Hospodine kdo smí prodlévat v tvém stánku?

Transkript

1 FARNÍ INFORMÁTOR 22. NEDĚLE V MEZIDOBÍ 30. SRPNA 2015 Hospodine kdo smí prodlévat v tvém stánku? Světelný průvod s milostnou sochou slzící Panny Marie (k zázračnému jevu došlo 29.srpna -1. září 1953), Syrakusy, Sicílie, Itálie. Peregrinatio ad Portam Fidei, 7. července MODLITBA VĚŘÍCÍCH K: Bratři a sestry, prosme Boha Otce, od něhož pochází každý dobrý úděl i dokonalý dar, aby otevřel naše srdce pro slovo, které může zachránit naši duši: L: BOŽE, NAUČ NÁS POČÍTAT NAŠE DNY, AŤ DOJDEME K MOUDROSTI SRDCE. Za věřící, aby Světový den modliteb za péči o stvoření, vyhlášený papežem Františkem, byl každému jedinečnou příležitostí k obnově osobního povolání ochránců stvoření, vděčnosti Bohu za úžasné dílo, které svěřil naší péči, k prosbě o jeho pomoc při ochraně stvoření a o jeho slitování nad hříchy proti světu, v němž žijeme. Za rodiče, aby své děti učili milovat Boha a bližního, jak nám to sám Pán Ježíš přikázal. Za děti a mládež začínající nový školní rok, aby je nové poznání přivádělo ke stále větší úctě před tajemstvím a vznešeností člověka Božího obrazu a podobenství. Za učitele a pedagogické pracovníky, aby vštěpovali nové generaci našeho národa úctu k člověku a jeho tajemství. Za věrné zemřelé, ať pro své dobré skutky patří na Toho, který jediný je dobrý. K: Věčný Bože, vyslyš prosby této své rodiny a dej, ať obnovena tvým slovem kráčí v síle této eucharistie po cestách tvé prozřetelnosti. Skrze Krista našeho Pána. L: Amen.

2 POŘAD BOHOSLUŽEB: 30. srpna 6. září 2015 DEN LITURGIE NEDĚLE 30. srpna 22. NEDĚLE V MEZIDOBÍ PONDĚLÍ 31. srpna PONDĚLÍ 22. TÝDNE V MEZIDOBÍ FARNOST ÚMYSL MŠE SV. za + Janu PŘIKRYLA, PUSTIMĚŘ živou a + rodinu 8.00 za + Ladislava a Ludmilu DRYSICE PODOLSKÝCH a dvoje rodiče 9.30 PODIVICE za + Karla MENŠÍKA, rodiče a Boží požehnání pro rodinu za dary Ducha svatého PUSTIMĚŘ pro žáky a studenty SVĚTOVÝ DEN MODLITEB ZA PÉČI O STVOŘENÍ ÚTERÝ 1. září STŘEDA 2. září ÚTERÝ 22. TÝDNE V MEZIDOBÍ STŘEDA 22. TÝDNE V MEZIDOBÍ DRYSICE za dar zdraví a Boží požehnání pro rodinu KUDRMANNOVU 8.00 za + Josefa SMÉKALA PUSTIMĚŘ a dar zdraví pro celou rodinu PODIVICE - SLAVNOST VÝROČÍ POSVĚCENÍ KOSTELA SV. CYRILA A METODĚJE (1911) SV. ŘEHOŘ VELIKÝ, ČTVRTEK PODIVICE za živé a + kněze, řeholnice, PAPEŽ A UČITEL CÍRKVE farníky a dobrodince farnosti 3. září PÁTEK 4. září SV. ROZÁLIE, PANNA A POUSTEVNICE PRVNÍ PÁTEK V MĚSÍCI SOBOTA 5. září BL. TEREZA Z KALKATY, PANNA A ŘEHOLNICE 23. NEDĚLE V MEZIDOBÍ NEDĚLE 6. září HODY V DRYSICÍCH PRAVIDELNÁ MĚSÍČNÍ SBÍRKA za + Josefa LUSKU, PUSTIMĚŘ dvoje rodiče, dar zdraví a Boží požehnání pro živou rodinu PODIVICE za pronásledované křesťany 8.00 za + Rudolfa POSPÍŠILA PODIVICE dvě manželky a děti 8.00 na poděkování Panně Marii DRYSICE za dar zdraví s prosbou o další Boží pomoc a požehnání 9.30 pro celou rodinu SVÁTOST KŘTU: Adam a Daniela JANSKÝCH za + Jaroslava MUSILA PUSTIMĚŘ a Boží požehnání pro rodinu ŘÍMSKOKATOLICKÉ NÁBOŽENSTVÍ NA ZŠ PUSTIMĚŘ Výuka začíná v úterý 8. září 2015 ve třídě 1.B dle rozvrhu: třída: (5. vyučovací hodina) 3., 4.+5., 9. třída: (6. vyučovací hodina) třída: (7. vyučovací hodina) Děti 1. třídy dostanou přihlášky od své třídní paní učitelky. Děti, které navštěvovaly náboženství v minulých letech, jsou považovány za přihlášené. Nově příchozí (mimo prvňáčky) se přihlásí přímo v náboženství. FARNÍ INFORMÁTOR, XXI. ročník, týdeník pro vnitřní potřebu farností PUSTIMĚŘ, DRYSICE, PODIVICE (tel.+záznam , GSM: ; mail: josef.benicek@seznam.cz). Vychází každou neděli díky Božímu požehnání, mému namáhání a vašemu finančnímu přispívání. Na mě pamatujte v modlitbě a na svůj příspěvek u pokladny v kostele Příspěvky na Farní Informátor označené (resp. na účet farnosti u ČS a.s., Vyškov, č.ú.: /0800), neb bez toho, jak každý nepochybně ví, by letošní ročník mohl být i poslední. Tisk: MORAVIATISK spol s r.o.; tisk 1ks = 20,-Kč/ks.. Ve formátu pdf na

