Část O - Obecná část

Transkript

1 Část O - Obecná část 1. Právní prostředí řízení Zahájení správního řízení Zahájení řízení z moci úřední Spis Vyloučení pracovníků Úřadu z projednání věci Účastníci řízení Účastníci řízení podle zvláštních předpisů zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, v aktuálně platném znění zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, v aktuálně platném znění zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, v aktuálně platném znění zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů, v aktuálně platném znění zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení zákon č. 441/2003 o ochranných známkách Právní nástupnictví Vliv prohlášení konkurzu na správní řízení před Úřadem Účinky prohlášení konkurzu na majetek úpadce rozhodné pro řízení Úřadem: Význam zahrnutí majetku třetích osob (průmyslových práv) do konkurzní podstaty pro řízení před Úřadem probíhající o těchto právech: Řízení před Úřadem, která se ze zákona přerušují: Závazný postup pro pracovníky Úřadu v případě prohlášení konkurzu na majetek vlastníka (majitele) průmyslového práva: Pro případné žádosti o pokračování v řízení před Úřadem platí následující zásady: Pro postup pracovníků Úřadu v případě prohlášení konkurzu v níže uvedených případech platí následující zásady: Dispoziční oprávnění úpadce k předmětům průmyslového vlastnictví před prohlášením konkurzu: Pro případné dispozice s předměty průmyslového vlastnictví v případech uvedených v 15 ZKV platí následující zásady: Zásady týkající se dispozic s předměty průmyslového vlastnictví úpadcem po prohlášení konkurzu: Právní vztahy s cizím prvkem Zastupování Dobrovolné zastoupení Povinné zastoupení Nezbytné náležitosti plné moci: Rozsah plné moci Zánik plné moci: Rozsah působnosti Úřadu Zjišťování podkladů rozhodnutí Důkazní prostředky Listiny Znalci Svědci Protokol o výslechu svědka má tyto nezbytné náležitosti : Konkrétní postup při výslechu svědka : Ohledání Čestné prohlášení Hodnocení dokladů jiného orgánu Věrohodnost dokladů Nečitelná kopie dokumentů Procesní úkony Rovnost účastníků řízení Jazyk řízení Lhůty Prodloužení lhůty Prominutí zmeškání lhůty Počítání času Roční lhůta Měsíční lhůta

2 Denní lhůta Doručování Náklady řízení Poplatky Osvobození od poplatků Rozhodnutí Chyby v psaní a počítání

3 Část O - Obecná část 1. Právní prostředí řízení V řízení před Úřadem průmyslového vlastnictví se uplatňují zvláštní předpisy, jimiž jsou upraveny podmínky získání ochrany pro jednotlivé předměty průmyslového vlastnictví, dále obecné předpisy o správním řízení, zejména zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, a mezinárodní smlouvy v dané oblasti, které mohou odchylně upravit účastenství v řízení a postupy v řízení a které je nutno v případě rozporu s vnitrostátními předpisy aplikovat přednostně. V řízení před Úřadem je aplikováno též komunitární právo upravující předmětnou oblast. 2. Zahájení správního řízení Řízení před Úřadem se zahajuje podáním účastníka řízení, není-li řízení zahájeno z moci úřední. Řízení je zahájeno dnem, kdy podání, jímž se zahajuje řízení, došlo Úřadu, popřípadě kdy Úřad učinil v řízení ex officio první úkon. Rozhodující je obsah podání, nikoliv jeho označení. Účastník řízení musí své podání dostatečně individualizovat k tomu, aby bylo možno určit, čeho se domáhá, neboť podle ustanovení 19 odst. 2 správního řádu musí být z podání patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Nestanoví-li zvláštní předpis jinak, lze podání učinit písemně, ústně do protokolu (v řízení před Úřadem je ústní podání vyloučeno ve věcech podání přihlášek jednotlivých předmětů průmyslového vlastnictví), nebo v elektronické podobě podepsané elektronicky podle zvláštních předpisů (zaručeným elektronickým podpisem). Lze je též učinit pomocí technických prostředků (např. prostřednictvím telefaxu nebo Internetu bez použití zaručeného podpisu); takové podání, obsahující návrh ve věci, je třeba písemně nebo ústně do protokolu doplnit nejpozději do tří dnů. Nebylo-li podání ve lhůtě 3 dnů doplněno, hledí se na ně tak, jako by vůbec nebylo podáno. V případě, že takto byla podána přihláška k ochraně konkrétního nehmotného statku, je tato skutečnost průzkumovým pracovníkem oznámena osobě, která toto podání učinila. Třídenní lhůta je lhůta procesní, a proto postačuje, pokud písemné doplnění je poslední den podáno prokazatelně poštovní přepravě. Originál podání zaslaný po uplynutí třídenní lhůty se považuje za nové podání. Jestliže se podání činí telefaxem nebo em, a datum, kdy odesílání začalo, se liší od data, kdy Úřad přijal úplné podání, považuje se za datum podání datum, kdy Úřad přijal úplné podání. Pro podání v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem platí stejné zásady pro určení doby doručení. Při přijímání těchto podání provádí oddělení vstupní a poplatkové (podatelna Úřadu) úkony, které jsou stanoveny Standardem ISVS pro provoz elektronických podatelen ve vztahu k používání zaručeného elektronického podpisu. Přijetí každého podání, učiněného prostřednictvím veřejné datové sítě ( em se zaručeným elektronickým podpisem nebo bez něho) je potvrzeno tzv. automatickou odpovědí v českém a anglickém jazyce. U podání částečně nebo zcela nepoužitelných k danému účelu, např. pro neúplnost, nečitelnost, nejasnost, je nutno posoudit jednotlivě, zda jim budou přiznány právní účinky. V tomto 3

4 případě vyrozumí oddělení vstupní a poplatkové odesilatele, pokud je možné jej identifikovat a spojit se s ním. V případě podání opatřeného elektronickým podpisem je originál podání elektronicky archivován. Dokumenty pro řízení vyhotoví oddělení vstupní a poplatkové pouze v jednom papírovém provedení, přičemž u podloh přihlášky je toto vyhotovení pracovním vyhotovením. Další potřebné papírové vyhotovení dokumentu nebo jeho částí zajistí oddělení vstupní a poplatkové na konkrétní žádost průzkumového pracovníka, vyřizujícího spis. Jestliže z podání nejsou patrny skutečnosti vyžadované právním předpisem, pak nelze takové podání považovat za řádné podání ve věci. Pokud podání nemá předepsané náležitosti, upozorní pracovník Úřadu, který je pověřen vyřízením podání, účastníka řízení na nedostatky podání a vyzve jej, aby je ve stanovené lhůtě odstranil; zároveň ho poučí, jaký význam může mít neodstranění nedostatků pro další průběh řízení. Úkony, které v řízeních o poskytnutí ochrany jednotlivým předmětům průmyslového vlastnictví je možné učinit technickými prostředky, aniž by bylo nutné takovýto úkon písemně či ústně do protokolu doplňovat, jsou stanoveny v kapitolách metodických pokynů týkajících se těchto řízení Zahájení řízení z moci úřední Zahajuje-li Úřad řízení z moci úřední (ex officio), musí o takto zahájeném řízení písemně vyrozumět účastníka. Porušením procesních práv účastníka řízení by bylo, jestliže by prvním úkonem vůči účastníku řízení ve správním řízení zahájeném z vlastního podnětu ( 18 odst. 2 spr. ř.) bylo až doručení rozhodnutí ve věci, neboť účastník řízení je tím vyloučen z možnosti vyjádřit se před vydáním rozhodnutí k jeho podkladu i ke způsobu jeho zjištění ( 33 odst. 2 spr. ř.).vyrozumění účastníka řízení o zahájení správního řízení ( 18 odst. 3 spr. ř.) musí obsahovat přinejmenším stejné náležitosti jako podání účastníka směřující k zahájení řízení na návrh. Musí tedy i z oznámení správního úřadu být patrno, kdo je činí, které věci se týká - a mutatis mutandis - co se navrhuje ( 19 odst. 2 spr. ř.). Právní posouzení věci není nezbytné, neboť kvalifikace se v závislosti na soustřeďování podkladů pro rozhodnutí může v průběhu správního řízení měnit a zpravidla se také mění. K definitivnímu právnímu posouzení zpravidla dochází až tehdy, kdy správní orgán dá účastníku řízení možnost, aby se před vydáním rozhodnutí mohl vyjádřit k podkladu pro rozhodnutí ( 33 odst. 2 spr. ř.), definitivně pak v rozhodnutí samotném. Uvede-li však Úřad ve vyrozumění vedle skutkového posouzení i posouzení právní ("kvalifikaci skutku"), není to zajisté pochybením (právní kvalifikací v zahájení řízení není ostatně vázán), ale také není důvodu, aby v případě, že v průběhu správního řízení dospěje k posouzení odlišnému, řízení zastavoval a zahajoval nové Spis Podání účastníků řízení se zakládá do spisů, které jsou vytvářeny a s nimiž je nakládáno ve smyslu Spisového řádu Úřadu průmyslového vlastnictví (viz Příkaz předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví č. 2 ze dne 11. března 2003). Zároveň se podání zaznamenává elektronicky do databáze SYPP. 4

