa lesních školek VLS ČR, s. p. Katalog sadebního materiálu lesních dřevin Ing. Pavel Draštík vedoucí SLŠ Ing. Hana Peterková technik SLŠ Petr Dvořák vedoucí střediska

Více

Účel a doba měření. Měřicí místa a měřené veličiny

Účel a doba měření. Měřicí místa a měřené veličiny Měření kvality ovzduší v Orlických horách a zhodnocení naměřených koncentrací s ohledem na možné poškozující efekty na lesní ekosystémy v Orlických horách pro jednotlivé sloučeniny a jejich vzájemné působení

Více

Program Dne fascinace rostlinami v České republice

Program Dne fascinace rostlinami v České republice Program Dne fascinace rostlinami v České republice Brno Uhlíkový cyklus rostlin v měnícím se klimatu přednášky, diskuze, měření vybranými přístroji 18. 5. 2012, 8:00 15:00 h. Bělidla 986/4a, Brno. pořádá

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

Techniky detekce a určení velikosti souvislých trhlin

Techniky detekce a určení velikosti souvislých trhlin Techniky detekce a určení velikosti souvislých trhlin Přehled Byl-li podle obecných norem nebo regulačních směrnic detekovány souvislé trhliny na vnitřním povrchu, musí být následně přesně stanoven rozměr.

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Kompetice a mortalita

Kompetice a mortalita Kompetice a mortalita Nauka o růstu lesa Michal Kneifl Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Úvod vnitrodruhové a mezidruhové

Více

Komunikační plán projektu ReStEP pro cílové skupiny (mimo veřejnou správu)

Komunikační plán projektu ReStEP pro cílové skupiny (mimo veřejnou správu) Komunikační plán projektu ReStEP pro cílové skupiny (mimo veřejnou správu) Regional Sustainable Energy Policy based on the Interactive Map of Sources (ReStEP) (LIFE10 ENV/CZ/000649) Praha, červen 2013

Více

Vytvořen. ení genetické databanky vybraných druhů savců ČR ití pro udržitelný rozvoj dopravy. Tomáš. Libosvár

Vytvořen. ení genetické databanky vybraných druhů savců ČR ití pro udržitelný rozvoj dopravy. Tomáš. Libosvár Vytvořen ení genetické databanky vybraných druhů savců ČR k využit ití pro udržitelný rozvoj dopravy Tomáš Libosvár TA02031259 Vytvořen ení genetické databanky vybraných druhů savců ČR k využit ití pro

Více

Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba

Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření v lesích Dle zákona o lesích č. 289/1995 Sb. takové hospodaření, při němž je les trvale schopen plnit

Více

Souhrn nejdůležitějších výstupů Studie vlivu klimatu projektu GRACE

Souhrn nejdůležitějších výstupů Studie vlivu klimatu projektu GRACE Souhrn nejdůležitějších výstupů Studie vlivu klimatu projektu GRACE Souhrn uvádí výsledky dílčí studie Vliv klimatické změny na celkovou vodnost oblasti Hřensko Křinice/Kirnitzsch a oblasti Petrovice Lückendorf

Více

Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N

Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N Aktuální informace o stavu životního prostředí Zodpovídá MŽP http://www.mzp.cz/cz/zpravy_o_stavu_zivotniho_

Více

0% 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011. Základní Odborné bez maturity Úplné středoškolské s maturitou Vysokoškolské Bez vzdělání Nezjištěno

0% 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011. Základní Odborné bez maturity Úplné středoškolské s maturitou Vysokoškolské Bez vzdělání Nezjištěno 4.1 VZDĚLANOST V ČESKU Petra Špačková Vzdělanostní úroveň je důležitým ukazatelem při hodnocení vertikální diferenciace struktury obyvatelstva (Machonin a kol. 2000), zejména jeho sociálního statusu. Úroveň

Více