3 POŘAD BOHOSLUŽEB: září 2015 DEN LITURGIE FARNOST ÚMYSL MŠESV. za + Rudolfa POSPÍŠILA NEDĚLE 6. září PONDĚLÍ 7. září ÚTERÝ 8. září STŘEDA 9. září ČTVRTEK 10. září PÁTEK 11. září SOBOTA 12. září NEDĚLE 13. září 23. NEDĚLE V MEZIDOBÍ HODY V DRYSICÍCH PRAVIDELNÁ MĚSÍČNÍ SBÍRKA SV. MELICHAR GRODECKÝ, KNĚZ A MUČEDNÍK SVÁTEK NAROZENÍ PANNY MARIE SV. PETR KLAVER, KNĚZ BL. KAREL SPINOLA, KNĚZ A MUČEDNÍK PÁTEK 23. TÝDNE V MEZIDOBÍ JMÉNO PANNY MARIE 24. NEDĚLE V MEZIDOBÍ PODIVICE 8.00 dvě manželky a děti na poděkování Panně Marii DRYSICE za dar zdraví s prosbou o další 9.30 Boží pomoc a požehnání pro celou rodinu SVÁTOST KŘTU: Adam a Daniela JANSKÝCH PUSTIMĚŘ PUSTIMĚŘ DRYSICE 8.00 PUSTIMĚŘ PODIVICE 8.00 PUSTIMĚŘ HOSTÝN PUSTIMĚŘ 8.00 za + Jaroslava MUSILA a Boží požehnání pro rodinu ke cti Božského Dítěte za děti a mládež našeho národa za + Konráda SURÉHO, manželku a dva zetě na poděkování za 60 let života, dar zdraví a Boží požehnání pro rodinu GRMELOVU za + rodinu NAVRÁTILOVU, MENŠÍKOVU a duše v očistci za + Jaroslava KOUTNÉHO, manželku a duše v očistci za farnosti Pustiměř, Drysice a Podivice na poděkování za 50 let manželství, dar zdraví a Boží požehnání pro rodinu VŠETULOVU a ZBOŘILOVU DRYSICE za +Ludmilu PEPRNÍČKOVOU, 9.30 manžela a syna SVÁTOST KŘTU: Leona Terezie ZAKOPALOVÁ PODIVICE za + Františka PIVODU, manželku, dceru, živou a +rod. POUŤ ZA OBNOVU RODIN A ZA NOVÁ KNĚŽSKÁ A ŘEHOLNÍ POVOLÁNÍ DĚKANÁTŮ PROSTĚJOV A VYŠKOV SOBOTA, 12. ZÁŘÍ SVATÝ HOSTÝN PROGRAM: 15.00: modlitba sv. růžence 16.00: adorace 17.00: mše svatá PŘIHLÁŠKY: Pustiměř A. Pospíšilová; Drysice M. Adamcová; Podivice F. Maráková ODJEZD: 12.00: Podivice; 12.10: Zelená Hora; 12.15: Pustiměř všechny zastávky 12.20: Drysice CENA DOPRAVY: DOSPĚLÍ 150,-Kč; DĚTI A STUDENTI zdarma.

4 FARNÍ INFORMÁTOR 23. NEDĚLE V MEZIDOBÍ 6. ZÁŘÍ 2015 Duše má, chval Hospodina. DRYSICE: Radostí zajásám v Pánu. Poutníci v jeskyni sv. Rozálie na Monte Pellegrino, Palermo, Sicílie, Peregrinatio ad Portam Fidei, 6. července MODLITBA VĚŘÍCÍCH K: Bratři a sestry, pozvedněme svůj prosebný hlas k Bohu, který zachovává věrnost navěky, otvírá oči slepým a napřimuje sklíčené, a s upřímností srdce volejme: L: PROSÍME TĚ, VYSLYŠ NÁS. Za papeže Františka, aby jeho nadcházející apoštolská cesta na Kubu, do Spojených států amerických i návštěva Organizace spojených národů u příležitosti účasti na VIII. Světovém setkání rodin ve Filadelfii, povzbudila Církev v jejím poslání lásky. Za lidi současného světa, aby nepodlehli pokušení mnohého, co je s neodbytností obklopuje, ale byli vnímaví pro vnitřní neklid a prázdnotu, jež volají po pravdě o člověku. Za křesťanské rodiče, aby je inspirovala, vedla a posilovala bdělá a starostlivá péče Panny Marie, s níž provázela svého Syna od chudoby betlémských jeslí až k ponížení kříže. Za věrné zemřelé, aby za svou upřímnou snahu o následování tvého Syna došli poznání toho, co žádné oko nevidělo, žádné ucho neslyšelo, ale co Tys připravil těm, kdo tě milují. K: Všemohoucí, věčný Bože, který si povoláváš ty, kdo jsou v očích světa chudí, abys je skrze víru obdařil svým bohatstvím a učinil je dědici svého Království. Vyslyš naše pokorné prosby a naplň na nás svá zaslíbení. Skrze Krista našeho Pána. L: Amen.

5 J.E. Tomáš kardinál Špidlík, S.J. PRVNÍ ČESTNÝ OBČAN PUSTIMĚŘSKÝ, SRPNA je našim upřímným přáním, aby Vaše osobnost a Vaše životní poselství zůstalo navždy spjato s tímto místem, jehož dějiny psala kultura Apoštolů Slovanů, královské rody i benediktinský klášter Ježíšova dětství.... "S bývalým předsedou Evropské komise Prodim jsme otvírali italsko-slovinskou hranici. On mluvil i o tom, že teď je třeba dýchat oběma stranami plic. A já k tomu dodal: musíme mít jedno srdce! A to srdce je na Moravě. To je tak střed, typický střed. A Pustiměř je koneckonců jakoby srdce Moravy. Děkuji vám a jsem hrdý, že jste mne přijali a že sem mohu mezi vás."

6 "Všemohoucí Bože, prameni moudrosti, prosíme, naplň svým požehnáním tuto novou školu a všechny, kdo zde budou učit i studovat. Dej, ať se zde rozvíjejí lidské schopnosti, podporuje vědecký pokrok a šíří vzdělání a kultura. Dej, ať studenti i učitelé zde žijí podle zásad evangelia, vytrvale hledají pravdu a poznávají tebe, jediného původce pravdy.prosíme o to skrze Krista, našeho Pána. Amen." Děkuji vám, že jsem po obdržení čestného občanství mohl poprvé do školy a že jsem nepropadl." "Varhany jsou jako hlasy, které přicházejí z nebe. Zpíváme a celý svět jako by zpíval s námi. Proto máme rádi varhanní hudbu. Máme tedy krásnou tradici. Buďme si skutečně vědomi, že můžeme být hrdi na naši tradici a tato tradice se musí rozvíjet, aby tu bylo v kostele krásné prostředí, ve kterém se něco pěkného vidí a také slyší a to z celého srdce."