5 2. 3. Vyloučení pracovníků Úřadu z projednání věci Je-li podání týkající se návrhu na rozhodnutí ve věci přiděleno k vyřízení pracovníkovi, u něhož s ohledem na jeho poměr k věci, k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům, popřípadě z důvodu, že ve věci již rozhodoval na jiném stupni řízení, lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti, rozhoduje o jeho vyloučení z projednávání jeho bezprostředně nadřízený pracovník ve smyslu organizačního řádu (viz Příkaz předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví č. 6 ze dne 30. srpna 2004). Pracovník, o jehož nepodjatosti vznikly, popřípadě byly vzneseny pochybnosti, je povinen ve věci učinit pouze takové úkony, které nesnesou odkladu, a poté spis svému nejblíže nadřízenému vedoucímu pracovníkovi předložit. Nadřízený vedoucí pracovník je ve věci podjatosti povinen rozhodnout tak, aby v řízení nevznikly neodůvodněné průtahy; vedoucí pracovník je povinen o podjatosti rozhodnout před tím, než je vydáno rozhodnutí ve věci samé. Proti rozhodnutí o vyloučení pracovníka z důvodu podjatosti není možné podat samostatný opravný prostředek Účastníci řízení Ve smyslu 14 správního řádu je účastníkem řízení ten, o jehož právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech má být v řízení jednáno, nebo jehož práva a povinnosti mohou být rozhodnutím přímo dotčena. Správní orgán je v průběhu řízení povinen zkoumat, zda účastník řízení má procesní způsobilost (vlastními úkony nabývat práva a brát na sebe povinnosti). Fyzické osoby nabývají právní způsobilosti zletilostí - nezletilci mají způsobilost k právním úkonům v rozsahu, který je přiměřený rozumové a volní vyspělosti. Fyzické osoby mohou být omezeny nebo zbaveny způsobilosti k právním úkonům soudním rozhodnutím. Zjistí-li se ze spisu, že účastník řízení nemusí mít plnou způsobilost k právním úkonům, je nutno se obrátit na jeho zákonného zástupce, popřípadě mu ustanovit opatrovníka. Je-li nutno účastníku řízení ustanovit opatrovníka, obrátí se pracovník Úřadu, který provádí správní řízení, s touto žádostí na odbor právní, který bude problém řešit. Ve správním řízení bude možné pokračovat až poté, co pomine překážka řízení. Vzniknou-li pochybnosti o procesní způsobilosti právnické osoby (např. sdružení podle 829 o.z., organizační složka obchodní společnosti apod.), rozhoduje o tom, zda tato osoba je oprávněným účastníkem řízení, odbor právní Účastníci řízení podle zvláštních předpisů zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, v aktuálně platném znění. Podle zákona č. 527/1990 Sb. je účastníkem řízení o přihlášce vynálezu se žádostí o udělení patentu přihlašovatel, popřípadě jeho právní nástupce; přihlašovatelem může být jen občan České republiky nebo osoba, která má bydliště nebo sídlo na území státu, který je členem Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví nebo Světové obchodní organizace; ostatní osoby, jejichž domovský stát není členem uvedených mezinárodních smluv mohou být přihlašovateli jen na základě vzájemnosti. V případě pochybnosti rozhoduje o tom, zda je přihlašovatel oprávněn podat svou přihlášku v České republice, odbor mezinárodní. V řízení o udělení dodatkového ochranného osvědčení na léčiva a na přípravky na ochranu rostlin je účastníkem majitel základního patentu nebo jeho právní nástupce. Účastníkem řízení o přihlášce vynálezu může být - za splnění zákonných podmínek - třetí osoba, která podala žádost o úplný průzkum přihlášky vynálezu. 5

6 Přihlašovatel, popřípadě jeho právní nástupce, se udělením patentu stává jeho majitelem, jako takový je uveden v rejstříku, ke změnám v rejstříkových údajích je na základě osvědčených právních skutečností oprávněn příslušný pracovník odboru administrativně správního. V řízení o přepis původce vynálezu je účastníkem řízení osoba, o níž soud rozhodl, že je původcem vynálezu, v řízení o přepis přihlašovatele, popřípadě majitele patentu je účastníkem řízení ten, v jehož prospěch zní příslušné rozhodnutí soudu. Udržovat patent v platnosti je oprávněn jeho majitel. K udělení licence je oprávněn majitel patentu, k udělení sublicence je oprávněn licenciát, jen stanoví-li tak licenční smlouva, žádost o udělení nucené licence je oprávněna podat osoba, v jejíž prospěch by měla být nucená licence udělena. Patentu se vzdát může jen jeho majitel. V řízení určovacím je účastníkem řízení mimo majitele patentu i osoba, která o určení požádala. K zahájení řízení o zrušení patentu může dojít z moci úřední. Návrh je oprávněna podat každá třetí osoba, aniž by musela prokazovat právní zájem s výjimkou návrhu z důvodu, že majitel patentu na něj nemá právo podle 8, návrh je v tomto případě oprávněna podat pouze osoba, která na základě rozhodnutí soudu má právo na patent. Uvedené osoby jsou mutatis mutandis oprávněny k úkonům v řízení o dodatkových ochranných osvědčeních zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, v aktuálně platném znění Podle zákona č. 529/1991 Sb. je účastníkem řízení o přihlášce topografie její přihlašovatel nebo jeho právní nástupce.přihlašovatelem může být jen občan České republiky nebo osoba, která má bydliště nebo sídlo na území státu, který je členem Světové obchodní organizace; ostatní osoby mohou být v České republice přihlašovateli topografií jen jestliže stát, na jehož území mají bydliště nebo sídlo, poskytuje stejné možnosti občanům České republiky. V případě sporu rozhoduje o tom, zda je přihlašovatel oprávněn podat svou přihlášku v České republice, odbor mezinárodní. Je-li topografie polovodičového výrobku zapsána do rejstříku, stává se přihlašovatel jejím majitelem, jako takový je uveden v rejstříku, ke změnám v rejstříkových údajích je na základě osvědčených právních skutečností oprávněn příslušný pracovník odboru administrativně správního. K udělení licence je oprávněn majitel topografie, k udělení sublicence je oprávněn licenciát jen stanoví-li tak licenční smlouva. V řízení o návrhu na přepis topografie, popřípadě o návrhu na odnětí topografie, je oprávněným účastníkem řízení ten, v jehož prospěch zní příslušné rozhodnutí soudu. Návrh na výmaz topografie z rejstříku je oprávněna podat kterákoli osoba, aniž by musela prokazovat právní zájem; řízení o výmazu může být zahájeno z moci úřední zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, v aktuálně platném znění Podle zákona č. 478/1992 Sb. je účastníkem řízení o přihlášce užitného vzoru se žádostí o zápis do rejstříku přihlašovatel, popřípadě jeho právní nástupce; přihlašovatelem může být jen občan České republiky nebo osoba, která má bydliště nebo sídlo na území státu, který je členem Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví nebo Světové obchodní organizace; ostatní osoby, jejichž domovský stát není členem uvedených mezinárodních smluv mohou být přihlašovateli jen na základě vzájemnosti. V případě pochybnosti rozhoduje o tom, zda je přihlašovatel oprávněn podat svou přihlášku v České republice, odbor mezinárodní. Přihlašovatel, popřípadě jeho právní nástupce, se zápisem užitného vzoru do rejstříku stává jeho majitelem, jako takový je uveden v rejstříkuke změnám v rejstříkových údajích je na základě osvědčených právních skutečností oprávněn příslušný pracovník odboru administrativně správního. V řízení o přepis původce užitného vzoru je účastníkem řízení 6