7 "Tento týden jsme slavili svátek Panny Marie Sněžné. Víte, že v Římě, v bazilice Panny Marie Sněžné, položili svatá Cyril a Metoděj slovanskou liturgii na oltář a tam jí papež požehnal. Dostali přitom taková privilegia jako nikdo na světě. Dodnes se historici diví, jak je to možné, že dostali taková privilegia. Tehdy si totiž uvědomili jednu věc: svět se rozpadal na Východ a Západ. Navíc hrozil konflikt a dokonce roztržka v Církvi. V Římě si řekli: snad ti Slované budou spojovacím mostem mezi Východem a Západem. Svět už byl ovšem natolik rozdělený, že Slované, kteří měli spojovat se sami rozdělili na východní a západní. Ale po tisíci letech se situace opakuje. Dnes je daleký Východ a daleký Západ; hrozí velké roztržky a Evropa? Buď bude mostem, nebo bude roztrhaná. A vprostřed Evropy je Morava. Pán Bůh jí tedy svěřil nějaký úkol. Co po nás bude Pán Bůh chtít, to já nevím. Jisté však je, že sice budeme ještě na vlnách a všelicos, ale že si budeme moci jednou zazpívat: kolik to bouří nad vlastí se sneslo! O život bylo zápasit nám v boji. Mohutné sídlo Svatopluka kleslo, Velehrad víry bez pohromy stojí. Proto přejme sobě a všem našim, abychom splnili ten úkol, který pravděpodobně ještě máme. Svatý Otec Jan Pavel II. na to velmi často myslel. Právě ta jeho cesta na Velehrad byla symbolem toho, že nás ještě možná čeká velký úkol, pokud si zachováme tu svou křesťanskou tradici, kterou celý svět ztrácí. Dej nám Pán Bůh k tomu sílu! Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Amen."

8 Když mi řekli, že mám posvětit tři věci, tak jsem se nad tím zamyslel. Svatého Jana Nepomuckého: je to jistě nejznámější světec v celém světě. Na všech mostech stojí. A proč na mostech? Poněvadž vlny života všecky někam zanášejí. Ale bývá obyčejně znázorněný s prstem na ústech jako patron mlčení, tajemství zpovědního. Ale i ti, kdo nejsou kněží mají tajemství. A jaká? Nikdy se nemá mluvit o zlém. Má se vždycky mluvit o dobrém. Obyčejně to ilustruji v cizině jednou českou básničkou Petr Křička, Jednička lomeno jednou. Starý pan učitel vždycky dával jenom jedničky z pravopisu jednička, úprava jednička. A autor říká: jednou jsem přinesl úkol. Byla to samá kaňka a samá pravopisná chyba. Starý učitel se nad tím zamyslel a nakonec napsal: jednička lomena jednou, až na ty pravopisné chyby. Jak by to bylo pěkné kdybychom mysleli vždycky o druhém jednička lomeno jednou až na ty pravopisné chyby. Druhou sochou je Boží muka. Zajímavé je, že na našich obrazech obyčejně Panna Maria těší Krista Pána na kříži. Na východních ikonách je to obráceně Kristus Pán těší Matku. Říká: neplač, i to je k dobrému. A proto ta Boží muka byla vždycky takovým útočištěm matek. Ono když se vdávají to je krása, to je krása. Ale pak to přijde, jedno za druhým. A tak ty matky utíkají k Božím mukám a Kristus Pán jim říká: neplač, neplač. Ta třetí, to je zvonice, zvonička. Vždycky všude se zvoní. A zvoní se klekání. Víte proč se říká klekání? Protože pražský magistrát nařídil v 17. století, že musí zvonit všechny zvony naráz, protože klekají, tak aby klekali naráz, aby pak různě nebylo město na kolenou, zatímco jiní chtějí jet atd. V dnešních autech by to jistě bylo složité. Pak je také umíráček, abychom si vzpomněli na zemřelé. A pak jsou to všechny zprávy proti neštěstí. Některé zvony jsou pověstné. V Praze Loreta a na Velehradě: zvoňte zvony na vše strany. Jeden z nich rozbili za války nacisté na děla. Ale hned po válce to lidé posbírali a ulil se nový zvon a je tam napsáno: Z Marie Josef zdobí moje čelo, které krutý barbar rozbil za války. Z čisté lásky lidu ožilo mé tělo, s vámi hlas můj lkal, teď jásej do dálky.tak ať ty pustiměřské zvony hlásají do dálky, jak se říká ať zazní píseň jásavá, kde Mojmírova Morava o dávné slávě sní. Ať svatá slova Cyrila, tam kde do srdce zvonů ulila svůj pozdrav poslední.

9 LITURGICKÉ TEXTY 22. NEDĚLE V MEZIDOBÍ 1. ČTENÍ DT 4, Čtení z páté knihy Mojžíšovy. Mojžíš řekl lidu toto: Nyní, Izraeli, poslouchej nařízení a ustanovení, která vás učím zachovávat, abyste žili a šli obsadit zemi, kterou vám chce dát Hospodin, Bůh vašich otců. Nic nepřidáte k tomu, co vám přikazuji, a nic z toho neuberete, ale budete zachovávat příkazy Hospodina, svého Boha, které já vám přikazuji. Zachovávejte je a plňte, neboť tak budete v očích národů moudří a rozumní: uslyší o všech těchto nařízeních a řeknou: Skutečně moudrý a rozumný je tento velký národ! Neboť kde je tak velký národ, jemuž by byli bohové tak blízko, jako je Hospodin, náš Bůh, kdykoli ho vzýváme. A kde je tak velký národ, který by měl spravedlivá nařízení a ustanovení, jako je celé toto zákonodárství, které já vám dnes prohlašuji. ŽALM 15 Kdo žije bez vady a koná spravedlnost, upřímně smýšlí ve svém srdci, svým jazykem nepomlouvá. Nečiní příkoří svému bližnímu, netupí svého souseda. Nešlechetným člověkem pohrdá, ale váží si těch, kdo se bojí Hospodina. Kdo nelichvaří svými penězi, a nebere úplatky proti nevinnému. Kdo takto jedná, nikdy nezakolísá. 2. ČTENÍ JAK 1, B Čtení z druhého listu svatého apoštola Jakuba. Bratři moji nejmilejší! Každý dobrý úděl, každý dokonalý dar přichází shora, sestupuje od Otce světel, u něhož není změna ani ztemnění, jaké je působeno (u hvězd) otáčením. On rozhodl, že nám dá život slovem pravdy, abychom byli jako prvotiny ze všeho, co stvořil. Buďte vnímaví pro slovo, které do vás bylo vloženo jako semeno a může zachránit vaši duši. To slovo však musíte uvádět ve skutek, a ne abyste ho jenom poslouchali. To byste klamali sami sebe. Zbožnost ryzí a bezvadná před Bohem a Otcem je toto: ujímat se sirotků a vdov v jejich tísni a uchovat se neposkvrněný od světa. EVANGELIUM MK 7, Slova svatého evangelia podle Marka. Kolem Ježíše se shromáždili farizeové a někteří z učitelů Zákona, kteří přišli z Jeruzaléma. Všimli si, že někteří z jeho učedníků jedí rukama obřadně nečistýma, to je neumytýma. Farizeové totiž a všichni židé se drží podání předků a nejedí, dokud si pečlivě neumyjí ruce; po návratu z trhu nejedí, dokud se celí neopláchnou, a je mnoho jiného, co přejali a čeho se drží: omývání pohárů, džbánů a měděných nádob. Proto se ho farizeové a učitelé Zákona ptali: Proč se tvoji učedníci nechovají podle podání předků, ale jedí obřadně nečistýma rukama? Odpověděl jim: Pokrytci! Dobře to o vás předpověděl Izaiáš, jak je psáno: Tento lid mě uctívá rty, ale jejich srdce je daleko ode mě. Nadarmo mě však uctívají, když učí naukám, které jsou lidskými ustanoveními. Opustili jste přikázání Boží a držíte se podání lidského. Ježíš zase k sobě přivolal zástup a řekl jim: Slyšte mě všichni a pochopte! Člověka nemůže poskvrnit nic, co do něho vchází zvenčí, ale co vychází z člověka, to ho poskvrňuje. Z nitra totiž, ze srdce lidí, vycházejí špatné myšlenky, smilství, krádeže, vraždy, cizoložství, lakota, zloba, lest, prostopášnost, závist, urážky, pýcha, opovážlivost. Všechno to zlé vychází z nitra a člověka poskvrňuje. 3

10 4 Slova, která jsem vám mluvil, jsou duch a život (Jan 6,63) SLOVO + P. FRANTIŠKA BENÍČKA Stvořil jsi nás pro sebe, Bože, a naše srdce je neklidné,..." V dnešní liturgii k nám promlouvají texty Písma svatého, které se nám snaží připomenout, co je v křesťanství, tedy i v naší víře to nejpodstatnější a z druhé strany na co je třeba si dát pozor, aby naše víra nesklouzla na nesprávnou cestu a nestala se z ní pověra, náboženský fanatizmus. V evangeliu jsme slyšeli, že židé ve Starém zákoně měli spoustu předpisů příkazů a zákazů, na jejichž plnění či neplnění se budoval nebo ničil vztah k Bohu. Těch příkazů bylo díky tradici až několik set, a ten, kdo je zachovával tak byl přesvědčen, že je spravedlivý, hodný Boha. Jednalo se s Bohem jako s obchodním partnerem: já budu plnit příkazy a dostanu život věčný, - něco za něco. Kristus však rázně zakročuje: tento lid mě uctívá rty.... Bohužel i my se podívejme pravdivě na svůj život jako křesťané nejsme jako ti farizeové a učitelé zákona, kteří si zakládali právě na těch vnějších věcech? V neděli v kostele, v pátek se postit, přispívat na potřeby farnosti, chodit ke zpovědi, sv. přijímání, modlit se. To je to vnější, ale jak to zasahuje naše srdce? Pán Ježíš ostře vystupuje proti pokrytectví. Litera zabíjí, ale Duch dává život. Co to pomůže, když budeme chodit do kostela a přitom druhé pomlouvat, špinit a špatně o nich mluvit? Taková zbožnost nestojí za nic. Tento lid mě uctívá rty, ale jejich srdce je daleko ode mě. A tak je, bratři a sestry, velmi důležité, abychom si připomněli, co je na křesťanství to nejdůležitější. Dva příklady ze života nám jistě pomohou, abychom poznali na jakých základech má stát naše víra, jak se stane pro nás hnací silou v životě a může také druhé oslovit. Povzbudíme se tedy životní zkušeností známého světce, jehož památku jsme slavili před několika dny sv. Augustina. I jeho cesta k poznání pravého smyslu života a konečně i křesťanství byla dost dlouhá a velmi klikatá. Byl velmi nadaný, studoval filozofii, nacházel se však v prostředí pohanském a nemravném, což ho značně ovlivnilo. Dlouhá léta žil v konkubinátu s jednou ženou, s níž měl i syna. Kromě toho upadal do různých bludných náboženských učení, takže bychom mohli říci, že jeho život šel velmi z kopce. Matka Monika se však za něj usilovně modlila, aby se obrátil na správnou cestu, nechal se pokřtít a stal se křesťanem. Augustin se mezitím dostává do Milána, kde se stal

11 profesorem řečnictví. Občas zašel do milánského dómu, aby si vyslechl kázání milánského arcibiskupa Ambrože. Byl jím velmi osloven hledal pravdu, přemýšlel o svém životě a nakonec se rozhodl svůj život změnit. Sám si položil otázku mohli jiní, mohly jiné, proč bys nemohl ty, Augustine? Pak se nechal pokřtít a vložil celé své srdce do služby Bohu a jeho království. Jeho víra se nezakládala na vnějších projevech náboženského života, ale změnila jeho nitro. Prodal všechno vlastnictví, které zdědil po matce, rozdal chudým a se svými přáteli založil řeholní společenství. Ve svém životě usiloval o hluboký vztah k Bohu biskup ho 4 roky po křtu vysvětil na kněze a za 5 let na biskupa. Jeho krédo je vyjádřeno větou: Stvořil jsi nás pro sebe, Bože, a naše srdce je neklidné, dokud nespočine v tobě. Kéž i nás toto svědectví povzbudí k opravdovějšímu životu z víry a probudí v nás touhu po Bohu, protože jen on může naplnit touhy našeho srdce. Amen. Čistota srdce (zamyšlení J. E.Tomáše kardinála Špidlíka, SI, čestného občana Pustiměře) Němec ze severu jde po jižním italském městě. Obdivuje staré paláce a pohoršuje se na tom, jak je ulice špinavá. Ital se ušklíbne: Není potřeba mít čistou ulici, ale srdce. Nestojí to tak v evangeliu? Není to ostatně jenom v evangeliu. Čistota srdce je všeobecně náboženský pojem. Podle toho, jak silný je v různých náboženstvích pocit viny, vyjadřuje se i potřeba očištění. Vědomí lidské slabosti pak pomáhá ke vzniku očistných ritů, obřadů. Avšak k pravému očištění od zla nestačí pouhá vnější ceremonie. Pravé očištění člověka se děje ctnostným životem. I křesťanství klade požadavek čistoty srdce. Dokonalá láska k Bohu je neslučitelná s poskvrněným srdcem. Proto věříme v očišťování i ve smrti, v očistec. Tím spíš se musíme očišťovat zde na zemi. Ti, kdo z východních otců vidí cíl života v kontemplaci, rozjímání, rádi opakují větu Izáka Syrského: Duše vidí Boha podle toho, jak má čisté srdce. Přirovnávají duši ke studánce, která odráží nebe, je-li voda průzračná. Co tedy k tomu cíli vede, tj. k čistotě srdce, píše Kasián, toho se chopme všemi silami; co od toho cíle odvádí, před tím utíkejme jako před nebezpečím i škodou. Není tedy divu, že se tou otázkou zabývá i Ježíš v evangeliu. Píše: V denním životě nás mnoho vnějšího poskvrňuje: prach, bláto, dotyk se stěnou. Proto se umýváme a vyměňujeme šaty, abychom dokázali, že se nás špína netýká, že my sami jsme čistí. V obrazném smyslu nás poskvrní i špatné řeči, pomluvy. Ale i v tomto případě se umíme hájit nebo alespoň doufáme, že řeči přestanou, že pravda zase vyjde najevo. Horší je tomu však při takových vlivech, kterým říkáme pokušení. Vidíme obraz, ten budí myšlenku, zrodí se chuť provést něco, co je proti Božímu zákonu. Peněženka leží na podlaze, je to něco vnějšího, a přece myšlenka přivlastnit si cizí peníze pronikne do srdce. Právě proto se vyhýbáme příležitostem ke hříchu, špatnému prostředí, abychom neupadli. Poskvrňuje nás tedy něco vnějšího? Zdá se, že ano. Kdo pohlédl na ženu, už v srdci zhřešil... (srv. Mt 5, 28). Tak to vysvětlovali starověcí stoikové. Ale křesťané si jsou dobře vědomi, že ten proces není mechanický. Aby myšlenka z vnějšku se stala naší vlastní, musíme uvnitř dobrovolně souhlasit. Teprve tento vnitřní souhlas ke zlu nás poskvrní. Člověk nepodléhá mechanicky vlivům zvenčí. Navazuje se skutečností styk, dialog. Dítě se nejdřív ptá: Co je to? Ale hned nato přijde další otázka: Nač je to? Co s tím 5