7 osoba, o níž soud rozhodl, že je původcem chráněného řešení, v řízení o přepis přihlašovatele, popřípadě majitele užitného vzoru je účastníkem řízení ten, v jehož prospěch zní příslušné rozhodnutí soudu. Prodlužovat dobu platnosti užitného vzoru je oprávněn jeho majitel. K udělení licence je oprávněn majitel užitného vzoru, k udělení sublicence je oprávněn licenciát jen stanoví-li tak licenční smlouva, žádost o udělení nucené licence je oprávněna podat osoba, v jejíž prospěch by měla být nucená licence udělena. Práv z užitného vzoru se může vzdát jen jeho majitel. V řízení určovacím je účastníkem řízení mimo majitele užitného vzoru i osoba, která o určení požádala. K zahájení řízení o výmaz užitného vzoru nemůže dojít z moci úřední s výjimkou případu, že se zjistí, že přihlašovatel na něj nemá právo a oprávněná osoba nedá návrh na přepis užitného vzoru na sebe. Jinak je návrh na výmaz oprávněna podat každá třetí osoba, aniž by musela prokazovat právní zájem zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů, v aktuálně platném znění Podle zákona č. 207/2000 Sb. je účastníkem řízení o přihlášce průmyslového vzoru se žádostí o zápis do rejstříku přihlašovatel, popřípadě jeho právní nástupce; přihlašovatelem může být jen občan České republiky nebo osoba, která má bydliště nebo sídlo na území státu, který je členem Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví nebo Světové obchodní organizace; ostatní osoby, jejichž domovský stát není členem uvedených mezinárodních smluv mohou být přihlašovateli jen na základě vzájemnosti. V případě pochybnosti rozhoduje o tom, zda je přihlašovatel oprávněn podat svou přihlášku v České republice, odbor mezinárodní. Přihlašovatel, popřípadě jeho právní nástupce se zápisem průmyslového vzoru do rejstříku stává jeho vlastníkem, jako takový je uveden v rejstříku, ke změnám v rejstříkových údajích je na základě osvědčení právních skutečností oprávněn příslušný pracovník odboru administrativně správního. V řízení o přepis původce průmyslového vzoru je účastníkem řízení osoba, o níž soud rozhodl, že je původcem vnější úpravy výrobků, v řízení o odnětí a přepis přihlašovatele, popřípadě majitele průmyslového vzoru je účastníkem řízení ten, v jehož prospěch zní příslušné rozhodnutí soudu. Obnovovat platnost průmyslového vzoru je oprávněn jeho vlastník. K udělení licence je oprávněn vlastník průmyslového vzoru, k udělení sublicence je oprávněn licenciát jen stanoví-li tak licenční smlouva. Práv z průmyslového vzoru se může vzdát jen jeho vlastník. K zahájení řízení o výmazu průmyslového vzoru z rejstříku z důvodu, že průmyslový vzor neodpovídá pojmu průmyslového vzoru, popřípadě že průmyslový vzor nesplňuje požadavky kladené na něj podle zákona, může dojít z moci úřední či na návrh každé třetí osoby. Má-li být průmyslový vzor vymazán z důvodu zásahu do chráněných práv třetích osob, je k návrhu na zahájení řízení o výmazu oprávněná jen tato osoba zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení Podle zákona č. 452/2001 Sb. je účastníkem řízení o přihlášce označení původu či zeměpisného označení sdružení výrobců nebo zpracovatelů pro zboží vyrobené nebo zpracované anebo připravené na konkrétním území, popřípadě jednotlivá fyzická nebo právnická osoba, jestliže v době podání žádosti jako jediná vyrábí, zpracovává a připravuje zboží na tomto území. Návrh na zrušení zapsaného označení původu nebo zeměpisného označení může podat každá dotčená třetí osoba, popřípadě může být toto řízení zahájeno ex offo. Označení původu či zeměpisné označení nemůže být předmětem licence ani převodu. 7

8 zákon č. 441/2003 o ochranných známkách Podle zákona č. 441/2003 Sb. je účastníkem řízení o přihlášce ochranné známky, která má být zapsána do rejstříku vedeného Úřadem, přihlašovatel, popřípadě jeho právní nástupce; přihlašovatelem může být jen občan České republiky nebo osoba, která má bydliště nebo sídlo na území státu, který je členem Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví nebo Světové obchodní organizace; ostatní osoby, jejichž domovský stát není členem uvedených mezinárodních smluv mohou být přihlašovateli jen na základě vzájemnosti. V případě pochybnosti rozhoduje o tom, zda je přihlašovatel oprávněn podat svou přihlášku v České republice, odbor mezinárodní. Proti zápisu ochranné známky do rejstříku je oprávněna podat námitky osoba, jejíž zákonem chráněná práva by byla, popřípadě mohla být tímto zápisem dotčena (namítající). Přihlašovatel, popřípadě jeho právní nástupce se zápisem ochranné známky do rejstříku stává jejím vlastníkem, jako takový je uveden v rejstříku, ke změnám v rejstříkových údajích je na základě osvědčení právních skutečností oprávněn příslušný pracovník odboru administrativně správního. V řízení o převodu či přechodu ochranné známky je účastníkem nabyvatel ochranné známky, v řízení o zápis licence, vyznačení zástavního práva či jiných skutečností, je účastníkem řízení mimo vlastníka rovněž osoba, jíž toto právo svědčí. V řízení o přepis ochranné známky je účastníkem řízení ten, v jehož prospěch rozhodl soud. Obnovovat dobu platnosti ochranné známky je oprávněn její vlastník, který je rovněž oprávněn se vzdát práv k ochranné známce. K zahájení řízení o zrušení ochranné známky je oprávněna každá třetí osoba, ta je rovněž oprávněna zahájit řízení o prohlášení ochranné známky za neplatnouto neplatí, jestliže má být ochranná známka zrušena či prohlášena za neplatnou v důsledku toho, že zasahuje do práv třetích osob - v takovém případě k podání návrhu oprávněna pouze tato třetí osoba. Prohlásit ochrannou známku za neplatnou z důvodu veřejnoprávních lze rovněž v řízení zahájeném z moci úřední Právní nástupnictví Právním nástupnictvím, popřípadě vstupem do práv a povinností původního účastníka správního řízení, se rozumí nejen přechod ve vlastním slova smyslu, tedy v důsledku právní události, např. smrti, ale i převod práva nebo povinnosti, tj. převod právním úkonem (např. v řízení o ochraně jednotlivých předmětů průmyslového vlastnictví smlouvou o převodu přihlášky či přímo předmětu průmyslového vlastnictví). Procesní nástupnictví přichází v úvahu jen tehdy, jestliže účastník ztratil způsobilost být účastníkem řízení až v době po zahájení řízení, a je možné až do právní moci rozhodnutí ve věci samé. K univerzální sukcesi, kdy do všech práv a povinností právního předchůdce vstupuje právní nástupce, dochází u fyzických osob pravidelně v důsledku jejich smrti (tedy děděním, popř. cestou odúmrti). Právním nástupcem přihlašovatele je dědic uvedený v pravomocném rozhodnutí příslušného soudu. O zápis změny do rejstříku rozhodných údajů žádá dědic na základě tohoto soudního rozhodnutí. Platné dědické právo stojí na zásadě, že dědictví se nabývá smrtí zůstavitele. Protože v době řízení není zpravidla okruh dědiců znám, Úřad řízení nepřeruší, ale další úkony v řízení provede až poté, co budou dědici zjištěni. Je-li nezbytné, aby řízení v zájmu ochrany práv třetích osob mohlo být ukončeno, může Úřad neznámým dědicům ustanovit opatrovníka a v řízení pokračovat s opatrovníkem. Pokud určený dědic nepožádá o pokračování v řízení, Úřad řízení ve věci zastaví. Jako univerzální sukcese se někdy označují i případy, kdy za existence původního majitele (jeho právní subjektivita tedy zůstává nedotčena a trvá) přechází podstatná část jeho majetku na další osobu. U fyzických osob se v té souvislosti často jako příklad uvádí uložení trestu 8