12 mohu udělat? Potom teprve přijde rozhodnutí. Sv. Maxim Vyznavač vysvětluje tento proces příkladem podobným tomu s peněženkou na zemi. Nejsou zlé peníze. Neposkvrní mě ani myšlenka, co by se s penězi dalo udělat. Ta přišla jakoby sama, když jsem peníze uviděl. Je tedy pořád ještě zvenčí. Ale jenom zvnitřku srdce může vyjít rozhodnutí peníze ukrást. To rozhodnutí pak poskvrní člověka, i kdyby se mu třeba nepodařilo zlý skutek provést. Jeden východní mnich to vyjádřil výstižně. Stěžoval si mu mladík, že je tuze citlivý, že má mnoho dojmů a že se bojí, aby jim nepodlehl. Uslyšel radu: Neboj se dojmů, boj se rozhodovat pod jejich vlivem! S kardinálem Špidlíkem před Lateránskou bazilikou v Římě, Peregrinatio ad limina Apostolorum, 11. června V tom smyslu platí výrok Ježíšův: Z nitra, ze srdce lidí vycházejí špatné myšlenky. Na první pohled je tato věta evangelia v rozporu s tím, co jsme doposud řekli, že totiž špatné myšlenky přicházejí zvenčí, zevnitř je souhlas. Ale tak tomu je v prvním stadiu. Kdo už jednou zlou myšlenku dobrovolně do srdce vpustil, ta tam zapustí kořeny a rozroste se jako plevel v dobré půdě. Pseudo Makarius píše, že zlé myšlenky jsou hadi. Pustíš-li je do ráje srdce, usadí se tam a udělají si tam hnízdo, líhně. Psychologicky tento proces uměl mistrovsky vylíčit Shakespeare ve svých dramatech. Tak např. Othello, benátský mouřenín. tam vystupuje jako čestný a věrný muž. Ale uvěřil zlému našeptavači, který nařknul Othellovu manželku z nevěry. Žárlivost ho mučí, vztek ho dusí, stane se nakonec vrahem své vlastní ženy. Vášeň, která oslabí a nakonec zničí člověka, má obyčejně takové malé a bezvýznamné počátky. Proto už staré latinské přísloví říká: Vzdoruj začátkům! Pozdě se hledá lék, když se zlo časem rozmnožilo. FARNÍ INFORMÁTOR, XXI. ročník, týdeník pro vnitřní potřebu farností PUSTIMĚŘ, DRYSICE, PODIVICE (tel.+záznam , GSM: ; mail: josef.benicek@seznam.cz). Vychází každou neděli díky Božímu požehnání, mému namáhání a vašemu finančnímu přispívání. Na mě pamatujte v modlitbě a na svůj příspěvek u pokladny v kostele Příspěvky na Farní Informátor označené (resp. na účet farnosti u ČS a.s., Vyškov, č.ú.: /0800), neb bez toho, jak každý nepochybně ví, by letošní ročník mohl být i poslední. Tisk: MORAVIATISK spol s r.o.; tisk 1ks = 20,-Kč/ks. Ve formátu pdf na 6

13 LITURGICKÉ TEXTY 23. NEDĚLE V MEZIDOBÍ 1. ČTENÍ IZ 35,4-7A Čtení z první knihy proroka Izaiáše. Řekněte malomyslným: Vzmužte se, nebojte se! Hle, Bůh váš přináší odvetu, odplatu božskou! On sám přijde a spasí vás! Tehdy se otevřou oči slepých, odemknou se uši hluchých. Tu poskočí chromý jak jelen a zaplesá jazyk němého, neboť na stepi vyprýští vody, potoky na poušti. Vyprahlá země se změní v močál a žíznivá půda v prameny vod. ŽALM 146 Hospodin zachovává věrnost navěky, zjednává právo utlačeným, dává chléb lačným. Hospodin vysvobozuje vězně. Hospodin otvírá oči slepým, Hospodin napřimuje sklíčené, Hospodin miluje spravedlivé, Hospodin chrání přistěhovalce. Hospodin podporuje sirotka a vdovu, ale mate cestu bezbožníků. Hospodin bude vládnout na věky, tvůj Bůh, Sióne, po všechna pokolení. 2. ČTENÍ JAK 2,1-5 Čtení z listu svatého apoštola Jakuba. Moji bratři, s vírou v našeho božského Pána Ježíše Krista nesmíte spojovat stranictví k lidem. Když k vám do shromáždění vejde muž se zlatými prsteny na rukou, ve skvělém oděvu, a vejde také chudák v obnošených šatech, vy jste samá pozornost k tomu, který je nádherně oblečen, a řeknete mu: Prosím, posaď se tady na čestné místo. Ale tomu chuďasovi řeknete: Ty stůj tamhle nebo Sedni si tady u mých nohou. Neděláte tak rozdíly navzájem mezi sebou, nestáváte se soudci podle špatných zásad? Poslyšte, moji milovaní bratři! Což nevyvolil Bůh právě chudé v očích světa, aby byli skrze víru bohatí a dědici Království, které slíbil těm, kdo ho milují? EVANGELIUM MK 7,31-37 Slova svatého evangelia podle Marka. Ježíš odešel z tyrského kraje a šel přes Sidón územím Desetiměstí ke Galilejskému moři. Přivedli k němu hluchoněmého a prosili ho, aby na něho vložil ruku. Vzal ho stranou od zástupu, vložil mu prsty do uší, dotkl se slinou jeho jazyka, vzhlédl s povzdechem k nebi a řekl: Effatha!, to znamená: Otevři se! A otevřel se mu sluch, rozvázal se mu jazyk a mluvil správně. Ježíš jim pak přikázal, aby o tom nikomu neříkali. Čím více však jim to přikazoval, tím více to rozhlašovali. Byli celí užaslí a říkali: Dobře všechno udělal, i hluchým dává sluch, i němým řeč! ÚMYSLY APOŠTOLÁTU MODLITBY NA MĚSÍC SRPEN 1. Za dobrovolníky, aby se velkoryse věnovali službě potřebným. 2. Abychom uměli vyjít ze sebe a stali se bližními pro ty, kdo se nacházejí na okraji mezilidských a společenských vztahů. 3. Abychom na přímluvu Panny Marie Nanebevzaté šťastně došli k cíli své pozemské pouti. ÚMYSLY APOŠTOLÁTU MODLITBY NA MĚSÍC ZÁŘÍ 1. Aby rostly příležitosti pro vzdělávání a práci pro všechny mladé lidi. 2. Za katechety, aby jejich život byl v souladu s vírou, kterou hlásají, a tak o ní věrohodně svědčili druhým. 3. Aby všichni lidé poznali Kristovu lásku, která přesahuje každé poznání. 7

14 Slova, která jsem vám mluvil, jsou duch a život (Jan 6,63) SLOVO + P. FRANTIŠKA BENÍČKA Šťastní, kdo slovo Boží slyší a zachovávají ho Pán Ježíš uzdravuje hluchoněmého jeho život se stává radostnějším a krásnějším. Na druhé straně s přijatým obdarováním je spojena o odpovědnost. A na to my zdraví často zapomínáme a díky dnešnímu evangelijnímu úryvku si máme uvědomit, že máme zodpovědnost za to, co mluvíme a posloucháme. Nehřeší se totiž jen skutky, ale také slovy. My žijeme v době inflace slov. Musíme si vyslechnout slova příjemná i nepříjemná, slova radostná i bolestná, slova slušná i vulgární, slova pomlouvačná a nactiutrhačná, jako i slova pochvaly a uznání. Snad bychom se měli v této věci řídit určitými zásadami: Vyhýbat se debatám, kde se pomlouvá a osočuje. Vážit si slov, která nám pomáhají k životu, pomáhají k dobru. Na druhé straně dbejme i na to, co sami mluvíme. Moudrý člověk nejprve přemýšlí, než něco řekne. Naopak mluvka je důkazem člověka málo rozumného: říká se, kdo mnoho mluví, málo myslí. Nebo ptáka poznáš po peří, člověka po řeči. A také co na jazyku, tím srdce přetéká. Svým slovem totiž dáváme druhým nahlédnout do svého nitra. Odkrýváme tak určité tajemství své osoby. Chvíle před spaním nám umožňují zamyslet se nad tím, co jsme v průběhu dne mluvili. Zda-li jsme někoho svým slovem zranili, zesměšnili nebo vůbec způsobili bolest. Svatý Jakub nás varuje před stranickostí k lidem, jež má vymizet z našeho středu. Křesťan si nemá vybírat lidi a držet jen s těmi, kteří mu pomáhají ke kariéře, prospěchářství a jeho vlastnímu sobectví, ale nepřehlíží lidi potřebné, ale ochotně jim pomáhá. Tak se stává víra živou, protože se projevuje skutky.vraťme se ještě k dnešnímu evangeliu. Možná nás překvapuje složitý postup, který Ježíš volí pro uzdravení. Vždyť to mohl udělat jedním slovem? - Ježíš si bere hluchoněmého stranou zůstávají tedy spolu jen dva i my musíme opustit lidi, najít si osamělé místo a být jen dva, já a Ježíš.- Ježíš vkládá prsty do uší uši si zacpáváme před hlukem nebo když nechceme něco slyšet. Otevřít se Bohu znamená zapomenout na to, co slyšíme nebo jsme slyšeli, ale zajímá nás jen to, co nám řekne Bůh bdíme nad svým sluchem.- Ježíš se dotýká slinou jazyka sliny jsou symbolem touhy sbíhají se mi sliny třeba na zmrzlinu, toužím po té sladkosti. Touha po Bohu. - Ježíš pozvedá zrak k nebi, modlí se Effatha - otevři se. Dříve se tato Ježíšova slova používala při křtu: Otevři uši pro Boží hlas a ústa ke chvále Stvořitele. Tyto čtyři kroky jsou nezbytné, abychom slyšeli Boha: být sám s Ježíšem, přestat vnímat svět; toužit po Bohu a být otevřen jeho slovu. Tyto čtyři prvky jsou předpokladem dobré modlitby rozhovoru s Bohem. 8