9 propadnutí majetku ( 51 a 52 t.z.). Může jít i o přenechání předluženého dědictví zůstavitelovými dědici věřitelům k úhradě dluhů ( 175p, odst. 1 o.s.ř.). V těchto případech Úřad vyzve toho, na nějž předmět řízení přešel, o projev vůle v řízení pokračovat. Univerzální sukcese je však možná i u osob právnických. Právním nástupcem právnické osoby jsou ti, kteří při zrušení právnické osoby bez likvidace nebo na základě zvláštní právní úpravy přebírají její práva a povinnosti ( 20a o.z.., 69 ob.z.., u družstev pak také 255 a 256 ob. z., 249 až 251 z. p.). Tam, kde takových nástupců je více, vstupuje do řízení jen ten, který převzal ta konkrétní práva nebo povinnosti, o která v řízení jde. V těchto případech nebude zpravidla nutné řízení přerušovat, neboť k výmazu zanikajících právnických osob a k zápisu nových právnických osob (jejích nástupců) dochází současně. Také v těchto případech vstupuje právní nástupce původního účastníka do již zahájeného řízení. Je ovšem třeba, aby se některý z dosavadních účastníků či právní nástupce dovolal právní skutečnosti, v důsledku které došlo k přechodu práv a povinností, a jestliže tak učiní, je také povinen tuto skutečnost doložit. Singulární sukcese nastává pravidelně následkem právního úkonu. Typickým případem je smlouva o převodu práva k nehmotnému statku (tzv. translativní převod), zákonná cesse, apod. Právním nástupnictvím - záměnou některého z dosavadních účastníků za jiného účastníka je odstraněn nedostatek aktivní nebo pasivní věcné legitimace. Ve sporu, zda při přechodu či převodu práv došlo ke změně procesního nástupnictví v řízení před Úřadem, rozhoduje pracovník administrativně správního odboru Vliv prohlášení konkurzu na správní řízení před Úřadem V případě prohlášení konkurzu dochází v řízení ke změně osoby, která má procesní legitimaci. Postup v případě prohlášení konkurzu je upraven zákonem č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZKV ). Cílem konkurzu je dosáhnout poměrného uspokojení věřitelů z dlužníkova majetku. Konkurzní podstatu tvoří především majetek, který v den prohlášení konkurzu patřil dlužníkovi a kterého za dobu trvání konkurzu dlužník nabyl. Do konkurzní podstaty patří rovněž majetek jiných osob, zejména těch, které jej nabyly na základě neúčinných právních úkonů dlužníka ( 15 ZKV). Průmyslová práva, byť v podobě přihlášky (viz níže) mají povahu věcí či jiných majetkových hodnot, slouží především podnikatelské činnosti jejich majitele (vlastníka) a jako taková je lze zahrnout do konkurzní podstaty Účinky prohlášení konkurzu na majetek úpadce rozhodné pro řízení Úřadem: - zanikají úpadcovy příkazy, plné moci včetně prokury., jestliže se týkají majetku patřícího do podstaty ( 14 odst. 1 písm. h/ ZKV) - oprávnění nakládat s majetkem konkurzní podstaty přechází na správce ( 14 odst. 1 písm. a/ ZKV), právní úkony úpadce, týkající se tohoto majetku, jsou vůči konkurzním věřitelům neúčinné ( 14 odst. 1 písm. a/ ZKV). - řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do konkurzní podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku, jejichž účastníkem je úpadce, se přerušují, ledaže jde o trestní řízení (v němž však nelze rozhodnout o náhradě škody), o řízení o výživném nezletilých dětí, o řízení o výkon rozhodnutí; s výjimkou řízení o pohledávkách, které je třeba přihlásit v konkurzu ( 20), lze v řízení pokračovat na návrh správce, popřípadě ostatních účastníků řízení a správce se stává účastníkem 9

10 řízení místo úpadce ( 14 odst. 1 písm. c) ZKV). Přitom není rozhodné, zda jde o řízení soudní či jiná (např. správní řízení). Výše popsaná omezení nastávají dnem vyvěšení usnesení o prohlášení konkurzu na úřední desce soudu, který konkurz prohlásil ( 13 odst. 6 ZKV). Pro řízení před Úřadem má prohlášení konkurzu mj. ten významný procesní dopad, že se v důsledku prohlášení konkurzu ve smyslu ustanovení 14 odst. 1 písm. c) ZKV přerušuje i běh procesních lhůt; došlo-li tedy k přerušení řízení v době, kdy účastníkům běžela lhůta k podání odvolání (rozkladu) nebo námitek, nenabývá rozhodnutí právní moci; okolnost, že rozhodnutí již bylo účastníkům doručeno, nemá žádný význam. Jestliže řízení bylo takto přerušeno například po vyhlášení rozhodnutí, avšak ještě před jeho písemným vyhotovením, eventuálně před jeho vlastním doručením, Úřad sice rozhodnutí písemně vyhotoví, avšak již je účastníkům nedoručuje. V době, kdy je řízení přerušeno, není Úřad oprávněn rozhodnout ani o zastavení řízení pro zpětvzetí návrhu na jeho zahájení. Prohlášením konkurzu nedochází ke změně vlastnického práva k majetku patřícímu do konkurzní podstaty (úpadce je i nadále vlastníkem tohoto majetku), pouze přechází oprávnění nakládat s ním na správce. Do konkurzní podstaty však může konkurzní správce zahrnout rovněž majetek třetích osob, zejména těch, které jej nabyly na základě neúčinných právních úkonů dlužníka ( 15 ZKV) Význam zahrnutí majetku třetích osob (průmyslových práv) do konkurzní podstaty pro řízení před Úřadem probíhající o těchto právech: - řízení, která se týkají majetku osoby, která není v konkurzu, se nepřerušují, protože dle doslovného znění ustanovení 14 odst. 1 písm. c/ ZKV se přerušují pouze řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do konkurzní podstaty, jejichž účastníkem je úpadce. - skutečnost, že majetek třetích osob byl zahrnut do konkurzní podstaty a v rámci konkurzu zpeněžen, musí správce konkurzní podstaty doložit, listinou, ze které vyplývá, že průmyslové právo bylo zahrnuto do soupisu konkurzní podstaty a následně zpeněženo například ve veřejné dražbě či jinak. - Úřad zapisuje údaje o tom, že na majetek vlastníka průmyslového práva byl prohlášen konkurz do rejstříku v souladu se zásadami, na kterých řízení o konkurzu spočívá. Ustanovení 17 zákona o ochranných známkách, dle kterého se tyto skutečnosti zapisují na základě žádosti, tak má význam zejména u průmyslových práv třetích osob, které byly zahrnuty do konkurzní podstaty (viz. níže) Řízení před Úřadem, která se ze zákona přerušují: - řízení o přihlášce - řízení zrušovací, o prohlášení neplatnosti, o námitkách, o výmazu, - řízení o převodu - řízení o vzniku zástavního práva k předmětu průmyslového vlastnictví - o zápis licence - o přepis majitele (vlastníka) K přerušení řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do konkurzní podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku, dochází ze zákona - prohlášením konkurzu na majetek dlužníka, tzn. že žádné rozhodnutí o přerušení řízení se nevydává. 10

11 Nároky, které se týkají majetku patřícího do konkurzní podstaty ve smyslu ustanovení 14 odst. 1 písm. c/ ZKV, se rozumí veškeré nároky, jež s majetkem podstaty přímo či nepřímo souvisejí a které tak mají vliv na některá (byť dílčí) oprávnění s majetkem podstaty spojená. Řízením o takových nárocích jsou rovněž řízení shora uvedená, protože není pochyb o tom, že postihují některou ze složek vlastnického práva úpadce k předmětu průmyslového vlastnictví Závazný postup pro pracovníky Úřadu v případě prohlášení konkurzu na majetek vlastníka (majitele) průmyslového práva: - přestože to ZKV výslovně neuvádí, z účelu ( 1 odst. 1 ZKV) a cíle konkurzu ( 2 odst. 3 ZKV), stejně jako z povahy konkurzního řízení a z definice konkurzní podstaty ( 6 ZKV), lze dovodit povinnost Úřadu vést evidenci, zda na majetek vlastníka (přihlašovatele) průmyslového práva byl prohlášen konkurz, a následně informovat správce o existujících průmyslových právech (příp. přihláškách) obsažených v rejstříku u Úřadu. K tomuto účelu slouží údaje obsažené v elektronickém Věstníku úpadců, případně v Obchodním Věstníku. - po zjištění, zda je vlastník (přihlašovatel) průmyslového práva v úpadku, si pracovník sekretariátu předsedy vyžádá od oddělení studovny bezodkladně provedení podrobné rešerše případů, ve kterých vystupuje úpadce jako přihlašovatel či majitel (vlastník) průmyslového práva, - pracovník sekretariátu předsedy následně informuje správce o všech průmyslových právech (přihláškách) úpadce vedených v rejstříku, - do všech spisů v řízení o přihlášce i spisů s platnou ochranou, kde úpadce figuruje jako přihlašovatel nebo majitel průmyslového práva, se uloží položka, z níž vyplývá informace o prohlášení konkurzu, zejména den jeho prohlášení, - referent konkrétního spisu okamžitě vyrozumí správce konkurzní podstaty a účastníky řízení odlišné od úpadce (nejčastěji navrhovatel ve sporných řízeních) o přerušení řízení s poučením, že vzhledem k tomu, že předmětné řízení probíhající před Úřadem nemá povahu řízení o pohledávkách, které je třeba přihlásit v konkurzu ve smyslu ustanovení 20 cit. zákona, lze v řízení před Úřadem pokračovat na návrh správce konkurzní podstaty, popřípadě ostatních účastníků řízení, a stanoví správci lhůtu k podání návrhu na pokračování v řízení, - v případě, že konkrétní předmět průmyslového práva (přihláška) spadá do konkurzní podstaty, je nutno vyznačit tuto skutečnost v rejstříku. Ustanovení 17 zákona č. 441/2003 Sb. upravuje především případy, kdy může být skutečnost, že ochranná známka byla zahrnuta do konkurzní podstaty, zapsána do rejstříku na základě žádosti. Úřad tuto skutečnost zapisuje ve lhůtě do 1 měsíce od přijetí žádosti. Náležitosti žádosti o zápis týkající se údajů o účastnících řízení a údajů o ochranné známce stanoví vyhláška k zákonu o ochranných známkách ( 7 vyhlášky 97/2004 Sb.). K žádosti o zápis konkurzního řízení nebo řízení o vyrovnání se přikládá rozhodnutí soudu nebo doklad, který prokazuje, že ochranná známka byla zahrnuta do konkurzní podstaty. Jak již bylo uvedeno výše, ustanovení 17 zákona o ochranných známkách má význam zejména u práv třetích osob, která byla zahrnuta do konkurzní podstaty. 11

12 Pro případné žádosti o pokračování v řízení před Úřadem platí následující zásady: Je nezbytné, aby Úřad o přerušení řízení a o možnosti podat návrh na pokračování v řízení správce konkurzní podstaty a ostatní účastníky řízení odlišné od úpadce neprodleně uvědomil; u správce tento požadavek vyplývá již z toho, že marné uplynutí lhůty určené mu Úřadem k podání návrhu na pokračování v řízení zakládá právo tento návrh podat přímo úpadci, jenž musí být o tom, že správce svého práva nevyužil, informován také. Správce se stává účastníkem řízení přerušeného ve smyslu ustanovení 14 odst. 1 písm. c) ZKV namísto úpadce teprve dnem, kdy Úřadu došel návrh na pokračování v řízení, nikoli dnem přerušení řízení. Vzor vyrozumění zasílaného účastníkům řízení přerušeného v důsledku konkurzu: Vzhledem k tomu, že účinky přerušení řízení nadále trvají a řízení o nemá povahu řízení o pohledávkách, které je třeba přihlásit v konkurzu ve smyslu ustanovení 20 cit. zákona, lze v souladu s ustanovením 14 odst. 1 písm. c) zákona č. 328/1991 Sb. v řízení před Úřadem pokračovat na návrh správce konkurzní podstaty, popřípadě ostatních účastníků řízení. K podání návrhu na pokračování v řízení se správci konkurzní podstaty stanovuje lhůta (např. 30 dnů), ode dne doručení tohoto oznámení. V případě, že správce ani jiný účastník řízení ve lhůtě nepodá návrh na pokračování v řízení, je nutné vyzvat přímo úpadce, zda chce v řízení pokračovat či nikoliv. Úpadce se tak stává účastníkem řízení doručením jeho návrhu na pokračování v řízení bez ohledu na probíhající konkurz. Podá-li jiný účastník řízení než správce či úpadce návrh na pokračování v řízení přerušeného prohlášením konkurzu, stane se správce konkurzní podstaty účastníkem řízení místo úpadce. Zrušením konkurzu zaniká účinek projevující se přerušením jiných řízení, v řízeních je tedy pokračováno a jejich účastníkem je dosavadní úpadce. Je důležité upozornit na skutečnost, že ve vztahu k jiným právním předpisům vystupuje právní úprava ZKV jako lex specialis, proto nelze pro konkurz použít po dobu jeho trvání ustanovení jiných právních předpisů, které upravují právní vztahy upravené i ZKV, pokud tyto jiné právní předpisy upravují tyto právní vztahy odlišně od ZKV Pro postup pracovníků Úřadu v případě prohlášení konkurzu v níže uvedených případech platí následující zásady: - V případě, že se o prohlášení konkurzu Úřad dozvěděl před příslušným zápisem do rejstříku či vydáním rozhodnutí, příslušné řízení je ze zákona přerušeno, příslušný pracovník pak postupuje standardně tak, jak je uvedeno výše (vyrozumí správce a účastníky řízení o jeho přerušení s poučením o možnosti pokračování v řízení). - V případě, že se Úřad o prohlášení konkurzu nedozvěděl včas a rozhodnutí již bylo vydáno, či zápis do rejstříku proveden, přestože řízení bylo ze zákona přerušeno, jedná se o případ, kdy vydání takového rozhodnutí je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci; již vydané rozhodnutí Úřad z vlastní iniciativy neruší, stav rejstříku zůstává s provedenými změnami (zapsaný nový vlastník, zapsáno zástavní právo, licence apod.). Jestliže konkurz trvá, trvají rovněž účinky přerušení řízení a jakákoliv výše uvedená činnost Úřadu jakož i zásahy do rejstříku by byly v rozporu s účinkem přerušení řízení prohlášením konkurzu. Není zde dán prostor ani pro obnovu řízení ex offo či přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení. Již vůbec pak nelze provádět změny v údajích v rejstříku formou úředních oprav. 12

13 - Vznesla-li však oprávněná osoba návrh na pokračování v řízení nebo bylo-li konkurzní řízení pravomocně ukončeno, účinky přerušení řízení odpadnou, v řízení lze pokračovat a zpravidla bude takový zápis či rozhodnutí zrušeno v důsledku vad řízení, a to buď autoremedurou za splnění podmínek ustanovení 57 správního řádu, nebo odvolacím orgánem v rámci řízení o rozkladu. Věc pak bude znovu projednána a rozhodnuta příslušným orgánem Úřadu. K výše uvedené vadě řízení Úřad přihlíží z úřední povinnosti, není tedy nutné, aby ji účastník v pokračujícím řízení namítal Dispoziční oprávnění úpadce k předmětům průmyslového vlastnictví před prohlášením konkurzu: Ze zákona neúčinné jsou vůči věřitelům právní úkony dlužníka, provedené v posledních šesti měsících před podáním návrhu na prohlášení konkurzu anebo po podání tohoto návrhu do prohlášení konkurzu, kterými mj. převádí věci, práva a jiné majetkové hodnoty ze svého majetku na jiné osoby bezplatně nebo za nápadně nevýhodných podmínek. Neúčinnost právních úkonů podle odstavce 1 se vztahuje i na dědice a právní nástupce právnické osoby ( 15 ZKV) Pro případné dispozice s předměty průmyslového vlastnictví v případech uvedených v 15 ZKV platí následující zásady: - V případě, že byl předmět průmyslového práva smlouvou převeden před prohlášením konkurzu ve výše uvedených lhůtách, ale Úřad dosud neprovedl zápis takového převodu, příslušné řízení je ze zákona přerušeno a Úřad vyrozumí účastníky řízení o jeho přerušení s poučením o možnosti pokračování v řízení. - V případě, že byl předmět průmyslového práva smlouvou převeden před prohlášením konkurzu ve výše uvedených lhůtách a Úřad provedl zápis takového převodu rovněž před nabytím účinků prohlášení konkurzu, stav rejstříku zůstává s provedenými změnami (zapsaný nový vlastník, zapsáno zástavní právo, licence apod.). K provádění změn není důvod ani v případě, že se správce (či věřitel) uvedení údajů v rejstříku do původního stavu domáhá. Časté jsou situace, kdy se správce dovolává uvedení údajů v rejstříku do původního stavu (před zápisem převodu) právě s odvoláním na neúčinnost právního úkonu úpadce dle ustanovení 15 ZKV. Taková podání nejsou důvodem ke zrušení zápisu či rozhodnutí, ani důvodem obnovy řízení o zápisu příslušných údajů do rejstříku, či důvodem k přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení, již vůbec pak nelze provádět změny údajů v rejstříku formou pouhých úředních oprav. Dle ustanovení 15 odst. 2 ZKV sice musí být plnění z neúčinných právních úkonů nebo náhrada za ně vydány do podstaty; domáhat se toho může správce i kterýkoli z konkurzních věřitelů, nicméně neúčinnost právních úkonů úpadce správce nemůže uplatňovat u Úřadu. Úřad není orgánem oprávněným posuzovat podmínky převodu průmyslového práva z úpadce na nového vlastníka, konkrétně zda k němu došlo bezúplatně či za nápadně nevýhodných podmínek, protože jedině v takovém případě je právní úkon učiněný úpadcem dle 15 odst. 1 písm. c) ZKV neúčinný vůči věřitelům. Namístě je jedině následující postup správce, který zpravidla rovnou zapíše předmět plnění (ušlý z majetku úpadce tvrzeným neúčinným právním úkonem), byť ve vlastnictví osoby odlišné od úpadce, do soupisu konkurzní podstaty. Pak následuje vydání majetku ušlého neúčinným právním úkonem (dobrovolné nebo vynucené). Jestliže třetí osoba odmítá předmět plnění vydat, užije správce žalobu na vydání plnění, popřípadě náhrady za ně zpět do konkurzní podstaty. Ten, kdo měl z neúčinného úkonu dlužníka sám prospěch, se pak může bránit zařazení věci do 13