15 Uzdravení hluchoněmého (úvaha J. E.Tomáše kardinála Špidlíka, SI,) Právem se zdůrazňuje, že se láska k bližnímu projevuje víc ve skutcích, než ve slovech. Nezapomínejme však na to, že v lidském styku i slova jsou skutky. Proto se v morálních naučení často mluví o správném užívání jazyka. Starozákonní knihy Kazatel (srv. 6, 5), Přísloví (15, 1) chválí ty, kdo umí klidně a rozvážně mluvit: Laskavá odpověď hněv uklidňuje, zlosti dá vzplanout trpké slovo. Křesťanští moralisté se převážně soustřeďují na chyby jazyka, kterých se máme uvarovat a z kterých se máme zpovídat, jako jsou lži, pomluvy, urážky apod. Ukazuje se na to, kolik zla způsobí neukázněný jazyk a doporučuje se mlčení. Mluviti stříbro, mlčeti zlato. Nesmí se ovšem při těch blahodárných napomenutích zapomínat na pozitivní stránku, tj. na to, kolik dobrého se dá dobrým slovem vykonat. I samo přísloví se doplňuje: Mluviti stříbro, mlčeti zlato, ale slovo v pravý čas pronesené je jako jablko zlaté na míse stříbrné. Být bez možnosti mluvit znamená být omezený ve své lidské důstojnosti. Sv. Řehoř Naziánský, který byl básník, často opěvuje dar jazyka. Schopnost pronášet slova je podle něho obraz Boha Otce, jehož Syn je věčné Slovo. Proto se také často vysvětluje široce a symbolicky Ježíšův zázrak s uzdravením hluchoněmého. Je mnoho druhů hluchosti. Vedle fyzické neschopnosti slyšet je také hluchost psychologická. Někdo se dokáže tak pohroužit do práce, že neslyší zvonění u dveří, nevnímá telefon, myslí, že není vůbec doma. Taková soustředěnost může být velký dar, ale může být i úchylka, která hraničí s nenormálností. Ti, kdo mají v hlavě tzv. fixní ideu, prostě neslyší jakékoliv důvody, které by jim ji chtěly vyvrátit. Chlapec, který se nerozumně zamiloval, je hluchý ke všem domluvám. A když s ním o tom mluvíme, říká se lidově, že pořád jenom mele své. Je tedy i němý pro jiné. Na příkladu zamilovaného vidíme, jak taková psychická hluchoněmost vzniká z lásky nebo z vášně. Mezi těmito dvěma motivy je totiž velký rozdíl. Láska působí soustředěnost pozornosti k jednomu, ale nezaslepuje pro druhé. Vášeň naopak je jakoby registrace, která vymaže z pásky všechno ostatní. Každá vášeň má jako následek jistý druh němosti: nechce se přiznat. Sv. Ignác z Loyoly přirovnává ďábla - pokušitele - ke svůdnému milovníku, který chce obalamutit děvče. Důtklivě ji napomíná, aby se nikomu nesvěřila, aby uchovala v tajnosti všecko, k čemu ji chce přivést. Mohli by jí to totiž rozumní lidé rozmluvit. Tímto přirovnáním potvrzuje světec starou zkušenost: nutnost duchovního vedení, duchovní rozmluvy. Sv. Teodor Studita vypráví řeholníkům o velkých výhodách mlčení. Ale dodává, že je neuvěřitelně škodlivé v jednom případě: když je někdo mlčenlivý, anebo dokonce němý vůči svému zpovědníku. Takovému musí sám Kristus říci: Effatha, otevři se, tj. přiznej se se svými sklony, s tím, co tě pobuřuje, přitahuje, odpuzuje. Už sama skutečnost, že se o tom promluví, znamená velké ulehčení. Pouto jazyka se mu uvolní. Říká se, že se dá spoutat člověk, jeho ruce a nohy, ale nedá se spoutat jazyk. A přece bývá spoután, ne ovšem zvnějšku, ale zvnitřku. Někdo se například na druhého rozhněval. Nemluví spolu už dlouho, je to ovšem trapné. Napomínají ho: Odpros ho! Pozdrav ho, když ho potkáš! Marné jsou tyto připomínky. Nedostal by toto odprošení ze sebe. Jazyk jako by přirostl k patru, jako by byl spoután. Kdo může tato pouta uvolnit? Musí se nejdříve dotknout srdce člověka láska, a pak už řeč proudí sama sebou. Spoutaný jazyk je častým hříchem našeho soužití. Vybíráme si lidi, se kterými mluvíme, a jiné, se kterými, jak se říká, se nebudeme bavit. A když ti něco potřebují, prostě je nevidíme a neslyšíme. Sami sebe pak ospravedlňujeme, že jim přece neděláme nic zlého, že je prostě ignorujeme. Musí se tedy i nás dotknout Kristus, aby nám rozvázal pouta řeči, která vyjadřují lásku. 9

16 MODLITBA ZA NAŠI ZEM (papež František, encyklika Laudato si, 246) Nejvyšší Pane, jenž jsi přítomný v celém vesmíru i v nejmenším z tvých tvorů, Ty, jenž svou něhou zahrnuješ vše, co existuje, vlij nám sílu své lásky, abychom pečovali o život a krásu. Zaplav nás pokojem, abychom žili jako bratři a sestry, a nikomu neškodili. Otče chudých, pomoz nám vysvobozovat ty, kdo jsou na této zemi opuštěni a zapomenuti, a kteří jsou v tvých očích tak cenní. Ozdrav náš život, abychom chránili svět a nepustošili ho, abychom zasévali krásu a nikoli znečištění a zkázu. Dotkni se srdcí těch, kdo hledají pouze výhody na úkor chudých a této země. Nauč nás objevovat hodnotu každé věci, s úžasem rozjímat a poznávat, že jsme hluboce spojeni se všemi tvory na naší cestě k tvému nekonečnému světlu. Díky, že jsi s námi po všechny dny. Buď nám, prosím, oporou v našem boji za spravedlnost, lásku a pokoj. 10

17 KŘESŤANSKÁ MODLITBA S TVORSTVEM (papež František, encyklika Laudato si, 246) Chválíme tě, Pane, se všemi tvými tvory, co vyšli z tvé mocné ruky. Jsou tvoji, a jsou plni tvé přítomnosti a tvé něhy. Tobě buď chvála! Synu Boží, Ježíši, tebou byly stvořeny všechny věci. Přijal jsi podobu v Mariině mateřském lůně, stal ses součástí této země a patřil jsi na tento svět lidskýma očima. V každém tvoru jsi dnes živý svou slávou vzkříšeného. Tobě buď chvála! Duchu svatý, jenž svým světlem vedeš tento svět k lásce Otce a provázíš sten tvorstva, žij i ty v našich srdcích a pobízej nás k dobrému. Tobě buď chvála! Pane Bože, v Trojici jediný, podivuhodné společenství nekonečné lásky, nauč nás rozjímat Tě v kráse vesmíru, kde všechno mluví o Tobě. Probuď naši chválu a naši vděčnost za každé bytí, které jsi stvořil. Dej nám milost cítit se niterně spjati se vším, co existuje. Bože lásky, ukaž nám naše místo v tomto světě, jakožto nástrojům tvé náklonnosti vůči všemu bytí této země, neboť ani jediné z nich není Tebou zapomenuto. Osviť držitele moci a peněz, aby neupadli do hříchu lhostejnosti, aby milovali obecné dobro, podporovali slabé, a pečovali o tento svět, který obýváme. Chudí i země hlasitě volají: Pane, ujmi se nás svou mocí a svým světlem k záchraně každého života a přípravě lepší budoucnosti, aby přišlo Tvé království spravedlnosti, pokoje, lásky a krásy. Tobě buď chvála! Amen. 11