14 konkurzní podstaty žalobou proti správci na její vyloučení podle 19 odst. 2 zákona (vylučovací žaloba). Dosáhnout vyloučení z podstaty může jen takovouto úspěšnou žalobou. Příslušný k projednání žaloby je soud, u kterého probíhá konkurzní řízení, neboť řízení o žalobě na neúčinnost právního úkonu je řízením vyvolaným konkurzem ( 9 odst. 3 písm. t/ OSŘ). - V případě, že byl předmět průmyslového práva smlouvou převeden před prohlášením konkurzu ve výše uvedených lhůtách a Úřad se nedozvěděl o prohlášení konkurzu včas a provedl zápis takového převodu či vydal rozhodnutí až po prohlášení konkurzu, tedy vlastně v době, kdy bylo řízení ze zákona přerušeno, řízení předcházející vydání takového rozhodnutí či provedení zápisu je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Jestliže konkurz trvá a vznesla-li oprávněná osoba (správce) návrh na pokračování v řízení, účinky přerušení řízení odpadnou, v řízení lze pokračovat. Zpravidla pak bude takový zápis či rozhodnutí zrušeno v důsledku vad řízení, a to buď autoremedurou za splnění podmínek ustanovení 57 správního řádu nebo odvolacím orgánem v rámci řízení o rozkladu. Věc pak bude znovu projednána a rozhodnuta orgánem prvního stupně řízení. Úřad by měl žádost správce o uvedení údajů v rejstříku do původního stavu před převodem zamítnout, protože není orgánem oprávněným učinit si úsudek o případné neúčinnosti právních úkonů úpadce vůči věřitelům. Současně se tak Úřad vyhne procesním komplikacím v případě, že bude konkurz zrušen, jeho účinky zaniknou, s nimi zanikne i případná neúčinnost právních úkonů úpadce ve smyslu 15 ZKV vůči věřitelům, a nevyhovění žádosti o zápis převodu by muselo být napraveno například formou obnovy řízení z úřední povinnosti. - Stav rejstříku bude uveden do souladu se skutečným vlastnickým titulem k průmyslovému právu teprve po zpeněžení konkurzní podstaty (na základě veřejné dražby dobrovolné, mimo dražbu, dle ustanovení o výkonu rozhodnutí či prodejem zástavy dle příslušného ustanovení o.s.ř.) na základě žádosti správce či nového majitele předmětu průmyslového vlastnictví. V případě, že by soud dospěl k závěru, že majetek patřící do podstaty z ní unikl neúčinným právním úkonem, budou muset účastníci takového právního úkonu poskytnout plnění z neúčinného úkonu nebo náhradu za ně. Zda by takové poskytnutí plnění z neúčinného právního úkonu mohlo mít podobu vydání předmětu průmyslového práva ve formě zpětného zápisu na původního majitele, by záviselo na výroku rozhodnutí soudu a formě jeho výkonu. Jednou z rozhodných skutečností v případě vlivu konkurzu na řízení před Úřadem je rovněž okamžik, kdy bylo učiněno podání u Úřadu, které má zahájit správní řízení. Bez ohledu na to, kdy byl předmět průmyslového práva smlouvou převeden na jinou osobu, byla uzavřena licenční či zástavní smlouva apod., pokud úpadce podá žádost o registraci těchto údajů do rejstříku po prohlášení konkurzu, nelze jeho žádosti vyhovět a zápis provést kvůli účinkům konkurzu: návrh na zahájení řízení totiž podala osoba (úpadce), která není k zahájení řízení aktivně legitimovaná, kvůli přechodu oprávnění nakládat s majetkem podstaty na správce, a dále pro neúčinnost právních úkonů úpadce vůči konkurzním věřitelům ( 14 odst. 1 písm.a/ ZKV). Jakkoli o zápis výše uvedených skutečností do rejstříku je oprávněna požádat kterákoli ze smluvních stran a zůstává otázkou, jak se má Úřad zachovat v případě, že žádost podá 14

15 nabyvatel, licenciát, zástavní věřitel, tedy smluvní partner, nikoliv úpadce, je nutné se přiklonit k řešení, kdy ani v případě podání žádosti smluvní stranou odlišnou od úpadce, nebude takové žádosti bez dalšího vyhověno, ledaže by správce konkurzní podstaty vyslovil s dispozicí souhlas. Jestliže úpadce podá žádost o registraci převodu, licence zástavního práva apod. do rejstříku po prohlášení konkurzu, Úřad se nedozvěděl o prohlášení konkurzu včas a provedl zápis takového převodu či vydal rozhodnutí, přestože probíhá konkurz, jednal s osobou, která není aktivně legitimovaná činit úkony ohledně majetku podstaty (viz. 14 odst. 1 písm. a/ ZKV). Řízení předcházející vydání takového rozhodnutí či provedení zápisu je postiženo vadou spočívající v tom, že Úřad jednal s jinou osobou než aktivně legitimovanou, a tím osobě legitimované odňal možnost účastnit se řízení. Jestliže konkurz trvá a vznesla-li oprávněná osoba (správce) námitku proti postupu Úřadu, je zde důvod pro povolení obnovy řízení dle ustanovení 62 odst. 1 písm. c/ správního řádu, případně k projednání rozkladu, jestliže rozhodnutí vydané Úřadem dosud nenabylo právní moci (otázkou však zůstává, zda vůbec takové rozhodnutí Úřadu může nabýt právní moci) Zásady týkající se dispozic s předměty průmyslového vlastnictví úpadcem po prohlášení konkurzu: Obecně platí, že v případě, že úpadce disponuje s předměty průmyslového vlastnictví i po prohlášení konkurzu převede je na třetí osobu, zřídí zástavní právo či licenci apod., nemá tato skutečnost sama o sobě za následek neplatnost tohoto právního úkonu podle 39 o. z. Úřad proto nemůže změnit údaje v rejstříku s odvoláním na neplatnost příslušné smlouvy uzavřené úpadcem. Rovněž zde není dán důvod k obnově řízení před Úřadem, k jeho zastavení či dokonce k pouhé úřední opravě. Právní předpisy totiž úpadci explicitně nezakazují, aby činil ohledně majetku patřícího do konkurzní podstaty právní úkony (a to včetně právních úkonů směřujících k převodu vlastnictví tohoto majetku). Prohlášením konkurzu úpadce neztrácí způsobilost mít práva a povinnosti. Právní úprava v prohlášení konkurzu nespatřuje překážku, která by úpadci sama o sobě bránila v nabývání nebo v pozbývání vlastnictví nebo v jiných dispozicích s majetkem, a to bez ohledu na to, zda patří do konkurzní podstaty. I když ode dne, kdy nastaly účinky prohlášení konkurzu, přechází oprávnění nakládat s majetkem patřícím do konkurzní podstaty na správce této podstaty (a správce je z tohoto důvodu oprávněn činit o tomto majetku právní úkony), je oprávněn činit ohledně tohoto majetku právní úkony rovněž úpadce. Právní úkony úpadce týkající se majetku patřícího do konkurzní podstaty tedy nelze považovat za neplatné jen proto, že oprávnění nakládat s majetkem patřícím do konkurzní podstaty přešlo na správce této podstaty. Pro výše uvedené případy osoba, která uzavřela s úpadcem smlouvu, může od ní odstoupit, ledaže v době jejího uzavření věděla o prohlášení konkurzu. Typickými příklady neplatných právních úkonů v souvislosti s konkurzem jsou převody majetku na základě předstíraných, nesvobodných, nevážných, nesrozumitelných nebo neurčitých úkonů, převody majetku za účelem úhrady fiktivního dluhu, osobou nemající způsobilost k právním úkonům, v rozporu se zákonem, zákon obcházející či v rozporu s dobrými mravy ( 39 o.z.), učiněné v omylu dle 40 o.z. Úřad však není orgánem, který by si mohl o takových skutečnostech učinit úsudek, převodní dokumenty posuzuje pouze co do náležitostí předepsaných zákonem, popř. prováděcím předpisem, a v případě, že se třetí. osoba u Úřadu neplatnosti úpadcových úkonů dovolává, je nutno ji odkázat na soud. 15

16 Na druhé straně však oprávnění úpadce nakládat s majetkem patřícím do konkurzní podstaty nesmí být - jak vyplývá z účelu a cíle konkurzního řízení (srov. 1 odst. 1 a 2 odst. 3 ZKV) - vykonáváno na újmu práva konkurzních věřitelů dosáhnout zásadně poměrného uspokojení svých pohledávek z dlužníkova majetku. Proto je nutno důsledně uplatňovat pravidla o účincích prohlášení konkurzu dle ustanovení 14 odst. 1 písm. a/ ZKV v řízení před Úřadem. Jestliže následně dojde ke zrušení konkurzu, účinky jeho prohlášení zanikají, a vzhledem ke skutečnosti, že dispozice s průmyslovým právem nebyla neplatná, ale pouze vůči věřitelům neúčinná, lze provést zápis do rejstříku Právní vztahy s cizím prvkem V případě vydání rozhodnutí cizího justičního orgánu o prohlášení konkurzu, týkajícího se majetku spadajícího do konkurzní podstaty a nacházejícího se v ČR, jsou výše popsané zásady stejné za podmínky, že nebyl na dlužníkův majetek, který se stal předmětem konkurzu v cizině, prohlášen konkurz českým soudem a jde-li o justiční orgán státu, který zachovává vzájemnost ( 69 ZKV). Avšak v případě, že byl českým soudem prohlášen na majetek úpadce konkurz také, může být úpadcův majetek vydán do ciziny teprve tehdy, když byla uspokojena práva na vyloučení věci z podstaty a na oddělené uspokojení ( 28), nabytá dříve, než došla žádost cizího soudu nebo jiného příslušného orgánu. Jestliže se dle cizího práva správce konkurzní podstaty (shodně s českou právní úpravou) stává účastníkem řízení, ve kterých doposud figuroval jako účastník úpadce, vztahují se na něj obecná ustanovení pro účastníky řízení se sídlem mimo území ČR, tzn. musí být v řízení před Úřadem zastoupen apod., s výjimkou účastníků řízení o ochranných známkách ze zemí EU, kteří jsou usazeni na území České republiky anebo na jejím území poskytují služby a současně jsou buď státními příslušníky nebo mají svou správu anebo sídlo své podnikatelské činnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou smlouvy o Evropském hospodářském prostoru. Tyto osoby však musí pro řízení před Úřadem uvést adresu v České republice, kam jí budou doručovány úřední písemnosti týkající se přihlášky či zapsané ochranné známky (viz 46 zákona o ochranných známkách) Otázky týkající se konkurzních a obdobných řízení ve vztahu k ochranné známce Společenství jsou upraveny v čl. 21 nařízení Rady č. 40/94/EC, ve vztahu k průmyslovému vzoru Společenství v čl. 31 nařízení Rady č. 6/02/EC Zastupování Dobrovolné zastoupení V řízení před Úřadem mohou účastníci jednat samostatně nebo se mohou dát zastupovat advokátem nebo jiným zástupcem, kterého si zvolí (ustanovení 17 správního řádu). Za právnickou osobu jedná statutární zástupce, popřípadě osoba statutárním zástupcem pověřená, přičemž pověření může vyplynout z vnitřních organizačních předpisů právnické osoby nebo z výslovného pověření. Zastupování účastníka se děje zpravidla na základě zastoupení přímého, kdy zástupce činí právní úkony jménem zastoupeného a kdy práva a povinnosti z těchto právních úkonů vznikají přímo zastoupenému. U tohoto typu zastoupení existují dva druhy, a to zastoupení zákonné - vznikající přímo na základě zákona nebo rozhodnutím soudu či jiného orgánu, a 16

17 zastoupení smluvní, nepovinné, které je dobrovolné. Tento typ se vyskytuje v řízení před Úřadem zřejmě nejčastěji. Označuje se také jako zmocnění. Vzniká na základě smlouvy, dohody o plné moci, což může být jakákoliv smlouva zakládající toto zastoupení. Účastník může volit mezi advokátem, patentovým zástupcem nebo obecným zmocněncem (ustanovení 17 odst. 1 správního řádu) Povinné zastoupení V zákonem stanovených případech účastník být zastoupen musí, pak se jedná o zastoupení povinné, obligatorní. Zástupcem může být pouze advokát nebo patentový zástupce (zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 417/2004 Sb., o patentových zástupcích), kteří jednají opět jménem zastoupeného a na jeho účet. Obligatorní zastoupení upravuje ustanovení 70 zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, ustanovení 45 zákona č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů, ustanovení 14 zákona č. 452/2001, o ochraně označení původu a zeměpisných označení, ve znění pozdějších předpisů a ustanovení 46 odst. 2 zákona č. 441/2003, o ochranných známkách. Dle uvedených ustanovení musí být v řízení před Úřadem (i pro předkládání překladů v řízení o evropské patentové přihlášce) zastoupeny ty osoby, které nemají na území České republiky bydliště (v zákoně č. 452/2001 Sb. trvalý pobyt) nebo sídlo. V terminologii zákona o ochranných známkách jde o podnik, místo trvalého pobytu nebo sídlo. Zmíněná úprava však na základě ustanovení 46 odst. 3 zákona č. 441/2003 Sb. nedopadá na fyzické osoby, které jsou státními příslušníky členského státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stanou smlouvy o Evropském hospodářském prostoru, a jsou usazeny na území České republiky anebo poskytují služby na území České republiky, a na právnické osoby, které mají svou správu nebo sídlo své podnikatelské činnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou smlouvy o Evropském hospodářském prostoru, a jsou usazeny na území České republiky anebo poskytují služby na území České republiky; tyto osoby pak musí pro řízení před Úřadem uvést adresu v České republice za účelem doručování úředních písemností. Zákon č. 478/1992, o užitných vzorech, ve znění pozdějších předpisů, v ustanovení 21 odst. 2, zákon č. 529/1990 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, ve znění pozdějších předpisů, v ustanovení 18 odst. 2 a zákon č. 206/2000 Sb., o ochraně biotechnologických vynálezů v ustanovení 4 odkazují na úpravu zastupování v zákoně č. 527/1990 Sb., která se použije obdobně. Od výše uvedeného zastoupení smluvního je však třeba odlišit institut plné moci, tj. jednostranný právní úkon, kterým zastoupený dává najevo třetím osobám (Úřadu), že určitá jiná osoba (zástupce) je oprávněna jej zastupovat a v jakém rozsahu, a kterým tedy zastoupený zmocňuje zástupce k provedení určitého právního úkonu. Je to doklad, kterým se zástupce prokazuje vůči třetím osobám, se kterými za zastoupeného jedná. Plná moc může být ovšem i součástí dohody o plné moci. Vztah mezi zmocnitelem (účastníkem řízení, zastoupeným) a zmocněncem (zástupcem) je vztahem soukromoprávním, který vzniká na základě výše uvedené plné moci a dopadají na něj příslušná ustanovení občanského zákoníku (ustanovení 31 a následující) Nezbytné náležitosti plné moci: - jméno, příjmení nebo obchodní firma a adresa nebo sídlo účastníka řízení; - jméno, příjmení nebo obchodní firma a adresa nebo sídlo zástupce; - rozsah zmocnění; - datum udělení plné moci; - podpis účastníka řízení; - popřípadě další údaje. 17

18 Přijetí plné moci zmocněncem (zástupcem) není u průkazu plné moci (u jednostranného právního úkonu) jeho nutnou náležitostí. Zástupcem i zastoupeným může být jak osoba fyzická, tak osoba právnická. V případě smluvního zastoupení je samozřejmě vyžadována u obou subjektů plná způsobilost k právním úkonům. Je-li zástupcem osoba právnická, musí mít zastupování v předmětu svojí činnosti. Při zastoupení právnickou osobou (např. veřejnou obchodní společností) musí být zřejmé, kdo je oprávněn za tento subjekt jednat, kdo je oprávněn vystupovat jejím jménem. Pokud se jedná o advokáty a patentové zástupce sdružené ve společných advokátních a patentových kancelářích, musí být plná moc vystavena na konkrétní osobu, neboť sdružení jako takové právní subjektivitu nemá a samostatně nemůže jednat. Účastník řízení se může nechat zastoupit zástupcem jedním nebo více zástupci (není podstatné, zda byli ustanoveni zároveň nebo byl další přibrán v průběhu řízení), plná moc musí být udělena každému z těchto zástupců. Pokud není v plné moci stanoveno jinak, jsou zástupci povinni činit veškeré úkony společně. Z plné moci by mělo být zřejmé, že se nejedná o změnu původního zástupce, ale o ustanovení dalšího, resp. více zástupců. Zástupce je povinen jednat osobně, je-li však advokátem či patentovým zástupcem může se dát v rámci svého pověření zastoupit dalším zástupcem (tak zvaným substitutem), který vystupuje jako náhradník zástupce. I z právních úkonů dalšího zástupce vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. Substitut již dalšího zástupce ustanovit nemůže. Plná moc však může být opatřena i tak zvanou substituční doložkou se jmenovitě uvedenými substituty. Takovou plnou moc pak podepisují i substituti, pro případ ústního jednání se substituční zmocnění již nevyžaduje. Avšak podání se adresují i nadále zástupci Rozsah plné moci Plná moc může být udělena jako plná moc generální opravňující zástupce ke všem právním úkonům, resp. pro veškeré úkony spojené s jednotlivým předmětem průmyslového práva nebo jako plná moc zvláštní (speciální) opravňující zástupce k jednotlivému úkonu nebo několika právním úkonům určitého druhu. V této zvláštní plné moci je nutné rozsah oprávnění zástupce specifikovat přesně a výslovně. Konkrétní úkony, které je zástupce oprávněn vykonat mohou být uvedeny buď pozitivním výčtem nebo mohou být vymezeny negativně, to znamená, že budou určeny úkony, které zástupce nesmí provést. Jako další se rozlišuje plná moc presidiální, stálá, která je udělena zástupci pro veškerá jednání před Úřadem. Takové plné moci Úřad eviduje a zástupce se pak na tuto plnou moc pod určitým přiděleným číslem pouze odvolává. Pokud jde o formu plné moci, ustanovení 31 odst. 4 občanského zákoníku říká, že plná moc může být udělena ústně i písemně, popřípadě jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, že jde o udělení plné moci. Písemnou formu musí mít plná moc tam, kde sám právní úkon vyžaduje písemnou formu nebo v případě, kdy se plná moc netýká jen určitého právního úkonu. Ve správním řízení se udělení plné moci prokazuje listinou (plnou mocí jakožto jednostranným právním úkonem) nebo plnou mocí, kterou účastník řízení prohlásí do protokolu. Správní orgán může v nepochybných případech od průkazu plnou mocí upustit, ale mělo by se tak dít jen výjimečně, nejsou-li i ty nejmenší pochyby o osobě zástupce či rozsahu jeho zmocnění (ustanovení 17 odst. 4 správního řádu). Nahrazení průkazu plné moci čestným prohlášením je v řízení před Úřadem vyloučeno. Dojde-li k překročení oprávnění vyplývající z právní moci, zavazuje i toto jednání zastoupeného jen v případě, že dané překročení schválil. V zájmu právní jistoty třetích osob byla zavedena právní domněnka schválení překročení oprávnění - neoznámí-li zastoupený třetí osobě (s kterou zástupce jednal) svůj nesouhlas s daným překročením bez zbytečného 18