18 12 APOŠTOLSKÁ CESTA PAPEŽE FRANTIŠKA DO EKVÁDORU, BOLÍVIE A PARAGUAYE července 2015 Těsně před odletem Svatého otce Františka na jeho devátou apoštolskou cestu, během níž navštívil Ekvádor, Bolívii a Paraguay, sílilo v cílových zemích očekávání prvního latinskoamerického papeže. Jedním z členů papežského doprovodu byl sekretář Papežské komise pro Latinskou Ameriku, profesor Guzman Carriquiry Lecour, který přiblížil význam nadcházející cesty. Stejně jako v Evropě nezačal Svatý otec návštěvou Španělska nebo Francie, nýbrž Albánií a Bosnou, také v Latinské Americe nejprve nenavštíví velké země, nýbrž tři státy, které bych označil za vynořující se periferie. Po dvanácti letech silného ekonomického růstu začínají vycházet na povrch, a papež František tedy zavítá do zcela odlišných zemí, než jaké před třiceti lety našel Jan Pavel II. Dokonce v letošním roce, navzdory nepříznivým mezinárodním podmínkám, tyto země vykazují zhruba pětiprocentní hospodářský růst, což je významné zejména s ohledem na masy původních rolnických obyvatel, které tyto státy obývají. Samozřejmě tu přetrvávají problémy chudoby, nerovnosti, možného návratu k autoritářským systémům, avšak dějinná trajektorie těchto zemí je v poslední době velice pozitivní. Také církevní identita prošla za poslední tři desetiletí značným vývojem, poznamenává uruguayský profesor. Tehdy převládalo napětí a polarizace, církev stála vprostřed živé debaty o teologii osvobození. Dnes František najde vyrovnanou a jednotnou církev, která prožívá své poslání, dané setkáním latinsko-amerických episkopátů v Aparecidě roku Kardinál Bergoglio tehdy rozhodnou měrou přispěl k redakci závěrečného dokumentu a nyní se místní církve zabývají také návrhy, které už jako papež František předkládá ve své apoštolské exhortaci Evangelii gaudium. Jaké budou nejvýznamnější okamžiky této cesty? Papež stále říká, že celek lépe nahlížíme z periferie. Myslím tedy, že se ponoří do reality těchto jednotlivých zemí, avšak stále v horizontu toho, čemu rád říká velká latinskoamerická vlast. Bude třeba věnovat velkou pozornost všem akcentům, kterými

19 poukáže na bratrství, spolupráci a integraci mezi latinskoamerickými zeměmi. Dobře víme, nakolik si papež cení lidové zbožnosti v těchto zemích, která je formou inkulturace víry, zakořeněná v dějinách a duších jejich národů. Navštíví proto poutní místa Panny Marie z Quince, patronky Ekvádoru, a Panny Marie z Caacupé, patronky Paraguaye. Škoda, že nemůže uctít Pannu Marii z Copacabana, patronku Bolívie. Toto poutní místo leží na jezeru Titicaca a cesta tam by byla logisticky náročná Jak už jsme si zvykli, vyhradí si papež vždy zvláštní setkání pro chudé a trpící. Navštíví bolívijskou věznici v Santa Cruz de la Sierra, která je jednou z nejtvrdších v Latinské Americe. V Paraguyai se setká s dětmi, nemocnými a postiženými lidmi v dětské nemocnici poblíž Asunciónu. Jméno tohoto zdravotnického zařízení připomíná ničivou Válku trojí aliance, která v zemi způsobila genocidu. Uvedl sekretář Papežské komise pro Latinskou Ameriku. Dodejme, že zmíněná šestiletá Válka trojí aliance ve druhé polovině 19. století ( ) byla nejkrvavějším konfliktem v dějinách Latinské Ameriky. Paraguay ji vedla proti Argentině, Brazílii a Uruguayi, utrpěla porážku a ztráty na životech více než poloviny svých obyvatel. Svoji pouť zahájil papež František jako obvykle v předvečer cesty, soukromou návštěvou baziliky Panny Marie Větší. Přijel sem v sobotu v 19 hodin, kdy se bazilika pro veřejnost zavírá. Před milostným obrazem Panny Marie, Salus Populi Romani, položil kytici květů v barvách národních vlajek tří států, které navštíví. Zde pak setrval asi dvacet minut v tiché modlitbě. Z římského letiště Fiumicino se v neděli dopoledne v 9 hodin 15 minut letoun Airbus 330 s papežem a jeho doprovodem na palubě vznesl na 13 hodin dlouhou cestu. Urazí přitom 10 tisíc 103 kilometrů. Přistání v hlavním Ekvádoru Quito se očekává po 22 hodině našeho času, v Quito bude teprve 15 hodin. Během letu papež František krátce pozdravil 75 přítomných novinářů. Dobrý den! Přeji vám šťastnou cestu a děkuji vám za práci, kterou vykonáte. Je to velmi náročná práce, která však může přinést mnoho dobra při zprostředkování zpráv o dění během cesty. Děkuji vám za všechno a na viděnou v příštích osmi dnech. Řekl Svatý otec a osobně pozdravil všechny členy novinářského doprovodu. Jak poznamenal vatikánský tiskový mluvčí, O. Lombardi, další tisícovka novinářů papeže očekává v cílových zemích. Po třináctihodinovém letu dosedl papežský speciál 13

20 italských aerolinek na mezinárodním letišti Maršála Sucreho. Pod zataženým nebem a za silného větru, který ihned odvál papežské solideo, Petrova nástupce přivítali ekvádorský prezident Raffael Correa s chotí. Nechyběly děti s květinami v zastoupení sedmnácti domorodých etnik. Děkuji Bohu, že mi umožnil znovu přicestovat do Latinské Ameriky a být dnes spolu s vámi v této krásné ekvádorské zemi.( ). Navštívil jsem Ekvádor při různých příležitostech z pastoračních důvodů již několikrát. Tak je tomu i dnes, kdy přicházím jako svědek Božího milosrdenství a víry v Ježíše Krista - zněla první papežova slova na ekvádorské půdě. František pak poděkoval prezidentu Correovi za jeho úvodní pozdrav. Correa se před necelými deseti lety při svém nástupu do úřadu vzepřel diktátu finančních institucí, konkrétně Mezinárodního měnového fondu, a našel silného partnera v Číně. Dnes se ovšem musí vyrovnávat se sílící opozicí ropných oligarchů, střední třídy i domorodého obyvatelstva. Ve svém projevu citoval z obou Františkových dokumentů a mluvil o nespravedlnosti jako sociálním hříchu Latinské Ameriky. Vývoj v jeho zemi se velice podobá situaci, nastíněné encyklikou Laudato si, která však nejenom poukazuje na závažnou zodpovědnost finančnictví, nýbrž rovněž navrhuje seriózní alternativy rozvoje, inspirované vírou. Vážení vládní představitelé, bratři v biskupské službě, dámy a pánové, všichni přátelé, Děkuji Bohu, že mi umožnil znovu přicestovat do Latinské Ameriky a být dnes spolu s vámi v této krásné ekvádorské zemi. Pociťuji radost a vděčnost, když vidím vřelé přijetí, kterého se mi dostává: je to další důkaz pohostinnosti, kterou se tak výrazně vyznačují národy této ušlechtilé země. Děkuji za laskavá slova na uvítanou a souznění s mými myšlenkami panu prezidentovi, kterému chci tímto popřát všechno nejlepší při plnění jeho poslání. Kéž uskutečníte to, po čem k dobru svého lidu toužíte. Srdečně zdravím vážené vládní představitele, svoje spolubratry biskupy, věřící církve v této zemi a všechny, kteří mi dnes otevírají brány svého srdce, svojí rodiny a svojí vlasti. Vám všem patří moje sympatie a má upřímná vděčnost. 14