19 odkladu poté, kdy se o něm dozví, uvedené jednání jej zavazuje. Domněnka schválení se neuplatní, pokud by třetí osoba o překročení plné moci věděla Zánik plné moci: Plná moc zaniká, - je-li proveden úkon, na který byla omezena; - uplynutím času, na který byla omezena; - dohodou zástupce a zastoupeného; - odvoláním zastoupeného; - vypoví-li plnou moc zástupce (je však povinen ještě učinit vše, co nesnese odkladu, aby zastoupený neutrpěl újmu na svých právech); - smrtí zástupce; - smrtí zastoupeného, nevyplývá-li z plné moci něco jiného (rovněž v tomto případě je zástupce povinen učinit vše neodkladné, aby právní nástupci zastoupeného neutrpěli újmu na svých právech). Odvolá-li zastoupený udělenou plnou moc, uvědomí o tom Úřad, a v případě, že se jedná o obligatorní zastoupení, sdělí pod sankcí zastavení řízení jméno nově zvoleného zástupce, který se opět musí prokázat plnou mocí. Při zániku plné moci výpovědí také musí být u obligatorního zastoupení zvolen nový zástupce. Nezvolí-li si jej účastník řízení ani na výzvu Úřadu, bude řízení zastaveno. Na tuto skutečnost musí být účastník upozorněn již ve výše uvedené výzvě. Nedostatek plné moci je vadou řízení, která je v rámci správního řízení odstranitelná dodatečným předložením plné moci je tato vada zhojena. Nebyl-li však zástupce v koncentrovaném řízení zmocněn v otevřené lhůtě (smlouva, dohoda o plné moci nebyla v době právního úkonu zástupce uzavřena), právní úkon zástupce tedy nepředstavoval projev vůle zastoupeného. Pokud nebyl úkon zástupce výslovně účastníkem řízení (zastoupeným) schválen, je nutno na něj pohlížet jako na úkon nezmocněného jednatele a je třeba zkoumat, zda tento nezmocněný jednatel sám splňuje podmínky účastníka řízení. 3. Rozsah působnosti Úřadu Pravomoc a příslušnost Úřadu průmyslového vlastnictví je vymezena zákony, a to zejména zákony na ochranu jednotlivých předmětů průmyslového vlastnictví, dále pak obecnými předpisy upravujícími pravomoc a příslušnost Úřadu jako správního orgánu České republiky, popřípadě mezinárodními smlouvami. Úřad není oprávněn rozhodovat o věcech, které nejsou v rámci jeho pravomoci a příslušnosti. V pravomoci Úřadu je v rozsahu zákonného zmocnění zejména vydávat individuální správní akty, jimiž autoritativně stvrzuje, že konkrétní předmět průmyslového vlastnictví (vynález, průmyslový vzor, užitný vzor, topografie polovodičového výrobku, ochranná známka, označení původu a zeměpisné označení) splňuje zákonem stanovené podmínky pro poskytnutí ochrany. 4. Zjišťování podkladů rozhodnutí Jedním ze základních předpokladů pro uplatnění zásady zákonnosti a z ní vyplývající zásady materiální pravdy ve správním řízení je co nejúplnější a nejpřesnější zjištění skutkového podkladu, z něhož má správní orgán při svém rozhodování vycházet. Vážným nedostatkem v průběhu správního řízení by byl neúplně a nedostatečně zjištěný skutkový stav, na jehož základě Úřad rozhoduje. Správné zjištění skutkového stavu je základním předpokladem pro kvalitní rozhodování Úřadu ve správním řízení. Úřad je ex offo povinen zjistit přesně a úplně skutečný stav věci a za tím účelem si opatřit potřebné podklady pro rozhodnutí zásada objektivní (materiální) 19

20 pravdy ( 32 odst. 1 správního řádu). Kvalitní správní rozhodnutí, které obstojí v eventuálním soudním přezkumu, přispívá k právní jistotě účastníků řízení a k jejich důvěře ve spravedlivé prosazení průmyslových práv. Ve správním řízení správní orgány postupují podle správního řádu, z něhož - mimo jiné - vyplývá povinnost, stanovená v 3 odst. 4, 32 odst. 1 a 46, zjistit před vydáním rozhodnutí přesně a úplně skutečný stav věci. Přitom správní orgán není vázán jen návrhy účastníků řízení. Nedostatečně zjištěný stav může mít při případném soudním přezkumu zákonnosti správního řízení důsledek jeho nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů. Volné uvážení (správní úvaha, diskreční oprávnění) je prostor, který zákon vytváří správnímu orgánu k tomu, aby v rozsahu stanoveném zákonem rozhodl tak, aby to odpovídalo účelu zákona. Správní orgán při rozhodování nemůže užít svého diskrečního oprávnění zcela libovolně. Jeho povinností je zabývat se všemi hledisky, které zákon stanoví a opatřuje si za tímto účelem potřebné důkazy, vyvozuje z nich skutková a právní zjištění a teprve na základě zákonem stanovené povolené úvahy při respektování smyslu a účelu zákona a jeho mezí, může dospět při dodržování pravidel logického vyvozování ke konečnému rozhodnutí. Povinností správního orgánu je proto provést důkazy účastníkem navržené a ověřit tvrzení jím předestíraná. Tuto povinnost správní orgán nemá, mají-li tak být prokazovány skutečnosti pro skutkový a právní základ rozhodnutí zjevně nepotřebné nebo nadbytečné. Úřad musí dát účastníkům správního řízení příležitost, aby při zjišťování skutečného stavu věci mohli spolupůsobit a uplatnit skutečnosti a důkazy svědčící v jejich prospěch. K dokazování je možné použít všech prostředků, jimiž lze zjistit a objasnit skutečný stav věci a které jsou v souladu s právními předpisy ( 34 odst. 1 správního řádu). Na tomto místě je třeba zdůraznit požadavek legálnosti nejen samotného podkladu, ale i způsobu jeho opatření. Úřad však není vázán pouze návrhy účastníků řízení, ale naopak v souladu s inkvizičním principem správního řízení může shromažďovat důkazy potřebné pro rozhodnutí sám. Typicky se jedná o případy veřejnoprávního průzkumu v řízeních o poskytnutí ochrany jednotlivým předmětům průmyslově právní ochrany Důkazní prostředky Provádění důkazů přísluší Úřadu. Úřad sám určuje rozsah a způsob zjišťování podkladů pro rozhodnutí. Důkazy je možno provádět v průběhu správního řízení před orgánem prvního i druhého stupně až do vydání správního rozhodnutí. Nesplnění povinnosti účastníka řízení navrhnout na podporu svých tvrzení důkazy nezbavuje Úřad povinnosti zjistit skutečnosti potřebné pro rozhodnutí. Úřad je povinen hodnotit důkazy podle své úvahy (správní uvážení v mezích, které připouští právní předpis), a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti. Tato zásada volného hodnocení důkazů znamená, že závěr, který Úřad na základě provedených důkazů učiní ve vztahu k tvrzením účastníků řízení, je výsledkem jeho myšlenkového postupu a přesvědčení. Hodnocení důkazů musí být obsaženo v odůvodnění rozhodnutí. Tvoří-li podklad pro rozhodnutí více důkazů, které jsou ve vzájemném rozporu, nelze přihlédnout pouze k některým, aniž by se v odůvodnění rozhodnutí uvedlo, proč byly jiné důkazy odmítnuty. V odůvodnění je také třeba uvést důvody, proč nebyly některé důkazy vůbec provedeny. Úřad není povinen, dříve než o věci rozhodne, sdělit účastníku důvody, o něž hodlá své rozhodnutí opřít. Správní řád uvádí demonstrativně jako důkazy výslech svědků, znalecké posudky, listiny a ohledání. Úřad tedy může použít i jiné důkazy, než které jsou uvedeny v právní předpise. Důkazem je nepochybně i např. a) fotodokumentace, fotokopie b) audio či videozáznam či DVD 20